POLICISTA  2/2002


měsíčník Ministerstva vnitra

prevence kriminality


DĚTSKÁ  SCHRÁNKA

V posledních letech výrazně vzrostl počet trestných činů páchaných na dětech a mládeži. Přestože policie věnuje každoročně zvýšenou pozornost preventivním opatřením na předcházení této trestné činnosti, statistika hovoří jasně a nekompromisně o nárůstu především násilných trestných činů páchaných na dětech. Běžná preventivní opatření - besedy na školách, besedy s rodiči, konzultace s pracovníky školství či zprávy, články a výzvy v médiích se stávají běžnou součástí práce policistů zařazených na úseku odhalování této trestné činnosti. Současně se zvyšujícím se počtem případů je třeba zvyšovat i preventivní úsilí v této oblasti. Je třeba hledat další nové metody a postupy, jak předejít, zmírnit nebo alespoň zkrátit utrpení dětí, které se stávají obětí trestného činu.

V týdeníku okresu Blansko byl před časem uveřejněn článek s názvem "Týraných dětí přibývá", v němž byla celá veřejnost vyzvána k větší vnímavosti tohoto problému a odvaze oznamovat podezření z páchání těchto trestných činů. Oznámení trestného činu bývá zásadním momentem ve vyšetřování. Bohužel, mnohdy oznámení přichází pozdě, v době, kdy již došlo k následku - ať už je to zranění, nebo nenapravitelné psychické újmy dětí. Policie pak začíná šetřit případy, kdy trestná činnost na dětech trvala několik měsíců, jindy i několik let. Charakter trestných činů je velmi individuální. O některém trestném činu vědí lidé z okolí, nebo alespoň něco tuší, jindy vše může probíhat tak, že o trestné činnosti ví jenom pachatel a jeho dětská oběť. V současnosti je nutné zaměřit se právě na možnosti těchto dětí.

Ať už se jedná o dítě týrané v rodině, pohlavně zneužívané či šikanované - je nutno vycházet z jeho psychiky. Drtivá většina dětí se bojí trestnou činnost oznámit - obává se dalších aktivit pachatele či jeho trestu a pomsty. Hrozí nebezpečí, že svěří-li se dítě nesprávné osobě nebo na nesprávném místě a pachatel to nějakým způsobem zjistí, může dojít ke zvýšení jeho agresivity. (Dítě ve škole se svěří paní učitelce, že je doma neúměrně fyzicky trestáno. Učitelka bez zlého úmyslu reaguje tak, že se na to rodiče přímo zeptá či se snaží domluvou sjednat nápravu. Dochází k tomu, že dítě je doma zbito za to, že na rodiče žalovalo a následně zastrašeno - již nesmí nic říct.) Policie má eminentní zájem na tom dát dítěti prostor a možnost oznámení skutečnosti, že se mu děje něco zlého. Proto přichází s novým projektem přímého kontaktu policie s dětmi - "Dětská schránka".

Jedná se o umístění Dětských schránek v prostorách základních škol, a to tak, že každé dítě má ke schránce kdykoliv přístup. Zatím se jako nejvhodnější jeví stěna vedle školní ředitelny. Technicky jde o běžnou poštovní schránku, opatřenou zvláštním logem a znakem Policie ČR, umístěnou v přiměřené výši (vzhledem k výšce žáků nižších ročníků), uzamykatelnou. Na schránce je též umístěna stručná a srozumitelná instrukce, komu schránka slouží a k čemu. Děti, kterým je jakýmkoliv způsobem ubližováno, mají prostor k tomu, aby do schránky vhodily dopis. lístek či vzkaz. Jedná se vlastně o obdobný princip, jako je linka bezpečí - s tím rozdílem, že ze strany policie tak může dojít k okamžitému a profesionálnímu postupu, je zabráněno další trestné činnosti nebo je ve věci zahájeno vyšetřování.

Cílem projektu je za prvé vytvoření nové možnosti pro dětské oběti trestného činu - čin oznámit bez účasti další osoby. Oznámení může učinit jakoukoliv písemnou formou, a to právě v tom okamžiku, kdy se věc oznámit rozhodne. Nedochází k průtahům a k rozmýšlení si věci. (Dítě přichází do školy ve špatném psychickém stavu po prožitém traumatu způsobeném trestnou činností. Je rozhodnuto o všem ve škole říct. Situace ve školním kolektivu, či vyučovací program k tomu nemusí vždy vytvořit vhodné podmínky. Oznámení dítě odkládá na další den. Trauma se však může během dvou dnů zmírnit, dítě váhá, přesvědčuje se, že k dalšímu útoku pachatele již nemusí dojít.....k oznámení nedochází).

Za druhé je cílem projektu preventivní moment. K mnohé trestné činnosti páchané na dětech dochází přímo ve školách. jedná se především o stále zvyšující se počty dětské šikany. I u obětí těchto trestných činů dochází k následkům. Dětská schránka s policejním logem (znak PČR + dětský motiv) může pro pachatele této trestné činnosti být určitým varováním a brzdou, zvláště, je-li si vědom, že popis jeho počínání by se mohl ocitnout právě uvnitř této schránky a jejím prostřednictvím pak v rukou policie.

Konečně třetím cílem projektu je prvek sociální - přiblížení se instituce policie dětem. fakt, že PČR přišla za dětmi do škol s cílem nabídnout jim pomoc a ochranu, může v dětské mysli příznivě ovlivnit postoj k policii jako takové a víru v platnost a účinek zákonů. Některým dětem může přinést i pocit bezpečí a vědomí, že se mají kam a na koho obrátit.

Správcem schránky je policista zařazený na I. odd. SKP na úseku trestné činnosti páchané na mládeži. Ten navrhuje umístění jednotlivých schránek mezi jednotlivými školami či vybavení dalších škol schránkami. Správce schránky úzce spolupracuje s vedením škol a výchovnými poradci, konzultuje konkrétní podněty dětí.

"Dětské schránky" jsou projektem experimentálním, který předpokládá minimálně jeden školní rok svého trvání a fungování. Teprve po uplynutí tohoto období lze konstatovat, zda byly schránky efektivní a využité. Samozřejmě, že mezi dětmi může docházet ke zneužívání schránek, záleží však na profesionalitě policisty, jakým způsobem s podněty naloží. Je přijatelnejší přejít několik planých poplachů či legrácek žáků za cenu odhalení jediného případu trestné činnosti, při které by mělo trpět dítě.

Npor. Mgr. Martina Bočková  


Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |