Extremismus


Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001

»obsah

Poznámky:

1Národnostní extremismus bývá některými vědci označován spíše jako etnický extremismus. Viz např. Zariski R., "Ethnic Extremism Among Ethnoterritorial Minorities in Western Europe: Dimensions, Causes and Institutional Responses". In: Comparative Politics 21 (April 1989), s. 253 - 272. 

2V České republice by se mohl vyskytovat národnostní (regionalistický) extremismus, a to údajně v podobě tzv. Moravské zemské anebo osvobozenecké armády, která rozesílala dopisy, obsahující výhrůžky teroristickými akcemi v případě neosamostatnění Moravy. V únoru 2001, podle vlastního prohlášení, tzv. Moravská osvobozenecká armáda na shromáždění velitelů, konaném "v den výročí Vítězného února, který připravil Moravu o její práva", rozhodla o "vyhlášení vlastenecké války za úplnou nezávislost Moravy a zbavení země okupačních orgánů". Operace měly probíhat především na území Čech. V prohlášení se objevily i slovanské a protigermánské apely. Moravští vojáci neměli nadále respektovat české velitele, moravská policie byla vyzvána, aby nezasahovala proti občanům, kteří "se rozhodnou vystoupit proti okupantům" a k "potlačení všech pročeských fašistických skupin". Moravští "dopisní teroristé" doposud neuskutečnili žádnou reálnou násilnou akci. Existence údajné tzv. Moravské zemské nebo osvobozenecké armády není podložena přesvědčivými důkazy a celá kauza může být tudíž cílenou dezinformací. K této problematice viz M. Mareš, Moravismus a extremismus, http://www.iips.cz/cisla/texty/komentare/moravismus401.html (Středoevropské politické studie).

3Jde o obdobu tzv. "hate crimes", což je termín používaný kriminologií angloamerického původu.

4Další novelu trestního zákona schválila Poslanecká sněmovna v r. 2002 – viz kapitola 7 Aktivity vlády ČR.

5 Bezpečnostní informační služba průběžně plnila úkol obsažený v bodě 5 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 ("Průběžně vytvářet aktualizovaný přehled jednotlivých extremistických uskupení působících na území České republiky, včetně odhadu počtu jejich členů a příznivců a sledovat provázanost české extremistické scény se zahraničními subjekty"), úkol vyplývající z usnesení vlády č. 684/2000 uložený řediteli Bezpečnostní informační služby a ministru vnitra ("předkládat v rámci zprávy o extremismu souhrnnou informaci o poznatcích k občanským sdružením, politickým stranám a politickým hnutím a k jiným organizacím registrovaným u Ministerstva vnitra, případně u Ministerstva kultury, v souvislosti s jejichž činností došlo k extremistickým projevům nebo jejichž činnost je přímo v rozporu se zákony"). Dále ředitel Bezpečnostní informační služby průběžně plnil úkoly obsažené v bodě 2 přílohy k usnesení vlády č. 903/2001 ("vypracovat, předat ministru vnitra a pravidelně aktualizovat a) seznam pravicově extremistických hudebních skupin působících na území ČR, včetně seznamu zahraničních pravicově extremistických hudebních skupin, které jezdí hostovat do ČR, b) podrobnou informaci o všech dostupných poznatcích o složení těchto skupin, zejména o jejich vazbách a kontaktech, c) materiály a informace k extremistickým subjektům, zejména uvedeným ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2000 /především ideologické zdroje, členskou základnu, zahraniční kontakty, včetně oficiálně neprezentovaných informací")

6 Problematikou extremismu a terorismu se zabývá několik politologů působících na katedře politologie a na Mezinárodním politologickém ústavu a Ústavu strategických studií Masarykovy univerzity v Brně (M. Mareš, M. Bastl, M. Strmiska a další).

7 Tato situace není v žádném případě specifikem České republiky, o čemž svědčí poznatky ze zahraničí. Dokládá to existence pravicově extremistických politických stran či různých organizací v řadě evropských států. V této souvislosti lze připomenout např. British National Party (BNP) ve Velké Británii, Front National (FN) ve Francii a především Nationaldemokratischen Partei Deutschlands (NPD) ve Spolkové republice Německo.

8 Viz Závěry Výboru pro odstranění rasové diskriminace. Česká republika. Připomínky a doporučení, (bod 11), přijaté na 1419. schůzi 11. srpna 2000. Tento postup vláda ČR reflektovala rovněž ve svém usnesení č. 1225 ze dne 15. listopadu 1999 ke Zprávě o plnění závazků plynoucích z mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. V textu zprávy se jedná o občanská sdružení, u nichž z hlediska Bezpečnostní informační služby existuje podezření na vyvíjení subversivních aktivit. Mnohé jejich postoje jsou ostatně doložitelné z otevřených zdrojů, v interních materiálech apod.

9 Do textu nebyla zařazena samostatná podkapitola k reakcím českých pravicových a levicových extremistů na teroristický útok proti USA, k němuž došlo dne 11. září 2001. Jsou zmiňovány v rámci textu k jednotlivým organizacím. Reakce české extremistické scény, jak levicové, tak pravicové, se nepromítly do akcí, srovnatelných s některými případy, zaznamenanými například v zemích Evropské unie. Viz Country Reports Covering the period 12th September - 31stDecember 2001 vydané Evropským monitorovacím centrem rasismu a xenofobie (European Monitoring Centre on Racism and Xenophobia - EUMC).

10 Údajně je na Národní odpor napojena i činnost Anti-Antifa v ČR, která se zaměřuje na pořizování seznamů nepřátel ultrapravice a jejich likvidaci.

11 P.O.W. je zkratka utvořená z anglických slov prisoners of war, která je členy RSK užívaná pro označení tzv. "vězňů války". Podle vyjádření členů RSK byla pomoc, mimo jiné, adresovaná i Vladimíru Skoupému.

12 AHNENERBE byl název "výzkumného ústavu", založeného Reichsführerem SS Heinrichem Himmlerem. Tato "Společnost pro studium dědictví po předcích" se mimo okultismu a astrologie intentivně zabývala archeologickým výzkumem. H. Himmler byl přesvědčen, že za pomoci nejrůznějších metod, které vyústily až do experimentů na vězních koncentračních táborů, bude odhalen původ nordické rasy.

13 Staženo z internetu dne 22. 2. 2002.

14 U této varianty autor poukazuje na rozdílnou situaci českých a amerických organizací, problémy s obstaráváním financí na vyzbrojování a budování výcvikových táborů. Dále však uvádí: "Pokud by se přesto chtěl někdo připravovat na ozbrojený boj, doporučuji se spojit s nějakou N.S. organizací v bývalém SSSR, jsou tam odborníci na výcvik, jak bývalí vysloužilci z Afgánistánu, tak i špioni KGB, kteří Vás zasvětí do tajů šifrování a diverze. Je zde výhoda vysoké korupce státních úředníků, kteří za nějaký strčený dolar přestávají cokoliv vidět. Tuto variantu nevidím jako nejvhodnější, ale vše ukáže teprve čas".

15 Staženo dne 22. 2. 2002.

16 National Socialist Education Center (NSEC) bylo založeno 25. září 2000 po "dospění k názoru, že vzdělávání dnešních příznivců Nacionálního socialismu a Árijců všeobecně je jeden z nejdůležitějších prvků potřebných ke konečnému vítězství naší Árijské Rasy". Staženo z internetu dne 3. 6. 2002.

17Staženo dne 31. 5. 2002. Organizaci Nazionalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei/Auslands- und Aufbauorganization (NSDAP/AO) založil v roce 1972 v USA americký občan německého původu Gary Rex Lauck, který užívá německého křestního jména Gerhard. Narodil se v roce 1952 v Milwaukee ve Wisconsinu a od mládí inklinoval k nacismu. Zkratka AO původně znamenala pouze "Auslandsorganization" (zahraniční organizace) a souvisela s působením v USA. Poté, co došlo k vybudování ilegální sítě této organizace ve Spolkové republice Německo, nabyla i dalšího významu, a to "Aufbauorganization" (základní organizace). NSDAP/AO požaduje povolení NSDAP jako strany, oprávněné zúčastnit se voleb v Německu. Konečným cílem je nastolení nacionálněsocialistického státu ve svobodné, suverénní a nově sjednocené velkoněmecké říši a dosažení nového řádu na rasistickém základě v celém árijském světě. Cíle se snaží dosáhnout především šířením tiskovin, zvláště pak časopisu NS Kampfruf, vydávaného od roku 1973. A v poslední době též poskytováním internetových služeb, včetně šíření neonacistických počítačových her či provozováním internetového rádia. G. Lauck se dlouho zaměřoval hlavně na Německo, v současnosti však distribuuje materiály i v mnoha dalších "árijských" jazycích, mimo jiné i v japonštině. Díky ortodoxnímu nacismu a neochotě přizpůsobit původní Hitlerovy myšlenky soudobé realitě bývá v USA i ve Spolkové republice Německo NSDAP/AO vnímána pravicovými extremisty jako "neakceschopná kuriozita", nemající příliš velký reálný vliv. Šířené materiály jako např. samolepky s nacistickou vlajkou a nápisy "Wir sind wieder da!", jsou však poměrně oblíbenými suvenýry pro mladé neonacisty.

18 Viz Nazi Lauck NSDAP-AO NS News Bulletin 106- Česká verze! Staženo dne 3.června 2002 z internetu.

19 Nejedná se jen o anglický název skupiny nebo hnutí, ale o pojmenování, které záměrně užívá jeden z hlavních sloganů Hitlerjugend, a to "Krev a čest".

20 V březnu 2002 byl J. Kopal "odstraněn" z funkce předsedy; vystoupil z PA a stal se členem Národně demokratické strany, za níž kandidoval v červnu 2002 ve  volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve funkci ho údajně nahradil L. Hlinka. V souvislosti s odvoláním J. Kopala z funkce došlo ve vedení Pravé alternativy ke komplexním změnám. Po jeho odchodu spolupracuje s Witiko-Bundem, nejradikálnější složkou organizace Sudetendeutsche Landsmannschaft, jejíž název bývá do češtiny nepřesně překládán jako Sudetoněmecké krajanské sdružení, zatímco přesný překlad názvu této organizace zní Sudetoněmecká zemská družina, což přesněji vyjadřuje její tradiční ideovou kolonizační bojechtivost. Dále, zřejmě v důsledku změny předsedy, nepodala Pravá alternativa zamýšlenou kandidátní listinu pro červnové volby 2002 do Poslanecké sněmovny.

21 Vedení PA uvádí, že má místní organizace až ve čtyřiceti městech a obcích ČR.

22 Vlastenecká republikánská strana se v roce 1996 deklarovala jako: ”pravicová politická strana respektující tradice a zásady republikanismu a vlastenectví. Zejména navazuje na Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, s tím že ve svých řadách sdružuje občany všech profesí a sociálních skupin..... Ve své politické linii se snaží o prosazování systému ”přímé demokracie”, v níž maximum výkonné moci bude převedeno na obecní a zemskou samosprávu s právem každého občana rozhodovat o věcech veřejných svých volených zástupců do zákonodárných orgánů, orgánů samosprávy a prostřednictvím institutu referenda. Tato strana nemá nic společného se stranou Dr. Miroslava Sládka, tedy SPR-RSČ” Viz Vlastenecká republikánská strana - ”Na svém – po svém”. Poslední aktualizace 17. 4. 2000. Staženo dne 15. 11. 2000 z internetu. Sídlem VRS byla původně Ostrava, po VI. mimořádném sjezdu VRS (r.2000) Most – Vtelno. Sekretariát strany byl v Brně, strana byla dále aktivní v Praze, Českých Budějovicích, Klenčí pod Čerchovem, Mostě, Ústí n/Labem, Jablonci n/Nisou, Liberci, Hrádku u Rokycan, Tanvaldu, Litovli, Náchodě, Ostravě či Frýdku – Místku.

23 Programové cíle se obecně dotýkaly následujících okruhů: nová ústava ČR, zahraniční politika, bezpečnost a spravedlnost, bezpečnost státu, národní hospodářství, privatizace, soukromé podnikání, restituce, zemědělství a venkov, doprava, sociální politika, zdravotnictví, postavení ženy ve společnosti, bytová politika, životní prostředí, školství, mládež a sport, kultura, církev a stát, zastavení rozvoje neokomunismu po roce 1989. Viz Komplexní politický program Vlastenecké republikánské strany. Smlouva s občany. Staženo dne 13. 11. 2000 z internetu.

24 V současné době má strana sídlo na adrese svého sekretáře, vůdčí osobnosti Národního odporu, Filipa Vávry. V posjezdovém období byly projednávány otázky nové koncepce strany, změny v programu a stanovách a další organizační záležitosti.

25 "NSB" lze považovat za organizaci s prvky rasové a národnostní nesnášenlivosti, antisemitismu.

26 Např. v srpnu 2001 proběhlo v Praze jednání vedení "NSB" a Národního odporu Praha s představiteli formující se nové politické strany Národní strana (NS). Účastnili se jej členové předsednictva "NSB" a zástupce přípravného výboru NS. Byl zde projednáván návrh dohody, vypracovaný Národní stranou, stanovující podmínky vstupu jednoho člena Přípravného výboru NS, eventuelně i dalších členů NS, do "NSB". Podle některých vyjádření se jednalo o pokus o ryze účelové spojení, protože Národní strana, neúspěšně usilující o registraci u Ministerstva vnitra, je v podstatě konkurenční stranou vůči "NSB" s jinými názory, ale na rozdíl od "NSB" vlastní finanční prostředky a významné kontakty.

27 Např. společná účast stoupenců levicově i pravicově extremistických uskupení na demonstraci na podporu Slobodana Miloševiče dne 26. července 2001 v Praze.

28 Vedoucí jednotlivých místních organizací "NSB" hrozili členům dokonce vyloučením ze strany, pokud by se bezdůvodně akce v Praze nezúčastnili.

29 Tato databáze obsahuje fotografie a ustanovující informace k lidem pohybujícím se okolo demonstrací pravicových extremistů. Pro vnitřní potřebu "NSB" byl rovněž pořízen videozáznam z průběhu demonstrace, která se konala dne 17. 11. 2001 před ZÚ Izraele v Praze. Na tuto demonstraci nebyli záměrně pozváni předseda "NSB" Jan Kopal a Vladimír Skoupý, aby nemohla být spojována s "NSB". Průběhu demonstrace se navzdory očekávání nezúčastnili pozvaní arabští studenti.

30 Na říjnovém jednání úzkého vedení "NSB" v Praze byly mimo jiné řešeny otázky týkající se financování strany, včetně výběru členských příspěvků a možností sponzorování zahraničními subjekty. Nedostatek financí vedl k rozhodnutí pozastavit vydání papírové podoby třetího čísla časopisu Akce a zpřístupnit ho prozatím pouze na internetových stránkách. Rovněž ve spojitosti s vydáváním oficiální tiskoviny "NSB" Národně sociální výzva byly signalizovány nemalé finanční problémy.

31 Za výroky o teroristickém útoku na USA obvinil vyšetřovatel předsedu J. Kopala ze schvalování trestného činu. Případ byl odložen na základě znaleckého posudku podle něhož se jednalo o extrémní vyjádření názorů jedince. Z předcházející doby je J. Kopal obžalovaný ze šíření poplašné zprávy, neboť v červenci 2001 oznámil v tiskové zprávě nepravdivou informaci, že se albánští teroristé chystají dne 26. 7. 2001 napadnout plánovanou demonstraci "NSB" před jugoslávským velvyslanectvím v Praze.

32 Jeden z členů vedení "NSB" nechal vytisknout cca 20 000 letáků porovnávajících události v USA s bombardováním Drážďan za II. světové války a americkým bombardováním ve Vietnamu.

33 V souvislosti s politickou stranou Pravá alternativa je třeba ještě zmínit osobu jejího sekretáře Filipa Vávry. Je spjat s fungováním militantní skupiny cca 20 osob, která sympatizuje s myšlenkami národního socialismu. Tyto osoby však nejsou příslušníky hnutí skinheads, nejsou členy žádného uskupení, politické strany či organizace a záměrně se nezúčastňují akcí "NSB" ani žádného koncertu, aby nemohly být spojovány s pravicově extremistickým hnutím.

34 NPD má i svoji zásilkovou službu a zboží inzeruje prostřednictvím katalogu. Lze si např. objednat hrníček s podobiznou Rudolfa Hesse a další zboží s příslušnými symboly neonacismu.

35 Tento fakt dokumentuje mj. již existující kontakty českých pravicových extremistů na německé kolegy. Lze předpokládat, že se čeští pravicoví extremisté budou snažit domluvit s touto a dalšími hudebními skupinami jejich vystoupení na některém koncertu v ČR. ČR se stala po zákazu organizace Blood & Honour v SRN velmi zajímavým teritoriem, jak pro německé hudební skupiny, tak pro jejich příznivce.

36 Jednání mezi stranou SVERIGEDEMOKRATERNA ze Švédska a "NSB" nebylo prvním, podobné jednání s touto stranou proběhlo v Praze již v polovině září 2001. Jedná se o první návrh finanční pomoci pro "NSB" ze zahraničí. S finanční pomocí od této švédské strany "NSB" počítá mnohem více, než např.s finanční pomocí od DVU.

37 Zpracovateli stránek "Zpravodaje Vlastenecké fronty" jsou Mgr. František Rozhoň a Ladislav Svoboda.

38 Návrhy na registraci Národní strany byly podány v dubnu 2001, a to souběžně oběma přípravnými výbory. Řízení o registraci nebylo pro vady návrhů zahájeno. Dále k tomu viz kapitola 7 Opatření přijatá k eliminaci trestné činnosti s extremistickým podtextem, Aktivity Ministerstva vnitra.

39 Např. ve svém vystoupení na demonstraci v Blansku dne 17. 3. 2001 prohlásil František Rozhoň: "My nesmíme bezmocně rozhodit rukama ani před faktickými anarchisty ve vlasteneckém hnutí. Před Sedláčkem, který stačil rozjet a zničit Národní politiku, Vlast a zřejmě i Národní stranu. Před těmi, co mají ve štítě národní sjednocení a fakticky konají pro národní rozdělení…" Viz Stanoviska, in: Drogy, anarchie, Nová levice a my. Staženo dne 14. 4. 2002 z internetu.

40 Politická strana Národní sjednocení byla registrována u Ministerstva vnitra dne 12. dubna 2002.

41 Viz Stanoviska VF: Prohlášení k útoku na USA a následující situaci. 7. 10. 2001. Staženo dne 14. 4. 2002 z internetu.

42 Např. dne 28. 10. 2001 uspořádala v Ústí n/Labem demonstraci k oslavě výročí založení Československé republiky za účasti cca 90 lidí. Na demonstraci mluvili předseda VF D. Macháček , František Žiga a zástupci místních organizací VF Strakonice a Ústí n/Labem. Vedení VF bylo s průběhem demonstrace nespokojeno, přestože byla oficiálně pořádaná VF, zúčastnili se jí převážně členové a sympatizanti "NSB".

43 Občanské sdružení Národní myšlenka bylo registrováno u Ministerstva vnitra dne 16. 2. 2001. Na teritoriu Severomoravského kraje má vedení VF (místní organizace VF v Krnově a Ostravě) reprezentované zemským předsedou Františkem Rozhoněm, má přímé vazby na organizaci Republikánská mládež v Karviné a na některé členy Pravé alternativy.

44 V září 2001 se však její zástupci sešli v Praze i s jedním členem švédské pravicově extremistické strany SVERIGEDEMOKRATERNA, která udržuje kontakty s Pravou alternativou. Byli informováni o rozdělení této strany a vzniku nového radikálního uskupení s názvem Národní demokraté.

45 Návrhy na registraci Národní strany byly podány v dubnu 2001, a to souběžně oběma přípravnými výbory. Řízení o registraci nebylo pro vady návrhů zahájeno. Dne 17. července 2001 Ministerstvo vnitra zamítlo další návrh na registraci této politické strany kvůli stanovám odporujícím demokratickým principům. Přípravný výbor Národní strany důvody odmítnutí neuznal a obrátil se k Nejvyššímu soudu, který dosud pravomocně v dané věci nerozhodl.

46 Členy přípravného výboru jsou Stanislav Bzonek, Miroslav Hlinka, Mgr. František Rozhoň a Ladislav Svoboda.

47 V srpnu 1999 vyšlo čtvrté a poslední číslo časopisu VLAJKA. ”Příčinou zastavení vydávání tohoto dvouměsíčníku byly politické tlaky Ministerstva vnitra a Hradu”, uvedla NA ve svém komentáři.

48 Viz Národně sociální VÝZVA, č. 6 (Duben 2001)

49 M. Zbela byl na IV. sjezdu SPR-RSČ v Ostravě, konaném 28. 3. 1998, zvolen do předsednictva SPR-RSČ a funkce vedoucího sekretariátu SPR-RSČ. V této funkci byl rovněž potvrzen 9. prosince 2000 na sjezdu Republikánů Miroslava Sládka. Současně je šéfredaktorem a vydavatelem Týdeníku Republika. Byl kandidátem RMS pro parlamentní volby 2002 za Karlovarský kraj.

50 Odkazuje nejen na webové stránky Front National a její mládežnické organizace FNJ-Front National de la Jeunesse -le site officiel, jeiíž mottem je ”La France aux Français!”, ale i na další takové subjekty. Najdeme mezi nimi např. údajné členy Euronat-u jako jsou Alianca National (Portugalsko) Democracia National (Španělsko), Ellinico Metopo (Řecko), Slovenská národná strana (Slovensko), Partitudal România Mare (Rumunsko), Sverige Demokraterna Ungdom (Švédsko), Isänmaallinen Kansallis Liitto (Finsko), anebo tzv. pozorovatele jako Vlaams Blok Jongeren (Belgie), Deutsche Volksunion - DVU (Spolková republika Německo) či MIEP (Maďarsko). Mezi spřízněné subjekty rovněž zahrnuje British National Party.

51 Viz "Náš program, o jehož realizaci budeme usilovat, je následující:" Staženo z internetu dne 16. 1. 2001. 

52 Staženo dne 31. 1. 2001 z internetu. V současné době "Program RM", prezentovaný na internetových stránkách RM, spuštěných dne 18. 12. 2001, již neobsahuje v oddílu Bezpečnost, bod III slova "obnovení domovského práva", v ostatních výše zmíněných bodech je však naprosto beze změn. Staženo dne 18. 4. 2002.

53 Informace staženy dne 18. 4. 2002 z internetu.

54 Např. protestní mítink RM v Karviné (30. 3. 2001), demonstrace a pochod RM za podporu národní identity proti drogám v Orlové za účasti příznivců VF a PA (31. 3. 2001), neohlášený pochod RM v Karviné (1. 5. 2001), demonstrace a pochod RM pod názvem "Nacionální demonstrace za práva bílých lidí a proti drogám" v Bohumíně za účasti příznivců VF a PA (2. 6. 2001), na níž byly prezentovány výpady vůči romskému etniku atd. Zvací leták na demonstraci RM v Orlové (31. 3. 2001) obsahoval heslo "My musíme chránit existenci našich lidí a budoucnost české mládeže", což je možné vykládat i jako pozměněnou parafrázi českého překladu hesla amerického rasisty Davida Lanea: "We must secure the existence of our people and a future for white children".

55 Viz My a Evropa. Staženo dne 25. 6. 2001. Euronat (založený v r. 1997) a jeho satelitní mládežnická organizace Euronat Jeunesse (založená v r. 1998 při příležitosti konání 14. letní univerzity pořádané organizací Front National de la Jeunesse, která je satelitní mládežnickou organizací Le Penovy Front National) představují volné sdružení krajně nacionalistických evropských politických stran, v jehož čele neformálně stojí francouzský nacionalista Jean – Marie Le Pen. Cílem tohoto sdružení je zejména koordinace společného postupu těchto politických sil proti evropské politické a euroatlantické bezpečnostní integraci. Mezi základní cíle sdružení Euronat patří snaha o vytvoření Evropy stojící proti USA a Evropy národů. Evropa národů je Euronatem deklarována jako alternativa sjednocené Evropy. Euronat se ideově hlásí k odporu proti globalizaci. Politické strany sdružené v Euronat mj. údajně usilují o to, aby při volbách do Evropského parlamentu r. 2004 vytvořily v tomto orgánu křídlo nové národní pravice. V souvislosti s organizací Euronat býval v minulosti také zmiňován předseda bývalé SPR-RSČ. Ideové zásady Euronat Jeunesse jsou identické se zásadami organizace Euronat. První shromáždění Euronat Jeunesse proběhlo v září r. 1998 v Madridu, další v prosinci téhož roku v Římě. V květnu r. 1999 se pod jeho patronací uskutečnily oslavy Svátku nacionální mládeže v Paříži.

56 Česká delegace, vedená M. Sládkem, se zúčastnila ve dnech 15. – 18. února 2002 v Lyonu prezidentské konvence Front National J. M. Le Pena. Obrátila se zde na přítomné poslance Evropského parlamentu s žádostí o dohled zahraničních zástupců nad průběhem a o pomoc při kontrole parlamentních voleb v České republice. V oznámení médiím RMS uvedla: "Po zkušenostech s neprůhlednými výsledky minulých parlamentních voleb a podivnými zlomy a náhodami při jejich vyhlašování (stejné výsledky v několika okresech a podobně) se Republikáni, podporovaní dalšími politickými a společenskými organizacemi rozhodli požádat partnerské politické strany zemí západní a střední Evropy a poslance Evropského parlamentu o vyslání pozorovatelů ke kontrole průběhu voleb a počítání hlasů. Oficiální žádost byla přijata s porozuměním balkanizaci poměrů v ČR a účast pozorovatelů byla přislíbena závazně…" Viz Týdeník Republika, č.11, 14. 3. 2002. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

57 Krajské konference, jejichž hlavním tématem byla příprava na volební rok 2002, se uskutečnily již v květnu 2001.

58 Staženo dne 3. 4. 2002 z internetu.

59 Nejnovějším pokusem o zmapování fenoménu radikální levice za období uplynulých dvanácti let je práce brněnského politologa M. Bastla: "Radikální levice v České republice – devadesátá léta 20. století", nakl. Mezinárodního politologického ústavu MU, Brno 2002. 

60 Setkání se zúčastnily zástupci ČSAF, ORAS, EARTH FIRST! (EF!), DĚTI ZEMĚ, Socialistická solidarita (SoSo), zástupce anarchistického časopisu Konfrontace a další.

61 INPEG sám sebe vnímá jako platformu, jejímž "smyslem je boj proti globalizaci jako takové, zejména proti globalizaci ekonomické". EU je jím vnímána jako regionální politicko - ekonomická struktura.

62 Federace sociálních anarchistů (FSA) sama sebe považuje za jedinou autentickou anarchistickou organizaci v ČR.

63 Viz Martin Bastl, Anarchismus v České republice. In: Středoevropské politologické studie, roč. 4, 2000, č. 4. http://www.iips.cz/cisla/texty/komentare/anarch400.html. ČAF byla založena v r. 1995. V r. 1996 se z ČAF vyčlenila moravská syndikalistická skupina Solidarita, která se stala základem Organizace revolučních anarchistů Solidarita (ORAS). V r. 1997 se od ČSAF vyčlenila další skupina aktivistů a založila Federaci sociálních anarchistů (FSA).

64 Manifest Československé anarchistické federace. Staženo dne 2. 4. 2001 z internetu.

65 Staženo dne 2. 4. 2001 z internetu. Anarchistický časopis Konfrontace přestal vycházet.

66 Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

67 V současné době je na stránkách umístěn archiv článků a textů k daným tématům. Vlastní kampaň proti zasedání NATO v listopadu 2002 zahájila ČSAF v Praze zorganizováním dvou demonstrací (2. února a 9. února 2002)

68 Staženo dne 18. 4..2002 z internetu.

69 Staženo dne 18. 4..2002 z internetu. Je zde dostupné zvláštní vydání A-kontra, v němž jsou zastávané názory na NATO prezentovány podtitulky: "Zastavme společně zasedání NATO!, NATO ve válce v Jugoslávii, Demokracie?, Obrana lidských práv?, Komu to všechno slouží?, Válka v Afgánistánu, Existuje alternativa?, Nemůžeme stát stranou, "Válka proti terorismu?"

70 IAF/IFA sdružuje organizace ze Spolkové republiky Německo, Itálie, Španělska, Portugalska, Francie, Argentiny a Bulharska.

71 "Už dnes jen stěží najdeme na Jižním Městě ulici, kde by nebydlel alespoň jeden neonacista. Ti se zde, v lepším případě, sdružují do klasických kriminálních gangů, v tom horším případě, přímo fungují v rámci extrémně pravicových organizací. Ty se na území tohoto sídliště za pomoci útoků proti všem, kdo neodpovídají jejich pokřiveným představám, snaží nastolit atmosféru strachu a pocit, že jsou vládci ulic.Kromě ideologicky motivovaných útoků páchá rozsáhlou asociální trestnou činnost, jako jsou například loupeže, vydírání, omezování osobní svobody – zvláště závažná je šikana v okolí škol – a dokonce se podílí i na šíření toxikománie. Náckové dnes napadají prakticky každého, především pro barvu pleti, národnost, vzhled, politické přesvědčení či sociální postavení – tak jak to výrazně předvedli v noci z 16. na 17. listopadu…." Projev na počátku demonstrace u stanice Opatov: Jižní Město – komunální politika a nacismus. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

72"Monitoring aktivit jednotlivých nácků a získávání informací o nich (adresy, fotografie, tel. čísla, kde studují nebo pracují, kam chodí). To samé platí i o jejich uskupeních. Vzájemná výměna těchto informací mezi antifašisty.
Domobrana – dobře vzájemně informovaná a organizovaná síť antifašistických aktivistů. Je nezbytné si uvědomit, že osamocený jedinec proti fašistické hrozbě mnoho nezmůže a proto je důležitá organizovanost ve větším celku lidí se stejnými záměry. Tato síť se skládá nejprve z jednotlivých aktivistů, kteří se posléze seskupují dle místa bydliště do větších akceschopnějších skupin. Ty musí být s ohledem na akceschopnost ve vzájemném kontaktu jak osobním (kvůli koordinaci dlouhodobějších plánů), tak v kontaktu zprostředkovaném technikou, kvůli rychlé reakci na nečekané problémy s neonacisty" Projev na konci demonstrace u stanice Donovalská; letáky AFS FSA "Jak postupovat vůči aktivitám neonacistů?" Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

73 Staženo dne 2. 4. 2001 z internetu.

74 Antifašistická akce Brno, 31. 7. 2000.

75 Viz tamtéž.

76 Náchodský nečas vydává Miroslav Rousek, šéfredaktorem byl předseda Pravé alternativy Jan Kopal.

77 Při demonstraci byl M. Rousek, který chtěl s demonstranty diskutovat, napaden. Účastníci po něm začali házet rajčata a on se vzdálil. V tento okamžik došlo i k fyzickému napadení redaktora ČTK, který přistoupil k davu ve snaze získat rozhovor. PČR následně útočníka zadržela.

78 Na těchto stránkách v sekci Monitoring jsou uveřejňovány fotografie "neonacistů" a "boneheadů", doplněné jmény, adresami, čísly telefonu či mobilu, případně komentářem. Je zde zveřejněn rovněž seznam obsahující kontakty a adresy na "české neonacisty" Staženo dne 12. 2. 2002 z internetu.

79 AFA CZ! Proti fašismu a sociálnímu útlaku! Programový koncept české Antifašistické akce Staženo dne 12. 3. 2002 z internetu. Nejnověji zveřejnila AFA na svých webových stránkách údajnou pozvánku Národního odporu na prvomájovou demonstraci pořádanou v Brně. V souvislosti s tím vyzývá k protiakci, neboť "…V Brně mají tito neonacisté z Národního odporu zatím velmi slabou základnu a právě tato demonstrace jim poslouží k získání nových sympatizantů a členů, kteří budou ochotni bojovat za čistotu rasy a národa a zároveň k pozitivnímu působení na veřejnost. Přijďte tedy i Vy říci své NE…" Staženo dne 18. 4. 2002 z internetu.

80 V tamním AFA časopisu Fighting Talk bylo avízováno zveřejnění rozhovoru s pražskou organizací AFA.

81 Blízké názory KSČ prezentuje také časopis "Dialog – otázky, odpovědi", který není tiskovým orgánem KSČ. Severomoravské křídlo KSČ, prezentující se jako KSČ-ČSSP, využívá ke svému zviditelňování tiskovinu "Nové Bruntálsko".

82 Dne 23. února 2002, na celostátním aktivu – 10. veřejném zasedání ÚV KSČ, jehož se zúčastnilo přes 300 účastníků z celé ČR, bylo oznámeno, že XX. sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) se uskuteční v prosinci 2002. KSČ tak dala zjevně najevo, že je jedinou autentickou komunistickou stranou tohoto názvu a že nebere v potaz vznik KSČ-ČSSP a jakékoliv "její nástupnictví". Viz Komunistická strana Československa. Z jednání orgánů KSČ. Staženo dne 11. 3.2002 z internetu.

83 KSČ-ČSSP se distancovala od "neprincipielních, kariéristických, byrokratických a v mnohém i oportunistických metod, zásad a způsobu předchozího stranického vedení M. Štěpána a jeho skupiny" Viz Stručný přehled o KSČ-ČSSP. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

84 Do Bruselu zaslala KSČ-ČSSP v dubnu 2001 materiál "Komunisté v současné ČR (Příspěvek KSČ-ČSSP Mezinárodnímu komunistickému semináři)". V materiálu mimo jiné konstatovala, že: "…mezi některými členy sílilo podezření, že M. Štěpán hraje dvojí hru a je v cizích službách. Tito členové informovali velvyslanectví několika zemí o podivných aktivitách M. Štěpána. Protože opravdovým komunistům je jasné, že tříštění komunistických sil je ku prospěchu reakce – byl dne 24. 2. 2001 svolán mimořádný sjezd KSČ, na kterém se spojila KSČ s ČSSP ve stranu KSČ-ČSSP. Sjezd KSČ-ČSSP zároveň zvolil vedení strany již bez M. Štěpána". Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

85 Stručný přehled o KSČ-ČSSP. Výkonný výbor KSČ-ČSSP, listopad 2001. Staženo dne 2. 4. 2002 z internetu.

86 Ve svém prohlášení konstatovalo: "Naše strana vyjadřuje jednoznačnou podporu všem postupům a krokům kubánských úřadů ve věci zadržení…..tím co na Kubě Pilip a Bubeník spáchali se totiž stali jednoznačnými, přímými nástroji hrubého vměšování a bezprostředními loutkami v rukou hegemonistické a státně teroristické zahraniční politiky USA. Spojené státy vedou proti Kubě fakticky více než 40 let špinavou genocidní, hospodářskou či jinou válku…a tzv. protikubánská opozice není nic jiného než prodlouženým prvkem a nástrojem takovýchto zrůdných snah, zaměřených na zničení kubánské revoluce a jejích výdobytků….revoluce, jež jako první na západní polokouli vybojovala důslednou svobodu a nezávislost na vládnoucí oligarchii USA a MMF….je inspirací pro všechny ostatní, kteří obětavě bojují proti soudobému zvrácenému kapitalistickému řádu a jeho nelidské globalizaci". V obdobném duchu vyjádřili své stanovisko i představitelé Komunistické mládeže Československa a Sjednocené fronty:"Každý skutečný komunista musí jednoznačně žádat co nejpřísnější potrestání Ivana Pilipa a Jana Bubeníka přímo na Kubě, a to v souladu s tamními platnými revolučními zákony". Viz Nové Bruntálsko, 2001, č. 3.

87 Moravská národní strana (MNS) byla Ministerstvem vnitra registrována dne 28. 9. 1990. Byla zrušena rozhodnutím sjezdu MNS ze dne 5. dubna 1997, a to dobrovolným rozpuštěním.

88 M. Štěpán dále vyjádřil pohoršení nad vystoupením prezidenta V.Havla k 83. výročí vzniku Československa a označil je za " výraz ideového a mravního extremismu".

89 V té souvislosti vyzvala členy vlády, parlamentu a senátu, aby v zájmu mravnosti doložili, kdo z nich a kdo z jejich synů má modrou knížku, anebo absolvoval vojenskou náhradní službu. Ti, co bytostně prokázali odpor ke splnění nejčestnější občanské povinnosti, nemají právo hnát české vojáky do válečných konfliktů a vystavovat český národ nebezpečí. Vládě, parlamentu i senátu chybí podle ní politická i morální odpovědnost, o prezidentovi ani nemluvě.

90 Staženo dne 5. 4. 2002 z internetu.

91 Vítejte na stránkách Komunistické mládeže Československa. Staženo dne 6. 11. 2000 z internetu.

92 Připojte se ke Komunistickému hnutí Československa. Staženo dne 2. 4. 2001 z internetu.

93 K tomu podrobněji Miroslav Mareš, Sjednocená fronta. In: Analýzy a studie 4, 3/2001, Ústav strategických studií Masarykovy univerzity v Brně.

94 Staženo dne 3. 4. 2001 z internetu.

95 Podle Bezpečnostní informační služby si Slovanský výbor ČR i Mezinárodní slovanský výbor kladou za cíl sjednocení všech slovanských zemí, včetně posílení Ruska jako velmoci, jako protiváhu demokratickým strukturám západního světa, protože "unipolárně globalizovaný svět je přece patologicky hnilobnou anomálií, která ohrožuje civilizaci!" Vzhledem k tomu, že vše "západní" je SV ČR odmítáno a napadáno pro pokus o germanizaci, o nastolení světovlády, pro rasistickou nenávist ke Slovanům, "zvláště k Rusku" atd., je zřejmé, že jako jedinou alternativu vidí všeslovansky orientované subjekty vytvoření jakéhosi všeslovanského společenství ve formě mezistátní struktury jako protiváhy vůči USA, NATO, "globalistickým silám" apod. a jejich snahám o rozdělení a teritoriální roztříštění Slovanů, o jejich vykořisťování a porobení. Jedině spojení slovanských zemí a společný postup proti těmto snahám umožní Slovanům jejich další bytí. S ohledem na tyto skutečnosti je SV ČR zařazen do Zprávy o problematice extremismu na území ČR a nelze v žádném případě v této souvislosti hovořit o "pokusu podřídit svobodu názorů českého občana jakési novodobé cenzuře a ideologické unifikaci".

96 Staženo dne 3. 4. 2001 z internetu.

97 Webové stránky prezentující tento časopis nebyly již delší dobu aktualizovány.

98 V r. 2001 uplynulo rovněž 60 let od začátku Velké vlastenecké války a uskutečnění Všeslovanského "radiomítingu" v Moskvě, na němž byl vytvořen Všeslovanský výbor, který vyhlásil boj za osvobození Slovanů od německých okupantů. I tomuto tématu byla věnována řada vystoupení delegátů.

99 Viz Haló noviny, 4. dubna 2001. Všeslovanství je nadějí slovanských národů, kterou nezastaví ani dolar.

100 Viz Haló noviny, 4. dubna 2001. Jednání v 21 sekcích mělo obdobnou stylizaci. Ve svém plenárním vystoupení např. běloruský zástupce konstatoval, že "…Američané si nátlakem vynucují poslušnost mezinárodního společenství. Postavit se tomuto zlu na prahu třetího tisíciletí je schopna pouze jednota slovanských států, v jejímž předním šiku stojí národní vlastenecké síly v čele s Ruskem" a dále upozornil "tragickou realitu, že v mnoha slovanských zemích figurují v nejvyšších státních funkcích Americe poslušní a Washingtonem vybraní prezidenti, kteří servilně a nepokrytě vyplňují příkazy USA, o čemž svědčí i jejich nařízení k uvěznění bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće…" Jedním z přednášejích v sekci, zabývající se mezinárodními výsledky 2. světové války, byl maršál Dimitrij Jazov, který hovořil o rozpadu Ruska a rozrůstání NATO o nové členské státy v Evropě. Zdůraznil, že "např. v Polsku jsou zřizovány četné brigády rychlého nasazení. Tyto všechny aspekty vedou Rusko k dojmu, že NATO má v budoucnu v úmyslu Rusko napadnout".

101 Viz Haló noviny. 5. dubna 2001. Poselství všeslovanského sjezdu o jednotě Slovanů. Dále k závěrům sjezdu viz Špígl, roč. 12, č. 90, 17. 4. 2001: ”VIII. všeslovanský sjezd 2001 v Moskvě. Slovanstvo se musí zotročování ze strany světových imperialistů bránit”; Špígl, roč. 12, č. 91, 18. 4. 2001: ”Češi měli rozhodující slovo. Postřehy z jednání VIII. všeslovanského sjezdu”. Podle zde zveřejněného příspěvku vyplynuly ze sjezdu následující závěry: ”1. Slované představují ve světě svou početností 300 miliónů obyvatel velkou sílu, které je třeba využít, 2. Místo rozdělování Slovanů a jejich integrací a rozpuštění do neslovanských globalizovaných organizací (NATO, EU) vytvářet jednotnou slovanskou alternativu těmto seskupením a tak zachránit jak slovanské jazyky, tak i kulturu. 3. Sjezd odsoudil bombardování Jugoslávie jako válečný zločin NATO a USA a navrhuje postavit viníky před mezinárodní tribunál. 4. Postavil se jednoznačně za osvobození exprezidenta S. Miloševiče a proti zasahování států NATO do vnitřních záležitostí Jugoslávie. 5. Podporuje sjednocování Slovanstva, v prvé řadě Ruska, Běloruska a Ukrajiny a přeje, aby k tomuto sjednocení došlo do příštího sjezdu. Jedině tak je možné zabránit zničení slovanských národů.” Moskevský sjezd byl provázen organizačními problémy a rozpory mezi jeho delegáty. Každá ze sekcí předložila ke schválení vlastní závěrečný dokument. Celkové vyhodnocení sjezdu a závěrečné komuniké, jejichž rozesláním byl pověřen stávající předseda MSV N. I. Kikišev bylo jednotlivým jednajícím stranám rozesláno se značným zpožděním.

102 Plánované akce: 1. 2. 2002 byla naplánována protestní demonstrace před mnichovskou radnicí, kde mělo probíhat setkání městské rady Mnichova s účastníky konference; dne 2. 2. 2002 se měl konat "Karneval proti NATO" a v návaznosti na něj měla následovat demonstrace poblíž hotelu, v němž se zasedání konalo a večer se měl uskutečnit "Antikongres proti militarismu".

103 Takovýmto způsobem byl např. zadržen mluvčí italských radikálů.

104 Zdůrazňována byla role Spolkové republiky Německo v NATO, účelově byla připomínána "nacistická minulost Německa" a z ní odvozována antisociální a rasistická podstata NATO.

105 Organizace ČSAF nepodporovala myšlenku mezinárodně zastoupených demonstrací (jako např. při zasedání MMF/SB v Praze či proti G8 v Janově) a zpočátku zvažovala, že protestní kampaň proti NATO bude organizovat sama za sebe.

106 Tato kapitola vychází z otevřených zdrojů. K této problematice rovněž viz Jiří Dvořáček, Sekty a nové náboženské směry na konci milénia. In: Kriminalistický sborník, 2001, č. 1, s.36-40, dále Miloslav Žán, Sekty - aktuální problém. In: Kriminalistický sborník, 1999, č. 2, s.34-38; Ladislava Kulíková - Lenka Šimková, Sekty, anebo nová náboženská hnutí? In: Kriminalistický sborník, 1999, č. 1, s. 30 - 36. K dané problematice existují i monografie, které se jí zabývají z různých hledisek.

107 Viz Kapitola 5. Extremistická scéna ve středoevropském geopolitickém prostoru. Problematika tzv. nebezpečných náboženských sekt a pseudonáboženských organizací.

108 Monitorováním a sledováním údajných sekt a tzv. nových náboženských hnutí se dlouhodobě a aktivně zabývá Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů se sídlem v Praze a v Brně, s níž spolupracují specialisté Policie ČR.

109 Usnesením č. 385 ze dne 10. dubna 2002 vláda schválila "Národní akční plán  boje proti terorismu", který je přístupný v sekci dokumentů na webových stránkách Ministerstva vnitra. Dále k terorismu a přijatým opatřením viz Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2001 (ve srovnání s rokem 2000), s. 99 – 100.

110 Tato kapitola je zpracována z podkladů Kriminálního úřadu Policejního prezidia ČR, obsahujících vyhodnocení situace na extremistické scéně a poznatky specialistů zabývajících se danou problematikou na úrovni krajů a okresů. Termín kriminalita s extremistickým podtextem (extremistická kriminalita) je používán jako synonymum pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí. Kapitola pojednává o zjištěné trestné činnosti a nezabývá se latentní kriminalitou tohoto druhu.

111 Shrnující termín pro postoje anarchistické, trockistické a autonomní. Tyto postoje mají určité společné rysy, existují však mezi nimi i jisté rozdíly přecházející někdy do vyslovených rozporů (stupeň organizovanosti a centralizace, vztah k politice, ochota spolupracovat s extremistickými organizacemi jiného typu atd.).

112 Touto problematikou se zabývá studie PhDr. Markéty Štěchové (IKSP Praha) "Interetnické konflikty jako důsledek rasové nevraživosti", IKSP Praha 2001 

113 Viz Příloha č. 1: Vývoj podílu (v %) tr. činů s extremistickým podtextem na celkové kriminalitě v letech 1996 až 2001. Graf.

114 Podle oficiálních kriminalistických statistik se extremistická kriminalita vyvíjela na území  ČR v letech 1996 až 2000 následovně: v r. 1996: bylo zaevidováno 131 extremisticky motivovaných tr. činů za které bylo stíháno 152 osob; v r. 1997: bylo zaevidováno 159 extremisticky motivovaných tr. činů za které bylo stíháno 222 osob. Trend: nárůst tr. činnosti o 22,1 % (+28) a počtu stíhaných osob o 50,6 % (+77); v r. 1998: bylo zaevidováno 133 extremisticky motivovaných tr. činů za jejichž spáchání bylo stíháno 184 osob. Trend: pokles tr. činnosti o 16,3 % (-26) a počtu stíhaných osob o 19,6 % (-45); v r. 1999: bylo zaevidováno 316 tr. činů za které bylo stíháno 434 osob. Trend: nárůst tr. činnosti o 137,6 % (+183) a počtu stíhaných osob o 135,9 % (+250); v r. 2000: bylo zaevidováno 364 tr. činů za které bylo stíháno 449 osob. Trend: nárůst tr. činnosti o 15,2 % (+48) a počtu stíhaných osob o 3,5 % (+15). Tento nárůst byl provázen zvýšeným počtem objasněných trestných činů (+19,8 %, +54 tr.činů) a vyšší mírou objasněnosti (+3,5%) Z celkového počtu zjištěných trestných činů na území ČR činily zjištěné trestné činy s extremistickým podtextem 0,03 % (1996), 0,04 % (1997), 0,03 % (1998), 0,07 % (1999), 0,09 % (2000).

115 Viz Příloha 2a:Vývoj podílu (v %) pachatelů trestných činů s extremistickým podtextem na celkovém počtu pachatelů v letech 1996 až 2001. Graf

116 Viz Příloha č. 2b: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle způsobu ukončení trestního řízení trestního řízení v ČR a v krajích ČR v roce 2001. Graf

117 Viz Příloha č. 2c: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle věkových kategorií v ČR a v krajích ČR v roce 2001. Tabulka a graf.

118 Viz Příloha č. 2d: Pachatelé trestných činů s extremistickým podtextem v členění dle vzdělání v ČR a krajích ČR v roce 2001. Tabulka a graf.

119 Viz Příloha č. 3a: Odhad počtu příznivců hnutí skinheads a anarchoautonomů v jednotlivých krajích České republiky k 31. 12. 2001 (ve srovnání s rokem 2000). Tabulka.

120 V r. 2001, ve srovnání s r. 2000, vzrostly odhadované počty příznivců hnutí skinheads dále v hl. městě Praze (o cca 52 %), v krajích Západočeském (o cca 13 %), Jihomoravském (o cca 4 %) a naopak poklesly v krajích Jihočeském (-10 %) a Východočeském (-13 %). Počty anarchoautonomů naopak nejvíce vzrostly v krajích Východočeském (o cca 63 %), Západočeském (o 20 %), Jihomoravském (o cca 15 %) a v hl.m. Praze (o cca 18 %).

121 Viz Příloha č. 3b: Celkový počet příznivců hnutí skinheads a anarchoautonomů ve srovnání s celkovým počtem pachatelů extremistických trestných činů v ČR v letech 1998 - 2001

122 Viz Příloha č. 4: Přehled nejzávažnějších případů z hlediska Policie ČR, k nimž došlo v roce 2001 na území České republiky. Tento přehled je doplněn analýzou všech zaevidovaných případů za období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001, u nichž existovalo podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku s extremistickým podtextem, včetně případů motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí či spáchaných příznivci extremistických skupin bez ohledu na jejich konečnou trestně právní kvalifikaci. Viz PŘÍLOHA č. 12. Vzhledem k tomu, že výčet všech vyskytnuvších se případů je mimořádně cenný tím, že vyjadřuje četnost, závažnost i strukturu deliktů s extremistickým podtextem bez ohledu na jejich konečnou trestně právní kvalifikaci, je na internetových stránkách Ministerstva vnitra, v sekci dokumenty, podsekce extremismus, zveřejňován každoročně "Přehled případů u nichž existovalo podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku s extremistickým podtextem, včetně případů motivovaných rasovou nebo národnostní nesnášenlivostí či spáchaných příznivci extremistických skupin bez ohledu na jejich konečnou trestně právní kvalifikaci" v plné textaci.

123 Policie ČR je územně organizována do jednotlivých správ na základě zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené statistické údaje se proto vztahují ke krajům Středočeskému, Jihočeskému, Západočeskému, Severočeskému, Východočeskému, Jihomoravskému, Severomoravskému a samostatné územní jednotce hl. město Praha. Podíl jednotlivých krajů v členění na vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) je zohledněn v přílohách 7b a 7c.

124 Viz Příloha č. 5: Počet trestných činů s extremistickým podtextem a jejich podíl na celorepublikové kriminalitě tohoto druhu v r. 2001. Tabulka.

125 Viz Příloha č 6 a - c:.:Zjištěné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem v ČR v r. 2001. Zjištění pachatelé trestných činů s rasovým či jiným extremistickým podtextem v ČR v r. 2001 (podle oficiálních kriminalistických statistik). Mapky

126 Viz Příloha č. 7a: Podíl jednotlivých krajů na počtu zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem v roce 2001. Graf. Stav kriminality v r. 2001 z hlediska vyšších územních samosprávných celků ČR viz PŔÍLOHA č. 7b: Podíl jednotlivých krajů (v členění VÚSC) na zjištěné trestné činnosti s extremistickým podtextem v roce 2001. Graf a PŔÍLOHA č. 7c: Kriminalita s extremistickým podtextem v krajích (VÚSC) České republiky v roce 2001. Tabulka, graf.

127 Severomoravskému kraji je věnována v textu zvýšená pozornost s ohledem na rizika spjatá s vývojem a aktivitami extremistické scény na jeho teritoriu.

128 Podle údajů policejních specialistů na problematiku extremismu však došlo na území Severomoravského kraje ke spáchání 138 tr. činů (+10 na rozdíl od oficiálních kriminalistických statistik).

129 Ne vždy se jednalo o osoby patřící mezi příznivce či členy extremistických hnutí. Mnohdy v rasový, především verbální, konflikt vyústil konflikt ”běžný”. Slovní projevy těchto pachatelů, řadových občanů, byly převážně pouze zrcadlením předsudků a stereotypních postojů latentně zakotvených v české společnosti.

130 Postupně, od r. 1996, docházelo ke snižování nápadu sledované trestné činnosti. K tomu však přispívala, podle vyjádření Policie ČR, skutečnost, že pachatelé zakrývali rasový nebo extremistický podtext a orgánům činným v trestním řízení se jim ne vždy dařilo tuto motivaci prokázat.

131 Jednalo se o šest případů, kdy došlo k napadení státních příslušníků Sudánu, Jamajky a Severního Irska, Zimbabwe, Gruzie a Angoly.

132 V souvislosti s obviněním skinheada V.P. z rasistické vraždy a s tím spjatých obav z odvety Romů, došlo v r. 2001 k pokusům příslušníků hnutí skinheads ve Svitavách o vytvoření organizovaného seskupení, přičemž navazovali kontakty se skinheadskými skupinami v blízkém okolí.

133 Hodnocení vychází z oficiálních kriminalistických statistik ESSK. Uváděny jsou lokality/okresy, kde došlo ke spáchání pěti a více trestných činů.

134Viz Příloha č. 8: Okresy/lokality trvale zatížené trestnou činností s extremistickým podtextem (1. 1.1996 - 31. 12. 2001). Mapka. Jedná se o lokality či okresy vykazující dlouhodobou zatíženost pácháním trestné činnosti s extremistickým podtextem a jež je nezbytné vnímat jako rizikové z hlediska tohoto druhu kriminality.

135 Viz Příloha č. 9: Koncerty pravicově extremistických hudebních skupin na území ČR v roce 2001. Mapka

136 Jednalo se o následující koncerty pravicově extremistických skinheadských skupin uspořádané na území ČR:
dne 20.ledna 2001, Zlonín, okr. Praha – východ (Stčk) za účasti cca 440 osob z ČR a zahraničí (SRN, Maďarska, Polska a Slovenska);dne 12. 2. 2001, Brno (Jmk), koncert skupiny Beowulf za účasti cca 60 osob; dne 17. 2. 2001, Kolešovice, okr. Rakovník (Stčk) za účasti cca 800 osob z ČR a zahraničí (SRN, Slovenska, Polska a Velké Británie); dne 2. 3. 2001, Javorník, okr. Hodonín (Jmk), koncert skupiny Beowulf; dne 24. 2. 2001, Staňkovice, okr. Louny (Sčk) za účasti cca 100 osob, z toho 18 cizinců, především ze SRN; dne 7. 4. 2001, Senohraby, okr. Praha – východ (Stčk) za účasti cca 500 osob z ČR a zahraničí (SRN, Slovenska a Velké Británie); dne 14. 4. 2001, Strenice, okr. Mladá Boleslav (Stčk) za účasti cca 180 osob z ČR a Slovenska; dne 28. 7. 2001, Zábřeh na Moravě (Smk) za účasti cca 100 osob. Součástí zahájení tohoto koncertu bylo vyhlášení finanční sbírky na V.P. obviněného z rasistické vraždy - akce byla přerušena zásahem policie ČR; dne 3. 8. 2001, Praha 9 – Letňany (hl.m.Praha) za účasti cca 40 osob, akce ukončena zásahem PČR; dne 18. 8. 2001, Žiželice, okr. Louny (Sčk) za účasti cca 200 osob z ČR a SRN, akce ukončena zásahem PČR; dne 24. 8. 2001, Bořitov, okr. Blansko (Jmk), koncert skupiny Beowulf za účasti cca 55 osob; dne 25. 8. 2001, Plzeň – Skvrňany (Zčk) za účasti cca 150 osob z ČR a Slovenska, akce ukončena zásahem PČR; dne 8. 9. 2001, Zlín (Jmk), soukromá oslava narozenin spjatá s hudební produkcí skupin Beowulf Brno a Revolta Zlín; dne 12. 12. 2001, Brno (Jmk), koncert skupiny Beowulf; dne 15. 12. 2001, Písková Lhota - Zámostí , okr. Mladá Boleslav (Stčk) za účasti cca 160 osob, z ČR a Slovenska; dne 23. 12. 2001, Brno (Jmk), koncert skupiny Beowulf za účasti cca 100 osob.

137 Mezi největší hudební produkci patřil koncert v Senohrabech, který organizovaly osoby blízké Národnímu odporu. Pro přípravu tohoto jediného koncertu vznikla organizace pod názvem "Aryan Pride".

138 Při provádění kontroly osob v objektu PČR nalezla u některých účastníků repliky prstenů německých jednotek SS a německých trestních jednotek, CD s hudbou obsahující rasistické a nacistické texty apod.

139 Na koncertu hrály tři skinheadské hudební skupiny, a to Ragnarock a Hlas krve z ČR a Ancestors ze Slovenska.

140 V Severočeském kraji (obec Vintířov, okr. Chomutov) se měl konat dne 24. 11. 2001 koncert čtyř neonacistických kapel za plánované účasti cca 150 skinheadů. Vzhledem k tomu, že PČR celou akci odhalila v době jejích příprav, byl koncert zrušen.

141 Spisový materiál byl postoupen na tehdejší úřady vyšetřování v Praze 2, Rakovníku, Chrudimi, Náchodu a Karlových Varech. U 1 osoby bylo trestní stíhání zastaveno dne 31. 1. 2002 dle § 172/1c tr. z., u 3 osob byla věc odložena dle §§ 158a odst.1, 159a odst.1 tr.z. (únor – březen 2002). Šetření ve věci podezření ze spáchání tr. činu dle §§ 260, 261a tr.z. pokračuje u dvou osob.

142 V tomto článku byly uvedeny případy zavražděných tehdejších příslušníků Státní bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti a funkcionářů KSČ. V tomto kontextu byl dále uveřejněn případ "špionážní kauzy jedné z velmi schopných vyzvědaček M. Horákové".

143 V jednom z čísel Pochodně D.P. otiskl fotografie čelných českých politiků, které označil za zločinné vlastizrádce.

144 Případem aktivit hudební skupiny se zabývala rovněž Policie ČR v Západočeském kraji. Byla prošetřována činnost proskinheadsky orientované hudební skupiny HLAS KRVE z důvodu podezření ze spáchání trestných činů dle § 260/1,2a tr.z. Členové skupiny se měli dopustit trestné činnosti tím, že nahráli CD s názvem "Fight in Bohemia" s texty otevřeně propagujícími myšlenky rasismu, antisemitismu a xenofobie a následně jej měli veřejně propagovat hudební produkcí na různých koncertech a prodejem uvedené CD rozšiřovat mezi příznivci hnutí skinheads. Případ byl dne 28. 3. 2002 usnesením dle § 159a odst.1 tr.ř. odložen.

145 Obdobný případ, k němuž došlo v r. 2000 (1. 7. – 30. 12.), ovšem nikoli takového rozsahu, byl šetřen na teritoriu Jihočeského kraje. V Jindřichově Hradci M. K. nabízel v obchodě se starožitnostmi k prodeji a prodával odznaky a novodobé replik odznaků označujících různé nacistické politické, polovojenské nebo vojenské organizace z období tzv. "třetí říše" z let 1933 – 1945, mající vztah k historii německého nacionálně socialistického hnutí a oddílů zbraní SS. Dne 13. 3. 2001 bylo M. K. sděleno obvinění pro tr. čin dle § 260/1 tr.z., dne 28. 3. 2001 byl podán návrh na podání obžaloby a dne 4. 4. 2001 Okresní státní zastupitelství v Jindřichově Hradci podmíněně zastavilo trestní stíhání dle § 307/1 tr.ř.

146 Např. CD Das Dritte Reich und Hitlerjugend (Třetí říše a Hitlerova mládež).

147 K těmto kontrolním akcím došlo na tržnicích Hřensko, Moldava, Petrovice, Brandov, Dubí, Dolní Pustevna, Varnsdorf, Český Jiřetín, Cínovec, Rožany a Ředhošť.

148 Trestná činnost páchaná prostřednictvím internetu je celoevropským problémem a proto by pozitivní změnu v boji s extremismem na internetu mohl přinést sjednocený postup evropských států. V dubnu 2002 vznikla v rámci Rady Evropy iniciativa, která by k tomu mohla přispět. Viz "Draft of the First Additional Protocol to the Concention on Cybercrime concerning the criminalisation of acts of racist and xenophobic nature committed through computer systems and its Explanatory Report. European Committee on Crime Problems (CDPC)

149 Emblém , použitý jak na samolepce, tak na letácích, je odznakem "Sudetoněmeckého landsmanšaftu". Na území Spolkové republiky Německo se jedná o řádně registrovaný a povolený symbol, jehož užívání je však běžné většinou pouze v kruzích výše zmíněné organizace, především na území Bavorska. Heslo "Sudety byly a opět budou německé" patří mezi hesla "Sudetoněmeckého landsmanšaftu" z období mezi lety 1958-1978. 

150Viz Příloha č. 9a: Leták "Sudety byly a opět budou německé". Kopie letáku a přepis textu. Stylisticky odpovídá text letáku německé češtině (nesprávné psaní velkých písmen u substantiv) redigované zřejmě českým autorem. K této problematice např. viz publikace Rozumět dějinám. Vývoj česko - německých vztahů na našem území v letech 1848 - 1948. Vydala Galerie s r.o. pro Ministerstvo kultury. Praha 2002.

151 Tato kapitola byla zpracována z podkladových materiálů Ministerstva zahraničních věcí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Rovněž využívá materiál zveřejněný U.S. Department of State: "Country Reports on Human Rights Practices – 2001", Released by the Bureau of Democracy, Human Rights and Labour, March 4, 2002. V dané problematice ministr vnitra (Úřad pro zahraniční informace) a ředitel Bezpečnostní informační služby ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí průběžně plní úkol obsažený v bodě 4 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 ("průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu v České republice a ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou"). Jedná se o úkol trvalého charakteru.

152 Viz http://www.adl.org./holocaust/denier. K popírání holocaustu používají jeho protagonisté různých strategií. Odborníci zabývající se touto problematikou identifikovali témata využívaná při zpochybňování holocaustu, opírající se o pět hlavních tvrzení: 1. Holocaust se nikdy nestal, neboť neexistuje žádný zvláštní "Plán" na vyhubení židů, 2. Neexistovaly plynové komory používané k masovým vraždám v Osvětimi a ani ostatních táborech, 3. Vědci zabývající se holocaustem spoléhají na svědectví těch co přežili, ale objektivní dokumentace, dokazující nacistickou genocidu, neexistuje, 4. V období let 1941 - 1945 nedošlo k tak vysokým ztrátám na židovských životech, jak se traduje, 5. Norimberské procesy byly "historickou fraškou", uspořádanou ve prospěch Židů. Podle některých názorů se právě zpochybňování holocaustu stalo v současné době nejdůležitějším prostředkem antisemitismu.
V rámci hnutí na popírání holocaustu si zaslouží pozornost Brit David Irving (*1938 - ), který se stal mezi protagonisty tohoto hnutí, především ve Spojených státech amerických, uctívanou veličinou, mající pověst kronikáře historie druhé světové války. Je jak nejpopulárnějším přednášejícím, tak vůdčí autoritou uvnitř tohoto hnutí. Kvůli popírání holocaustu a svým vystoupením měl problémy se státními orgány např. v Německu či Kanadě. Vedl soudní spor s americkou historičkou Deborah Lipstadt, kterou obvinil, že ho vydáním své knihy o popírání holocaustu a jeho protagonistech poškodila (Deborah Lipstadt, Popírání holocaustu. Nakl. Paseka, Praha 2001). V r. 2000 britský soud vynesl rozsudek, jež potvrdil status D. Irvinga jako falzifikátora dějin a nacistického sympatizanta. V létě 2001 britský odvolací soud rozsudek nižší instance, konstatující že je D. Irving popíračem holocaustu, potvrdil. Jako autorovi se mu však dostalo publicity i ve středoevropském prostoru (např. Polsko, Česká republika), kde byly přeloženy a vydány jeho knihy bez patřičného komentáře. V České republice se jednalo o následující publikace: Goebbels. Pán myšlenek Třetí říše. Brno 1998; Zkáza Drážďan. Olomouc 1997; Rommel. Liška pouště. Brno 1995; Luftwaffe. Vzestup a pád. Brno 1995; Bibliografie Hermanna Göringa. Brno 1996; Hitlerova válka a válečná stezka let 1933 - 1945. Brno 1998 (I. vyd.), 2000 (II. vyd.). Z dalších osob, angažovaných v hnutí na popírání holocaustu, to jsou vedle D. Irvinga např. Ernst Zundel, Robert Faurisson, Jürgen Graf, Mark Weber, Bradley Smith a další.

153 V současné době stále probíhá řízení proti NPD, zahájené v roce 2001, které může skončit i jejím rozpuštěním, respektive soudním zákazem její činnosti. Přes veškerou soudobou frazeologii NPD jsou dle názoru Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) cíle a metody NPD tak podobné NSDAP, že je naprosto nepodstatné zabývat se případnými rozdíly.

154 V červnu 2001 zorganizovala NPD pochod městem Siegburg u Bonnu, v němž žijí početné turecké, afgánské a marocké minority. Organizátory akce byli bonnský aktivista NPD Hans - Robert Klug a organizace s názvem "Freie Kameradschaft Rhein-Sieg". V říjnu 2001 proběhly další neonacistické demonstrace a pochody, kterých se účastnilo kolem tisíce osob. Hlavními protagonisty neonacistických akcí byli Horst Mahler, Steffen Hupka (bývalý vedoucí zakázané Nacionální fronty a bývalý zemský předseda NPD v Sasko-Anhaltsku), Christian Worch (vůdce skinheadského sdružení "Freie Kameradschaft") a spolkový předseda NPD Udo Voigt.

155 V Mnichově (Bavorsko) bylo na počátku května 2001 ukončeno vyšetřování přibližně 20členné skupiny skinheads, která se v lednu 2001 dopustila nezdařeného vražedného útoku proti instalatérovi řecké národnosti, kterému nakonec zachránila život 10 až 15členná skupina tureckých dělníků. Souzeno bude 6 osob. Podle vrchního státního zástupce byl vražedný útok jednoznačně motivován nenávistí vůči cizincům. V Drážďanech bylo v říjnu 2001 souzeno 13 příslušníků zakázané pravicově extremistické organizace "Skinheads Saechsischen Schweiz" (SSS). Věk odsouzených, kteří byli obviněni z trestných činů rušení obecného míru a soužití, ublížení na zdraví a štváčství, se pohyboval v rozmezí 18 až 25 let. Odsouzení jsou pravděpodobně členy jádra uvedené organizace, avšak podle státního zástupce musejí být souzeni i tzv. řadoví a nerozhodní členové SSS. Organizace, která vznikla roku 1996, měla kolem 120 členů a otevřeně se hlásila k nacionálnímu socialismu a k nacistickému režimu v Německu, byla zakázána rozhodnutím saského ministra vnitra na konci dubna 2001. 

156 Skupina "Landser" měla pevnou strukturu, používala konspirační metody styku, kódovanou frazeologii a tajná setkání. Její CD byly vyráběny mimo Německo - v USA - a v Německu byly rozšiřovány důvěrnými cestami za pomoci anonymních zprostředkovatelů. Přes tyto skutečnosti byla na ultrapravicové scéně známou a úspěšnou. Věkový průměr členů skupiny se pohybuje mezi 26 až 35 lety. Před dvěma lety se objevila píseň "Landser" na CD mezinárodního skinheadského sdružení "Blood&Honour", jehož činnost je v Německu zakázána ministerstvem vnitra od září 2000.

157 V rámci násilné trestné činnosti se například ve 153 případech jednalo o násilné tr. činy proti levicovým extremistům nebo domnělým levicovým extremistům a o 45 násilných tr. činů proti jiným politickým odpůrcům.

158 Na pravicově extremistické scéně Švýcarska má dominantní postavení cca 600 až 700 osob, patřících do tvrdého jádra skinheads. Tyto osoby mají zahraniční kontakty zejména do Německa, Rakouska, Španělska, ale i do Švédska. Většina švýcarských skinheadů je ve věku 16 – 22 let. Roste jejich agresivita, jsou vyzbrojeni baseballovými pálkami, sekerami, Molotovovými koktejly, někdy i střelnými zbraněmi. Při domovních prohlídkách u vůdců je zabavována literatura, množství CD, příručky ke střelným zbraním. Jako základní hodnotu vyznávají "Schweizertum" (tj. švýcarství), úderná slova jsou "vlast", "švýcarská kultura", nezávislost na zahraničních vlivech". Považují se za "údernou špičku v národním boji proti multikulturní společnosti". Pravicový extremismus ve Švýcarsku je soustředěm především v německy mluvících kantonech, hlavně v kantonech Curych, Aargau, Bern, Luzern, Basilej a ve východním Švýcarsku.

159 V souvislosti s tímto přehraničním fenoménem usiluje Spolkové ministerstvo vnitra Rakouské republiky o vytvoření platné jednotné celoevropské právní úpravy, která by byla účinným prostředkem boje proti extremismu.

160 V roce 1998, na základě oznámení u Zemského soudu v Eisenstadtu, spojeného se žádostí o její zákaz, se zavázala k ukončení činnosti odporující platné právní úpravě. Již po několika týdnech začalo ovšem vedení této strany vydávat a rozmnožovat brožuru s názvem "Právo a svoboda". Od poloviny roku 1999 se vedení opět vrátilo k názvu "Strana nového pořádku". To mělo za následek vznesení trestního oznámení spojeného s požadavkem na zákaz činnosti této strany. Ta pokračuje v agitaci prostřednictvím tiskoviny "PNO-Nachrichten", které distribuuje mj. i na výročních zářijových sudetoněmeckých srazech v Klosterneuburgu.

161 Mouvement National Republicain vzniklo odštěpením od Le Penovy Národní fronty (FN) a jeho program je ještě daleko radikálnější než program Front National.

162 Samotný termín "Benešovy dekrety" je sám o sobě původně hanlivým vulgarismem, zavedeným do mluvené řeči v SRN Socialistickou říšskou stranou (v r. 1952 byla zakázána na popud USA) a Německou říšskou stranou - obě byly nástupnickými organizacemi NSDAP. Správný název je "Dekrety vlády a prezidenta republiky z let 1940 až 1947".

163 Extremistické a rasistické zaměření Slovenské národní strany (SNS) potvrdil výrok člena vedení strany Jána Sloty, když v létě 2001 prohlásil, že na Slovensku všichni vycházejí příliš vstříc "Cikánům", což jsou podle něho "několikrát soudně stíhaní lidé a pologramotní hlupáci". Jeho výroky byly iniciovány snahou o vyvolání poslaneckého šetření v případě obvinění sedmi policistů z rasově motivovaného násilí, které mělo za následek smrt Roma Karola Sendreie. Slota dále uvedl, že "celý svět hovoří o terorismu, přitom jsou Slováci ve svém státě terorizováni menšinou, i když hloupou".

164 Viz deník Národna obroda, září 2001.(ÚZSI)

165 Viz Ladislava Tejchmanová, Problematika extremismu v zemích Visegrádské čtyřky a Rakouska. V tisku.

166 Viz Informace o výsledcích přezkoumávání finančních zpráv, popisující finanční pozadí prezidentského předvolebního boje jednotlivých politických kandidátů (resp. volebních výborů jejich politických uskupení), zveřejněná dne 10. 5. 2001 polskou Státní volební komisí (PKW).

167 Strana demokratického socialismu (PDS) jako celek není, přes určité výhrady, hodnocena jako extremistická. Celkový počet jejích členů se pohyboval v r. 2001 kolem 84 000 osob (88 600 osob v r. 2000). Do levicově extremistického spektra se však počítají příslušníci Komunistické platformy (KPF), působící uvnitř PDF. V roce 2001 se jednalo o cca 1500 osob (v r. 2000 se jednalo o více než 2000 osob).

168 Tato organizace byla založena v listopadu 1997 ve Francii, kde má 30 000 členů.

169 Na seznamu byla mj. uvedena také parlamentní strana rakouských Zelených a její ženská organizace. V doprovodném textu je sice konstatováno, že ne všechny organizace na seznamu je možné považovat za vysloveně extremistické, což byla patrně narážka mj. právě na stranu rakouských Zelených. Z hlediska zařazení Zelených na seznam je výsledná, poněkud zmírňující formulace pravděpodobně kompromisem, který by mohl souviset i s odporem rakouské veřejnosti k jaderné energii.

170 Mezi takovéto organizace byla zařazena např. Rakouská mírová rada, která se v r. 1955 stavěla proti odchodu sovětských vojsk z rakouského území.

171 Tyto skupiny deklarují svůj odpor ke kapitalismu, fašismu a klerikalismu. Stejně jako u obdobných organizací v jiných zemích, je jejich nosným tématem boj proti fašismu, neonacismu a rasismu.

172 Polské ministerstvo vnitra věnovalo pozornost sektám v roce 2000, kdy vydalo obšírný materiál "Raport o niektórych zjawiskach zwiazanych z dzialalnościa sekt w Polsce, Warszawa 2000.

173 Dále na Slovensku vyvíjela činnost Islámská nadace, která dle informací zveřejněných na podzim 2001 údajně měla "vstupovat" i do obchodu se zbraněmi a do určité míry má extremistický charakter i řádně registrovaný "Zvaz moslimských študentov".

174 Dle zjištění BfV lze počátky tohoto "hnutí" vysledovat v roce 1997.

175 Pro úspěšnost boje proti využívání internetu pravicově extremistickou scénou je nutná mezinárodní spolupráce, vláda Spolkové republiky Německo se zasazuje o jednotné mezinárodní pronásledování zneužívání internetu pravicovými extremisty, a to především na fóru Rady EU a G-8 OSN.

176 Ministerstvo zahraničních věcí takto plnilo průběžně úkol trvalého charakteru č. 6 vyplývající z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr zahraničních věcí ve spolupráci s ministrem vnitra (”V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou ČR, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace”).

177 K zajišťování dostatečné informovanosti zahraničních partnerů Ministerstvo zahraničních věcí o opatřeních přijímaných vládou, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasisticky, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace,využívalo jako jeden ze základních materiálů zprávy o problematice extremismu na území ČR, prezentující konsensuální pohled státní správy na danou problematiku. Uvedená zpráva je zasílána zastupitelským úřadům ČR jak k využití, tak k prezentaci na mezinárodním fóru. Zpráva o problematice extremismu na území ČR v r. 2000 je v současné době v tisku, po vydání bude parciální část českých a anglických výtisků poskytnuta Ministerstvem vnitra Ministerstvu zahraničních věcí.

178 Ministerstvo zahraničních věcí se tak průběžně podílelo na plnění úkolu č. 4 vyplývajícího z přílohy k usnesení vlády č.720/1999, jehož plněním byl pověřen ministr vnitra a ředitel BIS ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí (”Průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu v České republice a ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou”.

179 Za účelem přípravy této konference proběhly tři zasedání přípravného výboru – PREPCOM, neformální konzultace, dvě zasedání neformální pracovní skupiny a zasedání uzavřené skupiny 21 zemí ("G 21"), které poskytly ČR výjimečnou příležitost k uskutečňování aktivní zahraniční politiky rovněž v negociační oblasti.

180 Zprávu zpracoval Úřad vlády ČR ve spolupráci s MZV pro účely tohoto fóra. Materiál seznamoval účastníky se situací v ČR, soužití české majority a romské minority označil za specifický problém. Jako osvědčená řešení problematiky zdůraznil vzdělávací opatření k lidským právům, směřující k profesním skupinám policistů, vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců. Jako osvědčený prostředek boje proti těmto fenoménům rovněž zmínil zprávy o problematice extremismu na území ČR, pravidelně předkládané vládě a následně předsedou vlády Parlamentu ČR.

181 MZV vypracovalo materiál na základě podkladů Úřadu vlády ČR a Ministerstva vnitra. Ve vztahu k nástrojům, které spadají do působnosti Ministerstva vnitra, materiál věnoval pozornost např. aktivitám Výboru pro prevenci kriminality, jež jsou realizovány v rámci Národního plánu prevence kriminality a jeho jednotlivých složek, usnesením vlády č. 720/1999 a č. 684/2000 a trvalým úkolům, jež obsahují.

182Podstatou přijaté změny je úprava financování Výboru pro odstranění rasové diskriminace (CERD), zřízeného na základě čl. 8 CERD ke kontrole dodržování závazků z ní plynoucích, z financování přímého, prostřednictvím smluvních stran CERD, na financování nepřímé, prostřednictvím rozpočtu OSN tvořeného příspěvky členských států. Tato změna, kromě posílení nezávislosti Výboru, směřuje rovněž ke sjednocení způsobu jeho financování s financováním ostatních smluvních orgánů OSN na ochranu lidských práv. Podmínkou vstupu těchto změn v platnost je jejich přijetí 2/3 států, smluvních stran CERD. Doposud byly změny přijaty pouze 31 smluvními stranami CERD (z toho 8 státy EU) z celkového počtu 157 smluvních stran.

183 Prohlášení ČR dle článku 14 odst. 1 CERD bylo uloženo u depozitáře, generálního tajemníka OSN, dne 11. října 2000 a jeho text obsahuje dokument CERD/C/60/Rev. 4, str. 47.

184 Materiál zpracovává expert Podkomise na podporu a ochranu lidských práv p. Sik Yuen. Studie měla být předložena na 53. zasedání Podkomise v roce 2001. Vzhledem ke stavu příprav tohoto materiálu expert požádal o odložení termínu jeho předložení na rok 2002.

185 Konference se v souladu s usnesením vlády č. 237 ze dne 18. července 2001 zúčastnila delegace vedená prvním místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí J. Kavanem. Mezi jejími účastníky byly prakticky delegace všech států světa a několik stovek vládních i nevládních, mezinárodních, regionálních a národních organizací.

186 České delegaci se však nepodařilo prosadit zpracování definice rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související intolerance do závěrečných dokumentů konference spolu se seznamem důvodů, pro něž se stávají osoby oběťmi těchto fenoménů, a to kvůli rozporům, mezi stanovisky jednotlivých delegací.

187 Deklarace i Program činnosti se člení na části věnované zdrojům, příčinám, formám a současným projevům rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související intolerance (historické události, sociální vyloučení, chudoba); obětem (zranitelné skupiny obecně, ženy a děti, národnostní a etnické menšiny, zdravotně postižení, původní obyvatelstvo, uprchlíci, migranti, osoby afrického původu, Romové a další); preventivním, vzdělávacím a ochranným opatřením na národní, regionální a mezinárodní úrovni (ratifikace a implementace relevantních mezinárodních smluv, důsledný postih rasisticky motivovaných trestných činů, akční programy, vzdělávání a vzdělávací kampaně, sběr dat, úloha občanské společnosti a neziskových organizací, role médií); účinným nápravným, odškodňujícím, reparačním, kompenzačním a jiným opatřením (právní pomoc, legislativa a rozvojová pomoc a spolupráce); strategiím k dosažení plné a účinné rovnosti, včetně mezinárodní spolupráce a posílení mechanismů v rámci i mimo OSN v boji proti rasismu a intoleranci a jejich realizaci (národní instituce, občanská společnost, nevládní organizace, Úřad vysoké komisařky pro lidská práva, kontrolní mechanismus, Komise pro lidská práva, mezinárodněprávní instrumenty).

188 Viz bod 6 a bod 7 Follow - up on the World Conference Against Racism, Racial Discrimination, Xenophobia and Related Intolerance 18. 3. 2002. CERD General Recommendation 28 (General Comments)

189 ČR ke stanovisku Poradního výboru předala Direktorátu pro lidská práva RE dne 27. Srpna národní komentář. V prosinci 2001 zaslalo Ministerstvo zahraničních věcí pro účely zpracovávání návrhu rezoluce Výboru ministrů RE ve skupině expertů pro lidská práva doplňující informace, mimo jiné o stavu projednávání návrhu školského zákona a o zřízení Rady vlády ČR pro národnostní menšiny.

190 Viz Council of Europe, Political Affairs Committee: "Threat posed to democracy by extremist parties and movements in Europe. Rapporteur Mr. Henning Gjellerod, Denmark, SOC (Author: Mr. Nils Muiznieks, Director, Latvian Centre for Human Rights and Ethnic Studies. AS/Pol/Inf (2001)25. 26 November 2001, s 4 , 5. Zveřejněný text k České republice se opírá jako o primární a de facto jediný hlavní zdroj informací o "Monitoring procesu vstupu do EU. Ochrana menšin. Zpráva ze země: Česká republika", zveřejněný a šířený Open Society Institute EU Budapešť 2001, v němž jsou různě pospojovaná fakta, anebo výseče z faktografie, které posléze svou neúplností deformují pohled na reálnou situaci v ČR.

191 Viz http://www.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2001/eur U.S. State Department. Country Reports on Human Rights Practices 2000. Released by the Bureau of Democracy, Human Rights and Labor. March 4, 2002. Czech Republic.

192 V tomto smyslu byla v průběhu roku 2001 naplňována usnesení vlády č. 599 ze dne 14. 6. 2000 ke Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, obsahující v příloze úkoly k provedení této koncepce, usnesení vlády č. 994 ze dne 11. 10. 2000 o opatřeních vedoucích k uspořádání celospolečenské a parlamentní diskuse o nápravě vztahů mezi většinovou společností a romskou menšinou. Usnesením č. 1145 ze dne 7. listopadu 2001 vláda schválila návrh opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity a usnesením č. 87 ze dne 23. ledna 2002 vláda schválila "Informaci o plnění usnesení vlády týkající se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními ke dni 31. 12. 2001". Dále vláda ČR např. schválila usnesením č. 170 ze dne 20. února 2002 "Zprávu o možnostech opatření k odstranění diskriminace".

193 Tato kampaň probíhala v září až prosinci 2001 a jejím cílem bylo oslovit mladé lidi ve věku 15 – 25 let a upozornit na společensky velmi nebezpečný jev neonacismu a na riziko nárůstu počtu mladých lidí hlásících se k pravicově extremistickým skupinám s rasistickým chováním.

194 V textu jsou zmíněny jen některé nejdůležitější aktivity vlády z hlediska sledované problematiky, neboť řada usnesení vlády ČR je spjata s přímou působností jiných resortů státní správy a jejich souhrnný přehled ve vztahu k lidskoprávní problematice poskytuje Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2001, která byla schválena usnesením vlády č. 390 ze dne 17. dubna 2002. 

195 Na realizaci opatření vyplývající z usnesení vlády č. 903/2001 se podílejí resorty vnitra, spravedlnosti, zahraničních věcí, obrany, práce a sociálních věcí, kultury, školství, mládeže a tělovýchovy, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, zdravotnictví a ředitel Bezpečnostní informační služby.

196 Doplnění odstavce 3 v § 198a bylo provedeno v souladu s čl.I, A. písm. d) a e) Společného postupu odsouhlaseného Radou na zákaldě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii týkající se boje proti rasismu a xenofobii, kde se vyžaduje, aby členské státy účinně spolupracovaly při potírání uvedených trestných činů. Rozšíření skutkových podstat uvedených trestných činů tak, aby poskytovaly trestně právní ochranu před závažnými útoky motivovanými nenávistí k určité etnické skupině bylo provedeno v souladu s požadavkem obsaženým ve Směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ. Této novele trestního zákona předcházela  novel trestního zákona č. 405/2000 Sb., vztahující se k §§ 198a, 198a odst. 1, 260, 260 odst. 1, 261 a k vložení nového § 261a, k níž došlo na základě poslanecké iniciativy a která nabyla účinnosti dne 1. 12. 2000.

197Viz usnesení vlády č. 370 ze dne 10. dubna 2002 ke Zprávě o plnění Programového prohlášení a o činnosti vlády ČR, která charakterizovala činnost vlády za celé její funkční období.

198 Viz 146. usnesení senátu 8. schůze ze dne 29. června 2001 k návrhu na konání 3. veřejného slyšení, na jehož základě Senát "připojujíce se k narůstajícímu počtu varovných hlasů, které vyjadřují obavy z růstu fenoménu neonacismu v České republice, z jeho údajného tolerování ze strany státních institucí a z možného propojení českých a německých neonacistů…" svolal veřejné slyšení Senátu dle § 144 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

199 Viz http://www.senat.cz Stenografický záznam z 3. veřejného slyšení konaného dne 4. října 2001. V roce 2001 Senát ČR dále uspořádal např. mezinárodní seminář "Tolerance, respekt a lidská práva 2001" (17. – 18. května) či veřejné slyšení "Vytváření multikulturního prostředí v rámci občanské společnosti ČR a úloha národnostních menšin v tomto procesu", uspořádané dne 14. června 2001 Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice.

200 Viz Příloha č. 11: Přehled úkolů trvalého charakteru vyplývající z usnesení vlády č. 720/1999, č. 684 /2000 a č. 498/2001 a plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 903/2001.

201 Viz usnesení vlády č. 498/2001 ke "Stručné informaci k prosazování zákonných možností postupu Ministerstva vnitra a Policie ČR vůči projevům rasismu a xenofobie". Nejednalo se o legislativní návrh, ale o metodický návod, které všechny a jak lze zákonné prostředky využít Policií ČR ke zvýšení postihu extremistických projevů.

202 Materiál byl postoupen členům Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií na jejím prvním řádném zasedání, které se konalo dne 24. dubna 2002, ke stanovisku a následně bude postoupen do řádného meziresortního připomínkového řízení. Rozpracováním tohoto Metodického návrhu je plněn úkol obsažený v bodě 5 přílohy k usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001.

203 Ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou byla vypracována ”Souhrnná informace k subjektům oficiálně registrovaným u Ministerstva vnitra, jejichž činnost je v rozporu se zákony podle nichž byly registrovány”. Materiál vzala vláda ČR na vědomí usnesením č. 384 ze dne 19. dubna 2000. Tento materiál předznamenal změnu dikce ve vztahu k registrovaným, ale i neregistrovaným organizacím v rámci ”Zprávy o problematice extremismu na území České republiky”. Veřejnosti byly zpřístupněny informace o subjektech, jejichž některé aktivity lze, podle odpovědných státních orgánů, spojovat s extremismem, protisystémovými postoji či s nebezpečím subverzivních aktivit.

204 Zmocněncem byl jmenován mjr. Stanislav Daniel, který je romské národnosti a je pracovníkem skupiny odhalování extremistické kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Na základě svého zmocnění je oprávněn jednat se všemi vedoucími funkcionáři Ministerstva vnitra, Policie ČR, rozpočtových a příspěvkových organizací, zřízených Ministerstvem vnitra, Policejní akademie ČR, s vládními i nevládními organizacemi, se zástupci národnostních menšin i s jednotlivci o ochraně národnostních menšin před projevy rasové nesnášenlivosti a s tím související problematikou.

205 Příkladem může být již podepsaná smlouva s Rumunskem, kterou v současné době projednává Parlament ČR, anebo připravovaná smlouva s Belgií. V rámci toho je plněn úkol ministra vnitra vyplývající z usnesení vlády ČR č. 498/2001 bod 2 písm.e) přílohy k tomuto usnesení. Připravované nové smlouvy o policejní spolupráci se Slovenskem, Rakouskem a Polskem nebudou obsahovat úpravu přeshraničního sledování a nasazení agenta na území druhé smluvní strany, neboť tento druh spolupráce považuje Ministerstvo spravedlnosti výlučně za mezinárodní právní pomoc spadající do působnosti justičních orgánů, neboť úprava používání operativních pátracích prostředků, dosud upravená zákonem o policii, byla v důsledku novely trestního řádu, přesunuta do trestního řádu.

206 Na základě poznatků získaných jak na tomto semináři, tak na pracovním jednání pracovní skupiny, lze konstatovat, že v zajišťování institucionální zabezpečení problematiky extremismu je Česká republika v předstihu před zúčastněnými státy.

207V bodě 5 "Závěrů z prvního jednání pracovní skupiny pro boj s extremismem V4 a Rakouska" bylo doporučeno, aby česká strana zorganizovala expertní setkání pracovní skupiny v průběhu září 2002, které bude zaměřeno na přípravu opatření k summitu NATO (Praha, listopad 2002). Zástupci V4 a Rakouska se zároveň dohodli, že na další jednání bude přizvána německá strana a zástupci zpravodajských služeb participujících států.

208 Zřízením Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií byl splněn úkol uložený ministru vnitra v bodě 3 přílohy k usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001.

209 Jedná se o nový název pracovní skupiny Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR v důsledku změny statutu a přejmenování Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity na Radu vlády ČR pro záležitosti romské komunity, schválené usnesením vlády č. 1371.

210 Pracovní skupina bude mít nadále 16 stálých členů (včetně předsedy a místopředsedy) a 3 stálé hosty. Předsedou je I. náměstek ministra vnitra JUDr. Petr Ibl a místopředsedou pan Julius Horváth, člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

211 V daném případě byl návrh na registraci přípravným výborem podán, ačkoli je u Nejvyššího soudu ČR dosud vedeno řízení o opravném prostředku proti obdobnému rozhodnutí ministerstva ze dne 17. 7. 2001. 

212 Do tohoto programu jsou zařazována města s nejvyšší mírou spáchané trestné činnosti a s kumulací dalších sociálně patologických jevů jevů jakými jsou např. chudoba, nezaměstnanost, extremistické projevy apod.

213 Důvodem tohoto snažení je předpoklad, že dlouhotrvající a propastné sociální handicapy vedou často k asociálnímu jednání a k projevům etnicky zdůvodňované nesnášenlivosti, jejíž krajní formou je páchání rasisticky motivované trestné činnosti.

214 Nejvíce projektů v letech 1996 - 2001 realizovaly nestátní organizace, školy a samospráva, mnohem méně se na nich podílely charity, státní správa, městská policie a sportovní kluby.

215 Touto iniciativou byl splněn úkol č. 4 ("Iniciovat kulaté stoly v regionech, kterých se budou zúčastňovat zástupci policie, místních správ a minorit a tak přispívat k vzájemnému porozumění a otupení ostří konfliktů otevřenou diskusí o všech palčivých problémech"), který vyplynul z porady ministra vnitra konané dne 8. srpna 2001. Ministerstvo vnitra samosprávě měst doporučilo, aby se setkání u kulatých stolů zúčastňovali policejní odborníci, zabývající se problematikou extremismu na okresní nebo krajské úrovni, romští poradci a asistenti okresních úřadů nebo koordinátoři romských poradců při krajských úřadech, členové "Pracovní skupiny Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR", zástupci odborných referátů městských úřadů, reprezentanti romských občanských sdružení, romských politických stran i neformálních uskupení, v této souvislosti gestor iniciativy, odbor prevence kriminality MV, nabídl městům své zkušenosti z realizace preventivních aktivit na místní úrovni při iniciaci kulatých stolů, jejich náplni a personálním obsazení.

216 V roce 2000 byl český zástupce zvolen 1. místopředsedou tohoto orgánu.

217 V prosinci 2000 se na pozvání Ministerstva vnitra konalo v Praze zasedání pracovní skupiny k přípravě "Doporučení". Zástupce Ministerstva vnitra ČR byl posléze prezentoval připravované návrhy na Třetím kulatém stolu k fair-play, konaném v dubnu 2001 na Kypru.

218 Uvedená koncepce je projektem zabývajícím se danou problematikou na úrovni Ministerstva vnitra v souladu s bodem č. 6 přílohy k usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001,v němž bylo uloženo ministru školství, mládeže a tělovýchovy vypracovat a vládě předložit návrh "Koncepce vzdělávacích aktivit v oblasti boje proti extremismu".

219 Koncepce byla zpracována v souladu s usnesením vlády č. 28 ze dne 3. ledna 2001 ke Zprávě o výchově k lidským právům v České republice.

220 Mezi cíle tohoto projektu patří rozvíjení spolupráce policie, státní správy a menšinové komunity na lokální úrovni; diskusní kulaté stoly zaměřené na hledání společné cesty v řešení problémů obce a zdokonalování schopností řešení konfliktů.

221Myšlenka uspořádat semináře vznikla v reakci na výsledky mezinárodního sympozia ve Štiříně "Role policie v boji proti rasismu a xenofobii" v roce 1999, a byla plně podpořena ministrem vnitra Stanislavem Grossem a velvyslancem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska panem Davidem Broucherem.

222 Hlavním cílem týdenního výcviku bylo připravit účastníky na jejich budoucí lektorskou činnost, a to zejména prohloubením znalostí problematiky multietnické společnosti, rozvíjením pedagogických dovedností a posílením sebedůvěry pro chvíle, kdy budou muset bojovat proti předsudkům svých kolegů. Rozsah a přesné podmínky budoucí lektorské činnosti policistů a případná účast příslušníků etnických menšin budou upřesněny v připravovaném materiálu "Strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým menšinám".

223 Jedná se o česko - britský projekt, jehož spolugestorem je Home Office (britské ministerstvo vnitra). Na podzim roku 2001 byla sestavena delegace vysokých úředníků ministerstva vnitra, vedení Policie ČR a politiků, kteří se posléze, v lednu 2002, zúčastnili studijní cesty do Velké Británie. Do 30. 6. 2002 bude Ministerstvem vnitra vypracován základní návrh "Strategie", který bude postoupen do připomínkového řízení všem zainteresovaným vládním i nevládním organizacím.

224 Realizace projektu v základní odborné přípravě policistů a u policistů zařazených v řízené praxi bude naplňována postupným začleňováním jednotlivých tématických bloků z oblasti boje proti extremismu a extremismu jako celku do učebních osnov odborně bezpečnostních předmětů na středních policejních školách MV a ve Školních policejních střediscích Policie ČR správ krajů. Další vzdělávání policejních specialistů, přímo se podílejících na boji s extremismem, bude probíhat formou odborných seminářů, instrukčně – metodických zaměstnání, a to i na mezinárodní úrovni, za účasti zahraničních lektorů, v gesci Ministerstva vnitra, Policejní akademie ČR a středních policejních škol MV.

225 Semináře se účastnili zástupci Ministerstva vnitra, policejní prezident, zástupci orgánů činných v trestním řízení, reprezentanti akademické obce, bývalý zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupci občanské veřejnosti.

226 Pokyn ministra vnitra č.33 ze dne 30. dubna 1999 ke zvýšení postihu a prevence trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem, Závazný pokyn č. 70 ze dne 23. června 1999, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě a který ve čl. 6 vymezuje také úkoly specialistů na úseku diváckého násilí., zrušený ke dni… 2002 Pokyn ředitele úřadu vyšetřování č. 2 ze dne 1. června 1999, kterým se stanoví organizace vyšetřování rasově motivované trestné činnosti, zrušený ke dni 1. 1. 2002. 

227Zřízením tohoto pracoviště v rámci ÚOOZ byl splněn úkol obsažený v bodě 4 přílohy k usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001. 

228 Úkoly odboru terorismu a extremismu ÚOOZ jsou vymezeny v Hlavě druhé, čl. 8 Závazného pokynu č. 100/2002.

229 Viz ZP PP ČR č. 100/2002. Hlava druhá, čl. 7.Jedná se o vnitroresortní úkoly, které vyplynuly z porady ministra vnitra konané dne 8. srpna 2002, jejichž plnění je tímto interním aktem zabezpečeno.

230 První takový ucelený pokus představoval průzkum a následná analýza názorů části severomoravských mladých respondentů, mezi nimiž byli rovněž příznivci pravicově i levicově extremistického spektra, ke sledované problematice. Cílem bylo orientačně zjistit míru možného "extremistického potenciálu", který bude mládež provázet při vstupu do produktivního věku.

231 Tento projekt byl zahájen ve školním roce 2000/2001 na Střední policejní škole MV v Praze 9 – Hrdlořezích.

232 Ve vzdělávacích aktivitách pokračuje Policejní akademie ČR i v r. 2002 formou odborných seminářů jako např. "Listina základních práv a svobod a činnost policie" (16. 1. 2002); "Policie a lidská práva" (20. 3. 2002); "Extremismus" (10. 6. 2002).

233 plk. JUDr. Jan Chmelík, Extremismus, Praha 1997 (1.vydání), 2001 (2. rozšířené vydání).

234 Podkladové materiály od romských poradců hodnotící úroveň bezpečnostní situace romského obyvatelstva a úroveň jejich spolupráce s Policií ČR byly zabezpečeny v rámci působnosti Pracovní skupiny Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR. Na přípravě Zprávy o problematice extremismu se svým podkladem podíleli romští poradci z následujících okresů: Beroun, Rokycany (Stčk); České Budějovice, Strakonice, Jindřichův Hradec (Jčk);Plzeň-jih, Karlovy Vary (Zčk); Jablonec n/Nisou, Teplice, Chomutov, Litoměřice (Sčk); Pardubice, Trutnov, Jičín, Ústí n/Orlicí (Včk); Prostějov, Znojmo (Jmk); Ostrava, Bruntál, Olomouc, Nový Jičín, Jeseník (Smk).V textu je zohledněn pohled romských poradců.

235 V této souvislosti, podle subjektivních zkušeností a poznatků romského poradce, docházelo k fyzickému napadání Romů a vyhrožování jim např. v Krnově. Objektem se stávala především romská mládež. Na napadání romského obyvatelstva se zde nejvíce podíleli skinheadi, ale i občané z majoritní společnosti. Nejčastěji se odehrávalo na ulicích, mimo centrum města, ale i v restauracích z kterých si majitelé zřizují "kluby", aby zamezili vstupu Romům. Obdobná situace panuje v okr. Jeseník, kde je, podle vyjádření romského poradce soužití mezi majoritou a romskou minoritou téměř nulové. Přetrvává problém bezpečnosti Romů, žijících segregovaně na okraji vesnic, kde bývají vystaveni vyhrožování a útokům skinheadů. Zlepšení tato situace doznala poté, co J.T., vůdčí osobnost skinheadů v okrese Jeseník, nastoupil výkon trestu.

236 Jako příklad pozitivního dopadu působení Roma v policii, byť v Městské policii, je uváděn příklad z Rokycan. Jako zástupce velitele Městské policie se těší autoritě jak v řadách vlastní komunity, tak mezi majoritním obyvatelstvem.

237 Např. romský poradce z Jablonce n/Nisou zmínil případ opakovaného napadání Romů v obci Plavy, kdy na řešení případu a na zajištění následné bezpečnosti Romů,spolupracoval o ředitelem OŘ PČR. Na druhé straně však zmínil v souvislosti s týmž případem své negativní zkušenosti s obvodním oddělením PČR Tanvald. Mimo jiné se ukázalo, že úroveň a kvalitu spolupráce Policie ČR s romským poradcem může ovlivnit i závažný případ, k němuž v teritoriu dojde. Po napadení Romů v Českých Budějovicích (20. 11. 2000, hotel Modrá hvězda) se, podle názoru romského poradce, podstatně zlepšily jeho vztahy s Policií ČR, která s ním mnohem intenzivněji spolupracuje a společně monitorují situaci ve městě.

238 Např. v Olomouci či Znojmě jsou zástupci Okresního ředitelství Policie ČR a Městské policie řádnými členy Poradního sboru přednosty pro integraci romské komunity a dalších etnických skupin. Na tomto fóru se pravidelně se v obou okresech setkává okresní romský poradce s policejním specialistou na problematiku extremismu. V lounském okrese probíhá tato spolupráce v rámci Poradního orgánu pro otázky integrace cizinců okresního úřadu apod.

239 Průběžně byl plněn úkol obsažený v bodě 7 přílohy k usnesení vlády č. 720/1999, jímž vláda uložila ministru spravedlnosti "Průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení a pokud bude v rámci prověrky zjištěno závažnější pochybení v rozhodování soudů, posoudit návrh na využití práva podat mimořádný opravný prostředek - stížnost pro porušení zákona". Úkol má trvalý charakter.

240 V souladu s usnesením vlády ČR ze dne 21. 5. 2002 č. 498 bylo uloženo (krom dalších též) ministru spravedlnosti "Průběžně rozpracovávat a realizovat konkrétní projekty v oblasti vzdělávání nebo sociální práce zaměřené na sociální skupiny, ze kterých nejvíce pocházejí pachatelé rasistických trestných činů (zejména učňovská mládež, obyvatelé regionů s vysokou nezaměstnaností a vysokým procentem romské populace atd.").

241 Vypracováním "Návrhu koncepce mediační a probační činnosti v rámci boje proti extremismu" byl splněn úkol obsažený v bodě 8 přílohy k usnesení vlády č. 903/2001. Na svém zasedání dne 16. ledna 2002 vzala vláda materiál na vědomí pod bodem 6. Viz Záznam z jednání vlády ČR 16. 1. 2001, čj.220502.

242 Na poklesu stíhaných i žalovaných trestných činů má v některých místech zřejmě podíl i zvýšená pozornost ze strany policie, která předem tipuje rizikové události jakými jsou shromáždění, sportovní utkání a podobné akce., podrobně je monitoruje s cílem zabránit projevu této trestné činnosti, případně včas odhalit pachatele.

243 Na základě tohoto pokynu lze trestně stíhat jak případy extremismu xenofobního, který zahrnuje útoky motivované sociálně, etnicky nebo rasově, tak i extremismu politického, v němž je obsaženo úsilí o komplexní změnu společenského a politického uspořádání. Je nutno zdůraznit, že požadavky stanovené v citovaném pokynu obecné povahy jsou státními zástupci průběžně plněny, nižší státní zastupitelství věnují trestné činnosti motivované národnostní a rasovou nesnášenlivostí zvýšenou pozornost a zejména zjišťují, zda byly tyto trestní věci z hlediska právní kvalifikace odpovídajícím způsobem posouzeny a zda byly provedeny všechny úkony nezbytné k tomu, aby byla pohnutka jednání pachatele řádně objasněna.

244 Statistika Nejvyššího státního zastupitelství, stejně jako statistiky soudní, má jiný horizont vykazování než statistika policejní. Není pro ní rozhodná doba, kdy se skutek stal, ale kdy státní zástupce zpracoval obžalobu, rozhodnutí o zastavení apod. Proto nejsou v této statistice v údajích za rok 2001 uvedeny vražda s rasistickým motivem a ani pokus vraždy s rasistickým motivem, neboť budou vykázány až ve statistikách NSZ za rok 2002, v němž státní zástupce podal obžalobu.

245 V článku 18 Základního řádu ozbrojených sil ČR se praví: "Stížnost, která obsahuje údaje o závažném porušení lidských práv a svobod, např. o rasové či jiné diskriminaci, o mučení, o nelidském či ponižujícím zacházení nebo trestání, může voják předat přímo hlavnímu inspektorovi ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany".

246 Vzhledem k tomu, že jsou informace o kulturních aktivitách příslušníků národnostních menšin žijících v České republice obsaženy v řadě zpráv, vztahujících se přímo k dané problematice (např. Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2001, informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit), nejsou zde uváděny podrobnější údaje. Vzhledem k zaměření Zprávy o problematice extremismu by se jednalo o selektivní informace, které by neposkytovaly komplexní obraz bohaté činnosti Ministerstva kultury v této oblasti.

247 Grantový program je vyhlašován v návaznosti na usnesení vlády č. 1266 ze dne 11. prosince 2000 o realizaci Zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky a o návrhu Koncepce integrace cizinců na území České republiky a na usnesení vlády č. 40 ze dne 10. ledna 2001 k aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky).

248 Jednalo se o natočení filmu, diskuse a přednášky, seminář, monitoring tisku se zaměřením na reference tisku o cizincích v České republice, fotografickou výstavu.

249 Dalšími významnými projekty byly například přednáškové cykly Multikulturního centra v Praze a jím pořádané multikulturní akce, dále projekty pražské Poradny pro integraci cizinců (Představování kultur etnických komunit žijících v Ústí nad Labem a v Brně a Multikulturní festival "Barevná planeta", konaný v Ústí nad Labem či projekt Kulturně náboženského centra pro migranty a uprchlíky), anebo projekt občanského sdružení SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigranty).

250 Viz usnesení vlády č. 1360 ze dne 19. prosince 2001 k "Informaci o zkušenostech se zaváděním Koncepce integrace cizinců na území České republiky", obsahující, mimo jiné, plány jednotlivých resortů v oblasti integrace cizinců.

251 Vypracováním Koncepce sociální práce v oblasti předcházení a potírání extremismu byl splněn úkol obsažený v bodě 7 přílohy k usnesení vlády č. 903/2001. Vláda materiál schválila svým usnesením č. 169 ze dne 20. února 2002.

252 Tato část vychází z materiálů zpracovaných Ministerstvem vnitra, a to Zprávy o problematice extremismu na území ČR v roce 2000 (schválena usnesením vlády č. 903/2001) a Analýzy regionů (lokalit) nejvíce zatížených trestnou činností s extremistickým podtextem, kterou vzali členové vlády na vědomí dne 19. dubna 2000

253 Vypracováním Koncepce vzdělávacích aktivit v oblasti boje proti extremismu byl splněn úkol obsažený v bodě 6 přílohy k usnesení vlády č. 903/2001. Vláda materiál schválila svým usnesením č. 169 ze dne 20. února 2002.