Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Ministerstvo vnitra připravilo nový volební zákon

Ministerstvo vnitra připravilo zcela nový volební zákon, který zjednodušuje volební pravidla. Zákon o správě voleb zmodernizuje organizaci hlasování, voličské seznamy a práci volebních orgánů. 

 


Nový zákon o správě voleb rozeslalo ministerstvo dne 18. října 2019 do připomínkového řízení. „Chceme zjednodušit volební proces tak, aby odpovídal potřebám 21. století. Organizace voleb nesmí být zastaralá a musí být založena na tom, že nevytváří zbytečné překážky pro voliče, ale naopak se snaží hlasování voličům maximálně usnadnit,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Nový zákon o správě voleb přinese zásadní novinky. Jedná se zejména o:

  • jednodenní volby
  • hlasování v předstihu
  • možnost korespondenčního hlasování pro krajany v zahraničí.

Počítá se i s vytvořením informačního systému správy voleb. Ten umožní:

  • možnost vyzvednout si voličský průkaz na kterémkoli obecním úřadě v republice
  • elektronické podávání kandidátních listin
  • elektronický sběr podpisů na petici na podporu kandidatury.

Změny, které nový zákon přináší, by neměly způsobit pokles volební účasti, ale obsahují naopak potenciál k tomu, aby mohla vzrůst. Zákon ani související novely nezasahují do samotných volebních systémů a nezavádí ani elektronické hlasování. Všechny zásadní věcné změny ministerstvo diskutovalo se zástupci parlamentních stran, krajských úřadů či Českým statistickým úřadem.


Hlavní novinky nového zákona o správě voleb

Jednodenní volby 
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se všechny druhy voleb konaly v jednom volebním dni, a sice v pátek. Hlasovat se bude od 7 do 22 hodin. Volební místnosti tak budou otevřeny po dobu 15 hodin, což je o 1 hodinu déle, než při současném dvoudenním hlasování.

Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny (pátkem a sobotou). Jde o systém neefektivní a zpochybňovaný často i z pohledu bezpečnosti - zabezpečení volební místnosti a volební schránky přes noc.

Informační systém správy voleb
Informační systém správy voleb se stane novým, jednotným informačním zázemím pro administrativní činnosti ve volebních agendách. Půjde o informační systém veřejné správy a součást kritické infrastruktury. Jeho správcem bude Ministerstvo vnitra.

Informační systém správy voleb bude zahrnovat 4 hlavní součásti:

1. Jednotný seznam voličů
Nahradí dnešních cca 6500 „stálých seznamů voličů“, zjednoduší práci obcím a umožní voličům žádat kterýkoli obecní úřad o vydání voličského průkazu nebo změnu volebního okrsku, viz dále.

2. Registr kandidátních listin
Registr bude postaven na povinném elektronickém formuláři kandidátní listiny. Usnadní ověření údajů o kandidátech a odstraňování duplicit. Umožní nahlížení účastníků řízení do spisu.

3. Registr okrskových volebních komisí
Tento nástroj umožní volebním stranám delegovat své zástupce do okrskových volebních komisí online elektronicky. Obcím tím zároveň usnadní práci při sestavování okrskových volebních komisí. Údaje o adrese a kontaktech na volební komisi budou veřejně dostupné.

4. Nástroj ePetice
Umožní online zakládání a podporu elektronických petic pro nezávislé kandidáty s využitím zaručené elektronické identity. Tato možnost bude existovat paralelně s možností podání listinné petice na podporu kandidatury nezávislého kandidáta.

Důležité je též veřejné rozhraní systému umožňující přístup občanů k elektronickému podání a zajišťující informovanost široké veřejnosti, včetně zveřejňování zákonem předepsaných dokumentů v jednotlivých fázích volebního procesu.

Fungování informačního systému správy voleb je základním předpokladem pro úspěšné provedení dalších součástí reformy, mj. pro umožnění hlasování v předstihu nebo korespondenčního hlasování.

Informační systém správy voleb nebude nástrojem elektronického hlasování a není ani předstupněm pro jeho zavedení. S elektronickým hlasováním se nepočítá.

Hlasování v předstihu
Výpadek jednoho volebního dne, který může být ze strany voliče vnímán jako snížení flexibility, má být kompenzován zavedením možnosti hlasovat na území České republiky v předstihu. Hlasování v předstihu by se uskutečňovalo prezenčně u obecních úřadů hlasováním do zvláštní volební schránky, kdy volič bude úřední obálku s hlasovacím lístkem vkládat do schránky v doručovací obálce.
Hlasování v předstihu by bylo možné v pondělí a ve středu týdne, v němž proběhnou volby. V každém z těchto dnů vyhradí obecní úřad alespoň 2 hodiny, kdy bude možné v předstihu odhlasovat. Obecní úřad následně předá obálky s hlasovacími lístky příslušné okrskové volební komisi.

Korespondenční hlasování
Korespondenční hlasování bude moci být využívánopouze v zahraničí voliči evidovanými ve zvláštních volebních okrscích. Usnadní se tak hlasování těm voličům, pro které doposud účast ve volbách vyžadovala cestovat na mnohdy značně vzdálené zastupitelské úřady.

Korespondenční hlasování bude možné ve volbách do Poslanecké sněmovny, volbách do Evropského parlamentu a při volbě prezidentarepubliky.

I korespondenční hlasování spočívá na principu dvou obálek – doručovací a úřední. Volič na svoji žádost obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností – identifikační lístek s údaji o voliči, doručovací obálku, úřední obálku a informaci o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací lístky v elektronické podobě, které si volič sám vytiskne (varianta, aby zastupitelský úřad zasílal voličům i hlasovací lístky, by znamenala, že zastupitelský úřad by s rozesíláním musel čekat do doby, než budou hlasovací lístky k dispozici, což by zvyšovalo riziko, že písemnosti pro korespondenční hlasování nebudou voličům včas doručeny).

Korespondenčně hlasuje volič tak, že hlasovací lístek vloží do úřední obálky. Úřední obálku a identifikační lístek vloží do doručovací obálky. Zásilku odešle zastupitelskému úřadu, který přijaté doručovací obálky předá v den voleb zvláštní okrskové volební komisi.

Předpokládá se, že poprvé bude možné hlasovat korespondenčně ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Současně se zavádí možnost hlasovat v zahraničí také ve volbách do Evropského parlamentu.

Zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů
Zatímco dnes musí volič žádat o voličský průkaz výlučně na svém obecném úřadu, tedy tam, kde má trvalý pobyt, nově bude možné (díky jednotnému seznamu voličů) požádat o voličský průkaz přes internet na portálu občana, písemně, nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadunebo zastupitelského úřadu a určit si tak úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který jej žadateli zašle.

Navrhuje se také možnost jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrskujednodušší alternativa voličského průkazu pro případy, kdy volič předem ví, v kterém okrsku odlišném od jeho domovského bude hlasovat. I tento úkon bude možné provést online.

Možnost hlasovat na voličský průkaz se nově zavádí také pro komunální volby, což bude využitelné v obcích s více než jedním okrskem. Neznamená to však, že by volič na základě voličského průkazu mohl odhlasovat v komunálních volbách v obci, kde nemá trvalý pobyt.

Změny v systému distribuce hlasovacích lístků
Aktuální systém doručování hlasovacích lístků voličům je velmi neefektivní, neboť řada voličů fakticky bydlí mimo adresu trvalého pobytu, kam jsou jim lístky doručovány, a řada voličů spoléhá na to, že si lístky opatří až ve volební místnosti.

Navrhují se proto změny právní úpravy tak, aby se hlasovací lístky, s výjimkou komunálních voleb, již nedoručovaly do domácností, ale byly k odběru až ve volební místnosti. Voličům by se doručovaly pouze základní informace o pravidlech hlasování a přehled kandidujících volebních stran.

Náhledy hlasovacích lístkův elektronické podobě budou veřejně dostupné z informačního systému správy voleb cca 1 měsíc před konáním voleb. Současně bude možné, aby volič ze zdravotních či jiných vážných důvodů požádal obecní úřad o poskytnutí hlasovacích lístků v listinné podobě předem.

Strojové sčítání hlasů
Zákon o správě voleb vytváří podmínky pro zavedení strojového sčítání hlasů. To však musí být nejprve otestováno. Testování nebude založeno na sčítání reálně odevzdaných hlasů. Pro testování strojového sčítání budou využity hlasovací lístky dodané Ministerstvem vnitra na jiném papíře než skutečné hlasovací lístky a vyplněné cílené pro účely testování strojového sčítání hlasů. Až po úspěšném otestování by bylo do příslušných zákonů o volbách zavedeno, že hlasy se sčítají s využitím strojového sčítání podle zákona o správě voleb.

Zavedení strojového sčítání hlasů je zvažováno zejména proto, že

  • může snížit chybovost při sčítání hlasů a ulehčit práci okrskovým volebním komisím, které by v případě zavedení jednodenního hlasování prováděly sčítání hlasů v nočních hodinách
  • může být předstupněm pro strojovou úpravu hlasovacích lístků voličem (tzv. volební automaty).

Testování strojového sčítání by mělo přinést poznatky o jeho technické, personální a časové náročnosti v podmínkách České republiky a prověřit technické parametry sčítacích strojů i programového vybavení. Návrh předpokládá, že pro strojové sčítání budou okrskové volební komise disponovat odpovídajícím skenovacím zařízením a počítačem s příslušným programovým vybavením.

Finanční dopady
V nákladech bude nejvýznamnější položkou vytvoření a provoz informačního systému správy voleb. Předběžný odhad čítá přibližně 100 mil. Kč na vytvoření informačního systému a dále zhruba 20 mil. Kč ročně na jeho provoz a údržbu. Výslednou cenu může ovlivnit i to, že tento informační systém bude součástí kritické infrastruktury.

Zvýšené nároky na státní rozpočet zejména v rozpočtové kapitole Ministerstva zahraničních věcí si vyžádá také zavedení korespondenčního hlasování spojené s náklady na distribuci volebních materiálů voličům v zahraničí jednotlivými zastupitelskými úřady. Pravděpodobně půjde o jednotky milionů Kč. Dopady zavedení korespondenčního hlasování na volební účast a odtud se odvíjející finanční náročnost však nelze předem předvídat.

Úvahy o finančních úsporách bývají spojovány s redukcí hlasování na jeden volební den. Je však potřeba počítat s tím, že zkrácení voleb do jednoho dne zároveň obnáší prodloužení času pro hlasování v tomto volebním dni. Nesníží se proto třeba náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Také doba využití volební místnosti se zásadně nesníží. Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin.

Účinnost navrhovaných změn
Účinnost zákona o správě voleb je navrhována k 1. červenci 2020. Znamená to, že první celostátní volby, na které by mohla být nová právní úprava alespoň částečně aplikována, jsou volby do zastupitelstev krajů za předpokladu, že by byly vyhlášeny až po účinnosti tohoto zákona.

Řada nových nástrojů bude závislá na novém Informačním systému správy voleb, který je po přijetí zákona potřeba teprve vystavět, a proto ustanovení, která jsou vázána na využití jeho jednotlivých komponent, budou nabývat účinnosti postupně tak, jak vyplývá z přechodných ustanovení.

Pokud jde o jednotný seznam voličů, je žádoucí spustit jej již v roce 2021, aby se usnadnila organizace prvního korespondenčního hlasování v zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny. Také hlasování v předstihu, jehož zavedením je podmíněno jednodenní hlasování, je v navrhované podobně závislé na fungování jednotného seznamu voličů.

V plném rozsahu by se měl zákon vztahovat na volby až v roce 2022.

Zrušení distribuce hlasovacích lístků voličům se bude vztahovat až na volby vyhlášené po 1. lednu 2023.

vytisknout  e-mailem