POLICISTA  9/2002


měsíčník Ministerstva vnitra

reportáž

Jedním z nejfrekventovanějších slov novinových kulturních rubrik letošního léta bylo zřejmě slovo festival. Na jeden z nich jsme se zajeli podívat do Boskovic na Moravě. Proč jsme si vybrali právě tohle městečko? Dílem proto, že nás sem pozvali policisté místního obvodního oddělení i starosta města, dílem pak i proto, že právě tento festival slavil své desáté jubileum. O to, aby kulturou nabitý půltýden proběhl v klidu a místním lidem i několika tisícům návštěvníků od nás i z daleka po něm zůstaly jen příjemné vzpomínky, se staral široký tým lidí...

PŘIJELA POUŤ...

Na okraji Drahanské vrchoviny leží krásné městečko s přebohatou historií. Nejstaršími němými svědky Boskovic jsou zbytky kdysi monumentálního hradu tyčícího se nad městem, novogotický kostel, radnice, zámek a Židovské město. Právě tato část historického jádra Boskovic - před pár lety ještě v dezolátním stavu - vítá návštěvníky v novém kabátě. Letos v létě byla po mnoha letech otevřena také citlivě zrestaurovaná synagoga s nově odkrytými nástěnnými malbami z druhé poloviny sedmnáctého a počátku osmnáctého století. Na proměně trosek v půvabná zákoutí má svou nemalou zásluhu i boskovický festival pořádaný sdružením pro podporu kulturních aktivit Unijazz, který po deset let upozorňoval na nutnost zachránit cenné památky ghetta.

Kdyby bylo možné vidět Boskovice v době festivalu z ptačí perspektivy, vypadalo by určitě jako mraveniště. Možná spíš jako hrbaté mraveniště - několik tisíc převážně mladých lidí se hemžilo v tu dobu městem s batůžky či pořádnými krosnami na zádech. Program, který pro ně pořadatelé připravili, byl opravdu přepestrý.

x x x

Zahajovacím dnem festivalu byl čtvrtek. Od té doby se až do konce víkendu stalo z Boskovic již zmíněné mraveniště: pod zámkem vyrostlo stanové městečko, palouk u letního kina zaplnilo několik stánků a desítky pohodově posedávajících či polehávajících lidí, trosky hradu ožily pouličním divadlem a mládím.

Na náměstí se začaly shlukovat skupinky opilců, které sice kultura neláká a s festivalem nemají pranic společného, leč příležitost k jakékoli oslavě je dobrou záminkou pro hašení vždypřítomné žízně.

Zvládnout tenhle čtyřdenní rej s co nejmenšími újmami na klidu místních obyvatel a bez nepříjemných zážitků, které by mohly připravit návštěvníkům zloději, opilci a jiní "roztomilí" nezbedové, je pořádná fuška. To vědí policisté z Boskovic, okresního Blanska, krajského Brna, místní strážníci i sami pořadatelé.

Z FESTIVALOVÉHO ZÁPISNÍKU: PROSLUNĚNÝ PÁTEK

Cestou na Moravu listuji už poněkolikáté programem. Včera zahájili festival Boskovice 2002 v nově otevřené synagoze zpěvačka a hráčka na violu Jana Lewitová a kytarista Zdeněk Merta. V klubu Sklepy vystoupila čtveřice KK Band, která se dobře poslouchá, venku před klubem se o pořádný nářez postaral zpěvák a harmonikář Jim Čert, známý představitel českého undergroundu. Boskovičtí staromilci nemají z produkce zvučných jmen právě radost, jejich poklid ruší tisíce lidí, kteří se baví každý po svém, aniž zvlášť rozlišují den či noc.

"Policisté v Boskovicích budou mít posilu," řekl nám před festivalem zástupce ředitele Okresního ředitelství PČR Blansko pplk. Václav Vorlický. "Do služby nastoupí podle připraveného plánu opatření také policisté z dalších obvodních oddělení našeho okresu i specialisté z Okresního ředitelství v Blansku. Pomoc pošlou do Boskovic i z dalších policejních okresů v rámci Jihomoravského kraje."

Listování v zápisníku zkrátilo kilometry dálnice z Prahy do Brna. Tam jsme měli schůzku se zástupcem ředitele Správy Jihomoravsého kraje PČR pplk. Vratislavem Rakem.

Největší sportovní a společenské akce tohoto regionu se odbývají pochopitelně v krajském městě. Brněnské veletrhy a Grand Prix ČR na Masarykově okruhu zaměstnávají pravidelně velké množství uniformovaných mužů, takže ve srovnání s těmito podniky se pár tisíc návštěvníků boskovického festivalu zdá jen jakýmsi větším neorganizovaným zájezdem. Pro městečko čítající sotva jednu brněnskou čtvrť je to však docela slušný nával.

Stanové městečko se stále rozrůstalo"Před podobným kulturním či společenským podnikem je důležitá včasná spolupráce s organizátory, analýza minulých zkušeností, průběžné sledování všech informací, které slouží k zajištění klidu a pořádku a v neposlední řadě dobře zpracovaný plán opatření," říká pplk. Vratislav Rak. Potvrzuje, že boskovičtí policisté budou při službě posíleni o policisty z ostatních okresů v rámci Jihomoravského kraje.

"V případě potřeby, a věřme, že se tak nestane, jsou připraveny v záloze také další prostředky, které bychom v nutném případě na místo vyslali," říká zástupce ředitele Jihomoravské policejní správy. Důraz však klade na předcházení trestné činnosti.

Na silnicích dělají jihomoravským policistům starost řidiči s alkoholem v krvi, kterých bohužel prokazatelně přibývá. Nezbývá než doufat, že do statistiky nepřibudou během festivalu, na který máme namířeno, další znepokojivá čísla.

x x x

Vjíždíme do městečka na okraji Drahanské vrchoviny. Většina návštěvníků festivalu dorazila do Boskovic již včera, další stále přijíždějí. Je pátek odpoledne, sluníčko se předvádí v nejlíbeznější vlídnosti. Procházíme se po palouku u letního kina a trochu závidíme prázdninovou bezstarostnost polehávajících pohodářů i radost ze vzájemného sbližování lidí, kteří se mnohdy ještě včera neznali. Nahlížíme do stánku s vegetariánskou stravou, obdivujeme dvojici žonglérů, chvíli se zastavíme u uměleckých dílen. Malý špunt se zmocnil štětce a na jeho nahých rukou se už nenajde místo, kde by se mohl umělecky vyjádřit. Maminka sedí opodál a v očích jí hraje smích. Žádná nervozita, stres a spěch, ti lidé tady jako by byli živými sochami tolerance a porozumění - to je ostatně hlavní cíl tohoto festivalu.

Vracíme se na náměstí. Na trávníku u klubu Sklep si ustlalo pár "unavených", dva kluci podpírají kamaráda, kterému vypověděly nohy službu, takže připomíná vycpaného hadrového panáka.

x x x

Obvodní oddělení boskovických policistů sídlí přímo na náměstí. Prostory jsou dost neutěšené a o zázemí je lepší příliš nehovořit. Jak proběhl včerejší první den festivalu? zajímáme se. "Větší skupinka opilých lidí obtěžovala kolemjdoucí, takže jsme je uklidnili a vyprovodili do stanového městečka pod zámkem," říká mjr. Rudolf Cibulka, vedoucí Obvodního oddělení PČR v Boskovicích. Po dobu festivalu je také spolu se svým zástupcem kpt. Mgr. Zdeňkem Grénarem šéfem bezpečnostních opatření.

Po čtyři dny, kdy je město plné návštěvníků, se střídají ve službě všichni boskovičtí policisté a spolu s nimi také posily z Blanska, Letovic a Černé Hory, kolegové z okresů Vyškov, Prostějov, Brno-venkov a Kroměříž. Přijeli i psovodi a specialisté z Okresního ředitelství Blansko.

Nejen festivalem žijí Boskovice, rušno bývá i ve dvou rekreačních oblastech, které patří do rajonu zdejších policistů. Ve Westernovému městečku je zájem o noční divadelní představení a vyhlášené country bály, do plného kempu a tábořistě u rybníku Suchý je také třeba se podívat.

x x x

Na policejním oddělení je plná místnost mužů v uniformách. Začíná instruktáž před večerní službou, kterou vede mjr. Rudolf Cibulka - čte sestavení hlídkek a jejich velitelů, upřesňuje zaměření služby. "Hlavní úkoly: předejít vykrádání automobilů, chat a bytů, pátrat po věcech a osobách, včetně pohřešovaných, zvláštní pozornost je nutné věnovat volně pobíhajícím psům..."

Chvilku ticha přeruší Mgr. Zdeněk Grénar, který bude mít v noci službu velitele opatření: "Včera bylo venku čtrnáct policistů, ale na obvodu jednoho kilometru jsem nepotkal nikoho. Jen Městskou policii," obrací se na policisty připravující se k pochůzkám. Ti se ale výtce brání. "Tak jste chodili za mnou," uzavírá zástupce velitele výtku žertem.

x x x

Z tradičních indiánských tanců kmene NavahůV pátek nabízel festival, ostatně jako jiné dny, takřka nepřetržitý přitažlivý program probíhající na několika místech: exkluzivní filmové projekce, divadelní přestavení v synagoze, autorské čtení spisovatele, básníka, překladatele a hudebníka Víta Kremličky. Mezi kapelami byly k vidění poměrně nedávno vzniklé boskovické skupiny Apendyx, Hrdla na horách, Hluboké bezvědomí a další.

V policejním autě projíždíme s mjr. Zdeňkěm Grénarem městem: parkoviště, zámecký park, letní kino... Pod kinem chvíli hovoříme s psovodem OŘ PČR Blansko pprap. Radkem Hofmanem, kterého doprovází jeho pětiletý čtyřnožec Henrich. Všude je klid a pohoda. Míjíme kemp a úschovnu věcí. "Na té jsme se letos dohodli s organizátory. Lidé si tu mohou nechat celý den své věci, takže se jim ze stanu nemůže nic ztratit," doufá kpt. Grénar, že letos ubude policistům alespoň kus práce s okradenými nešťastníky.

Ještě chvíli projíždíme městem plným mladých lidí. Než se vrátíme na oddělení, změní se den v tmavou noc. Pod okny kanceláře kpt. Grénara přechází běžný hluk v pořádný randál. Za chvíli je zase klid - ti venku s policejní hlídkou příliš nediskutují a raději poslechnou důrazné rady.

Ještě se sami projdeme tajemně ztemnělým městem, v úzké uličce starobylého ghetta se zastavíme na kávu. "Festivalu pořádanému Unijazzem předcházel jeden neorganizovaný, řekněme nultý ročník. V té době byly v Boskovicích jen tři obchody s potravinami," vzpomíná paní, která se s námi dala do řeči. "Během dne ta spousta lidí město doslova vyjedla. Na které nezbylo, plenili zahrádky a brali ze dvorků, co se dalo - králíky, slepice..." Od té doby prý nemají boskovičtí festival rádi - přestože se léty mnoho změnilo a dnešní organizátor, tedy Unijazz, neměl s touto pohromou pranic společného.

x x x

Delikty páteční noci:

Z FESTIVALOVÉHO ZÁPISNÍKU: ZAMRAČENÁ SOBOTA

Zatažená obloha nevěstila od samého rána nic dobrého. Chvílemi se přehnal liják a aby nebylo nepřízně osudu málo, byly Boskovice odpoledne bez proudu.

Než se vydáme za kulturou, zkusme krátce představit ty, kteří festival již desátý rok pořádají. Unijazz, občanské sdružení pro podporu kulturních aktivit, je jednou z organizací, které navazují na činnost bývalé Jazzové sekce. Sdružuje zájemce o oblast rockové, jazzové a příbuzné hudby, včetně tak zvaných menšinových alternativních žánrů. Co říkají o boskovickém festivalu předseda této organizace Ing. Čestmír Huňát a jeho kolegyně Renata Zavadilová?

Program festivalu je tvořen čtyřmi sloupy, kterými jsou divadlo, výstavy (hlavně fotograické), hudba a film. Organizátoři se snaží oslovit tolerantní a vnímavé diváky, kteří si odnesou kromě dojmů z atmosféry i témata k zamyšlení. Mrzí je, že se na skutečné zájemce o kulturu "nabalují" lidé, kteří se přijedou do Boskovic opít, žebrat a dělat výtržnosti. Místní lidé je pak neodlišují od těch, kteří přijeli skutečně na festival.

"Festival vznikl z podnětu našich boskovických členů. Nebýt jich, možná bychom se ani nedozvěděli, že je tady židovská čtvrť, která je v havarijním stavu a je třeba začít pro ni něco dělat," říká Ing. Huňát. "Máme desítky svých, převážně mladých pořadatelů. Je to dost těžká práce, takže někteří odpadnou a nahradí je noví nadšenci. Spolupráce s policií se během let z obou stran zlepšila, i když jsou pořád rezervy, shodují se předseda sdružení i mjr. Zdeněk Grénar. Ing. Huňát by uvítal razantnější postup policie proti lidem, kteří ruší klid v centru města a k festivalovým návštěvníkům nepatří. Zástupce velitele obvodního oddělení PČR vysvětluje, že policie musí za všech okolností dodržovat zákon, což je z pohledu veřejnosti někdy vykládáno jako nadměrná tolerance. Oba muži se shodují, že letošní ročník festivalu je o mnoho klidnější - možná je to počasím, možná i tím, že v téže době probíhá festival v Ostravě, kam je blíž i z Polska. Právě s těmito dvěma početnými skupinami bývaly nejvýraznější problémy.

Pořadatelé nechtějí, aby festival byl jen přehlídkou alternativní kultury, je zaměřen tak, aby si v něm mohl něco nalézt každý návštěvník, děti nevyjímaje.

V této kulturní přehlídce je velký důraz kladen na toleranci. Problém menšin byl v Boskovicích vzpomenut například vystoupením Indiánů z kmene Navahů. Rodina Benallyových uchvátila diváky nejprve na palouku pod hradem ukázkou svých tradičních tanců. Mnoho mladých lidí později pozorně naslouchalo na zahrádce kavárny Za zrcadlem četbě ze zápisků vězněného Indiána Leonarda Peltiera i vyprávění sourozenců Benallyových o útrapách indiánských kmenů žijících v rezervacích. Večer se v letním kině totéž trio mladých Indiánů proměnilo v dravou hudební punkovou skupinu Black Fire. Jejich vystoupení přijali diváci se spontánním nadšením.

Psi bez vodítka na festival nesměliZatím, co jsme sledovali alespoň útržky programu, přiváděla se na náměstí skupinka vyznavačů kombinace pivo-panák do stále uvolněnější nálady. Jak asi vypadají tihle "návštěvníci" kultury na monitorech kamerového systému městké policie? Můžeme se přijít podívat, pozval nás zástupce velitele MP Boskovice Pavel Parák. Na obrazovkách vidíme nejen náměstí, ale i místa, kde by se mohly nejspíše vyskytnout problémy s veřejným pořádkem. Strážníci nám ukazují i vybavení svého nového služebního vozu.

Na chvíli se zastavíme i na policejním obvodním odělení. Co nového se přihodilo?

Z FESTIVALOVÉHO ZÁPISNÍKU: POHODOVÁ NEDĚLE

Slunce už zase ukazuje, že je jeho pravý čas. Na náměstí u kašny vystupuje v rámci Boskovického léta kapela K+K Band. Pohodová muzika, v nádržce kašny se brouzdají děti, někteří posluchači sedí na obrubníku a chladí si nohy ve vodě. Kino, divadlo, muzika, výstavy. Kde se ještě zastavit v těch pár chvílích, které zbývají? Nemusíme chodit daleko. Hned nad kašnou lákají v Muzeu Boskovicka k návštěvě dvě výstavy fotografií. Mladý, avšak cenami ověnčený slovenský fotograf Martin Kollár se prezentuje sérií sociologicky zaměřených fotografií "Slovensko 2001".

Doménou skvělého a uznávaného fotografa Jindřicha Štreita je dokumentární fotografie. Vystavovaný soubor "Cesta ke svobodě" je věnován těm, kteří našli odvahu vypořádat se se svou drogovou závislostí. Černobílé fotografie jsou skutečně o životě. Nejvíc mne uchvátil snímek dítěte, které se drží mámy, zatímco táta vpichuje do její ruky jehlu. Z této výstavy člověk nemůže odejít, aniž by se mu některé obrázky znovu nepřipomínaly.

Setkání se starostou Městského úřadu RNDr. Josefem Dohnálkem bylo velice milé. Jako klárinetista kapely, která také občas na náměstí vystupuje, má pro hudbu slabost. Dříve býval učitelem, takže ví o mladých lidech mnohem víc než leckterý zaneprázdněný rodič. Jeho pohled na festival je proto moudrý a tolerantní.

"Část veřejnosti na nás tlačí: nepořádat, zakázat!" říká o největší boskovické akci. "Lidé zapomínají na to, že jsme hostitelé, a tak musíme hosta uvítat a starat se o něj. Festival má největší přínos pro cestovní ruch. Ti mladí se sice oblékají všelijak, ale nejsou všichni špatní, chtějí se jen lišit, jako kdysi my. Když k nám přijedou, budou se sem vracet, a myslím, že Boskovice mají co nabídnout. Skvělá myšlenka festivalu je bohužel kažena lidmi, kteří k němu nepatří. Jako muzikant jsem mockrát zažil Strážnici. Když se k ránu projdete, překračujete ležící postavy, místním lidem to ale nevadí, protože vědí, že je to daň. Oni ji umějí zaplatit, my se to v Boskovicích učíme. Na druhé straně je ale dobře, že se to občanům nelíbí, protože se nechtějí s takovými jevy smiřovat."

x x x

Festival pohody a tolerance, byť pro místní příliš hlučný a divoký, za pár hodin skončí. Výpravčí pro jistotu odšrouboval a schoval, co se dalo, dokonce i květiny, které by nemusely očekávaný nápor přežít bez úhony. Policisté budou hlídkovat u vlaků i autobusů, které rozvezou tisíce lidí k domovu. Ve městě znovu zavládne klid a policisté se budou moci vrátit ke svým rozpracovaným případům. Z festivalových záznamů jich naštěstí mnoho nepřibylo.

Radvana ČERVENÁ  



Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |