Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Tip z Webparády: Krásné zážitky z Krásné

 

Indiáni z Větrova, nejzápadnější bod České republiky, bílá stuha za práci s mládeží a graficky odvážně pojatý web – to všechno je obec Krásná.
 
Jaké je to ocitnout se v nejzazším místě České republiky, v samotném cípu Ašského výběžku? Vypravte se do obce Krásná v Karlovarském kraji a vydejte se polem a lesním porostem k nejzápadnějšímu bodu u nás. Opodál narazíte i na takzvaný Most Evropy, lávku symbolizující přátelství mezi Českou republikou a Německem. Znovuvybudovaný most je na tomto místě od roku 2008 a zasloužil se o něj Smrčinský spolek Aš a německý Domovský spolek Aš spolu s městy Aš, Rehau a obcí Krásná. Potok, který značí hranici, můžete snadno překročit a dostat se na bavorskou stranu do příhraničních měst Rehau, Schönwald či Selb. Na cedulích poblíž se navíc dočtete jak o usedlostech, které se přímo u potoka nacházely, tak o zaniklé obci Újezd. Původně v těchto místech byla vesnice se 175 obyvateli, kterou však při poválečném odsunu museli Němci opustit, a v roce 1953 byla dokonce úplně srovnána se zemí. „Uvažujeme o tom, že bychom nechali udělat archeologický průzkum bývalých stavení v Újezdu. Díky příhraničnímu projektu Česko-německá cesta za společnou historií – ztracená ves Újezd, na němž se podílelo vedle obce Krásná i město Rehau, jsme obnovili německý hřbitov v Újezdě a stezkou byl propojen památník obětem první a druhé světové války, hřbitov a nejzápadnější bod České republiky,“ doplňuje starosta obce Krásná Luboš Pokorný.

Také Krásná nezažila dříve jednoduché časy a byla v předcházejících letech konfrontována s řadou zásadních událostí, od vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945 přes zřizování hraničního pásma až po skutečnost, že se v letech 1960 až 1989 stala součástí Aše. Obec tedy musela po roce 1989 začít znovu, ať již se to týkalo vedení vlastní kroniky či vybudování chybějící návsi. Pro veřejné prostranství bylo vybráno místo poblíž obecního úřadu, na němž se původně vyskytovala kasárna, garáže na vojenskou techniku a střelnice. „Předchozí zastupitelstvo celý areál prodalo, zvlášť dům a zvlášť plochy a garáže. Poté zde stavební firma měla stavební dvůr. Dům se podařilo odkoupit zpátky a předělat ho na bytový dům se šestnácti byty. Nazpět jsme před dvěma lety získali i centrální část obce, poté, co jsme se dohodli se stavební firmou o výměně pozemků,“ upřesňuje starosta obce.
 
Nyní je dokončována projektová dokumentace, obci se podařilo získat peníze z grantů Místní akční skupiny 21. Jednotlivé varianty byly projednávány i na setkání s veřejností, kde byl místním obyvatelům projekt představen. Následně byla prezentace se dvěma variantami úpravy návsi zveřejněna rovněž na webu, kde se lidé mohli také vyjádřit. Mezi připomínkami se objevilo například to, že by lavičky měly mít opěradla, občanům se nezamlouvala představa propojení plochy s prostranstvím před obecním úřadem či měli výhrady k šířce vstupu do úřadu. A jak náves bude nakonec vypadat? „Půjde o kombinaci obou variant, z prvního návrhu se využije řešení přední části, která bude kompletně zpevněna dlažbou, a z druhého se vezme úprava zadní části, vytvoření parčíku a naučné stezky s odpočinkovou zónou a kočárkovou dráhou. Maminky tak budou moci k procházkám s kočárkem využít cestu spojující obě dětská hřiště,“ uvádí Luboš Pokorný. V zadní části by vedle nově vybudované mateřské školky mělo vzniknout minimuzeum, kde by bylo připomínáno tehdejší působení pohraničníků a lidé by se mohli seznámit s dobovými materiály na toto téma. Uvažuje se i o tom, že by se zde znovu postavila strážní pohraniční věž, takzvaná špačkárna.
 
Na výstavbu mateřské školky se obec snažila sehnat finanční prostředky již delší dobu. V ašských školkách totiž nezbývala volná místa ani pro místní, takže rodiče z Krásné neměli šanci tam svoje děti umístit. Obec nakonec uspěla u Ministerstva pro místní rozvoj a získala grant z podprogramu Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů na projekt přestavby garáží na školku a prostory pro potřeby hasičů, kteří odtud budou vyjíždět k zásahům. „S výstavbou jsme začali v květnu a letos v září už se školka otevírala. Původně jsme chtěli zachovat obvodové zdivo garáží, ale statik a stavební dozor to nedoporučili. Budova se tedy musela zbořit a vystavět nová. Snažili jsme se školku zařídit moderně, i co se týká vybavení, včetně interaktivní tabule. Tak, aby v případě nedostatečného počtu místních dětí, byla zajímavá i pro děti z Aše či z okolních obcí,“ dodává starosta.
 
Kolečkové brusle s sebou
V letošním roce obec získala v soutěži Vesnice roku bílou stuhu za práci s mládeží. Pro děti se zde nabízí dostatečné množství aktivit, ať už je to činnost Klubu Broučci, fungujícího ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Aši, možnost zúčastnit se jezdeckého kurzu či se stát mladým hasičem. Řadu akcí pro děti odehrávajících se mimo jiné na dětském hřišti v centru obce vymýšlejí také členky spolku Krásenské Buchty. Hřiště vzniklo zajímavým způsobem, děti si ho samy navrhovaly v rámci projektu, kdy obec získala v roce 2005 dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj z podprogramu Podpora obnovy venkova – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci.
 
V Krásné naleznete i dost prostor určených pro sportovní vyžití, ať už je to hřiště na basketbal či in-line dráha. „Dráha navazuje na dětské hřiště, takže rodiče mohou děti nechat hrát na hřišti a zajezdit si na dráze. Až nás překvapilo, jak je veřejností využívaná. V Aši také budovali in-line dráhu, ale je to náročná trasa, takže je spíše pro zájemce, kteří na kolečkových bruslích umí. Ti, co začínají, nebo si chtějí volnočasově zabruslit, jezdí do Krásné. Koná se zde i maratón bruslení,“ upřesňuje Luboš Pokorný. In-line dráhu a okolní prostory se obec snaží udržovat v čistotě i za pomoci nezaměstnaných, kteří tuto činnost vykonávali jako veřejně prospěšné práce, nebo nyní v rámci veřejné služby.
 
Do budoucna by pak ještě měla přibýt jedna sportovní atrakce, obec chce vybudovat lanový park, a to při revitalizaci zámeckého parku, kdy bude obnovován půdorys bývalého zámku. Jednopatrový zámeček kdysi vlastnili Zedwitzové, v roce 1828 však vyhořel, změnil poté několikrát majitele a v padesátých letech dvacátého století byl kvůli špatnému stavu zbourán. Zajímavou spolupráci ohledně nabídky aktivit pro děti obec navázala s myslivci. „Jsme domluveni na tom, že jim odpustíme nájem za honitby a oni dvakrát ročně, v létě a v zimě, připravují pro děti akce, na nichž předvádí myslivost, například jim vypráví o tom, kdy krmit. Děti také sbírají na podzim pro zvířata kaštany,“ doplňuje starosta.
 
A jak jsou na tom obyvatelé Krásné s připojením k internetu? Díky projektu Multifunkční dům, kdy byla vybudována klubovna pro děti, kabiny pro sportovce a zázemí k sportovišti, je na obecním úřadě k dispozici pro veřejnost internetová místnost. Před pěti lety za finančního přispění ze SROPu obec zprovoznila pro místní obyvatele bezdrátovou síť. Je tak na ni napojena stovka domácností. Navíc rodiče mají díky této síti zřízený přístup k webové kameře, umístěné na dětském hřišti a mají možnost mít přehled o svých dětech, když si tam hrají.
 
Obec využívá sociální sítě a má zajímavé stránky, neotřelým designem jsou zde představeni i samotní zastupitelé. Najdete vedle nich ikonky, z nichž si můžete odvodit, jaké povolání v občanském životě vykonávají. Stránky má na starosti jeden z místních hasičů, který je zároveň šéfem profesionálních hasičů v Aši. Na webu si lze elektronicky zarezervovat víceúčelové hřiště a zveřejňovány jsou zde upoutávky na místní akce, časem by se zde měly objevovat i videonahrávky, ale zatím obec nemá člověka, který by tyto záznamy z akcí připravoval.
 
Rolba i odpočinková zóna
Pro takhle menší obec, 517 obyvatel, se při uskutečňování projektů vyplatí navázat kontakty s okolními městy. Obec je zapojena do několika sdružení, jako jsou Ašsko, MAS 21 či Přátelé v srdci Evropy. Významná je přeshraniční spolupráce s německými partnery. Například sdružení Ašsko ve spolupráci s mikroregionem Fichtelgebirge plánuje vytvořit společnou strategii rozvoje území. Z větších projektů je v přípravě projekt Zelený pás, který se táhne od severního moře až k Finsku, podél našich hranic, a odděluje západ od východu. Projektu se účastní Aš, Hranice, Krásná, Schönwald, Rehau a Regnitzlosau. Zatím jsou hotové projektové dokumentace a čeká se na to, až bude možné na jeho uskutečnění požádat o finanční prostředky z cíle 3. „Přípravám investičních projektů se věnuje hodně město Aš. My se zaměřujeme zejména na malé projekty. Například jsme uspořádali v červenci s obcí Regnitzlosau česko-německé hry bez hranic. Proběhla hasičská soutěž či soutěže družstev a jednotlivců v netradičních disciplínách, jako byl hod válečkem či mlékárenskou konví. Podařilo se také díky přeshraniční spolupráci pořídit čtyřkolku na úpravu běžeckých tras,“ upřesňuje starosta obce.
 
Setkávání v rámci Přátelé v srdci Evropy, v němž jsou sdružena česká, saská a bavorská města a obce, výrazně napomáhá k rozvíjení další spolupráce na budoucích projektech. Účastníci těchto schůzek, které se uskutečňují dvakrát či třikrát do roka pokaždé v jiném městě, se dozvídají o tom, co ostatní chystají a v případě společného záměru si lze snáze najít partnera pro projekt. Krásná teď chystá zajímavý projekt mateřských školek. V jeho rámci by mohlo dojít k výměně učitelek. Tady by vyučovala na čas německá vychovatelka a česká naopak v Německu, nebo by si děti přímo mohly vyzkoušet pobyt v mateřské školce na druhé straně hranice. „Chtěli bychom oslovit občanské sdružení Tandem, které podporuje přeshraniční spolupráci právě v mateřských školkách a zkusit získat podporu z cíle 3 z Euroregio Egrensis. Již ukončený je projekt Poznej svého souseda, financovaný v rámci cíle 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Vznikly tak na česko-bavorské a česko-saské straně odpočinkové zóny s hracími prvky pro děti,“ dodává Luboš Pokorný.
 
V obci Krásná je turistům nabízena i možnost se ubytovat, což donedávna býval na Ašsku problém. Z Trojmezí Libá vedou po hraniční čáře cyklostezky, je tady poměrně hustá síť cyklotras. Poblíž se nachází i cyklostezka Železná opona. „Akorát nám chybí napojení na páteřní cyklostezku podél Ohře, směrem na Cheb, což domlouváme s krajem. Teď se povedlo v rámci sdružení Ašska napojit z Aše cyklostezku do Wunsiedelu a Selbu. Má čtyřicet kilometrů, v Německu je vedena po někdejším železničním náspu, tady pak přes město Aš. Máme také v plánu vytvořit hipostezky,“ dodává starosta.
 
A jak je to s těmi Indiány z Větrova? V knize od Markéty Zinnerové sice jméno obce Krásná nezazní, ale děj se odehrává v pohraničním dětském domově Větrov. A přesně takový zámeček Větrov, ve kterém býval kdysi i dětský domov, se nachází nad obcí.

Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem