Ministerstvo vnitra České republiky  

Přejdi na

Moderní úřad


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Bystřické proměny

Dobrá praxe 

Málokdo uvěří, že Bystřice nad Pernštejnem skutečně leží výše než slovutný hrad v jejím názvu. Na místě samém se přesvědčíte, že je tomu skutečně tak a že na vysoké úrovni jsou tu i další věci.

Náměstí v pohybu

Kostel sv. Mikuláše v městské části VitochovKostel sv. Mikuláše
v městské části Vitochov

Výkladní skříní každého města je centrální náměstí, nejčastěji korunované kostelem, radnicí, bankami a hotely. V Bystřici je poloha Masarykova náměstí dána nejen historickou zástavbou, ale také členitým kopcovitým terénem. Možná právě to vedlo k jeho usedlé tváři. Kromě odsunu autobusového nádraží do jiné části města, opravy kostela Sv. Vavřince s jeho okolím a oživení kašny Cyrila a Metoděje se tu zásadní změny neprováděly dobrých padesát let. Nyní se s využitím evropských rozvojových fondů připravuje důkladné zasíťování a dokončení parkové úpravy. Nepočítá se přitom s pěší zónou, protože poloha náměstí neumožňuje zcela vytěsnit provoz motorových vozidel. "Nechceme zvyšovat potenciál vozů, ale nebylo by dobré náměstí umrtvit, protože by krachovali místní obchodníci. Zákazníci by jistě dali přednost hypermarketům, které se nabízejí mimo centrum," říká starosta Karel Pačiska. Inspiruje ho podobné náměstí v Liptovském Mikuláši, ale třeba také zkušenost z cesty do Bruselu, kde ho zaujaly parky, odpočinkové zóny ale i v Čechách často opomíjené detaily, například parkové lavičky sladěné s okolím a navíc praktické. "Místo cedulek se zákazem poškozování mají lavičky tak masivní, že se nezničí ani drsným zacházením."

Zajímavostí je, že u majestátního barokního kostela Sv. Vavřince byl rozšířen hřbitov a počítá se s tím, že v centru města budou probíhat smuteční obřady. Jinou chloubou náměstí je budova původní historické radnice s číslem popisným 1, v níž bylo nedávno po pětileté rekonstrukci otevřeno muzeum a informační středisko.

Poselství dvou vod

Nově rekonstruované muzeum v budově bývalé radniceNově rekonstruované muzeum
v budově bývalé radnice

Útlum uranové těžby ve zdejším regionu, schválený vládou v první polovině 90. let, přinesl výrazné problémy v zaměstnanosti na Bystřicku. Nyní se tento krok přehodnocuje a také se začíná měnit stanovisko vlády k rozvoji atomové energie. Okolí Horní a Dolní Rožínky je vedle lokality u České Lípy, kde probíhá těžba mnohem drastičtějšími a z ekologického hlediska spornými prostředky, jediné místo v republice, které umožňuje těžit uran vhodný pro jaderné elektrárny. Rozhodnutí o zakonzervování těžby přineslo regionu mnoho ekonomických a sociálních dopadů, zejména ukončení investic do budov a do těžních věží. Nicméně údržba rozsáhlého těžebního areálu přináší práci pro spoustu povrchových profesí, zejména pro stavebníky a opraváře. Nejméně do roku 2015 se těžit bude, na těžbu je nastavená veřejná doprava a další služby.

V ekologicky choulostivém provozu je nejkontrolovanějším místem úpravna uranové rudy. Šest kilometrů od odkalovacích nádrží s nebezpečným těžebním materiálem se nachází Vírská přehrada, která zásobuje vodou Žďársko a Brněnsko. V nebližším okolí se nachází nejčistší voda, v níž plavou pstruzi.

Vysočina je významným prameništěm několika řek. Podle Karla Pačisky jde možná z hlediska ochrany životního prostředí o nejkontrolovanější místo v republice. A právě z tohoto rizika lze udělat přednost: „Náš program je postaven na tom, že tu máme dvoje vody. Bystřice nikdy nebude tak atraktivní jako Telč, Český Krumlov nebo Mikulov, nemáme tu tolik historických památek. Ale o to více zdůrazňujeme čistotu životního prostředí. Pověst uranových dolů může pro nezasvěcené působit jako negativní reklama. My naopak chceme zdůrazňovat, že vzdušnou čarou šest kilometrů od sebe existuje zdroj pitné vody pro širokou oblast Bystřicka, Žďáru nad Sázavou a Brna a vedle nich že mohou bez problémů fungovat velká špinavá odkaliště."

Starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel PačiskaStarosta Bystřice nad
Pernštejnem Karel Pačiska

Toto poselství dvou vod rozvíjí naučné vodohospodářské stezky, které se stále rozšiřují. Pro mládež město organizuje osvětové výletní trasy, aby se žáci dostali do míst propojených s historií a přítomností. Jedno z razítek na této stezce získávají u chemické úpravny v katastru Dolní Rožínky, která spadá do působnosti bystřického správního obvodu úřadu s rozšířenou působností. Přitom tato agenda příliš nezatěžuje zdejší odbor životního prostředí, protože uranová zařízení jsou v působnosti České inspekce životního prostředí. Došlo tu sice k úhynu ryb, ale ne v důsledku chemických látek, nýbrž úniku teplé vody jako vedlejšího produktu úpravny uranových rud. Pro případ nepředvídaných událostí mají Uranové doly svoji vlastní hasičskou jednotku, která zabezpečuje území v případě místních povodní, kdy by mohly být teoreticky ohroženy hráze odkalovacích jezer. Taková hrozba je ovšem pouze teoretická. Výška hrází byla navýšena, takže by k žádnému úniku nebezpečných látek do okolí nemělo dojít.

Kromě útlumu těžby uranu měl negativní následky pro život regionu také ústup jiných tradičních odvětví. Zdejší průmyslová zóna byla zainvestována jako jedna z prvních v Česku, aby přilákala zahraniční firmy, které by kompenzovaly úpadek textilního průmyslu. Dnes je tu zaměstnáno několik stovek zaměstnanců a stále se projevuje nedostatek pracovních sil, zejména u specializovaných profesí.

Bystřice je zároveň střediskem školství a požadavkům firem odpovídá vize zdejšího školství: snaží se vychovávat středoškolské odborníky, kteří by zůstávali doma a neodcházeli do větších měst k bohatým firmám, jež přetahují žáky díky výhodným stipendiím. Vzhledem k zaměření regionu lze považovat za perspektivní zdejší vyšší odbornou školu, která jako jediná v republice vyučuje specializaci na agroturistiku.

Prodloužená ruka

Technické služby si město stále drží ve svém vlastnictví. Jde o akciovou společnost stoprocentně vlastněnou městem, která je prodlouženou rukou radnice. Starosta zde každodenně uplatňuje svůj přímý vliv a firma může operativně reagovat. Každé úterý je na radnici porada, z níž vycházejí podněty pro zlepšení mnoha podstatných maličkostí. Její účastníci upozorňují na potřebu umístit nové dopravní značky, opravit rozbitý chodník nebo veřejné osvětlení. Na konci porady se provede soupis nedostatků a ředitel odboru majetku jako výkonný orgán, v jehož gesci se technické služby nacházejí, provede nápravu. Na zjištěné nedostatky mohu reagovat i sami občané, nejlépe prostřednictvím internetu.

Technické služby jsou sice navázány na rozpočet města a vybírají od občanů poplatky (například za sběr komunálního odpadu), zároveň ale zajišťují služby pro okolní obce nebo jiné zákazníky, aby se mohly splácet investice, které město vydalo třeba za zametací vůz. Jejich hospodaření se zlepšuje. Podle starosty nemusí být výdělečné, ale musí umět prokázat svoji akceschopnost. Nejvíce příležitostí k tomu mají v zimě, kdy Bystřicko zasypávají návaly sněhu a ztěžují pohyb po místních komunikacích.

Na podobném majetkovém principu funguje rovněž Areál sportu, společnost se stoprocentní majetkovou účastí města. Obhospodařuje halu s bazénem, sály pro squash, bowling a tělocvičnu. Kapacita haly se musí vyplatit, počítá se nejen se zájmem místních obyvatel, ale také turistů.

Ochutnat část koláče

Stále dochází k tomu, že místní části na okrajích větších měst se cítí být zanedbávány a na základě místního referenda usilují o osamostatnění. Zdá se, že v Bystřici takové problémy nemají a na soužití centra s odlehlými místními částmi našli dobrý recept. V tomto zvlněném kraji, plném lesů, luk a rybníků jde možná o nutnost. V místních částech, které se nacházejí ve složitém horském terénu a ve velké vzdálenosti od centra, žije asi čtvrtina obyvatel Bystřice. Volí si, jak tu místní říkají, malostarosty a dostávají část z městského rozpočtu, s níž samy hospodaří. Starosta města je kromě běžného neformálního kontaktu navštěvuje oficiálně minimálně dvakrát do roka: poprvé při obhajobě rozpočtu, který vyžaduje místní část ochutnat z celkového koláče městských financí, podruhé při zjišťování, jak s tímto rozpočtem během roku naložili. Obyvatelé místních částí tak mají pocit, že mohou hospodařit s něčím vlastním, přestože město zavádí jejich faktury do svého účetnictví. Pro komunikaci v rámci města funguje i ve vzdálených místech osvědčený městský rozhlas. Pevné zakotvení zdejších obyvatel v místě se projevuje tím, že nevyužívají pouze služeb soukromých firem nebo městských technických služeb, ale vypomáhají si často sami. Stačí jim dodat materiál a prostřednictvím mechanismů z místních zdrojů tu vznikají věci velmi levně. Jako příklad je možné uvést místní část Bratrušín, jejíž obyvatelé si opravili kapličku, zřídili kulturní dům a rekultivovali dva malé rybníky. Podle starosty Karla Pačisky je však nespravedlivé, že tyto místní části nemohou čerpat z prostředky z Programu obnovy venkova. Stávající mechanismus by chtěl starosta změnit prostřednictvím Svazu měst a obcí. Prozatím však platí, že nemůže-li čerpat odjinud, tím důležitější je pro místní části rozpočet přidělovaný městem.

Je třeba zdůraznit ještě jeden aspekt života místních částí. Mladí obyvatelé odcházejí za prací do větších měst, ale vracejí se jako chalupáři, kteří zdědili usedlosti po svých rodičích a ty zvelebují často lépe než místní své domky. Ale hlavně, zdůrazňuje Karel Pačiska, přinášejí myšlenky. Třeba stavba sjezdovky a rozhledny v Karasíně oživila cestovní ruch a umožnila celosezónní sportovní vyžití.

Možnost změny sazby daně z nemovitosti v Bystřici zatím nevyužili, městské zastupitelstvo o ní povede diskusi spojenou s přípravou rozpočtu pro příští rok. Podobná debata, spojená s daňovou reformu a novým rozpočtovým určením daní, probíhá také ve Svazu měst a obcí, kam letos Bystřice nad Pernštejnem (po předchozím odchodu) znovu vstoupila.

Okolí v pohybu

Na aktivitách se podílí také Olga Königová z městského úřaduNa aktivitách se podílí také
Olga Königová z městského úřadu

Mikroregion Bystřicko zahrnuje 39 obcí a je totožný se správním obvodem města s rozšířenou působností. Mezi členy mikroregionu je 33 obcí (nepočítáme-li místní části Bystřice) a úspěšně realizovali především měkké projekty. Nedávno vyšel propagační materiál o všech obcích pro potřeby turistů a Informační centrum umístěné v muzeu na bystřickém náměstí slouží celému mikroregionu. Členové Bystřicka se zaměřují především na spolupráci v cestovním ruchu v regionu, jehož území je protkáno sítí cyklotras. Vybavení vodovodem nebo plynofikace jsou pro ně již dávno vyřešeným problémem. A tak se více zabývají tím, jak zatraktivnit a zpřístupnit širší veřejnosti region, který je poměrně vzdálen od dálnice a jiných dopravních cest, a přesto dokáže uvést mnohé věci do pohybu. Šíře sportovních, kulturních a vzdělávacích aktivit v Bystřici a jejím okolí to jenom potvrzuje.

 

Text: Vladimír Heger
Foto: Radoslav Bernat

vytisknout  e-mailem