Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001

»obsah

8. Závěr

V zastoupení základních extremistických směrů nebyly zaznamenány podstatné změny. V roce 2001, stejně jako v roce předchozím, existovaly na české extremistické scéně jak směry pravicově extremistické, tak levicově extremistické, v jejichž rámci však docházelo ke kvalitativním proměnám, jež je třeba chápat především jako směrování k aktivitám politickým nebo politicko - ideologickým.

Pravicoví extremisté pokračovali v roce 2001 ve svém úsilí o založení regulérní politické strany. Zásadní roli hrály v tomto procesu organizace Vlastenecká fronta a neparlamentní Vlastenecká republikánská strana, jež se posléze, koncem roku, transformovala v politickou stranu Pravá alternativa, v jejímž vedení se ocitly některé osoby spjaté s neregistrovanou oraganizací Národní odpor či s již neexistujícím občanským sdružením Národní aliance. Rok 2001 rovněž potvrdil změny, zaznamenané v taktice pravicově extremistických příslušníků hnutí skinheads již v roce 2000, spočívající především v používání důsledné konspirace ve snaze utajit své aktivity. Byl rovněž rokem, v němž se tato česká scéna, po zákazu činnosti německé organizace Blood&Honour, pokusila převzít její „monopol" v pořádání koncertů. Česká republika se dočasně stala cílovou zemí především pro pravicové extremisty ze Spolkové republiky Německo, ale i z jiných zemí. I pro levicové extremisty, respektive pro anarchoautonomy, byl rok 2001 rokem transformací. Došlo k opětovné profilaci této scény, přičemž zásadní role připadla Československé anarchistické federaci a militantní Antifašistické akci. V průběhu roku vznikla nová uskupení. Patří mezi ně např. radikální Antifašistická skupina v rámci Federace sociálních anarchistů či platformy Globalizujme odpor! a Stop válce!, organizace, které se nezříkají použití násilí.

Ve srovnání s rokem 2000, vzrostl v roce 2001 počet pravicově extremistických příznivců hnutí skinheads přibližně o 23% a počet anarchoautonomů, po předchozím prudkém nárůstu (62%), o asi 19%. Je však třeba zdůraznit, že se jedná pouze o přibližné počty příznivců sledovaných hnutí, a nikoli o počty příslušníků jejich tzv. tvrdých jader (hard core), připravených programově páchat násilí. Nejvyšší počet osob inklinujících k těmto extremistickým ideologiím byl registrován v hl. městě Praze, krajích Severomoravském, Jihomoravském a Severočeském, v nichž bylo rovněž spácháno nejvíce trestných činů s extremistickým podtextem.

V roce 2001, stejně jako v letech předchozích, se trestné činnosti s extremistickým podtextem dopouštěli pravicově extremističtí skinheadi a militantní levicově extremističtí anarchoautonomové. Trestnou činnost motivovanou rasistickou, anebo národnostní nesnášenlivostí páchali výlučně příznivci hnutí skinheads a občané z majoritní společnosti, nemající žádnou vazbu na extremistická hnutí či jejich ideologii, v tzv. situačních konfliktech. Obětí této trestné činnosti byli v prvé řadě příslušníci romské komunity, ale i cizinci.

Ve vývoji kriminality s extremistickým podtextem došlo k opětovnému nárůstu zjištěných trestných činů, a to o 24,2%, provázeném zvýšeným počtem objasněných trestných činů a nižší mírou objasněnosti (-0,1%). Ve skladbě trestných činů, stejně jako v roce 2000, převažovaly trestné činy podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv svobod člověka (241) a trestné činy hanobení národa, rasy a přesvědčení (86). Na rozdíl od roku 2000 však byly v tomto roce spáchány zvlášť nebezpečné trestné činy, a to trestný čin pokusu vraždy s rasistickým motivem a trestný čin vraždy s rasistickým podtextem. Zároveň byly zaznamenány dva případy, kdy se sledované trestné činnosti dopustili příslušníci Policie ČR.

Z hlediska orgánů státní správy byl rok 2001 rokem, v němž vyvíjely cílené aktivity systémového a koncepčního rázu, jež se zviditelňovaly opatřeními jak represivního, tak preventivního, ale i vzdělávacího charakteru. Jejich cílem byly razantní postup vůči všem rasistickým a jiným extremistickým projevům a minimalizace rasistických útoků, postih těch politických stran a občanských sdružení, které by jakýmkoli způsobem podporovaly rasismus a s ním spjaté extremistické ideologie, odstranění rasové diskriminace, další vzdělávání úředníků státní správy a policistů, výchova k lidským právům, zvýšení kvality výuky ve školách všech stupňů a v důsledku toho dosažení změny klimatu ve společnosti, spjaté se zvýšením její tolerance. Razantní opatření Ministerstva vnitra a Policie ČR získala v roce 2001 oporu v aktivitách resortů školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, práce a sociálních věcí zaměřených na prosazování celospolečenské prevence, bez níž není boj s extremismem možný.

S ohledem na vývoj aktuální mezinárodní situace po teroristických útocích spáchaných proti Spojeným státům americkým vystoupila po 11. září 2001 do popředí rizika spjatá s extremistickou scénou. Tato scéna představuje klasické prostředí pro možný vznik aktivit politického terorismu a proto jí Ministerstvo vnitra bude i nadále věnovat permanentní pozornost a orgány činné v trestním řízení budou trestnou činnost s ní spjatou důsledně postihovat cestou trestní represe. Nebezpečnost extremistických ideologií v poslední době ukázaly vzrůstající aktivity ultrapravicových politických stran v Evropě, v některých případech provázené relativními úspěchy na politické scéně.