Ministerstvo zahraničních věcí aktivně participovalo na řadě mezinárodních akcí a na těchto mezinárodních fórech důsledně prezentovalo informace k situaci v České republice176. Potřeba informovat o relevantních opatřeních vlády vyvstala v souvislosti s opětovně zvýšeným odchodem Romů do zahraničí za účelem žádosti o azyl, s otázkami spjatými s přístupem příslušníků menšin, zvláště pak Romů, k hospodářským, sociálním a kulturním právům, včetně práva na spravedlivé zacházení., s pokračujícím výskytem rasisticky motivovaných útoků, na něž bylo v zahraničí i nadále pohlíženo jako na důsledky projevů nesnášenlivosti či rasismu a rasové diskriminace v české společnosti. Ministerstvo zahraničních věcí rovněž reagovalo na medializaci České republiky jako místa, do něhož se počíná stahovat extremistická scéna z evropského prostoru.
Opatření přijatá vládou ČR byla prezentována jak ve dvoustranné dimenzi zahraniční politiky ČR ve vztahu k lidským právům, tak i v její mnohostranné dimenzi. Ve spojitosti s tím Ministerstvo zahraničních věcí informovalo např. o opatřeních vlády, směřujících ke zvýšení ochrany národnostních menšin (přijetí zákona o právech příslušníků národnostních menšin), pokračující integraci Romů do společnosti (realizace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti), boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády ke Zprávám o problematice extremismu na území ČR a souvisejících usneseních). Dvoustranná dimenze zahraniční politiky ČR ve vztahu k lidským právům se v roce 2001 uskutečňovala převážně v rovině informační jak smluvní, tak negociační. Výše uvedené informace byly prezentovány jak v rámci bilaterálních návštěv v zahraničí a zahraničních partnerů v ČR, tak zastupitelskými úřady ČR177.
V rámci své činnosti Ministerstvo zahraničních věcí zároveň monitorovalo, prostřednictvím zastupitelských úřadů, problematiku projevů extremismu ve středoevropském geopolitickém prostoru178.
V souvislosti s projednáváním problematiky postavení menšin, ochrany před rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a související netolerancí v rámci mezinárodních organizací, zejména OSN, Rady Evropy a OBSE či na mezinárodních konferencích Ministerstvo zahraničních věcí důsledně naplňovalo mnohostrannou dimenzi české zahraniční politiky ve vztahu k lidským právům, vyváženě v rovinách smluvní, negociační i informační. V průběhu roku 2001 se zahraniční politika ČR dotýkala všech výše uvedených témat, zejména v souvislosti s přípravou a posléze průběhem Světové konference OSN proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (Durban, 31. 8. – 8. 9.2001)179.
Mezinárodní fórum o boji proti intoleranci ve Stockholmu (28. – 30. 1. 2001)
Tato konference, jejíž hlavní náplní byla diskuse o tom, jakými prostředky může demokratická společnost čelit rasismu, antisemitismu a dalším extremistickým projevům, se uskutečnila z iniciativy švédské vlády.Soustředila se na čtyři základní oblasti, v nichž lze netoleranci čelit, a jimiž jsou: výchova a vzdělávání (odstraňování předsudků a rasismu ve společnosti a posilování demokratických hodnot), legislativa (zkoumání možností využití legislativy k boji proti xenofobii a rasismu a jejího efektu), komunální rovina (prezentace možností, jak lze na této úrovni čelit vzniku a aktivitám politicky extremistických skupin) a v médiích (přispívání internetu k šíření xenofobních a rasistických nálad). Na tomto fóru česká strana prezentovala Zprávu o problémech rasismu, xenofobie a antisemitismu v ČR180.
Rada Evropy
Pro účely monitoringu Výboru ministrů Rady Evropy, vztahujícího se k nediskriminaci s důrazem na boj proti nesnášenlivosti a rasismu, zpracovalo Ministerstvo zahraničních věcí informační materiál „Nediskriminace – důraz na boj proti nesnášenlivosti a rasismu", v němž soustředilo pozornost, kromě národnostního složení české společnosti, na právní a správní opatření v boji proti rasismu, obecné principy ochrany před diskriminací a dotčené nástroje v působnosti Ministerstva vnitra181.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
V rámci ekonomické dimenze OBSE se na jaře 2001 uskutečnilo v Praze Ekonomické fórum OBSE. S ohledem na citlivost menšinové politiky a projevům rasové nesnášenlivosti v ČR, obdrželi účastníci již zmíněný materiál „Nediskriminace – důraz na boj proti nesnášenlivosti a rasismu". K obšírnějšímu vhledu do české problematiky zpracovalo Ministerstvo zahraničních věcí podkladové materiály vztahující se k postavení Romů v obecné rovině; institucionálnímu zabezpečení řešení romské problematiky na národní úrovni; právnímu rámci ochrany menšin; k jednotlivým oblastem, v nichž je romská problematika nejcitlivější; koncepčním přístupům vlády k řešení romské problematiky na národní úrovni; stěžejním projektům a příspěvkům Ministerstva zahraničních věcí, zabývajících se řešením romské problematiky.
Organizace spojených národů (OSN)
V návaznosti na projednání 3. a 4. periodické zprávy ČR o plnění závazků ČR vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace OSN (CERD), jež se uskutečnilo ve dnech 7. – 8. srpna 2000, a na přijetí závěrů Výboru pro odstranění rasové diskriminace (CERD) přijala vláda usnesení ze dne 26. února 2001 č. 198, jímž vzala na vědomí závěry Výboru pro odstranění rasové diskriminace a jímž uložila místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí předložit návrh na ratifikaci dodatku k čl. 8 odst. 6 CERD, přijatého dne 15. ledna 1992 na 14. zasedání smluvních stran CERD. V souladu s tím byl vypracován a vládě předložen „Návrh na přijetí změny čl. 8 odst. 6 a nového čl. 8 odst. 7 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace". Usnesením č. 25 ze dne 9. ledna 2002 vláda vyslovila souhlas s výše uvedeným návrhem182. Usnesením č. 2295 ze dne 3. května 2002 s tímto návrhem vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a dne 30. května 2002 Senát Parlamentu ČR.
V roce 2001 bylo ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv publikováno prohlášení dle čl. 14 odst. Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, jímž se uznává příslušnost Výboru pro odstranění rasové diskriminace přijímat a projednávat sdělení jednotlivých osob nebo skupin osob podléhajících jurisdikci ČR, které si stěžují, že se staly obětí porušení kteréhokoli z práv vyhlášených v Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace183.
V rámci OSN pokračovala ČR ve své iniciativě vztahující se výlučně k romské problematice, a to v rámci příprav materiálu „Lidskoprávní problémy a ochrana Romů"184. V této souvislosti prezentovala svoje stanovisko ohledně mezinárodního pojetí materiálu, které by umožňovalo srovnání jednotlivých opatření přijatých k překonání problematického soužití, a podílela se na obsahové stránce tohoto materiálu.
Světová konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (Durban 31. 8. – 8. 9.2001)185
K cílům konference patřilo především zhodnocení pokroku v boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci spolu s identifikací překážek stojících v cestě tomuto pokroku a zvážení možnosti zefektivnění aplikace existujících standardů a implementace stávajících instrumentů boje proti těmto fenoménům, zvýšení povědomí o jejich hrozbách, dále např. zhodnocení politických, historických a další faktorů vedoucích k projevům těchto fenoménů a v neposlední řadě zformulování konkrétních doporučení za účelem přijetí progresivních opatření na regionální, národní a mezinárodní úrovni k boji proti nim.
Česká delegace na konferenci navázala na aktivní pozici zastávanou v průběhu přípravného procesu. Její členové se podíleli na činnosti hlavního výboru konference, na činnosti pracovních skupin k návrhu závěrečných dokumentů (follow-up), na neformálních konzultacích k historickým křivdám, k problematice Blízkého východu a seznamu obětí či na pracovních koordinačních schůzkách asociovaných zemí s Trojkou EU. Delegace ČR kladla, v převažující míře úspěšně, důraz na přijetí ustanovení ohledně vzdělávání (vzdělávání zaměstnanců veřejné správy zaměřené na dějiny a postavení etnických a národnostních menšin na území ČR) s cílem zabezpečit multikulturní klima a rasovou toleranci, na role médií při potírání rasismu a intolerance (zaměstnávání příslušníků zranitelných skupin, zamezení negativní stereotypizace projevů určité menšiny), boje proti rasisticky motivovanému násilí důsledným postihem trestných činů (včetně popírání genocidia, zvážení možnosti trestního postihu v souladu s čl. 4 písm.b) Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, členství v organizacích podporujících rasismus či nesnášenlivost), boje proti organizovaným hnutím potlačujícím práva a svobody občanů (důsledné využívání zákonných nástrojů jejich regulace) a přijímání a implementace právních a správních opatření, včetně prostředků zadostiučinění, zvláště v oblastech vzdělávání, služeb a bydlení a výměny zkušeností. Česká delegace rovněž usilovala o přijetí konkrétních opatření ve vztahu k Romům186.
Konference, kterou lze považovat za milník ve vyrovnání se s historickými křivdami, a jejíž průběh se stal pro některé delegace příležitostí k ideologickým šarvátkám, nakonec, přes konfrontační atmosféru, dospěla ke konsensuálním závěrům, a to k přijetí Deklarace a Programu činnosti187. Oba tyto dokumenty jsou účastníci povinni plnit prostřednictvím národních akčních plánů boje proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci188. Závěrečný konsensus, ve vztahu k opatřením na zastavení a zvrácení trvajících důsledků některých praktik minulosti je cenným výsledkem konference, stejně jako je jím shoda na globálním rámci pro boj s rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a související netolerancí. V tomto směru, navzdory široce medializovanému negativnímu hodnocení konference, je nezbytné, podle Ministerstva zahraničních věcí, konferenci hodnotit kladně.
Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin
Dne 6. dubna 2001 na svém 10. zasedání přijal Poradní výbor k Rámcové úmluvě na ochranu národnostních menšin stanovisko ke stavu dodržování závazků plynoucích z Rámcové úmluvy Českou republikou. Ve svém stanovisku ocenil úsilí na podporu národnostních menšin a jejich kultury, snahu vlády dotvořit právní rámec ochrany národnostních menšin a zřizování poradních orgánů vlády k zajišťování implementace její menšinové politiky. Kromě pozitivních hodnocení se do stanoviska promítla i hodnocení negativní. Poradní výbor vyzval ČR k posílení realizace práv vyplývajících z úmluvy posílením právní záruky principů obsažených v ústavním řádu ČR, aby tak byla posílena realizace práv vyplývající z úmluvy. Další možnost zlepšení spatřoval v posílení provádění závazků týkajících se spoluúčasti menšin na záležitostech jich se týkajících, ochrany před diskriminací a násilím, ve změně způsobu, jakým je s Romy zacházeno ze strany Policie ČR a v prohloubení komunikace s nimi. Za problematickou byla nadále označena diskriminace v různých oblastech, jíž čelí převážně Romové. Dále byla pozornost věnována postavení menšin, i těch méně početných, v oblasti školství (zvláštní školy), v kultuře (přístup k médiím) a možnosti používat svůj jazyk v úředním styku189.Dne 6. února 2002 Výbor ministrů zveřejnil závěry a doporučení, v nichž mimo jiné konstatoval, že navzdory zesílené aktivitě vlády stále ještě existuje prostor pro zlepšení, rovněž ze strany policie, pokud jde o mezikulturní dialog a toleranci a ochranu před etnicky motivovanými hrozbami, násilím a nepřátelstvím, zejména pokud jde o Romy.
Rada Evropy, U.S. State Department
V roce 2001 zadal Výbor pro politické záležitosti Rady Evropy vypracování studie, zabývající se ohrožením demokracie v Evropě extremistickými stranami a hnutími. Česká republika, spolu s Německem, Švédskem a Slovenskem, byla vyhodnocena jako země se značným počtem neonacistických skinheadů a četnými útoky skinheadů, především proti Romům. Dále studie konstatovala narůstající toleranci české veřejnosti vůči projevům extremismu190.
Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 2001 upozornila, stejně jako v r. 2000, jak na přetrvávající násilnosti páchané skinheady na Romech a jiných menšinách, tak na problémy romského etnika mezi něž patřily nezaměstnanost, nevzdělanost, chudoba, nemocnost, diskriminace a interetnické násilí, jemuž bylo i nadále vystavováno191. Ve spojitosti s násilím páchaným na Romech se zaměřila na některé medializované kauzy. Zároveň však konstatovala pokrok, spjatý s pozitivním trendem v rozeznávání rasistické motivace trestných činů..
Dne 20. února 2002 vystoupil v rámci jednání Výboru EP pro lidská práva komisař G. Verheugen. Ve svém vystoupení věnoval pozornost problematice rozšíření a dosaženého pokroku v negociacích z hlediska problematiky justice a vnitra. Ve svém vystoupení věnoval pozornost i romské problematice. Konstatoval, že v žádné kandidátské zemi nedochází ke státní diskriminaci této menšiny ani k jejímu policejnímu pronásledování.