Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001

»obsah

Hodnocení České republiky na mezinárodním fóru v roce 2001 z hlediska potírání extremismu, rasismu a antisemitismu

  1. 6.1 Aktivity Ministerstva zahraničních věcí
  2. 6.2 Hodnocení České republiky mezinárodními organizacemi z hlediska dodržování lidských práv
 

6.1 Aktivity Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí aktivně participovalo na řadě mezinárodních akcí a na těchto mezinárodních fórech důsledně prezentovalo informace k situaci v České republice176. Potřeba informovat o relevantních opatřeních vlády vyvstala v souvislosti s opětovně zvýšeným odchodem Romů do zahraničí za účelem žádosti o azyl, s otázkami spjatými s přístupem příslušníků menšin, zvláště pak Romů, k hospodářským, sociálním a kulturním právům, včetně práva na spravedlivé zacházení., s pokračujícím výskytem rasisticky motivovaných útoků, na něž bylo v zahraničí i nadále pohlíženo jako na důsledky projevů nesnášenlivosti či rasismu a rasové diskriminace v české společnosti. Ministerstvo zahraničních věcí rovněž reagovalo na medializaci České republiky jako místa, do něhož se počíná stahovat extremistická scéna z evropského prostoru.

Opatření přijatá vládou ČR byla prezentována jak ve dvoustranné dimenzi zahraniční politiky ČR ve vztahu k lidským právům, tak i v její mnohostranné dimenzi. Ve spojitosti s tím Ministerstvo zahraničních věcí informovalo např. o opatřeních vlády, směřujících ke zvýšení ochrany národnostních menšin (přijetí zákona o právech příslušníků národnostních menšin), pokračující integraci Romů do společnosti (realizace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti), boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády ke Zprávám o problematice extremismu na území ČR a souvisejících usneseních). Dvoustranná dimenze zahraniční politiky ČR ve vztahu k lidským právům se v roce 2001 uskutečňovala převážně v rovině informační jak smluvní, tak negociační. Výše uvedené informace byly prezentovány jak v rámci bilaterálních návštěv v zahraničí a zahraničních partnerů v ČR, tak zastupitelskými úřady ČR177.

V rámci své činnosti Ministerstvo zahraničních věcí zároveň monitorovalo, prostřednictvím zastupitelských úřadů, problematiku projevů extremismu ve středoevropském geopolitickém prostoru178.

V souvislosti s projednáváním problematiky postavení menšin, ochrany před rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a související netolerancí v rámci mezinárodních organizací, zejména OSN, Rady Evropy a OBSE či na mezinárodních konferencích Ministerstvo zahraničních věcí důsledně naplňovalo mnohostrannou dimenzi české zahraniční politiky ve vztahu k lidským právům, vyváženě v rovinách smluvní, negociační i informační. V průběhu roku 2001 se zahraniční politika ČR dotýkala všech výše uvedených témat, zejména v souvislosti s přípravou a posléze průběhem Světové konference OSN proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (Durban, 31. 8. – 8. 9.2001)179.

Mezinárodní fórum o boji proti intoleranci ve Stockholmu (28. – 30. 1. 2001)

Tato konference, jejíž hlavní náplní byla diskuse o tom, jakými prostředky může demokratická společnost čelit rasismu, antisemitismu a dalším extremistickým projevům, se uskutečnila z iniciativy švédské vlády.Soustředila se na čtyři základní oblasti, v nichž lze netoleranci čelit, a jimiž jsou: výchova a vzdělávání (odstraňování předsudků a rasismu ve společnosti a posilování demokratických hodnot), legislativa (zkoumání možností využití legislativy k boji proti xenofobii a rasismu a jejího efektu), komunální rovina (prezentace možností, jak lze na této úrovni čelit vzniku a aktivitám politicky extremistických skupin) a v médiích (přispívání internetu k šíření xenofobních a rasistických nálad). Na tomto fóru česká strana prezentovala Zprávu o problémech rasismu, xenofobie a antisemitismu v ČR180.

Rada Evropy

Pro účely monitoringu Výboru ministrů Rady Evropy, vztahujícího se k nediskriminaci s důrazem na boj proti nesnášenlivosti a rasismu, zpracovalo Ministerstvo zahraničních věcí informační materiál „Nediskriminace – důraz na boj proti nesnášenlivosti a rasismu", v němž soustředilo pozornost, kromě národnostního složení české společnosti, na právní a správní opatření v boji proti rasismu, obecné principy ochrany před diskriminací a dotčené nástroje v působnosti Ministerstva vnitra181.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

V rámci ekonomické dimenze OBSE se na jaře 2001 uskutečnilo v Praze Ekonomické fórum OBSE. S ohledem na citlivost menšinové politiky a projevům rasové nesnášenlivosti v ČR, obdrželi účastníci již zmíněný materiál „Nediskriminace – důraz na boj proti nesnášenlivosti a rasismu". K obšírnějšímu vhledu do české problematiky zpracovalo Ministerstvo zahraničních věcí podkladové materiály vztahující se k postavení Romů v obecné rovině; institucionálnímu zabezpečení řešení romské problematiky na národní úrovni; právnímu rámci ochrany menšin; k jednotlivým oblastem, v nichž je romská problematika nejcitlivější; koncepčním přístupům vlády k řešení romské problematiky na národní úrovni; stěžejním projektům a příspěvkům Ministerstva zahraničních věcí, zabývajících se řešením romské problematiky.

Organizace spojených národů (OSN)

V návaznosti na projednání 3. a 4. periodické zprávy ČR o plnění závazků ČR vyplývajících z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace OSN (CERD), jež se uskutečnilo ve dnech 7. – 8. srpna 2000, a na přijetí závěrů Výboru pro odstranění rasové diskriminace (CERD) přijala vláda usnesení ze dne 26. února 2001 č. 198, jímž vzala na vědomí závěry Výboru pro odstranění rasové diskriminace a jímž uložila místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí předložit návrh na ratifikaci dodatku k čl. 8 odst. 6 CERD, přijatého dne 15. ledna 1992 na 14. zasedání smluvních stran CERD. V souladu s tím byl vypracován a vládě předložen „Návrh na přijetí změny čl. 8 odst. 6 a nového čl. 8 odst. 7 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace". Usnesením č. 25 ze dne 9. ledna 2002 vláda vyslovila souhlas s výše uvedeným návrhem182. Usnesením č. 2295 ze dne 3. května 2002 s tímto návrhem vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a dne 30. května 2002 Senát Parlamentu ČR.

V roce 2001 bylo ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv publikováno prohlášení dle čl. 14 odst. Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, jímž se uznává příslušnost Výboru pro odstranění rasové diskriminace přijímat a projednávat sdělení jednotlivých osob nebo skupin osob podléhajících jurisdikci ČR, které si stěžují, že se staly obětí porušení kteréhokoli z práv vyhlášených v Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace183.

V rámci OSN pokračovala ČR ve své iniciativě vztahující se výlučně k romské problematice, a to v rámci příprav materiálu „Lidskoprávní problémy a ochrana Romů"184. V této souvislosti prezentovala svoje stanovisko ohledně mezinárodního pojetí materiálu, které by umožňovalo srovnání jednotlivých opatření přijatých k překonání problematického soužití, a podílela se na obsahové stránce tohoto materiálu.

Světová konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci (Durban 31. 8. – 8. 9.2001)185

K cílům konference patřilo především zhodnocení pokroku v boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci spolu s identifikací překážek stojících v cestě tomuto pokroku a zvážení možnosti zefektivnění aplikace existujících standardů a implementace stávajících instrumentů boje proti těmto fenoménům, zvýšení povědomí o jejich hrozbách, dále např. zhodnocení politických, historických a další faktorů vedoucích k projevům těchto fenoménů a v neposlední řadě zformulování konkrétních doporučení za účelem přijetí progresivních opatření na regionální, národní a mezinárodní úrovni k boji proti nim.

Česká delegace na konferenci navázala na aktivní pozici zastávanou v průběhu přípravného procesu. Její členové se podíleli na činnosti hlavního výboru konference, na činnosti pracovních skupin k návrhu závěrečných dokumentů (follow-up), na neformálních konzultacích k historickým křivdám, k problematice Blízkého východu a seznamu obětí či na pracovních koordinačních schůzkách asociovaných zemí s Trojkou EU. Delegace ČR kladla, v převažující míře úspěšně, důraz na přijetí ustanovení ohledně vzdělávání (vzdělávání zaměstnanců veřejné správy zaměřené na dějiny a postavení etnických a národnostních menšin na území ČR) s cílem zabezpečit multikulturní klima a rasovou toleranci, na role médií při potírání rasismu a intolerance (zaměstnávání příslušníků zranitelných skupin, zamezení negativní stereotypizace projevů určité menšiny), boje proti rasisticky motivovanému násilí důsledným postihem trestných činů (včetně popírání genocidia, zvážení možnosti trestního postihu v souladu s čl. 4 písm.b) Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, členství v organizacích podporujících rasismus či nesnášenlivost), boje proti organizovaným hnutím potlačujícím práva a svobody občanů (důsledné využívání zákonných nástrojů jejich regulace) a přijímání a implementace právních a správních opatření, včetně prostředků zadostiučinění, zvláště v oblastech vzdělávání, služeb a bydlení a výměny zkušeností. Česká delegace rovněž usilovala o přijetí konkrétních opatření ve vztahu k Romům186.

Konference, kterou lze považovat za milník ve vyrovnání se s historickými křivdami, a jejíž průběh se stal pro některé delegace příležitostí k ideologickým šarvátkám, nakonec, přes konfrontační atmosféru, dospěla ke konsensuálním závěrům, a to k přijetí Deklarace a Programu činnosti187. Oba tyto dokumenty jsou účastníci povinni plnit prostřednictvím národních akčních plánů boje proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související intoleranci188. Závěrečný konsensus, ve vztahu k opatřením na zastavení a zvrácení trvajících důsledků některých praktik minulosti je cenným výsledkem konference, stejně jako je jím shoda na globálním rámci pro boj s rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a související netolerancí. V tomto směru, navzdory široce medializovanému negativnímu hodnocení konference, je nezbytné, podle Ministerstva zahraničních věcí, konferenci hodnotit kladně.

6.2 Hodnocení České republiky mezinárodními organizacemi z hlediska dodržování lidských práv

Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin

Dne 6. dubna 2001 na svém 10. zasedání přijal Poradní výbor k Rámcové úmluvě na ochranu národnostních menšin stanovisko ke stavu dodržování závazků plynoucích z Rámcové úmluvy Českou republikou. Ve svém stanovisku ocenil úsilí na podporu národnostních menšin a jejich kultury, snahu vlády dotvořit právní rámec ochrany národnostních menšin a zřizování poradních orgánů vlády k zajišťování implementace její menšinové politiky. Kromě pozitivních hodnocení se do stanoviska promítla i hodnocení negativní. Poradní výbor vyzval ČR k posílení realizace práv vyplývajících z úmluvy posílením právní záruky principů obsažených v ústavním řádu ČR, aby tak byla posílena realizace práv vyplývající z úmluvy. Další možnost zlepšení spatřoval v posílení provádění závazků týkajících se spoluúčasti menšin na záležitostech jich se týkajících, ochrany před diskriminací a násilím, ve změně způsobu, jakým je s Romy zacházeno ze strany Policie ČR a v prohloubení komunikace s nimi. Za problematickou byla nadále označena diskriminace v různých oblastech, jíž čelí převážně Romové. Dále byla pozornost věnována postavení menšin, i těch méně početných, v oblasti školství (zvláštní školy), v kultuře (přístup k médiím) a možnosti používat svůj jazyk v úředním styku189.Dne 6. února 2002 Výbor ministrů zveřejnil závěry a doporučení, v nichž mimo jiné konstatoval, že navzdory zesílené aktivitě vlády stále ještě existuje prostor pro zlepšení, rovněž ze strany policie, pokud jde o mezikulturní dialog a toleranci a ochranu před etnicky motivovanými hrozbami, násilím a nepřátelstvím, zejména pokud jde o Romy.

Rada Evropy, U.S. State Department

V roce 2001 zadal Výbor pro politické záležitosti Rady Evropy vypracování studie, zabývající se ohrožením demokracie v Evropě extremistickými stranami a hnutími. Česká republika, spolu s Německem, Švédskem a Slovenskem, byla vyhodnocena jako země se značným počtem neonacistických skinheadů a četnými útoky skinheadů, především proti Romům. Dále studie konstatovala narůstající toleranci české veřejnosti vůči projevům extremismu190.

Zpráva U.S. State Departmentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 2001 upozornila, stejně jako v r. 2000, jak na přetrvávající násilnosti páchané skinheady na Romech a jiných menšinách, tak na problémy romského etnika mezi něž patřily nezaměstnanost, nevzdělanost, chudoba, nemocnost, diskriminace a interetnické násilí, jemuž bylo i nadále vystavováno191. Ve spojitosti s násilím páchaným na Romech se zaměřila na některé medializované kauzy. Zároveň však konstatovala pokrok, spjatý s pozitivním trendem v rozeznávání rasistické motivace trestných činů..

Dne 20. února 2002 vystoupil v rámci jednání Výboru EP pro lidská práva komisař G. Verheugen. Ve svém vystoupení věnoval pozornost problematice rozšíření a dosaženého pokroku v negociacích z hlediska problematiky justice a vnitra. Ve svém vystoupení věnoval pozornost i romské problematice. Konstatoval, že v žádné kandidátské zemi nedochází ke státní diskriminaci této menšiny ani k jejímu policejnímu pronásledování.