Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují ze zákonných, ústavních norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:
Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem antagonistickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm a).
Zpráva tedy vychází z jednotného pojetí extremismu jako podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu zřízení a jím chráněným hodnotám. Extremismus obvykle používá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii.Ve světové politologické literatuře se obvykle rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a (v některých případech) národnostní (regionalistický)1. Poslední tři formy extremismu se v České republice vyskytují jen ojediněle nebo vůbec2, výklad se proto hlavně zaměřuje na extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě majoritně nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem, nacismem) a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem).
Přestože v ideálním pravolevém modelu jsou levicový a pravicový extremismus protipóly, realita je komplikovanější, neboť svoji roli hraje sociálně kulturní a historický kontext, na jehož pozadí se projevy těchto ideálních typů manifestují. To vede k tomu, že se tyto protipóly mohou projevovat v jednotlivých oblastech protiústavního konání s velmi rozdílnou intenzitou, ale vést i k různě citlivému vnímání společenské nebezpečnosti těchto protipólů.
Zpráva dále obsahuje vyhodnocení dopadů extremismu do oblasti trestné činnosti, zabývá se tedy kriminalitou z extremismu vycházející. Pod pojmem kriminalita s extremistickým podtextem se ve zprávě míní ty formy trestné činnosti, o nichž je důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně lze používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí3. Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku a jeho pohnutkou je apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality je také kriminalita proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, je-li motivovaná apriorní nenávistí vůči němu. V praxi se může jednat především o následující trestné činy:
V roce 2000 byla přijata novela trestního zákona č. 405/2000 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 12. 2000 a která změnila znění ustanovení § 260 odst. 1, § 261 a nově vložila ustanovení § 261a (zavedla trestní postižitelnost tzv. jáchymovské .a osvětimské lži)4 .
Je třeba výslovně konstatovat, že pachateli této kriminality rozhodně nejsou automaticky přívrženci extremistických organizací, naopak v převážné většině této kriminality vůbec nelze doložit souvislost mezi spácháním trestného činu s uvedenou motivací a určitým poměrem k organizaci náležející do extremistického spektra.
Tzv. kriminalita s extremistickým podtextem v tomto pojetí je přitom velmi často důsledkem určité vypjaté situace, a v řadě případů je i objektivně sporné, je-li útok motivován skutečně určitou apriorní skupinovou nenávistí, a nejde-li o vnější projev špatných mezilidských vztahů v konkrétních souvislostech. Jako extremistická kriminalita mohou tedy ve zprávě být vykazovány i skutky, u nichž nelze extremistickou motivaci nade vší pochybnost vyloučit, neboť i domnělá extremistická kriminalita má na stabilitu společnosti negativní dopady.