Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001

»obsah

Trestná činnost s extremistickým podtextem110

  1. 4.1 Základní charakteristika
  2. 4.2 Nejzávažnější případy z hlediska Policie ČR
  3. 4.3 Charakteristika trestné činnosti s extremistickým podtextem
  4. 4.4 Trestné činy s extremistickým podtextem v jednotlivých krajích
4.1 Základní charakteristika

Trestné činnosti s extremistickým podtextem se dopouštěli především pravicově extremističtí příznivci hnutí skinheads, levicově extremističtí "anarchoautonomové"111 a dále občané z majoritní společnosti, nemající žádnou vazbu na extremistická hnutí a nevyznávající extremistické ideologie, v tzv. "situačních konfliktech".112

Výskyt zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem zůstával, stejně jako v předchozích letech, z hlediska svého procentuálního podílu na celkové kriminalitě nevelký. Nízký procentuální podíl této kriminality však nesnižuje její závažnost, neboť ne všechny skutky tohoto druhu bývají ohlášeny Policii ČR a latentní kriminalita, vyvěrající často ze stereotypů společnosti, v sobě nese skrytá nebezpečí. Ve spojitosti s extremismem nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti. Rovněž nebyly zjištěny poznatky k závažné trestné činnosti sekt. Z pohledu bezpečnosti státu a nutnosti chránit stávající ústavní zřízení byla ze strany příslušných státních orgánů nadále věnována pozornost také aktivitám organizací, které se hlásí k aktivnímu návratu k totalitnímu režimu z doby před 1989, nebo k jeho modernější autoritativní modifikaci. Přívrženci tohoto proudu sice nepáchají otevřeně trestnou činnost, existují však důvodné obavy z jejich subverzivní činnosti spočívající mimo jiné také v iniciaci společenského napětí v problémových regionech.

Z celkového počtu 358 577 zjištěných trestných činů na území České republiky činily v roce 2001 zjištěné trestné činy s rasistickým podtextem či jiným extremistickým podtextem 0,1 %, tj. 452 tr. činů (v roce 2000 0,09 %, 364 tr.činů); z toho činily objasněné trestné činy 89,8 % (v r. 2000 89,9 %, -0,1 %)113.

Ve srovnání s rokem 2000 došlo v roce 2001 k nárůstu trestných činů s extremistickým podtextem o 24,2 %, +88 tr. činů (v r. 2000 o15,2 %, + 48 tr. činů). Tento nárůst provázely zvýšení počtu objasněných trestných činů (+24,2 %, +79) a nižší míra objasněnosti (-0,1 %). Počet stíhaných osob se zvýšil o 12,7 % (+57). Uvedený nárůst zjištěných trestných činů, mimo jiné, vypovídá o pokračujícím trendu zkvalitňování práce policie na úseku extremismu a zvyšující se úrovni její operativní práce a schopností vyhledávat tuto trestnou činnost. Zároveň se do něho promítl, stejně jako v předchozím roce, vyšší počet oznámení, byť jen i náznaků této trestné činnosti, ze strany Romů114.

Za spáchání výše uvedených 452 trestných činů bylo stíháno 506 osob115, a to především za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka – 269 osob (52,8 %), za hanobení národa, rasy a přesvědčení – 86 osob (17 %), násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci – 59 osob (11 %). Za úmyslné ublížení na zdraví bylo stíháno 19 osob (3,8 %). V r. 2001, na rozdíl od r. 2000, došlo ke spáchání trestného činu pokusu vraždy a trestného činu vraždy. V obou případech byli obětí příslušníci romského etnika. Rovněž byly zaznamenány dva případy, kdy se sledované trestné činnosti dopustili příslušníci Policie ČR.

Ve způsobu ukončení trestního řízení s pachateli trestných činů s extremistickým podtextem převažoval návrh na podání obžaloby - 298 pachatelů (61,8 %), v šetření zůstávalo 122 pachatelů 25,3 %), odloženo dle § 159/2 a § 159/3 bylo 51 pachatelů (10,6 %). Zastaveno dle § 172/1d bylo v trestním řízení stíhání 8 pachatelů (1,7 %) a přerušeno dle § 173/1a,b,c u 1 pachatele (0,2 %). Pachatelé - cizinci předaní za účelem postihu v domovském státě dle § 173/1d byli 2 (0,4%)116.

Ve skladbě pachatelů podle věkových kategorií převažovali v r. 2001, stejně jako v r. 2000, pachatelé ve věku 21 - 29 let (166 osob, +27), 18 - 20 let (107 osob, +13) a 15 - 17 let (74 osob, +2). Ve věkové kategorii do 15 let bylo 34 pachatelů (+1)117. Z hlediska dosaženého vzdělání mezi nimi i nadále převažovaly osoby se vzděláním základním - vyučené (215, +46) a osoby se základním vzděláním bez kvalifikace (115, -5), se značným odstupem následovaly osoby se středoškolským vzděláním (32)118.

Trestná činnost zahrnovala útoky motivované sociálně, etnicky nebo rasově. Případy výskytu trestných činů, v nichž by bylo obsaženo úsilí o komplexní změnu společenského a politického uspořádání nebyly v roce 2001 zaznamenány.

Podle policejních odhadů došlo na území České republiky v roce 2001, stejně jako v roce 2000, jak ke zvýšení počtu příznivců hnutí skinheads, tak i počtu příznivců anarchoautonomní scény. Celkový počet příznivců obou těchto extremistických skupin se pohyboval okolo 13 000 osob (v r. 2000 činil zhruba 10 000 osob), tj. došlo k celkovému nárůstu o asi 22 %119. Toto zvýšení bylo zaznamenáno v hl. městě Praze (+790) a krajích Severomoravském (+1160), Jihomoravském (+230), Západočeském (+120) a Východočeském (+10). Odhadovaný počet těchto osob se snížil o 5,6 % (-50 osob) v kraji Jihočeském, v krajích Středočeském a Západočeském zůstal na úrovni roku 2000. V celorepublikovém průměru představoval nárůst počtu pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads (dále jen „příznivci hnutí skinheads") přibližně 23% (+1140), tedy nárůst procentuálně shodný s nárůstem zaznamenaným v r. 2000 (23 %). Byl rovněž zaznamenán mírně pokračující nárůst počtu anarchoautonomů, který, po prudkém nárůstu, k němuž došlo v r. 2000 (62 %, +1630), činil asi 19 % (+820). Nejvyšší počet osob inklinujících k těmto extremistickým ideologiím byl registrován v hl. městě Praze (3140; 2350 v r. 2000; 1490 v r. 1999), krajích Severomoravském (2610; 1450 v r. 2000; 1210 v r. 1999), Jihomoravském (2600; 2370 v r. 2000; 1800 v r.1999) a Severočeském (1600; 1600 v r. 2000; 1000 v r.1999).

Ve srovnání s rokem 2000 se počet těchto osob nejvíce zvýšil v Severomoravském kraji (+80%). Nárůst počtu příznivců hnutí skinheads zde činil přibližně 71% (+850) a anarchoautonomů 124% (+310)120.

Výše uvedené číselné údaje představují přibližné odhady policejních specialistů, podchycující přibližný počet osob, jak z pravicově, tak levicově extremistického spektra, které páchají či jsou potencionálními pachateli sledované trestné činnosti. Je však nezbytné zdůraznit, že uvedené počty prezentují příznivce hnutí skinheads a anarchoautonomů a nelze je v žádném případě paušálně zaměňovat s počty příslušníků tzv. tvrdého jádra (hard core) těchto extremistických hnutí, připravených programově páchat násilí121. Jejich počet je řádově značně nižší.

4.2 Nejzávažnější případy z hlediska Policie ČR122

Na rozdíl od let 1999 – 2000, došlo v  roce 2001 ke spáchání trestného činu pokusu vraždy s rasovým motivem v Ostravě (Smk) a trestného činu vraždy s rasovým motivem ve Svitavách (Včk). V obou případech byli pachateli příslušníci hnutí skinheads a oběťmi Romové. V prvém případu došlo k napadení tří občanů romské národnosti skupinou pachatelů, za použití nože a plynové pistole, kdy jeden z poškozených utrpěl těžké, život ohrožující zranění. V druhém případě, za použití nože, pachatel způsobil oběti závažná zranění, jimž podlehla.

Obdobným způsobem byly vnímány i dva případy, kdy se sledované trestné činnosti dopustili policisté. Jeden policista byl obviněn ze spáchání trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka dle ustanovení § 261 tr. zák. a výtržnictví dle ustanovení § 202 odst. 1 tr. zák. spáchaných ve spolupachatelství dle ust. § 9 odst. 2 tr. zák. V případě fyzického napadení občana z romské komunity příslušníky Policie ČR v Karlových Varech bylo pěti policistům sděleno obvinění z tr. činu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 9/2 k § 158 odst. 1 písm. a) tr.zákona. Čtyřem z nich bylo dále sděleno obvinění z tr. činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci dle § 9/2 k § 196 odst.2 tr. zákona. V současné době byla podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím Cheb pro tr. č. dle §§ 158/1a, 235/1, 2b,c,f tr. zákona.

Z policejního hlediska dále patřily mezi nejzávažnější případy především trestné činy spáchané příznivci a příslušníky hnutí skinheads, které vyústily v ublížení na zdraví napadených osob, převážně Romů, ale i cizích státních příslušníků., anebo verbální útoky provázené vyhrožováním. Byly sem zahrnuty i některé případy podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

Z celkového počtu nejzávažnějších případů (32) Policie ČR odložila 7, ve 2 případech došlo k zastavení věci dle § 172/1b tr.ř. a v šetření zůstávají 2 případy. Z uvedených 32 nejzávažnějších případů Policie ČR ukončila návrhem na podání obžaloby 20, z nichž 10 bylo již ukončeno vynesením soudního rozsudku, 1 případ byl ukončen jako přestupek.

4.3 Charakteristika trestné činnosti s extremistickým podtextem

V roce 2001 se potvrdily změny v taktice pravicově extremistických příslušníků hnutí skinheads zaznamenané již v r. 2000. Příslušníci hnutí skinheads svá vzájemná setkání, večírky a koncerty důkladně utajují a maskují např. jako oslavy narozenin apod. Jednotlivé osoby se již k tomuto hnutí nehlásí tak veřejně jako v minulých letech, některé z nich navenek dokonce příslušnost k hnutí zcela odmítají. Myšlenky rasové a národnostní nesnášenlivosti nebývají na veřejnosti prezentovány s takovou otevřeností jako dříve. Starší příznivci se na veřejnosti snaží neprojevovat agresivně, využívají existujících pravicově extremistických politických stran či občanských sdružení, v jejichž rámci se chtějí prosadit. V r. 2001, více než v předchozím roce, vystupovala do popředí jejich snaha získat v řadách občanů podporu pro své politické ambice a program. Jejich protipólem jsou mladší příznivci hnutí skinheads. Větší část z nich projevuje agresivní sklony, přesouvají se proto na fotbalové či hokejové stadiony, kde cíleně vyhledávají slovní a fyzické střety. Případy střetů vyvolané skinheady se sice vyskytovaly, ale šlo většinou o neplánované akce jednotlivců.

4.4 Trestné činy s extremistickým podtextem v jednotlivých krajích123

Podle oficiálních kriminalistických statistik bylo v roce 2001 zaregistrováno na území České republiky 452 trestných činů s extremistickým podtextem124. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v kraji Severomoravském (128), hl. městě Praze (79) a v krajích Středočeském (65) a Severočeském (61). Následovaly kraje Jihomoravský (50), Východočeský (32), Západočeský (20) a Jihočeský (16)125. V rámci České republiky činil podíl hl. města Prahy, krajů Severomoravského, Středočeského a Severočeského na kriminalitě s extremistickým podtextem cca 74 %126. Nárůst trestné činnosti byl zaznamenán v Praze, krajích Severomoravském, Středočeském, Severočeském a Jihomoravském. Naopak největší pokles této sledované trestné činnosti vykázaly kraje Východočeský a Západočeský. Nejnižší počet těchto trestných činů, provázený dalším poklesem (-5) byl zaregistrován, stejně jako v roce 2000, v kraji Jihočeském.

V Severomoravském kraji pokračoval nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem, který v r. 2001, ve srovnání s r. 2000, činil cca 52 % (55,5 % v r. 2000; 28,6 % v r. 1999)127. Největší rozsah této trestné činnosti byl zaznamenán v krajském městě Ostrava a na okresech Karviná, Opava, Nový Jičín, Olomouc a Přerov. V rámci tohoto nárůstu došlo, na rozdíl od předchozího roku, k negativnímu posunu v charakteru páchané trestné činnosti. V Ostravě byl spáchán dne 30. 6. 2001 v předchozím textu zmíněný trestný čin pokusu vraždy s rasovým motivem dle ust. § 219 odst. 1, 2g tr. zákona, který lze charakterizovat jako zvlášť nebezpečný. Při domovních prohlídkách u příslušníků hnutí skinheads, obviněných z trestného činu pokusu vraždy, bylo nalezeno větší množství materiálů s rasistickým a fašistickým podtextem a zajištěny kontakty, ať již písemné, či internetové, na řadu osob a hnutí obdobného charakteru, působících v ČR, ale i v zahraničí, což napomohlo ke zmapování a rozkrytí struktur pravicového extremismu v kraji. Na základě analýzy všech 128 trestných činů128 lze, podle policie, konstatovat, že některé z těchto trestných činů již vykazovaly jistý charakter organizovanosti s dílčími politickými či nacionalistickými záměry. V popředí sledované trestné činnosti se však opakovaně vyskytovaly tzv. situační konflikty, kdy se jednalo o případy fyzického, častěji ale verbálního vzájemného napadání mezi příslušníky majoritního a minoritního obyvatelstva.Tyto konflikty vycházely často z momentálního „emočního" stavu pachatelů. Z hlediska policie, stejně jako v r. 2000, sehrávala nemalou roli při těchto konfliktech i přetrvávající složitá ekonomická situace některých částí obyvatelstva, anebo déle trvající negativní vztahy mezi majoritou a minoritou.

Největší počet případů (56, +37) se týkal tr. činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka dle §§ 260, 261 tr.z., dále trestných činů hanobení národa, rasy a přesvědčení dle §198 tr.z. (27, -9), násilí a vyhrožování proti skupině obyvatelů a jednotlivci dle §196 tr.z. (20, +6), úmyslného ublížení na zdraví dle §§ 221,222 tr.z. (11, +1) a trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti dle § 198a (7, +2). Za spáchání uvedených trestných činů bylo stíháno 181 osob (+65). Podle policejních specialistů ze Severomoravského kraje se největší procento pachatelů extremistických trestných činů etablovalo z osob starších 20 let (41 %) a osob ve věkovém rozmezí 15 až 17 let (32 %), 20 % pachatelů pocházelo z věkové skupiny 18 až 20 let, 7 % činily osoby do 15 let věku. Pro osoby do 15 let byly příznačné převážně písemné či verbální útoky (písemné a grafické projevy s extremistickým podtextem, anebo hajlování ve škole či na veřejnosti). Pachatelé z věkové kategorie 15 až 18 let se dopouštěli především verbálních a ojediněle fyzických útoků, písemných projevů s extremistickým podtextem, distribuce závadových materiálů; jejich trestná činnost se „přenášela na ulici" (účast na skinheadských srazech, demonstracích apod.), ojediněle se dopouštěli cílených útoků, vedeni snahou zviditelnit se a upozornit na sebe. Pro trestnou činnost pachatelů ve věku 18 až 20 let byl příznačný jak její organizovaný či skupinový charakter, tak samostatné útoky jednotlivců, byla provázena konspirací, utajeností, cíleností a afektivním jednáním. Běžně, a dokonce opakovaně, se dopouštěli verbálních a násilných útoků, distribuce materiálů a šíření extremistických názorů. Jednalo se převážně o aktivní členy hnutí, extremistických občanských sdružení či jejich příznivce. Ve věkové kategorii osob nad 20 let docházelo k páchání obdobné trestné činnosti (násilné útoky v souběhu s útoky verbálními) a podpoře a propagaci hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, zejména vydáváním tiskovin.

V r. 2001 pokračoval trend výrazného nárůstu extremisticky motivovaných trestných činů v kraji Středočeském (+109,6 %, + 34 případů). Jednalo se o spáchání násilných trestných činů (ublížení na zdraví, různé výtržnosti apod.) a trestnou činnost spáchanou verbálně či jiným neverbálním veřejným projevem, vážící se zejména na skutkové podstaty tr. činů podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka či hanobení národa, rasy a přesvědčení. Převažovalo spáchání trestných činů , jež naplnily skutkovou podstatu ustanovení § 260, § 261, § 196 a § 198 tr.zákona. V souvislosti s touto trestnou činností bylo stíháno 53 osob. Mezi poškozenými byli především příslušníci romské komunity. Ve třech případech došlo však i k napadení cizinců a v jednom případě ke konfliktu mezi příznivci hnutí skinheads a příznivcem anarchistického hnutí. V r. 2001, stejně jako v r. 2000, se však objevily i případy, kdy byl poškozeným příslušník majoritní společnosti. Typologie pachatelů trestných činů s rasovým podtextem nedoznala, ve srovnání s předchozím rokem, podstatných změn129.

Po nárůstu trestné činnosti zaznamenaném v Severočeském kraji v  r. 2000 (o 46,6 %, +14), došlo v r. 2001 k dalšímu jejímu nárůstu o 38,6 % (+17). Ve skladbě spáchané trestné činnosti převažovaly trestné činy dle §§ 260, 261 (37) a dle § 198 (12). V pěti případech byla naplněna skutková podstata tr. činu násilí a vyhrožování proti skupině obyvatelů a jednotlivci (§ 196) a v jednom případě byl spáchán tr. čin úmyslného ublížení na zdraví (§§ 221,222). Stíháno bylo 66 osob. Ve způsobu páchání trestné činnosti nedošlo k podstatným změnám. Jednalo se o slovní či fyzické napadání Romů skinheady, propagaci fašismu (např. hajlování na veřejných místech) a propagaci fašismu na koncertech příznivců hnutí skinheads, ojediněle bylo zaznamenáno i slovní a fyzické napadení majoritních občanů Romy. K verbální útokům docházelo obvykle při náhodných střetnutích, zpravidla pod vlivem alkoholu. Jako závažný případ bylo policejními orgány vyhodnoceno napadení Gay klubu „Marek" v Liberci příznivci hnutí skinheads. V r. 2001 na území kraje dominovaly aktivity pravicových extremistů, zatímco činnost levicových extremistů poklesla. Opět se uskutečnily extremistické akce, demonstrace a koncerty příznivců hnutí skinheads, pro něž byl příznačný vysoký stupeň organizovanosti a zahraniční účast ze Spolkové republiky Německo a ze Slovenska. Do vývoje trestné činnosti s rasistickým či jiným extremistickým podtextem se promítala specifika kraje, daná vyšším podílem Romů a cizinců na obyvatelstvu. Z hlediska Policie ČR mají vliv na nárůst rasisticky motivované trestné činnosti sociální problémy, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká vzdělanost obyvatelstva a nemožnost uplatnění se.

Pozornost si zaslouží Jihomoravský kraj, kde po dlouhodobějším trendu zjevného poklesu sledované trestné činnosti, došlo v r. 2001 k jejímu nárůstu o 31,6 % (+12)130. Ve skladbě trestné činnosti byly zaznamenány verbální a fyzické útoky proti Romům, ale i proti cizincům131. Za spáchání 50 trestných činů bylo policií stíháno 53 osob. V r. 2001, stejně jako v předchozích letech, si zachovalo nápadem trestné činnosti i kumulací jedinců z extremistických hnutí v rámci kraje prvenství Brno – město. Projevovali se zde jak příznivci pravicově extremistického, tak i levicově extremistického spektra (demonstrace, koncerty, různé protesty apod.). V r. 2001 se počala v Brně, Hodoníně a Zlíně zviditelňovat nová generace příznivců hnutí skinheads, manifestující se navenek zvýšenou agresivitou, která může představovat rizikový faktor ve vývoji extremistické kriminality na území Jihomoravského kraje.

VeVýchodočeském kraji, po zvýšení trestné činnosti o 107 % (r.2000), byl v r. 2001 zaznamenán její pokles o 42 % (-23). Při páchání trestné činnosti měly převahu trestné činy dle §§ 260 a 261 tr.z. (20) a dle § 198 tr.z. (9). Dále došlo ke spáchání trestných činů násilí a vyhrožování skupině obyvatelů a jednotlivci dle § 196 tr.z. (3) a trestnému činu vraždy s rasovým motivem132. Stíháno bylo 38 pachatelů. Oběťmi verbálních a fyzických útoků se stávali především Romové. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v okresu Trutnov (12). V r. 2001 se projevily vzrůstající aktivity a střety skupin mladých lidí ve velkých městských aglomeracích (Hradec Králové a Pardubice), vnímané Policií ČR vysoce negativně. Ke střetům s extremistickým podtextem dochází v souvislosti s konáním sportovních akcí (1. a 2. liga kopané, Extraliga ledního hokeje) a vystoupení hudebních skupin.

Západočeském kraji pokračoval pokles trestné činnosti s extremistickým podtextem, zaznamenaný již v  r. 2000 (23 %, -9). V r. 2001 poklesla sledovaná trestná činnost o cca 33 % (-10).

Obecně lze konstatovat, že ve skladbě trestné činnosti dominovaly v hl. městě Praze a ve všech krajích trestné činy dle §§ 260, 261 tr.z. (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka). V krajích Severomoravském, Středočeském a Severočeském byly dále nejčastěji páchány trestné činy dle § 198 (hanobení národa, rasy a přesvědčení). Podíl trestných činů dle § 196 (násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci) na celkovém objemu sledované trestné činnosti se u jednotlivých krajů pohyboval v rozmezí od 2,5 % do 30,7 %. Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v krajích Středočeském a Severomoravském, na jehož teritoriu bylo rovněž spácháno, stejně jako v r. 2000, nejvíce (11) trestných činů dle §§ 221, 222 (úmyslné ublížení na zdraví).

Nejzatíženější lokality či okresy byly v roce 2001 v jednotlivých krajích následující:133

Z výše uvedených nejzatíženějších lokalit či okresů v roce 2001 jsou dlouhodobě a opakovaně (od r. 1996) zatížené trestnou činností s extremistickým podtextem Karviná, Ostrava, Bruntál (Smk), Kladno (Stčk) Trutnov, Pardubice (Včk), Most, Česká Lípa (Sčk), Brno – město (Jmk), , Plzeň (Zčk), České Budějovice (Jčk)134. Do těchto lokalit je třeba na úrovni všech státních orgánů i nadále směrovat opatření, která by pozitivně ovlivňovala tento nežádoucí stav.  

Trestná činnost páchaná při koncertech skinheadských kapel a zákroky Policie ČR

Poté, co došlo k zákazu činnosti německé organizace Blood&Honour, pokusili se v r. 2001 příslušníci hnutí skinheads převzít její „monopol" v pořádání koncertů a vyplnit tak vzniklé „vakuum"135. Česká republika se v důsledku toho stala cílovou zemí především pro pravicové extremisty ze Spolkové republiky Německo, ale i z dalších států. Nejvíce koncertů s mezinárodní účastí se uskutečnilo na teritoriu Středočeského kraje (5), dále byly uspořádány koncerty menšího rozsahu na území krajů Západočeského (1), Severočeského (2), Jihomoravského (6) a Severomoravského (1)136. Po prvních koncertech neonacistických skinheadských skupin, na nichž byla zaznamenána silná mezinárodní účast (koncerty ve Zloníně, Kolešovicích a Senohrabech137) byla Policie ČR podrobena kritice, že nezabránila eskalaci těchto negativních aktivit na území ČR. V důsledku toho došlo ke zvýšení razance postupu Policie ČR, která se projevila následujícími nekompromisními zákroky:

Po 25. srpnu 2001 se uskutečnilo pouze 6 koncertů skupiny Beowulf na teritoriu Jihomoravského kraje a jeden koncert na území Středočeského kraje, které měly, ve srovnání s předchozími akcemi, omezený význam. Zásah ze strany Policie ČR, která tyto akce monitorovala, nebyl důvodný, neboť při nich nedošlo k narušení veřejného pořádku, ani k páchání trestné činnosti. Na teritoriu zbývajících krajů se po výše uvedeném datu již žádný koncert pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads nekonal140.

Odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků

Policie ČR se kontinuálně zabývá tímto druhem kriminality od roku 1998. Stejně jako v předchozích letech, věnovala i v r. 2001 patřičnou pozornost tomuto druhu trestné činnosti, která na území ČR spočívala především ve:

Vyšetřování těchto trestných činů je provázáno s vyžadováním znaleckých posudků z oborů politologie, historie, sociologie a dalších. Dokazování rozsáhlejší trestné činnosti tohoto druhu se neobejde bez předchozího operativního rozpracování policií, je náročné a v důsledku toho se může negativně odrážet i na rychlosti potrestání pachatelů. V případě mediální formy páchaní prostřednictvím tiskovin přetrvával trend rozličného zastírání rasového motivu, bez přímých, otevřených útoků.

V r. 2001 zahájila Policie ČR šetření v souvislosti s vydáváním tiskovin pravicových extremistů Akce, Náchodský nečas a Výzva. Na základě odborného vyjádření, které si vyžádala, bylo zjištěno, že vydáním a distribucí tiskovin Akce č. 1, Výzva č. 6 a Náchodský nečas č. 6 došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu podle ust. §§ 198a, 260 a 261a tr.z. V průběhu vyšetřování bylo zjištěno několik osob podílejících se jak na vydávání, tak na distribuci těchto tiskovin141. Dále probíhalo šetření ve věci šíření audionahrávky „Pravda o lži" propagující rasismus a xenofobii mezi pravicovými extremisty, které bylo ukončeno dne 11. 3. 2002 sdělením obvinění Ing. R.S. pro trestný čin dle § 260/2 tr.z. Okrajově lze rovněž zmínit „oslavnou ódu" na V.P., pachatele rasistické vraždy Roma O.A. ve Svitavách, jejíž autor, používající pseudonym „Dr. Selfoi", byl odhalen a případ zůstává ve vyšetřování.

Ve spojitosti s levicovým extremismem byly šetřeny další dva případy, které byly kvalifikovány jako tr. čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Jednalo se o článek „Pravda o hrdinských skutcích protikomunistických disidentů z 50. let" zveřejněný v týdeníku Nové Bruntálsko142 a články v samizdatovém časopise Pochodeň, vyzývající k nastolení diktatury proletariátu a znárodnění i za cenu boje143.

Dlouhodobé operativní rozpracování případu čtyř pachatelů organizované extremistické činnosti bývalé hudební skupiny BULDOK Policií ČR vedlo ke sdělení obvinění z trestného činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle ust. § 260/1,2a,b tr.z. a z trestné činnosti neoprávněného podnikání dle ust. 118/1 tr.z. (25. 4. 2001). Tito pachatelé prostřednictvím P.O.Boxů rozesílali a prodávali zájemcům z celé ČR zvukové nosiče (CD, MC), tištěné zpěvníky textů, trička, odznaky a další materiály, které dle odborných znaleckých vyjádření prokazatelně podporují a propagují fašismus, nacismus a xenofobii. Dne 2. srpna 2001 byla podána obžaloba na Okresní soud Žďár nad Sázavou144.

Další závažný případ tohoto druhu trestné činnosti byl odhalen Policií ČR v červnu 2001. Při domovních prohlídkách a prohlídkách osobních vozidel byly zajištěny tisíce replik odznaků „třetí říše" v přibližně sedmdesáti druzích provedení, různé druhy nášivek a nálepek (židovské hvězdy, hákové kříže, říšské orlice atd.), uniformy, čepice a jiné druhy oblečení s nacistickou symbolikou. Jednalo se o případ doposud nejrozsáhlejší výroby a distribuce tohoto zboží v České republice. V souvislosti s tímto případem byli zadrženi J.H. a J.V., kterým bylo sděleno obvinění z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka dle § 260 odst.1 tr.z.145 Rovněž v červnu bylo např. sděleno obvinění pachateli ze Středočeského kraje z trestného činu dle § 260/1 tr.z., kterého se dopustil tím, že od počátku roku 2001 nabízel a prodával na různých místech v ČR, zejména pak na burze v obci Buštěhrad (okr. Kladno) novodobé repliky různých odznaků majících vztah k nacistické německé armádě a oddílům zbraní SS. Dne 19. 12. 2001 byl podán návrh na podání obžaloby.

V r. 2001 přetrvával problém prodeje CD s neonacistickou tématikou v příhraničních oblastech na tržnicích, konkrétně u hranic se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Touto formou byly šířeny mimo jiné i nahrávky písní dávaných do souvislostí s nacistickým hnutím v letech 1920 – 1945, německé vojenské písně, písně jednotek SS a SA a Hitlerjugend146. Tato CD prodávali především vietnamští prodejci, kteří údajně neví, co je obsahem textů nahrávek, a kupujícími byli převážně občané Spolkové republiky Německo a Rakouska. Nejagresivnějšími neonacistickými, rasistickými, antisemitskými a xenofobními texty, distribuovanými na území ČR, většinou jen na vietnamských tržištích v pohraničí, byly nahrávky skupiny Landser (Ganz Deutschland hört Landser a Zieguenenfahrt). Vzhledem k jejich obtížné srozumitelnosti lze předpokládat, že jejich konzumenty byli výhradně návštěvníci ze SRN a že se výše zmíněná tržiště stala součástí výrobního a prodejního řetězce, jehož část zasahovala na území České republiky.

V r. 2001 se uskutečnilo 17 akcí v areálech tržnic a v místech prodeje pirátských nahrávek na zvukových nosičích CD a MC147. Celkem bylo zajištěno 18 987 ks CD, z nichž pouze 23 ks byly CD s neonacistickou tématikou. Tyto akce pokračují i v roce 2002. Dne 12. února 2002, při kontrole na tržnicích v Českém Jiřetíně a Petrovicích, bylo zabaveno 2228 CD, z nichž u 12 CD je podezření, že se jedná o nosiče s neonacistickým obsahem a byly proto zaslány ke znaleckému posouzení.

Stále častěji bývá extremisty využíván internet, a to nejen k vzájemné komunikaci, ale především šíření jejich ideologie. Tato forma kriminality je značně nebezpečná, neboť umožňuje zveřejňovat mnohonásobně větší množství extremistické literatury a působit na mladou generaci. Jedná se o velmi složitou problematiku, neboť boj s tímto druhem kriminality je obtížný a v evropských státech není dosud jednotně řešen. Na Policejním prezidiu ČR se internetovou kriminalitou zabývá samostatné pracoviště148.

Šíření letáků a samolepek „Sudety byly a opět budou německé"

První výskyt letáků a samolepek „Sudety byly a opět budou německé" byl zaznamenán v Praze a Karlových Varech v prvních měsících roku 2002. Další případy výskytu byly zjištěny v Opavě a Vsetíně (Smk), Mikulově (Jmk) a Chomutově (Sčk)149. Text na zadní straně letáku opakuje požadavky některých Sudetoněmeckých zemských družin (SDL), které v současné době působí převážně ve Spolkové republice Německo a částečně v Rakousku. Podle vyjádření znalců odpovídá rétorice 50. let a propagandě nejagresivnějších sudetoněmeckých skupin. Je otevřeným hlásáním národnostní, náboženské a částečně rasové zášti, ale i útokem na podstatu a suverenitu státu a propagací nacismu. Leták zpochybňuje státní uspořádání ČSR v roce 1918 a v historických nepravdách pokračuje až k tvrzení, že „Mnichovská dohoda byla a je aktem v souladu s mezinárodním právem a jako taková je nenapadnutelná a neanulovatelná". Text označuje německou okupaci v letech 1939 - 1945 za uspořádání „poskytující občanům protektorátu sociální vymoženosti, o kterých se vám za první republiky ani nesnilo", dobu, kdy neexistovala branná povinnost, období kdy „jste se mohli neomezeně kulturně rozvíjet" atd.150

V souvislosti s distribucí výše zmíněných letáků bylo podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání Z.H. (*1977) pro trestný čin podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka dle § 260 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit dne 26. 2. 2002 tím, že v přesně nezjištěné restauraci v Praze 1, Václavském náměstí, předal F.J. (*1980) obálku obsahující cca 30 kusů samolepek a letáků s nápisem „Sudety byly a opět budou NĚMECKÉ". Případ vedený pod ČTS:OR-1-575-SKPV-2002 byl ukončen dne 10. června 2002 návrhem na podání obžaloby.

V současné době jsou forma distribuce letáků, umístění tiskárny a další okolnosti spjaté s šířením těchto letáků na území České republiky předmětem šetření policejních specialistů.

Tabulka č. 1
Celkový počet trestných činů zaevidovaných na území ČR v letech 1996 – 2001 

(dle Evidenčně statistického systému kriminality Policejního prezidia ČR - ESSK)

ROKZaevidováno TČobjasněno TČstíháno osob
1996131 58152
1997159132229
1998133100184
1999316273434
2000364327449
2001452406506
 155512961954

Tabulka č. 1 poskytuje údaje o počtu trestných činů zaregistrovaných na území ČR v letech 1996 – 2001, počtu objasněných trestných činů a počtu stíhaných osob.

Tabulka č. 2
Přehled extremistických trestných činů, u nichž byl veden útok na národ, národnost nebo rasu či pro příslušnost k nim anebo hlásáním národnostní nebo rasové zášti - celkový nápad v letech 1996 – 2001 podle skutkových podstat

(dle Evidenčně statistického systému kriminality Policejního prezidia ČR – ESSK)

§199619971998199920002001
§196 odst. 2857685804161
§ 19862466985111106
§198 odst.1a11111518107105
§219 odst.2g023101
§221 odst.2b2019237118
§222 odst.2b4 1010457
§235 odst.2f050313
§ 236512011
§ 238 a283028011
§257 odst.2b82518238116
§ 259000000
§ 260332032705388
§ 261506210410795174

Tabulka č. 2 dává přehled o celkovém nápadu trestných činů s extremistickým podtextem podle jednotlivých skutkových podstat v uplynulých šesti letech. Vyplývá z ní, že zatímco v letech 1996 – 1997 převažovaly v nápadu trestné činnosti trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, v letech 1998 až 2001 bylo spácháno nejvíce trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.