Stejně jako v jiných evropských zemích, tak i v České republice je problematice extremismu a jeho projevům ve společnosti věnována značná pozornost. Česká republika uplatňuje již od svého vzniku nekompromisní postoj vůči veškerým projevům rasové, etnické, sociální či jiné nesnášenlivosti.
Vývoj situace v této oblasti je popisován v periodických vládních zprávách. Ty rovněž podávají detailní informaci o aktivitách státních orgánů v boji proti extremismu.
"Zprávu o extremismu na území České republiky" (dále jen "Zpráva") připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Na její přípravě se dále podíleli zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Nejvyššího státního zastupitelství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby, Rady pro lidská práva vlády ČR (odboru lidských práv Úřadu vlády ČR), Rady pro národnosti vlády ČR, Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity (pracovní skupiny pro bezpečnostní otázky). Obsah Zprávy byl rovněž konzultován se zástupci akademické obce, kteří se zabývají extremismem v rámci své znalecké činnosti.1
"Zpráva" představuje konsensuální pohled státních orgánů na danou problematiku.
Cílem "Zprávy" je podat souhrnnou informaci o problematice extremismu na území České republiky a jejím dopadu na vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v roce 1999, pojmenovat ta potencionální rizika, na něž je třeba soustředit mimořádnou pozornost a vyhodnotit efektivnost opatření přijatých vládním usnesením č. 720/1999. Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z přílohy k usnesení vlády č. 720/1999 je včleněno do textu jednotlivých kapitol této zprávy. Znění úkolu je vždy uvedeno v poznámce pod čarou.
Tato informace má být podkladem pro politická rozhodnutí vlády.
Předkladatelé Zprávy v úsilí o její úplnější a vyváženější dikci korigovali její dosavadní selektivní informační charakter ve vztahu k extremistické scéně. Některá občanská sdružení nebo politické strany, registrované u Ministerstva vnitra, dříve pojednávané obecně jako registrované protisystémové organizace, jsou nyní uvedeny jmenovitě.2 Tento krok má především preventivní charakter (jak vůči veřejnosti, tak ale také vůči členům organizace), nelze jej považovat za skandalizaci těchto organizací ani za projev úsilí o kriminalizaci jejich členů. Smyslem je označit všechny ty organizace, u nichž mají příslušné státní orgány oprávněné důvody domnívat se, že některé jejich aktivity lze spojovat s extremismem, jak je tento pojem ve Zprávě definován a používán. Samotné uvedení registrované organizace ve zprávě o extremismu nemá pro tuto organizaci žádné právní důsledky. Státní orgány jsou připraveny vést se všemi organizacemi o správnosti jejich uvedení ve Zprávě diskusi.
Veřejnosti se až doposud dostávaly pouze ty informace, které tyto organizace prezentují "samy o sobě", jak chtějí být viděny a do jaké role se stylizují. K objektivnější informovanosti občanů by měly přispět informace, jak nahlíží na tato sdružení a jejich aktivity státní orgány. Právě v tom spočívá smysl nově zvoleného přístupu. Představuje to velmi podstatnou součást prevence extremismu jako takového.3 Správnost tohoto postupu lze doložit na velmi inspirativním, a zároveň jednoznačném, přístupu státních orgánů Spolkové republiky Německo k extremismu.4
Trestné činnosti s extremistickým podtextem se dopouštěli především pravicově extremističtí příznivci hnutí skinheads a dále levicově extremističtí "anarchoautonomové"5. Ve spojitosti s extremismem nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti. Rovněž nebyly zjištěny poznatky k závažné trestné činnosti sekt. Z pohledu bezpečnosti státu a nutnosti chránit stávající ústavní zřízení byla ze strany příslušných státních orgánů věnována pozornost také aktivitám organizací, které se hlásí k aktivnímu návratu k totalitnímu režimu z doby před 1989, nebo k jeho modernější autoritativní modifikaci. Přívrženci tohoto proudu sice nepáchají otevřeně trestnou činnost, existují však důvodné obavy z jejich subverzivní činnosti spočívající mimo jiné také v iniciaci společenského napětí v problémových regionech.