Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Komunikace, připravenost a videokonference 1. část

Hejtmanů jsme se zeptali: Jakým způsobem informační technologie proměnily způsob vedení krizového řízení? Jaké prostředky se vám nejvíce osvědčují pro komunikaci s obcemi či veřejností? Plánujete nějaké novinky, případně vnímáte potřebu iniciace změny na centrální úrovni? Připravuje kraj v současnosti ve spolupráci s obcemi opatření pro předcházení opakovaným záplavám?
 
Jiří Zimola
hejtman, Jihočeský kraj (636 343 obyvatel)

Informační technologie přinesly obrovský pokrok v získávání informací, ve vzájemné komunikaci, ale především při zpracovávání, sdílení a předávání dat a dokumentů. Online jsou přístupná data a informace nejdůležitějších účastníků ochrany před povodněmi – Českého hydrometeorologického ústavu a příslušných správců povodí. Na webových stránkách lze zveřejňovat pro občany i pro starosty obcí potřebné informace k jejich chování či činnosti při řešení povodní, přijatá opatření, ale i nabídky humanitární pomoci. Co chybí, je informační systém pro krizové řízení, který tu měl být již v roce 2007, prostřednictvím kterého by například byla potřebná data a údaje o povodních sdíleny mezi jednotlivými orgány krizového řízení a minimalizovalo by se tím na nezbytnou míru vyžadování informací orgány krizového řízení (často stejných informací různými orgány). Jaké se nám osvědčily komunikační prostředky? Jejich výběr vždy záleží na typu sdělované zprávy. V případě běžného doručování dokumentů, zpráv nebo informací je nejvhodnějším komunikačním prostředkem e-mail. Jedná–li se o předání urgentní zprávy či informace, jsou využívány SMS (textové zprávy) nebo adms (hlasové zprávy). Pro přímou komunikaci, kdy je potřeba reakce druhé strany nebo danou záležitost zkonzultovat, jsou využívány telefony, v dnešní době převážně mobilní telefonní síť. Při zvládání povodní se projevily určité nedostatky, které bude potřeba řešit ve spolupráci s příslušnými ústředními úřady. Jednalo se třeba o předávání informací k povodním (například o nebezpečí vzniku povodně či mimořádné manipulaci) na obce, kdy není legislativou dána povinnost povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností tyto informace povodňovým orgánům obcí ve svém správním obvodu předávat, pouze se takto dovozuje z koordinující role tohoto typu obce. Dále je to plnění úkolů vyplývajících pro vlastníky vodních děl, především vlastníci malých vodních děl čtvrté kategorie neplní povinnosti vyplývající jim ze zákona. Ale je to i způsob předávání informací mezi orgány krizového řízení navzájem, přijímání opatření v průběhu povodní, které mají vliv na financování (zpětně už některá opatření nelze realizovat), včasné vydání metodik k přijatým opatřením, ale například i přesná specifikace činností, které může za povodní provádět Armáda České republiky. Je třeba si uvědomit, že na některých územích je „téměř po povodni“, zatímco území po toku ještě „na povodeň čeká“, čili prováděná opatření i jejich rozsah jsou na těchto územích zcela odlišná. Co se týká plánovaných opatření pro předcházení opakovaným záplavám, připravuje kraj společné vyhodnocení letošních povodní se starosty postižených obcí. Mělo by zde být shrnuto řešení povodní, poukázáno na věci, které se povedly, ale i na nedostatky při zvládnutí povodně a jejích následků. Předpokládáme, že zazní i návrhy či potřeby obcí k předcházení opakovaným záplavám. K vyhodnocení povodní budou přizváni starostové i těch obcí, které nebyly červnovými povodněmi postiženy.

Miroslav Novák
hejtman, Moravskoslezský kraj (1 225 057 obyvatel)
Dnešní doba, která je obecně ve znamení informačních technologií, ovlivňuje samozřejmě i oblast krizového řízení – ať již v přípravách nebo při samotném řešení mimořádných, případně krizových situací. Osobně nejsem odborníkem na informační technologie, ale pouze jejich uživatelem. Vzhledem k tomu, že jsem ze zákona odpovědný za krizové řízení na úrovni kraje, nemohu se při rozhodování o přijetí opatření ke zvládnutí krizové situace obejít bez co nejúplnějších relevantních informací, které mi mohou podat složky Integrovaného záchranného systému i jiné zainteresované organizace. Proto výrazně podporujeme vybavenost těchto složek dostupnými informačními technologiemi. Před třemi lety jsme vybudovali Integrované bezpečnostní centrum kraje, ve kterém společně sídlí krajské operační a informační středisko všech základních složek Integrovaného záchranného systému. Nyní se snažíme ve spolupráci s Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje získat technologii, umožňující přenos obrazového signálu z vrtulníku do Integrovaného bezpečnostního centra, a to z celého území kraje. V rámci krizového řízení využíváme pro komunikaci s obcemi zejména internetové prostředí, pro odbornou veřejnost jsou krajem zřízeny stránky přístupné pod heslem, v rámci kterých jsou zveřejňovány zejména metodické materiály či změny zákonů. Stejným způsobem je přístupný i krizový plán kraje. Pro vyrozumění a svolání využíváme zavedený systém AMDS, pro komunikaci mezi krajem, obcemi a ústředními správními úřady využíváme informační systém KRIZKOM. Finanční prostředky jsme investovali mimo jiné také do systému Floreon, vyvíjeného Technickou univerzitou Ostrava, který je schopný predikovat rozsah povodní. Informační technologie jsou tedy v krizovém řízení významným faktorem a bez jejich využití by byla koordinace činností v rámci kraje krajně obtížná. Nyní se snažíme v rámci programového období Unie 2014+ prosadit realizaci projektu, který jsme nazvali Vybudování komunikační platformy krizového řízení. To by umožnilo informační a komunikační připravenost krizových štábů měst, obcí, kraje a záchranných složek Moravskoslezského kraje i integraci s již používanými systémy měst a obcí s propojovacími můstky na stávající realizované platformě Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje s cílem využít i stávajících technologií.

Josef Novotný
hejtman, Karlovarský kraj (301 350 obyvatel)
Činnosti spojené s krizovou připraveností a s řešením mimořádných událostí nebo krizových situací si dnes již bez využití informačních technologií nelze představit. Důležitou roli hrají technologie nejen v prevenci (to jest předcházení mimořádným událostem – například analýza rizik), ale zejména pak v průběhu řešení mimořádné události a v neposlední řadě také v době likvidace vzniklých škod a při obnově základních funkcí v území. Zmínit lze například informační podporu krizového managementu, kdy jsou informace získávány účelovou monitorovací sítí a dále předávány specifickými varovnými systémy při překročení přípustných limitů, například limnigrafy instalované na vodních tocích. Využívány jsou také technologie GIS (důležitá role s vazbou do území), informační systém pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace (informační systém KRIZKOM), aplikační software krizových dat (ASW Krizdata) či Informační systém pro obranné plánování (NSRK). Uvedené systémy slouží k efektivní práci v oblasti krizového řízení, a to jak pro pracovníky krizového řízení, tak i pro orgány krizového řízení ke zmírnění následků mimořádných událostí či krizových situací v oblastech monitorování operativních informací (informace a varovné zprávy od centrálních orgánů, okolních krajů a státu), havarijního, krizového a obranného plánování (pro sběr dat potřebných pro zpracování havarijní a krizové dokumentace Karlovarského kraje) či podpory rozhodování při řešení krizových situací (internetová, lokální aplikace, umožňující podporu práce krizového štábu kraje). Zásadním přínosem informačních technologií je samozřejmě rychlejší a snazší informování veřejnosti, obyvatel Karlovarského kraje. Mezi nejčastěji využívané komunikační prostředky patří telefonní spojení (pevná i mobilní síť), dále pak e-mail, datové schránky, lokální aplikace (Informační systém Obnova, Informační systém NSRK, elektronické formuláře), webové stránky orgánů krizového řízení (například obcí s rozšířenou působností, kraje, ústředních správních úřadů) a média (televizní vysílání, rozhlas s důrazem na regionální stanice, tisk). V rámci modernizace informačních technologií vyvíjí odbor projektového řízení a informatiky ve spolupráci s odborem bezpečnosti a krizového řízení webovou aplikaci Obnova k zákonu č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, a novou Databázi kritické infrastruktury, právnických osob a podnikajících fyzických osob, k zákonu č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Ohledně potřeby změn na centrální úrovni bych vyzdvihnul vybudování informačního systému krizového řízení, který by propojoval celostátní informační systémy (základní registry veřejné správy a další databáze), zastřešoval a integroval krizové plánování, sjednocoval plánování vůbec. Tím by se zefektivnila práce orgánů krizového řízení při prevenci a následném řešení mimořádných událostí a krizových situací.
 
Oldřich Bubeníček
hejtman, Ústecký kraj (826 023 obyvatel)
 
Moderní komunikační nástroje a kanály zcela zásadně ovlivnily rychlost a efektivitu předávání informací. Dnes už si nedovedeme představit komunikaci se starosty v záplavových oblastech bez pohotovostního mobilního telefonu a předávání výstupů z krizových štábů prostřednictvím e-mailů. V Ústeckém kraji se významně osvědčil Portál krizového řízení Ústeckého kraje, který se stal využívaným a aktuálním nástrojem pro obce s rozšířenou působností a složky Integrovaného záchranného systému. Aktivně se na jeho plnění podílela především policie a zdravotnická záchranná služba. Výborná byla také komunikace přes krajské operační středisko hasičů, kde byl každý požadavek řešen okamžitě, což významně urychlilo záchranu osob a dodání pomoci. Pro veřejnost potom sloužila speciální sekce Povodně přímo na krajských webových stránkách, která byla zpřístupněna bezprostředně po prvním zasedání krajské povodňové komise. Postupně se plnila údaji jak o stavu hladin vodních toků, tak o nabízené pomoci či dopravních uzavírkách. Stejně posloužila telefonní krizová linka, na které seděli 24 hodin denně čtyři operátoři z řad krajských úředníků, odpovídali na dotazy občanů a předávali rady a informace. Po skvělé zkušenosti s portálem krizového řízení bychom rádi v druhé etapě tuto službu rozšířili tak, aby se právě zde centralizovaly veškeré informace od všech složek Integrovaného záchranného systému. Byly by tak přístupné nejen pro starosty, ale také v rámci příhraniční spolupráce pro saské kolegy v Německu. Osvědčilo se také pořádání videokonferencí s centrálním krizovým štábem, proto bychom rádi tento způsob přenosu informací využívali i na krajské úrovni. Je nutné si přiznat, že povodním a záplavám nikdy nemůžeme zabránit a předejít. Příroda se nedá řídit ani ovládat. Můžeme se ovšem snažit o minimalizaci dopadů těchto krizových situací. K tomu pomáhá dobrá připravenost všech zúčastněných, především místních samospráv. Proto připravujeme školení pro starosty, kraj úzce spolupracuje s kompetentními orgány i se správci toků, kteří realizují protipovodňová opatření. Máme nějaké návrhy na zlepšení či přebudování stávajících opatření nebo vybudování nových, vše však záleží na finančních možnostech.
 
Jiří Rozbořil
hejtman, Olomoucký kraj (636 942 obyvatel)
 
Olomoucký kraj podporuje nové informační technologie pro krizové řízení od roku 2004, kdy v našem kraji vznikla síť propojující složky Integrovaného záchranného systému a veřejnou správu. Pracovně byla pojmenována jako síť KRIZE. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje zajišťuje ve spolupráci s Olomouckým krajem provoz sítě KRIZE. Je využívána všemi složkami Integrovaného záchranného systému nejen při vzniku mimořádné události, ale i při každodenních provozních činnostech, výměně dat a informací a přípravě na mimořádné situace. Co se týká komunikačních prostředků, krajský úřad Olomouckého kraje používá v oblasti krizového řízení pro komunikaci se starosty nejčastěji e-mailovou komunikaci. Na to navazuje činnost Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje, který informuje obce prostřednictvím Operačního a informačního střediska o možných rizicích souvisejících se Systémem informační a výstražné služby Českého hydrometeorologického ústavu České republiky. Informování obcí probíhá formou krátké textové zprávy (SMS) odeslané na mobilní telefon. Operační a informační středisko dále pomocí těchto krátkých textových zpráv povolává jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí k likvidaci požárů a jiných mimořádných událostí. Dále je využíván systém automatického telefonického hlasového informování o mimořádných událostech a hromadného svolávání nejenom jednotek sboru dobrovolných hasičů, ale i krizových štábů a stálých pracovních skupin. Od roku 2010 bylo rozšířeno informování starostů obcí a tajemníků bezpečnostních rad o vzniku vybraných mimořádných událostí na území obce a o výjezdu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce zřizované obcí. A jaké chystáme novinky? Kraj podpořil výstavbu nového Krajského operačního střediska Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje připravovaného v souvislosti s Integrovaným operačním programem Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek IZS. Zde jsou modernizována všechna operační střediska základních složek Integrovaného záchranného systému. Středisko Hasičského záchranného sboru je nezbytnou součástí krizového řízení kraje a bude zajišťovat podporu orgánům krizového řízení kraje. Za tímto účelem se řeší instalace nejnovějších technologií. Ohledně opatření pro předcházení opakovaným záplavám lze uvést řídící radu projektu Bečva, Teplice – suchá nádrž, která vznikla z iniciativy kraje. Ta se snaží podpořit vybudování tohoto díla považovaného z hlediska protipovodňové ochrany v povodí Bečvy za klíčové. Kraj se rovněž v roce 2010 podílel na zpracování Olomoucké výzvy, která mimo jiné apelovala na stát, aby prostřednictvím legislativních změn urychlil výstavbu protipovodňových děl a věnoval pozornost jejich financování.
 
Lubomír Franc
hejtman, Královéhradecký kraj (552 513 obyvatel)
 
Díky informačním technologiím narostlo množství informací, z nichž je důležité filtrovat ty zásadní a podstatné. Samotný systém krizového řízení zůstává stejný, jde o co nejrychlejší reakci a rozhodování, to za nikoho informační technologie neudělají. Nicméně díky nim jsou k dispozici lepší a přesnější informace, podle kterých se krizový štáb rozhoduje. K výběru komunikačních prostředků bych rád podotknul, že vždy je nejlepší vidět samotnou krizovou situaci přímo v terénu a řešit ji s konkrétními lidmi osobně na místě. Ale pokud se to týká většího území, tak to samozřejmě nelze. Dnes je naštěstí mobilní telefon i internet samozřejmostí a vše se dá velice operativně řešit. Spolupráce se záchranáři a starosty byla během posledních povodní v tomto ohledu bezproblémová a za jejich práci a obětavost jim patří velké poděkování. Červnové povodně také ukázaly, že budování protipovodňových hrází a nákup mobilních povodňových stěn mají smysl. Nicméně jde o velice nákladné investice, které si dnes obce nemohou vždy dovolit. Je důležité, aby ze strany státu byla v této souvislosti obcím poskytnuta maximální podpora, samozřejmě především finanční. Co se týká opatření pro předcházení opakovaným záplavám, v našem kraji se na srážky, které přijdou velmi rychle a s vysokou intenzitou, lze velmi těžce připravit. V horských oblastech jsou povodně téměř nepředvídatelné a udeří bleskově s ohromnou silou tam, kde by to člověk vůbec nečekal. Nicméně kraj společně se složkami Integrovaného záchranného systému pravidelně organizuje cvičení, školení a semináře, kterých se účastní i zástupci obcí. Každá obec dnes musí mít zpracovanou předepsanou dokumentaci a připraven základní způsob řešení během povodní.

Připravila Ivana Jungová.

vytisknout  e-mailem