Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Bezpečnostní výzkum

Bezpečnostní výzkum lze charakterizovat jako nadresortní a multioborový. Základním posláním státní podpory v oblasti bezpečnostního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen "bezpečnostní výzkum") je získávat a efektivně rozvíjet inovativní znalosti, metody a technologie umožňující bezpečnostnímu systému České republiky (dále jen "ČR") a jeho zainteresovaným partnerům čelit současným i budoucím výzvám, které plynou z měnících se realit bezpečnostního prostředí. Na potřebě rozšiřovat a prohlubovat bezpečnostní výzkum se shodují ústřední orgány státní správy v řadě strategických i koncepčních materiálů bezpečnostní politiky, které opakovaně zaměřují svoji pozornost na bezpečnostní výzkum, jako na jednu z hlavních příležitostí pro posílení bezpečnosti.

V současnosti je základním strategickým dokumentem pro rozvoj bezpečnostního výzkumu v ČR "Meziresortní koncepce podpory bezpečnostního výzkumu ČR 2017-2023 s výhledem do roku 2030", schválená usnesením vlády č. 509/2017. Koncepce stanovuje rámec pro rozvoj systému státní podpory pro bezpečnostní výzkum, jakožto jedné součásti politiky výzkumu, vývoje a inovací, realizované ve prospěch bezpečnostního systému ČR. Systém podpory bezpečnostního výzkumu propojuje několik základních principů, jako je racionální využívání širokého spektra výzkumných kapacit cestou programů veřejné podpory, rozvoj výzkumných organizací zřízených za účelem výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti a využití potenciálu vzájemné mezinárodní spolupráce. Priority koncepce jsou v souladu s Národními prioritami orientovaného výzkumu a zaměřením Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (RIS3 strategie) (pdf, 4 MB).

Ministerstvo vnitra je gestorem bezpečnostního výzkumu a poskytovatelem státní podpory ve výzkumu a vývoji na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (pdf, 750 kB) z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "Zákon").

Aktivity spojené s koordinací podpory bezpečnostního výzkumu zastřešuje v rámci Ministerstva vnitra zejména věcně příslušné oddělení bezpečnostního výzkumu integrované v odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání.

Dle Zákona lze podporu poskytnout jako účelovou nebo institucionální.

Účelová podpora je poskytována prostřednictvím programů bezpečnostního výzkumu, a to formou vyhlášení veřejných soutěží a veřejných zakázek.

Aktuálně jsou realizovány dva výzkumné programy účelové podpory:

    V rámci programů bezpečnostního výzkumu jsou podporovány pouze projekty, které předpokládají dosažení alespoň jednoho nového aplikovaného výsledku výzkumu a vývoje.

    Výsledky bezpečnostního výzkumu mají přímý dopad nejenom do zkvalitnění dílčích činností, ale velmi často rozvíjejí celé zájmové oblasti. V období 2010-2016 tak velmi výrazně přispěly např. ke vzniku a zásadnímu zlepšení:

    • forenzních vyšetřovacích metod práce policie a hasičského záchranného sboru (např. software umožňující obrazovou analýzu dentálních kosterních nálezů),

    • boje proti kyberkriminalitě a predikci kybernetických útoků (např. kybernetický polygon s cílem vytvořit unikátní virtualizované prostředí, ve kterém je možné provádět komplexní scénáře útoků vedených proti kritickým infrastrukturám),

    • ochrany obyvatel před teroristickými hrozbami, zejména v problematice identifikace a ochrany měkkých cílů nebo biometrického rozpoznávání osob (např. zdokonalování metody pachové identifikace prostřednictvím specializovaných služebních psů),

    • eliminaci následků živelných pohrom (požáry, záplavy) a rozvoj krizového řízení jako komplexního systému (např. projekt zaměřený na specifické posouzení vysoce rizikových podmínek požární bezpečnosti s využitím postupů požárního inženýrství),

    • detekci nebezpečných chemických a biologických látek a výbušnin (např. výzkum využití služebních psů při detekci improvizovaných výbušnin),

    • radiačního monitoringu ČR (např. nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení ozáření osob v operačním prostředí),

    • bezpečnosti kritických infrastruktur (např. software umožňující stanovit stupeň odolnosti prvků a sítí kritické infrastruktury),

    • environmentální bezpečnosti a ochrany životního prostředí v podobě mapování rizik a následné prevence před možnými hrozbami (např. software a funkční vzorek mapující dopady radiační kontaminace na krajinu v havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín),

    • bezpečnosti silničního provozu (např. hloubková analýza silničních dopravních nehod).
       

    Od roku 2010 je Ministerstvo vnitra poskytovatelem institucionální podpory výzkumným organizacím zaměřeným na bezpečnostní výzkum, které byly dříve podporovány ze třech různých rozpočtových kapitol (Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost). Institucionální podpora má za účel zprostředkovat transparentní, stabilní a standardizovaný systém podpůrného financování výzkumných organizací v maximální shodě s cíli Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací i s rozvojem uvažování o institucionální podpoře na národní úrovni.

    V současné době Ministerstvo vnitra poskytuje institucionální podporu těmto institucím:

    Ministerstvo vnitra se také aktivně podílí na mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnostního výzkumu. Dochází k součinnosti s experty programového výboru Horizont 2020 - Bezpečná společnost, díky kterým se daří získávat potřebné kontakty na zahraniční aktéry bezpečnostního a obranného výzkumu. Další z priorit mezinárodní spolupráce je koordinace zapojování konečných uživatelů do výzkumných projektů bezpečnostního výzkumu prostřednictvím programů Evropské unie.

      

    vytisknout  e-mailem