POLICISTA  2/2002


měsíčník Ministerstva vnitra

příloha

KAMEROVÉ
MONITOROVACÍ
SYSTÉMY

Kamerové monitorovací systémy zaznamenaly v posledních letech nebývalý rozmach v městských aglomeracích, kde jsou žádané především pro svůj preventivní charakter.

Rozvoj počtu nasazení těchto zařízení vede k vylepšování jejich technických parametrů. Nabízejí se zcela nová východiska konceptu budování kamerových systémů. Kamery se již začleňují do oblastí EZS, používají se při monitorování dopravy, umožňují automatické rozpoznávání státních poznávacích značek apod.

S rozvojem kamerových systémů souvisí i nové způsoby a možnosti přenosu video signálu, zpracování a pořízení záznamu.

Objevují se zcela nové aplikace (webové kamery, ochrana majetku v přímém televizním přenosu) a kamerové systémy se více začleňují do řízení průmyslových a technologických procesů.

Kamerové systémy nacházejí uplatnění i v postupně vznikajících integrovaných bezpečnostních systémech měst v rámci nově konstituovaných vyšších územně správních celků (krajů).


I. Nepopíratelný přínos městských kamerových monitorovacích systémů

Městské kamerové monitorovací systémy (MKMS) jsou občanskou veřejností vnímány pozitivně. Jejich přínos je spatřován ve větší objasněnosti trestné činnosti, zkvalitnění ochrany veřejného pořádku a zlepšení situace v dopravní sféře. Důležitá je rovněž úspora pracovních sil obou policií. Systém lze rovněž využít ke kontrole práce policistů a strážníků a k zajištění jejich bezpečnosti.

Při přípravě zřízení kamerového systému jako prostředku situační prevence kriminality je třeba zdůraznit nezastupitelné místo Policie ČR, která má na místní úrovni důležité informace o kriminálním prostředí a může informovat a spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy. Při určování lokalit ke zřízení kamerového systému je třeba vycházet z analýzy bezpečnostní situace ve městě a kamery umísťovat do míst, kde je vysoká kriminalita. Tím je zajištěna efektivnost vynakládaných prostředků v procesu prevence i represe. Již samotná přítomnost kamer v teritoriu značně stimuluje jednání lidí (kapsářů, vandalů, nezodpovědných řidičů).

Účinek systému se zvyšuje viditelným umístěním kamery, zvláště pokud nelze jednoznačně odhadnout, kam kamera "vidí". Prospěšná je rovněž popularizace úspěšných využití kamerových systémů.

Praxe ukazuje, že k plnému využití systému je třeba:

Kamerové systémy se využívají následovně:

50 % - preventivní působení,
20 % - aktivní monitoring,
20 % - zpětné vyhodnocování záznamů,
10 % - kontrola vlastní práce policistů, strážníků a dohled nad jejich bezpečností.

Výběrové řízení - předpoklad správného fungování MKMS

Organizovat a provést výběrové řízení na výstavbu MKMS není jednoduchá záležitost. Problematika je specifická, neboť k jejímu důkladnému posouzení je třeba současně znalostí a přehledu z několika technických a právních disciplín, které umožňují odhadnout realitu nabídky. A to především ve způsobu výstavby systému, který zaručuje dosažení celkového cíle po etapách. Výstavba se mnohdy provádí s ročním nebo i delším odstupem.

Mnozí zadavatelé mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že získat státní peníze na výstavbu bylo snazší než MKMS udržovat v provozu, případně jej dále rozšiřovat.

Role zadavatele

Zadavatel musí vyžadovat od firmy podklady, které mu umožní pochopit způsob výstavby, rozšiřování systému, meze rozšiřování a náklady. Z doložených dokumentů musí být rovněž zřetelné, jak bude systém reagovat. Bude-li například vyžadováno, aby systém akceptoval řízení odjinud nejen ručně, ale i automaticky.

Zadavatel by se neměl nechat "zahlcovat" barevnými prospekty a zcela nepotřebnými technickými údaji.

Zadavatel by měl uvážit, jak dokládat ocenění prací a techniky. V době smluvních cen nemá žádné opodstatnění vyžadovat sáhodlouhé rozpisy podle třicet let starých ceníků stavebních prací.

Oblíbenou akcí zadavatelů bývají tzv. kamerové zkoušky. Zadavatel v dobré víře, že dobře a snadno rozhodne, která kamera je nejlepší, zapomíná na skutečnost, že kamera je až posledním článkem dlouhého řetězce systému, kde každý jeho jednotlivý prvek může výrazně zhoršit výsledek. Jsou to například kabeláže, na nichž se chtělo trochu ušetřit, jsou to špatně "pasující" BNC konektory, nastavování kabelů, nevhodně provedené zemnění, nedostatečné video ochrany a nedůsledně ošetřené montáže před vlhkostí.

Kamerové zkoušky nemohou být jediným objektivním soudem při výběru kamer. Základem musí být doporučené postupy a výsledky zkoušek v akreditovaných zkušebnách.

Kamerovou zkouškou posuzuje zadavatel vztah mezi kamerou a snímaným objektem. Netestuje tedy kameru, ale spíše "fotogeničnost" zobrazovaného objektu. Nic proti subjektivnímu zhodnocení vlastností jednoho z nejdůležitějších prvků systému - kamery a prověření těchto vlastností ve vztahu k finančním prostředkům. Avšak to, co můžeme vidět na "kamerových zkouškách", nemusíme vidět v době uvedení systému do provozu. A potom, nemáme jen jedno stanoviště a jen den a noc, ale máme i čtvero ročních období. Zkušenost praví, že vlastnosti systému budou známy až po roce provozu. Co z toho plyne pro zadavatele? Vytvořit si ve smlouvě odpovídající prostor a vyžadovat, aby rozhodující prvky systému byly vyměnitelné za jiné typy. V dnešní době, kdy jsou v provozu desítky MKMS, se vyplatí podívat se a poptat i jinde. Proto naše doporučení zní - získané informace ověřte návštěvou více aplikací.

Předkládané dokumenty k nabídce

Nyní něco k dokumentům, které by neměly chybět v nabídce firem. Na tomto místě je třeba připomenout, že se vychází z určitých zkušeností, přičemž není vyloučeno, že jiná nabídka může být přehlednější a s větším informačním obsahem.

Nabídka musí obsahovat blokové schéma cílové vize systému, jeho rozvoj v průběhu výstavby, kolik se předpokládá etap výstavby nebo jednotlivých samostatně financovatelných úkolů.

Zkušenosti velí, že hlavní pozornost je nutno věnovat co nejdetailnějšímu zachycení postupu výstavby místa řízení, kde je řídící a analytické centrum.

Blokové schéma rozvoje musí být doplněno cenovým nárůstem, aby základní informace, co může být postaveno, kdy a za kolik, byla okamžitě dostupná. Tabulku lze doplnit některými dalšími zajímavými údaji, jako jsou vývoj ceny kamerového bodu, graf procentuálního podílu nákladů na snímací zařízení, vývoj ceny zobrazovacího zařízení, záznamového zařízení, komunikačního podsystému, ochran proti elektrickému přepětí, bezpečnostních opatření při ochraně vzdálených míst, záložních zdrojů, programového vybavení, montáže kabeláže, zařízení pro komunikaci s jinými bezpečnostními systémy, zařízení pro cílené sledování apod. Tyto zajímavé údaje mnohdy odkrývají důvody "dobré" ceny. Takto agregované informaci rozumí každý a může se bez obav rozhodovat.

Tabulka musí následně uvádět jednotlivá zařízení nebo technologické celky. K nim je přiřazena cena, ale také cena dalších náležitostí, které je nutno dodat a provést, aby zařízení instalované v daném úkolu bylo funkčně začleněno do systému. Základní informací, kterou lze z popisované tabulky získat, je cena jednotlivých komponent, cena jejich montáže a cena jednotlivého úkolu.

Musí být doloženo, že úkol má uživatelsky zhodnotitelný a zjevně přínosný výstup, např. sledování další oblasti, zvýšení kvality záznamu, instalaci cíleného sledování apod.

Tyto podklady jsou základním dokumentem, od kterého jsou odvozeny dodací listy s cenami potřebnými pro zavedení kamerového systému do majetku města a s cenami pro pojišťovnu, neboť v těch je nutno zohlednit i náklady za montáž a oživení systému.

Další důležitou pomůckou pro rozhodování o výstavbě MKMS je fotografická dokumentace. Ta by měla zachytit pro každé kamerové místo pohled s vyznačením místa instalace z ulice, snímek místa, kde bude technologie instalována "ze zadu", přinést například i novou informaci o možnostech upevnění mechanických konstrukcí a tvaru střechy. K těmto snímkům je dobré připojit vhodnou analogii z předchozí výstavby.

Poslední dokument, který může zadavateli pomoci v rychlé orientaci v problému, je schéma dislokace kamerových míst. Někdy je vhodné místa přesného určení objektu označit i všeobecně užívaným názvem.

Nakonec jednu myšlenku. Nechte si od firmy, jejíž aplikace se vám líbily, zpracovat studii. Tu podrobte oponentuře nebo ještě lépe, objednejte si studii u dvou firem, samozřejmě s oceněním výstavby.

A jak se říká nejlepší rada nakonec. Nedopusťte, abyste se dostali do časové tísně.

Některé zkušenosti z výstavby a provozu MKMS

V přípravné fázi nebylo mnohými městy využito nezávislých poradenských subjektů (akreditované zkušebny, soudní znalci, policie).

Mnohdy nejsou smluvně zajištěny pravidelné revize.

Vázla komunikace s firmou při žádostech o servis.

Finanční podhodnocení projektu.

Malé zkušenosti, vysoká náročnost projektu.

Složitost jednání s právnickými subjekty o umístění technického zařízení, složité a zdlouhavé jednání s památkovými úřady a orgány životního prostředí.

Nebyly použity vhodné kamery s přepínáním den/noc, což nyní negativně ovlivňuje záznam při snížených povětrnostních podmínkách a v noci.

Problémy se svolením majitelů objektů, aby dovolili montáž příslušných komponentů kamerových systémů, někdy končící i nedohodou.

Při bouřce došlo k poškození systému bleskem.

Zastaralá studie z hlediska přenosových tras a obsazenosti pásma dalšími účastníky.

Některé trasy jsou rušené, ale rušení nedosahuje míry znemožňující pozorování scény.

V několika případech není zpracovaná směrnice pro činnost kamerových systémů (městská policie).

Zamlžování krytů kamer.

Pomalý postup výstavby, nedostatek financí.

Časový skluz z důvodu nedodání komponentů od subdodavatele.

Negativně se projevilo, že instalaci prováděly dvě firmy (dané výběrovým řízením).

Největší problémy v prvním období.

Velká vzdálenost firmy, která provádí opravy a revize - vysoké náklady.

Pomalé reakce firem na závady.

Opakující se problémy s ovládáním hlavic kamer, problémy s vyhříváním.

Nedostatečné osvětlení pozorované scény v noci, přepínání na černobílý provoz.

Chybí pojištění kamerových systémů.

II. Lidský faktor, směrnice a MKMS

MKDS musí obsluhovat lidé, kteří jsou schopni přijímat rozhodnutí, vědí, kam se zaměřit a jaké kroky podniknout na základě toho, co vidí v době záznamu nebo při jeho přehrávání. Může to znít divně, ale my vlastně nevíme, jak dlouho se může člověk soustředit na to, co vidí na panelu obrazovek, které ukazují scény snímané množstvím různých kamer. Názory se zde ostře liší. Jedni odborníci tvrdí, že jediný operátor se dokáže efektivně soustředit na dvacet snímaných scén šest hodin i víc, a druzí jsou naopak stejně pevně přesvědčeni, že soustředění nevydrží déle než dvacet minut. Ve světě probíhají výzkumy, které by měly pomoci tuto záležitost objasnit. I operátoři jsou jenom chybující lidé a jejich mysl se může někdy zatoulat. Tato "video slepota" může způsobit, že člověk něco vidí, ale správně nereaguje.

Názory se rovněž liší na délku služby, zda je nutné čtyřiadvacetihodinové pokrytí denně po celý rok. Někteří trvají na tom, že to je bezpodmínečně nutné. Jiní tvrdí, že v dobách, kdy se dá předpokládat klid, není takové pokrytí ospravedlnitelné vzhledem k nákladům. Je to záležitost, kterou je třeba pečlivě uvážit s ohledem na konkrétní podmínky a okolnosti. I když je neustálé monitorování ideální, nemusí být vždycky reálným cílem.

Je důležité dobře uvážit, kdo bude pracovat na monitorovacím pracovišti. To, co operátoři vidí se považuje za přísně důvěrné. Nesmí vzniknout ani náznak podezření, že se operátoři nechovají v souladu se stanovenými pravidly. Vybrané operátory musíme rovněž zaškolit podle pečlivě připravených plánů. Je rovněž třeba rozvíjet dobré pracovní vztahy.

Předpokladem úspěšnosti nasazení a využívání MKMS je kvalita lidí (morální vlastnosti), jejich profesionalita - tomu odpovídající finanční ohodnocení. Nároky na operátory, na jejich pozornost, soustředění, rozlišovací schopnost a správnost rozhodnutí jsou značné. Jde o náročnou službu, která není vhodná pro lidi důchodového věku. Operátoři jsou klíčem k úspěchu celého MKMS.

Operátor musí mít nejen dokonalou znalost místní a osobní, ale také znalost způsobů páchání trestné činnosti, zejména je-li páchána ve skupinách a dokonale propracovaným způsobem. Operátor musí mít tzv. policejní čich, musí umět dokonale přečíst pozorovanou scénu a v okamžiku se kvalifikovaně rozhodnout a patřičně konat. Výsledkem jeho práce není vždy vyslání policejní hlídky do dotčeného prostoru. Podle konfigurace MKMS mnohdy stačí např. dálkově sepnout světelnou či předem připravenou a namluvenou výstrahu. Lze i využít, pokud to koncept kamerového systému umožňuje, i hlasovou komunikaci s přestupcem či pachatelem trestné činnosti.

Výběr a školení osob

Kandidáti na operátora musí projít osobním pohovorem, který je prověří a bude vodítkem pro rozhodnutí, zda se jedná o osoby schopné, důvěryhodné a spolehlivé. Je nutné, aby kandidáti absolvovali lékařské prohlídky a podrobili se psychotestům. Vybrané pracovníky je poté potřeba odeslat do některého z akreditovaných školicích středisek, kde se proškolí v dané problematice.

Kritickým momentem je vyškolení operátorů. Často se stává, že je pečlivě naplánována a provedena instalace sofistikovaného systému, avšak v rozpočtu nezbývá na vyškolení operátorů.

Školení by nemělo být jednorázovou akcí, ale mělo by jít o nepřetržitou a plánovanou činnost s cílem zlepšit znalosti a schopnosti operátorů využívat systém a rozšířit jejich další znalosti v oblasti právních a bezpečnostních postupů.

Bezpečnost operátorů

Protože jsou MKMS také bezpečnostními systémy, je nutné se věnovat i oblasti bezpečnosti operátorů.

V závislosti na typu monitorovaného a nahrávaného incidentu je operátor vystaven různým hrozbám, počínaje nátlakem, nabídnutým úplatkem nebo přímo vyhrožováním. Cesta k eliminaci obdobných případů vede jedině důsledným dodržováním stanovených směrnic, zachováváním mlčenlivosti a naprosté profesionality obsluhy, což pramení z průběžného proškolování a kontrolní činnosti nadřízených.

Ergonomie a hygiena práce

Je vhodné, aby se na pracovišti nekouřilo, a to nejen pro vytvoření optimálních podmínek pro osoby, ale i z důvodu spolehlivosti techniky.

Počet monitorů pro obsluhu by měl být určen na základě počtu instalovaných kamer, funkčních hledisek a počtu operátorů ve službě.

Není možné vybavit pracoviště různými monitory (tvar, kvalita). Počet kamer k monitorům by neměl překročit poměr 10:1. Velikost obrazovky monitoru by měla být volena optimálně vzhledem k pozorovací vzdálenosti. Doporučená vzdálenost činí přibližně pětinásobek úhlopříčky zobrazení.

Při volbě místa monitorovacího pracoviště MKMS je třeba použít následující kritéria:

Obrazovka monitoru či počítače podle toho, čím je pracoviště vybaveno, je místem, kde je nejužší kontakt mezi člověkem a technickým podsystémem. Lidské oko se velmi rychle unaví, pokud bude přetíženo pozorováním nekvalitního obrazu. Investice vložená do systému je potom využívána neefektivně.

Vnitřní směrnice, režimová opatření

Vnitřní směrnice takovéhoto pracoviště musí akcentovat na jedné straně zákonné podmínky pro výkon práce dané obecnými pracovně právními předpisy a na straně druhé obsahovat určité odlišnosti, neboť činnost na pracovišti se musí blížit standardům pro zvláštní režimová pracoviště. Dalším jistě ne nepodstatným prvkem je, že koncept MKMS je vlastně v každém městě jedinečný.

K obecným pracovně právním předpisům bude v podmínkách obecní policie patřit zejména zákoník práce a zákon o obecní policii. U příslušníků Policie ČR je tato oblast řešena jiným zvláštním předpisem - zákonem o služebním poměru a zákonem o Policii ČR. Pokud kamerový systém obsluhují jiní pracovníci (např. zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb nebo obyčejní civilisté), vztahují se na ně ustanovení zákoníku práce.

Co musí obsahovat režimové směrnice

Celý komplex směrnic musí stanovit jednoznačná práva a povinností veškerého personálu ve vztahu k MKMS. Názvy směrnic mohou být různé, ale obsahem musí být zejména:

Materiály zajišťující optimální chod monitorovacího pracoviště jsou - směrnice činnosti, plán služeb, kniha služeb a denní řád. Tyto písemnosti například předepisují:

U aplikací, kde monitoring provádějí příslušníci policie, není třeba zavádět žádný zvláštní režim, neboť jde vesměs o služební místnosti Policie ČR. Tak, jak se zvyšuje počet instalací MKMS současně s počtem jednotlivých kamerových bodů (jen pro představu - v roce 2002 bude mít Praha přes 150 takových dohlížecích míst), tak se postupně precizují i směrnice v jednotlivých městech.

Mimo dodržování stanovených pravidel je pro obsluhující personál důležité jejich technické proškolení. Každý operátor musí být důkladně proškolen na počátku své činnosti. Proškolování je nutné průběžně opakovat v předem stanovených termínech. O všech školeních se vede písemný přehled. Prvotní technické zaškolení provede instalační firma. Na další technické proškolení musí myslet především provozovatel systému a řešit ho buď v rámci další starosti o MKMS (včetně oprav, servisu, revizí apod.) smluvně již v projektu, či jednorázově. Zde je nutné připomenout představitelům měst, kteří obdrželi na MKMS finanční prostředky ze státního rozpočtu, že nejde jenom o instalaci systému, ale i o jeho další provoz a rozšiřování.

Vlastní rozvrh pracovních hodin obsluhy musí být přímo úměrný velikosti města, počtu kamerových bodů, složitosti bezpečnostní situace a v neposlední řadě počtu možných a vhodných operátorů.

Je vhodné, a prozatímní zkušenosti z provozu MKMS to zcela potvrzují, když se operátoři střídají během dne. A to jak na operačním pracovišti, tak v pěších či motorizovaných hlídkách ve městech, aby tak neztratili místní a osobní znalosti, nebyli odtrženi od bezpečnostní reality ve městě.

III. Novinky v oblasti kamerové techniky

Přednosti kamerových systémů a klasických PIR detektorů umně spojuje novinka představená v Praze na mezinárodním veletrhu Pragoalarm a Pragosec 2001 pod názvem MemoCam.

MemoCam je kompletní samostatná digitální CCTV jednotka pro záznam obrazu z jednoho místa. Zahrnuje digitální kameru s automatickým záznamem obrázků na paměťovou kartu včetně komprese a PIR detektor v jednom zařízení. Umožňuje automatický záznam během poplachu. Záznam může být iniciován hned několika způsoby:

Výsledný záznam lze prohlížet přímo na PC po načtení paměťové karty v čtecím zařízení za pomocí speciálně dodávaného programu.

Mezi základní vlastnosti zařízení patří - samostatně pracující integrovaný CCTV systém se záznamem a PIR detektorem, černobílá případně barevná kamera, dva reléové výstupy pro aktivaci externích zařízení (např. ústředny EZS), automatický záznam při poplachu, standardně 8 MB paměťová karta pro záznam 400 - 1000 snímků dle kvality s možným rozšířením až na 32 MB. Dále lze provádět automatické nastavení parametrů pomocí paměťové karty. Nastavit můžeme například kvalitu snímků, četnost záznamu snímků, dobu záznamu při poplachu, dobu odstupu poplachů. Mezi dalšími výhodnými parametry můžeme nalézt recyklaci snímků nebo záznam do zaplnění karty, nahrávání před plným poplachem a dálkové ovládání, přičemž navenek dosahuje uvedený komplet vzhledu standardního PIR detektoru.

K výhodám patří, že MemoCam je vlastně samostatné zařízení, které může nahradit klasický záznam na VCR s aktivací pomocí PIR detektoru. Zařízení nabízí jednoduché řešení pro více kamer, snadnou obsluhu pomocí programu pro PC a nízké náklady.

Oblasti použití se přímo nabízejí - jednoduchý záznam kdekoliv bez nutnosti kabeláže, automatický záznam v jakémkoliv místě a široký rozsah mobilních aplikací.

Provoz zařízení

Pro uvedení do provozu musíme nejdříve zapojit napájení a zkontrolovat stav celého zařízení podle zvukových signálů či indikace pomocí barevných LED (indikace zaplnění karty, přemazávání starých obrázků, detekce pohybu, záznam obrázků) a zasunout paměťovou kartu. Do paměťové karty nakonfigurujeme veškeré požadavky pomocí čtečky a přiloženého programu. Po uvedení detektoru do střežení nebo manuálním záznamu je již zařízení připraveno pro normální provoz a záznam obrázků.

Shrnutí technických parametrů

MemoCam je velmi malé (67 x 135 x 65 mm) a lehké (250 g) zařízení, které má rozlišení zhruba 420 TV řádků při černobílém provozu. Jeho citlivost je 0,1 Lux a objektiv Pinhole F3,7 mm. Kapacita paměťového média - karty je 8, 16 nebo 32 MB. PIR detektor má sférickou čočku, dosah 90 stupňů, 18 x 18 m a odběr 30mA. Celkový odběr kompletu je 500mA při 12Vss.

Venkovní bariéry s CCTV

Úkolem těchto systémů je střežit obvod zabezpečeného objektu, a pokud ho někdo překročí, musí dojít k vyhlášení poplachu. U popisovaných systémů je beze sporu na prvním místě spolehlivost detekce a s ní spojená odolnost vůči falešným poplachům. Falešné poplachy jsou noční můrou všech perimetrických systémů instalovaných ve venkovním prostředí, protože se nepředvídatelně mění vlhkost, teplota, světlo a vlivem deště, sněhu a mlhy i viditelnost. Dále je třeba počítat s elektromagnetickým rušením. Všechny tyto faktory mohou být potenciální příčinou falešného poplachu. Jednou z věcí, jak zjistit, zda se jedná o falešný, či ostrý alarm, je zabudování dalšího prvku EZS do stávajících venkovních bariér - CCTV.

Jedna z možností obvodového zabezpečení objektů je použití venkovních bariér, které mohou být buď mikrovlnné, nebo infračervené.

Mikrovlnné bariéry

Při použití mikrovlnné bariéry je třeba nastavit vyšší citlivost, aby bylo možné detekovat i velmi pomalu se plížícího člověka. Při tomto nastavení je však citlivost již tak vysoká, že lze očekávat kolem 4 - 5 falešných poplachů denně. Nejčastější příčinou falešného poplachu je elektromagnetické rušení. Pokud snížíme citlivost, zmenší se riziko falešného poplachu, avšak současně se sníží i detekční schopnost bariéry, což není žádoucí.

Infračervené bariéry

Při použití infračervené bariéry je problém falešných poplachů obdobný. Může dojít k nepředvídatelnému přerušení infračervených paprsků průletem ptáků nebo i průchodem drobných zvířat, pokud jsou paprsky umístěny těsně nad zemí. Dále může dojít k náhodnému přerušení infračervených paprsků například kusy papíru, které unáší vítr. Všechny tyto příčiny jsou možné zdroje falešného poplachu a je nutno s nimi počítat. Mnoho moderních infrabariér je vybaveno časovacím obvodem, kterým lze nastavit citlivost.

Vhodným nastavením časovače lze předejít řadě falešných poplachů, jejichž příčinou bylo náhodné přerušení paprsku. U infrabariér však hrozí daleko větší nebezpečí, a sice selhání v případě špatné viditelnosti z důvodu mlhy, hustého deště, sněžení, smogu, znečištění a dalších vlivů. Řada moderních infrabariér je vybavena diskvalifikačním obvodem, který při poklesu intenzity infračervených paprsků aktivuje diskvalifikační výstup, jehož prostřednictvím je signalizováno, že bariéra již nezajišťuje optimální střežení objektu. Tento výstup nás ve skutečnosti informuje o tom, že objekt již není zabezpečen. Navíc se v praxi často setkáme s tím, že tento diskvalifikační výstup není vůbec nikam zapojen, z čehož plyne, že se ani nedozvíme, že objekt již není infrabariérou zabezpečen.

Lepší řešení = duální bariéry

Řešení venkovního perimetrického zabezpečení objektů přinášejí duální bariéry Absolute. V těchto bariérách se pro vyhodnocení poplachu používají dvě technologie, mikrovlna a infračervené paprsky. Tato kombinace zajišťuje mimořádně vysokou odolnost systému vůči falešným poplachům. Vyjdeme-li z předpokladu, že příčiny falešných poplachů u mikrovlny nejsou stejné jako příčiny falešných poplachů u infrabariér, jinými slovy vliv který způsobí falešný poplach u mikrovlny nezpůsobí falešný poplach u infrabariéry, jeví se právě kombinace mikrovlny s infrabariérou z hlediska minimalizace rizika falešných poplachů jako optimální. Bariéry jsou konstruovány jako hliníkové sloupy s výškou 2 - 4 metrů a lze je vybavit nejvýše 6 infračervenými paprsky a 2 mikrovlnami. Standardní konfigurace představuje 2 infračervené paprsky a jednu mikrovlnu. Dosah těchto bariér je 150 m.

K vyhodnocení poplachu a současně k potlačení falešných poplachů se používá systém dvou časových oken. Jedno je přiřazeno k mikrovlnné technologii, druhé k technologii infračervené. Obě časová okna jsou na sobě nezávislá a lze je nastavit v rozsahu od 20 do 120 s. Pro vyhlášení poplachu je nutné v rámci jednoho časového okna aktivovat obě technologie. V praxi to znamená, že pokud aktivujeme mikrovlnnou technologii, nespustí se ihned poplach, ale pouze se otevře časové okno, během kterého je očekáváno potvrzení poplachu přerušením infrapaprsku. Pokud během časového okna není infrapaprsek přerušen, není poplach vyhlášen. Pokud by tedy došlo k náhodné aktivaci mikrovlny například elektromagnetickým rušením, nebude vyhlášen falešný poplach, protože není potvrzen přerušením infrapaprsku. Elektromagnetické rušení nezpůsobí poplach u infrabariéry.

Stejná situace nastane, pokud přerušíme infračervený paprsek. Dojde pouze k otevření časového okna, během kterého očekáváme potvrzení poplachu mikrovlnou. Pokud poplach není potvrzen narušením mikrovlnného pole, není poplach hlášen. Dojde-li tedy k náhodnému přerušení paprsků průletem ptactva nebo například kusem papíru, který je unášen větrem, nedojde k falešnému poplachu, protože mikrovlna je vůči těmto vlivům imunní a poplach nepotvrdí.

Komplexní řešení přináší využití možností implementovaných kamer do duálních bariér

Pokud se ke střeženému prostou blíží vetřelec, obvykle jako první naruší mikrovlnné pole, čímž se otevře časové okno mikrovlny. Jakmile vetřelec pokračuje dál a přeruší i infračervené paprsky, je okamžitě vyhlášen poplach. Do sloupu s bariérou lze proto nainstalovat miniaturní kameru, která tak poskytuje možnost okamžitého ověření příčiny poplachu. Zabudování kamery přímo do sloupu je i ekonomické, neboť ušetříme cenu venkovního vytápěného kamerového krytu. K dalším výhodám patří i skutečnost, že operátor vidí, kdo se snaží hlídaný prostor narušit. Z pohledu tak může předem rozhodnout, zda se jedná o dítě, kterému spadl do blízkosti objektu míč, či zda jde o skupinu maskovaných zlodějů.

Pokud dojde ke zhoršení viditelnosti vlivem velmi silné mlhy nebo sněžení, kdy infračervené paprsky již nepracují spolehlivě, dojde k jejich automatické diskvalifikaci a systém dále střeží objekt jen pomocí mikrovlnného pole. V tomto případě se rovněž automaticky sníží citlivost mikrovlny o cca 30 %, čímž se zmenší riziko falešného poplachu. V této chvíli popisovaný systém ztrácí výhodu použití dvou detekčních technologií, ale na rozdíl od samostatných infrabariér stále poskytuje ochranu objektu mikrovlnou. Po zlepšení viditelnosti se opět automaticky infračervené paprsky aktivují a bariéra začne pracovat s oběma detekčními technologiemi.

Komplexní bariéry nacházejí uplatnění zejména v případech, kdy musíme nekompromisně zajistit vysokou úroveň zabezpečení spolu s minimálním rizikem falešného poplachu. Jde o ideální řešení perimetrické ochrany v rozsáhlých průmyslových, vojenských i civilních objektech, elektrárnách, autosalonech a řadě podobných míst. K samozřejmostem zmiňovaných bariér patří příslušná schválení jak z hlediska ochrany utajovaných skutečností, tak pro použití v objektech s vyššími riziky.

IV. Kamerové systémy a práva občanů

Občané většinou pozitivně hodnotí budování MKMS. Snižují se případy krádeží aut, vloupání do objektů, přepadení, vandalismu atd. Ze středů měst se vytěsnila pouliční kriminalita, prodej drog na veřejných místech, kapesní krádeže a další negativní jevy.

Použití kamerových systémů však kritizují někteří ochránci lidských práv. Poukazují na skutečnost, že obsluha těchto systémů může bez souhlasu občana sledovat jeho soukromé prostory a aktivity, aniž by páchal trestnou činnost. Svá tvrzení dokládají dokonce rozvrácenými manželstvími a obdobnými individuálními tragédiemi. Uvádějí, že v některých zemích Evropské unie není obdobný způsob prevence trestné činnosti povolen.

Tento názor je třeba odmítnout a zároveň hledat možnost minimalizace zasahování obsluhy dozorového systému do soukromí občana. Jednou z cest je přísné vymezení pozorovacích scén televizních kamer a jejich důsledné sekvenční zaznamenávání pro pozdější rozbor. Již zadání systému investorem musí obsahovat uvedené podmínky.

Z technického hlediska vede respektování takovéhoto zadání na obousměrné řízení pozice televizní kamery, kdy ve směru od řídicího pultu jde povel k pohybu kamery (azimutu, elevace, ohniska) a v opačném směru sled informací o pohybu kamery. Moderní televizní kamery již umožňují digitální dálkové řízení.

Jedním z nových výrobků, který umožňuje současný obousměrný přenos obrazu a dat pro dálkové ovládání, je mikrovlnný spoj SARS 11 AVI. Technické řešení zařízení navazuje na rozšířený typ SARS 11 AV. Jak je známo, právě masové nasazení tohoto mikrovlnného spoje umožnilo bouřlivý rozvoj městských kamerových dohlížecích systémů. Investoři již nebyli nuceni klást sítě kabelových vedení do země. Tím se stalo budování kamerových systémů cenově dostupné a i rozsáhlé systémy bylo možno realizovat v době dvou až tří týdnů.

Mikrovlnná část i desky pro další zpracování signálu zařízení SARS 11 AVI jsou umístěny ve společné skříňce, která spolu s anténou tvoří kompaktní celek. Ze skříňky vycházejí přes přípojný konektor pouze kabely pro přenos video signálu a dat. Při podrobnějším zkoumání technických parametrů vyniknou i další přednosti tohoto zařízení, a to zejména možnost obousměrného přenosu dat, což umožňuje budování systémů, jejichž činnost je v souladu s podmínkami dodržování lidských práv.

Dále obousměrný přenos video signálu, který umožňuje realizovat synchronní kamerové systémy. Přenos dat lze volitelně uskutečňovat na rozhraních RS 232, RS 485 a RS 422, která jsou v technice řízení kamer obvyklá. Mikrovlnný spoj pracuje v přenosovém kmitočtovém pásmu 10,5 GHz. Při použití příslušné mikrovlnné jednotky bude moci pracovat i v dalších přenosových pásmech. Uživatele zaujme i modulární koncepce části zpracování signálu. Spoj po záměně desky pro přenos dat deskou pro přenos zvukového doprovodu nalézá uplatnění i v oblasti rozvodu kabelové televize. Spoj lze napájet jak z elektrorozvodné sítě, tak i z baterií.

V. Bezdrátové přenosy MKMS

Velkou předností bezdrátových přenosů video signálu je rychlost realizace spoje, velké dosahy (běžně 10 km, s retranslací několika desítek kilometrů) a ekonomická výhodnost zvláště v husté městské zástavbě. Jejich nevýhody - potřeba přímé viditelnosti mezi anténami (zářiči), možnost rušení a v některých případech i odposlechu, nejsou pro většinu aplikací zásadního rázu. Proto se tak často používají v městských kamerových systémech.

Většina realizovaných systémů přenosu v tzv. reálném čase používá analogový přenos video signálu v rádiovém spektru elektromagnetického záření, v menší míře, a na kratší vzdálenosti, v infračerveném spektru záření. Digitální přenosy se postupně začínají stále více aplikovat s klesající cenou elektronické části zařízení zajišťující digitalizaci a kompresi datového toku video signálu a zpětnou konverzi na analogový signál. Mezi bezdrátové přenosy v CCTV patří též přenosy ovládacích povelů kamer, polohovacích hlavic, objektivů a spolupracujících zařízení.

Rádiový přenos video signálu

Obrazový video signál představuje velké množství informace přenesené za časovou jednotku a zabírá tudíž velkou šířku pásma. Vzhledem k omezené kapacitě kmitočtového spektra byly pro přenos video signálu CCTV uvolněny kmitočty v mikrovlnném pásmu. Tato pásma předpokládají pro kvalitní a časově stabilní přenos přímou viditelnost mezi anténami a bez překážek. Pouze na UHF kmitočtech lze očekávat přenos i bez přímé viditelnosti, ovšem s podstatně nižším dosahem a velkým vlivem mnohocestného šíření vln na kvalitu přenosu (úniky, násobné obrazy na monitoru atd.).

Pro přenosy jsou nejpoužívanější kmitočty v decimetrovém UHF pásmu 2400 až 2483,5 MHz (též označované jako pásmo S). Toto nezpoplatňované pásmo ISM (Industrial, Scientific, Medical) je primárně určeno pro přenos datových signálů metodou rozprostřeného spektra podle generální licence GL- 30/R/2000 vydané Českým telekomunikačním úřadem. Metoda rozprostřeného spektra (Spread Spectrum) je poměrně nová metoda, náročná na složitost obvodového řešení, která umožňuje provoz mnoha rádiových zařízení bez vzájemného rušení (univerzální síťové systémy BLUETOOTH atd.) a rušení ze sousedních kmitočtových pásem (kuchyňské mikrovlnné trouby). Bohužel se to netýká způsobu analogového přenosu videosignálu, který je modulován standardní širokopásmovou frekvenční modulací. Navíc je toto pásmo uvolněno pro rádiové bezpečnostní systémy, přenosy poplachových signálů, dálkové ovládání, telemetrii a hovorové signály.

Způsob modulace a vlastnosti šíření rádiových vln v tomto pásmu omezuje též počet současně přenášených kanálů v jednom místě v praxi na tři až čtyři. Výkon vysílačů je maximálně 25mW EIRP a dosah v otevřeném terénu asi 700 m. Směrovými anténami přijímače lze dosah zvýšit až na 3500 m. Některé typy přenosových souprav umožňují současně s video signálem přenášet stereofonní audiosignál a alarmové signály. Pro přenos obrazu podle této licence jsou též uvolněna SHF pásma 5725 až 5875 MHz s maximálním výkonem 25mW EIRP (pásmo C) a 24,000 až 24,250 GHz s výkonem 100mW EIRP (pásmo K).

Další mikrovlnné pásmo (SHF) používané pro mikrovlnné přenosy je centimetrové X pásmo 10,3 až 10,6 GHz. Je též nezpoplatňované podle generální licence GL-14/R/2000. Analogový přenos používá frekvenční modulaci, malé výkony (2mW) a směrové, nejčastěji parabolické antény na přijímací i vysílací straně. Dosah spoje je podle velikosti a zisku antén až 15 km, s retranslacemi až několik desítek kilometrů.

Vzhledem k relativně velkému počtu kanálů v pásmu a především velké směrovosti spojů lze v jednom místě provozovat bez problému deset až dvacet přenosů. Přenosy jsou poměrně odolné proti vnějšímu rušení.

Na trhu jsou též dostupné systémy pro milimetrové EHF pásmo 58 GHz. Rádiové stanice na těchto kmitočtech mají menší rozměry antén při dostatečném zisku. Dosahy spojů jsou běžně do 12 km a výstupní výkony vysílačů do 100mW EIRP.

Pro velkou odolnost proti vzájemnému rušení a praktickou nemožnost "odposlechu" jsou perspektivní digitální přenosy video signálu ve vyhrazených pásmech ISM. Současný stav technologie umožňuje přenášet až 25 snímků (reálné video) barevného video signálu v plné rozlišovací schopnosti s JPEG kompresí rychlostí 11Mb/s. Modulace signálu metodou rozprostřeného spektra (kódový multiplex CDM) zajišťuje též větší odolnost přenosu proti vlivu mnohocestného šíření.

Je nutné se též zmínit o tzv. "otevřených dohlížecích televizních systémech - OCTV (Open Circuit Television)" s bezdrátovými přenosy přes mobilní sítě GSM. I když se v současnosti, vzhledem ke stavu technologie, jedná o přenosy s omezeným počtem přenosu snímků za vteřinu, přenos reálného videa je otázkou doby. Koncept nabízí sledování prostorů s OCTV kamerami v libovolné době a z libovolného místa na mobilních monitorovacích systémech - notebook, palmtop, GSM telefon s velkým displejem. Umožňuje dálkově ovládat polohovací hlavice kamer a obousměrně přenášet data.

Infračervený přenos video signálu

Infračervené přenosy představují snadné a levné řešení bezdrátového stacionárního přenosu video signálu. Pracují většinou na vlnových délkách 750 až 1000nm s frekvenční modulací. Dosahy spojení jsou od několika stovek metrů do 2000 m. Jako zářiče se používají pro kratší vzdálenosti rychlé výkonové infračervené diody, pro větší vzdálenosti laserové diody s výkony 10 až 50mW. Vyzařovaný svazek je velice úzký a klade velké nároky na přesnost zaměření při montáži a stabilitu montážní základny. Přenos je do značné míry ovlivňován stavem počasí. Hustý déšť a sněžení představují pro infračervený přenos velký útlum, řádově větší než pro mikrovlnné přenosy.

Bezdrátové přenosy dat a ovládacích povelů

Analogové přenosy video signálu jsou jednosměrné - simplexní. Pro přenos ovládacích povelů se přenosy zdvojují na plně duplexní. Cena systému se tímto řešením často více než zdvojnásobí a často se nevyužijí kapacitní možnosti zpětného kanálu. Z ekonomických důvodů se pro přenos ovládacích povelů vyplatí budovat rádiovou síť, která může být často simplexní, skládající se z jednoho vysílače a několika přijímačů umístěných u kamer. Univerzálnější řešení představuje duplexní síť z radiomodemů. Provoz sítě může být dle generální licence GL-21/R/2000 bez poplatků na kmitočtech 448, 070 MHz a 448,170 MHz. Výkon radiomodemů může být až 0,5 W. Přenosy používají úzkopásmovou frekvenční modulaci a přenosové rychlosti jsou běžně do 9,6 kb/s a dosahy několik kilometrů. Pro profesionální aplikace, např. městské kamerové dohlížecí systémy, je vhodnější použít vyhrazený kmitočet přidělený ČTÚ. Zajistí se tím bezporuchový provoz bez rušení cizími stanicemi a síť lze optimalizovat pro konkrétní lokalitu.

Rádiová pojítka pro digitální přenosy video signálu jsou koncipována jako duplexní a přenos dat a ovládacích povelů je bezproblémový. Většinou umožňují přenos dat rychlostmi až stovek kbit/s.

VI. Digitální záznam

Digitální záznam signálu byl zpočátku doménou především počítačového světa. Jeho výhody si však brzy uvědomili i výrobci komponentů z oblasti CCTV a začali se této problematice věnovat s obdivuhodným nasazením.

Digitální záznam přináší nesrovnatelně vyšší kvalitu záznamu oproti klasickému způsobu (analogové TimeLapse rekordéry). Kvalitní digitální záznamy dosahují rozlišení 520 - 570 TV řádků oproti 400 řádkům S-VHS záznamu nebo 250 - 300 řádky VHS záznamu.

Další nezanedbatelnou výhodou digitálního záznamu je bezobslužnost provozu (vyloučení lidského faktoru). Nemůže tedy nastat situace, že video sice běží, ale protože je nikdo již půl roku nevyčistil, tak na záznamu nelze rozpoznat ani jestli pachatel byl muž, či žena. Na to, že kvalita záznamu je už katastrofální, se bohužel většinou přijde až ve chvíli, kdy je potřeba v záznamu něco vyhledat. Vzhledem k tomu, že disková záznamová média jsou bezúdržbová, tak tato situace nenastane.

V neposlední řadě umožňuje digitálně zaznamenaný signál umožňuje jednoduší manipulaci s pořízeným záznamem, rychlé vyhledávání daného záznamu dle různých kritérií, přehrávání a záznam snímků před a po poplachu, možnost kopírování a přenosu dat bez ztráty kvality.

Záznam před poplachem

Reakční doba analogového záznamu je cca 3 sec. (než se roztočí buben, kladky přitáhnou pásku, ...). Tím pádem je většinou nutné, aby video běželo a nahrávalo po celých 24 hod. denně jenom proto, abychom viděli průběh poplachu už ze začátku a ne až 3 sec. po narušení. Vzhledem k tomu, že digitální záznamové zařízení umožňuje nahrávat do smyčky (buffer FIFO), je možno tuto smyčku využít pro záznam nejen vlastního poplachu již od prvopočátku, ale také k záznamu situace před poplachem.

Integrace do PC sítí

V dnešní moderní době, postavené na různých typech sítí (LAN, WAN, Internet atd.) by byla velká škoda nevyužít tyto sítě i v oblasti CCTV. Z tohoto důvodu je většina výrobků určených pro digitální záznam signálu snadno začlenitelná do uvedených sítí. Vzhledem k tomu, ze PC sítě jsou v dnešní době velmi rozšířené, je jejich využití pro přenos video signálu efektivní a změna konfigurace (přemístění monitorovacího pracoviště, např. kancelář vedoucího) je proveditelná bez větších investic.

Díky těmto možnostem a výhodám se dá předpokládat, že vývoj velké části výrobků se bude ubírat právě tímto směrem.

VII. Uplatnění mobilních systémů při různých aplikacích

Jiné možnosti přináší využití mobilních kamerových systémů. Ty se kromě speciálních nasazení praktikují také pro odhalování původců nepovolených černých skládek, proti sprejerům, zlodějům aut apod.

Souprava může obsahovat například VHS HQ videomagnetofon pro automatické televizní sledovací systémy. Zabudovaný pohybový detektor, alarm vstup a rychlý start nahrávání jsou vlastnosti, které ze soupravy dělají ideální prostředek záznamu obrazu i zvuku (až 1800 poplachových situací elektronických zabezpečovacích systémů). Nejjednodušší aplikace, která zbaví pachatele inkognita, může obsahovat pouze kameru a videomagnetofon.

Záznam může být dodatečně vyhodnocen na běžném televizoru. Kamera může být skrytá (umístění podle druhu nasazení). Snadná a rychlá montáž umožňuje nasadit systém operativně. Nahrávací zařízení je nejen pečlivě ukryto, ale také chráněno alarmem, který může být napojen např. na PCO. Spojení lze praktikovat přes mobilní telefon na příslušný dispečink. Obdobně je možné soupravy mobilních kamer nasadit proti sprejerům, kteří bezostyšně ničí často právě zrekonstruované fasády historických budov ve městech.

Pohybový video detektor a zvukový hlásič jako možné doplňky

Do mobilních souprav je možné zařadit také pohybový video detektor. K jeho přednostem patří - malé rozměry, malá spotřeba, napájení 12 V = nebo střídavé napětí 230 V, snadné nastavení, snadné použití v barevných i černobílých systémech průmyslové televize. Pohyb v obrazové scéně aktivuje optický, akustický a reléový poplachový výstup.

Analogový video detektor analyzuje celou plochu obrazu a při změně jasové úrovně aktivuje časovací obvod s poplachovým výstupem a nastavitelnou dobou prodloužení poplachu. Poplachový výstup (N. O., N. C.) může aktivovat start videozáznamu, video přepínač, poplachový pager nebo smyčku EZS. Video detektor lze s výhodou použít k sledování pohybu u skrytých sledovacích systémů. Pinhole objektiv lze podstatně lépe skrýt než jakýkoliv miniaturní PIR detektor.

Pohybový detektor má velký vstupní odpor (smyčkovací vstup) a lze jej zapojit do libovolného místa rozvodu barevného nebo černobílého video signálu. V televizním sledovacím systému s několika kamerami je video detektor možné zapojit do trasy ke každé kameře (poplachové výstupy budou rozlišovat jednotlivé kamery) nebo na výstup kvadrátoru či multiplexeru nastavený do režimu quad či multiscreen (společný poplachový výstup). Pokud bude detektor zapojen na konci kabelové trasy, je nutné na výstup video detektoru zapojit zakončovací odpor 75. Detektor není možné zapojit do místa, kde se přepíná video signál, např. za sekvenční přepínač.

Dalším zařízením může být kompaktní digitální zvukový hlásič. Je užitečným doplňkem EZS, systémů požární signalizace a televizních dohlížecích systémů. Informace je na rozdíl od zvonků a sirén naprosto jednoznačná a adresná. Může vypadat např. takto: "Pozor! Právě jste aktivoval bezpečnostní televizní systém. Byl spuštěn videozáznam a na vaši neoprávněnou přítomnost v zabezpečeném objektu je upozorněna policie." Nebo: "Ihned opusťte bezpečnostní prostor! Požární poplach. Opusťte prostor nouzovým východem po zadním schodišti!" Přes zabudovaný mikrofon lze nahrát vlastní zprávu včetně znělky nebo sirény. Zaznamenaná informace je nezávislá na napájení a lze ji opět kdykoliv snadno změnit. Kompaktní digitální hlásič s vysokým akustickým výkonem kolem 107 dB/m je vhodným bezpečnostním, ale i preventivním zařízením.

Monitoring nepřístupných prostorů s videozáznamem

Jiné použití kamer se používá například pro monitoring nepřístupných prostorů. Může se jednat o kontrolu různých potrubí, kanalizací či ropovodů. Speciální monitorovací zařízení má uzpůsobenou vodotěsnou sondu s kamerou a osvětlením, kterou posouvá tlačný kabel. Délka takového kabelu dosahuje až sta metrů. Napájení se používá variabilně 230 V síťové napětí nebo stejnosměrných dvanáct voltů. Známé jsou i aplikace sondy s kamerou na podvozku, který se dá velmi jednoduše podsunout pod zkoumaný objekt. Miniaturních kamer se také zhusta využívá při rozličných operacích ve zdravotnictví. Samozřejmostí je možnost videozáznamu nebo dalších operací - video konference apod.

VIII. Nové pohledy z webových kamer a další videopřenosy

Mezi velmi zajímavé technické aplikace kamer patří v poslední době hojně používané přenosy pomocí webových kamer. Jejich prostřednictvím se můžete přes internet spojit se svými přáteli nebo rodinnými příslušníky. Stačí k tomu osobní počítač, notebook nebo jiné domácí mobilní pojítko.

Internet jako nový fenomém informační dálnice nyní nabízí přenášení obrazu až do tepla našich domovů. Možnosti jsou v podstatě dvě. První je pohled, který se po určitém časovém okamžiku změní, neboli zaktualizuje. Aby nebylo pochyb, je přenos doplněn o informaci o datu a času pořízení snímku. Druhý, komfortnější způsob je nepřetržitý videový záznam (jinak označovaný "streaming video") pohledů. Jinak řečeno jde o webovou stránku obsahující obrazy a živé video pořízené digitálními kamerami připojenými k počítači.

Obě řešení jsou zajímavá a vhodná opět pro různé aplikace. Samozřejmostí je, že se také liší v nákladech na pořízení technických a softwarových prostředků. Diskrétní posloupnost pohledů, jak je také označována levnější verze, umožňuje sledovat zobrazovanou scénu i při používání méně výkonného uživatelova počítače bez dalšího speciálního softwaru a pomalého připojení k Internetu.

Nepřetržitý videový sled snímků již vyžaduje počítač alespoň řady 486 a s telefonním modemem o rychlosti 28,8 kb/s při speciálním softwaru.

Malé a přesto velmi výkonné mikrokamery určené pro tyto způsoby dokáží on-line komunikaci, prezentaci textu, zvuku i pohybu - obrazu.

Popsaná technologie má nepřeberné množství zajímavých aplikací od přenosu počasí, stavu sněhu na sjezdovkách, dopravní situace v nejzatíženějších cyklech, sledování přednášek, jednání parlamentu, přes monitorování opuštěného rekreačního objektu, garáže, spících dětí v dětském pokoji, přenosu soukromých rodinných událostí, až k nabídce zboží v supermarketu, sledování růstu rostlin či hlídání chemických nebo technologických procesů v laboratořích.

Kamery mohou být pevné nebo mobilní. Lze je připevnit i na auta, dokonce je můžeme na dálku natáčet. Zkrátka obdoba toho, co nabízejí k využití kamerové systémy.

Video přenosy nemíří jen do budoucnosti

Dnes je již jasné, ze video přenosy se prakticky zabydlují do naší každodenní praxe. Dříve tomu bránila především ekonomická náročnost a neexistence příslušné techniky.

Z dostupných technologií jsou známy v podstatě tři možnosti přenosů - ISDN linky, internet a klasická telefonní linka. Základní euroISDN přípojka umožňuje přenos rychlostí 128 kbd. Klasická telefonní linka má rychlostní kapacitu zhruba čtvrtinovou a u internetu vše záleží od způsobu připojení koncového uživatele k síti sítí. Z pohledu cenového - ten odráží technické kvality přenosu - je nejnáročnější technologie ISDN, dále internet. Využití klasické telefonní linky je nejméně náročné. Pro použití posledního způsobu je ovšem nutné zakoupit si videotelefon. Klasické telefonování tak dostává další rozměr - kromě hlasu získáme i barevný obraz přátel, rodiny či obchodních partnerů všude na celém světě.

Velké vzdálenosti, nepřízeň počasí, ale i náklady na cestování, pokračující globalizace, která zvyšuje nároky na vzájemnou komunikaci, řízení nadnárodních společností, časový stres - to vše jsou příznivé argumenty pro rozvoj video konferencí. První velký úspěch lékařské video konference v Praze jsme zažili v minulém roce, kdy zde probíhalo mezinárodní kolokvium, jehož součástí byl přenos operace z motolské nemocnice do Kongresového centra. Dalšími možnostmi jsou virtuální návštěvy pacientů ve vzdálených místech, nutné konzultace vývojových pracovníků firem na velké vzdálenosti, předávání technických výkresů, bezpečnostní rozhovory apod.

Profesionální video konferenční systémy jsou vlastně velmi výkonné specializované počítače, doplněné o programy pro pohodlnou komunikaci s uživatelem. Součástí jsou externí kamery, všesměrové mikrofony, elektronické pero a tabule. Průběhy konferencí je možné nahrávat na videorekordér.

Video servery, které zajišťují přenos po sítích LAN/WAN, ISDN nebo GSM, jsou komplexním řešením pro digitální přenos video signálu. Navíc umožňují vkládání obrazu z kamery do vlastních webových stránek. Mají velmi jednoduchou instalaci ("Plug and Watch" - připoj a sleduj). Volitelně je navíc k dispozici záznam připojených kamer na vnitřní pevný disk (6 GB, 14 GB nebo 25 GB). Video servery jsou ideálním prostředkem pro vzdálenou ostrahu bankomatů, parkovišť, garáží, obchodních center, k monitorování dopravy, ke sledování výrobních procesů a pro mnoho dalších aplikací.

IX. Automatické rozpoznávání státních poznávacích značek automobilů a další použití kamer v dopravě

Velmi účinné je nasazení kamerové techniky při přejezdech státních hranic, ke kontrole jednotlivých SPZ automobilů. Technika dokáže ve spojení s patřičným SW porovnávat projíždějící vozidla s databázemi odcizených či jinak pro policii zajímavých aut.

Zařízení pro rozpoznávání státních poznávacích značek je založeno na využití osvědčeného systému ZTC/MAZ-VIS (Vehicle Identification System). Tento systém je již několik let úspěšně používán ve více zemích. Hlavními uživateli jsou provozovatelé různých parkovišť (letiště, hotely, městské úřady, nákupní centra, soukromé společnosti). Další stávající i potenciální uživatelé jsou organizace zabezpečující automobilový provoz v chráněných a bezpečnostních zónách. K těmto aplikacím patří i nasazení systému na státních hranicích a dalších místech, kde je nutno monitorovat projíždějící vozidla, nebo umožnit průjezd jen některým vozidlům.

Aplikace systému jsou založeny na základním principu myšlenky "From Image To Information", dané sloučením tří hlavních funkcí - sejmutí obrazu, úprava obrazu a jeho převedení do datové podoby a zpracování získaných dat.

Z hlediska koncového uživatele lze první dvě funkce považovat za pomocnou technickou funkci. Pro tvorbu aplikací je nejdůležitější možnost vytěžovat získaná data různým způsobem, přidávat k nim různé doplňkové informace, provádět porovnání s různými databázemi, vytvářet různé přehledové a statistické výstupy atd. Právě možnost relativně snadného přidávání různých přídavných funkcí vede k tomu, že systém ZTC/MAZ-VIS je aplikován nejen pro samotné čtení státních poznávacích značek a předních masek automobilů, ale i pro řadu dalších aplikací. Těmi jsou například:

Uvedené možnosti je možno ve spolupráci s uživateli poměrně snadno doplňovat o další funkce. To se může týkat i speciálních policejních a bezpečnostních požadavků (např. automatické identifikace příjezdu zájmového vozidla s hlášením přeneseným po datové síti na vzdálené pracoviště).

Technické řešení - použité prvky

Popisovaný systém je složen z následujících základních prvků:

Přídavná světla

Pro zabezpečení dostatečné úrovně osvětlení za nepříznivých světelných podmínek je systém doplněn o pomocná přídavná světla. Jejich rozsvěcení může být prováděno buď obsluhou, nebo mohou být spouštěna automaticky při detekci nízké úrovně osvětlení. Signál z detektoru úrovně osvětlení může být z úsporných důvodů kombinován s výstupem z detekčních smyček. K ovládání jsou využity výstupy z I/O karty v počítači.

Popis činnosti

Hlavní funkce systému (sejmutí obrazu, úprava obrazu a jeho převedení do datové podoby, zpracování získaných dat) jsou plněny následovně.

Fáze sejmutí obrazu je zabezpečena vlastním kamerovým systémem, synchronním rozdělovačem a případně i logickým vyhodnocením signálů z detekční smyčky, přídavným osvětlením a detektorem úrovně osvětlení. Snímání je zahájeno buď jako pokračování kontinuálního vyhodnocování přijíždějících vozidel (při hustém provozu), nebo je iniciováno signálem z detekční smyčky. Při snímání jsou využity optické vlastnosti kamery a její logiky pro automatické clonění, potlačování protisvětla atd. Výstupem této etapy je předzpracovaný video signál, přivedený na "Frame grabber" kartu v počítači.

Úprava signálu je prováděna v kombinaci vlastností "Frame Grabber" karty, její spolupráce s počítačem a programovými moduly. Cílem úpravy (předzpracování) obrazu je získání dostatečně kvalitního obrazu a nalezení přední masky vozidla a následně vlastní poznávací značky. Převedení obrazu státní poznávací značky do datové podoby spočívá v rozpoznání jednotlivých znaků a jejich uložení do paměti počítače. Proces rozpoznávání je zabezpečen příslušným programovým modulem. Výstupem je buď rozpoznaná značka s doplňkovými informacemi, nebo kompletní obrázek přední části vozidla. Podle charakteru dalšího zpracovávání může být obrázek uložen i při správně přečtené značce (např. pro účely dokumentace).

Etapa zpracování získaných dat využívá a různým způsobem vytěžuje a kombinuje data získaná v předchozí etapě, data z různých uložených databází a povely operátorů. Základními databázemi jsou registr odcizených vozidel a databáze vozidel registrovaných v ČR. Způsoby zpracování jsou závislé především na zvolené funkci a na výsledcích porovnání rozpoznané státní poznávací značky s uloženými databázemi. Zpracování je prováděno příslušnými programovými moduly, jejichž výstupy jsou závislé na požadované funkci a výsledcích porovnání dat a rozpoznané SPZ. K základním výstupům patří:

Základní funkční vlastnosti systému

S využitím prvků uvedených v předchozích bodech je dosaženo následujících hlavních funkčních vlastností systému:

Kamerové systémy jsou hojně využívány jako důležitý prvek při řízení a organizaci dopravy. Využití je různé podle povahy a možných dopravních komplikací. Dnes již nikoho nepřekvapí kamerový bod na křižovatkách, v tunelech, při organizaci naloďování aut a zejména kamionů na trajekty, dozor na nádražích všeho druhu. V nedávné době byly nainstalovány na naší nejstarší dálnici D1 tři kamerové body, a to na 105., 118. a 126. kilometru, které zde hlídají stav a sjízdnost vozovky. Uvedený úsek je znám mezi řidiči tím, že se zde velmi rychle mění charakter počasí (sníh, slunce, déšť).

Jinou aplikací, která souvisí s dopravou, je zabezpečení vyšší bezpečnosti pro řidiče taxi služby. V USA byly v některých městech pokusně osazeny malé kamery přímo na čelní sklo taxíků. Kamera zabírá řidiče i zákazníka. Po namontování kamer došlo v dotčené oblasti ke snížení počtu přepadení řidičů o patnáct procent. Kamera je spínána při zapnutí taxametru nebo řidičem při tísni. Digitální nahrávky se zcela automaticky kopírují na disketu, která je ve vozidle důmyslně ukryta.

Na nové projevy vandalů-sprejerů je reagováno v zahraničí tím, že jsou kamery instalovány do prostředků hromadné dopravy a veškerý provoz je natáčen na paměťová média. Pokud dojde k poničení tramvají, vozů metra či autobusů, záznam se předá na policii k dalšímu opatření. Uvedený způsob může odhalit i jiné nepravosti např. kapesní krádeže.

X. Nový televizní kanál aneb ochrana majetku a zdraví v přímém přenosu

Pozorný čtenář se jistě zarazí při čtení titulku, že snad propásl spuštění nové celoplošné televize. Tak tomu opravdu není, i když již někteří obyvatelé panelových domů mohou sledovat vlastní auto nebo pohyb osob na parkovišti či se podívat, zda se někdo neznámý nepotuluje u domovních dveří, v prostoru schránek, u výtahu nebo v okolí sklepů.

Stačí se jen dohodnout mezi nájemníky v domě, kteří chtějí mít správný pocit bezpečí nejen doma v bytě, ale i v celém domě a v jeho okolí. Poslední případy policejních statistik (znásilnění dívek u výtahu, omezování osobní svobody - násilné vniknutí do bytů apod.) to jen potvrzují. Opravdu již nestačí klasická ochrana vstupu do panelového domu tím, že při odchodu pouze necháme dveře "zaklapnout".

Základ systému "bezpečného domu" spočívá v dodržování základních bezpečnostních zásad ze strany nájemníků - pečlivé uzamykání vstupních dveří na dva západy, doplnění klasického zámku o některý z prvků, který dveře dostatečně zodolní (cylindrická bezpečnostní vložka, bezpečnostní kování, přídavný zámek, zodolnění skleněných ploch dveří, případě doplnění ještě jedněch dveří, které oddělí prostor domovních schránek), využití některého z přístupových systémů, udržování dobrého osvětlení a pořádku, sousedská výpomoc, znalost nájemníků navzájem nebo zřízení služby domovníka.

Technickou nadstavbu tvoří kamerové body umístěné podle doporučení policejních poradenských míst (PIS Policie České republiky) k hlídání obou vchodů a přilehlého parkoviště apod. v povětrnostních krytech na nepřístupných místech. Další kamerové body se umístí do společných prostor, k výtahu, schránkám, k přístupu na půdu.

Video signál je přenesen buď bezdrátově (jednodušší montáž, není potřeba natahovat další sdělovací kabely, výsledná cena je však vyšší), anebo je sveden do rozvodné sítě STA (společná anténa). Přenesený televizní signál je poté převeden do některého z kanálů I. až V. TV pásma, případně do tzv. "S" pásma. Obyvatelům domu umožní popisovaný systém kontrolovat zájmový prostor z pohodlí bytu pouhým přepnutím dálkového ovládání. Pro větší účinnost systému je možné po dohodě nájemníků (dnes jsou již velmi rozšířená družstva nájemníků) obnovit funkci domovníka, případně jiné služby, která by sledovaný prostor monitorovala nepřetržitě. Zde se nabízí velké využití spolupráce mezi družstvy nájemníků, místními úřady a soukromými bezpečnostními službami případně i policií.

XI. Kamerové systémy v budoucnosti

Je zřejmé, že značný rozsah přestupkové a trestné činnosti generuje na vstupech bezpečnostních systémů obrovské množství dílčích událostí, které musí policejní složky zachytit, detekovat a reagovat na ně. Pro efektivnost jakéhokoli zásahu je rozhodující doba první reakce bezpečnostního systému, tedy doba, která uplyne od výskytu události do jejího zachycení, vyhodnocení a realizace prvních účinných kroků k řešení. Bezpečnostním systémem se rozumí soubor lidských sil, technických prostředků, norem apod., které jsou zaměřeny na ochranu v nejširším slova smyslu před výskytem nebezpečných a ohrožujících událostí, i před jejich důsledky.

Činnost bezpečnostních složek je nepochybně jedním z hlavních faktorů prevence kriminality. Rychlá a efektivní činnost policejních složek má nepopiratelný odstrašující účinek, který může odradit řadu potenciálních přestupců a pachatelů. Vybavení policejních složek výkonnými informačními a bezpečnostními technologiemi, které umožňují zrychlit první reakci systému, má rozhodující účinky i v oblasti prevence kriminality.

Ukazuje se však, že účinnost bezpečnostního systému neroste lineárně s rostoucím nasazováním technologických prostředků a systémů a mnohdy neodpovídá očekáváním. Z dnešního pohledu je zřejmé, že technologické a informační systémy nasazované v policejních složkách nejsou dostatečně integrovány a není tak využíváno jejich obrovského potenciálu. Domníváme se proto, že budoucnost rozvoje bezpečnostních a informačních technologií je především v jejich integraci a propojování do účinných systémů.

V současné době lze vyvinout a provozovat celou řadu velmi sofistikovaných podsystémů pro podporu práce městské policie i Policie ČR. K těmto podsystémům patří nověji zejména:

Přes nepopiratelné výhody těchto systémů však nelze nevidět, že jejich účinnost rapidně klesá tehdy, jestliže jsou provozovány jako izolované podsystémy. V některých případech (kamerové systémy) klesá dále účinnost s počtem instalovaných prvků, když schopnost obsluhy monitorovat a obsluhovat mnohaprvkové systémy je omezena psychofyziologickými dispozicemi člověka.

Velkým přínosem pro prevenci kriminality jsou systémy, jejichž podstatou je zpřístupnění městských digitálních map pro činnost městské policie a Policie ČR a systematické vyhodnocování lokalizovaných událostí (trestné a přestupkové činnosti) v urbanistické struktuře města (bloková struktura). Systémy v této podobě přinesly zajímavé možnosti a podněty, byly však, tak jako mnohá jiná řešení, řešením dílčím. Podstatou nových podnětů bylo právě propojení jednotlivých komponent a dílčích řešení do funkčního a integrovaného systému.

Z hlediska prevence kriminality dnes sledují tyto systémy dva základní cíle:

Systém pro podporu práce městských policií a Policie ČR je řešen jako důsledně integrovaný bezpečnostní systém (IBS) s jednotlivými pracovišti propojenými do řídícího jádra systému. Systém je systémem událostního typu. To znamená, že činností obsluhy nebo činností automatických prvků systému jsou vyvolávány přesně lokalizované události, které jsou na jednotlivých pracovištích okamžitě zobrazeny. Na tyto události reaguje systém automaticky nebo z podnětu obsluhy hlavního pracoviště a pracovišť specializovaných.

K základním cílům celého řešení patří:

Systém rozlišuje jednotlivé událostní podsystémy (tj. podsystémy generující nebo rozlišující jednotlivé typy událostí), jako jsou pracoviště operačních, GPS, kamerový systém, EZS a PCO. Tyto událostní podsystémy mají vlastní činnost a jsou řízeny vlastními událostními servery propojenými do celého systému. Pomocí tohoto propojení a automatizovaných filtrů je možno události z jednotlivých událostních podsystémů přenést do celého systému. Operační pracovníci a jednotliví operátoři tak mohou být informováni jak o jednotlivých událostech, tak i o vývoji celé situace, včetně potřebných souvislostí. Tyto činnosti se odehrávají bez potřeby hlasové komunikace.

Integrované pojetí systému dovoluje vydělit jednotlivé specializované činnosti na samostatná, specializovaná pracoviště, obsluhovaná specializovanými operátory. Tato pracoviště jsou neustále propojena a jejich činnost může být systémem synchronizována buď automaticky (při vzniku události s vyšším nebo vysokým stupněm naléhavosti), nebo z podnětu operátora.

Základem systému je inteligentní (tj. interaktivně dotazovatelné) přesné mapové pozadí (mapová scéna), na něž jsou promítány všechny typy událostí, lokalizace a záběrové úhly kamer, pohyb vozidel a činnost automatizovaných prvků (EZS a jiné detekční prvky). Každá událost, kterou systém registruje a zaznamenává, je lokalizována. To znamená, že jsou (automaticky, nebo manuálně - kliknutím do plochy mapy) zjištěny a zaznamenány geografické souřadnice každé události a symbol události je na mapě okamžitě zobrazen. Události jsou zobrazovány selektivně, podle typu pracovišť a naléhavosti jednotlivých událostí. Na události nejvyšší naléhavosti reaguje celý systém, na události menšího významu pak pouze jednotlivá pracoviště. Událost lze do celého systému (tj. na všechna pracoviště) propustit automaticky, nebo činností obsluhy.

Systém zahrnuje 4 základní pracoviště specializovaných operátorů jednotlivých událostních podsystémů. Všechna tato pracoviště mají samostatnou činnost, jsou však propojena do celého systému tak, že na jednotlivých pracovištích může být zobrazována potřebná část scény hlavního pracoviště či ostatních pracovišť specializovaných operátorů. Kromě pracovišť operátorů (kteří mohou jednotlivé podsystémy ovládat) může v systému existovat libovolný počet klientských pracovišť, kam mohou být přenášeny a zobrazovány jednotlivé scény nebo jejich vybrané části.

Každé specializované pracoviště řídí samostatný (událostní) server, spojený s příslušnými technickými komponentami událostního podsystému. Kromě specializovaného serveru, který běží v pozadí, je v činnosti i tzv. "lokální klient", který pracuje na tomtéž počítači jako specializovaný server. Lokální klient umožňuje řídit a modifikovat práci serveru a je vlastním komunikačním prostředkem příslušného operátora s daným událostním podsystémem.

Kromě lokálního klienta může mít každý událostní podsystém připojen libovolný počet vzdálených klientů, na nichž lze pozorovat aktuální scénu, z nichž však není možno řídit a modifikovat práci serveru. Lokální klienty je možno umístit na libovolná místa, dostupná v místní LAN nebo WAN síti. Tak je možno na libovolných pracovištích (Policie ČR, vedoucí či odpovědní pracovníci města, krizové štáby) sledovat aktuální scény jednotlivých událostních podsystémů (kamerovou scénu, scénu GPS, scénu hlavního operátora, scénu EZS a PCO apod.).

Každý událostní podsystém je vybaven prostředky pro záznam činnosti. Výskyt všech událostí je trvale zaznamenáván. Tak je možno pro každý událostní podsystém "přehrávat" jeho scény a vývoj událostí v čase. Replay každého událostního systému je možno spustit z klientských stanic. Protože všechny události jsou geograficky lokalizovány, replay probíhá i se zobrazením v mapové scéně. Tak je možno sledovat výskyt událostí trestné a přestupkové činnosti, polohy a činnost kamer, pohyb vozidel ve vybraném časovém úseku. Pro řídící pracovníky policejních složek je tak k dispozici rozsáhlý materiál pro vyhodnocování činnosti, efektivity zásahů a efektivity přidělení zdrojů.

Pracoviště operátora kamerového systému

Pro naše téma je stěžejní právě pracoviště operátora kamerového systému (KS). Zde je soustředěno řízení kamer a zobrazování kamerových scén, systém nahrávání a kamerový monitoring. Jednotlivé kamery a jejich záběrové podmínky jsou zobrazeny v mapové scéně na panelu operátora KS.

Na panelu operátora KS jsou pro informaci současně zobrazovány aktivní události z panelu hlavního operátora, popř. pohyb vozidel hlídek. Operátor KS může manuálně zaměřit kamery do míst vzniku událostí, popř. do míst pohybu hlídek. Z panelu operátora je možno definovat místa, plochy nebo trajektorie (trasy), k nimž mají být dostupné kamery zaměřeny. Zaměření kamer probíhá automaticky, nebo manuálně.

Pohyby a zaměření kamer je možno programovat v prostoru a čase. To znamená, že je možno určit, do kterých prostorů (bodů, ploch a tras) mají být kamery zaměřeny v předem určené době, řídit nahrávací systém apod.

Podstatou integrace kamerového systému do celého systému IBS je trvalé sledování činnosti kamer (zaznamenává se jakákoli změna vektoru kamery, elevace, ohniska, aktivní kamery) a integrace řídících činností a impulzů. Systém má v každém okamžiku k dispozici informace o tom, které kamery jsou v činnosti, jak jsou zaměřeny, se kterými kamerami pracuje obsluha, u kterých kamer je spuštěn obrazový záznam. Vznikne-li v IBS událost, která je nebo může být v dosahu některých kamer, systém tuto skutečnost vyhodnotí a dané kamery automaticky zaměří do místa události. O této skutečnosti je informován kamerový operátor. Systém současně přenese obraz vybrané kamery na monitor operačního pracovníka a automaticky spustí záznamové zařízení. Další sledování události může provádět kamerový operátor nebo sám operační (hlavní operátor). Kamerovému operátorovi systém současně zpřístupní scénu události. V daném okamžiku mají tedy jak operační, tak i kamerový operátor na svých počítačích stejnou informaci a jejich činnost může být efektivně koordinována.

Jsou-li kamery vyčleněny z pultu operátora KS (při vzniku události s vyšší nebo vysokou naléhavostí), operátor KS je o tom informován změnou zobrazení kamer v mapové scéně. Vyčleněné kamery ovládá buď operátor KS, nebo na podnět hlavního operátora sám hlavní operátor.

Reakce systému IBS na události - reakce kamerového systému

Při vzniku události s vyšším nebo vysokým stupněm naléhavosti (kterou do systému předají ostatní událostní podsystémy nebo hlavní operátor) systém automaticky detekuje nejbližší kamery v dosahu, vyčlení je z řízení specializovaného pracoviště (operátor specializovaného pracoviště je o tom okamžitě informován) a zaměří je automaticky (bez činnosti obsluhy) do místa, v němž byla lokalizována událost. Automaticky je spuštěn obrazový záznam. Obraz těchto kamer je automaticky preferován a přenesen na pracoviště (výnosný monitor) hlavního operátora, popř. výnosné monitory na dalších pracovištích. Tyto aktivní kamery jsou na panelu hlavního operátora (v mapové scéně) zobrazeny. Řízení kamer může být rovněž přeneseno na pracoviště hlavního operátora. Přenos zobrazení obrazové scény na vzdálené klienty se děje buď na základě nastavení systému automaticky (při rozlišení naléhavé situace, která je "propouštěna" dalším účastníkům (IZS, Policie ČR, krizové štáby, apod.), nebo o jejím "propuštění" může rozhodnout hlavní operátor.

O vzniku situace s vyčleněním kamer je operátor KS automaticky informován na svém panelu, bez jakékoli další hlasové komunikace. Po dohodě s hlavním operátorem operátor KS buď dále sám řídí činnost vybraných kamer, nebo jejich řízení (ve specifických případech) může předat hlavnímu operátorovi.

Reakce systému dálkového satelitního sledování polohy

Při vzniku události s vyšším nebo vysokým stupněm naléhavosti systém automaticky detekuje nejbližší (aktivní) vozidla hlídek a zobrazí je na panelu hlavního operátora. Současně je na panelu hlavního operátora zobrazena optimální trasa jednotlivých vybraných vozidel k místu události. Hlavní operátor tak může bez prodlení a bez zjišťování polohy hlídek přes pojítka vyslat na místo události objektivně nejbližší hlídku, popř. navigovat hlídky tak, aby se přiblížily k místu události optimálním způsobem (např. z různých příjezdových směrů). Navigaci vybraných vozidel může rovněž převzít operátor GPS sledování. Pokyn k převzetí navigace dává hlavní operátor prostřednictvím systému; tento pokyn je okamžitě přenesen.

Pro vybraná vozidla, která budou použita při řešení události, je automaticky nastaven "fokusační režim". To znamená, ze GPS systém přejde z nastaveného (klidového) režimu sledování polohy v delších časových intervalech k intenzivnímu sledování, kdy je poloha vybraných vozidel sledována v sekundových intervalech. Hlavní operátor i operátor GPS tak mají k dispozici scénu pohybu vozidel prakticky v reálném čase, mohou polohu vozidel přesně sledovat a v případě potřeby vozidla podrobně navigovat, změní-li se průběh události.

Reakce hlavního operátora

Hlavním úkolem hlavního operátora (operačního důstojníka) je rozhodovat o klasifikaci a závažnosti jednotlivých událostí a přidělovat pro řešení události dostupné zdroje (hlídky, popř. další zdroje IBS). Automatická komunikace v IBS snižuje časové nároky na prvotní detekci události, snižuje nároky na hlasovou komunikaci a podstatně zrychluje proces prvotní registrace a detekce události. Snahou celého IBS je zbavit hlavního operátora pracné a zdlouhavé detekce a komunikace a podstatnou měrou zkrátit dobu prvotní odezvy systému

Hlavní operátor (městská policie), který o stupni naléhavosti nové události rozhodl nebo jej potvrdil (při vzniku automaticky generované události), může událost propustit ostatním účastníkům (Policii ČR, IZS apod.). Na panelech ostatních účastníků (jsou-li k systému připojeni) se objeví mapová scéna s aktivními vozidly a kamerami, přenesené záběry vybraných aktivních kamer kamerového systému. To umožní příslušným operátorům Policie ČR a IZS optimalizovat a lépe koordinovat své akce. Při obousměrném propojení (kterého doposud z legislativních a administrativních důvodů nelze dosáhnout) jsou pak jejich akce zobrazeny v systému městské policie.

Hlavní operátor zajišťuje obsluhu události, tedy způsob jejího řešení a přidělení potřebných zdrojů. Podrobným popisem události se zabývá jeho pomocník. Hlavní operátor může převzít řízení ostatních prvků, nebo koordinovat jejich činnost. Smyslem podpory, kterou systém poskytuje, je především odstranění prodlev a zkrácení reakční doby, uvolnění hlavního operátora pro činnosti zásadního významu (řešení situace, přidělení a koordinace zdrojů).

XII. Zahraniční zkušenosti

V některých zemích, jako je například Velká Britanie, jsou kamerové monitoringy velice rozšířeny, jinde třeba v Německu je začínají teprve instalovat.

V Londýně zkoušejí policisté nový systém, který dokáže rozpoznat tvář teroristy nebo jiného kriminálníka pohybujícího se na ulici, na letišti, na nádraží mezi ostatními lidmi. Mají propojenou kameru s počítačem, kde jsou v paměti uloženy snímky hledaných, pohřešovaných či jinak policejně důležitých osob (např. pedofilů). Zařízení neustále vyhodnocuje reálné záběry z pozorované scény a porovnává je s obličeji uloženými v databázi. Pokud se ztotožní některý z obličejů, počítač vyšle signál a dotyčného na obrazovce dostatečně zvýrazní. Když operátor nereaguje, je shoda doprovázena zvukovou a světelnou signalizací.

Jinou aplikací je porovnávání tváří lidí na hraničních přechodech. Kamerové systémy zařazené do identifikačních systémů slouží v některých státech EU jako dokonalá prevence proti bigamistům. Systém dokáže porovnat velký počet fotografií uložených v databázi s podobou nastávajících manželů, zda již nejsou zadáni. Možností uplatnění je nepřeberné množství - neúspěšní žadatelé o řidičský průkaz, ti, kterým byl soudně vysloven zákaz činnosti řízení motorových vozidel, přístup k heslům či k bankovním kontům.

Další překvapivou novinkou je osobní robot, pomocí něhož můžete pozorovat, co se děje doma, ve firemním sídle či jinde. Elektronický robot se pohybuje buď podle předem známé trasy anebo se může ovládat dálkově přes počítač. Na sobě nese malou kamerku a zařízení, které přenáší sledovaný video signál do počítače nebo na Internet. Zařízení je dostupné i v ČR.

XIII. Závěrečné shrnutí

Téma kamerových systémů a především jejich možných aplikací je velmi široké a různorodé od uplatnění v rámci MKMS, IBS nebo pouze pro potřebu jednoho majitele domku či chaty.

Celoplošným MKMS a IBS se ušetří velké množství finančních prostředků (projektování, instalace, provoz, opravy, revize a servis) při respektování podmínek, které kladou na techniku nové evropských norem. Samozřejmostí bude předpoklad certifikovaných komponentů kamerového systému a montáž od firmy, která bude schopna splnit veškeré požadavky včetně oprávnění ve smyslu zákona o utajovaných skutečnostech. K takovým požadavkům musí jednoznačně směřovat úsilí všech subjektů situační prevence (především Ministerstva vnitra a Policie ČR, Asociace technických bezpečnostních firem Grémium Alarm, České asociace pojišťoven a jejích členských pojišťoven, Národního bezpečnostního úřadu a státem pověřených certifikačních orgánů a zkušeben). Cesta zpátky není možná, neboť podmínky pro připojení ČR do struktur EU mluví jasnou řečí.

Přes velký prostor, který byl tématu uvolněn, nebylo možno obsáhnout veškerou problematiku kamerových systémů. Technika jde mílovými kroky vpřed, a proto se bude časopis Policista kamerovým systémům věnovat i nadále.

JUDr. Pavel Kocábek  
a JUDr. Tomáš Koníček  



Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |