Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Efektivní veřejná správa


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Nezabloudit, zviditelnit, odměnit

Jak zviditelnit elektronické knihy, navést uživatele do správného regálu či odměnit za návštěvu knihovny? Zajímavá řešení, prezentovaná na konferenci Inforum, připravili ve Zlíně, švédské Uppsale či anglickém Huddersfieldu.
 
Lukáš Budínský v příspěvku Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati představil dvě nové služby, které Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně www.utb.cz/knihovna připravila – mapu fondu a mobilní katalog. Chtěli tak usnadnit situaci čtenářům, kteří se museli buď dotazovat, nebo si pracně zjišťovat čísla z katalogu, pod nimiž najdou požadovanou knihu. Způsob značení a třídění fondu je totiž pro laika příliš komplikovaný. Řešením byla tematická mapa fondu, kdy zvolením tlačítka ukázat v regálu, získáte údaj o umístění knihy, ať již se nachází ve volném výběru či ve studovně. Zároveň se graficky zvýrazní příslušný regál. Problémem ale bylo, že uživatel, který si zjistil informaci v počítači, si stejně nedokázal zapamatovat, kde přesně má hledat a tak si umístění začal překreslovat na papírek.
 
Službu tak bylo třeba ještě zefektivnit a dát tak možnost dotyčnému vzít si ji vlastně s sebou, tedy nabídnout mobilní verzi. Vznikl tak mKatalog, fungující na platformách Android či iOS, jehož grafika byla optimalizována pro chytré telefony a tablety. Čtenář má tak do katalogu jednoduchý přístup, stačí zadat text do vyhledávacího pole, podobně jako tomu je na Googlu. Výsledky si může nechat seřadit podle několika kritérií, například abecedy, oblíbenosti, roku či dostupnosti. Orientace k regálu je snadná díky tomu, že je možné si pro knihu dojít s telefonem v ruce, kde se ukazuje výše zmiňované umístění v regále.
 
Prostřednictvím mobilního přístroje jsou dostupné i další služby jako čtenářské konto, lze tedy si prodlužovat, ale i mít přehled nejen o aktuálních výpůjčkách, ale i těch v minulosti. Zatím ještě není zprovozněna možnost platit tímto způsobem pokuty. Na konferenci zazněl k tomuto tématu dotaz z publika, zda existuje i nějaká možnost přímé navigace k regálu, neboť navádění pomocí GPS je uvnitř budovy problematické. V Německu například využili pro určení polohy QR kódy, stačí tak dostat se k prvnímu QR kódu, pak již se cesta dál sama vykresluje.
 
Také na Knihovně ekonomických věd v Uppsala University Library řešili co největší komfort při nasměrování návštěvníka, v tomto případě k budově samotné. Svoje zkušenosti shrnuly v prezentaci Připraveni na úspěch? Linda Vidlund a Cecilia Petersson. Pobočky jsou totiž rozmístěné po celém městě, k dispozici jsou v aplikaci mapové vrstvy, na nichž se uživateli objevuje cesta k další knihovně. Na mobilním přístroji můžete také využít i takzvanou rozšířenou realitu. Lze si nechat vizualizovat sbírky uvnitř budovy. A to až do takové míry, že můžete otáčet například glóbem ze sedmnáctého století a vidět na něm i drobný text. Knihovna spolupracuje na této aplikaci s katedrou vývoje her.
 
Dalším problémem, kterým se v Uppsale zabývali, se týká elektronických zdrojů. Studenti totiž ignorovali knihovnický katalog. Dvě třetiny z nich o elektronických knihách dokonce vůbec neslyšely, akademikům se líbí, ale považují je za vhodné především právě pro studenty. Jak zajistit větší viditelnost digitální kolekce ve fyzikálním prostoru a zvýšit tak její používání? Dospěli přitom k zajímavému nápadu. Co takhle umístit obrázky elektronických knih spolu s QR kódy na police s knihami tištěnými!
 
Důležité také je, aby zaměstnanci knihovny, kteří e-knihy mají doporučovat, měli s takovým čtením zkušenosti. Nemohou přeci propagovat něco, co vlastně neznají. V Uppsale tedy proběhl workshop, kdy měli za úkol přečíst knihu na tabletu, či jiném mobilním zařízení a podělit se pak o zkušenosti. Motivační také je, umožnit zaměstnancům pracovat na určitém projektu na zlepšení, mohou tak tomu věnovat předem dohodnutý čas, například deset procent z pracovní doby. Není třeba mít obavu z toho, že nápad nebude fungovat, když se nepodaří, i to je zajímavá zkušenost.
 
Změně work-flow v knihovně věnoval pozornost i Dave Pattern z University of Huddersfield v přednášce Knihovny: „Hodné, zlé a ošklivé“. Vyplatí se sdílet příklady, například uspořádat přednášku i o tom, co se nepovedlo. Inovace v knihovně je třeba zaměstnancům vysvětlit, proč se dělají, jaké výhody jim přinesou. Výhodnější také je zlepšovat se postupně, než prosazovat velké změny. Dave Pattern se v prezentaci ale zaměřil zejména na pocity uživatelů knihovny, kdy si mohou připadat jako v nějakém labyrintu, ve snaze dopátrat se výsledku se přitom „na dobrodružné cestě“ setkávají s pro ně nepochopitelnými věcmi.
 
Popsal příklad studentky, která má úkol něco najít, ale nedaří se jí to, postupuje pořád dál přes různé odkazy a přihlašování, až ji nakonec čeká studená sprcha, za dokument je třeba zaplatit určitý finanční obnos. I když má knihovna předplacený časopis, k dokumentu se uživatel nedostane. Ve značném kontrastu je tak možnost vyhledat si určitý článek na Googlu, kde se k požadované informaci dostane hned a zdarma. Dave Pattern zdůraznil, že je třeba nabízet pohodlné cesty, jak najít informace s minimálním úsilím. V knihovnickém světě ale některé stránky pokračují donekonečna, což studenty mate, přitom kolikrát až v zápatí bývá nápověda.
 
Další překážkou je knihovnický žargon. Díky němu si mladí lidé často myslí, že knihovnické nástroje jsou komplikované a považují je za poslední možnost vyhledávání. Na druhou stranu je znepokojující názor některých uživatelů, když vezmou za vděk výsledkem vyhledávání, který je na prvním místě, v domnění, že když je tak populární, nemůže být nepravdivý. Knihovna, která nabízí profesionální informační zdroje, by se tak o to více měla snažit o jednoduchý přístup k nim. Dave Pattern také doporučuje zaměřit se na služby, které konkurence nenabízí, třeba 3D tiskárny. Zajímavou možností, jak potěšit návštěvníky knihovny, jsou i určité bonusy. Knihovna University of Huddersfield například nabízí hru Lemon tree, kdy zájemce získává samotnou aktivitou v knihovně – vrácením knih, přihlášením se k informačním zdrojům, určité body a přímo před očima mu vykvétá virtuální strom.
 
Ivana Jungová

Multimédia a knihovny

Knihy jsou čím dál více propagovány i prostřednictvím multimédií. Nedávno jsem viděla upoutávku v kině, která byla natočena filmovým způsobem, ale prezentovala knihu. Trailery na knižní tituly naleznete na YouTube. Netradiční propagace samotného čtenářství vznikala i v minulých letech například v rámci projektu Čtenářství.knihovna.cz, kdy můžete zhlédnout lehce hororové příběhy Knihy nekoušou a Nebojte se do knihovny. Sympatická je snaha Městské knihovny v Olomouci informovat své čtenáře prostřednictvím pravidelně natáčeného videomagazínu Knihomol. Nyní je k dispozici díl na červenec a srpen, který se natáčel v ZOO Olomouc na Svatém Kopečku. V archivu naleznete i Silvestrovský speciál s přeřeky a nepovedenými scénami. Aktivní je také Kabinet informačních studií a knihovnictví v Brně KISK. Ze starších příspěvků je to vtipná reportáž Katalog s podtitulkem Popularizační vizualizace rezultátů akční investigace Kabinetu pro testování alternativní logiky (KATALOG), primárně orientované na objekt „kniha“. Nenechte si také ujít variaci zachycující běžné pracovní dny knihovníků, která je nápaditým způsobem zpracována jako starý německý černobílý film, Sladký život knihovníka . Aktuální reportáže naleznete na vimeo.com/kisk. Zajímavé využití moderních technologií bylo představeno na konferenci Inforum 2014, v přednášce Jak vyhledávat aneb Video návody pro čtenáře Národní knihovny České republiky: Projekt NapNak prezentovaly Petra Šťastná z Národní knihovny a Anna Janíková ze Slezské univerzity v Opavě videonávody pro vyhledávání v elektronických informačních zdrojích. Vytvořili je studenti Slezské univerzity v Opavě a více se dozvíte na napovedy.infoveda.cz.
 
Ivana Jungová

 

vytisknout  e-mailem