Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Často kladené dotazy

Otázky a odpovědi 

  1. Dotazy k veřejným soutěžím
  2. Dotazy k věcné kontrole
  3. Dotazy k administraci projektů (ze strany příjemců podpory)
Dotaz Odpověď
NOVÝ Stanovuje poskytovatel - Ministerstvo vnitra ČR požadavky na zaměření a rozsah auditorského ověření řešení projektu bezpečnostního výzkumu v návaznosti na podmínky stanovené ve Smlouvě nebo Rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu bezpečnostního výzkumu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Smlouvy“)?

Formulace požadavku na zaměření a rozsah auditorského ověření je dle právních předpisů pro provádění auditu povinností a v plné kompetenci managementu příjemce účelové podpory. Poskytovatel proto závazně nestanovuje povinné požadavky na zaměření auditorského ověření, ani na rozsah zprávy auditorského ověření. Příjemce při stanovení cílů a zaměření může zohlednit následující oblasti:

Doporučené cíle auditu

  • Prověření průkaznosti dosažení cílů projektu stanovených ve Smlouvě, prověření průkaznosti dosažení výsledků stanovených ve Smlouvě, jejich vztah k cílům projektu a právní ochrany výsledků včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle Smlouvy.
  • Prověření průkaznosti účelnosti vynaložených finančních prostředků určených výhradně k úhradě skutečných prokazatelných nákladů přímo souvisejících s řešením projektu dle podmínek Smlouvy.
  • Ověření souladu účetních a finančních operací souvisejících s řešením projektu dle podmínek Smlouvy (čerpání a použití účelové podpory a neveřejných zdrojů) s platnými právními předpisy.

Doporučená zaměření auditu, případně minimální požadavky na strukturu auditní zprávy

  1. Prověření průkaznosti dosažení cílů a výsledků projektu vyplývajících ze Smlouvy.
  2. Prověření průkaznosti účelovosti vynaložených finančních operací a ověření souladu účetních a finančních operací s právními předpisy
    1. Prověření dodržování podmínek vyplývajících ze Smlouvy;
    2. Prověření vedení odděleného účetnictví projektu a dokladů z hlediska jejich úplnosti, věcné a formální správnosti;
    3. Prověření čerpání osobních výdajů;
    4. Prověření pořízení hmotného a nehmotného majetku, jeho fyzické ověření, provoz a využívání ke stanoveným účelům, ochrana majetku před zneužíváním, ztrátou, poškozením;
    5. Prověření nákupu subdodávek a služeb;
    6. Prověření čerpání provozních výdajů;
    7. Prověření čerpání doplňkových výdajů;
    8. Ověření dodržování právních předpisů (v platném znění) upravujících nakládání s poskytnutou veřejnou finanční podporou:
      • Zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací;
      • Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla);
      • Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví;
      • Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.
1 Je možné, aby odborníci, zapojení v řešení projektu, měli  vyšší úvazek než 1,0, a to až do výše 1,2?

S ohledem na skutečnost, že Ministerstvo vnitra je poskytovatelem účelové podpory na výzkumnou, nikoli pedagogickou,  činnost, akceptuje výši úvazku pouze do výše 1.0.

Výši úvazku 1,2 lze posoudit pouze v ojedinělých případech, a po omezenou dobu (kdy dojde například k nepředpokládanému výpadku jiného pracovníka do sehnání adekvátní náhrady) apod.

V takovém případě by bylo nutné podat žádost o výjimku z výše úvazku-jako změnu, která podléhá souhlasu poskytovatele, neboť se nejedná o standardní personální změnu, ale o změnu nad rámec zadávacích podmínek.

K žádosti by bylo nutné připojit odpovídající přílohy (změny rozpočtu, popis situace stávající a po změně) a především odůvodnění žádosti. Takto podaná žádost bude posouzena jako změnové řízení a příjemci bude zasláno stanovisko poskytovatele. Do doby schválení je však nutno postupovat dle schváleného návrhu projektu – tzn. změna může nastat až po jejím schválení poskytovatelem.

Takto požadovaná změna se netýká administrativního nebo technického personálu.

2 Vykazování odpracovaných hodin - je nutné vykazovat odpracované hodiny zaměstnanců na projektu? Hodiny odpracované na projektu musí každý člen řešitelského i podpůrného týmu vykazovat měsíčně prostřednictvím výkazu práce. Formulář pro vykazování odpracovaných hodin není poskytovatelem stanoven. Na výkazu práce by mělo být uvedeno jméno a příjmení pracovníka projektu, název projektu, identifikační kód projektu, úvazek na projektu, pracovní zařazení, popis činnosti. Výkaz práce by měl být podepsán pracovníkem na projektu a manažerem.
3 Je nutné mít dodatek k pracovní smlouvě, kde se uvádí, že daný zaměstnanec pracuje na daném projektu? Členové řešitelského týmu mohou mít uzavřenou pracovní smlouvu přímo na projekt nebo mají ke své stávající smlouvě vytvořen dodatek pro práci na projektu, kterým je úvazek rozdělen na část úvazku na základní činnost a část úvazku na činnost na projektu.
4 Je dovolená, případně nemocenská vyplácená zaměstnavatelem, způsobilým nákladem projektu? Je možné si je dle úvazku uplatnit? Máte nějakou metodiku, podle které se lze řídit? Dovolená i nemocenská vyplácená zaměstnavatelem  jsou způsobilým nákladem projektu, ale pouze v poměrné výši dle úvazku na projektu. Metodiku nemáme.
5 Je možné do projektu zapojit osoby na DPP a DPČ? Do projektu je možné zapojit osoby pracující na DPP a DPČ, pokud jsou ve schváleném rozpočtu plánovány prostředky na jejich výplatu. Pokud prostředky plánovány nejsou, je zapotřebí cestou změnového řízení požádat poskytovatele o souhlas se změnou rozpočtu.
6 Máme v úmyslu požádat o převedení části cestovného do roku 2021. V dodatku ke smlouvě se píše "K žádosti příjemce přiloží položkový rozpočet čerpání nároků nespotřebovaných výdajů v následujícím roce. Formulář je k dispozici na internetových stránkách poskytovatele." Je tím formulářem míněn formulář rozpočtu či jiný? Položkový rozpočet by byl dostatečný, nicméně pro tyto účely, zejména s ohledem na skutečnost, že budete povinni na podobném formuláři takto převáděné prostředky vyúčtovat, tak bude vhodnějším formulář vyúčtování/čerpání NNV. Vyúčtování/čerpání NNV, FÚUP (56, kB)
7 Je možné převést částku v rámci dpolňkových nákladů na firemní účet a použít tyto prostředky na služby účetní? Účetní služby lze platit z rozpočtové položky „ostatní služby“ nikoli z položky „Doplňkové náklady/výdaje“, ta je určena na náklady, které nesouvisejí přímo s řešením projektu.
8 Lze využít doplňkové výdaje na jednorázový pronájem konferečnční místnosti? Pronájem konferenční místnosti spadá do služeb. Doplňkové náklady jsou určeny např. na ostrahu, energie, telefony, internetové připojení apod.
9 Mzdy za prosinec 2018 mohou být uzavřeny nejpozději 31.12.2018.  Pokud má auditor provést kompletní audit projektu, musí toto provést po jeho ukončení včetně veškerých nákladů za projekt. Zde je tedy otázka, kdy má auditor provést audit a kdy za tento audit vystavit fakturu, kterou navíc musíme do 31.12.2018 zaplatit?  S ohledem na ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) a § 9 odst. 1 Vyhlášky o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem mají příjemci povinnost finančního vypořádání dotací do 15. února roku následujícího po ukončení financování projektu z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu (tj. rok následující po skončení řešení projektu). 
10 V projektu byl v březnu změněn řešitelský tým a poloviční částka mzdy za březen se musí vrátit, protože nový řešitel část měsíce projekt neřešil.  Mám dotaz, kdy správně nedočerpanou částku vrátit -  vratkou v listopadu nebo až v lednu?  Předpokládám, že až v lednu protože ji nemůžeme (dle mého názoru) další rok nárokovat zpět? Možné jsou obě varianty, v případě že prostředky vrátíte do konce listopadu můžete je v nárocích použít v příštím roce ke stejnému účelu. Je třeba nám v takovém případě zaslat oznámení o vratce do nároků a následně si o čerpání nároků požádat. V případě, že vrátíte prostředky ve vratce do 10. ledna následujícího roku propadnou tyto prostředky do státního rozpočtu a již je nebude možné v nárocích čerpat. V každém případě je nutné zaslat poskytovateli oznámení o vrácené částce.
11 Nároky lze čerpat pouze následující rok? Ano, pouze následující rok. Nedočerpané nároky je třeba vrátit do státního rozpočtu.
12 Jaké stanovisko zaujímáme k čerpání fondu účelově určených prostředků (FÚUP) - stejný účel nebo stejné položky?  Již název Fond účelově určených prostředků napovídá, že se jedná o finanční prostředky se zcela přesně určeným účelem, účelem je v tomto případě rozpočtová položka.
13 Ráda bych si upřesnila, zda je náklad za úrazové pojištění společnosti Kooperativa, které je placeno za zaměstnance na projektu, uznatelným nákladem. Ve výčtu neuznatelných jsem toto nenašla, tak předpokládám, že je uznatelný. A druhý dotaz – mám ho při vyúčtování zahrnout do položky sociálního zabezpečení? Úrazové pojištění není zákonný odvod, je nad rámec povinných odvodů, proto jej nelze vykázat v rámci nákladů na projekt bezpečnostního výzkumu – viz poslední odrážka výčtu neuznatelných nákladů „Další závazky nesouvisející s řešením projektu“.
14 Pracujeme na závěrečné zprávě projektu a nejsem si jistý, které údaje uvádět do tabulky Rozpočet podle schváleného projektu. V roce 2017 byl změněn rozpočet (snížení o cca 20.000 Kč jako sankce). Máme uvádět rozpočet ze Smlouvy a v komentáři komentovat čerpání včetně tohoto snížení, nebo jako rozpočet projektu uvést nový, přepracovaný rozpočet? Měli byste uvádět rozpočet snížený o sankci. V komentáři můžete uvést čerpání včetně snížení oproti původnímu rozpočtu.
15 Jsou školení a občerstvení uznatelné náklady? Občerstvení bohužel hradit nelze, jde o neuznatelné náklady, stejně tak i vaše školení, které se přímo netýká odborné akce přímo související s řešením projektu.
16 Jak hradit příspěvky, vztahující se k řešené projektové problematice do odborných časopisů? Z rozpočtové položky Ostatní služby.
17 Je v případě publikace článku do časopisu nebo příspěvku na konferenci nutno v něm uvádět odkaz
na projekt (Název projektu, reg. kód projektu)?
Ano, odkaz na projekt je nutné uvádět.
18 Z univerzity Košice se ptají, v jakém kurzu mají přepočítávat a evidovat v průběhu roku jednotlivé platby nákup techniky, platby za služební cesty, apod.). Jestli to mají dělat aktuálním kurzem v den realizace platby, anebo kurze v době posledního převodu plánovaných finančních prostředků projektu z účtu MV na účet univerzity, anebo jiným způsobem? Použije se denní aktuální kurz ČNB
19 Roční zpráva, která se musí odevzdat k datu uvedenému ve Výzvě k vyplnění roční zprávy by měla  být včetně ekonomické části vložena do informačního systému MV elektronicky. Avšak neobdržel jsem žádné instrukce. Rovněž jsem prohledával web MV a nenašel jsem relevantní informace. Informace k vyplnění Roční zprávy jsou součáství Výzvy k vyplnění roční zprávy, kterou poskytovatel odesílá datovou zprávou. Roční zpráva se vyplňuje na webových stránkách v systému.
20 V rámci nákupu kancelářských potřeb v rámci kapitoly 3 (spotřební materiál) jsme nakoupili řezačku na papír, skartovačky a flipchart a podle ceny spadly účetně do Drobného hmotného majetku. Chtěli bychom se zeptat, zda tyto věci je pro potřeby projektu nutné převést do kapitoly 2 (výdaje na pořízení hmotného majetku), nebo je můžu nechat v kapitole 3 (spotřební materiál). Toto už není dotaz na poskytovatele, ale je na zvážení vaší účetní a vašich interních předpisů. Můžeme jen doporučit zvážit charakter jednotlivých položek, zda jde spíše od drobný hmotný majetek, třeba starší 1 roku apod., jinak spotřební materiál, rozhodnout musí učinit vaše paní účetní.
21 Chtěla jsem se zeptat zda je možné z projektu zaplatit proškolení dvou řidičů podle § 106, tak aby mohli vozit vzorky odebrané v průběhu výzkumu ke spoluřešiteli, kde budou dále testovány. Školení stojí 500 Kč. Pokud se jedná o osoby již začleněné do realizačního týmu (technický personál, podpůrný personál, řešitelé), lze takovéto náklady uznat.
22 Chtěl bych vás ještě požádat o informaci, jak se Ministerstvo vnitra, jakožto poskytovatel staví k výsledkům RIV, typu O (ostatní) a A (audiovizuální tvorba). V rámci řešení projektu byly prezentovány výsledky na několika veřejných akcích. Na konferenci ve Štrasburku byl prezentován výsledek projektu a získal druhé místo na SPIE Innovation Village. Rádi bychom výsledek vykázali do RIV. V návrhu projektu takový výsledek nemáme uveden, jelikož zadávací dokumentace neumožňovala zadávat výsledky typu O nebo A. Dle našeho názoru, by mělo dojít k vykázání do RIV, jelikož byl prezentován výsledek projektu. Než budou odeslána data do RIV za 2018, rádi bychom znali stanovisko vás, jakožto poskytovatele, zda je opravdu možné dané výsledky navázat na projekt, přestože nejsou nikde v návrhu projektu uvedeny. Výsledky do RIV nahrát můžete, jak se k dalším výsledkům nad rámec schváleného projektu bude stavět hodnotící komise po skončení jeho realizace nelze v tuto chvíli předjímat. Jakákoliv změna/navýšení výsledků projektu (i vedlejších) vyžaduje podání žádosti o změnu, na kterou v případě souhlasu poskytovatele navazuje dodatek ke smlouvě. Měla by být podána Žádost o upřesnění výsledků s přesným popisem nových výsledků a vysvětlením jejich věcné souvislosti s projektem.
23 Obracím se na Vás ve věci plánované zahraniční pracovní cesty (ZPC) konané z projektu bezpečnostního výzkumu. Dle Smlouvy o poskytnutí účelové podpory je příjemce povinen každou cestu, jejíž náklady přesáhnou 60 000 Kč předložit s předstihem nejméně 30 kalendářních dní se zdůvodněním poskytovateli ke schválení. Chtěl bych poprosit o podrobnější vysvětlení. Zejména toho, zda se částka 60 000 Kč týká celé pracovní cesty bez ohledu na počet osob, které na zahraniční cestu vyjíždějí a nebo jestli je tato částka brána na 1 osobu? Náklady na ZPC se počítají dohromady za celou ZPC, nikoli za osobu. Pokud celkové náklady ZPC přesáhnou částku 60 000,- je nutné požádat poskytovatele o schválení cesty nejpozději 30 dní před jejím konáním.
24 Máme dotaz ohledně auditu. Zajímá nás především požadovaný termín vyhotovení tak, abychom mohli potřebné náklady uplatnit z rozpočtu projektu. Tj. jestli může být audit uzavřen ještě před koncem posledního fiskálního roku projektu, např. 11/2019. Audit, respektive Zprávu auditora je třeba odevzdat spolu se závěrečnou zprávou. Audit můžete samozřejmě zadat dříve, ale auditované období musí pokrývat celou dobu trvání projektu (např. 1 .1. 2017 – 31. 12. 2019).

vytisknout  e-mailem