Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Zákon službu přesčas připouští, její nařízení však musí být podmíněno splněním zákonných podmínek

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. září 2012 zamítl kasační stížnost podanou jihočeským Krajským ředitelstvím Policie České republiky proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. srpna 2010. Ten vyhověl žalobci, který napadl rozhodnutí služebního funkcionáře o výši odchodného, neboť se domníval, že mu do průměrného měsíčního služebního příjmu pro účely výsluhových nároků nebyl započten služební příjem za službu přesčas v rozsahu 150 hodin.  

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. září 2012 zamítl kasační stížnost podanou jihočeským Krajským ředitelstvím Policie České republiky proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. srpna 2010. Ten vyhověl žalobci, který napadl rozhodnutí služebního funkcionáře o výši odchodného, neboť se domníval, že mu do průměrného měsíčního služebního příjmu pro účely výsluhových nároků nebyl započten služební příjem za službu přesčas v rozsahu 150 hodin.
 
Jedná se o rozsudek v konkrétní situaci služby přesčas u konkrétního příslušníka krajského ředitelství Jihočeského kraje. Ministerstvo vnitra tuto problematiku řešilo již v minulosti, přesto je v souvislosti s uvedeným rozsudkem znovu analyzuje a projednává. První náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška k tomu uvedl: „Tento spor je konkrétním sporem konkrétního policisty v konkrétním případě, my ho nevnímáme jako precedentní případ, jak je v současnosti prezentováno."
 
V tomto konkrétním případě se mohlo jednat o nesprávný postup, kterým se řešila kritická personální situace v daném útvaru a ten vyvolal soudní rozhodnutí, které je v současné době předmětem vzrušených debat v médiích i mezi samotnými příslušníky.
 
Rozsudek v žádném případě nekonstatuje, že by nemohla být nařizována služba přesčas v rozsahu do 150 hodin, pokud důvody tohoto nařízení korespondují se zněním zákona o služebním poměru.
 
Služba přesčas je právními předpisy považována za službu výjimečnou. Lze ji nařídit pouze v případě naléhavého zájmu nad rámec služby stanovené předem stanoveným harmonogramem směn. Služba přesčas nemá být plánována předem tak, aby se stala pravidelnou součástí doby služby. Takový postup lze připustit pouze v případech, kdy služební funkcionář předem ví, že v nadcházejícím období dojde k situaci, kdy nebude možné plnit služební úkoly v rámci základní doby služby příslušníků.
 
Službu přesčas je příslušník povinenvykonat v případech, kdy si to vyžaduje důležitý zájem služby. Ten je zákonem definován jako zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů. 
 
Ministerstvo vnitra se neztotožňuje se stanoviskem předsedy Unie bezpečnostních složek Zdeňka Buřiče, že policie zneužívala zákonného ustanovení zákona o služebním poměru pro nařizování služby přesčas k vykrytí personálních podstavů u různých útvarů po celém území republiky. Policejní prezident Martin Červíček zdůraznil: „Nelze globálně konstatovat, že je u policie nezákonně nařizována práce přesčas.“ Náměstek Hruška k tomu dodává: „Pokud je zřejmé, že je někde trvalý podstav a dochází k přečerpávání přesčasů, pak by se to mělo promítnout do změn v organizační struktuře útvaru tak, jak to bylo v tomto konkrétním případě.“
 

 
Pavel Novák
ředitel odboru tisku a public relations

vytisknout  e-mailem