Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

eGovernment


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Tip z Webparády: Babičky či Včeličky z Batňovic

Na batňovickém webu se neztratíte a příjemně se zde virtuálně brouzdá, proto byl zařazen do Webparády. Také v obci se snadno zorientujete, rozkládá se ve Rtyňsko-Svatoňovické kotlině podél hlavní silnice a obklopují ji Jestřebí hory a několik vrchů – Verpán, Varta a Kvíčala.
 
Již z webové prezentace obce je jasné, že v Batňovicích se 750 obyvateli se odehrává řada akcí, které jsou navíc pečlivě zdokumentovány. O stránky se stará místní občan Břetislav Novák, který je zároveň webmasterem, fotografem a kronikářem (více viz rozhovor). O životě v obci si lze udělat představu nejen prostřednictvím fotografií, ale i multimédií. Akce totiž zaznamenává Televize – JS, zaměřující se na zpravodajství z Královéhradeckého kraje. „Zveme je na významnější události, z nichž vznikají dokumenty. Ty jsou dostupné jak na internetu, tak také přes místní kabelovou televizi. Máme zde obecní kanál, na němž se díky těmto reportážím mohou občané dozvědět, co se právě děje v Batňovicích, ale i v celém regionu Jestřebí hory,“ dodává starostka obce Vladimíra Pátková.

Batňovice jsou zapojeny do svazku obcí Jestřebí hory, seskupení dvanácti obcí nacházejících se před horami a za horami Jestřebích hor. Dalšími členy jsou Chvaleč, Havlovice, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Suchovršice, Úpice a Velké Svatoňovice. Jedním z aktuálně chystaných počinů je zavedení protipovodňových opatření. Svazek obcí Jestřebí hory získal finanční podporu v rámci Operačního programu Životního prostředí na akci Protipovodňová opatření pro obce mikroregionu Jestřebí hory a začne s pracemi v září. „Projekt se týká šesti obcí a je zaměřený na výměnu rozhlasu, vznik nové ústředny a pořízení aktuálních digitálních povodňových plánů. Pro předcházení povodním bude nainstalován i srážkoměr a vodoměrné latě,“ upřesňuje Vladimíra Pátková.

V Batňovicích jsou tři potoky, které se postupně vlévají do Rtyňky, ale nedochází zde k rozsáhlým povodním. Stává se, že při přívalových deštích se spláchne voda z polí a jsou zaplavovány komunikace. V letošním roce to třikrát zaplavilo jednu a tu samou komunikaci, která se musela opravovat. Situaci by částečně mohli ovlivnit zemědělci tím, co zasadí po okolí na polích, nyní je zde kukuřice a bývají s tím problémy. Obec proto vyjednávala se zemědělským družstvem, aby se příští rok vysadila jiná plodina. Svazek obcí Jestřebí hory společně se Společenstvím obcí Podkrkonoší založil Místní akční skupinu Království-Jestřebí Hory, která se stala příjemcem finančních prostředků z Leaderu 2008–2013. Batňovicím se z těchto peněz podařilo získat dvě dotace, jednu v hodnotě milionu a půl korun na výměnu vodovodních řadů – jednalo se o výměnu potrubí z vrtu do vodojemu, jak výtlačné tak i rozvodné potrubí. Další částka dva miliony korun byla určena na běžeckou dráhu u základní školy a vybudování hřiště.

Větší akcí z poslední doby bylo také vybudování vodojemu. Obci se podařilo v minulém roce obdržet dotaci z Ministerstva zemědělství ve výši 2 178 000 korun a od Královéhradeckého kraje 436 000 korun. „Vodojem stojí na našem katastrálním území, ale zásobujeme částečně i okolní obce, Velké Svatoňovice, Suchovršice a Úpici, které se k financování také připojily ve výši 884 658 korunami. Celkové náklady vyšly přes pět milionů. Doposud nejdražší investicí pak byla v letech 2007 až 2009 výstavba tělocvičny a rekonstrukce školní jídelny, u níž dotace z Ministerstva financí činila 13 500 000 korun,“ podotýká starostka.
Významnou investiční akci mají Batňovice ještě před sebou, a to kanalizaci. Obec má přislíbenou dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši sedmnácti milionů korun a k výstavbě by mělo dojít příští rok. V současné době probíhá výběrové řízení. Batňovice nemusí budovat vlastní čističku odpadních vod, ale napojí se na čistírnu odpadních vod v Úpici, která má dostatečnou kapacitu. Obec hospodaří s rozpočtem kolem 5,5 milionu korun a zatím se jí dařilo udržet jej vyrovnaný. To se změní pravděpodobně příští rok právě kvůli kanalizaci. I když dotace pokryje přibližně sedmdesát procent nákladů, spolufinancování ve výši třiceti procent bude na tak malou obec vysoká částka a v úvahu přichází využití dlouhodobého úvěru.

Dalším chystaným projektem je vybudování zázemí za obecním úřadem pro technické služby. Obec zaměstnává jednoho pracovníka v trvalém pracovním poměru a dále využívá nabídky z úřadu práce a zaměstnává občany převážně s trvalým pobytem v Batňovicích, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Vzniknout by tak měly garáže pro techniku, převlékárna a denní místnost pro zaměstnance se sociálním zařízením. „Na financování tohoto záměru se snad podaří získat dotaci, například v novém financování LEADER 2014–2020 prostřednictvím Místní akční skupiny Království-Jestřebí hory. Finanční prostředky by byly zapotřebí i na opravu a budování komunikací. Programové období ale teď skončilo a nové má být od roku 2014, není tedy jasné, jaký objem finančních prostředků bude k dispozici. V prvním programovacím období to bylo pro náš region 45 milionů. Průměrně se čerpalo každý rok 8 milionů,“ upřesňuje Vladimíra Pátková.

Tajný výlet

V obci působí několik tradičních spolků, jako jsou hasiči – SDH Kvíčala, SDH Batňovice, zahrádkáři či TJ Sokol Batňovice. Působí zde také jezdecký oddíl na Kvíčale, který pro děti pořádá soutěže s poníky a také přehlídku koní, takzvanou Hubertovu jízdu. Pro děti organizuje občanské sdružení Batňáčci na podzim akci Strašidelný les, kdy děti chodí poté, co se setmí, po Vartě a po okolí. Mateřské centrum Včeličky zase připravuje akce pro nejmenší děti. Také škola má hodně aktivit a každoročně nastuduje divadlo, které pak odehrají pro místní obyvatele v kulturním domě. Již třikrát proběhl také Den obce. Poprvé se konal společně s oslavou 125 let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Batňovicích, letos pak slavili hasiči na Kvíčale, a to 100 let od svého založení.

Obec pořádá Den matek a setkání s důchodci. Pro seniory připravovala také na podzim zpestření v podobě tajného výletu po památkách v Královéhradeckém kraji, aniž dopředu znali cíl cesty. „Teď už si ale výlety pořádají seniorky samy. Máme tady nově založený spolek, který neexistuje tak dlouho, vznikl asi před čtyřmi roky. Jsou to seniorky, říkají si Babičky z Batňovic. Jsou velmi činorodé. Například nastudují tanec v určitém stylu, třeba českou besedu nebo country a mívají vystoupení před nějakou akcí,“ doplňuje Vladimíra Pátková. Seniorky dokonce získaly ocenění Královéhradeckého kraje v soutěži Vesnice roku 2012, za aktivity seniorů.

Tolik potřebné zázemí pro spolky mělo vzniknout díky projektu Multifunkční dům, který byl připravený do Regionálního operačního programu. Obec žádala dvakrát o finanční podporu, ale nepodařilo se ji získat. „Přestavbou kulturního domu měly mít všechny spolky vyčleněnou svoji místnost. Multifunkční dům měl sloužit jak pro spolky, tak pro občany, zároveň zde mělo být restaurační zařízení. Po neúspěšných žádostech, protože náklady na provoz jsou i tak dost vysoké a budova již na pohled nepůsobila dobře, se zastupitelstvo obce rozhodlo z rozpočtu obce vyměnit okna a provést opravu a nátěr fasády domu. Budova kulturního domu není zateplená, jak se původně plánovalo. Záměr se pak minimalizoval na to, že zde bude působit restaurační zařízení. V současné době se našel zájemce o provozování kulturního domu, který bude opět otevřen od října letošního roku,“ uvádí starostka obce. Spolky tak místo pro své aktivity nalezly díky jinému projektu. Přestavbou bývalého obecního úřadu vznikla školní jídelna, neboť ta původní již škole kapacitně nedostačovala a k tomu se vybudovala tělocvična, kde nahoře získali prostor mateřské centrum, knihovna a senioři. Obecní úřad nyní sídlí v zrekonstruované budově, kde dřív byla prodejna Jednoty.

Obslužnost a řemesla

V regionu se jeden čas řešil i problém s dopravní obslužností týkající se osady Kvíčala. Ta se nachází na kopci, kde se sbíhají čtyři katastrální území, ale osada patří pod obec Batňovice. Když se omezovaly regionální spoje, postihlo to vlakovou zastávku v Suchovršicích, kterou využívali obyvatelé této osady pro cestování do zaměstnání. „To byla pro obyvatele Kvíčaly jediná obslužnost, jinak musejí využít vlastní automobil nebo sejít pěšky do Úpice či Batňovice na autobusovou zastávku. Bojovali jsme za to, aby vlakové spoje jezdily, alespoň na „znamení“. Některé spoje zůstaly zachovány, ale jinak je to zastávka průjezdná,“ vysvětluje starostka. Navíc na Kvíčalu nezajíždí ani žádný autobusový spoj. Obec Batňovice hradí jednou týdně malý autobus, který obyvatele sváží do Úpice na nákupy, což oceňují zejména starší občané.

Co se týká svozu odpadů, mají v Batňovicích nastaven systém, že si občané sami platí poplatek za svoz popelnic. Není tedy stanoven paušální poplatek na občana. Je třeba si podle potřeby zvolit týdenní, čtrnáctidenní či měsíční cyklus a podle toho si zakoupit na obecním úřadu známku. A jak se tento způsob úhrady osvědčuje? „Devadesát procent občanů ho využívá, ti, kdo nemají popelnici, tak musí prokázat, jak likvidují komunální odpad. Dále se třídí sklo, papír a plasty a dvakrát do roka je možné odevzdat nebezpečný odpad. Navíc máme uzavřenou smlouvu se sběrným dvorem Skládka pod Haldou ve Rtyni v Podkrkonoší. Aby občané nemuseli čekat na sběr nebezpečného odpadu přímo v obci, mohou tam tak zdarma celoročně odvážet elektroniku, pneumatiky, baterie, ale i trávu či zelený odpad přímo na skládku,“ doplňuje Vladimíra Pátková.

Obec uskutečnila také dvě akce v rámci přeshraniční česko-polské spolupráce přes Euroregion Glacensis, 1 000 let obce a 120 let hasičů. Partnerem byla Lubawka a polští hasiči se oslav v Batňovicích také zúčastnili. Ze získaných finančních prostředků byly nakoupeny upomínkové předměty, pořídila se fotodokumentace a zároveň videozáznam z akce, lavice, dataprojektor a promítací plátno.
 

Chalupění a řemesla

V Podkrkonoší si přijdou na své i příznivci starodávných řemesel. Občanské sdružení Chalupění získalo v Radči do vlastnictví bývalý kravín a postupně ho od roku 2002 opravuje na regionální muzeum. „Shromažďujeme a obnovujeme zde zemědělskou a řemeslnou techniku našich předků. Máme tady například ráfové vozy, secí a žací stroje, pluhy, rádla, pospěchy, mlátičky, šrotovníky, nářadí či poháněcí motory. Sbírka historických předmětů obsahuje i předměty denní potřeby, nábytek, knihy, oblečení, hračky, sportovní potřeby a mnohé další,“ upřesňuje předseda sdružení Chalupění Pavel Melichar. Objekt je rekonstruován také za přispění dotací z programu LEADER 2008–2013 spravovaného Místní akční skupinou Království-Jestřebí hory. „Byla zrekonstruována střecha včetně žlabů a svodů, vyměněna okna a vrata, provedeny vnější i vnitřní omítky. Naplánována je rekonstrukce podzemních jímek s cílem rozšíření výstavních prostor. Průběžně jsou prováděny další stavební úpravy díky dotacím a příspěvkům města Úpice, obce Batňovice, Královéhradeckého kraje, Úřadu práce Trutnov a vlastním zdrojům,“ dodává Pavel Melichar.

Zároveň má sdružení pronajatou Dřevěnku, což je nejstarší dochovaná rouběnka v Úpici. V letech 2005 až 2009 se zde uskutečnila výstava starých předmětů a pořádaly se tam různé besedy, přednášky či kurzy. V současné době probíhá rekonstrukce objektu, kterou financuje jeho majitel – město Úpice. Po dokončení oprav by sdružení v Dřevěnce chtělo opět obnovit svoji činnost. „Nejbližšími našimi úkoly ale jsou dokončení nutných stavebních prací v interiéru hlavní a vstupní části muzea v Radči, upravení a rozmístění exponátů do výstavní expozice a zajištění pravidelné otevírací doby. Navštívit muzeum je však možné již nyní v pracovních dnech v době 7 až 15 hodin nebo individuálně po předchozí domluvě,“ uzavírá Pavel Melichar.
 
Ivana Jungová

 

vytisknout  e-mailem