Brána k neklidnému Balkánu, Rumunská republika, prožívá nelehké období (zejména pro obyvatelstvo) zásadních společenských změn, mnohem bouřlivějších, než jak je známe například z České republiky. Na území více než trojnásobně velkém v porovnání s ČR zde žijí necelé 23 miliony obyvatel v nepříliš komfortních podmínkách, jak o tom ostatně vypovídá také hodnota hrubého národního produktu připadajícího na jednoho obyvatele za jeden rok ve výši 1600 USD (ještě v roce 1993 bezprostředně po společenské změně bylo vykazováno kritických 913 USD). Peníze chybí doslova všude, podfinancovány jsou rovněž jednotlivé prvky bezpečnostního systému země a rostoucí už tak značná kriminalita dále komplikuje nelehké životní podmínky většiny obyvatel na nerostné bohatství a přírodní krásy nesporně bohaté země. Jedním z perspektivních způsobů jak ochránit alespoň výrobní kapacity a turistickou infrastrukturu se ukazuje i v této zemi rozvoj soukromých bezpečnostních služeb.

Jako v ostatních státech je také v Rumunsku státní policie hlavním garantem pro dodržování veřejného pořádku a zajištění ochrany osob a majetku. Ač při plnění těchto úkolů neváhá postupovat velmi razantně (pro středoevropské poměry až nezvykle razantně), mnohé jí k dosažení lepších výsledků chybí. Podfinancování většiny státních funkcí je patrné i na rumunských policistech, zejména na jejich vybavení bezpečnostní technikou. Preferovány jsou zejména jednotky určené k eliminaci hromadných nepokojů, zatímco nesmírně četná obecná kriminalita je v tomto směru nedoceněna. To pochopitelně vyvolává velmi negativní ohlasy mezi veřejností, na které kritikou státních orgánů reagují i některé sdělovací prostředky. V tomto ovzduší vědomého nedostatku a nespokojenosti s úrovní zajišťování bezpečnosti by logicky měla být vítána každá podpůrná iniciativa v oblasti ochrany veřejného pořádku a dalších chráněných zájmů. Praxe je však od logiky poněkud odlišná a překonávat vžité animozity státních úředníků k soukromým iniciativám není zřejmě nikterak snadné.

V roce 1990 byl k tomu učiněn podstatný krok přijetím zákona o zakládání obchodních společností. Jednalo se o normu znamenající podstatný zvrat v celém hospodářském životě země, která mezi řadou dalších a často ještě významnějších dopadů znamenala i faktickou možnost vytváření prvních legálně fungujících komerčně provozovaných soukromých bezpečnostních služeb.

SBS v ovzduší nedůvěry a permanentní kontroly

Ovšem podnikání na úseku komerčně pojatých bezpečnostních činností je také v Rumunsku (jako v naprosté většině zemí) podnikáním specifickým a vznik i další činnost těchto subjektů jsou podmíněny řadou administrativních opatření, zábran a pojistek. Do administrativního procesu aktivně vstupuje ministerstvo vnitra prostřednictvím územně příslušných policejních orgánů, které zajišťují poměrně podrobný a stálý dozor státu nad činností těchto soukromě podnikatelských subjektů.

Samostatné vykonávaní soukromé bezpečnostní služby podmiňuje v Rumunsku povolení realizované postupně na několika úrovních státní správy po živnostenské i bezpečnostní linii, která je považována za rozhodující. Uchazeč o povolení podnikat na tomto úseku musí nejdříve zpracovat a předložit tzv. zakládací a funkční řád (nezaměňovat za statut firmy), ve kterém jsou uvedeny základní stanovy, povinnosti a zákonné způsoby jednání, organizační struktura, výběr a další okolnosti zaměstnávání personálu, včetně vymezení specifických oprávnění a bezpečnostního vybavení.

Základní firemní dokument musí být předběžně posouzen oddělením pro veřejný pořádek a bezpečnost Všeobecné policejní inspekce. Zároveň je doplněn o reálné možnosti a způsoby spolupráce každé konkrétní firmy s policií v úsilí proti obecné kriminalitě a při vybraných, lokálně specifických bezpečnostních problémech.

Spolu s návrhem zakládacího a funkčního řádu musí žádost předložená Všeobecné policejní inspekci obsahovat řadu dalších dokumentů. Především se musí uspět v jednání s příslušnými orgány živnostenské správy a teprve potom se zájemce o provozování SBS obrací na Všeobecnou policejní inspekci, která má rozhodující slovo a vynáší verdikt po prostudování a prověření (i v terénu) těchto dokumentů:

• statut podnikatelského subjektu
• rozhodnutí a vzniku podnikatelského subjektu podle zákona
• žádost o zapsání do rejstříku obchodní a průmyslové komory
• potvrzení a registraci na finančním úřadu
• stvrzenka o zaplacení poplatku za posouzení žádosti
• posudek místně odpovědného policejního orgánu na osobu, která má osobní odpovědnost za prováděné činnosti při ochraně osob a majetku.

Hlavní jsou vztahy s policií

Teprve po všestranném a podrobném schvalovacím procesu mohou jednotlivé bezpečnostní agentury provozovat povolenou činnost. Podobně jako v ČR mají povinnost se svými klienty uzavřít písemnou smlouvu, zásadně však jen na ty činnosti, které mají uvedeny ve svém zakládajícím dokumentu. Tento požadavek je ze strany policie jištěn povinností bezpečnostní agentury povinně předkládat místně příslušnému policejnímu orgánu plány ochrany, ve kterých je obligatorně uveden také způsob spolupráce s policií při realizaci účinného bezpečnostního systému.

Pouze k ochraně vybraných, zvlášť důležitých ekonomických objektů, které jsou trvale ohroženy ať už z hlediska velkých materiálních hodnot, nebo pokud je jejich činnost považována za životně důležitý zájem pro celou zemi (elektrárny, těžební zařízení atd.), je vydáno Všeobecnou policejní inspekcí povolení k tomu, aby privátní bezpečnostní síly byly vybaveny zbraněmi podle potřeby nebo specifiky chráněného objektu, to vše v souladu se zněním zákona o ochraně objektů.

Zakládací a funkční řád soukromé bezpečnostní agentury má obligatorně stanovený obsah, do kapitol strukturovaná ustanovení. Ta obsahují především: Základní ustanovení, ve kterých je definován předmět činnosti a právní základ vzniku a činnosti subjektu SBS. Chybět nesmí podrobná organizační struktura agentury (vertikální i horizontální) a podrobné předpisy upravující přímý výkon komerčně bezpečnostních činností stejně jako všeobecné a specifické úkoly bezpečnostního personálu SBA. Dokument by nebyl přijatelný bez údajů o způsobech výběru, formách zaměstnávání a rekvalifikace bezpečnostního personálu. Uvedeny jsou zároveň podmínky, které musí splnit uchazeč o zaměstnání v přímém výkonu KBČ, uvedena jsou specifická práva zaměstnanců v rámci přímého výkonu KBČ.

Závěrečná ustanovení obsahují interní předpisy o vybavení pracovníků v přímém výkonu KBČ, o způsobech dalšího vzdělávání bezpečnostního personálu, o sankcích, které mohou být ukládány při nesplnění tzv. "služebních" úkolů.

Vedle těchto právních základů činností uvádí řád také cíle a aktivity, které jsou specifické pro podnikatelskou činnost subjektu. Protože nejsou v žádné zákonné normě vyjmenovány, je jejich seznam důležitým vodítkem pro státní orgány v průběhu povolovacího řízení, a ty je často ve svém konečném rozhodnutí upravují nebo podle místních podmínek i omezují. K takto chápaným specifickým činnostem patří zejména:

- ostraha výrobních provozoven, obchodů a skladů, hotelů, soukromých ale i státních zařízení, ochrana hodnot ve fázi jejich transportu v obcích i mimo obce

- ochrana fyzických osob s jejich souhlasem a na základě smlouvy, jejich bytů nebo pracovišť (může se jednat i o státní zaměstnance nebo zaměstnance státních podniků např. v průběhu jejich služebních cest)

- podíl na společných bezpečnostních opatřeních spolu se státními orgány (zvlášť důležité nebo rizikové objekty).

Už samotné vyjmenování obligatorních součástí řídící struktury firem vypovídá o snaze rumunských státních orgánů nepřipustit existenci trpasličích (rodinných) SBA. Každá SBA, aby získala oprávnění k podnikání na tomto úseku, musí být vedena dozorčí radou, která se musí minimálně skládat z těchto funkcionářů:

• generálního ředitele
• náměstka generálního ředitele (výkonný ředitel)
• právního poradce
• hlavního účetního (ředitele pro administrativu).

Generální ředitel je vždy zároveň předsedou dozorčí rady. Všudypřítomný dozor policejních orgánů nad výkonem SBS je patrný například i z toho, že členové dozorčí rady mohou být generálním ředitelem jmenováni teprve po prověření "příslušnými orgány ministerstva vnitra".

Strážní nebo ochranná služba mohou aktivně působit pouze v rámci "plánu ochrany" zpravidla vypracovaném vedoucím ostrahy objektu ve spolupráci se zákazníkem. Plán ochrany nebo plán ostrahy musí být odborně posouzen příslušným, místně odpovědným útvarem policie, zejména s ohledem na aspekty informativně operativního stavu objektu a jeho okolí. Pro zpracování těchto plánů existují policejní osnovy, takže v každém z těchto plánů najdeme minimálně tyto součásti:

• počet strážních stanovišť
• zóny a trasy záchytu
• umístění strážních stanovišť
• seznam využitých speciálních technických prostředků (alarmy, čidla, monitoring)
• všeobecné a zvláštní pokyny pro každé stanoviště
• způsoby přístupu ke stanovištím a možnosti spojení
• způsoby spolupráce s jinými bezpečnostními silami.

Bezpečnostní personál

Zaměstnanci SBA určení k přímému výkonu SBS jsou smluvními pracovníky na dobu určitou; po jednom roce, pokud se osvědčí, se jejich smlouva zpravidla mění na dobu neurčitou. Ve prospěch kvality zaměstnanců svědčí velký nedostatek pracovních příležitostí, který v Rumunsku všeobecně panuje, v neprospěch kvality naopak působí ubohé platové podmínky nesrovnatelné dokonce ani s úrovní mezd bezpečnostních pracovníků v ČR. Přitom kritéria k přijetí nejsou právě mírná a odpovídají spíše (relativně) skvěle placeným zaměstnancům SBA v západní Evropě. Aby mohl provozovatel SBA zařadit pracovníka do přímého výkonu KBČ, musí se jednat o občana Rumunské republiky, který:

• absolvoval základní vojenskou službu
• ukončil maturitou středoškolské vzdělání
• prokazatelně projevil fyzické a další schopnosti (systém testů)
• má znalost jedné moderní cizí řeči
• má lékařem ověřený fyzický a psychický zdravotní stav
• podal důkaz o finančních nebo materiálních (nemovitosti) garancích
• nikdy nebyl trestán za porušení zákona
• prošel prověrkou místně odpovědného útvaru policie.

Po přijetí do zaměstnání je každý pracovník vybaven schváleným služebním vybavením a viditelným označením bezpečnostní služby, které v průběhu výkonu povolání musí viditelně nosit. (Služby soukromých detektivů nebyly v průběhu sběru informačních materiálů v zemi povoleny.) Bezpečnostní pracovníci jsou vzděláváni formou krátkodobých seminářů k ochraně osob a objektů. Po dokončení vzdělávacího cyklu jsou prověřování a hodnoceni za účasti policie.

Růst SBS ještě není zcela nastartován

Pokud jsou v některých zemích náročné podmínky pro provozování SBS, tak Rumunsko mezi ně patří bez sebemenší pochyby. Není divu, že s labyrintem administrativních zábran a následných kontrol se úspěšně vypořádá jen menšina zájemců. Proto v zemi, kterou děsí denodenní kriminalita majetková, násilná, živelná i organizovaná, v zemi, která vydává podstatnou část národního produktu na bezpečnostní síly, v roce 1999 působilo pouhých 400 subjektů SBS, které zaměstnávaly o málo více než 20 000 zaměstnanců, což jsou počty na tak velkou zemi zcela nedostatečné.

Změny k lepšímu se však prosazují. Všeobecně je známá snaha Rumunska o začlenění země do euro-atlantické integrace, což samozřejmě podmiňuje řadu změn oproti současné praxi. Policejní vedení doporučilo dva zákony, jejichž přijetí by zařadilo Rumunsko mezi státy chápající roli SBS v duchu demokraticky řízeného státu s tržní ekonomikou. První návrh se vztahoval na pravidla soukromých vyšetřovacích činností a znamenal by tedy legalizaci komerce v této oblasti bezpečnostních činností. Velké naděje na podstatné rozšíření možností podnikat na úseku SBS jsou spojovány s uplatněním nového zákonného rámce činností SBS. Zákony však dosud nebyly přijaty.

PaedDr. František Novák,  
Katedra bezpečnostních služeb  
Policejní akademie ČR