Ministerstvo vnitra

2. Trestná činnost, vývoj jednotlivých druhů trestné činnosti a bezpečnostních rizik

Pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality se nezměnilo, na prvních čtyřech místech zůstává hl. m. Praha, Severomoravský, Jihomoravský a Středočeský kraj. S výjimkou hl. m. Prahy a kraje Západočeského byl v ostatních krajích evidován pokles počtu zjištěných trestných činů, nejvýraznější v kraji Severomoravském a Severočeském. Pokud se týká počtu zjištěných trestných činů majetkové kriminality, pořadí prvních čtyř krajů je totožné s pořadím krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality (ve všech krajích byl evidován pokles s výjimkou hl. m. Prahy), v počtu zjištěných trestných činů násilné kriminality je na prvním místě kraj Severomoravský před Prahou a Jihomoravským krajem, nejvíce zjištěných trestných činů hospodářské kriminality bylo evidováno v hl. m. Praze a v krajích Středočeském a Severomoravském (růst byl zaznamenán ve všech krajích s výjimkou hl. m. Prahy).

Pořadí krajů v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je rozdílné (s výjimkou hl. m. Prahy) od pořadí krajů podle absolutní výše počtu zjištěných trestných činů. Nejzatíženějším územím v počtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je Praha, Středočeský a Severočeský kraj. Jihočeský kraj, kde je tradičně evidován nejnižší počet zjištěných trestných činů, je v přepočtu na 10.000 obyvatel na 6. místě, na posledním 8. místě je naopak kraj Východočeský, kraj Severomoravský na 5. místě (2. místo v počtu zjištěných trestných činů) v rámci krajů ČR.

Negativní trend ve vývoji kriminality na území hl. m. Prahy, kde bylo evidováno PČR celkem 57.935 zjištěných trestných činů, pokračuje. Na Prahu připadá 28 % všech zjištěných trestných činů na území ČR. Vývoj kriminality na území hl. m. Prahy je dán specifickou situací typickou i pro další velkoměstské aglomerace - vysoká hustota obyvatelstva, rozsáhlá sídlištní zástavba, anonymita občanů, koncentrace potencionálních kriminálních živlů, vysoký počet obchodů, institucí apod. K podstatnému růstu počtu zjištěných trestných činů došlo u trestných činů loupeže, podvodů (v rámci majetkové kriminality), nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů a jako v jediném kraji vloupání do bytu, další problematickou oblastí je působení zločineckých organizací se všemi průvodními jevy (drogy, prostituce, násilná kriminalita) a aktivizace extremistických skupin a hnutí. Pozitivní je růst počtu objasněných trestných činů (+9,3 %) i objasněnosti, která dosáhla 31,3 % (v roce 1993 dosáhla objasněnost 18,2 %).

V Západočeském kraji ve sledovaném období byl vývoj kriminality obdobný jako v Praze - byl zde evidován růst počtu zjištěných trestných činů celkové kriminality (v ostatních krajích PČR evidovala pokles; přesto zůstává na 7. místě v počtu zjištěných trestných činů v rámci krajů ČR), nejvyšší procentní růst počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality, stagnace počtu majetkové kriminality (obdobně v kraji Středočeském), evidován byl růst počtu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých a trestných činů nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů.

Středočeský kraj patří z hlediska počtu zjištěných trestných činů mezi čtyři nejrizikovější kraje ČR, z hlediska přepočtu zjištěných trestných činů na 10.000 obyvatel je dokonce na druhém místě za hl. m. Prahou. Středočeský kraj patří mezi tři kraje, kde byl evidován růst násilné kriminality (na konci roku 1998 zde byl jako v jediném kraji ČR evidován pokles počtu těchto trestných činů) a růst počtu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých. Jako v jediném kraji zde byl evidován pokles počtu zjištěných trestných činů nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů.

V dalších krajích - Severomoravském, Severočeském a Jihomoravském, kde je dlouhodobě evidován vysoký počet zjištěných trestných činů celkové kriminality, došlo v průběhu sledovaného období k jejich nejvyššímu poklesu. Jihomoravský kraj spolu se Severomoravským patří mezi kraje ČR s nejvyšším poklesem počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním a počtu zjištěných trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých.

Diskutovanou otázkou je vztah mezi vývojem kriminality a mírou nezaměstnanosti. Údaje tento vztah zatím nepotvrzují (viz tabulková část - Srovnání počtu zjištěných tr.č. na 10 tis. obyvatel a míry nezaměstnanosti v roce 1999).
Podrobněji o vývoji kriminality a přijímaných opatřeních - bezpečnostních akcích, posilování hlídkové a obchůzkové služby apod. v krajích ČR viz část druhá zprávy Vnitřní bezpečnostní situace v krajích ČR v roce 1999.

Pořádková policie zjistila celkem 1.126.130 (-5.476) přestupků⁴⁾ dle zákona ČNR č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Nejvíce přestupků s nejvyšším růstem bylo zjištěno na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (dle § 22 cit. zák.), a to 805.889 (+9.003), což je 71,6 % všech přestupků zjištěných příslušníky služby pořádkové policie. Přestupků na úseku veřejného pořádku a občanského soužití (§§ 47 až 49 cit. zák.) bylo zjištěno 137.629 (-12.270), proti majetku (§ 50 cit. zák.) 136.942 (+1.342) a přestupků na úseku alkoholismu a toxikomanie 18.652 (-1.976).

V blokovém řízení pořádková policie řešila celkem 814.203 (-34.931) přestupků, přičemž na pokutách vybrala částku ve výši 232.595.860 Kč (+8.736.000 Kč).

Pořádková policie dále oznámila nebo odevzdala (§ 58 odst.1 a odst. 3, písm. a) cit. zák.) k projednání179.485 (+28.417) přestupků. Odložila (§ 58 odst. 3, písm. b) cit. zák.) celkem 126.865 (+1.037) přestupků, z toho z důvodu nezjištění pachatele 103.024 (-476).

Dopravní policie zjistila 1.050.209 (+75.177) dopravních přestupků spáchaných řidiči motorových vozidel a 28.450 (+6.411) dopravních přestupků ostatních účastníků silničního provozu. V blokovém řízení byla za tyto přestupky uložena celková částka ve výši cca 350 mil. Kč (+30 mil. Kč). Největší počet přestupků byl za překročení povolené rychlosti (550.347).

Službou železniční policie bylo řešeno celkem 21.238 (+3.564) přestupků dle zákona ČNR č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, z toho jich bylo v dopravě 15.143 (+3.732), proti veřejnému pořádku 3.022 (-866) a proti majetku 2.241 (+297). Z uvedeného počtu bylo blokově řešeno 17.901 přestupků a uloženy blokové pokuty v celkové částce 3.333.920 Kč (+707.320 Kč).

Ve sledovaném období Policie ČR evidovala 127.887 osob (-1,1 %) podezřelých pro trestné činy na území České republiky. Počet mužů-pachatelů (věk 18 let a více) vyšetřovaných pro trestné činy byl 97.019, tj. 75,9 % z celkového počtu pachatelů, žen (věk 18 let a více) 12.890, tj. 10,1 % z celkového počtu pachatelů. Prvopachatelů evidovala policie celkem 89.920 a pachatelů ve věku 20-30 let 43.863 (v této věkové kategorii se nacházejí nejsilnější populační ročníky let 1970-1975), pachatelé této věkové kategorie tvoří 34,3 % z celkového počtu evidovaných pachatelů. Nejvyšší procentní podíl z počtu obyvatel příslušné věkové kategorie mají pachatelé ve věkové kategorii 18-20 let.

Obvinění sdělily úřady vyšetřování 110.867 (+9,4 %, +9.520) osobám. Celkem bylo trestní stíhání vedeno (s převodem stíhaných osob z předchozího období) proti 130.403 (+5,2 %, +6.463) obviněným. Pro podezření ze spáchání trestného činu bylo dále prověřováno 35.912 osob, kterým nebylo v hodnoceném období sděleno obvinění.

Do vazby bylo vzato 12.458 obviněných, což je 11,2 % ze všech osob, kterým bylo sděleno obvinění. K 31.12.1999 zůstalo ve vazbě 2.318 osob, celkem zůstalo stíháno 19.710 obviněných.

Soudy České republiky pravomocně odsoudily celkem 62.595 osob⁵⁾ (+8.512, +15,7 %) - nejvyšší údaj po roce 1989. Celkem 5.077 osob spáchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (8,1 %) a 654 osob pod vlivem jiné návykové látky (1,0 %). Ve skladbě trestných činů nedošlo k výraznějším změnám. Pro majetkové trestné činy bylo pravomocně odsouzeno 26.990 (+4.052) osob, pro trestné činy v dopravě 6.086 (+267) osob, pro násilné trestné činy 2.615 (+488) osob a pro hospodářské trestné činy 935 (+399).

Nejvíce osob odsoudily soudy Severomoravského kraje - 16.402 (26,2 %), následují soudy Severočeského kraje - 12.557 (20,0 %), Jihomoravského kraje - 11.525 (18,4 %), hl.m. Prahy - 10.915 (17,4 %) a nejméně soudy Jihočeského kraje - 4.814 osob (7,6 %).

Ve skladbě trestů převažují tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem (38.189 odsouzených - 61,0 %), nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 17.416 osobám (28,5 %) a samostatné peněžité tresty 3.370 osobám (5,3 %). Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly nejčastěji ukládány ve výměře do jednoho roku - 9.926 osobám (64,7 %), ve výměře od jednoho do pěti let 4.728 osobám (30,8 %), ve výměře od pěti do patnácti let 671 osobám (4,3 %), 12 osobám byl uložen trest od patnácti do dvaceti pěti let, 4 osobám pak výjimečný trest na doživotí.

K 31.12.1999 bylo ve výkonu vazby 6.934 (-191) osob a ve výkonu trestu odnětí svobody 16.126 (+1.184) osob, celkem 23.060 (+993) vězňů. Z celkového počtu mělo 19.485 (+1.822) státní příslušnost ČR, 2.965 (-81) mělo cizí státní příslušnost, 610 (-748) vězňů nemělo rozhodnutí o státním občanství k ČR nebo SR.

Z celkového počtu 6.934 osob ve výkonu vazby bylo 3.390 v přípravném řízení a v řízení před soudem 3.430 osob. Průměrná délka vazby byla v přípravném řízení 89 (-2) dní, v řízení před soudem 120 (-9) dní a ve vyhošťovací vazbě 103 (+64) dní. Celková délka vazby od jejího uvalení činila v průměru 164 (-13) dní. Podíl mladistvých činil 227 (-37) osob., tj. 3,3 % z celkového počtu osob ve výkonu vazby.

Z celkového počtu 16.126 odsouzených vykonávalo trest odnětí svobody ve věznici s dohledem 314 (+38), s dozorem 5.395 (+474), s ostrahou 9.597 (+553) a se zvýšenou ostrahou 820 (+119) odsouzených. Podíl mladistvých ve výkonu trestu odnětí svobody činil 131 (-32) odsouzených. V průběhu roku 1999 došlo u 799 (+114) odsouzených ke zmírnění režimu, u 230 (+20) ke zpřísnění režimu. O podmíněném propuštění bylo rozhodnuto u 3.299 (+173) odsouzených.

Naplněnost vazebních věznic dosáhla 110 % (+1 %) a věznic 121 % (+4 %), v roce 1999 byly zaznamenány hromadné nepokoje vězňů ve vazební věznici Praha-Pankrác, k hromadnému odmítnutí stravy došlo ve třech případech, dále došlo ke 4 závažným mimořádným událostem při střežení vězňů, uprchli 3 odsouzení, z nestřežených objektů se vzdálilo 31 (+11) odsouzených, v pokusu o útěk bylo zabráněno 24 (+15) vězňům. Při výkonu služby i mimo službu došlo k napadení příslušníků Vězeňské služby v 80 (+14) případech. Pokračuje situace, kdy je nedostatek pracovních příležitostí pro odsouzené, průměrná zaměstnanost odsouzených v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody dosáhla 36,4 %. Pokračovalo přeplňování vazebních věznic a věznic, celková ubytovací kapacita vězeňských zařízení dosáhla deficitu téměř 4.000 míst, což znamená neúčinné zajišťování pentenciární funkce trestu odnětí svobody. Zvyšování nákladů na vězeňství nelze považovat za dlouhodobé řešení. To může přinést jen změna trestní politiky (tzv. alternativní tresty, probační dohled apod.). korespondující s praxí vyspělých zemí. Zejména ve státech Evropské unie je odklon od masivního využívání trestu odnětí svobody, snaha je po výrazném rozšíření alternativních trestů a tzv. odklonů v trestním řízení. V ČR byl v roce 1996 uložen trest obecně prospěšné práce v 725, v roce 1999 ve 3.278 případech.⁶⁾

Pro resort spravedlnosti představuje neuspokojivá situace ve vězeňství vyvolaná především neúnosnou přeplněností věznic významný rizikový faktor.

Ve sledovaném období byla zaznamenána Policií ČR recidiva u 36.096 (-999) osob, podíl recidivistů s 28,2 % ve struktuře pachatelů trestné činnosti, ve srovnání s rokem 1998, stagnuje (v roce 1993 činil 32,9 %).

Celkem spáchali recidivisté 62.216 (- 2.001 tr. č., -3,1 %) trestných činů, tj. 32,2 % ze všech objasněných trestných činů. O zaměření recidivistů vypovídá jejich podíl na druzích kriminality.

Recidivisté spáchali celkem 839 trestných činů se zbraní, tj. 21,8 % z celkového počtu trestných činů spáchaných se zbraní.

Nejvíce trestných činů spáchaných recidivisty zůstává, i přes poměrně značný pokles, v rámci majetkové kriminality (17,6 % z celkového počtu objasněných tr. č.), snížil se počet násilných (2,8 %), hospodářských (3,7 %) i mravnostních (0,3 %) trestných činů spáchaných recidivistou.

Z celkového počtu odsouzených osob bylo soudy označeno 9.906 recidivistů (15,8 %, v roce 1998 17,7 %). Nejčastěji byli odsouzeni za trestné činy proti majetku - 4.922 osob (49,6 %, v roce 1998 47,5 %). 6.273 byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody, 2.497 osobám tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Nejvíce recidivistů bylo odsouzeno soudy Severomoravského kraje - 3.464, Severočeského kraje - 2.305 a soudy hl.m. Prahy - 1.893.

Zastoupení cizinců mezi trestně stíhanými osobami v ČR osciluje od roku 1993 kolem hodnoty 6%. Trestně stíhala Policie ČR ve sledovaném období 7.491 (-207, -2.7 %) cizích státních příslušníků, což je 5,9 % z celkového počtu trestně stíhaných osob. Kvalifikovaným odhadem z databáze policejní statistiky lze konstatovat, že necelá třetina trestně stíhaných cizinců v roce 1999 byli cizinci s povoleným trvalým nebo dlouhodobým pobytem⁷⁾. V poklesu trestně stíhaných cizinců se projevilo zejména snížení počtu trestně stíhaných občanů Slovenska (-773 osob), počet stíhaných cizinců z ostatních zemí se naopak zvýšil (+566). Z dlouhodobého hlediska dochází k poklesu trestně stíhaných občanů Slovenska. V roce 1994 jich bylo stíháno 4.454, v roce 1999 2.184. Roste počet trestně stíhaných dalších cizích státních příslušníků, a to v obráceném poměru (v roce 1994 2.347, v roce 1999 5.307).

Celkem trestně stíhaní a vyšetřovaní cizí státní příslušníci spáchali 14.192 (+1.257 tr. č.) objasněných trestných činů, tj. 7,3 % z celkového počtu objasněných trestných činů (v roce 1996 6,8 %, v roce 1998 7 %). Roste počet objasněných trestných činů hospodářské kriminality, klesl počet objasněných trestných činů násilné a mravnostní kriminality, stagnuje počet objasněných trestných činů majetkové kriminality, kde pachatelem byl cizí státní příslušník. Násilnou trestnou činnost často páchají cizinci mezi svými etniky.

Trestná činnost cizinců převažuje v příhraničních okresech (vyloučíme-li Prahu); oblasti nejčastěji využívané cizinci při nelegální migraci vykazují vysoký podíl trestně stíhaných cizinců.

Celkem bylo odsouzeno 4.769 cizinců (7,6 % z celkového počtu odsouzených, v roce 1998 bylo odsouzených 2.714 cizinců, což bylo 5,8 % z celkového počtu odsouzených. Nejvíce odsouzených osob bylo příslušníky Slovenské republiky (1.649) a Ukrajinské republiky (1.049). 2.469 byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a 1.379 trest odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Nejvíce cizinců odsoudily soudy hl.m. Prahy - 1.264 a Jihomoravského kraje - 697 osob.

2.3.3. Trestná činnost páchaná na mládeži a trestná činnost páchaná mládeží

Ve sledovaném období Policie ČR evidovala 8.832 (+0,1 %) pachatelů trestné činnosti z řad dětí (do 15 let) a 9.146 (-13,3 %) mladistvých (15-18 let). Podíl dětí na celkovém počtu pachatelů stagnuje, podíl mladistvých se mírně snížil. Z celkového počtu pachatelů z řad dětí byla zaznamenána Policií ČR recidiva v 36,4 %, z řad mladistvých celkem v 31,5 %. Z dlouhodobého hlediska (od roku 1993) vzrostl počet dětí - pachatelů trestné činnosti o 18,9 %, počet trestných činů spáchaných dětmi o 54,4 %.⁸⁾

Poznámka: * nelze srovnávat, příslušný kód TSK byl jako samostatný zaveden až v průběhu roku 1999.

Dlouhodobým trendem trestné činnosti mládeže je zvyšující se kvalifikovanost páchání prakticky všech druhů trestné činnosti, k jejímu zakrývání jsou používány stále rafinovanější formy. Četnost výskytu jednotlivých trestných činů je rozdílná podle určitých regionů.

Děti spáchaly 12.464 a mladiství 14.920 objasněných trestných činů. V přepočtu na 10.000 dětí ČR připadalo v roce 1999 71,2 objasněných trestných činů (v roce 1998 67). V přepočtu na 10.000 mladistvých ČR připadalo v roce 1999 359,8 objasněných trestných činů (v roce 1998 388,6).

Kriminální aktivity mládeže jsou zaměřeny zejména na majetkovou kriminalitu, kde policisté nenacházejí odlišnosti ve srovnání s kriminalitou dospělých. Alarmující je skutečnost, že děti ve srovnání s mladistvými spáchaly více trestných činů násilné kriminality, více trestných činů úmyslného ublížení na zdraví, počet vražd spáchaných dětmi roste a téměř shodný je i počet trestných činů mravnostní kriminality.

Opakovaně je zjišťována agresivita a brutalita. U mravnostní trestné činnosti páchané mládeží je motivací převážně touha po sexuálním poznávání stejně starých osob, u drogových deliktů je to touha po dosud nepoznaném. Vliv řady negativních jevů (špatně fungující rodina, party vrstevníků, záškoláctví, ale i požití alkoholu nebo jiných návykových látek) se obvykle kumuluje. V průběhu hodnoceného období byla proto zvýšená pozornost věnována záškoláctví, které je posuzováno jako závažný kriminogenní faktor. Klesal podíl mladistvých na trestné činnosti (co do spáchaných skutků i co do pachatelů) při souběžném přibývání podílu dětí na spáchané kriminalitě. Opatření zde nemohou zůstat jen v poloze trestně právní, ale musí se jednat o systémový, systematický a koordinovaný přístup státních orgánů a nestátních organizací podílejících se na prevenci. Podrobněji se problematikou rizikových skupin mládeže zabývá "Zpráva o průběžném plnění Strategie prevence kriminality do roku 2000". Přesto je třeba zmínit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nadále participuje na projektu Centra včasné intervence, úkolem sociálních kurátorů byla kontinuální sociální práce s pachateli trestné činnosti, počet fungujících domů na půl cesty vzrostl na 14, zintenzivnila se spolupráce kurátorů pro mládež a probačních pracovníků v trestním řízení proti mladistvým. Policie ČR spolupracuje s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) i příslušnými školskými úřady jednotlivých regionů. MŠMT pokračovalo v realizaci minimálních preventivních programů pro školy a školská zařízení v oblasti zneužívání návykových látek zvaný Škola bez drog. V rámci těchto programů jsou také realizovány vzdělávací aktivity, specializované programy a programy zaměřené na spolupráci s rodiči, jsou nedílnou součástí preventivních projektů realizovaných ve městech a obcích, netýkají se pouze problematiky drog, ale i dalších sociálně patologických jevů včetně extremismu. Zvýšená pozornost je i nadále věnována mladistvým a mladým odsouzeným.

Trestná činnost páchaná mládeží v souvislosti s nealkoholovou toxikomanií měnila v průběhu posledních let svoji podobu negativním směrem. Alarmující je skutečnost, že jsou evidovány případy distributorské činnosti ve školských zařízeních I. cyklu a různých výchovných zařízeních pro děti a mládež. Potvrdil se růst počtu konzumentů omamných a psychotropních látek, na straně druhé však aplikací novely trestního zákona v praxi se podařilo snížit a omezit činnost dealerů, zejména pouličního charakteru. Zjištěných trestných činů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek spáchaly děti 428 (tj. 6,7 % z celkového počtu těchto evidovaných trestných činů), mladiství 455 (tj. 7,1 %).⁹⁾

Celkem bylo odsouzeno 4.723 mladistvých osob¹⁰⁾ (7,5 %), oproti roku 1998 nedošlo k výraznější změně (4.605 osob). Nejčastěji zůstává odsouzení za majetkové činy - 2.302 osob (49,9 %). 56 mladistvých bylo odsouzeno pro trestné činy s rasovým kontextem. 3.448 osobám byl uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, 512 nepodmíněné tresty.

Nejvíce mladistvých odsoudily soudy Severomoravského kraje - 1.061, Severočeského kraje - 961 a soudy Jihomoravského kraje - 655 osob.

Alarmující je trestná činnost páchaná na mládeži. Nejzávažnějšími případy byly pohlavní zneužívání dětí a týrání svěřené osoby.¹¹⁾ Tato trestná činnost může také vytvářet kriminogenní zázemí pro vznik pozdější trestné činnosti.

2.3.4. Trestná činnost příslušníků Policie ČR, Armády ČR, zaměstnanců Celní správy a příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské služby ČR¹²⁾

V roce 1999 zaznamenala Inspekce ministra vnitra růst počtu trestně stíhaných policistů i zjištěných trestných činů. Údaje se týkají vyhledaných a objasněných trestných činů. Nárůst kriminality policistů nemusí proto znamenat absolutní zvýšení trestné činnosti příslušníků PČR, ale spíše snížení úrovně latentní kriminality (například počet objasněných trestných činů pojistných podvodů měl počátky v minulých letech). Zkvalitnění spolupráce s Policí ČR mělo podstatný podíl na odhalování této trestné činnosti.

Vzhledem k tomu, že v roce 1999 pokračoval nárůst kriminality policistů, zahájený v roce 1998, jsou poslední dva roky návratem do období, kdy docházelo ve víceletém horizontu ke zvyšování kriminality policistů. Dynamika nárůstu kriminality policistů se však v roce 1999 (v porovnání s rokem 1998) snížila.

V grafu jsou zachyceny meziroční procentní změny počtu zjištěných pachatelů a počtu spáchaných trestných činů

Pokud jde o podíly jednotlivých krajů na celkovém počtu zjištěných pachatelů, jsou stejně jako v několika uplynulých letech nejpočetněji zastoupeni policisté vykonávající službu v Severomoravském kraji a hl. m. Praze. Jedná se o místo služebního zařazení (výkonu služby) policisty v době spáchání trestného činu a nemusí být ve všech případech rovno jeho příslušnosti k odpovídající krajské správě Policie ČR.

Porovnáme-li počet zjištěných pachatelů z řad příslušníků Policie ČR s celkovým počtem policistů vykonávajících službu v daném kraji, byla zjištěna největší kriminalita policistů v rámci Severomoravského kraje, kde procentuální vyjádření činí 1,04 % a Severočeský kraj s 0,97 %. Nejnižší podíl je v krajích Jihomoravském (0,46 %), Středočeském (0,64 %) a hl. m. Praze (0,70 %).

Vyšetřování 345 pachatelů bylo dosud ukončeno ve 215 případech, z toho v 179 návrhem na podání obžaloby podle § 166/3 tr. řádu, u 10 případů bylo trestní stíhání zastaveno podle § 172 tr. řádu, ve dvou případech bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno (§§ 307 a 308 tr. ř.) a 23 případů bylo odloženo podle § 159/2 tr. řádu.

Poměr policistů-pachatelů v praporčických (237 pachatelů) a důstojnických (108 pachatelů) hodnostech zůstává stabilní (69:31). V předcházejících třech letech byl poměr procentního zastoupení praporčíků a důstojníků na kriminalitě policistů obdobný (71:29 v roce 1998, 63:37 v roce 1997 a 67:33 v roce 1996).

Z hlediska věkového složení měli na trestné činnosti, i přes stagnaci počtu pachatelů, největší podíl policisté mladší věkové kategorie do 30 let věku (162 pachatelů, v roce 1998 157 policistů); 132 policistů ve věku od 30 do 40 let znamenalo výrazné zvýšení (91 v roce 1998).

S touto charakteristikou souvisí i hledisko délky služby u Policie ČR. Policisté s praxí kratší než 5 let spáchali celkem 135 trestných činů (156 v roce 1998), s praxí mezi 5 a 10 lety 190 trestných činů (134 v r. 1998) a s praxí mezi 10 a 15 lety 43 trestné činy (30 v r. 1998). Vysoký podíl stíhaných policistů s kratší dobou služebního poměru je ve velké míře důsledkem životní a odborné nezkušenosti mladých policistů. Kategorie stíhaných policistů s kratší dobou služby je z velké části identická s kategorií pachatelů ve stáří 20 - 30 let.

V roce 1999 bylo z celkového počtu 438 zjištěných trestných činů 282 spácháno v době výkonu služby policistů a 156 v době mimo službu. V roce 1998 byla situace opačná, když ve službě policisté spáchali 165 a mimo službu 208 trestných činů.

Na celkovém počtu 345 zjištěných pachatelů se nejvíce podíleli policisté zařazení ve službě pořádkové policie (174, +15), dopravní policie (63, +23), kriminální policie (35, +14), cizinecké a pohraniční policie (18, -12) a na útvarech vyšetřování (15, +3). Vysoký podíl pachatelů - policistů z řad služby pořádkové policie vyplývá jednak z její početnosti, a dále z faktu, že právě u pořádkové služby je nejvyšší podíl mladých policistů.

Největší podíl na trestné činnosti policistů mají zjištěné trestné činy kvalifikované jako zneužívání pravomoci veřejného činitele, jichž bylo v roce 1999 spácháno 166 (v roce 1998 104), tj. téměř 38 % z celkového počtu trestných činů. Snížil se počet zjištěných trestných činů úmyslného ublížení na zdraví na 17 případů (v roce 1998 to bylo 32 případy), což odpovídá snížení o 50%. 54 trestné činy v dopravě (§§ 179, 180, 184, 201, 223, 224, 257), zůstaly na úrovni roku 1998. Naopak k výraznému zvýšení došlo u podvodů se 44 případy zjištěnými v roce 1999 (v roce 1998 to bylo 26 případů). Zde je však nutné zdůraznit, že v roce 1999 bylo dále zjištěno 12 pojistných podvodů (v předcházejících letech nebyl evidován žádný případ - viz Tabulková část).

Celkem bylo pravomocně odsouzeno 102 (+4 osoby) příslušníků Policie ČR¹³⁾ (0,1 % z celkového počtu odsouzených). Nejčastěji byli odsouzeni pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele - 33 pachatelů (§ 158 tr.zák.) a trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 224 tr.zák.) - 12 osob.

Nejvíce těchto osob odsoudily soudy hl.m. Prahy - 23 (22,5 % z celkového počtu odsouzených příslušníků PČR) a kraje Severomoravského - 17 (16,6 %). Nejméně pak soudy Jihočeského kraje - 2 (1,9 %).

Vojenská policie (dále VP) šetřila 5.830 (-5,5 %) případů podezření ze spáchání trestného činu příslušníky resortu MO a Armády ČR (dále AČR). Více než 95 % byli pachateli-vojáci v základní službě (VZS). Z 1.000 vojáků v základní službě se 166 příslušníků dopustilo jednání naplňujícího znaky skutkové podstaty trestného činu (v roce 1998 - 167). Na 1.000 vojáků z povolání a v další službě bylo pro jednání směřující ke spáchání trestného činu šetřeno VP 11 osob (v roce 1998 - 12). U vojáků z povolání se z hlediska věkového složení nejčastěji trestné činnosti dopouštěli vojáci ve věku do 35 let (cca 60 % ze všech šetřených osob této kategorie).

Přes pozitivní pokles počtu šetřených případů v kategorii trestných činů vojenských (v porovnání s rokem 1998 snížení o více jak 10 %), představuje podíl trestných činů vojenských (hlava XII tr. zákona) na celkovém počtu stále 66 %. Případy majetkové a hospodářské trestné činnosti tvoří 26 % a ostatní trestné činy se podílí 8 %.¹⁴⁾

Z trestných činů vojenských se vojáci v základní službě nejčastěji dopouštěli jednání směřujících k páchání trestných činů svémocného odloučení a zběhnutí (tj. 48 % z celkového počtu trestných činů vojenských). VP šetřila 256 případů trestných činů porušování práv a chráněných zájmů vojáků (§§ 279a a 279b tr. zákona), tzv. šikanování (-20 %); tj. méně jak 4,5 % z celkové trestné činnosti páchané příslušníky AČR (5,2 % v roce 1998). Téměř ve všech případech (98 %) jsou pachateli vojáci v základní službě.

VP šetřila celkem 21 případů (-60 %) pro podezření ze spáchání tr. činu nedovoleného ozbrojování, z toho se v 16 případech jednalo o krádeže zbraní, trhavin, munice a dalšího výzbrojního materiálu. Z uvedeného počtu se v 7 případech jednalo o závažnější krádeže výzbrojního materiálu (pistole, samopaly vz. 58 nebo vz. 61, RG F-1, trhaviny). Rozhodující část pachatelů byla předána do vyšetřování Policii ČR pro podezření ze spáchání tr. činu nedovoleného ozbrojování.

Pro podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku na úseku toxikomanie bylo šetřeno 370 osob (v roce 1998 189) - 99 % byli vojáci v základní službě. Přibližně u 90 % pachatelů bylo zjištěno užívání tzv. měkkých drog, především marihuany.¹⁵⁾

Celkem bylo odsouzeno 1.837 (-425 osob) příslušníků Armády České republiky (2,9 %). Nejčastěji se dopouštěli trestné činnosti svémocného odloučení dle § 284 tr.zák. - 497 osob (27,0 %) a trestného činu zběhnutí podle § 282 tr.zák. - 206 osob (11,2 %).

Nejvíce jich bylo odsouzeno soudy Středočeského kraje - 470 (25,5 % z celkového počtu odsouzených příslušníků Armády ČR), Jihomoravského kraje - 381 (20,7 %) a soudy Severomoravského kraje - 360 (19,5 %).

Kontrolní útvary celní správy provedly řadu plánovaných i neplánovaných kontrol. Na základě kontrolních zjištění bylo propuštěno ze služebního poměru 26 celníků, 8 celníků bylo zproštěno výkonu služby, ve 295 případech byl udělen kázeňský trest (ve 219 případech snížení funkčního platu). Opatření se týkala i občanských zaměstnanců - skončení pracovního poměru ve třech případech, písemné upozornění v 19 případech a ve 2 případech byl snížen funkční plat.

Pro podezření ze spáchané trestné činnosti při výkonu služby i mimo službu bylo prošetřováno celkem 350 (-36) příslušníků Vězeňské služby (dále VS). Podle ustanovení § 159 odst. 1 tr. řádu byla věc odložena u 234 (-33) a dle §§ 159/1b a 171/1 tr. řádu odevzdána ke kázeňskému projednání u 58 (-2) příslušníků VS. K zastavení trestního stíhání došlo u 4, obviněno bylo 14 a šetření dosud probíhá u 35 příslušníků VS. Zahájeno bylo trestní řízení s 22 (+3) občanskými pracovníky VS, z toho u 9 (+2) občanských pracovníků byla věc odložena orgány PČR.

Soudy bylo pravomocně odsouzeno 13 (0,02 %) příslušníků VS (v roce 1998 16). Nejčastěji šlo o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví z nedbalosti a trestné činy podvodu.

Z toho bylo 5 odsouzeno soudy Severočeského kraje, 4 Západočeského a 2 soudy Severomoravského kraje.

Poznatky o obětech trestného činu v ČR jsou stále dosud velmi nesystematické. Policejní statistiky zůstávají i nadále jedinými statistikami orgánů činných v trestním řízení, které obsahují určité údaje o obětech trestných činů. Tyto statistiky konkrétně hovoří o "objektech napadení". Pokud jde o osoby napadení, jsou členěny na muže, ženy a skupiny osob.¹⁷⁾ U těchto osob je evidován jejich věk, taktické hledisko, sociální hledisko a následky trestného činu.

V následující tabulce je uveden počet obětí vycházející z policejních statistik. S ohledem na výše uvedený způsob sběru dat o obětech lze z těchto statistik odvodit pouze minimální počty evidovaných obětí trestného činu.

Jedním ze způsobů, jak se blíže dozvědět o velikosti populace zasažené trestným činem, jsou viktimologické výzkumy (výzkumy obětí trestné činnosti).¹⁸⁾ Oproti roku 1998 mírně poklesl podíl občanů přímo postižených trestným činem, a to z 28 % na 19 % dotázaných¹⁹⁾ (většinou šlo o jeden trestný čin, nikoli opakovanou viktimizaci). Nejčastěji uváděným trestným činem byla jiná větší krádež nebo úmyslná majetková škoda, vloupání, krádež automobilu a drobné pouliční či kapesní krádeže. Podíl postižených pravděpodobně koresponduje s údaji v policejních statistikách, vzhledem k tomu, že občané hlásí větší podíl spáchaných trestných činů. Výzkum naznačuje dosti výrazný posun v chování populace v posledním období, když tři ze čtyř postižených nahlásili záležitost policii; dřívější výzkumy vykazovaly stabilně zhruba polovinu případů. Mladí lidé (do 25 let) hlásili postižení relativně méně často, podobně tak i lidé s nižším sociálním statusem. Polovina těch, kteří čin ohlásili policii, považuje její reakci za solidní a přiměřenou situaci, pouze každý osmý z této skupiny uvádí negativní zkušenost (neochotná nebo žádná reakce). Hlavní příčinou nehlášení události zůstává pochybnost o možnosti dopadení pachatele, případně neochota podrobit se vyšetřování, nejméně dotázaní uváděli stud nebo malou škodu.

2.4.2. Poznatky výzkumu k pocitu bezpečí a postoji občanů k bezpečnostním rizikům²⁰⁾

Při hodnocení bezpečnostních rizik hrají vedle statistik stále důležitější roli údaje z cílených výzkumů zkušeností, postojů a reakcí veřejnosti. Nelze přitom zcela přesně stanovit, jaký je podíl bezprostřední osobní zkušenosti lidí a jaký vliv na formování postojů mají média, v nichž prezentace trestných činů a násilí hraje značnou roli.²¹⁾ Výsledky výzkumů naznačují, že je třeba počítat s aktualizací problémů u části veřejnosti v oblasti ekonomické. Část obav občanů se samozřejmě týká bezpečnostních rizik - z nich především organizovaného zločinu, drogové problematiky a obecně růstu agresivity a násilí ve společnosti. Lze tedy očekávat další rozšíření pocitu relativní sociální deprivace, který by mohl dále posílit subjektivní obavy občanů, a to zprostředkovaně právě v oblasti percepce (vnímání) bezpečnostních rizik. Na druhé straně dochází u části populace k adaptaci na rizika, a to nejen subjektivně snížením deklarovaných obav, ale také přizpůsobením svého chování.

Poslední výzkum potvrdil existující diskrepanci (rozdíl) mezi pocitem bezpečí doma a na ulici (večer, v okolí bydliště). Pocit bezpečí večer v bytě měli v roce 1998 spíše Pražané a obyvatelé menších měst (10-50 tis. obyv.), výrazně hůře je vnímána situace ve velkých městech (nad 100 tis. obyv.). Údaje z výzkumů v letech 1999 a 1995 ukazují příznivý trend redukce obav. Projevuje se to i v subjektivním hodnocení trendu vývoje kriminality, které je nejpříznivější ve vztahu k místu bydliště. Na uvědomovaná rizika lidé reagují většinou aktivně (vyhýbání se nebezpečným místům, vyhýbání se určitým lidem, využití doprovodu další osobou), častěji tak jednají ženy. Z hlediska zvládání rizik občané spoléhají spíše na sebe, případně na instituce, samozřejmostí se stává lepší technické zabezpečení (majetku i osobní bezpečnosti). Prioritou jsou bezpečnostní rizika vnitřní, u rizik systémových je tendence vidět hrozby mimo republiku.

Vyjádření občanů ke konkrétním rizikům do značné míry kopíruje statistický obraz struktury trestné činnosti. U celé dotázané populace vychází následující pořadí obav (podle podílu "velkých obav", tj. odpověď 8 - 10 na desetibodové škále), přičemž ve většině položek je registrováno jejich zvyšování²²⁾:

Blíže ke konceptu rizika má odhad pravděpodobnosti, že k něčemu takovému dojde, který by měl být založen na spíše racionálním vyhodnocení situace respondentem. U srovnatelných položek se většinou snižuje (opět dle kritéria "velké pravděpodobnosti", 8 - 10). Pořadí rizik podle pravděpodobnosti lze shrnout takto (chybějící údaje jsou označeny hvězdičkou, až od r. 1999 používáme zcela shodné baterie položek pro "obavy" i "pravděpodobnost"):

Údaj o průměrné obavě ukradení auta a dopravní nehody, která stojí na prvním místě, je zkreslující, protože v roce 1999 auto vlastnilo 76 % dotázaných. Korelace s věkem jsou výrazné, mají však různý směr - u majetkové kriminality pocit ohrožení s věkem spíše stoupá, u sexuálních deliktů je tomu naopak. Ti nejlépe situovaní občané se odlišují od ostatních vyšším indexem zejména u obav, a to z majetkové kriminality (krádeže aut, vloupání), dále z obtěžování, vraždy nebo znásilnění. V hodnocení pravděpodobnosti se však sbližují s názory ostatních respondentů.

Dlouhodobé časové řady výzkumů IVVM ukazují, že se důvěra ke společenským institucím stabilizovala, podíl nedůvěřujících zůstává zhruba stejný (u policie těsně pod hranicí 60 %). Ve výzkumu v roce 1998 (J. Buriánek) deklarovalo plnou nebo určitou důvěru v policii 52 % dotázaných, v roce 1999 dokonce již 60 % respondentů. Ve velkých městech ČR (kromě Prahy) jsou postoje lidí z hlediska důvěry ve státní policii kritičtější. K růstu důvěry dochází ve vyšších statusových vrstvách, naopak mezi mládeží a níže postavenými byla indikována nižší míra důvěry. Stoupající tendenci spokojenosti s činností policie naznačují omnibusová šetření IVVM (1990-1998), vyšší míru důvěry potvrdil i výzkum v roce 1999 (J. Buriánek) a dlouhodobé šetření agentury STEM (1997 - 2000). Kritičtější připomínkou veřejnosti je poukaz na "menší viditelnost" policie, byrokratický postup a podezření na korupční prostředí. Zajímavé jsou odhady úspěšnosti policie při řešení jednotlivých trestných činů:

Prestiž povolání policisty se postupně stabilizuje na solidnější úrovni (na podobné úrovni jako je povolání novináře nebo mistra v továrně - dle výzkumu IVVM). Ve vztahu k médiím jsou informační potřeby občanů, co se týká práce policie, víceméně saturovány.²³⁾

Závěrem můžeme konstatovat, že formování postojů ke kriminalitě představuje složitý komplex. "Vyžaduje především střízlivé odborné řešení, v žádném případě by nemělo indukovat politizaci otázek. Práce policie by tak neměla být zpochybňována či přehodnocována pokaždé, když dojde k nějaké krizi ve společnosti, ke ztrátě sociálních jistot, k nějakému vnitřnímu napětí. Policie by proto neměla upnout veškeré své snažení na public relations, na budování příznivého obrazu na veřejnosti, aby nedošlo k situaci, že jistě pozitivní "prezentace" převýší nad policisty na ulici. Společnost se sice učí aktivně se bránit bezpečnostním rizikům a zdokonaluje expertní systémy na jejich kontrolu, ale vysoký podíl neobjasněné a nepotrestané kriminality (a rozvíjející se předpolí některých dalších patologických jevů) může devastovat potenciál dosud "trpělivé" společnosti směrem k "otrávené", ale třeba také "zvlčilé"..."²⁴⁾

Podrobněji k viktimizaci občanů a hodnocení bezpečnostní situace občany viz Příloha této zprávy - Buriánek, J.: "Aktuální trendy ve vztahu veřejnosti ke kriminalitě". Signální informace z výzkumu "Bezpečnostní rizika 1999".

Počet zjištěných trestných činů majetkové kriminality se mírně snížil, přičemž stagnoval počet objasněných trestných činů i objasněnost. Pokračoval trend snižování počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním, které se podílejí na majetkové trestné činnosti 28 %. Evidován byl pokles počtu zjištěných trestných činů krádeží prostých s podílem 60 % na majetkové kriminalitě.

Z teritoriálního hlediska bylo nejvíce zjištěných trestných činů majetkové kriminality tradičně spácháno na území hl. m. Prahy (téměř dvojnásobný počet oproti druhému nejzatíženějšímu kraji - Severomoravskému, kde se majetková kriminalita nejvýrazněji snížila), a kde také došlo jako v jediném kraji k růstu majetkové kriminality.

Trend v poklesu krádeží vloupáním pokračuje od roku 1994. Vliv na tento pokles mají preventivní opatření i rostoucí ochrana majetku ze strany občanů. Vývoj byl provázen stagnací počtu objasněných trestných činů i objasněností.

Pokračuje trend poklesu, respektive stagnace počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do bytů (s výjimkou hl. m. Prahy, kde jako v jediném kraji byl evidován růst). Nejčastějším předmětem zájmu pachatelů zůstávají peníze, šperky, starožitnosti a elektronika, výrazným zájmem pachatelů jsou také zbraně. Tento trend dokumentuje vysoký růst zjištěných škod (+81.349 tis. Kč). Tato trestná činnost vykazuje stále více znaky organizované kriminality, kriminální skupiny mají pevně stanovenou hierarchii od tipařů až po osoby, které odcizené zboží prodávají. Prodej věcí z této trestné činnosti je realizován často prostřednictvím bazarů a zastaváren. Umělecké předměty jsou odcizovány na zakázku mnohdy pro zahraničního zákazníka. Odcizené zbraně často pachatelé využívají k další trestné činnosti násilného charakteru. Variabilita způsobů vloupání do bytů a rodinných domků je velmi vysoká. V roce 1999 byla odhalena skupina pachatelů jugoslávské národnosti, kteří prováděli krádeže vloupáním do rodinných domků s celkovou způsobenou škodou 40 mil. Kč.

Pokračoval i trend v poklesu počtu zjištěných trestných činů krádeží vloupáním do rekreačních objektů. Struktura pachatelů se nemění, rekrutují se převážně z řad recidivistů, kteří se zajímají zejména o předměty pro vlastní potřebu. Další skupina pachatelů se zajímá o cenné předměty a starožitný nábytek, přičemž tuto trestnou činnost páchají převážně "na objednávku".

Trestných činů krádeží vloupáním do ostatních objektů bylo evidováno 41.339 (-2.986, -6,7 %). Jednání pachatelů zůstává ovlivněno nízkou kvalitou zabezpečení objektů. V poslední době se více pachatelů zaměřuje na tzv. "blesková vloupání" (z výkladní skříně odcizí nejdražší zboží a po několika vteřinách opouští místo trestného činu). V roce 1999 vzrostl počet krádeží vloupáním do trezorů, často vytipované krádeže. Dalším typem majetkové kriminality jsou trestné činy vloupáním do pošty, kterých bylo evidováno 46 (- 10 tr. č.; loupežné přepadení poštovních objektů a zaměstnanců viz též Násilná kriminalita).

Pokles počtu trestných činů krádeží prostých evidovaných policií byl provázen stagnací v počtu objasněných trestných činů i objasněností. Evidován byl policií mírný pokles počtu trestných činů krádeží věcí z automobilů a krádeží motorových vozidel dvoustopých.

Mírné snížení počtu trestných činů krádeží motorových vozidel dvoustopých je však doprovázeno vysokým růstem zjištěných škod (+960.734 tis. Kč), zajištěno bylo policií celkem 8.080 motorových vozidel v hodnotě 35.309 tis. Kč. Pachateli jsou jak občané České republiky, tak cizinci. Odcizená vozidla jsou převážena do zahraničí nebo, po získání dalších potřebných dokladů (zahraniční technický průkaz, kupní smlouva, celní odbavení atd.), jsou přihlašována do evidence v České republice. Snahou pachatelů je získat vozidlo s originálními klíči i s pravými doklady. Zaznamenáno bylo zvýšení počtu pojišťovacích podvodů, kde podle odhadu je plná třetina případů, které jsou hlášeny jako krádež motorového vozidla (většinou v majetku leasingových společností), podvod. Pokles byl policií evidován i u trestných činů krádeží jízdních kol. Počet kapesních krádeží na území ČR stagnoval. Lze však usuzovat, že skutečné údaje o kapesních krádežích zůstávají v latentní rovině.

V oblasti movitého kulturního dědictví²⁵⁾ jsou nejčastěji napadány církevní objekty, z hlediska způsobu páchání a předmětu zájmu pachatelů nedošlo k podstatné změně. Trestná činnost je páchána z velké části sériově a organizovaně (především na území Středočeského, Severočeského a Východočeského kraje), v popředí zájmu jsou stále umělecká díla - sochy (41 %), obrazy (24 %), liturgické náčiní (8,8 %), zbraně, porcelán a ucelené sbírky uměleckých předmětů. Celníky jsou i nadále zjišťovány pokusy o pašování především ikon ze zemí bývalého Sovětského svazu. Policisté evidují nárůst počtu krádeží na hřbitovech. Potvrzuje se předpoklad, že pachatelé zaměřují svoji pozornost na mobiliární fondy (zámky, hrady, muzea a galerie), byly evidovány případy rozkrádání tzv. "zevnitř" za pomoci pracovníků zaměstnaných v těchto objektech (rozkrádání mobiliárního fondu na zámku Bílina, krádeže expozic v Náprstkově muzeu v Praze). Cílený výběr odcizovaných předmětů dokladuje zejména růst zjištěných škod. Celkem bylo zjištěno 116 (+13 tr. č.) trestných činů krádeží v objektech se starožitnými a uměleckými předměty, se škodou 19.752 tis. Kč (+9.865 tis. Kč). Krádeží vloupáním do objektů se starožitnými a uměleckými předměty bylo zjištěno 479 (+96 tr. č.) se škodou 46.346 tis. Kč (+13.148 tis. Kč). K nevyčíslitelným škodám dochází při nezákonném vývozu archiválií a vzácných tisků. Policie stále získává poznatky o rabování archeologických lokalit. Také tato trestná činnost je vysoce organizovaná.

Počet zjištěných trestných činů podvodů (16.528 tr. č.) v rámci majetkové kriminality vzrostl (+20,1 %, +2.767 tr. č.).

Pro majetkové trestné činy (§ 247, 248, 250, 251 tr. zák.) bylo celkem pravomocně odsouzeno 26.990 osob (43,1 %), což představuje růst o 4.052 osob.

Počet Policií ČR zjištěných trestných činů hospodářské kriminality se dlouhodobě zvyšuje. Tento růst je doprovázen vysokou objasněností, která dosahuje téměř 95 %. Toto číslo je třeba vykládat pozitivně z hlediska snižování latence této kriminality.²⁶⁾

Způsobené škody dosáhly částky 21.102.605 tis. Kč (+0,5 %), jejich podíl na zjištěných škodách celkové kriminality činí 59,2 %. Od roku 1993 došlo k růstu počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality o 132,8 %, zjištěné škody způsobené hospodářskou kriminalitou vzrostly o 401,1 %.

Příčinami prudkého růstu závažné hospodářské trestné činnosti v ČR v průběhu 90. let byly, tak jak již bylo uvedeno v mnoha materiálech vztahujících se k problematice hospodářské kriminality,nízká kvalita právního a institucionálního rámce ekonomické transformace, zejména

Přes snahu kompetentních složek²⁷⁾ eliminovat tyto příčiny růstu závažné hospodářské trestné činnosti nelze dosavadní výsledky označit za uspokojivé.

Převážná část informací získávaných, prověřovaných a dále rozpracovaných PČR se vztahovala k fiskální oblasti. Zejména se jednalo o podvodná jednání vztahující se k oblasti finančních operací (poměrně častým a rozšířeným jevem je udávání nekrytých nebo padělaných směnek, depozitních certifikátů apod.), finanční podvody realizované v souvislosti s poskytováním subvence (příkladem byl pokus získat podvodnou formou dotaci z prostředků ministerstva zemědělství), s ukládáním kapitálu, s poskytováním úvěrů (padělané dokumenty, zkreslování údajů apod.), s likvidací podniku, konkurzního a vyrovnávacího řízení a zvýhodňováním věřitelů nebo dlužníků. Problematickou oblastí je trestná činnost hospodaření spořitelních a úvěrních družstev. Z dosavadních výsledků šetření vyplynulo, že řada představitelů tzv. kampeliček se podílela na realizaci nestandardních finančních operací.

Využívání bankovního sektoru patří mezi využívanou formu při "praní špinavých peněz"³⁰⁾ (jedná se zejména o přesuny finančních prostředků přes konta otevřená na cizí jména, včetně kont společností - poštovních schránek a fiktivně založených firem). Stále častěji je používáno zastoupení bank ve třetích zemích. Zvyšuje se počet osob, které se profesionálně zabývají praním špinavých peněz. Dalším potencionálním nebezpečím je využívání elektronických prostředků spojení, které umožňují přístup k účtu a převodu peněz přes rozličné firmy a společnosti, a to v anonymitě a mimo bankovní systémy. Využívání Internetu umožňuje rychlé provedení finančních operací v prakticky libovolném množství. Podle zahraničních poznatků se k přemístění aktivit praní peněz stále častěji využívají poštovní úřady (zákon č. 61/1996 Sb., se podle SPOK nevztahuje na Českou poštu). Neustále rostou poznatky s používáním služeb pojišťovacích společností pro praní peněz - problematické jsou smlouvy vypovězené se storno poplatkem, využívání pojišťovací smlouvy jako garance při získávání půjček od dalších finančních institucí, předplacení pojištění v hotovosti, výplata peněz za pojistku převedená na jinou osobu apod. Lukrativní pro zločinecké organizace je trh s cennými papíry. Jedná se zejména o manipulace s depozitními konty cenných papírů v bankách, mnohonásobné převody finančních prostředků při nákupu a prodeji cenných papírů, které komplikují identifikaci reálných účastníků transakcí. Se zpřísněním bankovního a celního zákonodárství se znovu rozvíjí pašování hotovosti do států s méně přísným zákonodárstvím. Obrovské sumy jsou pak využívány při finančních operacích ve směnárnách a zejména na nákup zlata, šperků, starožitností a na nákup nemovitostí za využití fingovaných majitelů.

Ministerstvu vnitra jsou, na základě Dohody mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra, postupována trestní oznámení v souvislosti s oznámením tzv. neobvyklých obchodů a zasílána sdělení o případných kriminálně relevantních informacích vztahujících se k právnickým i fyzickým osobám. (SPOK přijalo 45 trestních oznámení, z nichž 4/5 případů byly vyhodnoceny jako trestný čin krácení daně příp. neoprávněné podnikání). Finančně analytický útvar ministerstva financí přijal od finačních institucí celkem 1.699 oznámení o neobvyklých obchodech a podal orgánům činným v trestním řízení celkem 46 oznámení o podezření ze spáchání trestného činu.³¹⁾

Počet zjištěných trestných činů podvodů, které vykazují největší podíl (39,3 %) na počtu zjištěných trestných činů hospodářské kriminality, se výrazně zvýšil (16.861; +2.971, +21,4 %). Škody způsobené podvody činily 5.986.045 tis. Kč (tj. 28,4 % podíl na hospodářských škodách celkem). Nejvíce podvodů je způsobeno uzavíráním podvodných obchodních smluv a machinacemi s finančními prostředky (penězi, tržbami, poplatky). Z latence vystupují trestné činy pojistného podvodu (§250a, v roce 1997 evidovala PČR 2 případy, v roce 1999 již 183) a trestné činy úvěrového podvodu (§ 250b, v roce 1997 nebyl policií evidován žádný případ, v roce 1999 jich evidovala 228). Při zneužívání poskytovaných dotací je největším problémem kontrolní činnosti. Nebezpečnou formou jsou úvěrové podvody s účastí pracovníků peněžních ústavů, kteří úvěr zajistí za provizi, novou formou jsou tzv. "garance za úvěr". Počet zjištěných trestných činů zpronevěry stagnoval.

Daňové úniky, které významně narušují ekonomickou stabilitu státu, se vyznačují vysokou latencí³²⁾. Trestné činy krácení daně (1.361 tr.č., +53 tr.č.) patří dlouhodobě mezi bezpečnostní rizika, se způsobenou škodou ve výši 2.280.444 tis. Kč, tj. podíl 10,8 % na celkových škodách způsobených hospodářskou kriminalitou. Finančními úřady bylo předáno pro podezření z trestného činu zkrácení daně 1.468 případů (+235), pro podezření z jiného trestného činu 1.065 (+936). U daně z přidané hodnoty přetrvávají formy trestné činnosti spojené s vylákáním neoprávněné daňové výhody a s případy účetních machinací směřujících ke snížení základu pro výpočet daně. U spotřební daně stále mezi nejzávažnější případy patří daňové machinace související s výrobou, distribucí, přepravou a exportem lihovin. Podle poznatků celní správy pokračoval ilegální dovoz čistého lihu v kamionových zásilkách ze zemí EU, nekolkovaných cigaret bylo zadrženo 4x více než v roce 1998 (nejčastěji původem z Ukrajiny a dalších zemí bývalého SSSR), potvrdilo se zneužívání dováženého technického benzínu k ilegální, nezdaněné výrobě pohonných hmot. K porušování celních a daňových předpisů dochází u agrárních komodit (padělané doklady u organizovaného dovozu 24 kamionových zásilek z Polska a Maďarska; výsledky kontroly potvrdily podezření z páchání celních a daňových podvodů u dovozu stolního vína v balení "tetrapack"). Výroba a distribuce ropných produktů je další oblastí, kde dochází k trestné činnosti s vysokým daňovým únikem. Daňové úniky na úseku nepřímých daní³³⁾ (spotřební daně a daně z přidané hodnoty) vykazují vysoké škody. Nejvýraznější růst v rámci hospodářské kriminality evidovala policie u trestného činu neodvedení daně pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění (§ 147 tr. zákona), a to z 474 zjištěných trestných činů (v roce 1998) na 2.395 trestných činů. Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení ve smyslu ustanovení § 147 a §148 trestního zákona podaly celkem 1.942 oznámení (z toho 286 bylo podáno státním zastupitelstvím) o podezření z trestného činu (v roce 1998 bylo podáno 1.528 těchto oznámení).

Výrazný růst evidovaných trestných činů spojených s hospodářskou kázní a hospodářskou soutěží evidovala PČR u trestného činu zneužívání informací v obchodním styku (§ 128 tr. zák., jednání, kterému se často říká "tunelování") z 49 tr. č. na 208 tr. č. a u trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku (§ 255), kterých bylo evidováno 835 (+165 tr. č.). Pokračují formy trestné činnosti spojené s oblastí finančních her pyramidového typu. Organizátoři, aby se vyhnuli případnému trestnímu stíhání, zakotvují do propozic dodatek, že účastníci hry kupují zároveň i tzv. "produkt". Neoprávněné podnikání se i v tomto období týkalo podvodné zprostředkovatelské činnosti při vyřizování úředních dokladů i při zprostředkování práce v zahraničí nebo při prodeji bytů a jiných nemovitostí formou fiktivních realitních kanceláří.

PČR evidovala jednoznačný nárůst případů podezření z korupčního jednání. Toto vysoce nebezpečné jednání přesahuje meze hospodářské kriminality, zahrnuje nejen trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, podplácení, porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání informací v obchodním styku, porušování závazných pravidel hospodářského styku. Projevuje se v získávání materiálních i nemateriálních výhod v souvislosti s výkonem veřejného činitele, s protekcionářstvím atd. Formy korupčního jednání organizovanými zločineckými strukturami se v ČR projevují v oblasti politické, společenské a ekonomické.³⁴⁾ Formy korupčního jednání se většinou policejními metodami daří prokázat jen velmi obtížně, a to nejen v ČR.³⁵⁾

Pokračuje dynamický růst zjištěné kriminality na úseku duševního vlastnictví³⁶⁾. Zahrnuje oblast práv k ochranným známkám, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, práv průmyslových a práv autorských³⁷⁾ i oblast počítačové kriminality. Obchodování s padělaným a pirátským zbožím (pirátské hudební nahrávky na nosičích CD a MC, textilní a obuvnické zboží neoprávněně označené ochrannými známkami - v roce 1999 to byly např. Adidas, Diesel, Repley, Nike, Levi Strauss, Hugo Boss apod.) jednak způsobuje značnou škodu výrobcům, obchodníkům respektujícím zákony a majitelům autorských práv, jednak klame spotřebitele. Dodržování práv duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou pro rozhodování zahraničních firem působících v euroatlantickém prostoru o umístění investic do moderních technologií v ČR. ČR byla navržena za rok 1999 na tzv. Watch List. Podle USA patří ČR stále mezi státy, které nedostatečně chrání práva k duševnímu vlastnictví, nedostatečně je vynucují a nevykazují žádný pokrok v této oblasti. Na základě tohoto zařazení mohou USA uplatnit vůči ČR jednostranné ekonomické sankce. V důsledku pomalého a neefektivního vynucování práv k tomuto vlastnictví je ČR v současné době ohrožena mezinárodními spory ve Světové obchodní organizaci, které mohou mít značné ekonomické dopady na národní hospodářství ve formě platby náhrad ušlého zisku vlastníkům práv.³⁸⁾ Potírání výrobkového pirátství a obchodu s padělaným zbožím je však také důsledkem globalizace trhu s nehmotným zbožím a je třeba říci, že není problémem jen České republiky. Trestných činů porušování autorského práva bylo zjištěno celkem 2.520 (+52,2 %, +864 tr. č.). Zjištěná škoda dosáhla částky 79.575 tis. Kč. Trestných činů porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu evidovala policie 1.801 (+81,4, +808 tr. č.) se škodou 9.120 tis. Kč. Tyto trestné činy jsou odhalovány zejména v rámci stánkového prodeje na tržištích.

Počítačová kriminalita, zahrnující oblast informačních technologií a Internetu, je specifickou formou trestné činnosti s vysokou latencí. Soustřeďuje se převážně na neoprávněné užívání a šíření počítačových programů - dle § 152 (tzv. softwarové pirátství). Závažnou formou je šíření pornografie a všech forem extremismu cestou Internetu. Počítačová kriminalita se, tak jak již bylo řečeno ve zprávě za rok 1998, mimo klasické případy poškození zneužití záznamů na nosiči informací projevuje i dalšími formami - např. zneužívání platebních karet. Ve statistikách zůstává skryta pod trestnými činy podvodů ve finanční a bankovní sféře, zpronevěrami či daňovými trestnými činy, kde útok na počítač či jeho programové vybavení je prostředkem k dokonání jiného trestného činu. Postih trestné činnosti páchané pomocí Internetu je stále komplikován obtížným zjištěním konkrétní osoby pachatele.

Trvalou a vysoce latentní a rizikovou, v oblasti životního prostředí, zůstává trestná činnost související zejména se skladováním, přepravou a likvidací odpadů, nepovolenou těžbou dřeva a jeho vývozem do zahraničí a ochranou vod (závažným problémem jsou ekologické havárie většího rozsahu s ohrožením nebo poškozením jakosti povrchových a podzemních vod - Česká inspekce životního prostředí se zabývala v roce 1999 celkem 186 případy). Česká republika je v mezinárodním kontextu známá jako země transitní s vysokou mírou nelegálních transakcí. Podle poznatků ze zahraničí se na tuto kriminalitu zaměřují aktivity organizovaného zločinu. Rovněž dochází k porušování mezinárodní dohody CITES o ochraně ohrožených druhů flory a fauny. Boj s tímto typem kriminality je komplikován především chybějící odpovídající právní úpravou v rámci trestního zákona.³⁹⁾ Přetrvávajícím problémem jsou úniky ropných a jiných produktů do ovzduší, půdy a vodních toků.⁴⁰⁾ Celkem bylo zjištěno 28 trestných činů ohrožení životního prostředí (úmyslného ohrožení) se škodou ve výši 16.531 tis. Kč a 12 trestných činů ohrožení životního prostředí (z nedbalosti) se škodou ve výši 140 tis. Kč.

V roce 1999 bylo ve vyšetřování na úřadech vyšetřování celkem 24.577 trestních věcí hospodářské kriminality (20.487 nových věcí a 4.090 z předchozího období), z toho 8.141 bylo ukončeno NPO. K 31.12.1999 zůstalo nevyřízeno 5.266 trestních věcí, z toho 2.463 zahájených a 2.803 nezahájených. Koordinační a analytickou skupinou Vládního výboru pro ochranu ekonomických zájmů ČR bylo na jednotlivé úřady vyšetřování (prostřednictvím složek státního zastupitelství) postoupeno 63 podnětů. Z toho jich bylo dosud ukončeno 19, z toho ve dvou případech návrhem na podání obžaloby, v ostatních případech došlo k odložení věci nebo zastavení trestního stíhání. V ostatních 44 převzatých věcech, kde dosud úřady vyšetřování neukončily řízení, bylo ve dvanácti případech sděleno obvinění z trestného činu, v 32 případech probíhá prověřování, zda skutečně existuje podezření na trestný čin.⁴¹⁾

Pro trestné činy hospodářské (§ 118 - 152 tr.zák.) bylo pravomocně odsouzeno 935 osob (1,4 %), což je zvýšení o 399 osob. Nejvíce osob bylo pravomocně odsouzeno (481) pro trestné činy poškozování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu (§ 150 tr.zák.), 240 osob pro trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné dávky (§ 148 tr. zák.).

Pro trestné činy úplatkářství (§160 - 162 tr. zák) bylo odsouzeno 110 osob.

Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality se snížil, resp. stagnoval. Mírně se snížil počet objasněných trestných činů, objasněnost je konstantní, dosahuje 80,2 %.

Počet zjištěných trestných činů násilné kriminality je trvale ovlivňován opakujícími se faktory, z nichž nejproblematičtějšími jsou prvky organizovanosti, alkohol, drogy a recidiva. Pachatelé násilné kriminality často používají krátké střelné a bodné zbraně. Pro sledované období je charakteristický posun k páchání kvalifikovanějších trestných činů loupeže, propojování s hospodářskou kriminalitou, a růst počtu rusky mluvících pachatelů této trestné činnosti.⁴²⁾

Snížil se počet zjištěných vražd, objasněnost dosáhla 89,1 %. I přes toto snížení je jejich počet alarmující.

Dodatečně bylo objasněno 9 vražd, z nichž některé měly kořeny v hospodářské kriminalitě. Z objasněných vražd převažovaly vraždy z osobních rozporů (124) a loupežné vraždy (36), policií bylo evidováno 5 vražd "na objednávku". Pod vlivem alkoholu bylo spácháno 22 vražd, recidivisty 66 a cizími státními příslušníky 57 vražd. V jednání pachatelů je stále více zjišťována kvalifikovaná příprava, loupežná motivace a brutalita. Dalším problémem je stoupající počet vražd, při kterých jde o souboj mezi zločineckými organizacemi. Objasňování je velice složité - motivace jednání pachatele se pohybuje od krevní msty až po ovládnutí konkrétního území. Pokračují případy vražd spáchaných najatými cizinci, kteří naše území po spáchání činu ihned opustí. Převážná část vražd a jejich pokusů je spáchána za použití zbraně (93 vraždy za pomocí bodné zbraně a v 87 případech pachatelé použili zbraň střelnou⁴³⁾). Nedošlo k podstatným změnám ve struktuře pachatelů násilné kriminality. Trestně bylo stíháno celkem 270 osob, z toho 35 žen. Snížil se počet vražd spáchaných mladistvými. Nejvíce pachatelů vražd je ve věku mezi 40 až 60 lety. V hodnoceném období byly šetřeny 4 vraždy (v roce 1998 1) novorozence matkou.

Policie ČR evidovala 203 (v roce 1998 205) mrtvol nezjištěné totožnosti, identifikovala 78 % případů, ve zvýšeném počtu se jednalo o běžence a bezdomovce často bez dokladů totožnosti.

Počet zjištěných trestných činů loupeže (4.817 tr. č.) se zvýšil (+11,9 %, +511 tr. č.), zároveň došlo k poklesu objasněnosti na 39,4 % (-3,8 %). Předmět zájmu pachatelů se nezměnil, převládá snaha o získání finančních prostředků, šperků, přepravovaného zboží. Motivem loupeží je stále více vymáhání dluhů v souběhu s vydíráním. Projevuje se výrazná brutalita pachatelů, roste počet loupežných přepadení se zbraní nebo pohrůžky použití zbraně. Vzrůstá počet pouličních loupežných přepadení, došlo k růstu počtu loupežných přepadení peněžních ústavů, loupežných přepadení benzinových čerpadel, poboček bankovních domů a loupežných přepadení při přepravě tržeb. Snížil se počet loupežných přepadení poštovních objektů (z 88 na 67 tr.č.) a doručovatelů (z 24 na 17 tr.č.)⁴⁴⁾. Přepadené objekty jsou převážně vytipovány. Zvyšují se počty loupežných přepadení cizinců. Častá jsou mezi nimi loupežná přepadení spáchaná zejména v Praze v okolí velkých železničních a autobusových nádraží.

PČR evidovala celkem 3.844 (+189) trestných činů se zbraní, což znamená mírně stoupající tendenci od roku 1995, kdy jich zaznamenala 3.072 tr. č. (v roce 1994 jich bylo evidováno 3.980 tr. č.). Trestných činů s krátkou střelnou zbraní policie evidovala 1.501 (+294).

Pro trestný čin nedovoleného ozbrojování (§ 185 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 340 osob.

Nejčastějším trestným činem násilné kriminality zůstává s počtem 7.390 trestný čin úmyslného ublížení na zdraví (-7 %) s podílem na násilné kriminalitě 31,8 %. Stagnoval počet trestných činů nebezpečné vyhrožování (2.730 tr. č., +19 tr. č.) a vydírání (2.554 tr. č., +35 tr. č.).

Požárů⁴⁵⁾ bylo zjištěno 1.516 (-63), při nich bylo usmrceno 22 osob. Celková vyčíslená škoda činí 1.763.500 tis. Kč. V 608 případech bylo zjištěno úmyslné jednání pachatele. Získané poznatky svědčí o zakládání požárů z důvodů pojišťovacích podvodů, zejména v objektech sloužící k podnikání, zjišťují se poznatky mající vztah k jiné trestné činnosti (vydírání, daňové úniky apod.).

V roce 1999 vniklo na území ČR, podle údajů ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, celkem 20.857 požárů (-13,2 %, -3.184), při nichž bylo 105 osob usmrceno (+9,4 %, +9) a 934 zraněno (-16,8 %, -189). Škoda dosáhla výše 2 088 mil. Kč (+9,8 %, +185,4 mil.Kč). Jednotky požární ochrany zasahovaly u 79.715 událostí (+2 %, +1.850). Při zásazích zachránily nebo evakuovaly 9.264 osob (-50,8 %, -5.546).

Policie ČR jako jedna z hlavních složek integrovaného záchranného systému spolupracovala v 36.441 případech s jednotkami PO při poskytování přímé pomoci v rámci záchranných prací. Nejčastějšími případy spolupráce byly požáry, dopravní nehody, úniky látek, olejové havárie a případy různé technické pomoci..

Výbuchů PČR evidovala 105 (+19 tr. č.), při kterých bylo usmrceno 5 osob a 14 těžce zraněno. Objasněno bylo 47 (44,8 %) výbuchů. Rizikovým faktorem zůstávají rostoucí útoky vedené pomocí nástražného výbušného systému proti majetku (vozidla, kanceláře, byty, rodinné domy atd.) jako forma výhrůžky související převážně s vydíráním nebo nezákonnými aktivitami zainteresovaných osob. K nejzávažnějším patří výbuch v nemocnici s poliklinikou v Praze 9, na železniční trati ve Vraňanech a u obce Cítov.

Pro násilné trestné činy (§ 221, 222 a 225 tr. zák.) bylo odsouzeno 2.615 osob (+488). Pro trestný čin vraždy (§ 219) bylo odsouzeno 182 (-6) osob a pro trestný čin loupeže (§ 234) bylo odsouzeno 1.491 (-128) osob.

Ze strany státních zastupitelství je vyvíjen soustavně tlak, aby při projednávání zvlášť závažných trestných činů násilné povahy byl kladen důraz na maximální využití zákonného rozpětí trestních sazeb a co možná nejdůslednější diferenciaci mezi jednotlivými pachateli uvedené trestné činnosti při navrhování trestů v řízení před soudem. Obzvlášť u trestných činů, které se vyznačují extrémní brutalitou a zavrženíhodným způsobem provedení, je na místě zvažovat aplikaci ustanovení § 29 tr. zák. o výjimečném trestu, kde to zákon ve zvláštní části umožňuje.

Vývoj počtu zjištěných trestných činů mravnostní kriminality prochází výkyvy, jestliže v předchozích letech docházelo k jejímu poklesu, v roce 1998 se počet zjištěných trestných činů mravnostní kriminality zvýšil, v roce 1999 došlo opět k jejímu snížení, což znamená prohloubení už tak vysoké míry latence mravnostní kriminality. Objasněnost je konstantní, dosáhla 91,6 %. Vysokou latenci vykazuje i kuplířství, kde počet zjištěných trestných činů vykazuje pokles téměř o jednu třetinu (-30 %).

Trvalým problémem zůstává prostituce, která přímo souvisí s trestným činem kuplířství, který se velmi obtížně prokazuje (většina prostitutek odmítá svědectví proti kuplířům). Situace v této oblasti se výrazně nezměnila. Tato kriminalita zahrnuje prvky dalších trestných činů, převážně násilné kriminality často spojené s prvky organizované kriminality. Snížil se počet zjištěných trestných činů znásilnění (634 tr. č., -41 tr. č.) a obchodu se ženami (23 tr. č., -11 tr. č.). Kuplířství obvykle souvisí s trestným činem obchodování se ženami, popřípadě s dalšími trestnými činy, jakými jsou např. trestné činy zavlečení do ciziny a ohrožování mravní výchovy mládeže. Tato kriminalita se vyznačuje vysokou latencí, nezřídka je zpočátku páchána se souhlasem poškozených žen, vyznačuje se vysokou organizovaností a mezinárodním rozsahem. Vysokou latenci vykazuje oblast případů pohlavního zneužívání, kde po výrazném růstu v roce 1998 byl ve sledovaném období evidován pokles počtu zjištěných trestných činů pohlavního zneužívání (915 tr. č., -12 tr. č.) a trestných činů pohlavního zneužívání v závislosti (196 tr.č, -281 tr. č.)

Pro mravnostní trestné činy (§ 241 - 245 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 588 (-33) osob. Z těchto trestných činů bylo 410 odsouzeno pro trestné činy pohlavního zneužívání (§ 242 tr. zák.) a 165 osob pro trestné činy znásilnění (§ 241).

Celkový stav veřejného pořádku ovlivňuje zejména uliční kriminalita⁴⁶⁾ (krádeže věcí z aut, kapesní krádeže, loupežná přepadení, šíření toxikomanie apod.), ale i trestná činnost s extremistickým podtextem, dopravní nehody, vandalismus atd. Stav a vývoj této kriminality je podrobněji popsán v příslušných kapitolách. Četnost výskytu této trestné činnosti i výše její objasněnosti mají vliv na míru pocitu bezpečnosti občanů. Řada preventivních opatření ze strany základních policejních útvarů přispěla k tomu, že nedošlo k závažnějšímu či rozsáhlejšímu narušení veřejného pořádku. Veškerá shromáždění osob, při nichž nebo po nichž, došlo k narušení veřejného pořádku měla územně místní charakter (za nejzávažnější byly série akcí Global Street Party).

Pokud bylo konání shromáždění osob předem známo, byla přijata policií příslušná opatření. Policie reagovala i na shromáždění osob, která nebyla předem oznámena nebo byla zakázána. Přijatá opatření vedla k obnovení veřejného pořádku; osoby, jež se dopustily protiprávního jednání byly většinou předány k příslušnému postihu; zvýšila se profesionalita zakročujících policejních sil. Nejčastěji bývá kritizována laxnost při zásazích proti pravicovým extremistům, kdy se nezřídka stává, že se Policie ČR ocitá v situaci, pro níž je symptomatická "nemožnost zasáhnout". Stejně jako v západoevropských státech tak i v ČR se Policie ČR snaží při těchto akcích od sebe oddělovat nepřátelské skupiny a zasahuje proti osobám, které hrubým způsobem narušují veřejný pořádek a páchají trestnou činnosti.

Pro trestné činy "ohrožení veřejného pořádku a vandalismu" (trestný čin výtržnictví podle § 202 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 1.793 (+297) osob.

Specifickou kriminalitou jsou trestné činy spáchané na železnici.⁴⁷⁾ Charakteristickou trestnou činností zde zůstává majetková kriminalita, zejména kapesní krádeže, krádeže vloupáním do objektů Českých drah, krádeže barevných kovů, krádeže odložených zavazadel a krádeže přepravovaných zásilek. Specifickým problémem je pobyt osob ve vyhrazeném obvodu dráhy, problémem zůstávají zejména nádražní haly v místech větších železničních uzlů - je zde vysoká kumulace osob, v řadě případů páchají trestnou činnost, nebo trestná činnost je páchaná na nich.⁴⁸⁾

Celkem bylo na železnici spácháno 3.133 (-695 tr.č.) trestných činů s objasněností 39,1 % (+7,4 %) a se škodou 267,236 mil. Kč. Preventivní opatření přijímaná ve spolupráci s Českými drahami znamenaly nižší počet krádeží ke škodě cestujících. Oznámeno bylo 8 případů anonymních nahlášení o uložení výbušniny v objektech železnice - z toho 3 případy byly objasněny.

Ve sledovaném období byla pozornost věnována akcím vyhlášeným v souvislosti se srazy a demonstracemi extremistických hnutí, hudebních skupin atd. (260 akcí), pozornost byla věnována doprovodům vlaků přepravujících fanoušky fotbalových mužstev, specifické úkoly se dále týkaly přepravy vojenských transportů a vojenského materiálu, přepravy jaderných materiálů, výbušnin, zbraní. jedů a látek nebezpečných životnímu prostředí apod.

Specifickou oblastí jsou železniční nehody. České dráhy evidovaly celkem 2.333 (+5) nehod, jako trestné činy bylo řešeno 36 (+2) železničních nehod se škodou 16,820 mil. Kč (+7,809 mil. Kč) a 33 (+1) nehod kombinovaných se silničními vozidly se škodou 4,814 mil. Kč (+770.000 Kč).

Z celkového počtu zjištěných trestných činů spáchaných na území České republiky činily v roce 1999 zjištěné trestné činy s rasistickým či jiným extremistickým podtextem 0,07 % (v r.1998 - 0,03 %).

V roce 1999 bylo na území České republiky evidováno oficiálními kriminalistickými statistikami 316 (+137,6 %, +183 tr.č.) extremisticky motivovaných trestných činů, za jejichž spáchání bylo stíháno 434 osob (+135,9 %, +250). Objasněnost tohoto druhu trestné činnosti činila 86,4 % (273). Tento nárůst mimo jiné vypovídá o zkvalitnění práce policie na úseku extremismu, včetně práce operativní. Zároveň se do něho promítá vyšší počet oznámení na podezření této trestné činnosti podaných Romy.⁵⁰⁾

Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v hlavním městě Praze (72), krajích Severomoravském (54), Jihomoravském (54) a Severočeském (30).

Hlavní město Praha má ve srovnání s ostatními regiony specifické postavení, neboť je sídlem centrálních státních orgánů, organizací, institucí a zastupitelských úřadů a jako všechna velkoměsta skýtá anonymitu. Vyskytují se tu všechny formy extremismu a xenofobie v zastoupení levicově i pravicově orientovaných skupin. V r. 1999 vzrostla aktivita většiny významných extremistických skupin a hnutí. Zatímco se v minulosti konala řada koncertů a jiných akcí v ostatních regionech ČR, zesílily snahy o jejich pořádání v Praze (např. prvomájové oslavy na Střeleckém ostrově, jichž se zúčastnili skinheadi z celé republiky, včetně zahraničních "hostů"; dne 21. srpna 1999 sraz na nám. Míru u příležitosti uctění památky obětí II. světové války, přičemž se de facto jednalo o uctění památky válečného zločince Rudolfa Hesse).

V Severomoravském kraji se nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem nezastavil - v r. 1999 činil 28,6 % (v r. 1998 - 42 tr.činů). Největší nápad této trestné činnosti byl, stejně jako v r. 1998, zaznamenán v okresech Karviná, Jeseník a v krajském městě Ostrava. K nim je třeba v r. 1999 přičlenit okresy Nový Jičín a Opava. V Jihomoravském kraji, kde došlo v r. 1998 k poklesu kriminality s extremistickým podtextem o 29,4 % (24 tr.činů; v r. 1997 - 34 tr. činů) byl v r. 1999 zaznamenán ve srovnání s r. 1998 nárůst o 125 %. Bezkonkurenční prvenství si v nápadu této trestné činnosti udržely, stejně jako v r. 1998, Brno-město a okres Zlín. V Severočeském kraji byl zaznamenán pokles o 9,1% (v r.1998 - 33 tr.činů); v rámci tohoto kraje byl registrován největší nápad a zároveň nárůst této trestné činnosti v okrese Most (6 případů, v r. 1998 -1) a dále v okresech Česká Lípa, Litoměřice, Ústí n/Labem a Teplice .

Rok 1999 byl rovněž poznamenán výraznou aktivizací hnutí anarchoautonomů. Anarchisté a příslušníci alternativních hnutí (autonomové) poukazovali na společenskopolitické "nešvary", nehospodárné a neekologické chování, kritizovali rasismus, fašismus a další nepříznivé jevy ve společnosti. Zaměřovali se na orgány státní správy - především policii, soudy a městské orgány. K prezentaci této kritiky organizovali veřejná shromáždění a demonstrace, které zpravidla překračovaly oznámený rámec a následně na nich docházelo k přímé konfrontaci s policií. Při těchto akcích vzrůstá násilnost a zvyšuje se počet používaných improvizovaných zbraní (zápalné lahve apod.). Autonomní hnutí se počalo silně radikalizovat, zlepšilo svoji organizovanost a propojenost jednotlivých skupin. V jeho rámci vzniklo jakési "tvrdé jádro", které se při akcích dopouští trestné činnosti díky uměle vytvořené nenávisti (např. nesouhlas s globalizací, devastace životního prostředí, války, chudoba, stavby supermarketů či atomových elektráren). Anarchoautonomové ztotožňují současný ekonomický a politický systém ("kapitalismus") s fašismem a proto útoky na stát, jeho orgány či představitele považují za legitimní boj s fašismem, stejně jako útoky na sídla mezinárodních firem, které považují za symbol stávajícího systému. Zvýšila se razantnost aktivit zaměřených proti příznivcům hnutí skinheads. Z policejního hlediska byly považovány za nejzávažnější série akcí Global Street Party, která vyvrcholila dne 18.6.1999 napadením objektu amerického velvyslanectví a pokus o střet se skinheady dne 1.5.1999 v okolí Střeleckého ostrova.

Pro pravicově extremistickou scénu byly po celý rok 1999 příznačné snahy o legalizaci činnosti formou registrace občanského sdružení nebo politické strany. Tyto snahy, prozatím neúspěšné, o transformaci v politickou stranu s sebou přinesly nový aspekt. Je jím úsilí o oproštění se od páchání trestné činnosti násilného charakteru. Pokračoval tudíž trend nastolený v r. 1998 - posun ke skrytým formám páchání trestné činnosti pravicových extremistů. K tomu přistupovala snaha o stále intenzivnější konspiraci činnosti.

Stejně jako v r. 1998, tak i v r. 1999 se narušování veřejného pořádku dopouštěly osoby z řad mladistvých nebo osoby blízké věku mladistvých, téměř výhradně z řad příznivců a příslušníků hnutí skinheads. Často se jednalo o recidivující pachatele. Jejich verbální a fyzické útoky byly namířeny proti vrstevníkům z řad Romů. Oběťmi této trestné činnosti se však stávali i cizinci tmavé pleti. V dalších případech se jednalo převážně o verbální útoky, které měly povahu situačních konfliktů mezi jinak netrestanými osobami z řad majoritní společnosti na straně jedné a převážně Romy na straně druhé. Výjimečně se vyskytovaly však i útoky příslušníků romské komunity proti příslušníkům majoritní společnosti s rasistickým podtextem⁵¹⁾.

Nejvíce byly páchány trestné činy výtržnictví, ublížení na zdraví, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, podněcování k rasové a národnostní nenávisti. V roce 1999 nedošlo ke spáchání trestného činu vraždy či ublížení na zdraví s následkem smrti. Na území České republiky však byly zaznamenány závažné případy, mezi něž bezesporu patří skinheadský útok na romské hosty v českobudějovické restauraci Modrá hvězda či útok maskovaných mužů na romské a smíšené rodiny obývající usedlost Dvorek na Třebíčsku, údajně iniciovaný majitelem usedlosti.

Stejně jako v r. 1998, i v roce 1999, byla ze strany Policie ČR věnována zvýšená pozornost odhalování trestné činnosti páchané prostřednictvím nelegálních tiskovin, materiálů propagujících hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů, symbolů a tzv. zástupných znaků. Poté, co byla v r. 1998 realizována trestná činnost páchaná prostřednictvím P.O.Boxů v Českých Budějovicích, Mostě a Ústí n/Labem, následovaly v r. 1999 další akce, které tvrdě postihly skinhedskou scénu. Před plánovaným srazem příznivců hnutí skinheads v Západočeském kraji, v obci Líně, bylo při domovních prohlídkách u hlavních organizátorů srazu zajištěno množství různých nelegálních materiálů. Zásahem do hlavní organizátorské skupiny se podařilo částečně rozkrýt celorepublikovou organizaci Blood&Honour a zároveň paralyzovat činnost této extremistické organizace na území Západočeského kraje. Ve Východočeském kraji bylo sděleno obvinění pachateli ze Žacléře (okr. Trutnov), který vyráběl CD nosiče a další zboží s rasovým a extremistickým podtextem a poté je formou dobírek rozesílal po celém území České republiky.

Řešení trestné činnosti s rasovým či jiným extremistickým podtextem je jednou z priorit vlády ČR. Této problematice byla věnována značná pozornost jak ze strany Ministerstva vnitra, tak Policie ČR, tak dalších orgánů státní správy a nevládních institucí. Usnesením č. 720 ze dne 14. června 1999 vláda schválila "Zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území ČR v roce 1998" (dále jen "Zpráva - extremismus").⁵²⁾

Prioritou zůstávalo průběžné vzdělávání policistů zabývajících se problematikou extremismu. V tomto směru bylo jednou z nejvýznamnějších aktivit uspořádání mezinárodního sympozia "Role policejních složek při potírání rasismu a xenofobie" pod záštitou ministra vnitra, ministra zahraničních věcí a velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. (Akce se uskutečnila ve dnech 18. - 22. října pod vedením britských lektorů. Zúčastnili se jí příslušníci bezpečnostních složek z cca 20 států, včetně USA a Kanady. Z české strany bylo přítomno 110 policistů zabývajících se na různé služební úrovni problematikou extremismu.) V Závěrečném komuniké účastníci navrhli vytvořit mezinárodní fórum, na kterém by k dané problematice docházelo k pravidelné výměně zkušeností příslušníků bezpečnostních složek účastnických států.

Pro trestné činy s rasistickým kontextem (§ 196, 198, 198 a, 221 odst. 2 písm. b), 22 odst. 2 písm. b), 219 odst. 2 písm. g), 260 a 261 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 166 (+28) osob, tj. 0,2 % z celkového počtu pravomocně odsouzených osob. Z celkového počtu těchto pachatelů bylo odsouzeno 56 mladistvých (33,7 %), 13 osob bylo soudem označeno jako recidivisté. Nejvíce osob bylo odsouzeno (58) pro trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, 33 osob bylo odsouzeno pro trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci (§ 196 tr. zák.), 31 osob pro trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení (§ 198, resp. § 198 a tr. zák.), 13 osob za rasisticky motivovaný trestný čin ublížení na zdraví (§ 221 tr. zák.) a 11 osob za rasisticky motivovaný trestný čin ublížení na zdraví způsobením těžké újmy na zdraví (§ 222 tr. zák.). Tři osoby byly odsouzeny pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1,2 písm. g) tr. zák. za vraždu Roma (tzv. "Písecký případ").

V roce 1999 se úsilí Národního bezpečnostního úřadu (dále NBÚ) zaměřilo zejména na úkoly, které vyplývají ze zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů a na tvorbu právních norem. V oblasti technické, objektové a administrativní bezpečnosti došlo k novelizaci vyhlášek NBÚ. Novelizacemi vyhlášek došlo k možnosti kombinace použití technických prostředků pro ochranu utajovaných skutečností, společně se zavedením analýzy rizik došlo ke zlevnění a zefektivnění nákladů vynakládaných na zabezpečení objektů nakládajících s utajovanými skutečnostmi.⁵³⁾ Cílem další legislativní úpravy (nařízení vlády č. 246/1998) bylo přehodnocení jednotlivých utajovaných skutečností v působnosti jednotlivých resortů. Připravovaná novela zákona o ochraně utajovaných skutečností se zaměřuje především na oblast personální bezpečnosti, mělo by se zlevnit, zefektivnit a urychlit provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob.

NBÚ bylo oznámeno (§12 odst.2 písm. f)) 7 případů neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností, v 1 případě bylo zároveň podáno trestní oznámení.

V působnosti ministerstva vnitra a Policie ČR byl v uplynulém období kladen důraz na zabezpečení a provádění bezpečnostních prověrek u navrhovaných osob. S účinností zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů ve znění zákon č. 164/1999 Sb. (dále jen "zákon") a dalších navazujících předpisů pokračovalo MV s novou klasifikací stupňů utajení v přehodnocování a upřesňování funkčních míst. Přijatá opatření stanovená interním aktem řízení značně snížila rizikovou oblast neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi. V roce 1999 došlo k podstatnému snížení evidovaných případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi. Hlavní příčinou zjištěných případů neoprávněného nakládání je nesprávná manipulace s utajovanými skutečnostmi.

Jednou z priorit ministerstva obrany ve vztahu k plnění úkolů zejména v rámci NATO je ochrana utajovaných skutečností. Přes zvýšenou pozornost se vyskytly případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi a porušování opatření v oblasti personální, administrativní, objektové a technické bezpečnosti a bezpečnosti informačních systémů. Nejčastěji ohrožovaly utajované skutečnosti případy, kdy se s těmito informacemi seznamovaly osoby, které nebyly držiteli platného osvědčení (§38 zákona č. 148/1998 Sb.), a to především v důsledku zpoždění realizace bezpečnostních prověrek.. Snahou bylo zabezpečit splnění služebních úkolů.

V roce 1999 nebyla pravomocně odsouzena žádná osoba za trestné činy proti ochraně utajovaných skutečností (§ 105, 106 a 107 tr. zák.).

Zejména v souvislosti se změnou situace v Kosovu poklesl počet běženců zadržených na státních hranicích ČR z této oblasti, roste počet běženců z jiných částí Evropy a Asie. Meziroční pokles nelegální migrace přes státní hranice ČR je tedy relativní. Azylová procedura je i nadále využívána k nelegální migraci. Velký počet cizinců si pobyt v ČR nelegalizuje. Zastoupení cizinců, vyjma občanů Slovenské republiky, mezi trestně stíhanými osobami v ČR se zvyšuje.⁵⁴⁾

Pojem "nelegální migrace" v sobě zahrnuje případy nelegálního vstupu osob přes státní hranice na území daného státu z různých důvodů, případy nedovoleného způsobu opuštění státu, ale i případy nelegálního pobytu - nelegální migrace z porušování pobytového režimu, tj. když cizinec sice vstoupí na území státu legálně, ale po uplynutí lhůty povoleného pobytu nevycestuje a pobývá na území bez povolení, tj. nelegálně, a tím porušuje zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince. V současné době není pochyb o souvislosti mezi nelegální migrací, přeshraniční trestnou činností, organizovanou převaděčskou kriminalitou a obchodem s lidmi. Nelegální vstup i pobyt cizinců je z převážné části plánován a prováděn mezinárodně organizovanými převaděčskými skupinami. Organizovaně je zajišťováno ubytovávání a tranzit pašovaných osob z výchozí do cílové země. Zneužívání azylové procedury k nelegální migraci sílí jak v tranzitních tak i cílových zemích. Výrazné prohloubení zneužívání azylové procedury k nelegální migraci přes území republiky doprovázelo nárůst žadatelů o přiznání postavení uprchlíka v ČR právě v průběhu roku 1999.

Při nedovoleném způsobu překročení státních hranic bylo zjištěno 32.325 (-12.347, -27,6 %) osob, z toho 30.377 cizinců (-12.580, -29,3 %).⁵⁶⁾ Oddělíme-li z celkového počtu osob evidovaných v souvislosti s ochranou hranic v jednotlivých letech občany SRJ, kterých bylo zadrženo "pouze" 2.778 (-13.274, -82,7 %), bylo v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998 zaznamenáno zvýšení počtu nelegálních přechodů státních hranic o 927 osob, tj. o 3,2 %.

Podle státní příslušnosti dominovali občané Rumunska, před občany Afghánistánu, Srí Lanky a Bulharska. V absolutních číslech se oproti roku 1998 zvýšil nejvíce počet běženců z Rumunska, během roku 1999 jich bylo zadrženo 5.796 (+1.124,+32,6 %). Procentuálně nejvyšší nárůst byl zaznamenán u občanů Srí Lanky (1 992 osob, tj. + 1.075,+117,2 %).

Z celkového počtu 32.235 zjištěných běženců bylo zadrženo 26.951 (tj.83,4 %) při nedovoleném překračování státních hranic ve směru z ČR. Nejvyšší počet nelegálních migrantů stále vykazuje úsek státních hranic mezi ČR a SRN (20.170 osob, tj.-12.689, -38,6 %) - 98 % ve směru do SRN. Shodně jako v roce 1998 byly převažujícím místem vstupu běženců do ČR hranice se SR. Přímo při nelegálním překročení státních hranic mezi ČR a SR bylo zadrženo 2.737 (-1.186, -30,2 %) osob. V porovnání se situací v roce 1998 se výrazně zvýšil počet zjištěných běženců na hranicích s Rakouskem, bylo zde zadrženo 5.146 osob (+1.666,+47,9 %), na tomto zvýšení se největší mírou podíleli občané Rumunska. Zvýšení nelegální migrace přes státní hranice bylo zaznamenáno také mezi Českou a Polskou republikou (3.142 osob, +521, +20 %). Na zadržení nelegálních migrantů se podílely v 58,4 % orgány ČR (18.867 osob), složky jiných států odhalily 13.269 osob (41 %).

Nelegální přechod státních hranic ve směru z ČR uskutečnilo 30,6 % cizinců ještě v den příjezdu do ČR, dalších cca 37 % 2.-5. den po vstupu na území ČR. Mezi zadrženými bylo cca 62 % (19.339) cizinců bez cestovních dokladů.

Nelegální migrace je ve světě profesionálně organizována, často je zneužíváno bezvýchodné postavení migrantů. Stále častější využívání převaděčských služeb migranty potvrzují i poznatky z území ČR. Asistence jiné osoby při nedovoleném překročení státních hranic ČR byla zjištěna u 7.680 (u 24 %) nelegálních migrantů. Mezi 1.310 (+235, +21,9 %) osobami, které napomáhaly nedovolenému překročení státních hranic, převládají nadále občané České republiky.

Převaděčství zahrnuje v současné době také padělání a pozměňování cestovních dokladů pro migranty na profesionální úrovni. S takovým cestovním dokladem bylo zadrženo při překračování státních hranic ČR 1.153 (-464, 28,7 %) osob. Přes pokles absolutních čísel procento těch, kteří byli zadržení s neregulérním cestovním dokladem, zůstalo v roce 1999 na úrovni roku 1998, tj.3,6 %.

Ve srovnání s rokem 1998 poklesl podíl opakovaných nelegálních přechodů státních hranic z 16,8 % na 12,2 %. O nedovolené překročení státních hranic se v roce 1999 opakovaně pokusilo 3 936 (-3.564,-47,5 %) osob.

Současný směr nelegální migrace a výše uvedené základní statistické údaje potvrzují, že Česká republika zůstává stále převážně tranzitním státem běženců na cestě do zemí západní Evropy.

Pro trestné činy nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. bylo pravomocně odsouzeno 221 osob.

Země EU uvádějí zvyšující se počty cizinců s nelegalizovaným pobytem v zemi. Tento jev je zaznamenáván i v České republice. Tento stav potvrzují údaje o cizincích, kteří byli z ČR administrativně vyhoštěni nebo jim byl vysloven zákaz pobytu na území ČR.

Údaji o celkovém počtu cizinců, u kterých bylo policejními orgány zjištěno, že pobývají na území ČR nelegálně, v současné době Policie ČR nedisponuje. Nelegální pobyt cizinců v ČR je zatím charakterizován pouze nepřímo rozborem údajů o cizincích, kterým byl vysloven zákaz pobytu v ČR pro porušování pobytového režimu a počtem administrativně vyhoštěných cizinců pro neoprávněný pobyt.

Do roku 1998 se zvyšoval počet cizinců, kterým byl uložen zákaz pobytu na území ČR, v průběhu roku 1999 byl vysloven zákaz pobytu 14.539 (-7.394, -33,7 %) cizincům. Výrazný pokles počtu cizinců, kterým byl vysloven zákaz pobytu na území ČR souvisí s nálezem Ústavního soudu č.159/1998 Sb., kterým byla dnem 13.5.1999 zrušena možnost zakázat pobyt cizinci pro porušení povinnosti stanovené zákonem (§ 14 odst.1 písm f) zákona č.123/1992 Sb., o pobytu cizinců) nebo jiným obecně závazným právním předpisem. Pokles je však také nutno přičíst snížení výskytu nelegálně pobývajících cizinců ve veřejných ubytovacích zařízeních, cizinci ve větší míře využívají ubytování v soukromí, k jehož kontrole cizinecká policie není oprávněna.

Převládajícím důvodem pro vyslovení zákazu pobytu v ČR cizinci zůstává porušování pobytového režimu (57,8 %) a nedovolený přechod státních hranic (22 %).

Administrativně a soudně vyhoštěno bylo celkem 2.985 cizinců (+739, +32,9 %), z toho 1.891 (+372, +24,5 %) cizinců bylo vyhoštěno administrativně pro neoprávněný pobyt. Soudně bylo vyhoštěno 1.094 (+367,+50,5 %) cizinců po pravomocném rozsudku za spáchání trestného činu.

Podrobně se problematikou migrace (včetně provádění readmisních dohod, realizace zkušebního provozu k plošnému nasazení projektu Modernizace vízového procesu atd.) zabývá pravidelně vládě předkládaná Informace o situaci v oblasti migrace na území ČR.

Monitorované zločinecké organizace⁵⁹⁾ jsou v přímých vazbách na zahraničí a jejich činnost na našem území se tedy odvíjí od trendů mezinárodního organizovaného zločinu. Pokračoval trend z roku 1998, kdy byl vzhledem k přibližování ČR k EU registrován rostoucí zájem zločineckých organizací o pronikání do Západní Evropy prostřednictvím ČR. Jejich organizovanost je na vysoké úrovni, jsou stále agresivnější. Nebezpečím plynoucím z aktivit organizovaného zločinu je také snaha vedoucích struktur zločineckých skupin legalizovat svoje postavení a zisky prostřednictvím získání vlivu na státní správu, eventuálně přímo umístit osoby spojené s organizovaným zločinem do státních institucí. K tomu používají různých způsobů - korupce ve všech formách, vydírání, sponzorování zájmových skupin či jednotlivců apod.

Na území České republiky působí zločinecké organizace, které pocházejí převážně z území bývalých států SSSR, z bývalé Jugoslávie, z Bulharska, italské zločinecké skupiny a zločinecké skupiny z jihovýchodní Asie (zejména čínské a vietnamské). Po roce 1989 pronikaly tyto zločinecké organizace na naše území a začaly využívat nedostatky v legislativě a především benevolentní přístup v oblasti povolování firem. V současné době pokračuje snaha rozšířit sféry svého vlivu, zejména zakládáním firem se zahraniční spoluúčastí a dochází ke změnám rozdělení sféry vlivu. Čeští občané zajišťují především tzv. servis - znalost prostředí a zákonů, kontakty apod. V dalším období bude pokračovat snaha zločineckých organizací co nejvíce svoji činnosti legalizovat, jejich činnost se zaměří především na vykoupení co největšího množství nemovitostí a pozemků, pokračovat bude obchod s drogami, stále výnosnější bude organizování nelegální migrace. Zvýšenou aktivitu těchto skupin lze dále předpokládat v oblasti obchodu se zbraněmi.

Zločinecké organizace pocházející z území bývalých států SSSR patří stále mezi nejaktivnější. Monitorované skupiny se slučují do různých zájmových skupin s mezinárodní působností; stále více využívají Internetu apod. Pozornost byla zaměřena na skupování nemovitostí v Karlových Varech, na provázanost vzniklých zájmových skupin - zde byla navázána úzká spolupráce s FBI. Patrný byl růst organizovanosti v činnosti ukrajinských zločineckých organizací, jsou stále agresivnější, podílejí se na loupežných přepadeních bank, zvyšuje se nelegální zaměstnávání ukrajinských dělníků apod. Pozornost policistů byla zaměřena na vytipované nejdůležitější osoby a skupiny s cílem rozkrýt celou organizaci. Dominantní pro ruské zločinecké organizace je finanční trestná činnost, prováděny jsou obchody se zbraněmi. Vzhledem k neustále se prohlubujícímu prorůstání do státních struktur ve státech bývalého SNS je jejich vliv a moc stále závažnější.

Po roce 1989 začaly na území ČR pronikat bulharské, albánské, jugoslávské a italské zločinecké skupiny, které se snažily co nejvíce rozšířit sféry svého vlivu. V posledních letech dochází ke změnám v rozdělení sfér vlivu, od roku 1998 nedošlo k výraznějším změnám v působení těchto skupin. Činnost bulharských zločineckých organizací, která byla dosud zaměřena na provoz erotických podniků, se zaměřila zejména na krádeže motorových vozidel a dodávání bulharských prostitutek do erotických podniků. Provoz erotických podniků převzaly zločinecké organizace z bývalé Jugoslávie. Ty se dále zaměřují především na obchod s drogami, převaděčství a násilnou kriminalitu.

Asijské zločinecké organizace se zaměřují zejména na hospodářskou, majetkovou a násilnou trestnou činnost. Jestliže v minulosti neměly vietnamské zločinecké organizace zaměřené na páchání násilné kriminality pevnější vazby, je v poslední době zaznamenána zvyšující se organizovanost. Osoby z těchto struktur se mimo jiné zaměřují na vydírání a přepadávání svých krajanů. Vietnamské zločinecké organizace se věnují zejména organizování nelegální migrace a pašování zboží. Od roku 1995 je vietnamská zločinecká organizace ovlivňována Vietnamci přicházejícími ze SRN, na které jsou mnohdy vydávány mezinárodní či národní zatykače. Jedná se především o rozdělení pomyslných teritorií v oblasti prodeje. Z důvodů zvyšující se konkurence a tedy i snižujících se zisků, je stále patrnější tendence bránit se tlaku těchto uprchlíků ze SRN. Čínské zločinecké organizace nemají na našem území charakter klasických čínských zločineckých organizací (např TRIÁDY), ale sdružující se do malých skupin dle místa původu z ČLR, a dle druhu páchané trestné činnosti. Etablují se na našem území formou provozování kasin a nelegálních nevěstinců, další podezření se týká praní špinavých peněz, organizování nelegálních sázek a obchodu s narkotiky. Čínské pašerácké skupiny se zabývají nejen nelegálními přechody, ale realizují únosy nelegálních přistěhovalců s následným vydíráním příbuzných. Oběti jen v minimální míře tuto skutečnost oznamují Policii ČR. Další trestnou činností je obchod s tzv. "značkovým zbožím".

Arabské zločinecké organizace se zaměřují na pašování drog, další trestnou činností je obchod se zbraněmi a finanční machinace. Při organizování nelegální migrace dochází v poslední době k propojování s vietnamskými zločineckými organizacemi. Ke své trestné činnosti využívají zejména fiktivní firmy, ochotny jsou zapojit se do libovolné trestné činnosti - např. prodej a organizování výroby telefonních simulátorů, věčných telefonních karet. V poslední době byl v souvislosti zejména s násilnou trestnou činností zaznamenán vysoký počet osob pákistánského původu. Tyto osoby mají převážně zakázaný pobyt v zemích západní Evropy (SRN, Francii, Belgii).

V oblasti páchání organizované trestné činnosti násilného charakteru nedošlo k podstatným změnám - charakteristická je brutalita, jako vražedný nástroj převažují střelné zbraně, devastace obětí, výrazné zastoupení mají organizované zločinecké organizace ruské, ukrajinské, čečenské a z bývalé Jugoslávie. Oproti roku 1998 se zvýšil počet českých občanů zapojených do organizované trestné činnosti. Řada vražd je prováděna na objednávku, pachatelé po spáchání činu ihned opustí naše území. Vzrostl počet loupežných přepadení, kdy počet pachatelů nepřesahuje počet tří osob a zaměřují se na malé obchody, benzinová čerpadla, noční bary apod., skupiny s více pachateli se zaměřují převážně na banky, spořitelny a zahraniční cestující. V latenci zůstává trestná činnost omezování osobní svobody, únosy apod., kdy poškození odmítají spolupráci s policií.

Aktivity organizovaných kriminálních skupin se projevují na celém území ČR, ale jednotlivé regiony mají svá specifika:

Jihočeský kraj se vyznačuje relativně nízkým počtem realizovaných trestných činů. Aktivity zločineckých organizací byly spojeny zejména s násilnou kriminalitou (zločinecké organizace z bývalého Sovětského svazu) jako je zastrašování a vydírání. Závažná násilná kriminalita je často páchaná na objednávku. Majoritní kontrolu nad oblastí spojenou s prostitucí - kontrolou nočních klubů získávají ruskojazyčné skupiny. Ilegální migrace je v regionu spojena s fiktivním pozváním, organizováním fiktivních sňatků či potvrzováním pracovních poměrů. Jihočeský kraj se stal důležitou částí "kurýrní trasy" omamných a psychotropních látek a jedů.

Západočeský kraj zaznamenal ve vývoji trestné činnosti mírný nárůst. Organizovaná kriminalita se projevuje ve dvou základních oblastech - obchodu s drogami a vydírání formou tzv. "racketeeringu". Ve sledovaném období bylo zaznamenáno více případů obchodu s heroinem, na této kriminalitě se podílí zejména organizované zločinecké skupiny kosovoalbánské. Kuplířství a prostituce má silné zázemí v příhraničních oblastech Západočeského kraje, soustřeďuje se do erotických salónů. Ukrajinské organizované zločinecké skupiny se snaží rozšířit sféru vlivu v oblasti organizované prostituce, páchají převážně vydírání, objekty jsou erotické podniky, ale i firmy zaměstnávající ukrajinské občany. Problematická situace zůstává v Karlových Varech (řada nemovitostí "patří" zločineckým organizacím z území bývalých států SSSR).

Také v Severočeském kraji je i nadále zaznamenán poměrně vysoký počet trestných činů s prvky organizovaného zločinu, dynamicky se rozvíjí obchod s drogami, především ve větších městech (Teplice, Děčín, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Chomutov, Jablonec nad Nisou a Liberec). Nejvíce zajišťovanou drogou je heroin a pervitin. Zločinecké organizace se dále zaměřují na obchod se ženami (vedle řady měst i na trase E55, který je směřován do SRN, méně do Itálie, Rakouska a Holandska), padělání a pozměňování peněz (nejčastěji bankovky 1.000,- a 5.000,- Kč, 100,- DM, 100,- USD), násilnou trestnou činnost (vydírání a vraždy) - na které se podílí zejména zločinecké organizace z bývalého SSSR. Vysoce latentní, dobře organizovaný se značnými finančními zisky, je nelegální obchod se zbraněmi. V kraji se usídlily mezinárodní organizované skupiny překupníků (především organizované skupiny z bývalé Jugoslávie, arabských zemí, bývalého SSSR a Vietnamu).

Ve Východočeském kraji působí převážně ruskojazyčné zločinecké organizace, zejména se podílejí na páchání násilné kriminality, většinou v souvislosti s vydíráním. Zvýšená aktivita byla zaznamenána v oblasti nelegální migrace, do odhalování organizovaného převaděčství byla zapojena i Inspekce ministra vnitra, neboť je podezření na zapojení příslušníků policie. Nejrozšířenější drogou je pervitin a heroin. Nebezpečnou zůstává oblast padělání, bylo zaznamenáno padělání bankovek v nominální hodnotě 5.000,- Kč a oblasti omamných a psychotropních látek (narůstá distribuce pervitinu i heroinu).

V Jihomoravském kraji byla situace v oblasti násilné trestné činnosti páchaná zločineckými organizacemi obdobná jako v roce 1998, pachatelé pocházejí převážně z území bývalých států SSSR, narůstá brutalita a bezohlednost k oběti násilné trestné činnosti. Jugoslávské zločinecké skupiny se zaměřují zejména na oblast drog, krádeží vozidel a distribuci padělků měny různých států. Jako jedno z hlavních bezpečnostních rizik zůstává nedostatečná ostraha státních hranic se Slovenskem.

Organizované kriminální skupiny působící na území Severomoravského kraje jsou převážně složeny z našich občanů, dochází k propojování se zločineckými skupinami z bývalého SSSR a bývalé Jugoslávie. Jedná se zvláště o oblast násilné trestné činnosti, obchod s lidmi a obchod s drogami, zbraněmi (zde došlo oproti předchozímu období k růstu odhalených případů) apod. Situace je obdobná jako v roce 1998. Organizované skupiny z Balkánu působící na severní Moravě, se zabývají obchodem s drogami - využívají českých občanů jako dealerů drog z ČR do Švýcarska, SRN, Itálie, Dánska, Norska, Švédska a k dovozu drog do ČR z Polska, Bulharska, Maďarska, balkánských států a Turecka; rovněž se aktivně zapojují do obchodu s odcizenými motorovými vozidly, obchodování se ženami a převaděčství. Zločinecké struktury z bývalého SSSR působí zejména v násilné trestné činnosti a racketeeringu, v obchodu se zbraněmi, se ženami a obchodu s drogami. Italské struktury působí především na území Olomouce a zabývají se distribucí padělaných platidel a obchodem se ženami. Pokud se jedná o asijské struktury, ty se angažují převážně v hospodářské kriminalitě a převaděčství.

Situace v České republice nenasvědčovala, stejně jako v roce 1998, že by na jejím území hrozilo bezprostřední rozšíření teroristických projevů. Otevřeně zde ve sledovaném období neoperovala žádná z mezinárodních teroristických organizací.

Na území ČR hrozí latentní riziko teroristických aktivit některých členů arabské komunity, která se zdržovala na území ČR již v minulosti, z nichž řada v minulosti patřila mezi členy nebo sympatizanty teroristických a levicových studentských organizací, riziko jejich účasti na teroristických akcích v ČR je minimální, existuje možnost logistické podpory při akcích proti izraelským, případně americkým cílům. Jejich činnost je zaměřena zejména na získávání informací, udržování kontaktů do zemí původu, poskytování servisních služeb osobám přijíždějícím z arabských zemí. Další skupinou je nová vlna přistěhovalců, většinou jsou na našem území nelegálně nebo vystupují jako společníci krycích firem, podílejí se na širokém spektru trestné činnosti. Prověřuje se podezření na vytváření zázemí pro příslušníky organizací z oblastí Blízkého východu a Severní Afriky. Třetí skupinou jsou osoby přijíždějící do ČR ke krátkodobému pobytu - existuje podezření na průjezd příslušníků radikálních muslimských organizací do západní Evropy.

V České republice se každoročně zvyšuje počet útoků proti vozidlům, objektům i osobám pomocí výbušnin. Většinou se jedná o cílené vyřizování účtů, vydírání a zastrašování. Výjimku tvoří pravděpodobně výbuch v Přerově, v Praze a nález nástražného výbušného systému na železniční trati u Mělníka. Specifická situace zůstává v Praze, je zde množství potenciálních objektů, které by se mohly stát cílem teroristického útoku.

Možným rizikovým faktorem zůstává reakce na vysílání Radia Svobodná Evropa do Iránu a Iráku, přičemž nelze vyloučit individuální akce ze strany radikálních příslušníků mladší generace přistěhovalců z arabských zemí. Dalším rizikem zůstává přítomnost veteránů války v Afghánistánu a dalších konfliktů (Alžírsko, Severní Kavkaz, Bosna, Kosovo). Rizikem je radikalizace extremistických skupin v ČR, především možnost jejich zneužití pro násilné prosazování politických nebo ekonomických zájmů, přičemž ideologické důvody budou zástupným problémem.

Situace v oblasti nelegálního obchodu se zbraněmi a výbušninami⁶¹⁾ zůstává téměř totožná jako v předchozích letech - trvá zájem o nelegální prodej a nákup výbušnin, zbraní a munice:

Rovněž v oblasti nelegálního obchodu s radioaktivními materiály je situace v ČR stejná jako v minulých letech:

V dalším období lze předpokládat i nadále stoupající tendenci v oblasti nedovoleného ozbrojování, nedovolené výroby a držení radioaktivního materiálu.

V oblasti obchodu s lidmi⁶²⁾ nedošlo ve sledovaném období k zásadním změnám:

Organizované zločinecké struktury vykazují v oblasti obchodu s lidmi určité rozdělení území. Význam při odhalování těchto případů má mezinárodní spolupráce i spolupráce s nevládními organizacemi zabývající se problematikou obchodu s lidmi.

Jestliže v roce 1998 došlo k výraznému vzestupu počtu zadržených padělaných a pozměněných peněz, v roce 1999 došlo ke snížení zadržených padělků (v roce 1998 bylo však jen při jedné akci zajištěno 55.000 ks padělků). Největším problémem hodnoceného období byly padělky v nominální hodnotě 5.000 Kč. Trvá vzestupná tendence u dalších platebních prostředků - šeky, směnky, kreditní karty a platební certifikáty. Stagnaci vykazují padělané dálniční nálepky, vysoce latentní a nebezpečnou trestnou činností je oblast padělání dokladů a listin.

Jestliže se v oblasti padělaných peněz stala ČR ze země spotřebitelské zemí tranzitní, v oblasti padělaných dokladů se stává Česká republika padělatelskou mocností. Problémem je neexistence celostátní evidence špičkových kopírovacích přístrojů jako např. v některých zemích západní Evropy, GO a TWIST karty nejsou evidovány na jméno jako např. v Švýcarsku.

V budoucnu se předpokládá zájem distributorů padělků o českou měnu, vzrůstat bude kvalita padělků, předpokládá se růst padělaného zboží.

Pro trestné činy padělání a pozměňování peněz (§ 140 - 142 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 70 osob.

Ve sledovaném období nedošlo v aktivitách mezinárodního drogového obchodu k výrazným změnám. Česká republika je centrem organizátorů mezinárodního obchodu zejména s heroinem a kanabisovými produkty. ČR je cílovou zemí pro všechny druhy omamných a psychotropních látek s výjimkou cracku. Je zapojena do nelegální výroby a přepravy drog, do nelegální výbory a obchodu prekurzory, do praní peněz z výnosu nelegálního obchodu s drogami. Česká republika zůstává v obchodu s omamnými a psychotropními látkami (dále jen OPL) centrem působení zločineckých organizací zejména Kosovských Albánců a Nigerijců. V průběhu roku 1999 byla prvně zjištěna skupina distributorů OPL - občanů Vietnamu, původ jimi prodávaného heroinu se nepodařilo zjistit, heroin byl vysoce koncentrovaný. Do obchodu s heroinem se pravděpodobně zapojují ruskojazyčné organizované skupiny.

Dominantní skupiny organizátorů zapojených do nelegálního obchodu s heroinem jsou občané Turecka a Kosovští Albánci. Heroin dopravují do Evropy po tzv. balkánské cestě, roste zapojení občanů ČR do obchodu s heroinem (počet kurýrů i pomocných osob - pronajímatelé bytů, fiktivní majitelé firem, aut, telefonů). Vzrostl počet zásilek heroinu dopravovaných do Itálie z ČR. Na trhu se objevil vysoce koncentrovaný heroin, po jehož aplikaci došlo ke zvýšenému počtu předávkování. Kokain je i nadále na okraji zájmu konzumentů. Nejvyhledávanější drogou je stále pervitin, který se zásadně "vaří" z efedrinu. Situace oproti roku 1998 se nezměnila, příznivě se projevilo zabezpečení výroby a skladových prostor efedrinu. V poslední době k získání efedrinu jsou masově vykupována některá volně prodávaná léčiva (Disophrol, Modafen). Rovněž kurýry amfetaminu zůstávají relativně často občané ČR, počet zásilek zajištěných v severských zemích, u kterých je usuzováno na český původ, poklesl. Ani v tomto období nezískala policie poznatky o výrobě extáze ve velkém, přetrvává podezření na organizovaný dovoz na naše území. Trvá vysoká obliba marihuany (dováží se a pěstuje se i v ČR).

Česká republika byla vybrána organizátory mezinárodního obchodu s OPL za tzv. "bezpečnou zemi", a to zejména pro příliš liberální podmínky pro uznání legálního pobytu na našem území (před účinností nového zákona o pobytu cizinců) a prakticky pro bezrizikové praní "drogových" peněz, nízké tresty ukládané za drogové delikty i vysokou pravděpodobnost uchránění majetku získaného z drogových obchodů před propadnutím. Na základě analýzy realizovaných případů lze předvídat zejména další růst počtu narkomanů závislých na heroinu, vznik podniků určených pouze na distribuci heroinu, násilná řešení sporů o teritoria a sféry vlivu, narůstání snah o infiltraci státní správy, budování a provozování velkých laboratoří pro výrobu syntetických drog i zvyšování počtu občanů ČR zapojených do mezinárodního obchodu s OPL. Podle poznatků ÚOOZ došlo k výraznému poklesu otevřené nabídky na ulici, došlo ke změně chování distributorů, dochází k větší konspirativnosti prodeje, čísla mobilních telefonů určených pro prodej OPL jsou často měněna.

Z pohledu policie přinesla novela trestního zákona a přestupkového zákona, která vstoupila v platnost 1.1.1998, pozitivní dopad na drogovou scénu. Lze říci, že nedošlo, vyjma několika excesů, tak jak to předpokládali odpůrci novelizace, k zadržování "pacientů" kontaktních a léčebných center. Naopak se ztížilo fungování distribučních sítí organizovaných skupin. Vzhledem k obecnému přemístění drogové scény do větší "ilegality" a přesunu většiny toxikomanů do bytů a privátních prostor, došlo však ke ztížení práce pracovníků K-center. Ke snižování nabídky drog přispívá rovněž možnost zabavení omamné nebo psychotropní látky. Změna cen při pouličním prodeji prakticky nebyla registrována. Problematické se ukazuje určování výše malého množství OPL, resp. nejednotnost názorů orgánů činných v trestním řízení k výši trestně stíhatelného množství. Podíl pachatelů pro trestný čin podle § 187a (přechovávání OPL pro vlastní potřebu) je celoročně 6 % ze všech drogových trestných činů. Převážná většina těchto pachatelů je zároveň stíhána v souběhu zejména podle § 187. Osob stíhaných za prostou držbu je cca 1 procento ze všech osob stíhaných za drogové delikty.⁶³⁾

Národní protidrogová centrála (PČR útvar pro odhalování organizovaného zločinu kriminální policie) zajistila 22 laboratoří na výrobu pervitinu, 2506 g pervitinu, 9,1 kg marihuany, 20,38 kg heroinu, 135 kg kokainu, 3 l solutanu a 55 kg rohypnolu. V rámci mezinárodní policejní spolupráce se podílela na zajištění 230 kg heroinu, 230 kg hašiše, 2000 l BMK (výchozí látka pro výrobu extáze) a 50 kg rohypnolu. Významným partnerem Policie ČR i zahraničních partnerů na odhalování nelegálního obchodu s omamnými a psychotropními látkami jsou celní orgány ČR.

Stoupající tendenci mají trestné činy nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů a trestné činů šíření toxikomanie.

Pro trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů (§ 187 - 188 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 821 (+19) osob. Pro trestný čin šíření toxikomanie (§ 188a tr. zák.) bylo odsouzeno 70 osob.

Počet dopravních nehod, který dosáhl v roce 1998 historického maxima (210.138), ve sledovaném období opět vzrostl na 225.690 (+15.552, +7,4 %) dopravních nehod, při kterých bylo 1.322 (+9,8 %, +118) osob usmrceno, 6.093 (-1 %, -59) těžce a 28.747 (-1,6 %, -478) lehce zraněno. Hmotné škody byly odhadnuty na 7.148,8 mil. Kč (+4,6 %).

Téměř 93 % dopravních nehod zavinili řidiči motorových vozidel, rovněž podíl usmrcených osob je nejvyšší u jimi zaviněných dopravních nehod (86 %). Při nehodách zaviněných chodcem (2.804 - z toho 40,4 % zavinily děti) zahynulo 85 osob. Řidiči vozidel registrovaných mimo území ČR zavinili 6.217 nehod, při kterých přišlo o život 72 osob.

Hlavní příčinou nehod zůstává nesprávný způsob jízdy (64 %, 405 usmrcených), nepřiměřená rychlost (16,5 %, 513 usmrcených) a nedání přednosti (16,9 %, 152 usmrcených). Pod vlivem alkoholu zavinili účastníci silničního provozu 9.120 nehod, s podílem 4,2 % na celkovém počtu všech dopravních nehod, při kterých bylo 138 osob usmrceno.

Nejvíce dopravních nehod se stalo v obcích (170.234, 507 usmrceno - druhý nejnižší počet za posledních 10 let), nejvíce usmrcených stále připadá na nehody na silnicích I. třídy (515, +48 osob).

Z hlediska územního členění bylo evidováno nejvíce nehod na území hl. m. Prahy (44.192), kde však zůstává v následcích nejnižší počet usmrcených osob (74) a Jihomoravském kraji (35.683), kde byl evidován také nejvyšší počet usmrcených osob (233).

Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu schválila celostátní výchovné programy zaměřené na dopravní výchovu dětí. Koordinována byla činnost aktivů BESIP. Různými formami dopravní výchovy prošlo více než 750 tisíc dětí. Preventivních akcí pro dospělé účastníky silničního provozu se zúčastnilo téměř 27 tisíc osob. Prevenci nehodovosti je věnován INFO-servis BESIP a řada relací v televizi.

Pro trestné činy v dopravě (§ 201, 201a, 223, 224, 180 a 208 tr. zák.) bylo pravomocně odsouzeno 6.086 (+267) osob. Nejvíce osob bylo odsouzeno (1.773) pro trestné činy ublížení na zdraví (těžká újma na zdraví, § 224 tr. zák.) a 976 osob bylo odsouzeno za trestný čin ohrožování pod vlivem návykové látky (§ 201 tr. zák.).

Pátrání PČR vyhlásila po 23.157 osobách, z nichž vypátrala 74,4 % (17.157). Nejpočetnější kategorií osob zařazených do pátrání byly osoby hledané (16.868); v této skupině dominovaly osoby obviněné z trestné činnosti, na které byl vydán příkaz k zatčení (8.726, zadrženo 6.180); v 3.635 případech bylo vyhlášeno pátrání po osobách podezřelých z trestné činnosti (zadrženo 2.366). Dále bylo vyhlášeno pátrání po 252 (vypátráno 206) vojenských zbězích a 42 (28) uprchlých vězních. Pátrání bylo vyhlášeno po 6.365 pohřešovaných osobách, vypátráno bylo 5.658 osob. Z hlediska věkového složení pohřešovaných osob mají trvale dominantní podíl mladiství ve věku od 15 do 18 let.

Pátrání po odcizených a ztracených zbraních bylo vyhlášeno v 1.069 případech, z toho v 15 případech na základě spolupátrání s Interpolem. Převážně se jednalo o zcizené zbraně (952) a ztracené zbraně (117). Vypátráno bylo pouze 94 zbraní.

Ve vyšetřování Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále ÚDV) bylo 146 trestních věcí (z toho bylo za sledované období evidováno 32 tr. věcí), ukončeno bylo 58 tr. věcí. Celkem za dobu trvání ÚDV bylo k 31.12.1999 sděleno obvinění 104 osobám, z toho zůstalo stíháno před pravomocným rozhodnutím 70 osob. Trestní stíhání v roce 1999 bylo zahájeno v 10 věcech (16 obviněných), na 1 osobu bylo obvinění rozšířeno. Jednalo se především o trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, vraždy, zbavení osobní svobody, zavlečení do ciziny, porušování povinností strážní služby a nepřekažení trestného činu. Průměrná doba vyšetřování trestních věcí činí 21,8 měsíců. Na jednoho vyšetřovatele připadalo v průměru 9,8 tr. věcí. Návrhy na podání obžaloby (NPO) byly ve sledovaném období podáno v 9 tr. věcech (32 osob). Dosud bylo pravomocně odsouzeno 8 osob, 3 osoby byly amnestovány. Trestní stíhání bylo zastaveno v 9 tr. věcech (§§ 172/1 a), 172/1 b), 172/1 c), 172/1 d) tr. ř.), 39 tr. věcí bylo odloženo (§§ 159/1, 159/2, 159/4 tr. ř.). Jako pachatelé trestných činů jsou především bývalí příslušníci StB, soudci, prokurátoři, dozorci a velitelé vězeňské služby, funkcionáři pomocné stráže a bývalí státní činitelé.

Na úseku dokumentace ÚDV bylo prioritou vyhledávání trestné činnosti páchané v letech 1948 - 1989. V roce 1999 bylo dokumentováno celkem 218 věcí, z toho bylo ukončeno 71 věcí, z nichž 25 případů bylo předáno odboru vyšetřování.

Stíhané a vyšetřované osoby - celková kriminalita v ČR v roce 1999
Stíhané a vyšetř. osoby	Věk (let)
Stíhané a vyšetř. osoby	0-15	15-18	18-20	20-30	30-60	60 a více
Počet	8 832	9 146	10 142	43 863	54 172	1 732
Tj. % z pachatelů celkem	6,91	7,15	7,93	34,30	42,36	1,35
Tj. % z počtu obyvatel příslušné věkové kategorie celkem	0,50	2,21	3,18	2,60	1,27	0,09

Vývoj počtu zjištěných tr. činů celkové krim. spáchaných recidivisty v ČR v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Zjištěno	50 838	51 604	58 262	59 289	61 012	64 217	62 216
Změna (v %)	-2,65	1,51	12,90	1,76	2,91	5,25	-3,12

Trestná činnost recidivistů v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
	majetková krim.	krádeže prosté	krádeže vloupáním	krádeže vloupáním do chat	krádeže věcí z aut	násilná krim.	hospodářská kriminalita	podvody
Objasněné tr. činy	33 994	16 743	11 615	3 014	3 873	5 369	7 090	3 593
Změna v % oproti roku 1998	-4,87	-5,80	-8,17	-16,02	-0,03	-6,89	-3,90	-15,00

Stíhané osoby recidivisté v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
	majetková krim.	krádeže prosté	krádeže vloupáním	krádeže vloupáním do chat	krádeže věcí z aut	násilná krim.	hospodářská kriminalita	maření výkonu úředního rozhodnutí
Počet osob	16 832	9 122	5 045	852	1 398	4 380	4 135	2 437
Změna v % oproti roku 1998	-6,62	-6,27	-14,46	-10,22	0,43	-9,54	28,62	-0,41

Podíl recidivistů v krajích ČR v roce 1999 na celk. počtu pachatelů a meziroční změna v %
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Podíl v %	30,6	22,8	26,6	31,4	30,3	24,4	21,3	33,8	28,2
Změna (v %) oproti roku 1998	1,19	-0,61	-1,22	-0,55	-0,80	-0,61	-0,10	-1,39	-0,47

Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti

na území České republiky v roce 1999

Stíhané osoby cizinci v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
	majetková krim.	krádeže prosté	krádeže vloupáním	násilná kriminalita	vraždy	mravnostní kriminalita	hospodářská kriminalita	ostatní krim.
Počet osob	2 263	1 288	559	1 230	64	82	1 482	1 650
Změna v % oproti roku 1998	-7,22	-6,80	-21,27	-2,69	-5,88	-37,40	5,71	3,84

Trestná činnost cizinců v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
	majetková kriminalita	krádeže prosté	krádeže vloupáním	násilná krim.	vraždy	mravnostní kriminalita	hospodářská kriminalita	ostatní kriminalita
Objasněné tr. činy	5 366	1 779	1 178	1 303	57	110	3 663	2 835
Změna v % oproti roku 1998	1,69	-8,01	-14,45	-4,40	0,00	-34,52	14,65	46,59

Podíl cizinců v krajích ČR v roce 1999 na celkovém počtu pachatelů a meziroční změna v %
Rok	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Podíl v %	13,1	4,8	4,6	6,6	5,1	4,8	5,5	3,6	5,9
Změna oproti 1998	1,61	-0,84	-0,38	-0,60	-0,11	0,42	-0,30	-0,65	-0,10

Děti - vyšetř. osoby a tr. činnost v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
Rok	majetková krim.	krádeže prosté	krádeže vloupáním	krádeže vloupáním do víkend. chat	poškozování cizí věci	krádeže věcí z automobilů	násilná krim.	úmyslné ublížení na zdraví
Počet osob	6 582	2 920	2 541	370	845	728	1 211	323
Změna v % oproti roku 1998	-3,16	-7,27	-2,90	-14,75	*	3,26	*20,02*	*20,97*
Objasněné tr. činy	9 409	5 744	2 525	384	758	2 570	1 486	341
Změna v % oproti roku 1998	1,04	0,79	-2,43	-39,43	*	0,12	*16,46*	*26,30*

Podíl dětí a mladistvých v krajích ČR v roce 1999 na celkovém počtu pachatelů a meziroční změna v %
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Děti - podíl v %	3,1	6,6	8,5	6,5	7,8	7,9	6,6	7,9	6,9
Změna (v %) oproti roku 1998	0,03	-0,07	-0,61	-0,03	0,40	0,32	0,45	-0,07	0,08
Mladiství - podíl v %	5,1	7,0	7,5	7,5	7,2	7,9	7,4	7,5	7,2
Změna (v %) oproti roku 1998	-0,86	-1,12	-1,01	-1,11	-1,69	-0,42	-1,11	-0,66	-1,01

Mladiství - stíhané a vyšetřované osoby v ČR v roce 1999 a meziroční změna v %
	majetková kriminalita	krádeže vloupáním	krádeže prosté	krádeže aut	krádeže věcí z automobilů	násilné činy celkem	loupeže	úmyslné ublížení na zdraví	vraždy
Počet osob	6 703	2 094	3 955	780	752	1 006	370	311	7
Změna v % oproti roku 1998	-13,55	-16,21	-11,50	-12,65	-19,49	-16,38	-2,63	-15,95	-56,25
Objasněné tr. činy	11 450	3 534	6 999	1 025	2 187	1 233	367	334	6
Změna v % oproti roku 1998	-13,03	-14,04	-12,02	-15,43	-20,59	-7,57	1,38	-11,41	-62,50

Trestná činnost páchaná na mládeži Počet zjištěných tr. činů	Rok
	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Týrání svěřené osoby	65	97	164	160	151	134	140
Změna (v%) oproti předcházejícímu roku	-	49,23	69,07	-2,44	-5,63	-11,26	4,48
Pohlavní zneužívání v závislosti	237	270	258	278	224	477	196
Změna (v%) oproti předcházejícímu roku	-	13,92	-4,44	7,75	-19,42	112,95	-58,91
Pohlavní zneužívání ostatní	696	831	951	1038	768	927	915
Změna (v%) oproti předcházejícímu roku	-	19,40	14,44	9,15	-26,01	20,70	-1,29

Vývoj trestné činnosti příslušníků Policie ČR
	Rok
Zjištěno	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Počet pachatelů	288	276	270	305	245	306	345
meziroční změna v%	6,0	-4,2	-2,2	13,0	-19,7	24,9	12,7
Počet trestných činů	376	355	321	374	287	373	438
meziroční změna v%	9,0	-5,6	-9,6	16,5	-23,3	30,0	17,4
Počet tr. činů / 1000 policistů	8,6	7,6	7,1	8,5	6,4	8,3	9,7

Trestná činnost policistů - podíl krajů na celkovém počtu zjištěných pachatelů a trestných činů v letech 1998 - 1999
ZAŘAZENÍ	Rok 1998				Rok 1999
	pachatelé		trestné činy		pachatelé		trestné činy
	Počet	v %	Počet	v %	Počet	v %	Počet	v %
hl.m. Praha	59	19,3	70	18,8	72	20,87	137	31,28
Středočeský kraj	6	1,96	10	2,7	24	6,96	21	4,79
Jihočeský kraj	22	7,2	28	7,5	27	7,83	28	6,39
Západočeský kraj	31	10,1	36	9,6	33	9,57	33	7,53
Severočeský kraj	42	13,7	53	14,2	50	14,49	69	15,75
Východočeský kraj	27	8,8	38	10,2	34	9,86	26	5,94
Jihomoravský kraj	52	16,99	70	18,8	31	8,99	52	11,87
Severomoravský kraj	67	21,9	68	18,2	74	21,45	72	16,44
Celkem	306	100	373	100	345	100	438	100

R o k	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Muži	14.933	15.324	16.158	17.845	17.597	18.349	19.238	19.304	18.928	19.214
Ženy	9.859	9.675	13.235	15.067	15.353	16.930	18.226	15.605	16.410	16.103
Skupiny	1.983	2.320	2.309	2.521	3.087	3.197	3.058	3.011	2.112	2.132

	1998	1999
krádeže auta vloupání do domu oloupení obtěžování sexuální obtěžování znásilnění vražda vloupání do bytu	41 40 17 17 12 11 10 11	44 38 21 20 14 16 14 13	(% z celkového počtu dotázaných)

	1998	1999
ukradení auta dopravní nehoda vloupání (bez rozlišení dům - byt) okradení (na ulici, na veřejnosti) obtěžování (mladistvými, apod.) fyzický útok, zbití přepadení (násilné, loupež) sexuální obtěžování sexuální napadení znásilnění vražda	* * 20 17 13 7 12 7 6 6 4	29 29 26 24 13 10 9 8 * 6 5	(% z celkového počtu dotázaných)

	Průměr odhadu (= předpokládané procento úspěšnosti)
Krádež peněženky na ulici, v obchodě Krádež jízdního kola v domě, kde bydlíte Odcizení automobilu Znásilnění Přepadení pošty nebo bankovní loupež Vražda	11 19 34 53 56 59

Počet zjištěných tr. činů krádeží vloupáním v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	17 261	15 597	4 139	6 549	10 826	6 022	10 483	14 754	85 631
Změna (v %) oproti roku 1998	3,88	-8,06	-9,31	-8,21	-10,53	-7,04	-8,14	-11,97	-6,95
*Z toho:*
Krádeže vloupáním do bytů	4 219	1 286	347	757	1 705	662	1 583	1 886	12 445
Změna (v %) oproti roku 1998	13,05	-10,26	-13,03	-7,46	-11,93	-1,19	-1,92	-12,28	-2,41
Krádeže vloup. do rekreačních objektů	850	4 423	974	1 497	1 914	1 464	2 130	1 533	14 785
Změna (v %) oproti roku 1998	22,30	-11,73	-15,60	-5,61	-12,56	-13,48	-14,46	-10,61	-10,57

Vývoj počtu zjištěných tr. činů majetkové kriminality v ČR v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Zjištěno	327 183	300 352	289 002	301 727	304 039	314 249	306 351
Změna (v %)	13,98	-8,20	-3,78	4,40	0,77	3,36	-2,51

Počet zjištěných tr. činů majetkové kriminality v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	98 420	36 087	12 924	20 266	34 335	18 342	39 491	46 486	306 351
Změna (v %) oproti roku 1998	3,86	-2,44	-6,01	-2,70	-7,91	-3,21	-2,53	-9,15	-2,51

Počet zjištěných tr. činů krádeží prostých v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	65 175	16 821	7 423	11 639	21 104	10 780	23 955	27 444	184 341
Změna (v %) oproti roku 1998	1,04	0,93	-7,06	-3,05	-7,76	-0,16	-2,85	-9,80	-2,94
*Z toho:*
Krádeže motor. vozidel dvoustopých	10 420	2 753	735	1 895	4 483	1 141	3 137	2 528	27 092
Změna (v %) oproti roku 1998	6,70	5,64	-6,84	6,46	-6,29	-0,09	-19,77	-18,77	-2,86
Krádeže věcí z aut	27 797	5 032	1 112	3 622	7 244	2 396	8 819	11 038	67 060
Změna (v %) oproti roku 1998	-4,54	-4,97	7,75	-2,56	-12,17	3,28	8,05	-10,27	-4,46

Vývoj počtu zjištěných tr. činů hospodářské kriminality v ČR v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Zjištěno	18 431	18 440	25 431	25 539	30 156	36 031	42 907
Změna (v %)	55,54	0,05	37,91	0,42	18,08	19,48	19,08

Počet zjištěných tr. činů hospodářské kriminality v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	7 119	7 068	3 303	3 613	5 194	5 228	5 531	5 851	42 907
Změna (v %) oproti roku 1998	-2,06	29,05	40,49	48,44	25,52	11,33	9,01	27,42	19,08

Vývoj počtu zjištěných tr. činů soouvisících s korupcí v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
§ 158 zneuž. pravomoci veř. činitele	189	321	370	334	356	365	403
§ 159 maření úk. veř. činitele z nedbal.	5	21	7	23	16	16	19
§ 160 přijímání úplatku	52	54	77	51	40	49	55
§ 161 podplácení	127	138	200	185	107	138	109
§ 162 nepřímé úplatkářství	7	2	3	6	8	4	3

Vývoj počtu zjištěných tr. činů násilné kriminality v ČR v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Zjištěno	19 820	20 177	21 712	22 825	23 223	23 464	23 228
Změna (v %)	6,73	1,80	7,61	5,13	1,74	1,04	-1,01

Počet zjištěných tr. činů násilné kriminality v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	3 953	2 468	1 428	1 883	3 059	1 833	3 140	5 464	23 228
Změna (v %) oproti roku 1998	5,87	2,75	-1,92	-1,15	-4,08	-13,21	3,90	-3,19	-1,01

Počet zjištěných vražd v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	64	34	13	19	34	30	33	38	265
Změna (v %) oproti roku 1998	3,23	-24,44	62,50	-29,63	-17,07	-16,67	-21,43	-26,92	-15,34

Podíl počtu spáchaných tr. činů se zbraní na celkové kriminalitě v ČR a meziroční změna vývoje v %
Rok	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Podíl v %	1,07	0,82	0,85	0,86	0,86	0,90
Změna podílu oproti předcházejícímu roku	-	-0,25	0,03	0,02	-0,01	0,04

Vývoj počtu zjištěných tr. činů mravnostní kriminality v ČR v letech 1993 až 1999 a meziroční změna vývoje
Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999
Zjištěno	2 048	2 240	2 457	2 484	2 000	2 771	2 239
Změna (v %)	11,12	9,38	9,69	1,10	-19,48	38,55	-19,20

Počet zjištěných tr. činů mravnostní kriminality v krajích ČR v roce 1999 a meziroční změna vývoje
	Praha	StřčK	JčK	SčK	ZčK	VčK	JmK	SmK	ČR
Zjištěno	382	371	169	219	307	202	266	323	2 239
Změna (v %) oproti roku 1998	-41,23	-7,71	-1,17	-19,49	-10,23	-12,17	-5,34	-23,64	-19,20

Vývoj drogové kriminality v ČR v letech 1998 a 1999
§ Tr.zák.	Název	Rok		změna v %
§ Tr.zák.	Název	1998	1999	změna v %
187	nedovol. výroba a držení psych .l. a jedů - nedovol. nakládání a přechovávání pro jiného	4056	6100	50,39
187a *	nedovolená výroba a držení psych .l. a jedů - přechovávání pro sebe	-	228	-
188	nedovol. výroba a držení psych .l. a jedů - předmět k nedovol. výrobě	101	90	-10,89
188a	šíření toxikománie	1077	1302	20,89