Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Krizové řízení: Technologie či solidarita obcí

Plzeňský kraj vždy využíval technologické novinky, nejinak tomu je i u krizového řízení. Více se dozvíte v rozhovoru s Milanem Řihoškem, vedoucím odboru bezpečnosti a krizového řízení.
 
Jak využívá kraj při krizových situacích informační technologie?
Užitečnou pomůckou je geografický informační systém. Při nedávné povodni nám v něm průběžně nabíhaly informace o tom, jak jsou v kraji obce zasaženy. Po sečtení škod je také možné si za pomocí tohoto systému nechat vizuálně znázornit přehled škody na obecním majetku či poskytnutých finančních příspěvků.
 
Jaké prostředky se vám osvědčily při komunikaci?
Hodně jsme využívali datakonferenci. Byli jsme tak v kontaktu s obcemi s rozšířenou působností. Výhodou je, že při hovoru se i vidíte, takže jsme si s obcemi, respektive tajemníky krizových štábů, nebo s pracovníky krizových štábů obcí s rozšířenou působností na dálku mohli ukázat na mapách problematická místa. Probíhaly i videokonference spolu s předsedou vlády, členy Ústředního krizového štábu a s hejtmany, kterých jsem se také zúčastnil. Stejně tak jsme zapojili krizovou interní videokonferenci, kdy jsme byli ve spojení v rámci Plzeňského kraje s hasiči, policisty, zdravotnickou záchrannou službou a zástupci Magistrátu města Plzně. Situaci nám usnadňoval i Národní systém reakce na krize, kde máme zpracované všechny postupy pro řešení krizových situací, ve kterých jsou zapracována jednotlivá opatření pro řešení dílčích úkolů. To nám pomohlo zejména v začátcích, když se povodeň rozbíhala.

Technologie nalezly své uplatnění i po skončení krizové situace. Starostům postižených obcí posloužila pro nahlašování škod na majetku speciální vlastní aplikace Obnova. Jak vlastně vznikla Obnova?
Požadavek na lepší zpracování údajů o škodách vyplynul na základě zkušeností z předešlých krizových situací, které se v kraji vyskytly a kdy se pracně zjišťovala určitá data. Jako tomu bylo v případě povodní v roce 2002, kdy bylo postiženo dvě stě padesát pět obcí, nebo při orkánu Kyrill v roce 2007, jenž u nás zasáhl dvě stě čtyřicet devět sídel. Každá postižená obec vytvářela sestavy v papírové podobě, které odesílala na kraj, a teprve pak se zdlouhavě dávaly dohromady celkové součty. Nyní mají starostové k dispozici aplikaci, u níž je výhoda, že lze postupně vkládat údaje o tom, jaký je v daném okamžiku rozsah škody v obci a na kraji vidíme tato data prakticky online. Dobré také je, že můžeme snadněji opravit chyby, které se tam případně objeví. Práce s vykazovanými hodnotami je tedy flexibilnější, než kdyby byly zaznamenány na papíře. V případě, že se nám nezdá nějaká částka, okamžitě to s danou obcí vyřešíme. Navíc jsme uplatnění této aplikace rozšířili i na sběr dat o škodách u jakékoliv mimořádné události.

Proč jste se rozhodli pro rozšíření?
Častěji nás postihovaly bleskové povodně způsobené velkými srážkovými epizodami na různých místech kraje. Při nich vznikaly pouze lokální povodně způsobující místní mimořádné události, při kterých nebyl vyhlášen krizový stav, ale přesto byly obcím způsobeny škody a žádaly o finanční prostředky z rozpočtu Plzeňského kraje. Jednou z podmínek dotačního titulu, vyhlašovaného krajem, je předložení přehledu škod na majetku. Aplikaci tak po úpravě lze využít i v těchto případech, po zadání dat do systému získá žadatel tabulku, kterou může doložit přehled o škodách na území obce.

Kdo má do aplikace přístup a je používána i jinde?
Do aplikace mají přístup všechny obce Plzeňského kraje, tedy všech pět set jedna sídel. O tento nástroj měly zájem i jiné kraje. Jeden čas se jednalo o tom, aby Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí sdružily finanční prostředky a pořídily tuto aplikaci všem krajům. To se však nepodařilo prosadit.

Vnímáte potřebu změny legislativy ke krizovému řízení?
Stála by za úvahu úprava zákona č. 12/2002, o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou. Jde o to, že starosta jako laik není schopen odhadnout, kolik stojí například kilometr silnice. Snazší by pro něho bylo, pokud by mohl určovat pouze přehled poškozeného majetku. Celková výše škody by se určila na základě předem definovaných parametrů stanovených odborníky, třeba z úrovně kraje, ale i jinými specialisty. Například oprava jednoho kilometru poškozené silnice III. třídy či poškození jednoho hektaru listnatého lesa stojí tolik a tolik korun. Podle těchto předem zpracovaných údajů by byl vytvořen předběžný odhad škod, pravděpodobně na úrovni kraje. Takhle jsou starostové nuceni k vyplňování podrobných papírových sestav, kde je zahrnut i majetek státu, kraje, obcí, podnikatelských subjektů, fyzických i právnických nepodnikajících osob. Musíme si uvědomit, že se jedná o předběžný odhad škod, který slouží pouze Ministerstvu financí pro vyčlenění finančních prostředků ze Všeobecné pokladní správy. Vůbec není zaručeno, že přihlášené obce peníze dostanou. Finanční prostředky mohou dostat až na základě přihlášení se k dotačním programům vyhlášeným určeným ministerstvem.
 
Velkou roli v letošních povodních hrála nová multimédia. Jak tomu bylo v Plzeňském kraji?
Máme vytvořený facebookový účet pro krizové řízení. Přes sociální sítě se informace získávají velice rychle. Na druhou stranu máme komunikaci s obcemi s rozšířenou působností tak kvalitní, že jsme tyto prostředky brali spíše jako podpůrnou informaci. Jinak je tomu s portálem. Speciální stránku k povodním jsme měli už v roce 2002 a velmi se nám osvědčila. Web Plzeňského kraje prošel nyní rekonstrukcí. Uživatel se prokliknutím odkazu krizové řízení dostane na stránky, které jsou očištěny od různých dalších informací, jakými jsou přehled kulturních akcí a různé odkazy. Také jsme se s obcemi s rozšířenou působností dohodli na stejné struktuře informací ke krizovému řízení a označení rubrik. Občan by neměl zdlouhavě přemýšlet při vstupu na stránky, pod jakým odkazem informace najde. Informační toky na portálu jsou také nastaveny tak, že třeba zápis z jednání krizového štábu nebo informace o tom, jak se likvidují komáři, se automaticky rozešlou na určité adresy, například do všech obcí. Je to dané funkcionalitou portálu, kdy u každé položky lze nastavit distribuční seznam.

Jak školíte v této oblasti obce?
Dvakrát do roka míváme metodické shromáždění s tajemníky bezpečnostních rad, respektive tajemníky krizových štábů obcí s rozšířenou působností ohledně krizového řízení a bezpečnosti. Každé shromáždění je metodicky zaměřeno na jedno téma, například na povodně, podruhé třeba na zpracování plánů připravenosti. Poskytujeme tajemníkům krizových štábů obcí s rozšířenou působností možnost získat informace od odborníků z krajského úřadu, složek Integrovaného záchranného systému, či Povodí Vltavy. Výstupem bývá také metodika. V poslední době například vznikl problém v jedné obci, co udělat s ledovými krami, jestli je odstřelovat nebo ne. Na základě nejasných kompetencí na úrovni obce, Integrovaného záchranného systému a státu, byl vypracován metodický pokyn, v němž se starosta dozví, jak má postupovat, komu má zavolat jako prvnímu či jaké řešení je nejpraktičtější.

Změnila se situace od roku 2002?
Obce již řadu věcí ví. Možná napomáhá i to, že pro všechny starosty, jednou za čtyři roky, vždycky po volbách připravíme školení v krizovém řízení se složkami Integrovaného záchranného systému. Také napomáhají již zmiňovaná jednání s obcemi s rozšířenou působností, které informace předávají v rámci svého správního obvodu. Pamatuji si, jak v roce 2002 kvůli některým informacím volali lidi na krizovou linku na kraj, například paní z Modravy na Šumavě chtěla vědět, jak se dostane do Klatov. Nyní se už informace dozví od samosprávy v místě, kde mají lepší přehled o momentální průjezdnosti, nebo přímo na webových stránkách. Ostatně právě aplikace dopravní informace, kde správa a údržba silnic vkládá údaje o uzavírkách silnic, byla hodně využívána. Také se zlepšila komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému a již se tak nestává, že by vozidlo záchranné služby jelo místem, kde je vyhlášena uzavírka.

Jaké jste zaznamenali škody při poslední povodni?
Škody dosáhly částky 279 370 000 korun. Celkem jsme rozdělovali na likvidaci prvotních nákladů z rozpočtu Plzeňského kraje 7 000 000 korun. Požadavek od obcí byl na 8 882 000 korun. Na základě žádosti jsme obdrželi od Ministerstva financí hotovost ve výši 10 000 000 korun, abychom pokryli poptávku. Zbylá částka se bude rozdělovat na podzim po jednání zastupitelstva. Měli jsme sto šedesát devět postižených obcí, sto dvě se objevily v aplikaci Obnově a pouze sedmdesát šest z nich žádalo prostředky na financování pokrytí prvotních nákladů vynaložených na záchranné a likvidační práce prováděné v době nouzového stavu. Setkali jsme se s velkou solidaritou obcí. Ne všechny požádaly o peníze a rozhodly se poradit si s náklady vlastními silami s tím, že by finanční pomoc kraj měl dát raději těm, které to více potřebují.
 
Ivana Jungová
 


Milan Řihošek (*1955) vystudoval Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě, dále Vysokou vojenskou technickou školu v Martině, poté působil ve vojenském útvaru v Plzni. Po šesti letech praxe absolvoval tříleté postgraduální studium na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. V roce 1994–2000 se stal vedoucím odboru ochrany a obrany a současně tajemníkem rady obrany okresu Okresního úřadu Plzeň-sever. Nyní je tajemníkem bezpečnostní rady kraje, respektive tajemníkem krizového štábu a současně vedoucím odboru bezpečnosti a krizového řízení na Krajském úřadě Plzeňského kraje.

vytisknout  e-mailem