V roce 2001, stejně jako v letech předchozích, věnovala vláda České republiky značnou pozornost lidskoprávní oblasti a vytváření optimálního prostředí pro rozvoj multikulturní, tolerantní společnosti jako přirozené hráze proti xenofobii, rasistickým či jiným podobným ideologiím. Kladla proto důraz na celospolečenskou výchovu k lidským právům, na zlepšení vzájemných vztahů mezi majoritou a romskou minoritou, ale i na postavení romské minority ve společnosti192. Ve spojitosti s tím se zaměřovala, v souladu s doporučeními mezinárodních institucí, na potřeby celoživotních vzdělávacích procesů jak profesních skupin policistů, státních zástupců a soudců, tak státních úředníků jako celku.K tomuto cíli směřovaly i aktivity poradních orgánů vlády – Rady pro lidská práva, Rady pro národnosti a Rady vlády pro záležitosti romské komunity (dříve Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity). Tyto orgány vlády ČR představovaly i v r. 2001 platformu zabezpečující dialog mezi zástupci státní správy a zástupci nevládních organizací a veřejnosti. V rámci své působnosti se snažily o zlepšení vztahů mezi etnickými menšinami, žijícími v ČR a majoritní společností. Pozornost si v tomto směru zaslouží např. projekt „VARIANTY", za jehož realizaci odpovídala Rada vlády pro záležitosti romské komunity, a který od počátku roku 2001 realizovala společnost „Člověk v tísni". Jeho součástí byla provokativní reklamní kampaň s ústředním sloganem „Be kind to your local nazi!" – „Nebuď lhostejný. Pomoz svému obecnímu náckovi najít nějakého chvályhodného koníčka. Ukaž mu cestu dříve, než zdivočí!"193 Tímto způsobem se zároveň podařilo otevřít prostor pro celospolečenskou diskusi o problematice rasismu, probíhající i na internetových stránkách kampaně www.panackove.cz. Z následně provedených průzkumů veřejného mínění vyplynulo, že kampaň přispěla k posunu ve vnímání extremistických skupin obecnou populací a obzvláště cílovou skupinou. Pozitivním výsledkem bylo, že přispěla k otevřeší širší diskuse o problematice neonacismu.
Extremismus spjatý s prosazováním protisystémových postojů vláda ČR i nadále řadila v roce 2001 mezi bezpečnostní rizika a postup proti tomuto fenoménu patřil mezi její základní priority. Kladla důraz na odstranění rasové diskriminace, minimalizaci rasistických útoků, postih těch politických stran a občanských sdružení, které by jakýmkoli způsobem podporovaly rasismus a s ním spjaté extremistické ideologie. Stavěla se za nekompromisní postup vůči všem rasistickým a jiným extremistických projevům či aktivitám na území České republiky. Tyto své postoje vyjádřila řadou opatření, majících za cíl posílit na úrovni státních orgánů systémovost a razantnost postihu těchto negativních a společensky nebezpečných jevů194. V reakci na progresivní prvky, zaznamenané v počátečních měsících roku 2001 ve vývoji a aktivitách české extremistické scény, respektive její pravicové části, se především jednalo o opatření směřující ke zvýšení tlaku na tuto scénu. Ta obsahují následují dvě usnesení, a to:
Další významné kroky vláda učinila v roce 2001 v oblasti zákonodárné. V této souvislosti lze např. zmínit:
V neposlední řadě je třeba zmínit návrh novely trestního zákona, k němuž vláda přijala usnesení č. 579 ze dne 13. června 2001, a který Poslanecká sněmovna projednala jako sněmovní tisk č. 972 a schválila svým usnesením č. 2061 ze dne 8. února 2002. Zákon č.134/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti dnem 1. července 2002.
Touto novelou se rozšiřují skutkové podstaty trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 odst. 2 trestního zákona, trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 odst. 1 trestního zákona, trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 198a odst. 1 trestního zákona, tak, aby poskytovaly trestněprávní ochranu též před závažnými útoky pro příslušnost k etnické skupině.
Došlo také ke zpřísnění trestných činů ublížení na zdraví podle § 221 a § 222 trestního zákona a trestného činu vydírání podle § 235 trestního zákona pro příslušnost k etnické skupině.
Dále byl zpřísněn trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 198a tak, že byl připojen nový odstavec 3, podle kterého (kromě jiného) odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán také tehdy, účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist .
Nejvýznamnější je však stanovení přísnějšího postihu u trestného činu vraždy podle § 219 odst. 2, kde je možno za čin vraždy spáchaný na jiném pro příslušnost k etnické skupině uložit až výjimečný trest, tedy trest až do dvacet pěti let nebo doživotí196.
Ve "Zprávě o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády České republiky od března 2001 do současnosti", vláda vyhodnotila úspěšnost doposud přijatých kroků197
Na projevy rasismu a dalších forem extremismu reagoval Senát Parlamentu ČR rozhodnutím uspořádat veřejné slyšení Senátu na téma „Narůstající projevy rasismu v naší společnost"198. Třetí veřejné slyšení Senátu se konalo dne 4. října 2001 za účasti představitelů státních orgánů a institucí, zástupců církví, organizací národnostních menšin, nevládních organizací a zástupců odborné veřejnosti. Účastníci se zabývali problémy spjatými s projevy neonacismu a jejich stíháním a otázkami spjatými s rasismem a xenofobií v české společnosti. Shodli se na tom, že řešení všech projednávaných problémů představuje dlouhodobý proces, k němuž může Senát přispět zřízením pracovní skupiny k tomuto závažnému tématu, která by se periodicky scházela199. V roce 2002 (březen) převzal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR záštitu nad pracovním seminářem „Strategie pro práci Policie ČR ve vztahu k etnickým menšinám v ČR", který byl organizován ve spolupráci Ministerstva vnitra ČR a velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
V roce 2001, stejně jako v letech předchozích, věnovalo Ministerstvo vnitra problematice extremismu všestrannou pozornost. Extremismus, rasismus a xenofobii nadále vnímalo jako nadnárodní jevy, překračující hranice států, a vyžadující si tudíž funkční mezinárodní spolupráci při jejich potírání. Zaměřovalo proto pozornost na rozvíjení této spolupráce na kvalitativně vyšší úrovni a v této souvislosti iniciovalo návrhy nových dvoustranných smluv o policejní spolupráci, především se sousedními státy a Maďarskem, které by již reflektovaly problematiku extremismu. Zakotvení hlubší mezinárodní spolupráce otevřely cestu i aktivity v rámci Visegrádské čtyřky a Rakouska, vyúsťující v ustanovení pracovní skupiny pro boj s extremismem V4 a Rakouska v gesci České republiky. S ohledem na vývoj aktuální mezinárodní situace po teroristických útocích, spáchaných proti Spojeným státům americkým, vystoupila do popředí rizika spjatá s existencí extremistické scény, představující klasické prostředí pro možný vznik aktivit politického terorismu, a tudíž potřeba vzájemné výměny poznatků a informací na kvalitativně nové úrovni, nevyjímaje navázání osobních vazeb mezi policejními specialisty na mezinárodní úrovni. Tyto skutečnosti podmiňovaly i vzrůstající nároky na zvyšování profesionální úrovně policistů, zabývajících se problematikou extremismu, a změnu filosofie policie jako celku, tak, aby byla schopna pracovat a nezaujatě komunikovat s etnickými komunitami. V roce 2001 Ministerstvo vnitra kladlo proto zvýšený důraz na vzdělávací projekty, stranou však nezůstávaly ani preventivní aktivity. V neposlední řadě byla i nadále prioritou resortu pomoc romským uchazečům o práci v policii, aby byli s to splnit předepsané požadavky.
Prvořadá pozornost Ministerstva vnitra byla v roce 2001 věnována vývoji a proměnám české extremistické scény a potřebě adekvátních, razantních reakcí ze strany represivních složek na její aktivity.V prvé řadě byly průběžně plněny úkoly trvalého charakteru a termínované úkoly, vyplývající z vládních usnesení200.
Na základě usnesení vlády č. 498 ze dne 21. května 2001 byla přijata řada konkrétních opatření, např. zpracování dílčích metodik postupu příslušných orgánů při potírání jevů spojených s extremismem, zajištěna průběžná a trvalá aktualizace evidence nežádoucích osob a využívání této evidence k bránění vstupu zahraničních extremistů na území České republiky, uzavření interní dohody v oblasti problematiky extremismu pro plynulý tok informací mezi Bezpečnostní informační službou a Policií ČR201. Další opatření na posílení postihu trestné činnosti s extremistickým podtextem vyplynula z usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001. Jedním z nich, mající zásadní charakter, bylo zřízení Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií jako poradního orgánu ministra vnitra. Nemalý význam mělo rovněž pravidelné informování předsedy vlády o veškeré nově odhalené, respektive objasněné extremistické kriminalitě na území České republiky. V roce 2001 se dále Ministerstvo vnitra podílelo na návrhu úprav v organizačním a metodickém zajištění boje proti organizované celorepublikové extremistické kriminalitě s mezinárodními přesahy. Vypracovalo rovněž „Návrh metodického návodu k zajištění koordinované spolupráce státních orgánů s orgány Policie ČR při potírání extremistických aktivit202. Tento návrh obsahuje analýzu stávajících možností spolupráce Policie ČR s orgány správního dozoru, obcemi a okresními úřady a na jejímž základě koncipuje metodiku pro zajištění efektivního fungování systému koordinované spolupráce mezi jednotlivými orgány veřejné moci v dané oblasti. Stejně jako v předchozím roce, se resort vnitra zabýval problematikou postihu registrovaných organizací za jednání porušující zákonné podmínky jejich činnosti. Proti organizacím porušujícím podmínky registrace byl uplatňován ofenzivní postup exekutivy203. Opatření přijatá v roce 2001 se bezesporu promítla do zvýšené razance postupu Policie ČR vůči extremistické scéně a v zintenzivnění aktivit státních orgánů při shromažďování poznatků využitelných v rámci uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího.
V roce 2001 rovněž pokračovala realizace projektu, vypracovaného v roce 1999 a zahájeného v roce 2000, jehož cílem je vytvořit příslušníkům etnických minorit předpoklady pro úspěšné vykonání přijímacího řízení do služebního poměru u Policie ČR. Projekt realizuje Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Brně. Od roku 2000 až do 31.ledna 2002 se uskutečnilo pět jednoměsíčních kurzů "Příprava občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR", kterých se zúčastnilo 84 příslušníků národnostních menšin, z nichž bylo 21 přijato do služebního poměru Policie ČR. V roce 2001 se dvou kurzů zúčastnilo 29 uchazečů, z nichž 10 uspělo. V prvním kurzu v r. 2002 (leden) byli z 16 účastníků úspěšní 3. Úspěšní účastníci kurzů byli přijati do služebního poměru k Polici ČR a ve své přípravě pokračují v druhém typu poskytovaných kurzů, v pětiměsíčním přípravném kurzu pro občany národnostních menšin, kteří jsou již policisty, ale ještě nedosáhli úplného středního vzdělání. Cílem tohoto kurzu je prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti studentů tak, aby mohli absolvovat dvouleté studium, kterým získají úplné středoškolské vzdělání, projdou základní odbornou přípravou a stanou se plně kvalifikovanými policisty. V lednu 2001 byl ukončen pětiměsíční kurz započatý v roce 2000, v prosinci 2001 byl ukončen druhý kurz tohoto typu.
Ke dni 4. září 2001 byl jmenován ministrem vnitra zmocněnec ministra vnitra pro otázky ochrany národnostních menšin před projevy rasové nesnášenlivosti, který věnuje zvláštní pozornost otázkám personálního a vzdělávacího poradenství v oblasti doplňování policejního sboru uchazeči z řad národnostních menšin204.
Mezinárodní dimenze
Zabezpečení mezinárodní spolupráce v boji proti extremismu
Problematika extremismu a rasismu byla zohledňována v návrzích nových smluv o policejní spolupráci205. Smluvní úprava spolupráce v boji proti extremismu se sousedními státy a Maďarskem byla následující:
Spolková republika Německo
V současné době platná úprava obsažená v mezivládní dohodě o spolupráci v boji proti organizované kriminalitě z roku 1991 byla doplněna o úpravu nových forem spolupráce, kterou obsahuje Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech ze dne 19. září 2000 a dále Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000. Tyto smlouvy poskytují dostatečný právní rámec i pro spolupráci v oblasti extremismu, ačkoliv není tato oblast v žádné ze smluv výslovně uvedena. První z nich byla ratifikována českou stranou a na straně německé ratifikační proces probíhá, druhá vstoupí v platnost dne 19. června 2002.
Rakousko
V říjnu 2001 předalo Ministerstvo vnitra rakouské straně návrh smlouvy o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku. Tento návrh nové smlouvy s Rakouskem taktéž zahrnuje spolupráci v oblasti extremismu, rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Dosud platná smlouva s Rakouskem z roku 1988 upravuje obecně spolupráci v oblasti odhalování soudně trestních činů, neobsahuje však moderní formy spolupráce za využití operativních prostředků a je nevyhovující z hlediska úpravy předávání osobních údajů.
Slovensko
Expertní jednání o návrhu Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku, která nahradí již nevyhovující starší smluvní úpravu v této oblasti z roku 1992, budou zahájena v průběhu června 2002. Český návrh Smlouvy, který mimo jiné zahrnuje i některé formy spolupráce za použití operativních prostředků (nasazení agenta, skrytý převod věci, sledování osob a věcí), počítá rovněž s navázáním spolupráce v oblasti extremismu, rasismu a xenofobie.
Polsko
Ve fázi příprav je návrh nové smlouvy o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku v obdobném rozsahu jako jsou návrhy smluv s Rakouskem a Slovenskem. Smlouva by měla nahradit již nevyhovující rezortní dohodu z roku 1991, v níž deklaratorní výčet oblastí spolupráce mezi ministerstvy vnitra problematiku extremismu nezahrnuje. Dohoda neupravuje moderní formy spolupráce za použití operativních prostředků a je rovněž nevyhovující z hlediska úpravy předávání osobních údajů.
Maďarsko
Ve vztahu mezi Českou republikou a Maďarskem je v současné době platná mezivládní dohoda o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu z roku 1996, která spolupráci v oblasti extremismu výslovně nezahrnuje. V polovině roku 2001 zaslalo proto Ministerstvo vnitra ČR maďarské straně návrh nové mezistátní smlouvy o policejní spolupráci, který zahrnuje rovněž oblast extremismu, rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Maďarská strana doposud na tento návrh nereagovala.
Spolupráce s Evropským policejním úřadem (Europol)
S účinností od 1. ledna 2002 došlo na základě rozhodnutí Rady EU k rozšíření mandátu Evropského policejního úřadu na další oblasti trestné činnosti. Smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a Evropským policejním úřadem byla podepsána dne 5. března 2002. Smlouva a její změna, na základě které dojde k rozšíření oblastí spolupráce rovněž na oblast rasismu a xenofobie, byla schválena Poslaneckou sněmovnou a v nejbližší době ji bude projednávat Senát.
Pracovní skupina pro boj s extremismem V4 a Rakouska
Ve dnech 13. – 14. března 2001 se uskutečnil v Praze, v gesci Ministerstva vnitra, mezinárodní pracovní „Seminář k boji proti rasismu, xenofobii a extremismu a k roli a metodám policie" ad hoc skupiny expertů V4 a Rakouska. Tato skupina vyjádřila potřebu reflexe nebezpečí spjatých s extremismem, který ve své podstatě může vést až k ohrožení demokratických základů států za situace, kdy společně sdílený geopolitický prostor s sebou přináší některé, různě modifikované, ale ve své podstatě identické problémy. Identifikovala styčné body k nastolení vzájemné diskuse mezi něž např. patří aktivity pravicově extremistických skinheadů a jejich příznivců mající stále zřetelnější nadnárodní charakter; na okraji politického spektra existující subjekty pro něž je příznačná populistická rétorika zaměřená protiimigrantsky, antisemitsky; problematika levicových radikálů, kteří se „přelévají" z jedné země do druhé na pořádané akce, při nichž se část z nich dopouští násilí, anebo projevy rasistického verbálního a fyzického násilí. Seminář potvrdil aktuálnost problematiky extremismu a účastníci deklarovali svou připravenost k další spolupráci směřující k hledání společných řešení a postupů vůči tomuto fenoménu206. Dne 10. října se konala v Maďarsku, na zámku v Gödöllö, schůzka ministrů vnitra V4 a Rakouska. Jedním ze závěrů jednání bylo ustavení pracovní skupiny pro boj s extremismem v gesci České republiky.
První pracovní jednání skupiny pro boj s extremismem V4 a Rakouska se uskutečnilo ve dnech 7. – 8. února 2002. Účastníci se jednoznačně shodli na potřebě zintenzivnění vzájemné výměny informací o problematice extremismu. V této souvislosti se zavázali např. k vzájemné výměně dostupných informací a materiálů o extremistické scéně, subjektech na ní působících, o vývoji extremistické trestné činnosti a o dílčích problematikách na úseku extremistické kriminality. Pracovní skupina rovněž vyslovila doporučení, aby v rámci již existující regionální spolupráce byly iniciovány pravidelné pracovní schůzky sousedících policejních útvarů jednotlivých států a navazováním osobních kontaktů mezi specialisty byla zabezpečována jejich přímá komunikace. Bezesporu nejdůležitějším závěrem byla dohoda o určení národních kontaktních center na úrovni policie či příslušného ministerstva, která budou sloužit v případě potřeby k přímé vzájemné komunikaci expertů, zabývajících se problematikou extremismu. Nemalý význam pro českou stranu
má i dohoda účastníků na co možná nejužší spolupráci a operativní výměně informací při přípravách opatření k bezpečnému průběhu listopadového summitu NATO v Praze207. Předběžný termín dalšího jednání pracovní skupiny byl stanoven na 26. – 27. února 2003.
Poradní orgány působící v rámci Ministerstva vnitra
Komise pro boj s extremismem rasismem a xenofobií (dále jen „Komise")208
Ustavující jednání této Komise se uskutečnilo dne 8. listopadu 2001 pod vedením ministra vnitra. Na tomto jednání účastníci obdrželi návrh Statutu a Jednacího řádu Komise, vypracovaný Ministerstvem vnitra.V průběhu ustavujícího jednání Komise a po vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení k oběma dokumentům dospělo Ministerstvo vnitra k závěru, že by bylo vhodné navrhnout změnu vládního usnesení č. 903 ze dne 12. září 2001 tak, aby se Komise stala poradním orgánem ministra vnitra a aby zde nebyla stanovena obligatorní účast členů vlády Bylo navrženo, aby členové Komise byli jmenovaní zástupci ministerstev zahraničních věcí, spravedlnosti, obrany, práce a sociálních věcí, kultury, školství, mládeže a tělovýchovy, Bezpečnostní informační služby a zmocněnce vlády pro lidská práva, doplnění o zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, Policejního prezidia ČR, Úřadu vlády ČR a Úřadu pro zahraniční styky a informace, případně další experty. Navrženou změnu vláda schválila svým usnesením č. 238 ze dne 6. března 2002. Tato změna umožnila jasné začlenění Komise do systému existujících poradních orgánů v rámci exekutivy a poskytla prostor pro vytvoření pracovního týmu na expertní úrovni, schopného operativně reagovat na aktuální vývoj extremistické scény na území ČR s možností rychlého a koordinovaného postupu orgánů státní správy v boji proti tomuto negativnímu jevu ve společnosti.
Stanovy a Jednací řád „Komise" schválila na svém zasedání,konaném dne 24. dubna 2002.
Působnost Komise
Pracovní skupina Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR209
Tato pracovní skupina, jíž předsedá I. náměstek ministra vnitra, zabezpečuje řešení naléhavých, ale i koncepčních otázek v oblasti integrace a dalších problémů romské komunity, včetně úzkého kontaktu s terénem210. Pracovní skupina se v roce 2001 sešla čtyřikrát. Projednávala otázky bezpečnosti Romů, rasisticky motivovaných trestných činů a postavení romského koordinátora při vyšších územně správních celcích. Dále se zabývala problémem lichvy v romské komunitě, diskriminací Romů při vstupu do restaurací a obdobných prostor či přijímáním Romů do řad Policie ČR. Rovněž diskutovala možnost navázat spolupráci s Komisí pro rasovou rovnost ve Velké Británii. Tato pracovní skupina poskytuje vhodnou platformu pro řešení individuálních stížností na pochybení Policie ČR při vyšetřování trestných činů, kdy je obětí či pachatelem Rom.
Uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího
Ve vztahu k subjektům působícím v rámci extremistické scény na území České republiky, se Ministerstvo vnitra v roce 2001 zabývalo rovněž dokumenty staženými z webových stránek Vlastenecké fronty a Republikánů Miroslava Sládka, a to z hlediska údajů majících význam pro uplatnění případného zásahu do jejich činnosti ve smyslu platné právní úpravy.
Pokud jde o publikační aktivity Vlastenecké fronty spojené s vydáváním jejího Zpravodaje, je třeba na základě shromážděných podkladů konstatovat, že u naprosté většiny jednotlivých příspěvků nebyli prezentováni jako jejich autoři představitelé VF. Akční program Vlastenecké fronty pak odpovídal znění po jeho úpravě na základě výzvy Ministerstva vnitra z roku 1999.
V případě týdeníku Republika je jeho vydavatelem fyzická osoba, která je sice zároveň členem předsednictva Republikánů Miroslava Sládka, ale z právního hlediska nelze její vydavatelské aktivity automaticky ztotožňovat s činností Republikánů Miroslava Sládka. Vzhledem k výše uvedenému bylo možno vycházet pouze z příspěvků, které výslovně prezentovaly oficiální stanoviska jmenovaných subjektů. Tato stanoviska však nenasvědčovala tomu, že došlo k překročení rámce legitimní diskuse.
K rozpuštění občanského sdružení nebo k odmítnutí registrace politické strany a registrace změny jejích stanov přistoupilo Ministerstvo vnitra v roce 2001 v následujících případech:
Informování veřejnosti o nebezpečí a formách projevů extremistického jednání
Významnou roli v podpoře a každodenním kontaktu se zástupci romských komunit sehrávají Preventivně informační skupiny Policie ČR, kterých bylo ke konci roku 2001 konstituováno 73 (+10; 63 v r. 2000). Součástí náplně jejich práce je informování o nebezpečí rasisticky motivované trestné činnosti, zvyšování právního vědomí dětí i dospělých a pomoc při odstraňování předsudků mezi Romy a majoritou. Pomáhají zvyšovat důvěru etnik v práci a profesionalitu Policie ČR. Informace o extremismu se tak rozšířily i k místním orgánům veřejné správy, ke sdělovacím prostředkům a k občanům.
Aktivně věnoval pozornost problematice extremismu odbor tisku a public relations Ministerstva vnitra, snažil se jí přiblížit občanům a upozornit je na možná rizika spjatá s extremismem.Na internetových stránkách Ministerstva vnitra zpřístupnil veřejnosti „Zprávu o problematice extremismu na území ČR v roce 2000", zveřejnil informace o extremistické scéně, zodpovídal dotazy novinářů a občanů k tomuto citlivému tématu. Na rok 2002 vyhlásil třetí kolo soutěže pro děti základních škol „Jak to vidím já", do níž zařadil témata „Extremismus" a „Rasismus". Dalšími mediálními prostředky využitelnými k působení na veřejnost a zvyšování jejího povědomí o problematice extremismu byly i v roce 2001 „Tiskový servis odboru prevence kriminality MV" a profesní časopisy „Policista" a „Kriminalistika". V průběhu roku 2001 bylo problematice extremismu věnováno 16 příspěvků, zaměřených v prvé řadě např. na fenomén extremismu a jeho právní a sociologické aspekty, opatření vlády a Policie ČR ke zvýšení efektivity boje proti rasismu a xenofobii, roli a význam znaleckých posudků či typologii pachatelů.
Problém extremismu v systému prevence kriminality
Ministerstvo vnitra má gesci za činnost Republikového výboru pro prevenci kriminality. Jedním z praktických výsledků jeho práce je realizace „Programu prevence kriminality na místní úrovni"212, jehož prostřednictvím je možné systémovým způsobem přistoupit ke zlepšení interetnických vztahů, nepříznivé sociální situace některých romských komunit a k pozitivní emancipaci jednotlivých Romů na lokální úrovni a tak preventivně působit proti xenofobním náladám a extremistickým projevům na této úrovni. Program se mimo jiné snaží snížit sociální handicapy Romů a podpořit jejich plnohodnotnou integraci do majoritní společnosti213. V roce 2001 získalo podporu celkem 28 projektů ve výši 2 280 000 Kč. Odpovědnost za realizaci těchto projektů nesou zastupitelstva samospráv, která na nich také finančně participují214. V roce 2001 byly mezi těmito projekty i takové, které se mimo jiné zaměřovaly na potencionální pachatele, nikoli však na vyhraněné členy extremistických organizací a jejich aktivní sympatizanty. Jednalo se o dosud nedelikventní osoby, anebo osoby mající za sebou pouze přestupkovou či jinou patologickou činnost.
K obecnému posílení prevence směřoval v r. 2001 iniciační návrh Ministerstva vnitra ve věci pořádání tzv. kulatých stolů. Osloveni byli všichni primátoři a starostové 93 měst, která realizují nebo se v r. 2002 chystala realizovat „Program prevence kriminality na místní úrovni". Tato diskusní setkání by se měla stát základem pro intenzivnější komunikaci, vzájemné poznání se a řešení aktuálních místních problémů. Neměla by být jednorázová, měla by se stát platformou pro kontinuální, nepřerušovaný dialog. Zároveň s iniciací vzniku kulatých stolů byla města vyzvána k popisu stávající podoby kontaktů s etnickými a národnostními minoritami na jejich teritoriu a způsobu řešení problémů těchto komunit215. Z celkového počtu 93 oslovených měst k realizaci „Programu prevence kriminality na místní úrovni" v roce 2002, jich skutečně v tomto roce realizuje realizuje tento program 88. K možnosti řešit lokální problémy s romskou komunitou formou diskusních „Kulatých stolů" za účasti policie, samosprávy a minorit se vyjádřilo 49 měst( tj. 52% z měst realizujících program v roce 2002), z nichž je 12 připraveno realizovat diskusní kulaté stoly, 19 měst již realizuje určitou jejich podobu, 1 není rozhodnuto a 17 měst nemá o jejich realizaci zájem.
Ministerstvo vnitra vykonává rovněž činnost sekretariátu meziresortní Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Aktivity Komise jsou zaměřeny na zlepšení spolupráce Policie ČR a sportovních klubů při přípravě a realizaci bezpečnostních opatření při fotbalových a hokejových zápasech a na informování Policie ČR i svazů o současných evropských trendech zvyšování bezpečnosti na stadionech a prevence diváckého násilí (bariéry, oplocení, účinná kontrola davu např. kamerovými systémy).Ministerstvo vnitra je dále představitelem České republiky ve Stálém výboru Evropské úmluvy k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech, který je zřízen při Radě Evropy216. V souladu s prioritami Rady Evropy a usneseními Evropské konference ministrů odpovědných za sport se i Česká republika věnovala v období let 2000 - 2001 ve zvýšené míře prevenci rasismu, xenofobie a intolerance ve sportu. Dne 13. července 2001 přijal Výbor ministrů Rady Evropy „Doporučení Rady Evropy k prevenci rasismu, xenofobie a intolerance", které vzniklo za výrazného přispění České republiky217.
Vzdělávací akce pro romské poradce
Ve dnech 12. - 14. listopadu 2001 Ministerstvo vnitra uspořádalo ve spolupráci s Radou Evropy a sekretariátem Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity seminář pro romské poradce okresních úřadů a magistrátů měst, na němž byla prezentována politika Rady Evropy v ochraně národnostních menšin, aplikace a dodržování Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a aktivity Evropské komise proti rasismu a intoleranci. Diskuse se dále vztahovala k otázkám aplikační praxe přijatého zákona o národnostních menšinách, aktualizaci „Koncepce romské integrace" a k budoucnosti romských poradců v novém uspořádání veřejné správy, včetně otázek terénní sociální práce v romské komunitě.
Projekty v oblasti vzdělávání
Příprava a výchova nové generace policistů, včetně koncepce celoživotního vzdělávání policistů a vyšetřovatelů, zůstávaly i nadále mezi prioritami resortu Ministerstva vnitra.
Mezi nejvýznamnější aktivity, které Ministerstvo vnitra v této oblasti v r. 2001 realizovalo, patřily česko - britský projekt „Policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin", návrh projektu „Strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým menšinám" a vypracování koncepce vzdělávání v oblasti boje proti extremismu, obsažené v „Projektu vzdělávacích aktivit a diskusní platformy policistů v oblasti boje proti extremismu tak, aby získali základní a speciální znalosti o tomto jevu a metodách boje s ním"218. Ke skutečnosti, že respekt a ochrana práv jedince i společnosti ze strany policie může být jednou z cest k eliminaci extremistických tendencí, plně přihlíží i „Koncepce celoživotního povinného vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR", jejíž součástí je vzdělávání o lidských právech a výchově k nim. K uvedeným projektům lze ještě přičlenit projekt Královské kanadské jízdní policie (RCMP), schválený na podzim r. 2001, jehož realizace se uskuteční v roce 2002220.
Během roku 2001 se v rámci česko-britské spolupráce zaměřené na moderní policejní práci uskutečnilo šest třídenních seminářů na téma „policejní práce v oblasti ochrany národnostních menšin", které navazovaly na pilotní seminář z roku 2000221. Těchto seminářů se celkem zúčastnilo více než 150 příslušníků Policie ČR, především ze skupiny specialistů na boj s extremismem, učitelé středních policejních škol a 40 příslušníků národnostních menšin (Romové, Čecho-Afričané, Ind). Semináře byly vůbec první oficiální diskusní platformou zástupců bezpečnostních složek a zástupců nevládních organizací, resp. zástupců etnických menšin. Spolupráce se společností, a to se všemi skupinami společnosti, je základní podmínkou policejní práce v demokratické společnosti a právě tento projekt měl otevřít cestu k vytvoření partnerského stylu policejní práce. Pod vedením týmu britských odborníků na policejní výcvik a problematiku menšin se běhen tří dnů živě diskutovalo, zvažovaly se možnosti využití britských zkušeností pro českou situaci, hledaly se společně možnosti prevence a potírání rasismu a xenofobních postojů. Z evaluačních dotazníků, které frekventanti vyplňovali po skončení semináře, je zřejmé, že setkání vysoce převýšila očekávání účastníků. Jako nejpřínosnější a nejpodnětnější hodnotili zejména přítomnost příslušníků etnických menšin na seminářích a příležitost vést s nimi otevřený dialog. Britské ministerstvo zahraničních věcí vyhodnotilo semináře jako nejúspěšnější projekt roku 2001 ve střední a východní Evropě. Lektoři i účastníci seminářů se shodli na tom, že úroveň znalostí příslušníků Policie ČR v dané problematice není dostačující, a že je třeba v podobných vzdělávacích aktivitách intenzivně pokračovat. Z řad účastníků byli posléze vytipováni potenciální lektoři, kteří by v budoucnu sami, bez pomoci zahraničních partnerů, vedli semináře zaměřené na policejní práci v oblasti etnických menšin. V návaznosti na výše uvedené semináře byl v březnu 2002 zahájen „Výcvik budoucích českých lektorů pro práci s menšinami", jehož smyslem je vytvořit domácí lektorskou základnu pro vzdělávání českých policistů pro práci policie v oblasti etnických menšin222.
Hlavním cílem projektu „Strategie pro práci policie ve vztahu k etnickým menšinám", zahájeného v srpnu 2001223, je prosazení principů moderní policejní práce , kladoucí důraz na pojetí policie jako služby veřejnosti a na nalezení nových zdrojů legitimity práce policie v multikulturní společnosti. „Strategie" by měla vytýčit konkrétní opatření a koordinaci jednotlivých kroků, vedoucích ke zkvalitnění práce policejních sborů a přispět tak ke zlepšení etnických a národnostních vztahů v České republice.
Realizace „Projektu vzdělávacích aktivit a diskusní platformy policistů v oblasti boje proti extremismu tak, aby získali základní a speciální znalosti o tomto jevu a o metodách boje s ním" byla rozdělena do tří úrovní vzdělávacího procesu, aby nepostihovala pouze vzdělávání nově nastupujících policistů v systému základní odborné přípravy, realizované středními policejními školami MV, ale i vzdělávání policistů zařazených u základních útvarů policie a zejména pak policejních specialistů, zabývajících se problematikou extremismu systémově224.
V rámci Ministerstva vnitra se dále uskutečnily:
Legislativní opatření Ministerstva vnitra
K významným legislativním aktivitám patřila příprava návrhu zákona o právu shromažďovacím. Ke zpracování věcného záměru zákona o právu shromažďovacím přistoupilo Ministerstvo vnitra z vlastní iniciativy na základě zkušeností z průběhu shromáždění realizovaných v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jedním z cílů nové zákonné úpravy je předcházet, případně v maximální míře omezit nepokoje a vandalismus při shromažďování osob, včetně projevů extremismu. Věcný návrh tohoto zákona vláda ČR schválila usnesením č. 472 ze dne 14. května 2001. Vládní návrh zákona o právu shromažďovacím a o změně některých dalších zákonů byl předložen k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 7. listopadu 2001. Ve třetím čtení dne 2. května 2002 (č. tisku 1163) Poslanecká sněmovna nakonec přijala novelu platného zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím tak, že účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru Policie ČR; porušení této povinnosti je přestupkem za který lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
Rozpracování problematiky extremismu v rámci Policie ČR
Organizační změny
Zřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia (r. 1995) a zavedením specializace na úrovni krajů a okresů (1996) byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem. Přijetím interních aktů řízení na úrovni Ministerstva vnitra a Policejního prezidia (1999) byla všestranně a systémově zabezpečena práce na problematice extremismu a opatření k eliminaci extremistické trestné činnosti226.
V souvislosti s probíhající přípravou rozsáhlých koncepčních změn v rámci Policie ČR v roce 2001, které vstoupily v platnost dnem 1. ledna 2002, byly rozpracovávány i nové interní akty řízení. Zásadní změnou byla integrace složek kriminální policie a úřadů vyšetřování, sloučení dříve tradičně oddělené předprocesní části přípravného trestního řízení a procesní části. V důsledku těchto změn vznikl ke dni 1. ledna 2002 Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky a specializovaná skupina extremismu, působící v rámci odboru obecné kriminality tehdejšího Kriminálního úřadu PP ČR, byla přejmenována na skupinu odhalování extremistické kriminality. Pokračující trend stále se zvyšující profesionalizace extremistických subjektů, jejich provázanosti na zahraniční struktury a utajování činnosti, si vyžádaly další změny, spočívající v posílení této specializace.
Z hodnocení stavu na úseku problematiky extremismu vyplynula v roce 2001 potřeba organizačně a metodicky zabezpečit boj proti organizované celorepublikové extremistické kriminalitě mající mezinárodní přesahy. Při obtížnosti, jakou představuje rozkrývání extremistických organizací, struktur či jednotlivců, působících v utajení, obvykle možné pouze za použití utajovaných policejních úkonů, využívání osob pohybujících se v daném prostředí či nasazení agentů, se ukázaly běžně uplatňované operativně pátrací postupy jako neúčinné. Došlo proto k vypracování návrhu na reorganizaci oddělení terorismu Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) tehdejší Služby kriminální policie P ČR. Ke dni 1. dubna 2002 bylo zrušeno oddělení terorismu a zřízen v rámci Útvaru odhalování organizovaného zločinu odbor terorismu a extremismu, který má dvě oddělení, a to oddělení terorismu a oddělení extremismu o počtu 9 pracovníků227. Tato organizační úprava byla metodicky zajištěna Závazným pokynem policejního prezidenta č. 100/2002.
Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100 ze dne 6. června 2002
Tímto interním aktem řízení, který nahradil Závazný pokyn policejního prezidenta č. 70/1999, je upravena činnost příslušníků Policie ČR na úseku boje proti extremistické kriminalitě v souladu s uskutečněnými organizačními změnami. Pracovníci oddělení extremismu odboru terorismu a extremismu ÚOOZ se budou zabývat organizovanou extremistickou kriminalitou tj. soustavně úmyslně páchanou extremistickou kriminalitou skupinou více osob, které mají mezi sebou vnitřní organizační strukturu, rozdělené funkce a dělbu činnosti228. Skupina extremistické kriminality odboru obecné kriminality Úřadu kriminální služby Policie ČR a vyšetřování a specialisté na krajské a okresní úrovni, zabývající se problematikou extremismu, se budou nadále zabývat extremistickou kriminalitou, odhalováním pachatelů trestných činů spáchaných v souvislosti s extremismem, rasovou nesnášenlivostí, xenofobií apod. Nemalý význam má rovněž zakotvení povinnosti skupiny pro odhalování extremistické kriminality shromažďovat k analýze zachycené písemnosti, tiskoviny, CD a další materiály, související s aktivitami extremistických subjektů a dále povinnosti informovat ministra vnitra o využívání operativní techniky a policejního agenta při potírání extremismu229. Zmíněným Závazným pokynem je všestranně zabezpečena provázanost postupu vůči extremistickým kriminalitě v rámci všech složek policie, na všech úrovních. V rámci problematiky extremismu je dále kladen důraz na efektivní spolupráci zpravodajských služeb a orgánů činných v trestním řízení.
Personální zajištění problematiky extremismu
V roce 2001 bylo personální zajištění problematiky extremismu stabilizované, řada pracovníků pracuje na této problematice již několik let. Specialisté na extremismus však, kromě své činnosti, plnili i další úkoly spjaté např. s trestnou činností páchanou mládeží a na mládeži, mravnostní trestnou činností a toxikománií. Nejednalo se však o úkoly dlouhodobé, v jejichž důsledku by docházelo k diskontinualitě práce na problematice extremismu, pro jejíž úspěšnost je nejdůležitější místní a osobní znalost kriminalisty v jemu svěřeném teritoriu, podmíněná nepřetržitým získáváním a prohlubováním poznatků, především operativního charakteru. Přetrvávaly však problémy spjaté s materiálně technickým zabezpečením specialistů (např.chybějící výpočetní technika, přístup k internetu, digitální kamery, nedostatek motorových vozidel), kdy se ocitají v nevýhodné situaci ve srovnání s pachateli trestné činnosti s extremistickým podtextem.
Preventivní aktivity Policie ČR
K preventivním aktivitám Policie ČR na úseku problematiky extremismu bylo přistupováno individuálně, a proto probíhaly v jednotlivých krajích v různé míře a intenzitě. Převážně se jednalo o formu přednášek a besed pro žáky, ale i pedagogy ve školách a školských zařízeních, anebo o školení určená příslušníkům obvodních oddělení Policie ČR. Patřilo sem rovněž udržování kontaktu s městskou policií, obecními úřady a romskými poradci při okresních úřadech. V některých případech, např. v Severomoravském kraji, policejní specialisté své poznatky, získané při besedách a přednáškách s mládeží, analyzovali ve vztahu k jimi řešené problematice230.
Vzdělávání policistů a vyšetřovatelů
Prioritou zůstávalo průběžné vzdělávání policistů zabývajících se problematikou extremismu:
V roce 2001 pokračovalo dobudovávání Profesního informačního a dokumentačního střediska pro výchovu k lidským právům, zřízeného v roce 2000 při Střední policejní škole MV v.Praze 9 - Hrdlořezích. Střední policejní školy věnovaly v koncipování výuky problematice extremismu zvýšenou pozornost. V rámci předmětů pořádková služba, právo, policejní deontologie a aplikovaná psychologie pro posluchače základní odborné přípravy, a pro posluchače maturitního a nástavbového studia také v rámci společenských věd, byly zařazovány speciální přednášky týkající se problematiky extremismu. Tento studijní program doplňovaly, stejně jako v předchozím roce, besedy s odborníky. K rozvíjení tolerance mladé generace policistů vůči příslušníkům jiných národů přispíval již druhým školním rokem projekt „Sousedé"231. Dále byly pro školní rok 2001/2002 zahájeny odborné semináře „1938 rasismus – 2000 lidskost" (Střední policejní škola MV Praha) a „Extrémní jevy v současné společnosti" (Střední policejní škola MV v Jihlavě). Na danou problematiku kladla patřičný důraz v rámci výuky, studijních programů a zadávání témat diplomových prací rovněž Policejní akademie ČR. Ke konci roku 2001 (26. – 28. 11. 2001) uspořádala mezinárodní konferenci „Extremismus, jeho kořeny, projevy a východiska řešení"232.
V roce 2001, stejně jako v předchozích letech, zajišťovaly další vzdělávání policistů a vyšetřovatelů útvary Policie ČR a úřady vyšetřování především formou přednášek a odborných seminářů na celorepublikové či krajské úrovni. Vybraní policisté se rovněž účastnili seminářů pořádaných zahraničními partnery. V rámci odborných seminářů byli účastníci seznamováni zejména s novými trendy páchání trestné činnosti s extremistickým podtextem, dále si předávali zkušenosti z vyšetřování a objasňování rasově motivované trestné činnosti. Základní metodickou pomůckou pro policisty zabývající se problematikou extremismu zůstávaly příručka "Extremismus" a publikace "Symbolika extremistických hnutí", která řeší otázku používání zástupných znaků extremistických hnutí a trestní odpovědnost za používání těchto symbolů233.
Spolupráce Policie ČR s romskými poradci234
Ze získaných poznatků vyplývá, že v roce 2001 došlo k posunu v problémech vnímaných romskou komunitou jako prioritní, a to z bezpečnostní oblasti do oblasti sociálně - ekonomické. V popředí stojí v současné době otázky spjaté s katastrofální nezaměstnaností, provázenou, podle Romů, diskriminací při hledání zaměstnání, špatnými bytovými podmínkami a pocitem „druhořadých občanů" ve vlastní zemi. Bezpečnostní situace byla v roce 2001 v obecnosti vnímána, ve srovnání s předchozími lety, jako uspokojivější. Nadále však existovaly lokality, kde ke zlepšení bezpečnosti romského obyvatelstva, podle subjektivního názoru poradce, ve větší míře nedošlo235. V těchto místech bývá také vyhodnocována spolupráce s Policií ČR jako formální či náhodná. Z hlediska Policie ČR však romští poradci ne vždy místní policejní představitele informují o svých poznatcích a iniciují jednání s nimi s cílem dosáhnout společnými silami zlepšení situace. Přetrvávající nedůvěra Romů v Policii ČR vedla údajně i k případům, že ne všichni incidenty verbálního či fyzického charakteru nahlásili, neboť mezi nimi panují obavy, že vyšetřování Policie ČR a orgánů činných v trestním řízení se obrátí nakonec proti nim samým a z obětí se mohou stát viníky. V této souvislosti romští poradci poukazují na potřebnost romských občanů v řadách Policie ČR, kteří by byli s to policii k Romům přiblížit a zdůvěryhodnit ji236.
Úroveň spolupráce Policie ČR, potažmo místních specialistů na problematiku extremismu, s romskými poradci, byla různá V převážné míře ji romští poradci hodnotili pozitivně, jako dobrou. Tato vzájemná spolupráce měla různé podoby. Někde probíhala pravidelně (společné řešení problémů romské komunity, informování o konkrétních případech a stavu jejich řešení)237, jinde se vzájemná jednání uskutečňovala podle aktuálních potřeb (např. informovanost romského poradce o rizikových setkáních příznivců extremistických skupin na okrese, řešení konkrétního problému). Zástupci Policie ČR se rovněž podíleli na práci různých komisí při okresních úřadech, jimiž jsou členy, a které řeší i problematiku Romů238.
Ministerstvo spravedlnosti
V roce 2001 bylo soudy České republiky pravomocně odsouzeno celkem 150 osob pro trestné činy motivované extremismem a rasovou nesnášenlivostí (148 osob v r. 2000, 166 osob v r. 1999), což představuje 0,25% z celkového počtu 60 180 pravomocně odsouzených osob. Z uvedeného počtu bylo odsouzeno 25 mladistvých, tj. necelých 17%, 19 odsouzených osob bylo soudem označeno jako recidivisté. Odsouzeno bylo 20 žen a 130 mužů.
Nejvíce osob (39) bylo odsouzeno pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 260 nebo § 261 tr. zák., 36 osob bylo odsouzeno pro trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák., respektive pro podněcování k národnostní a rasové nenávisti podle § 198a tr. zák., dále 34 osob pro trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci podle § 196 tr. zák., 6 osob pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 tr. zák., 9 osob pro trestný čin ublížení na zdraví - těžkou újmu podle § 222 tr. zák. ( oproti 2 osobám v roce 2000), 7 osob pro trestný čin výtržnictví dle §202 tr. zák., 5 osob pro trestný čin vydírání dle § 235 tr. zák. s rasistickým motivem, 4 osoby pro trestný čin porušování domovní svobody dle § 238 tr. zák., 2 osoby pro trestný čin útok na veřejného činitele dle § 155 tr. zák., 3 osoby pro trestný čin krádeže dle § 247 tr. zák., vždy s rasistickým motivem.
Celkem 19 odsouzeným soud uložil nepodmíněné tresty odnětí svobody (10,66%), 115 odsouzeným odnětí svobody s podmíněným odkladem (76,66%), 14 pachatelům trest obecně prospěšných prací (9,33%), 7 jako hlavní či vedlejší trest uložil trest peněžitý (4,66%).
Ve své činnosti Ministerstvo spravedlnosti plně zohledňovalo plnění usnesení vlády č. 720/1999, č. 498/2001 a č. 903/2001.
Prověrka trestních věcí s extremistickým a rasistickým motivem239
Během ledna 2002 provedli předsedové všech okresních a krajských soudů v ČR, a následně i odbor organizace a dohledu Ministerstva spravedlnosti, prověrku 117 trestních věcí, kde se vyskytl extremistický a rasistický motiv. Předsedové okresních, případně krajských soudů hodnotili rychlost a plynulost řízení ve věcech s rasovým kontextem kladně a konstatovali nedůvodné průtahy pouze v několika málo případech. Rychlost a plynulost trestního řízení v těchto kauzách se zásadně nelišila od rychlosti a plynulosti řízení u ostatních nevazebních trestných činů. Průměrná délka řízení u soudů činila 10,6 měsíců a ve vazebních věcech pak 4 měsíce. Průtahy většinou vycházely z objektivních příčin, mezi nimiž byly na předních místech potíže spojené s doručováním předvolání svědkům, poškozeným a obžalovaným, neúčast předvolaných, časté omluvy obhájců a znalců, složitost věci, zejména u skupinových případů atd. Od 1.ledna 2002 však ministr spravedlnosti již nemůže podat stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného a dosáhnout tím u Nejvyššího soudu zrušení nebo změny nezákonných rozhodnutí ve věcech s rasovým podtextem. Brání mu v tom rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 31.října 2001, kterým byla zrušena ustanovení § 272 a § 276 věty čtvrté trestního řádu nálezem Ústavního soudu č. 424/2001 Sb. Platí však, že stížnost pro porušení zákona jinak než ve prospěch obviněného sice lze podat, ale na jejím základě nelze napadené rozhodnutí zrušit, v úvahu přichází pouze tzv. akademický výrok vyslovující porušení zákona. Přichází tedy v úvahu podat stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného za účelem vyvolání zásadní judikatury. Dvě nové významné pravomoci přiznala naopak novela trestního řádu, provedená zákonem č. 265/2001 Sb., účinná od 1.ledna 2002, státním zástupcům. Zavedla jednak (v § 265a a násl. tr. ř.) institut dovolání, umožňující nejvyššímu státnímu zástupci napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, a to ve prospěch, ale i v neprospěch obviněného, jednak nejvyššímu státnímu zástupci (v ustanovení § 174a tr.ř.) dává možnost do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná rozhodnutí nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci.
Projekty v oblasti vzdělávání nebo sociální práce zaměřené na sociální skupiny, z nichž nejvíce pocházejí pachatelé rasistických trestných činů240
Možnosti realizace takovýchto projektů v podmínkách Ministerstva spravedlnosti jsou omezené. Ze zadání je patrné, že Ministerstvo spravedlnosti jako orgán státní správy justice může jen velmi obtížně působit tímto směrem ,a že těžiště tohoto působení se nalézá v oblasti školství a sociální práce. Může však nabídnout pomoc při realizaci konkrétních projektů, což učinilo v rámci připomínkového řízení k „Návrhu koncepce vzdělávacích aktivit v oblasti boje proti extremismu" Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Konkrétně se jedná o nabídku na spolupráci při realizaci dvou za čtyř hlavních vzdělávacích akcí, a to jednak při zabezpečení vzdělávacích kurzů pro pracovníky České školní inspekce v oblasti informací o nových legislativních předpisech, jednak možnost školení lektorů, kteří mají provádět výcvik učitelů, orientovaný na prožitkové programy, se zaměřením na praktickou toleranci, lidská práva, právní gramotnost a extremismus.
Pokud se jedná o školení probíhající v resortu Ministerstva spravedlnosti, Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti zahrnul problematiku boje proti extremismu a rasismu do pravidelného kalendářního plánu akcí ústřední výchovy. V druhém pololetí roku 2001 byl k této problematice Institutem uspořádán specializovaný seminář pro soudce, státní zástupce a pracovníky probační a mediační služby.
Koncepce mediační a probační činnosti v rámci boje proti extremismu241
Dnem 1.ledna 2002 byla zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě zřízena nová služba justice, jejíž střediska provádějí na celém území České republiky úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízení. V rámci probace organizují a vykonávají úředníci i asistenti nově vytvořené služby dohled nad obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými (dále jen „obviněnými"), kontrolují výkon trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, a sledují chování odsouzených ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zároveň pomáhají svým klientům, aby nadále vedli řádný život, vyhověli soudem uloženým podmínkám a aby tak došlo k obnově narušených právních a ostatních společenských vztahů. V rámci mediace pak tito úředníci i asistenti cestou mimosoudního zprostředkování usilují o řešení sporu mezi obviněným a poškozeným, o urovnání a odstranění vzniklého konfliktního stavu.
Úkoly a opatření vyplývající z uvedené koncepce :
Nejvyšší státní zastupitelství
V roce 2001 se, ve srovnání s rokem 2000, projevil zcela nevýrazný pokles celkového počtu osob stíhaných pro trestné činy spáchané z národnostní, rasové nebo jiné nenávistné pohnutky a poměrně výrazný pokles počtu osob obžalovaných pro tyto trestné činy. Počet stíhaných a žalovaných osob vzrostl pouze u trestných činů podpory a propagace hnutí směřujících k potlačování práv a svobod člověka podle § 261 tr. zák. a trestných činů ublížení na zdraví podle § 221/1,2b tr. zák. U všech ostatních trestných činů byl naopak zaznamenán pokles počtu osob stíhaných i obžalovaných, v některých případech, např. u trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196/3 tr. zák. velmi markantní. Jedna osoba byla stíhána, a žádná žalována, pro trestný čin podle § 261a tr. zák. nově upravený novelou č. 405/2000 Sb.
V roce 2001, stejně jako v předcházejícím roce, se trestné činy spáchané z národnostní, rasové nebo jiné nenávistné pohnutky i nadále vyskytovaly v různých regionech velmi nerovnoměrně. Nejvýrazněji byl zastoupen obvod Krajského státního zastupitelství v Ostravě, kde bylo v r. 2001 188 stíhaných a 170 žalovaných osob, což činilo 35,5 % podílu na celkovém počtu stíhaných a dokonce 46,1 % na celkovém počtu žalovaných osob, oproti roku se projevil tudíž další výrazný vzestup, a to o 60,7%, respektive o 68,3 %. Dále se jednalo o obvod hl. města Prahy, kde počet stíhaných činil 83 a žalovaných 75 osob, což představuje podíl 15,7%, respektive 16,5%, oproti roku 2000 šlo o další pokles o 14,4%, respektive o 18,7%. Nejméně četná byla tato forma kriminality v obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, kde bylo v roce 2001 jen 12 stíhaných a 10 obžalovaných, což představovalo zcela minimální podíl. Podíl všech rasově, národnostně či jinou nenávistí motivovaných trestných činů na celkovém objemu kriminality zůstával stále poměrně minimální a zdaleka nedosahoval ani 1%242.
Z hlediska skladby trestné činnosti nadále převažovaly případy trestných činů spáchaných osobami z řad mladistvých nebo osob blízkých věku mladistvých, téměř výhradně z řad příslušníků hnutí skinheads, kdy verbální a fyzické útoky byly namířeny proti jejich vrstevníkům z řad Romů. Často se jednalo o recidivující pachatele. V dalších případech šlo převážně o verbální útoky, které měly povahu situačních konfliktů mezi jinak netrestanými osobami z řad majoritní společnosti na straně jedné a převážně Romy na straně druhé. Obvykle se jednalo o útok vyprovokovaný nebo ovlivněný předchozím chováním poškozených a při nastalém konfliktu útoky směřovaly nikoliv k podstatě sporu, nýbrž k etniku poškozených.Výjimečně se však vyskytly i útoky s rasovým podtextem příslušníků romského etnika, zaměřené proti příslušníkům majoritní společnosti.
Z údajů, jež má Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici vyplývá, že, stejně jako v předchozím roce, byla rychlost řízení ve věcech týkajících se trestných činů spáchaných z národnostních, rasových či jiných nenávistných pohnutek na vyšší úrovni nežli ve věcech ostatních trestných činů.
Státní zástupci při postihu uvedené formy kriminality nadále postupovali podle pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1995, kterým se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestných činů motivovaných národnostní a rasovou nesnášenlivostí, popřípadě zaměřených na jiné občany pro jejich politické přesvědčení nebo náboženské vyznání243. Tomuto druhu trestné činnosti byla věnována zvýšená pozornost státních zástupců jak na okresních státních zastupitelství, tak z hlediska krajských státních zastupitelství, jež vykonávají dohled nad postupem nižších státních zastupitelství. Vedoucí státní zástupci pravidelně vyhodnocovali situační zprávy orgánů policie, především v tom smyslu, zda nemůže jít o trestný čin spáchaný z národnostních, rasových či jiných nenávistných pohnutek.
Tato trestná činnost působí v aplikační praxi závažné potíže spočívající v tom, že se jednak velmi obtížně hledají pachatelé trestného činu, jednak problematické je i ustanovování svědků. Časté bývají i problémy se samotnými poškozenými, a to již v rámci přípravného řízení. Tito poškození na předvolání k výslechu nezřídka vůbec nereagují, což má pak nepochybně vliv i na rychlost přípravného řízení. Navíc tito poškození často namítají bez jakýchkoliv důvodů i podjatost orgánů činných v trestním řízení. Složitost dokazování je zde dána skutečností, že svědci většinou pocházejí ze dvou táborů a nezúčastnění svědci nemají zájem svědčit nebo prostě chybějí.
Přehled o stíhaných a obžalovaných osobách pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných pohnutek244
ČR | § 196/2 | § 196/2 | § 196/3 | § 196/3 | § 198 | § 198 | § 198a | § 198a | § 219/2g | § 219/2g | § 221/2b | § 221/2b | |
stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | ||
1989 | 44 | 25 | |||||||||||
1990 | 14 | 1 | |||||||||||
1991 | 6 | 4 | 0 | 0 | |||||||||
1992 | 1 | 1 | 1 | 0 | 3 | 2 | |||||||
1993 | 15 | 9 | 8 | 4 | 1 | 0 | |||||||
1994 | 40 | 36 | 13 | 12 | 3 | 3 | |||||||
1995 | 177 | 162 | 18 | 17 | 112 | 108 | 28 | 22 | 0 | 0 | 13 | 12 | |
1996 | 210 | 179 | 18 | 17 | 74 | 66 | 30 | 29 | 1 | 1 | 90 | 82 | |
1997 | 150 | 119 | 29 | 19 | 107 | 103 | 25 | 20 | 0 | 0 | 56 | 55 | |
1998 | 126 | 111 | 3 | 0 | 124 | 90 | 7 | 6 | 3 | 2 | 40 | 36 | |
1999 | 139 | 123 | 24 | 24 | 103 | 91 | 12 | 11 | 2 | 2 | 42 | 42 | |
2000 | 98 | 84 | 24 | 24 | 150 | 129 | 19 | 14 | 0 | 0 | 22 | 13 | |
2001 | 95 | 92 | 0 | 0 | 127 | 118 | 19 | 16 | 0 | 0 | 28 | 27 | |
+ - 2000 | -3,1% | 9,5% | -100% | -100% | -15,3% | -8,5% | 0% | 14,3% | - | - | 27,3% | 107,7% |
ČR | § 222/2b | § 222/2b | § 235/2f | § 235/2f | § 257/2b | § 257/2b | § 260 | § 260 | § 261 | § 261 |
stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | stíháno | obžal. | |
1989 | 6 | 4 | 33 | 30 | ||||||
1990 | 3 | 1 | 7 | 2 | ||||||
1991 | 1 | 0 | 3 | 1 | ||||||
1992 | 0 | 0 | 2 | 0 | 14 | 12 | ||||
1993 | 3 | 1 | 8 | 5 | 11 | 6 | ||||
1994 | 13 | 12 | 34 | 32 | 13 | 13 | ||||
1995 | 23 | 23 | 0 | 0 | 6 | 5 | 13 | 11 | 118 | 101 |
1996 | 42 | 41 | 1 | 1 | 27 | 25 | 30 | 27 | 93 | 84 |
1997 | 45 | 43 | 5 | 5 | 18 | 15 | 29 | 18 | 105 | 98 |
1998 | 28 | 28 | 6 | 6 | 16 | 16 | 27 | 15 | 155 | 129 |
1999 | 30 | 28 | 1 | 0 | 16 | 16 | 52 | 37 | 159 | 136 |
2000 | 12 | 12 | 0 | 0 | 7 | 6 | 79 | 67 | 124 | 102 |
2001 | 6 | 6 | 3 | 3 | 2 | 2 | 51 | 41 | 198 | 164 |
+ - 2000 | -50,0% | -50,0% | - | - | -71,4% | -66,7% | -35,4% | -38,8% | 59,7% | 60,8% |
Ochrana lidských práv a její kontrola
Přestože hlavní inspektor ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany prošetřoval v roce 2001 několik desítek stížností a peticí, ani jedna z nich se nevztahovala k problematice rasismu, rasové diskriminace či xenofobie.
V rámci kontroly dodržování lidských práv věnovaly i v roce 2001, stejně jako v roce 2000, kontrolní orgány zvýšenou pozornost výskytu rasové diskriminace a porušování lidských práv a svobod. . V průběhu těchto kontrol nebyly pověřenými pracovníky a hlavním inspektorem ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany shledány problémy při dodržování rovnosti lidských práv.
V průběhu roku 2001 byly využívány veškeré metody a prostředky k eliminaci všech sociálně - patologických jevů, které se v resortu vyskytují. Byla vyvíjena enormní snaha sjednotit působení všech organizačních celků Ministerstva obrany a součástí Armády ČR při vytváření postupů proti sociálně - patologickým jevům s důrazem na zkvalitnění činnosti všech subjektů, které se jí v resortu zabývají.
V oblasti legislativní se podařilo zařadit do novely Základního řádu ozbrojených sil České republiky, který nabyl účinnosti dnem 1.prosince 2001, oprávnění pro vojáka obrátit se přímo na hlavního inspektora ochrany lidských práv v resortu Ministerstva obrany se stížností, která obsahuje údaje o závažném porušení lidských práv245.
Prevence sociálně - patologických jevů v armádě
V resortu Ministerstva obrany se v roce 2001, stejně jako v roce 2000, vyskytovaly projevy rasismu, xenofobie a extremismu jen sporadicky. Prevenci těchto negativních společenských jevů byla věnována pozornost odpovídající jejich nebezpečnosti.
Hlavním cílem prevence sociálně patologických jevů je i nadále omezit v resortu Ministerstva obrany vznik jevů, které ohrožují nejen jedince, ale i majetek vojenské správy a bojeschopnost Armády ČR. Vytvořit tak příznivé podmínky pro zdravý životní styl vojáků v činné službě, žáků, posluchačů a studentů vojenských škol, jehož součástí je odmítání šikany, rasismu, xenofobie, trestné činnosti, nadměrného používání alkoholu a drog. Úkoly vyplývající z resortní Koncepce a programu prevence sociálně-patologických jevů byly ve výcvikovém roce 2001 průběžně plněny. S ohledem na to, že hlavním zdrojem možného extremismu v Armádě ČR jsou vojáci v základní službě, přinášející si své názory z civilního prostředí, uskutečnila pro ně Vojenská policie společně s velitelskými orgány celou řadu besed a přednášek, především ve výcvikových střediscích nováčků u každého nástupního termínu.
Tématika rasismu, xenofobie a extremismu je zahrnuta ve všech formách resortního vzdělávání realizovaných v souladu s rozkazem ministra obrany „Prevence toxikománie, alkoholu a jiných sociálně patologických jevů". Toto téma bylo zařazováno a proškolováno v zaměstnáních, kterých se účastnili vojáci v základní službě, je rovněž součástí učebního programu v poddůstojnických školách, kde jsou připravováni vojáci v základní službě na výkon funkce velitelů. Budoucí velitelé jsou seznamováni s nebezpečím jednotlivých sociálně-patologických jevů a s tím, jak reagovat na jejich konkrétní projevy. V centrálně zabezpečovaných čtrnáctidenních kurzech prevence sociálně patologických jevů je tato problematika přednášena v rámci uceleného bloku velitelům na stupni četa, rota, letka, baterie. V obdobném rozsahu je zařazena v kurzech pro velitele-vychovatele a pedagogické pracovníky. Zvláštní pozornost je věnována útvarům a jednotkám rychlého nasazení a okamžité reakce, zejména mladým vojákům z povolání, kteří odcházejí do zahraničních misí mezinárodních organizací.
Tématika prevence sociálně patologických jevů, tedy i prevence rasismu a xenofobie, je zařazena do Organizačně metodických pokynů pro vojenské školy. Žáci a studenti středních a vysokých škol jsou s těmito problémy seznamováni ve společensko vědních předmětech a v samostatných přednáškách v rámci studia.
V rámci velitelské přípravy jsou vojáci z povolání každoročně seznamováni s aktuálními problémy souvisejícími se sociálně patologickými jevy. Zvláštní pozornost je věnována otázkám nacionalismu, antisemitismu, rasismu a xenofobie při školeních pro vojáky z povolání, kteří odcházejí jako velitelé do zahraničních misí.
Velký a nezanedbatelný význam pro prevenci sociálně patologických jevů v resortu Ministerstva obrany má rovněž zajišťování bohaté nabídky aktivit ve volném čase, zejména sportovního a kulturního charakteru a poradenské služby.
Činnost Vojenské policie v roce 2001
V roce 2001, stejně jako v roce 2000, probíhala na úrovni Hlavního velitelství Vojenské policie pravidelná součinnostní jednání, vztahující se k problematice extremismu, s odbornými pracovníky Kriminálního úřadu PP ČR (nyní Úřadu kriminální služby a vyšetřování). Jednotlivá teritoriální velitelství Vojenské policie úzce spolupracovala při řešení konkrétních otázek spjatých s danou problematikou s policejními specialisty kriminální služby na krajské a okresní úrovni. V rámci této spolupráce se uskutečňovala vzájemná výměna informací a byla stanovena kritéria pro řešení trestné činnosti s extremistickým podtextem v resortu Ministerstva obrany. .
V roce 2001 šetřily pověřené policejní orgány Vojenské policie celkem 4589 případů, u nichž bylo podezření ze spáchání trestného činu (v r. 2000 5062) Z tohoto počtu bylo šetřeno pouze šest případů (stejně jako v r. 2000) , u nichž bylo možné jednání pachatelů podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu s rasovou nebo xenofobní pohnutkou. Ve všech těchto případech bylo jednání pachatelů kvalifikováno jako podezření ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle §§ 260 a 261 tr.zákona (v 1 případě o jednočinný souběh s trestnými činy hanobení národa, rasy a přesvědčení dle § 198 tr. zákona a tr. činu urážky mezi vojáky dle § 277 tr.zákona, dále v 1 případě v jednočinném souběhu s trestným činem neuposlechnutí rozkazu dle § 273 tr. zákona).
Protiprávního jednání se pachatelé dopustili v jednom případě provoláváním fašistických a rasistických hesel a používáním nacistického pozdravu „Sieg Heil" a „Heil Hitler" na veřejnosti, ve dvou případech promítáním videokazet a reprodukcí magnetofonových kazet s rasistickými a nacistickými texty v objektu kasáren a v jednom případě fyzickým napadením, vyhrožováním zabitím a rasovými urážkami vojáka snědé pleti. Ve dvou případech byly Vojenskou policií u pachatelů zajištěny materiály propagující nacismus a rasismus, v 1 případě bylo zjištěno, že jeden z pachatelů má na těle vytetované fašistické symboly.
Podezřelými ze spáchání rasově motivovaných trestných činů bylo 5 vojáků v základní službě (v r. 2000 10 a 2 mladistvé civilní osoby) Všechny případy byly předány příslušnému vyšetřovateli Policie ČR s návrhem na zahájení trestního stíhání.
V útvarech a jednotkách Armády ČR nebyla v hodnoceném období Vojenskou policií, ale ani vojenskými zpravodajskými službami zjištěna existence nebo činnost extremistických skupin.
Role Ministerstva kultury i nadále spočívala především v preventivním působení, které má směřovat k eliminaci negativních společenských jevů. Kultura příslušníků národnostních menšin je chápána jako neoddělitelná součást národní kultury. Prolínáním kultur dochází k vzájemnému poznání, obohacení a pochopení, což může vést ke snižování projevů xenofobie a rasismu. Ministerstvo kultury proto nevěnovalo pozornost jen podpoře kulturních akcí příslušníků národnostních menšin, ale podporovalo i takové akce, které mají za cíl pozitivně působit na majoritní společnost. Postoj Ministerstva kultury k příslušníkům národnostních menšin žijících v České republice je vyjádřen v dokumentu „Koncepce kulturní politiky v České republice - Strategie účinnější státní podpory kultury", schváleném usnesením vlády č. 40 ze dne 10. ledna 2001. Kulturu národnostních menšin s jejími specifiky a potřebami pojímá Ministerstvo kultury komplexně, včetně romského etnika. Romská národnostní menšina nebyla a není výrazně upřednostněna ani potlačena247. V rámci programu rozvoje a uchování kultury národnostních menšin je postavena rovnoprávně vedle ostatních národnostních menšin žijících na území České republiky, jak je stanoveno Listinou základních práv a svobod246.
Počínaje rokem 2001 Ministerstvo kultury vyhlašuje grantový program na podporu integrace cizinců žijících v České republice. V rámci tohoto programu jsou podporovány nejrůznější typy kulturních a kulturně vzdělávacích aktivit a i aktivity zaměřené na náboženství. Obsahem projektů může být mimo jiné publikační a dokumentační činnost, výroba kinematografických děl, rozhlasových a televizních pořadů a také multietnické kulturní akce. Projekty jsou určeny nejen samotným cizincům, ale i majoritní společnosti, neboť lze předpokládat, že rozšiřování znalostí o kulturách jiných etnik a přiblížení jejich odlišností vede k odbourávání předsudků a k překonávání xenofobních a rasistických postojů.
V roce 2001 byly v rámci tohoto programu Ministerstva kultury realizovány projekty různého obsahu i rozsahu248. V souvislosti s důrazem na prevenci rasismu a xenofobie se jednalo především o projekt Ligy etnických menšin České republiky „Soužití", jehož obsahem je mediální kampaň proti rasismu249.
Ministerstvo kultury bude vyhlašovat výše zmíněný grantový program i nadále, přičemž pokládá za přínosné poskytovat státní dotace zejména na:250
Legislativní činnost
V roce 2001 byl přijat nový zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (zákon o církvích a náboženských společnostech), který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 3/2002 Sb., a nabyl účinnosti dne 7. ledna 2002. Tímto zákonem došlo k liberalizaci přístupu k získávání právní subjektivity pro církve a náboženské společnosti s menším počtem věřících. Současně byly v § 5 zákona stanoveny podmínky omezující působení církví a náboženských společností, jejichž cílem je zejména zabránit registraci nebezpečných náboženských sekt, které různými způsoby ovlivňují a následně manipulují s občany, zejména však s mladistvými. Tyto podmínky byly stanoveny rovněž pro církve a náboženské společnosti, které nejsou registrovány, neboť stejně jako u různých extremistických uskupení, které vznikají a vyvíjejí svou činnost z jiných než náboženských důvodů, lze vyvozovat proti těm, kteří se na takové činnosti podílejí, individuální trestní odpovědnost.
Církve a náboženské společnosti
V roce 2001, stejně jako v předchozím roce, se Ministerstvo kultury v rámci své agendy nesetkalo u registrovaných církví a náboženských společností nebo evidovaných právnických osob církví s žádnými projevy, které by bylo možno označit za přestupky nebo trestné činy motivované rasismem, xenofobií, nebo náboženskou intolerancí. V roce 2001 nebyl podán žádný návrh na registraci náboženského společenství, kde by Ministerstvo kultury jako registrující orgán bylo při správním řízení nuceno hodnotit založení a činnost žádajícího subjektu z aspektů, které jsou předmětem vládních opatření zabývajících se problematikou extremismu.
Hromadně sdělovací prostředky
Na počátku roku 2001 byla přijata novela zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. Vymezením pojmu veřejné služby v § 2/2 zákona se Česká televize podílí na boji proti extremismu tím, že poskytuje objektivní informace a vyváženou nabídku pořadů pro všechny skupiny obyvatel tak, aby odrážely rozmanitost pluralitní společnosti a zároveň posilovaly vzájemné porozumění, toleranci a soudržnost. Na jaře roku 2001 Parlament ČR rovněž schválil zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Předloha zákona prošla velmi dlouhou procedurou projednávání a jeho konečná podoba vychází z návrhu vzniklého v Poslanecké sněmovně. Přestože se s některými ustanoveními Ministerstvo kultury a řada odborníků neztotožnily, podstatné je, že tento zákon byl přijat především s ohledem na požadavek sladění české právní úpravy v této oblasti s právem ES. Tento zákon také vymezuje práva a povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání. Stejně jako ČT coby veřejnoprávní subjekt mají i ostatní provozovatelé vysílání povinnost poskytovat objektivní informace a vyváženou nabídku programů pro všechny skupiny obyvatel. Dle § 32/1a) tohoto zákona je provozovatel odpovědný za obsah programů, b) je povinen zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku a nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním, c) je povinen zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva. Provozovatel převzatého vysílání není oprávněn takový program šířit. V tomto zákoně jsou rovněž upraveny instituty ochrany osob dotčených obsahem rozhlasového a televizního vysílání - „právo na odpověď" a „dodatečné sdělení".
Určitým omezením z hlediska obsahu podléhá i vysílání reklam a teleshoppingu. Provozovatelé jsou povinni nezařazovat do vysílání mj. reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující morálku, snižující úctu k lidské důstojnosti, náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) v oblasti předcházení a potírání extremismu v České republice vycházely z příslušných usnesení vlády a z nich vyplývajících úkolů. Usnesení vlády č. 498/2001 ukládá resortu práce a sociálních věcí průběžně realizovat projekty v oblasti vzdělávání nebo sociální práce zaměřené na sociální skupiny, ze kterých pocházejí pachatelé rasistických trestných činů, usnesení vlády 903/2001 ukládá předložit vládě návrh Koncepce sociální práce v oblasti předcházení a potírání extremismu. MPSV v roce 2001 pokračovalo v dříve zahájených projektech, které mají do uvedené oblasti přesah.
Metodické vedení sociálních pracovníků - sociální asistent, sociální kurátor, kurátor pro mládež.
V roce 2001 se průběžně scházely ustanovené pracovní skupiny uvedených sociálních pracovníků. Zástupci skupin byli vybráni z jednotlivých nově vzniklých krajů a jejich úkolem bylo zejména zajištění plynulého přechodu metodické činnosti z MPSV na úroveň krajů. Cílem této aktivity je především připravit podmínky pro postupné přebírání metodické činnosti krajskými úřady a zajištění transformace aktivit tak, aby byla zachována jejich kontinuita po 1. lednu 2003. Pracovním skupinám byly k dalšímu využití průběžně předávány výsledky pilotního projektu systémového přístupu k mladistvým pachatelům trestné činnosti a dětským pachatelům činnosti, která by byla jinak trestná - Centrum včasné intervence, který je s podporou MPSV a MV realizován v Ostravě. Model lze využívat také k práci s mladistvými pachateli trestných činů s extremistickým podtextem.
Projekt Centrum včasné intervence Ostrava.
Realizace projektu vychází z usnesení vlády ČR č. 1032 ze dne 6.října 1999. V průběhu roku 2001 MPSV ve spolupráci s MV zajišťovalo metodickou podporu Centra včasné intervence a dále vzdělávací program pro kurátory a mládež, který je nedílnou součástí celého projektu. Centrum včasné intervence je odborné pracoviště, které mapuje, koordinuje, metodicky vede a supervizuje práci všech subjektů, které existují v systému péče o mladistvé delikventy a aktivně se na něm podílejí. V roce 2001 byla především dále rozvíjena a do praxe postupně zaváděna metoda kazuistických seminářů vytvářející společnou bázi pro aktivity kurátorů pro mládež, probačních úředníků a poskytovatelů sociálních služeb. Cílem této spolupráce je vytvoření systému zaměřeného nejenom na osobu pachatele, ale i na poškozené a na nápravu stavu, který pachatel svým jednáním způsobil. V rámci vzdělávacího programu se v roce 2001 uskutečnilo celkem 100 výukových hodin a 4 jednodenní supervize. Zkušenosti získané realizací programu je možné již nyní doporučit k přípravě obdobných programů pro jiné typy sociálních pracovníků. Model pilotního vzdělávacího programu je průběžně konzultován s připravovaným systémem vzdělávání sociálních pracovníků tak, aby se v budoucnu mohl stát jedním z programů celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků zvyšující jejich odborné kompetence. Uvedené zkušenosti byly následně promítnuty do jednoho z navržených opatření Koncepce sociální práce pro předcházení a potírání extremismu.
Koncepce sociální práce pro předcházení a potírání extremismu251
První část materiálu podrobněji popisuje termín extremismus, vymezuje poslání a cíle sociální práce a sociálních služeb v dané oblasti, zabývá se rolí sociálního pracovníka a popisuje stav problematiky extremismu na území České republiky v roce 2000252. Část Opatření blíže popisuje čtyři návrhy konkrétních činností. Hlavní důraz Koncepce klade na prevenci - cílené působení na ty děti a mladistvé, pro které je přijetí nabídky extremistických hnutí lákavým východiskem z jejich životní a sociální situace. Velký význam je připisován metodickému vedení sociálních pracovníků a spolupráci s dalšími institucemi, především probační a mediační službou a orgány činnými v trestním řízení, dále se školskými institucemi, poskytovateli sociálních služeb, romskými koordinátory a poradci a Republikovým výborem pro prevenci kriminality.
Učební dokumenty pro základní a střední vzdělávaní
Výchova k toleranci a k prevenci extremistických názorů a postojů je integrální součástí výuky občanské výchovy (resp. výchovy k občanství) v základní škole a v nižších ročnících víceletého gymnázia. Výchova proti projevům rasismu, xenofobie, intolerance a extremismu, které si občanská výchova klade za jeden z klíčových cílů, nachází své vyjádření v učebních dokumentech pro základní školu a nižší ročníky víceletého gymnázia. Již sama koncepce výchovy k občanství je primárně zaměřena na výchovu ke snášenlivosti a respektu k odlišným názorům, postojům zvyklostem a na prevenci rasistických, xenofobních a extremistických postojů. Tato koncepce plně podporuje dlouhodobou strategii etické a právní výchovy v základních školách a gymnáziích. Současné pojetí učiva občanské výchovy reflektuje rovněž Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance (Věstník MŠMT ČR, ročník LV, sešit 5, květen 1999, s. 15, č.j. 14 423/99-22, schváleno dne 23. března 1999).
Zvýšená pozornost je uvedené problematice věnována rovněž v nově připravovaných vzdělávacích programech pro základní a gymnaziální vzdělávání (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání).
Výchova proti projevům rasismu, xenofobie, intolerance a extremismu se uskutečňuje prostřednictvím školního vzdělávání a různých volnočasových aktivit realizovaných školou. Významnými faktory jsou také celková atmosféra ve škole, úroveň mezilidských vztahů a stimulující efekt výchovného prostředí.
Analýza témat věnovaných problematice extremismu v základní škole vychází z následujících dokumentů :
V učebních dokumentech v oblasti odborného vzdělávání je problematika výchovy eliminující vlivy extremismu zařazena ve všeobecně vzdělávacích předmětech, jakými jsou dějepis a občanská nauka a v některých vzdělávacích programech je i součástí obsahu odborných předmětů, jako např. Multikulturní soužití.
V Rámcovém vzdělávacím programu pro střední odborné vzdělávání (obecná část pro všechny směry vzdělávání) je zařazeno povinné průřezové téma Občan v demokratické společnosti, které výrazně posiluje v celém kurikulu výchovu k demokracii, tím i k multikulturnímu soužití a přispívá k eliminaci extremismu.
Národní ústav odborného vzdělávání zpracoval dva projekty kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a rozpracovává třetí - Mediální výchova ve středním odborném školství, Multikulturní výchova ve středním odborném školství a Vzdělávací aktivity proti extremismu mládeže v odborném školství.
Významné místo zaujímají média, zejména internet (informace, svolávání srazů a jiných aktivit, propaganda neonacismu a neofašismu, nacionalismu apod.) magnetofonové kazety a CD nosiče (hudební nahrávky s rasistickými, antisemitskými a jim podobnými texty).
Ze zásadních koncepčních, respektive strategických dokumentů resortu školství je problematika dodržování lidských práv zohledněna v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha), který respektuje princip odstranění všech forem diskriminace. Dalším dokumentem je Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci do roku 2002, která byla schválena dne 6.ledna 1999 vládou ČR a ze které vyplynuly úkoly i pro ostatní ministerstva. MŠMT na základě usnesení vlády ze dne 22.prosince 1999 č. 1351 k plánu nelegislativních prací na I. pololetí roku 2000 předložilo na jednání vlády 10.května 2000 Zprávu o plnění úkolů vyplývajících z Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci do roku 2002. Vláda usnesením č. 459/2000 vzala výše uvedenou koncepci na vědomí.
Příkazem ministra školství č. 20/1999 byla zřízena Poradní skupina pro ministra školství, ve které jsou zástupci národnostních menšin žijících v ČR, zástupci státní správy a občanských iniciativ (např. Sdružení obcí s azylovými zařízeními) a zástupce židovské komunity.
Ministerstvo průběžně řeší vzdělávání cizinců a v souladu s právními předpisy vydalo následující pokyny:
Česká školní inspekce provedla na základě požadavku ministerstva orientační inspekci k problematice vzdělávání cizinců v základní škole, připravila metodiku sledování této oblasti a realizuje toto téma jako součást inspekční činnosti na širším vzorku škol. Zpráva byla předložena 30.září 2001.
Ke komplexní koordinaci problematiky vzdělávání cizinců byla ustavena na ministerstvu v gesci náměstka ministra pro skupiny regionálního školství pracovní skupina složená ze zástupců zainteresovaných odborů ministerstva, České školní inspekce a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství.
Dalším krokem bylo vyhlášení projektů na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR pro rok 2001. Na jejich realizaci byla vyčleněna usnesením vlády č. 1266 pro ministerstvo z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa částka ve výši 2 500 tis. Kč. Tématické zaměření projektů bylo následující :
Porada vedení ministerstva dne 27.února 2001 projednala a schválila materiál Podíl vzdělávání na realizaci Koncepce integrace cizinců.
Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí
Vznik tohoto dokumentu lze označit jako mimořádně příznivý a významný. Jasně deklarovaná vůle vlády, projevená ustanovením Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity i celou řadou vládních usnesení podporujících práva menšin a především silné emancipační hnutí uvnitř romské komunity, vytvořily předpoklady k postupnému, nicméně trvalému směřování ke zlepšení celkové situace vzdělávání romských dětí.
Základní strategické linie :
Základní okruhy pro vzdělávání Romů:
Strategie v oblasti výchovy k lidským právům a k toleranci s důrazem na aplikaci v praxi
Základní strategické linie:
Koncepce vzdělávacích aktivit v oblasti boje proti extremismu 253
Dokument je zpracován jako průřezové téma v oblasti vzdělávání a je koncipován v součinnosti s potřebami v oblasti výchovy a vzdělávání Romů. cizinců a migrantů a zohledňuje též problematiku dalších národnostních menšin žijících v ČR. Hlavním cílem všech vzdělávacích aktivit je vytváření tolerantního a multikulturních prostředí ve školách a školských zařízeních s důrazem na aplikaci v praxi a na předcházení konfliktům, posílení právní gramotnosti, podporování etnické rovnosti a způsobů implementace mezinárodních směrnic, zejména směrnice EU č. 23000/43/EC a „Deklarace o boji proti rasismu a xenofobii na internetu", směrnice OSN č. A/52/469 Ad 1. k Desetiletí výchovy k lidským právům, včetně plnění úkolů resortu školství v Národním programu přípravy ČR na členství v EU.
Z uvedených dokumentů je zřejmé, že téma extremismu a s tím související výchova k lidským právům, k demokratickému občanství a k toleranci jsou v českém vzdělávacím systému výrazně zastoupeny. Existují však ještě značné rezervy. Plnou odpovědnost za výuku ve škole má ředitel školy a v této souvislosti je potřebné a žádoucí upozornit na skutečnost, že je mnohdy ve školách opomíjena výchovná složka na úkor složky vzdělávací. Zde jsou velké rezervy zejména ve středních odborných učilištích a odborných učilištích.