Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

První veřejná soutěž

Odpovědi poskytovatele na dotazy uchazečů

1. Univerzita je veřejnou vysokou školou podle zákona č. 111/1998 Sb. Postačí jako oprávnění k činnosti místo kopie zřizovací listiny kopie relevantních stran příslušného zákona, nebo je nutno věc doložit jinak, např. formou čestného prohlášení?
Stačí kopie stran příslušného zákona. To stejné platí pro vysoké školy vzniklé na základě jiných zákonů (např. zákona č. 214/2004 Sb.).

2. Je vyžadován externí nebo interní audit projektu?
U projektů nad 2 mil. Kč je požadován externí audit, který mohou provádět všechny subjekty s oprávněním dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů. Pouze u příjemců, kteří jsou součástí některé z organizačních složek státu, provede audit útvar, jenž má k tomu pravomoc dle vnitřního předpisu dané organizační složky státu.

3. Co se rozumí číslem a datem vyhlášení v bodě 1.5 návrhu projektu?
Jelikož je veřejná soutěž vyhlášena v rámci Programu BV II/2 – VS poprvé, je číslo vyhlášení 1. Datum vyhlášení veřejné soutěže je 10. února 2010.

4. Co se rozumí kategorií činnosti v bodě 2.6 návrhu projektu? Pokud jde o projekt s více typy výzkumu, má se uvádět jejich procentuální zastoupení?
V tomto bodě musí být jednoznačně uveden buď aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj, popř. aplikovaný výzkum se základním výzkumem v souladu s podmínkami zadávací dokumentace. V případě kombinace aplikovaného a základního výzkumu není nutné v bodě 2.6 uvádět jejich procentuální podíl.

5. Jakým způsobem vyplnit body 3.8 až 3.11 návrhu projektu, je-li uchazečem univerzita? Je nutno vztáhnout údaje k řešiteli, jeho fakultě či univerzitě?
Body 3.8 až 3.11 se týkají uchazeče, v tomto případě celé univerzity. Uchazeč by měl uvést především ty úspěšně vyřešené projekty a dosažené výsledky, které přímo souvisí s předmětem návrhu projektu.

6. V jakém rozsahu je doporučeno koncipovat popis projektu (bod 5 návrhu projektu)?
Rozsah této části návrhu projektu není stanoven a ponecháváme jej na zvážení uchazeči.

7. Postačí návrh smlouvy o vzájemných vztazích mezi více uchazeči (příloha č. 4.19 k návrhu projektu) prozatím bez podpisů? Forma smlouvy je ponechána na libovůli uchazečů nebo bude upřesněna formulářem?
K návrhu projektu stačí přiložit návrh této smlouvy bez podpisů. Její formu si určí sami uchazeči.

8. Jak je doporučeno uvádět pozice v projektu u řešitelů, technického personálu apod.?
Doporučujeme řadit osoby podle jejich významu v projektu.

9. Může být někdo mimo manažera placen pouze odměnou a nemít na projektu úvazek?
Ano, pokud má na projektu prokazatelnou účast.

10. Jaké dokumenty musí být vlastnoručně podepsány v rámci návrhu projektu a kým?
Podepsán musí být hlavní dokument návrhu projektu a veškeré přílohy uvedené v příloze č.4 zadávací dokumentace (kromě dokumentů, u nichž to není vzhledem k jejich povaze vhodné – např. ověřené kopie zřizovacích listin). Tabulky s rozpočtem, osobními náklady a harmonogramem projektu a seznam příloh návrhu projektu nemusí být podepsány. V případě fyzické osoby podepisuje dokumenty sám uchazeč, u právnických osob statutární zástupce, popř. jiná osoba, která má k tomuto úkonu plnou moc.

11. Je podporována možnost úhrady nákladů spojených s přípravou projektu v případě, že projekt nebude vybrán k financování, nicméně splní podmínky zadání?
Nikoliv. Tyto utopené náklady nemohou být poskytovatelem kompenzovány.

12. Může se soutěže zúčastnit „sdružení právnických osob“, které bude vystupovat jako výzkumná organizace, která splňuje definici dle § 2 odst. 2 písm. d) Zákona č. 130/2002 Sb. a je v souladu s kapitolami 3.1 a 3.2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací?
Ano, splňuje-li veškeré zákonné podmínky a podmínky zadávací dokumentace, což stvrdí čestným prohlášením. Uchazeč nese odpovědnost za pravdivost údajů uvedených v čestném prohlášení.

13. Nejsme si jisti, pod který dílčí cíl a do které tématické oblasti náš návrh projektu spadá.
Poskytovatel ponechává na uchazeči, aby se sám rozhodnul, pod který dílčí cíl a tématickou oblast projekt zařadí, neboť jedině uchazeč zná skutečný obsah návrhu projektu. Je možno uvádět naplnění více dílčích cílů a tématických oblastí. Toto však nemusí zlepšit hodnocení návrhu projektu.

14. Bude k prokázání způsobilosti dle § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. postačovat prokázání odborné způsobilosti celkově za uchazeče (tzn. za univerzitu) nebo bude nutné v případě návrhů více projektů specifikovat odbornou způsobilost za každý návrh projektu zvlášť (za různé řešitelské týmy)? 
Pokud je u každého návrhu projektu jiný řešitelský tým, je vhodné doložit dokumenty prokazující způsobilost dle § 18 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. za každý návrh projektu zvlášť.

15. Musí se projekty zahajovat již v roce 2010 nebo budete respektovat i pozdější termíny?
Z hlediska řízení financí poskytovatel preferuje, aby byly projekty vybrané v této veřejné soutěži zahájeny v roce 2010. Pozdější termíny však respektuje.

16. Spoluuchazečem našeho plánovaného projektu je Armáda České republiky - centrum biologické ochrany Těchonín. Je dle MV považována tato složka AČR za výzkumnou organizaci (může žádat o 100% krytí uznatelných nákladů)?
Ministerstvo vnitra nerozhoduje o tom, do jaké kategorie zařadit jednotlivé uchazeče. Toto musí v souladu s legislativou učinit každý uchazeč sám, protože nejlépe ví, jaké jsou jeho parametry, za jakým účelem byl založen apod. Doporučujeme obrátit se přímo na tuto instituci, popř. na Ministerstvo obrany.

17. Do jaké kategorie uchazeče (výzkumná organizace, malý, střední, velký podnik) lze zařadit vysokou školu?
Vysoké školy se většinou řadí mezi výzkumné organizace. Výjimkou jsou pouze ty vysoké školy, které nesplňují všechny podmínky uvedené v § 2 písm. d) zákona č.130/2002 Sb. (například školy, k jejichž výzkumným kapacitám nebo výsledkům mají přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb).

18. Je možné, aby se v rámci vyhlášené veřejné soutěže jeden subjekt účastnil více projektů?
Ano, toto není omezeno.

19. Je možno zahrnout do mzdových nákladů pouze přímou mzdu nebo i odměny?
Do mzdových nákladů je možné zahrnout všechny složky mzdy, tedy i odměny.

20. Je v případě pořizování investičních položek vyžadovaná předběžná cenová nabídka jako příloha žádosti o udělení podpory?
Předběžná cenová nabídka povinně vyžadována není, avšak uchazeč ji může doložit. V souladu s § 8 odst. 5 zákona č.130/2002 Sb. je nutno v návrhu projektu podrobně specifikovat pořízení hmotného nebo nehmotného majetku nebo předmět služby, včetně ceny a dodavatele. Jednotlivé položky a jejich ceny v rozpočtu musí být ekonomicky nejvýhodnější na základě předběžného průzkumu trhu. Jinak by musel uchazeč při nákupu postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

21. Je nějaký maximální možný či předepsaný podíl doplňkových nákladů/výdajů na celkových nákladech/výdajích (jako např. při projektech podporovaných GAČR)? Mohou o krytí doplňkových nákladů žádat kromě ústavů AV ČR i výzkumné složky Armády České republiky? Jaké jsou druhy uznatelných režií?
V kapitole 3.6 na str. 23 zadávací dokumentace jsou přesně stanoveny limity pro podíl nepřímých (tj. doplňkových) nákladů na celkových přímých způsobilých nákladech projektu. Tato pravidla platí pro všechny uchazeče. Druhy režií nejsou poskytovatelem předem omezeny.

22. Prosíme o objasnění významu položky „DPH, pokud není nárok na odpočet na vstupu“ v příloze 3A. Týká se nás tato položka, jsme-li výzkumné organizace?
Týká se to neplátců DPH, popř. plátců DPH, kteří by pořizovaly položky, u nichž není nárok na odpočet na vstupu.

23. Víme, že námi navrhovaný projekt lze řešit v úrovni orgánů České republiky. V případě jeho úspěšného vyřešení však pravděpodobně nastane situace, že by bylo možno využit získaných výsledků také v rámci celé organizace NATO a státu Izrael. Tato implementace bude samozřejmě potřebovat i doplňující výzkumné práce.  Je možné předpokládat, že přechod domácího grantu na úroveň mezinárodního projektu v rámci 7. rámcového projektu EU bude v zásadě možný?
U žádného běžícího projektu v rámci Programu BV II/2 – VS není možné kumulovat podporu z rozpočtu MV s jinými druhy podpory. Po ukončení projektu je samozřejmě možné pokračovat na základě dosažených výsledků v další výzkumné či vývojové činnosti a financovat ji z jakýchkoliv zdrojů, např. ze 7. rámcového programu. Poskytovatel však nemůže zajistit automatický přechod domácí podpory projektu na mezinárodní úroveň podpory. 

24. Statutárním zástupcem vysoké školy je rektor, který však v případě projektů vědy a výzkumu pověřil děkany jednotlivých fakult a ředitele ústavů zastupováním včetně podepisování projektových žádostí. Postačuje v rámci veřejné soutěže dodat ověřenou kopii tohoto zplnomocnění (a nechat podepsat návrh projektu v zastoupení ředitelem příslušného ústavu), nebo se vyžaduje zplnomocnění podle vzoru přílohy 4.18?
Stačí předložit ověřenou kopii již uděleného zplnomocnění.

25. Může být manažer projektu součástí řešitelského týmu? Nebo se automaticky předpokládá, že je současně i řešitelem a zastává funkci ve smyslu "odpovědného řešitele"? V případě 2. možnosti  - vypisují se identifikační údaje do obou bodů osnovy, tj. do  3.12 a 3.13?
Manažer projektu může, ale nemusí být součástí řešitelského týmu. Je-li jeho součástí, nemusí se údaje o něm vypisovat dvakrát, postačí srozumitelný odkaz.

26. Prosíme o podrobnější specifikaci bodu 3.10 návrhu projektu - Úspěšně vyřešené projekty uchazeče v oblasti VaV v posledních 3 letech - výsledky evidované v RIV.
V tomto bodě uvede uchazeč seznam úspěšně vyřešených projektů, který musí zahrnovat zejména názvy a identifikační údaje projektů, oblasti výzkumu a vývoje, v nichž byly řešeny, a výsledky evidované v RIV, které v rámci těchto projektů vznikly.

27. Může být manažer projektu z jiné organizace, než je koordinátor či spoluřešitelé?
Manažer projektu by měl být v zaměstnaneckém nebo služebním poměru s koordinátorem projektu nebo jiným uchazečem, který s koordinátorem na projektu spolupracuje. Nemělo by docházet k přímému financování osobních nákladů subjektů, které nejsou uchazeči/příjemci.

28. Jaký je požadovaný počet předaných paré návrhu žádosti?
Poskytovatel požaduje, aby uchazeči předkládali návrhy 1 x v listinné podobě a 1 x v elektronické podobě v souladu s kapitolou 2.4.1 zadávací dokumentace.

29. Definice pojmu "výzkumná organizace" odkazuje na § 2 odstavec 2 písmeno d) zákona č.130/2002 Sb. Podle tohoto písmena jsme "právnická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory". Jsme zároveň výzkumná organizace podle definice evropské legislativy i české legislativy (právní forma v.v.i.). Jsme tedy jednoznačně "výzkumná organizace". Je to tak, že nesporně splňujeme vylučovací kritérium číslo 2? Máme tedy opravdu nárok na 100 % podporu?
Na 100 % míru podpory máte nárok, pokud jako výzkumná organizace splňujete veškeré legislativní podmínky a také podmínky uvedené v kapitole 2.3.1 zadávací dokumentace.

30. Prokázání právní formy prokazujeme obvykle kopií zřizovací listiny + výpisem z Rejstříku v.v.i. (vede MŠMT), Stačí tyto dokumenty? V žádosti se dokládají jako prostá kopie nebo pouze formou čestného prohlášení dle přílohy 4?
Právní formu není třeba prokazovat. Způsobilost prokažte ověřenou kopií zřizovací listiny.

31. "Spoluuchazečem" s naší výzkumnou organizací může být např. průmyslový podnik kategorie střední podnik. Je pak výše maximální dotace rozdělena 100 % nákladů výzkumné organizace + 75 % nákladů druhé PO?
Ano, míra podpory se počítá ze způsobilých/uznaných nákladů každého subjektu zvlášť.

32. Jaké datum podpisu smlouvy o poskytnutí podpory lze reálně očekávat?
Poskytovatel hodlá podepsat smlouvy, resp. vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory neprodleně po vyhlášení výsledků veřejné soutěže, aby podpora mohla být čerpána již v září 2010.

33. "Spoluuchazečem" může být zahraniční podnik (např. VŠ). Ale kapitola 3.6 požaduje, že příjemce musí vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. To jistě zahraniční uchazeč nesplní. Nemůže tedy vůbec být druhým uchazečem?
Povinnost řídit se zákonem č. 563/1991 Sb. mají i zahraniční podniky podnikající na území ČR.

34. Jaká je vaše představa o rozsahu a podrobnosti žádosti?
Volbu rozsahu a míry podrobnosti návrhu projektu ponecháváme na uchazeči, vzhledem k širokému tématickému záběru projektů nebudeme stanovovat limity.

35. Plánujeme projekt, který bude mít více dílčích cílů projektu. Je možné projekt takto koncipovat jako multioborový se zaměřením na stejnou problematiku? Mají pak jednotlivé dílčí cíle mít samostatné rozpočty nebo jeden společný?
Je možné uvést více dílčích cílů, resp. tématických oblastí. Rozpočet však bude společný.

36. V osnově je kapitola 6.2 Rozpočet projektu. Co se má uvádět do této kapitoly, když má být toto zpracováno v přílohách 3A a 3B? Je doporučena spodní hranice rozpočtu projektu?
Do bodu 6.2 návrhu projektu je možné uvést libovolné informace o rozpočtu, které se nehodí do tabulek. Spodní hranice rozpočtu doporučena není.

37. Tištěná verze má být nerozdělitelně svázána. Je to míněno včetně příloh 3 a 4 a alespoň obalu na CD? Může být tištěna oboustranně?
Uchazeč musí předložit návrh projektu svázaný se všemi přílohami v jeden celek. Tisk může být oboustranný.

38. Výzkumná organizace vs. firmy. Postačuje, když firma bude vést oddělenou účetní evidenci? Jak je to při spolupráci více firem - kdo a jaké náklady eviduje / vykazuje?
Ano, je třeba vést oddělenou účetní evidenci. Pokud na projektu spolupracuje více firem, evidují se náklady dle rozpočtů jednotlivých subjektů.

39. Co je myšleno "uchazeč je způsobilý k realizaci", respektive jaká je minimální úroveň tohoto požadavku?
Uchazeč prokáže způsobilost k realizaci navrhovaného projektu předložením požadovaných dokumentů v souladu s §18 zákona č.130/2002 Sb. a kapitolami 2.3.3 a 2.3.4 zadávací dokumentací. Minimální úroveň předem stanovena není. O tom, zda řešitelský tým dává předpoklad úspěšného vyřešení projektu, rozhoduje poté odborný poradní orgán v rámci bodovacích kritérií.

40. Co je konkrétně myšleno formulací "Uchazeč pak musí u zvoleného návrhu projektu uvést seznam všech návrhů projektů, ke kterým se doklady vztahují" v článku 2.3.3 zadávací dokumentace?
Týká se situace, kdy uchazeč podává více návrhů projektů. Nemusí pak dokládat způsobilost u každého zvlášť. Příslušné dokumenty přiloží jen k jednomu návrhu a uvede u něj seznam dalších návrhů projektů, ke kterým se dokumenty vztahují. Ostatní návrhy projektů však musí obsahovat odkaz na návrh projektu, který dokumenty obsahuje.

41. Co je certifikovaná metodika či postup jakožto výstup projektu (kapitola 1.7.1 zadávací dokumentace)?
Definice všech druhů výsledků je obsažena v příloze č.2 Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, která je zveřejněna na internetových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace (www.vyzkum.cz).
Certifikovaná metodika je výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy schválena a doporučena pro využití v praxi.

42. Posouvá se naplánovaný termín začátek projektu, pokud by došlo ke zdržení vyhlášení výsledků soutěže?
Teoreticky ano. Projekt může být zahájen teprve po podepsání smlouvy/vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. To může nastat teprve po vyhlášení výsledků soutěže. Ke zdržení vyhlášení výsledků soutěže však s nejvyšší pravděpodobností nedojde.

43. Je z pohledu hodnocení projektových návrhů vhodné jako partnera projektu zapojit složky IZS (Hasiči)?
Do projektu se jako uchazeči mohou zapojit pouze podniky a výzkumné organizace. Ze složek HZS jsou za výzkumné organizace považovány pouze IOOLB a TÚPO. O tom, jaký to bude mít vliv na hodnocení návrhu projektu, rozhodne odborný poradní orgán.

44. Jaká je forma přílohy 4.3 (pro podnik a výzkumnou organizaci)?
Příslušné oprávnění k činnosti musí formálně odpovídat svému charakteru (oprávnění k podnikání, zřizovací listina aj.). Poskytovatel formu nestanovuje.

45. Rozumí se výsledkem projektu (technicky realizovatelný výsledek) i hardwarové zařízení?
Technicky realizované výsledky jsou dle metodiky Rady pro výzkum, vývoj a inovace prototypy a funkční vzorky, což může být i hardwarové zařízení.

46. Jaká je forma smlouvy o využití výsledků?
Náležitosti smlouvy o využití výsledků stanovuje § 11 zákona č.130/2002 Sb. Musí obsahovat zejména:
a) název a identifikační údaje projektu,
b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,
c) úpravu vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16,
d) způsob využití výsledků a dobu, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od
ukončení řešení projektu,
e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních
předpisů,
f) sankce za porušení smlouvy,
g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

47. Jsou-li prostředky projektu využity na služby (viz. 3.2 způsobilé náklady/výdaje) v jak velké míře je možné tyto finance využít (vzhledem k celkové výši)?
Podíl nákladů na služby na celkových nákladech není stanoven. Omezena je jen výše subdodávek (viz kapitola 3.7 zadávací dokumentace). Struktura rozpočtu je jedním z bodovacích kritérií odborného poradního orgánu.

48. Pokud je výsledek plně financován z veřejných prostředků a příjemce „je povinen zpřístupnit výsledky za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků“ – kdo tyto podmínky stanovuje, jak vypadají a komu výsledky náleží (duševní vlastnictví)?
U projektů v rámci Programu BV II/2-VS náležejí v souladu s § 16 zákona č.130/2002 Sb. výsledky vždy příjemci. Na podmínkách smlouvy o využití výsledků se musí dohodnout obě strany, které ji podepisují, tedy příjemce podpory a uživatel výsledků.

49. Zajímá nás podle osnovy projektu bod 5.13 Popis rizik projektu a jejich řízení, na co se zaměřit při vypisování žádosti o podporu, jak předejít chybám?
Popis by se obecně měl zaměřit na rizika, která by mohla ohrozit dosažení cílů projektu, a způsob jejich minimalizace. Bude to podklad pro bodové hodnocení odborného poradního orgánu. Formu popisu rizik ponechává poskytovatel volnou.

50. Myslíte, že by pro Ministerstvo vnitra v rámci této soutěže bylo přínosné a byl by zájem o vytvoření koncepce zvládání dopadů extrémního hydrologického sucha na vodní hospodářství, zejména na zásobování obyvatelstva vodou?
Vodní hospodářství spadá pod 2. dílčí cíl Programu BVII/2-VS. Přínos jednotlivých návrhů projektů však musí posoudit odborný poradní orgán v rámci svého hodnocení na základě oponentských posudků.

51. Jakou metodu kalkulace doplňkových nákladů zvolit pro uchazeče typu malý podnik?
Doporučujeme, aby každý uchazeč zvolil metodu, na kterou je ve své dosavadní praxi zvyklý.

52. V bodě 5.9 osnovy návrhu projektu se hovoří o míře podpory. Uchazeč má uvést slovní komentář k míře podpory, která je požadována v souladu se zadávací dokumentací; v případě více uchazečů ve spolupráci musí být uveden komentář ke každému uchazeči samostatně. Tímto komentářem se rozumí komentář k jednotlivým otázkám uvedeným v Kalkulačce pro výpočet maximální míry podpory (viz příloha č. 4 ZD – 4.14a)?
Ano, v tomto bodu uchazeč zdůvodní svoji míru podpory v souladu s výsledkem Kalkulačky pro výpočet maximální míry podpory.

53. V bodě 5.12 osnovy návrhu projektu se hovoří o Harmonogramu projektu. Může být v této části projektu uveden pouze odkaz, že harmonogram projektu je uveden v příloze projektu nebo musí být tento harmonogram uveden již na tomto místě?
Stačí pouze odkaz.

54. Je nějaký předepsaný formulář nebo podoba životopisu členů týmu?
Profesní životopis musí být strukturovaný, jeho podobu si zvolí uchazeč.

55. Jak identifikovat kategorii podniku?
Na základě evropské legislativy. Definice jednotlivých kategorií podniku se nachází např. v příloze I Nařízení Komise (ES) č.800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách).

56. Co se rozumí pojmem „další účastník projektu“ v kapitole 2.3.1 zadávací dokumentace?
Jde o jednoho z uchazečů, kteří předkládají návrh ve spolupráci.

57. Vyplývá z článku 2.3.1 zadávací dokumentace, že výzkumná organizace v případě, že výsledkem projektu budou práva k duševnímu vlastnictví a v případě, že se bude na projektu podílet s podnikem, je povinna veškerá užívací práva k těmto výsledkům k duševnímu vlastnictví převést na tento podnik?
Nikoliv. Bude-li výsledkem projektu duševní vlastnictví, pak buď práva k němu náležejí plně výzkumné organizaci, anebo se převedou na podnik, avšak výzkumná organizace obdrží od podniku náhradu ve výši tržní ceny práv k duševnímu vlastnictví.

58. Co se rozumí pojmem „výzkum jménem podniku“ v kapitole 2.3.1 zadávací dokumentace?
Výzkum jménem podniku je v souladu s kapitolou 3.2.1 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu situace, kdy jsou projekt nebo některá činnost v rámci projektu prováděny výzkumnou organizací pro určitý podnik. Výzkumná organizace získá od podniku úměrnou úplatu za svou službu, zatímco podnik určuje podmínky této služby. Spolupracují-li na projektu podnik a výzkumná organizace, nejedná se o výzkum jménem podniku.

59. Je možné zkušenosti dle kapitoly 2.3.3 zadávací dokumentace doložit přehledem zakázek, které z hlediska svého obsahu splňují definici aplikovaného výzkumu/ experimentálního vývoje, ale nebyly řešeny v rámci veřejné soutěže vyhlášené podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění?
Ano.

60. V článku 3.2 ad 1) zadávací dokumentace se hovoří o osobních nákladech/výdajích. V písm. c) je stanovena roční odměna manažera projektu. Jedná se v tomto případě o odměnu nad rámec mzdy jako nenárokové části mzdy. Tuto odměnu je tedy možno zahrnout již do rozpočtu projektu?
Ano.

61. V článku 3.5.1 zadávací dokumentace se hovoří o „přeshraniční spolupráci“. Jaké dokumenty jsou nezbytné k prokázání „přeshraniční spolupráce“? Postačuje smlouva o spolupráci se subjektem se sídlem mimo ČR jako u ostatních spolupracujících subjektů?
Ano, postačuje.

62. Kde najít definice jednotlivých druhů výsledků projektů (certifikovaná metodika, software aj.)?
Definice všech druhů výsledků je obsažena v příloze č.2 Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, která je zveřejněna na internetových stránkách Rady pro výzkum, vývoj
a inovace (www.vyzkum.cz).

63. Co se rozumí pojmem „další účastník projektu“ v kapitole 2.3.1 zadávací dokumentace?
Jde o jednoho z uchazečů, kteří předkládají návrh ve spolupráci.

64. Jaká jsou přesná kritéria pro uznání 15% bonusu za obecné šíření výsledků (kapitola 3.5.1 zadávací dokumentace)?
Pro uznání tohoto bonusu je nutné, aby všechny výsledky, které v rámci projektu aplikovaného výzkumu vzniknou, byly obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo publikovány ve vědeckých či technických časopisech nebo ve volně přístupných repozitářích nebo šířeny prostřednictvím volného softwaru, resp. softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

65. Co se rozumí pojmem „variantní řešení“, který se objevuje ve vylučovacím kritériu č. 9 v kapitole 7.2 zadávací dokumentace?
Návrh projektu nesmí obsahovat variantní řešení. Musí tedy být formulován jednoznačně. Není přípustné uvádět alternativy - finanční, metod řešení, výsledků aj.

66. Lze někde získat informace o již běžících projektech bezpečnostního výzkumu?
Na internetových stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace (www.vyzkum.cz) se nachází Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Zde je možné přes Centrální evidenci projektů nalézt informace o běžících projektech předchozího Programu bezpečnostního výzkumu (kód VD).

67. Kdy je plánováno další vyhlášení veřejné soutěže v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010-2015?
Další vyhlášení je plánováno po vyhlášení výsledků této veřejné soutěže, tj. nejdříve v srpnu 2010.

vytisknout  e-mailem