Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Pořádková pokuta ve správním řízení

Konzultace 

 

Dle správního řádu platí, že správní orgán může rozhodnutím, nikoliv usnesením, uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 tisíc korun (1) především tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se buď bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, nebo navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, a nebo neuposlechne pokynu úřední osoby.

Zmíněnou pořádkovou pokutu lze rovněž uložit i tomu, kdo učiní hrubě (nikoliv bagatelně) urážlivé podání. Gramatickým výkladem § 62 odst.2 správního řádu dojdeme k závěru, že v případě procesního deliktu spočívajícího v uskutečnění hrubě urážlivého podání není nutné, na rozdíl od výše citovaných skutků, aby jím byl závažně ztížen postup správního orgánu. Podání obsahující hrubou urážku může být směřováno jak vůči jednotlivé úřední osobě (2), tak vůči nespecifikované okruhu osob (3), přičemž obě tyto varianty jsou protiprávní a tedy postižitelné správně-právní sankcí pořádkové pokuty.

Naopak za hrubě (nikoliv bagatelně) urážlivé podání nelze pokládat písemnost obsahující odlišný právní názor, byť napsaný ostřejším právním jazykem (4). Souhlasím s názorem J.Vedrala, že za hrubě urážlivé podání není možné pokládat například odvolání, ve kterém odvolatel ironizuje závěry správního orgánu, obsažené v odůvodnění správního rozhodnutí (5). Něco jiného by ovšem bylo, kdyby odvolatel (či zpracovatel jiného podání) nezůstal jen v pomyslném  hájemství ironie (6), ale přešel k hrubým urážkám (7).

Pro informační komplexnost dodejme, že každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení podle § 137 odstavce 1 správního řádu (8). Tomu, kdo bezdůvodně odepře podat vysvětlení, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 tisíc korun. Tedy nikoliv do maximální výše 50 tisíc korun, jako u jiných výše zmíněných procesních deliktů.

Zásada proporcionality: Při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení.

Možno pořádkovou pokutu uložit i opakovaně?

Ano, pokutu lze ukládat i opakovaně v případě nového jednání, které naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu. Neplatí zde bariéra věci rozhodnuté dle § 48 odst.2 správního řádu, možno ji tedy udělit více než jedenkrát, de facto až do doby, než je vynuceno vykonávání nezbytných procesních povinností potřebných k realizaci správního řízení (9). Dodejme, že k opakovanému udělování pořádkových pokut mohlo docházet i do 31.12.2005, tedy za účinnosti starého správního řádu (10).

Vraťme se do současnosti: čtenáře možná napadne, jestli je nějak omezena celková výše opakovaně ukládaných pokut. Zde docházíme k závěru, že nikoliv (11). Z právního hlediska tak nic nebrání tomu, aby celková výše pokuty přesáhla (a to i o mnoho) citovanou maximální hranici 50 tisíc korun (12). Ovšem nutno připomenout, že i zde platí zásada proporcionality: Při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 8/2008.

 


Text: JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

Poznámky:

  1. Do 31.12.2005, za účinnosti starého správního řádu, byla maximální výše pokuty jen 200 Kč, což bylo i v tehdejší době nutné samozřejmě pokládat za naprosto nedostatečné! Zmíněná výše pokuty neplnila svoji společensko legislativní funkci - tj. zabránění v narušování či bezdůvodném komplikování správního řízení.
  2. Neoblíbenému konkrétnímu úředníkovi.
  3. „Všichni darebáci“ ze stavebního odboru.
  4. Např. advokáta zastupujícího účastníka správního řízení.
  5. Viz Vedral, J. Správní řád - komentář, Bova Polygon, Praha 2006, str. 374.
  6. Je samozřejmě otázkou, co kdo ještě pokládá za ironii, obecně ironií rozumíme formu, která spočívá ve vyslovení opaku toho, co chceme vyjádřit, při zachování zdání, že to, co říkáme (píšeme), je v nesouhlasu s tím, co chceme vyjádřit.
  7. Např. úřední osoby nazývá urážlivými označeními z oblasti říše zvířat či jim přiděluje názvy příslušných částí lidského těla.
  8. K prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje správní orgán nezbytná vysvětlení. Správní orgán dále opatřuje vysvětlení potřebná k určení předpokládaného rozsahu podkladů pro rozhodnutí, stanoví-li tak zvláštní zákon. Vysvětlení může požadovat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem. Při opatřování vysvětlení se obdobně užijí ustanovení o předvolání (§ 59 SŘ) a předvedení (§ 60 SŘ ). O odepření vysvětlení obdobně platí to, co pro odepření součinnosti při dokazování a zákaz výslechu.
  9. Srov. taktéž Vedral, J. op.cit. str. 374.
  10. Srov. Nedorost, L., Sovák, Z., Větrovec, V.: Správní řád – komentář, Eurolex Bohemia, 2002, str.268
  11. K obdobnému závěru dochází i Černý, P., Dohnal, V., Korbel,F., Prokop, M.: Průvodce novým správním řádem, Linde Praha, str.194.
  12. Například opakovaným udělením deseti a pěti-tisícových pokut, které se nastřádají až na částku převyšující zmíněných 50 tisíc korun.

vytisknout  e-mailem