POLICISTA 9/2002 |
měsíčník Ministerstva vnitra slovo policejního prezidenta |
![]() | |
ŘÍZENÍ PODLE ZÁKONA 199/1994 Sb. | |
"Často spolu hovoříme o účinnosti a efektivnosti policejní práce," uvádí své dnešní slovo generálporučík JUDr. Jiří Kolář a pokračuje: Já jsem v těchto rozhovorech několikrát zdůraznil, zejména když jsme hovořili o opatřeních na summit NATO, že přípravná fáze spočívá hlavně v rozpočtovém krytí a materiálně technickém vybavení. Realizační část, ta už trvá jen několik dnů nebo týden, ale výsledek je vždy přímo odvislý od toho, jak je zvládnuta fáze přípravná. A jedná se nejen o rozpočtové krytí a materálně technické vybavení, ale velmi důležitý je také servis, to znamená informační podpora, personální servis atd. Klíčové je však rozpočtové a materiálně technické vybavení. A to souvisí s dnešním tématem, o kterém chci hovořit.
V obecné poloze se dá říci, že účinnost policejní práce je závislá na tom, jak zvládneme přípravnou fázi, která úzce souvisí se zadáváním zakázek. Hovořit chci zejména o veřejných obchodních soutěžích a výběrových řízeních, protože v nich je podstata materiálně technického zabezpečení. Mám na mysli zabezpeční centrálně zajišťovaných materiálů, tedy to, co dělá oddělení centrálních nákupů policejního prezidia. Samozřejmě, že výběrová řízení a veřejné obchodní soutěže běží na všech disponenturách III. stupně, na všech správách krajů. V celé republice, jak na úrovni krajů, tak centrálně na PP, probíhají řízení ve stovkách případů.
Vzhledem k tomu, že je tato oblast mediálně neustále rozebírána s tím, že to je jedno z nejslabších míst celé státní správy, nejen Policie ČR, že v této oblasti dochází ke korupčním jednáním, že často veřejné soutěže nejsou v souladu se zákonem 199/1994 Sb., který upravuje postup při zadávání veřejných zakázek. Rád bych udělal rekapitulaci, a to z pohledu majetku zajišžovaného centrálně policejním prezídiem.
Nemusím snad zdůrazňovat, že se samozřejmě jak na úrovni krajů, tak na centrální úrovni na PP řídíme bezvýhradně zákonem 199/1994 Sb. Tento zákon přesně upravuje postupy a udává limitující faktory pro několik způsobů a typů řízení.
Rozhodující pro stanovení způsobu zadání veřejné zakázky podle shora citovaného zákona je výše peněžitého závazku předpokládaného smluvního vztahu a charakter zajišťovaného majetku touto zakázkou.
Obchodní veřejná soutěž - to je zadání zakázky, u které bude výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činit více než 9,150 mil. Kč. V roce 2001 bylo realizováno 15 zakázek, tj. 8,15 % z celkového počtu zakázek v roce 2001 v celkovém objemu 24,9 mil. Kč. V roce 2002 je plánovaná realizace 15 zakázek, tj. 8,72 % z celkového počtu zakázek v letošním roce v celkovém objemu 143,2 mil. Kč.
Při realizaci tohoto způsobu zadání se projevuje řada problémů, která má za následek v některých případech i rušení soutěží z důvodu nedodržení technických požadavků na zboží ze strany uchazečů, protahování soutěže až na samu hranici realizovatelnosti dodávky případnými námitkami ze strany uchazečů apod. Zde se plně projevuje i nezdravé a nečestné soupeření některých uchazečů, kteří ve výběrovém řízení neuspějí a za každou cenu se snaží znemožnit uzavření smluvního vztahu s vítězným uchazečem. K tomu plně využívají institutu podávání námitek a rozkladů. Tím komplikují situaci zadavateli, ale i ostatním uchazečům, kteří v soutěži uspěli. V některých případech pak samotná realizace soutěže trvá déle než jeden rok.
Výzva více zájemcům o veřejnou zakázku - to je zadání zakázky, u které bude výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činit více než 3,050 mil Kč. V roce 2001 bylo realizováno 6 zakázek, tj. 3,26 % z celkového počtu zakázek roku 2001 v celkovém objemu 17,8 mil Kč. V roce 2002 je plánováno 8 zakázek, tj. 8,72 % z celkového počtu zakázek roku 2002 v celkovém objemu 45,3 mil Kč.
U tohoto způsobu zadání nám činí největší potíže dodržování zákonné, třicetidenní lhůty od podání nabídky na rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Tato lhůta nám totiž znemožňuje ověření kvality nabízeného zboží u akreditované zkušebny nebo ověření deklarovaných uživatelských vlastností.
Zjednodušená zadání - to jsou zadání zakázky, u které výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činí více než 2,440 mil Kč. Zde byla v roce 2001 pouze 1 zakázka, v roce 2002 je plánována realizace 4 zakázek, tj. 2,33 % z celkového počtu zakázek v letošním roce v celkovém objemu 8,592 mil Kč.
Největší počet zadávaných zakázek činí veřejné zakázky malého rozsahu, tj. zakázky, u nichž výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy nepřekročí 2,440 mil Kč. V loňském roce bylo tímto způsobem usutečněno 101 zakázek, tj. 54,89 % v celkovém objemu 56 833,8 mil Kč. V letošním roce je plánována realizace 97 zakázek, tj. 56,4 % v celkovém objemu 59 780,7 mil Kč.
Vzhledem k rozsahu tohoto způsobu zadání zakázek jsme se na něj zaměřili a přesto, že zákon neukládá žádné významné povinnosti zadavatelům, my jsme tyto zakázky pojali jako malé výběrové řízení. Vždy organizujeme tzv. průzkum trhu, kterým objektivizujeme současnou nabídku trhu jak z hlediska splnění požadavků zadavatele a ceny, tak zejména z hlediska dodržení technickýh parametrů zboží a uživatelského komfortu. Vždy se na vyhodnocení podílejí pracovníci oddělení centrálních nákupů, pracovníci oddělení majetkové projekce a plánování PP ČR, kteří garantují technické parametry u všech zakázek, ale samozřejmostí je i účast konečných uživatelů, to je policistů těch útvarů, pro které je nakupované zboží určeno.
Zadání výzvou jednomu zájemci k podání nabídky podle § 50 zákona o zadávání veřejných zakázek - to je snad nejvíce diskutovaný a kritizovaný způsob zadávání. Často slýcháme, že to není v souladu se zákonem a že se záměrně zákon 199/1994 Sb. obchází. To není pravda. Je to vždy v souladu s § 50. Tento způsob zadání však zákon dále omezuje pouze na několik případů. V našem případě jde zejména o:
Jak vyplývá z uvedeného, výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy není v tomto způsobu zadání zakázky nijak omezena. V roce 2001 bylo výzvou jednomu zájemci realizováno celkem 56 zakázek, což činí necelých 31 % z celkového počtu zakázek v roce 2001. V roce 2002 je plánovaná realizace 42 výzev jednomu zájemci, to je necelých 25 % z celkového počtu zakázek v roce 2002.
Jsou to, podle mého názoru, čísla dosti vysoká, ale nijak dramatická. Vždy je však třeba před populistickými, zjednodušujícími názory různých rádoby odborníků výše uvedená čísla a zejména důvody, které vedou k tomuto způsobu zadání, blíže vysvětlit.
Vzhledem k naléhavé potřebě (viz § 50 odst.1 písm.a) zákona) bylo v roce 2001 zadáno 11 zakázek a v roce 2002 je realizováno celkem 13 zakázek. Vždy se jednalo o skutečně mimořádné a mezní situace, kdy jsme řešili ohrožení životů policistů a veřejnosti nebo nebezpečí škod velkého rozsahu. Takto byl realizován nákup pouze speciálních zbraní a munice nebo ochranných prostředků. V loňském roce jsme byli nuceni reagovat na prudké zhoršení bezpečnostní situace ve světě a v letošním roce je tímto způsobem řešeno několik zakázek na dokup materiálu k zabezpečení summitu NATO. Ty kritiky, kteří budou oponovat, že na zasedání NATO jsme se měli připravovat již několik let, od té doby, kdy o něm bylo rozhodnuto, je třeba upozornit na každoroční napnutý stav státního rozpočtu a na to, zda byly pro Polici ČR uvolněny potřebné finanční prostředky v dostatečném předstihu tak, aby byl čas na realizaci standardních výběrových řízení.
V případech specializovaných veřejných zakázek (viz § 50 odst.1 písm.b) zákona) bylo v roce 2001 zadáno 20 zakázek a v roce 2002 je realizováno celkem 10 zakázek. U tohoto způsobu zadání je třeba konstatovat, že ani zde nebylo postupováno svévolně a samoúčelně. Při realizaci nákupu zejména speciálních zbraní nebo speciálních ochranných pomůcek tak, aby byli naši policisté vyzbrojeni a vystrojeni alespoň evropským standardem zjistíme, že takové zboží na českém trhu nevyrábí téměř žádná firma. Většina materiálu je k nám dovážena ze zahraničí. A zde narazíte na problém. Pokud jde o skutečně speciální zboží, mají zahraniční výrobci u nás své výhradní zástupce, kteří jako jediní jsou oprávněni nabízet a dodávat toto zboží na český trh a navíc dostávají exkluzivitu pro dodávky státním orgánům.
V případech dodatečné nebo opakované veřejné zakázky (viz § 50 odst.1 písm. c) zákona) byly v roce 2001 pouze 3 zakázky, v roce 2002 není předpoklad žádné. Komentář snad není třeba.
Částečnou obnovou původní zakázky (viz § 50 odst.1 písm. d) zákona) bylo v roce 2001 zadáno 16 zakázek, v roce 2002 je realizováno 10 zakázek. Tento způsob zadání je realizován zejména u nákupu dopravních prostředků, kdy na základě předchozích výběrových řízení byl realizován nákup určité značky a je na něj vytvořena materiálně technická základna, to zn. servis, náhradní díly, proškolené pracovníky apod. V případě realizace nových veřejných soutěží bychom nejen neúměrně zatěžovali státní rozpočet organizováním výběrového řízení, možná uspořili náklady na pořízení dopravních prostředků, ale z hlediska údržby a provozování bychom je několikrát překročili.
Z důvodu ohrožení ochrany utajovaných skutečností (viz § 50 odst.1 písm. e) zákona) bylo v roce 2001 zadáno 6 zakázek a v roce 2002 je předpoklad 9 zakázek. Ani to snad komentář nepotřebuje.
Závěrem k výzvám jednomu zájemci lze tedy jednoznačně a nedvojsmyslně konstatovat, že je tento způsob používán skutečně výjimečeně a ojediněle. S ohledem na charakter nakupovaného zboží, kdy nejde o spotřební zboží (např. elektroniku, výpočetní techniku, kancelářské potřeby, nábytek apod.), které na českém trhu nabízí nespočet firem, ale o velmi speciální techniku a zařízení, které je na našem trhu velmi málo dostupné, se těmto způsobům zadání do budoucna nelze vyhnout.
V zadávání zakázek nám není zákon příliš nápomocen např. v tom, že některá jeho ustanovení nejsou přesná a umožňují různý výklad. Naopak, v některých, zejména administrativních požadavcích na uchazeče, je tento zákon natolik přísný, přesný a důsledný, že stačí sebemenší administrativní chyba uchazeče při podání nabídky a uchazeč musí být ze soutěže vyloučen, aniž dojde k posouzení nebo hodnocení předmětu zakázky - tedy nabízeného zboží nebo služby.
Závěrem bych rád zopakoval, že zajišťování materiálně technického vybavení policie je záležitost složitá, ale pro práci policie klíčová. Právě proto, že je neustále obestřeno různými tajemstvími, snažil jsem se zprůhlednit práci oddělení centrálních nákupů PP ČR."
Zaznamenala Dagmar LINHARTOVÁ