POLICISTA  9/2002


měsíčník Ministerstva vnitra

zahraničí


40 % Italů soudí, že imigranti představují ohrožení veřejné bezpečnosti
43 % Britů černé pleti soudí, že Británie měla z jejich příchodu prospěch
47 % Britů bílé pleti soudí, že Británie byla za posledních 50 let přílivem imigrantů poškozena
46 % Nizozemců ve věku 18 - 30 let si myslí, že by se muslimům měla imigrace zakázat
50 % Němců si myyslí, že by počet imigrantů měl být v SRN snížen
65 % Dánů si myslí, že kdyby imigranti dostali nějakou práci, bylo by s jejich integrací méně problémů. Ale všude jsou vylepeny plakáty s postavou bin Ládina se zbraní v ruce, kritizující laxnost přistěhovaleckých zákonů:

Na libanonském pobřeží u Sidonu se několik týdnů shromaždovali lidé, většinou iráčtí a syrští Kurdové. Až připluje nákladní loď Monica, jich bude 909. Když ji letos 11. března viděli na obzoru, stáli hodiny po pás v mořské vodě, aby se na ni dostali. Základní poplatek je 2500 euro, ale někdy se platí i 15 000, podle vylodění, resp. vyhození někde u břehů Evropy nebo odvezení, dalo by se říci "na klíč", na přesné místo k příbuzným. Nesměli si vzít s sebou ani sebemenší zavazadlo. sebemenší vzpomínku na zem, z které pocházejí, ani bonbony pro děti, prášek proti bolení hlavy, parfém... I to jim přepravující mafiáni sebrali. Prý je na lodi všechno: voda, jídlo, cigarety, dokonce i lékař.

Mohl by i tenhle člověk dostat azyl v Dánsku?             (Time)Všechno lež: jídlo bylo jen na přežití, voda tekla jen hodinu ráno a hodinu večer z jediného kohoutu a kdo se k ní v tom návalu nedostal, měl smůlu. Lékař samozřejmě nikde, rodící Syřanka si musela pomáhat sama. Cestou po Středozemním moři se na jejich palubu neodvážilo francouzské námořní loďstvo ani Italové, až když 18. března u sicilské Catanie její posádka úmyslně poškodila motory a loď musela být odtažena do přístavu, skončila Monica, v tu dobu už ve všech evropských médiích proslulá, svou pouť. Někteří z pasažérů se nedokázali postavit na nohy a museli zasahovat zdravotníci. Den poté je dvě desítky autobusů odvezly přes celý italský jihovýchod do Bari, do sběrného tábora. Těch pár desítek, co dostaly povolení pobytu, odešlo. Ti ostatní měli právo zůstat v Bari tři měsíce, do konce června, a pak být vyhoštěni - ale kde je jim dnes konec? Stovku uprchlíků z Bari sbírala policie SRN (!) ještě celý květen. Pár převaděčů se dostalo před soud - a pak se voda uzavřela.

x x x

Pouliční boje "barevných" mladistvých s francouzskou policií, hořící barikády v britském Bradfordu, opakované pokusy utečenců dostat se z tábora Sangatte do Británie podmořským tunelem... Palcové negativní titulky a oblíbený předmět diskuse v hospodách i ve vládních úřadech: spoluobčané jiné barvy pleti, vítané pracovní síly, oprávnění (doma pronásledování) žadatelé o azyl až po přivanndrovalé zločince - všechno v jednom pytli.- A jak píše německý Der Spiegel - legál, ilegál, všechno egál.

Jedno je však nesporné: Evropa (a samozřejmě že zejména EU), ze které kdysi vysídlovaly statisíce exulantů, mutovala v 80. letech minulého století ve vytouženou konečnou stanici imigrantů číslo jedna, jak napsal francouzský deník Le Monde.

x x x

Italská Guardia di Finanza na lovuSalwanb Jaber Chareb vyrostl v Iráku v malé komunitě babtistů. A aby se v islámském obklopení vyhnul pronásledování, utekl, když mu bylo 19, do Jordánska. V dubnu 2002 dal konečně dohromady 4000 dolarů lidem, kteří ho měli dostat do Německa, a nasedl do letadla k vysněnému cíli. "Říkaili mi, že tohle je nejlepší země, kde lze pracovat a žít bez problémů," svěřil se. Když přistál ve Frankfurtu, byla jeho žádost během několika dní zamítnuta. Teď čeká v "airporter´s transit area" na deportaci.

V roce 1992 zaplavilo frankfurtské letiště kvůli válce v Bosně na 440 000 žadatelů. Teď je to ročně kolem 25 000 a k jejich vyhoštění stačí pouhé dva dny.. Německo je už leta vysněným cílemimigrantů: v letech 1990 až 2001 jichbylo celkem 2,05 milionu. V té době to bylo 41 % všech žadatelů o azyl v EU. Právo azylu dostalo asi 10 % žadatelů, někteří ze zamítnutých mohli zůstat z humanitárních důvodů.

Žadatelé (i ti okamžitě odmítnutí) mohou zůstat na frankfurtském letišti 19 dnů, ale někteří tam zůstávají i měsíce. Údajně čekají na nové pasy nebo víza nebo letecké spojení "domů". Právě teď tam byla pro ně otevřena nová budova za 13 milionů euro s 25 pokoji pro 100 lidí. Jenže - jak říká Salwan Jaber Chareb, který tu tráví už osmý týden - "tohle je vězení. Všude jsou bezpečnostní kamery a nikdo nesmí ven. Jsem z toho už blázen." A tak není divu, že někteří neúspěšní azylanti utíkají nebo drží hladovku nebo se sebepoškozují. Ekumenickou službu pro utečence založili na frankfurtském letišti v roce 2000, když se jeden z Alžířanů po osmi měsících obav, že bude vrácen, oběsil. Ale co s lidmi, kteří nemají budoucnost ani doma, ani v Německu? ptá se americký týdeník Time.

x x x

Jak tvrdí německý týdeník Der Spiegel, 19 milionů těchto cizinců žijících v EU představuje pouhých 5,1 % jejích obyvatel. A když se odečte šest milionů lidí, kteří pracují "u sousedů", nebo zámožnějších důchodců, kteří se tam někde sluní, tak se ten přírůstek scvrkne na 3,4 %.. Jenže jsou nerovnoměrně rozmístěni: nejvíce je jich v Německu, 7,3 milionu. Následuje Francie se 3,3 milionu a Británie se 2,2 milionu. Ale i v rámci těchto zemí žijí v etnických komunitách, exotických enklávách s velkou nezaměstnaností a kriminalitou - a tudíž i s předsudky a xenofobií.

Ilegální přistěhovalci u jihošpanělského pobřeží už neúspěšně zakončili cestu do „pevnosti Evropa“Dánsko, Nizozemsko, Británie a Itálie již zpřísnily nebo zpřísňují své přistěhovalecké zákony: omezuje se například věk "ženitbychtivých" žadatelů nebo přísun příbuzných či rychlost deportace. Například v Británii budou žadatelé o azyl, dosud ubytovávaní v penzionech a hotýlcích, shromažďováni napříště v záchytných táborech a odtud po odmítnutí deportováni. V Itálii musí žadatel o azyl poskytnout napříště i otisky prstů a v Nizozemsku musí zaplatit polovinu za občanský zaškolovací kurz (tj. 3000 euro) ze své vlastní kapsy. Má-li manžela nebo manželku následovat do vytoužené země i druhý partner, musí už doma podstoupit jazykovou a všeobecnou výuku o zemi, do které se chce vystěhovat. Děti, které se automaticky chtějí vypravit za rodiči, nesmějí být starší 12 let.

A po summitu v Seville všichni ještě přitvrdili. "Musíme snížit počet těch, kdo nejsou skuteční utečenci. A co hlavně, musí být zastaven zničující vliv pašeráků lidí," řekl mluvčí komise OSN pro uprchlíky. Ale Time se ptá: Nebudou tahle všechna nová opatření vyvolávat víc problémů, než řeší?

(kuč)  



Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |