POLICISTA 9/2002 |
měsíčník Ministerstva vnitra příloha |
POLICEJNÍ AKADEMIE SLAVÍ 10. VÝROČÍ SVÉHO ZALOŽENÍ |
Každé výročí inspiruje k zamyšlení. Také deset let od zrodu policejní vysoké školy je příležitostí k zastavení se, ohlédnutí, připomenutí nejvýznamnějších momentů i k úvahám o budoucnosti. Na minulost se nemá zapomínat, zejména na ty události, jež rozhodujícím způsobem spoluvytvářejí přítomnost, a tím vyzařují i do let budoucích.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Nová policejní vysoká škola se nerodila lehce. I když moje osobní vzpomínky se již vzdalují, a více si připomínám pozitivní momenty, nelze opomenout všechny překážky, těžkosti, které "prenatální", ale i další stadia rozvoje provázely. Byla bych ráda, kdyby toto moje vzpomínání bylo chápáno jako osobní pohled na události, jichž jsem se ve více než jedenáctiletém období účastnila. Dostalo se mi příležitosti participovat na důležitých rozhodnutích strategického významu, které instituce uskutečňovala na cestě svého zrození i dalšího rozvoje. Dovolím si proto vyslovit soud o tom, zda se dílo zdařilo a do jaké míry odpovídá nejen představám zakladatelů, ale i kritériím současného období rozvoje akademických institucí.
V nových politických a společenských podmínkách po roce 1989 přetrvávala ve společnosti silná averze vůči předlistopadovému modelu resortního vysokého školství, která se přenášela i do postojů vůči nově vznikající škole. Často stačilo jen málo a myšlenka nové policejní vysoké školy byla zatracována. Objektivně sice existovala potřeba vysokoškolského vzdělávání policistů, avšak dostávala zcela jiný rozměr, charakter a kvalitu.
Zrod nové vysoké školy byl pozitivně stimulován zejména společenskou poptávkou po nových vysokoškolsky vzdělaných pracovnících policie a dalších bezpečnostních služeb, vyplývající z nenaplněného personálního stavu policie a z jeho nevhodné kvalifikační struktury. Enormní vzrůst kriminality, její nové vysoce nebezpečné formy, nová bezpečnostní rizika implikovaly zvýšené nároky na úroveň vzdělávání policistů. Realitou se stala nutnost podstatné obměny personálního složení řídících policejních složek a potřeba saturovat kvalifikovanými odborníky nové, dříve neexistující bezpečnostní sektory. Existující vysoké školy nemohly tyto potřeby uspokojit, mj. z toho důvodu, že jejich studijní program nekoresponduje s požadovaným profilem absolventa.
Příprava projektu nové vysoké školy a návrhu zákona o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie byla svěřena týmu přípravné skupiny složené ze zástupců Institutu federálního ministerstva vnitra pro výchovu a vzdělávání, vysokoškolských pedagogů oborově blízkých vysokých škol a fakult, poslanců Federálního shromáždění, pracovníků ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a resortů federálního, českého a slovenského ministerstva vnitra.
Moje vzpomínky vedoucí pracovního týmu jsou spojeny s nekonečnými hodinami prací na několika verzích projektu (díky bohu už byl k dispozici textový editor T602), vzrušenými a složitými diskusemi s poslanci, konstruktivním dialogem s představiteli akademické obce, zejména Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Absolvovali jsme desítky jednání, zpracovali řadu analýz, studií, podkladů, srovnání se zahraničními studijními programy. Vystupovali jsme v jednotlivých výborech Federálního shromáždění s cílem obhajovat předkládaný projekt, zejména jeho obsahové, personální i materiální zabezpečení a návrh připravovaného zákona. I když jednání v klíčových výborech Federálního shromáždění nebyla snadná, často poznamenaná animozitou vůči všemu "policejnímu", podařilo se zainteresovat a přesvědčit řadu poslanců, kteří začali pozitivně vnímat předkládané argumenty zdůvodňující vznik nové školy.
Návrh projektu na zřízení Policejní akademie se sídlem v Praze byl předložen Ing. Jánem Langošem, ministrem vnitra ČSFR, Akreditační komisi vlády ČR, která na svém zasedání 21. až 23. října 1991 v Lnářích návrh na nově zřizovanou vysokou školu projednala a doporučila.
"Výpis ze zápisu z jednání Akreditační komise vlády ČR
Lnáře 21. až 23. října 1991
Bod 3
Byl předložen návrh na zřízení Policejní akademie (dále jen "PA") jako vysoké školy podle § 31 zákona č. 172/1990 o vysokých školách. O návrhu referovali p. Repík a Ehleman. Návrh je podrobně a kvalitně zpracován. AK byla seznámena i s posudky PF UK Praha, místopředsedy vlády ČSFR p. Mikloška, VA Brno, Jihočeské university, prof. Křupky, prof. Prerada, Policejní akademie pro řídící pracovníky v Münsteru a dalších, jež vesměs vznik PA doporučují. Navrhováno je bakalářské studium. Po diskusi AK přijala doporučení ke zřízení Policejní akademie."
Když jsem si ve večerních hodinách dne 21. října 1991 vyžádala informaci o výsledku jednání, radost z dosažení prvního cíle byla veliká, i když jsem si byla vědoma, že zdaleka ještě není vyhráno. Pozitivní výsledek akreditačního řízení a ocenění projektu zahraničními odborníky byl nejen mocným impulzem a motivem do dalších etap prací, ale i podnětem k zahájení legislativních prací na přípravě zákona o zřízení Policejní akademie.
Realizace vize nové policejní vysoké školy se dostala do svého dalšího stadia.
Zákon o policejních vysokých školách a o zřízení policejní akademie byl připravován v souladu s vymezením $ 31 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách - "Způsob vysokoškolského vzdělávání odborníků v oboru bezpečnostní služby stranoví zákon Federálního shromáždění". Ostatní vysoké školy v ČR byly zřizovány zákonem České národní rady a ve Slovenské republice zákonem Slovenské národní rady.
Zákon o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie byl projednáván ve Federálním shromáždění dne 27. dubna 1992 v odpoledních hodinách. Vybavuji si nejen krásný, slunný den, ale i předávání posledních vyžádaných podkladů poslancům, napětí, nervozitu při sledování průběhu projednávání návrhu zákona. Předkladatel návrhu zákona, ministr vnitra ČSFR Ing. Ján Langoš, přednesl jasné, jednoznačné a přesvědčivé argumenty zdůvodňující vznik nové vysoké školy. I přes různost diskusních vystoupení převážná většina poslanců FS ČSFR při hlasování zákon podpořila.
Zřízení nové vysoké školy byl velmi náročný proces, jemuž řada jednotlivců obětovala stovky a tisíce hodin. Týmová práce vyžadovala značné pracovní nasazení, iniciativu a zaujetí. Je nutno vyzdvihnout tvůrčí a kooperativní přístup všech, kteří se o vznik Policejní akademie nejvíce zasloužili. Poděkování patří zainteresovaným poslancům, akademickým spolupracovníkům oborově blízkých vysokých škol, resortním spolupracovníkům a dalším příznivcům nově vznikající školy.
Po přijetí zákona č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách, a o zřízení Policejní akademie ze dne 27. dubna 1992 nastalo období přípravných prací spojených se vznikem nové instituce, jimiž byl pověřen Institut FMV pro výchovu a vzdělávání. Cílem bylo zahájit činnost Policejní akademie 1. října 1992.
V krátkém období několika měsíců bylo třeba zpracovat statut vysoké školy a další vnitřní předpisy, připravit a vypsat konkurzní řízení na místa učitelů a vědeckých pracovníků, zpracovat a vyhlásit přijímací řízení, dopracovat komplexní pedagogickou dokumentaci a další činnosti, které se týkají managementu nové instituce.
Akademie zahájila svoji činnost 1. října 1992 ustanovením akademické obce, zvolením akademického senátu a volbou kandidáta na funkci rektora. Od samého počátku byla koncipována jako otevřená státní vysoká škola, na níž platí všechna ustanovení, práva, povinnosti a tradice, které platí v akademických obcích univerzit.
Život instituce se dvěma pracovišti, v Praze a v Bratislavě, byl vpravdě jepičí. V souvislosti s rozpadem České a Slovenské Federativní Republiky byla zákonem ČNR č. 26/1993 ze dne 21. prosince 1992, kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a opatřeních s tím souvisejících, ustavena Policejní akademie ČR.
"Nová" Policejní akademie ČR byla zřízena v působnosti Ministerstva vnitra ČR. Zákonem bylo stanoveno, že PA ČR uskutečňuje obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, tj. bakalářský stupeň studia. Toto zákonné ustanovení platilo, bohužel, dlouhých šest let, tj. až do doby přijetí nového vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Akademie se za těchto podmínek mohla rozvíjet formou vnitřních, nikoliv formálních akreditací.
Pro počáteční období činnosti nové školy bylo důležité, že Policejní akademie byla příznivě přijata českou akademickou obcí a jinými vysokými školami. To se konkrétně projevilo např. při získávání externích pedagogů pro výuku, ochotě při spolupráci na tvorbě studijních pomůcek, umožňování habilitací našich učitelů na oborově příbuzných školách. Je samozřejmé, že každé začátky jsou těžké a ani nám se nevyhnuly potíže. První léta existence Akademie byla vyplněna úsilím o překonávání počátečních "dětských nemocí" nově zrozené instituce, intenzivní prací učitelů a studentů, za podpory těch příznivců, jimž existence a budoucnost školy ležely na srdci.
Fakt, že Policejní akademie ČR vznikla, existuje, rozvíjí se a připravuje úspěšné absolventy, přesvědčivě dokládá, že myšlenka založení policejní vysoké školy a cesta nastoupená před deseti lety byla správná. Policejní akademie zaujala plnohodnotné postavení mezi českými vysokými školami a naplnila očekávání. Svědčí o tom rozvoj nejen v kvantitativních ukazatelích, ale významný je trend zvyšování kvality našich činností.
Ohlédnutí se za deseti lety činnosti Policejní akademie ČR je veskrze povzbudivé. Za dobu své existence se stala vnitřně konsolidovanou institucí, jejíž posluchárny opustily tisíce vysoce kvalifikovaných odborníků. První decennium v životě školy bylo obdobím rozvoje, s důrazem na kvalitu vzdělání, kvalitu absolventa a kompatibilitu školy v národním i mezinárodním prostředí.
Jak dál v policejním vysokoškolském vzdělávání?
Vysoké školy, jako součást evropského vzdělávacího prostoru, musí plnit poslání, které vyžaduje rychle se měnící vnější materiální i duchovní prostředí, v němž znalosti a tvořivost hrají stále větší roli. Vzdělávací systém určený pro vysokoškolské pracovní a služební pozice s bezpečnostní profilací musí bez časových prodlev odpovídajícím způsobem reagovat i na změny vnějšího prostředí z uzavřeného prostředí vlastní země v globální prostředí informačního světa bez hranic.
Cíle policejního vysokoškolského vzdělávání musí být v souladu s potřebami policejní praxe, odvíjet se od strategie a konkrétních cílů policie, od explicitně definovaných vzdělávacích a výzkumných potřeb a zejména obecných trendů rozvoje vysokoškolských systémů. Dnes již nelze rozvíjet a organizovat policejní vysoké školství na profesně resortním principu, ale jako otevřené vzdělání v širším kompatibilním univerzitním kontextu.
Policejní akademie České republiky má ambice profilovat se jako vzdělávací a vědecká akademická instituce opírající se o tři neoddělitelné, vzájemně provázané pilíře své činnosti: vysokoškolskou výuku založenou na diverzifikovaném systému všech typů studijních programů, vědu, výzkum a vývoj a celoživotní vzdělávání.
STUDIJNÍ PROGRAMY A VZDĚLÁVÁNÍ
Pojetí a obsah studia na Policejní akademii ČR odpovídá současné přípravě vyšších policejních úředníků ve vyspělých demokratických zemích (srovnatelné studijní programy a obory "Law Enforcement", "Police Studies", "Criminal Law", "Criminology", "Civil Security", "Bezpečnostné služby") a odráží tradiční a současná specifika českého vysokoškolského vzdělávání. Strukturované uspořádání studia, bakalářský studijní program s prostupností na navazující magisterský studijní program, celoživotní vzdělávání umožňují kontinuální erudici v souladu s kvalifikačními požadavky a kariérním postupem v profesní dráze policistů.
Strategickým záměrem Policejní akademie ČR je rozvoj studijních programů ve všech formách studia pokračující cílenou podporou strukturovaného modelu studia. Prioritou je systematické budování modulární struktury všech typů studijních programů v souladu s procesy harmonizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě v duchu Boloňské deklarace.
Aktuálním úkolem realizace rozvojového záměru akademie je změna typu vysoké školy, která se stává nezbytnou podmínkou pro další postup, s cílovým zaměřením akreditace doktorského studijního programu.
Bude podporována příprava nových a inovovaných studijních programů, respektující ideu strukturovaného studia a nové potřeby komplexní bezpečnostní profilace. V nejbližším časovém horizontu se jedná zejména o rozšíření nabídky bakalářských studijních programů. Společenskou zakázkou na vzdělávacím trhu je např. obor krizového řízení.
Mimořádnou pozornost je třeba věnovat zachování kvality bakalářského studia. Zvýšený tlak na profesnější zaměření studia v prvním stupni nesmí být provázen nežádoucími přístupy a metodami ve výuce, zejména akceptací prakticky použitelných dovedností na úkor teoretických předmětů.
Absolventi bakalářských studijních programů musí studiem získat schopnost nejen aplikovat, ale i trvale rozvíjet své znalosti. Z tohoto hlediska absolventi prvního stupně vysokoškolského studia získají dobrý základ teoretických znalostí, aby byli schopni na ně navázat magisterským stupněm studijních programů, či v rámci dalšího kariérního rozvoje formou celoživotního vzdělávání.
Ve všech vzdělávacích aktivitách bude akademie vycházet z představ o potřebách a kompetencích absolventa v horizontu příštích 5-10 let s důrazem na připravenost na budoucí potřeby informační a znalostní společnosti a evropskou dimenzi, všestrannou připravenost na mobilitu v celostátním i evropském měřítku. Nezbytnou podmínkou mobility studentů a kompatibility školy v národním i evropském prostředí je vypracování a zavedení kreditního systému ECTS (European Credit Transfer System), který umožní absolvovat část studijního programu na zahraniční policejní vysoké škole.
Ambicí Policejní akademie ČR je vize univerzitní vysoké školy, kompatibilní v národním (evropském) prostředí s diverzifikovanou nabídkou kvalitních profilovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů.
Flexibilní, modulární systémy budou založeny na širší odborné profilaci v rámci studijních programů a úzké specializaci v rámci celoživotního vzdělávání. Jedná se zejména o vyváženou připravenost z hlediska znalostí a tvůrčích schopností, připravenost na mezinárodní dorozumění z hlediska plynulé komunikace alespoň v jednom světovém jazyku.
Bez otálení je třeba projektovat konkrétní pedagogické metody vedoucí k dosažení těchto cílů. Některé z nich jsou již známé a osvědčené. Je to např. programové studium, zaměřené na řešení konkrétního složitého tématu, vyučování v malých seminárních skupinách, interdisciplinární kurzy, metoda případových studií, metoda hraní sociálních rolí v tréninku managementu, interpersonální komunikace, e-learning apod.
VĚDA, VÝZKUM A VÝVOJ
Policejní akademie chápe vědu, výzkum a vývoj jako nedílnou součást svého poslání a jako základ pro vzdělávací činnost. Tento obligatorní požadavek patří k hlavním činnostem školy již od samého počátku její existence. Za uplynulé decennium lze konstatovat, že tato činnost hraje stále významnější roli v činnostech akademie.
Výstupy vědecké činnosti jsou zaměřeny na uplatnění v legislativě, kriminalistické a bezpečnostní praxi, ve výuce, při zpracování učebnic, vědeckých monografií, vědeckých statí, sborníků ze seminářů a konferencí apod.
Další rozvoj vědy, výzkumu a vývoje se bude více zaměřovat na hraniční oblasti věd. Policejní akademie ČR bude pokračovat v započatých pracích mezinárodního výzkumného záměru "Teoreticko-metodologické problémy konstituování a rozvíjení bezpečnostních věd". Konstituování bezpečnostních věd se stává naléhavým nadnárodním problémem.
Stejně důležitá jako vlastní vývoj a výzkum je i výchova nových vědeckých pracovníků, kteří budou umět spolupracovat v multidisciplinárních týmech při řešení náročných úloh v mezinárodním měřítku.
Důležitou otázkou rozvoje vědy, výzkumu a vývoje bude zapojování studentů a doktorandů do vědecké činnosti. Studenti se již dnes seznamují se základními metodami vědecké práce, zejména formou soutěže o nejlepší studentskou vědeckou a odbornou práci v rámci školy i v zahraničí.
Úsilí o zapojení do konkurenčního prostředí ve výzkumu a vývoji prostřednictvím grantových agentur národních i mezinárodních výzkumných konsorcií bude patřit mezi priority. V této souvislosti škola soustředí pozornost na větší mobilitu studentů a vědeckopedagogických pracovníků v národním i mezinárodním prostředí.
Policejní akademie ČR má uzavřeny bilaterální dohody o spolupráci s osmi zahraničními vysokými školami, zaměřené na pravidelnou výměnu informací a zkušeností z oblasti vzdělávání, výměnu výsledků výzkumné činnosti, výukových metod a výukových materiálů. Dohody obsahují ujednání o vzájemné výměně studentů, pedagogů, participaci "hostujících profesorů".
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Celoživotní vzdělávání tvoří třetí pilíř hlavních činností školy. Policejní akademie v rámci své vzdělávací činnosti nabízí a uskutečňuje programy celoživotního vzdělávání orientované na zvyšování kvalifikace při výkonu profese prostřednictvím systému krátkodobějších studijních forem (kurzy, semináře, školení apod.). Tyto aktivity Policejní akademie ČR se staly dobrým standardem, službou, kterou praxe vnímá pozitivně.
Na intranetu a internetu lze nabízet nejen vybrané moduly studijních programů, ale i nejrůznější e-learningové kurzy. Od úvodních, které jsou vhodné jako vstupní pro začínající vysokoškoláky, až po specializované interaktivní pro specifické druhy policejních činností či odborné kurzy pro policejní manažery.
Tvorba studijních programů pro celoživotní vzdělávací činnost se odvíjí od vzdělávacích požadavků resortních i mimoresortních zájemců. V souladu s evropskými trendy celoživotní vzdělávání nabývá stále více na významu a z pozice školy jako centra vzdělávání v bezpečnostně právní oblasti bude dále prohlubováno. Půjde zejména o zvýšení nabídky celoživotního vzdělávání prostřednictvím dlouhodobějších forem vzdělávání a participací na systému kariérního vzdělávání. Tato vazba na vnější prostředí je příležitostí k ověřování si některých poznatků z realizace výzkumných úkolů, příležitostí pro styk s odbornou veřejností, cenná je i výměna zkušeností. Nezanedbatelný multiplikační efekt má představení školy jako otevřené a transparentní vzdělávací instituce.
Rozvojovým cílem Policejní akademie ČR je poskytovat kvalitní vysokoškolské vzdělání, jež odpovídá novým podmínkám bezpečnostních činností a které je zároveň plně kompatibilní s rozvojem vysokoškolské vzdělanosti v ČR a v zahraničí. Oba aspekty tvoří spojené nádoby, každé koncepční, strategické i dílčí rozhodnutí managementu školy musí být analyzováno a zvažováno pod zorným úhlem těchto dvojjediných přístupů.
Je třeba vzít na vědomí, že již nelze rozvíjet a organizovat policejní vysoké školství na bázi úzké resortní oborovosti a specializace, ale v širším kontextu kompatibility v národním i evropském akademickém prostoru. V této souvislosti se jeví účelné preferovat vícestupňovou soustavu anglosaských bakalářských a magisterských studií a strukturovaných doktorských studií. Značné závažnosti nabývá i celoživotní studium jako významná oblast terciárního vzdělávání zaměřená na proces inovace a transfer vědomostí a nových poznatků pro odbornou veřejnost.
Sorbonská a Boloňská deklarace i Pražské komuniké budou působit jako katalyzátor reforem vysokého školství v Evropě. I když při jejich uskutečňování je nutné ujít ještě dlouhou cestu, nevidím důvod, proč by policejní vysoké školství mělo zůstat pozadu, přešlapovat na místě či se ubírat jinými cestami.
Co popřát Policejní akademii k jejímu jubileu? Pracovité a nadané studenty, erudované pedagogy, pracovníky, pro něž bude hrdostí pracovat na této vysoké škole, ale i přízeň ministerstev vnitra a školství a trochu toho štěstí. Ať se jí daří!
Doc. Ing. Hana BARTOŠOVÁ, CSc.,
rektorka Policejní akademie ČR