Policii ČR bylo za 10 měsíců letošního roku nahlášeno celkem 161 175 nehod, při kterých bylo 1 127 osob usmrceno, 4 470 osob těžce zraněno a 25 479 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda na místě nehody je 7 673,2 mil. Kč. Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2002 je následující:
Nárůst zaznamenáváme v kategorii:
Pokles zaznamenáváme pouze v kategorii:
Letošní počet nehod i počet usmrcených osob je za posledních 14 let 6. nejvyšší a počet usmrcených osob je např. oproti roku 1989 o 368 osob vyšší.
Oproti předchozímu statistickému období (tj. období leden až září) letošního roku se snížil nárůst počtu nehod o 1,3 procentního bodu, snížil se dále nárůst počtu lehce zraněných osob - o 1,9 procentního bodu, ale naproti tomu došlo ke zvýšení nárůstu počtu usmrcených osob - o 1 procentní bod (tj. o 17 osob). Pokles absolutního počtu těžce zraněných osob se dále zvýšil – o 1,7 procenta.
Z celkového počtu 72 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme u 2/3 nárůst počtu nehod a u 55% i nárůst počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 11 407 nehod – tj. o 10,4%) a u nehod za dobré viditelnosti (zvýšení o 8 405 nehod, tj. o 7,8%) atd.
Oproti loňskému období zavinili více nehod jen řidiči motorových a nemotorových vozidel – zvýšení o 6 464, resp. o 36 nehod a vyšší je i počet nehod zaviněných lesní zvěří nebo domácím zvířetem – o 250 nehod. Přitom v kategorii osobní automobil je zvýšení o 4416 nehod, u nákladních automobilů je zvýšení o 1 677 nehod, u motocyklů o 169 nehod, u autobusů o 46 nehod atd.
U ostatních kategorií viníků byl počet nehod nižší a největší pokles byl u nehod zaviněných technickou závadou vozidla – o 274 nehod a u nehod zaviněných chodci – o 207 nehod atd.
Počet usmrcených osob byl vyšší u nehod řidičů motorových a nemotorových vozidel a v kategorii jiné zavinění (o 77, resp. shodně o 3 osoby). Největší zvýšení usmrcených osob registrujeme v kategorii nehod zaviněných řidiči osobních automobilů - při jimi zaviněných nehodách vzrostl počet usmrcených o 71 osob, u nehod zaviněných řidiči autobusů o 30 osob apod. Výraznější pokles zaznamenáváme v kategorii nehod zaviněných řidiči nákladních automobilů a malých motocyklů ( o 16, resp. o 11 osob) a u nehod zaviněných z důvodu technické závady vozidla (pokles o 7 osob) atd.
V následující tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, resp. počtu usmrcených osob.
Viníci nehod
Viník, zavinění nehody leden - říjen 2003 |
Počet nehod |
tj. % | Počet usmrcených |
tj. % |
ŘIDIČEM MOTOROVÉHO VOZIDLA | 148 094 | 91,9 | 999 | 88,6 |
ŘIDIČEM NEMOTOROVÉHO VOZIDLA | 2 840 | 1,8 | 63 | 5,6 |
CHODCEM | 1 602 | 1,0 | 49 | 4,3 |
JINÝM ÚČASTNÍKEM | 211 | 0,1 | 0 | 0,0 |
ZÁVADOU KOMUNIKACE | 426 | 0,3 | 0 | 0,0 |
TECHNICKOU ZÁVADOU VOZIDLA | 1 248 | 0,8 | 4 | 0,4 |
LESNÍ, DOMÁCÍ ZVĚŘÍ | 6 174 | 3,8 | 0 | 0,0 |
JINÉ ZAVINĚNÍ | 580 | 0,4 | 12 | 1,1 |
Případů, kdy viník nehody z místa ujel bylo v tomto období 14 549 a při tom bylo usmrceno 20 osob, tj. o 1 osobu více. Dalších 975 bylo zraněno ( o 24 osob méně). Tyto nehody tak z celkového počtu představují více jak 9%.
V následující tabulce je uvedeno porovnání závažnosti nehod u sledovaných druhů vozidel a nejhorší ukazatel je u motocyklů, kde na 1000 nehod připadá 42,5 usmrcených osob, u malých motocyklů má tento ukazatel hodnotu 17,3; u nehod cyklistů 23,1, ale u autobusů 26,4 atd. Oproti předchozímu hodnocení došlo k výrazné změně tohoto ukazatele u nehod autobusů.
Druh vozidla (leden - říjen 2003) | Počet usmrcených na 1 000 nehod |
Malý motocykl | 17,3 |
Motocykl | 42,5 |
Osobní automobil | 7,0 |
Nákladní automobil | 4,6 |
Autobus | 26,4 |
Traktor | 10,5 |
Jízdní kolo | 23,1 |
Jiné | 5,3 |
Nezjištěno, řidič ujel | 1,4 |
V další tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v období leden až říjen 2003.
HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
Hlavní příčina nehody leden až říjen 2003 | Počet nehod | tj. % | Počet usmrcených | tj. % |
NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST | 21 154 | 14,3 | 425 | 42,5 |
NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ | 3 658 | 2,5 | 61 | 6,1 |
NEDÁNÍ PŘEDNOSTI | 26 457 | 17,9 | 132 | 13,2 |
NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY | 96 825 | 65,4 | 381 | 38,1 |
Nejčastější příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy, na který připadají téměř dvě třetiny nehod, dalších téměř 18% nehod zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nedání přednosti v jízdě, přes 14% připadá na nepřiměřenou rychlost jízdy a 2,5% tvoří nehody zaviněné z důvodu nesprávného předjíždění. Prvenství v počtu usmrcených osob však nadále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 425 osob, tj. téměř 43% z následků nehod řidičů motorových vozidel. Oproti stejnému období loňského roku je s výjimkou nesprávného předjíždění (pokles o 21 nehod), počet nehod vyšší u všech kategorií a největší relativní zvýšení je u nepřiměřené rychlosti – o 9,1% (+ 1 756 nehod). Nejvyšší absolutní nárůst byl u nesprávného způsobu jízdy - o 3 588 nehod ( tj. o 3,8%).
Počet usmrcených je vyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy - o 88 osob, tj. o 30% a u nesprávného předjíždění – o 7 osob (tj. o 13%). Snížení počtu usmrcených zaznamenáváme v kategorii nepřiměřená rychlost jízdy - o 4 osoby a u nedání přednosti v jízdě o 14 osob (tj. o 9,6%).
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy, kde tento ukazatel má hodnotu 20,1 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nehod zaviněných z důvodu nesprávného předjíždění – 16,7 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší závažnost mají nehody zaviněné z důvodu nesprávného způsobu jízdy – „jen“ 3,9 usmrcených na 1 000 nehod. Průměr u nehod zaviněných řidiči motorových vozidel představuje 7 usmrcených na 1 000 nehod.
Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je uvedeno v následujících tabulkách.
Pořadí | DESET nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za říjen 2003 | Počet nehod |
1. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 28 131 |
2. | nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem | 26 247 |
3. | nesprávné otáčení nebo couvání | 16 405 |
4. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 9 898 |
5. | nezvládnutí řízení vozidla | 9 164 |
6. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 8 753 |
7. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 5 942 |
8. | vjetí do protisměru | 5 604 |
9. | vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu | 4 056 |
10. | nedání přednosti při odbočování vlevo | 3 944 |
Nejčastější příčinou nehod v silničním provozu je nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem.
Pořadí | DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel za říjen 2003 | Počet usmrcených |
1. | nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky | 164 |
2. | vjetí do protisměru | 122 |
3. | řidič se plně nevěnoval řízení vozidla | 122 |
4. | nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky | 85 |
5. | nezvládnutí řízení vozidla | 76 |
6. | nepřizpůsobení jízdy vlastnostem vozidla a nákladu | 63 |
7. | kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění | 34 |
8. | nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ ! " | 33 |
9. | jiný druh nepřiměřené rychlosti | 32 |
10. | překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly | 31 |
Nejtragičtější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky ( např. nezvládnutí průjezdu zatáčkou, křižovatkou atd.) -164 usmrcených osob a nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (122 usmrcených osob), další viz v tabulce.
Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( „nedání přednosti chodci“), přecházejícímu po vyznačeném přechodu zahynulo v období leden až říjen roku 2003 celkem 12 chodců. Oproti loňskému období to představuje snížení o 8 chodců, ale stále je tento počet dvakrát vyšší oproti stejnému období roku 2000 a tento počet je také o 6 osob vyšší, než v období leden až září a to znamená, že při těchto nehodách jen za měsíc říjen zahynulo stejně chodců jako za 9 předcházejících měsíců letošního roku. Porovnání základních ukazatelů těchto nehod je uvedeno v následující tabulce.
Leden až říjen | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
Počet nehod | 379 | 706 | 665 | 553 |
usmrceno osob | 6 | 23 | 20 | 12 |
Těžce zraněno | 97 | 145 | 161 | 136 |
Lehce zraněno | 283 | 556 | 497 | 423 |
Nezraněno | 7 | 11 | 15 | 10 |
V přiložené tabulce je uvedeno členění nehod podle místa, tj. zda k nehodě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici, včetně porovnání se stejným obdobím minulého roku, index -rok 2002=100%.
MÍSTA NEHOD
Místo nehody leden až říjen 2003 |
Počet nehod | Počet usmrcených | Počet těžce zraněných | Počet lehce zraněných | Hmotná škoda v mil. Kč |
V OBCI | 117 573 | 404 | 2 197 | 15 225 | 4 742,23 |
Index říjen 2002=100% | 103,8 | 100,7 | 92,0 | 102,0 | 106,8 |
MIMO OBEC | 43 602 | 723 | 2 273 | 10 254 | 2 930,99 |
Index říjen 2002=100% | 104,2 | 110,6 | 102,9 | 107,7 | 105,4 |
DÁLNICE | 3 556 | 41 | 94 | 480 | 418,14 |
Index říjen 2002=100% | 98,4 | 151,9 | 97,9 | 104,6 | 100,6 |
V obcije nižší pouze počet těžce zraněných - o 191 osob; počet usmrcených je vyšší o 3 osoby
Mimo obec jsou vyšší všechny ukazatele; počet usmrcených je vyšší o 69 osob
Na dálnici je nižší počet nehod (o 56 nehod) a počet těžce zraněných (o 2 osoby); počet usmrcených je vyšší o 14 osob.
Z hlediska členění nehod a jejich následků podle druhu komunikace se prakticky nic nezměnilo, stále nejvíce nehod připadá na místní komunikace a na vybranou komunikační síť velkých měst, v pořadí četnosti teprve pak následují silnice I. a II. třídy. Počet nehod byl, v porovnání se stejným loňským obdobím, vyšší na všech druzích komunikací – s výjimkou dálnic.
Nejvíce usmrcených bylo při nehodách zaviněných na silnicích I. , II. a III. třídy (417, resp. 252, resp. 206 osob). Oproti stejnému období loňského roku byl počet usmrcených nižší na silnicích II. třídy, na vybrané komunikační síti velkých měst a na účelových komunikacích (o 15, resp. o 10, resp. o 1 osobu). Výrazný nárůst absolutních počtů byl na silnicích III. a na místních komunikacích (o 55, resp. o 28 usmrcených osob více).
Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 7 721 nehod (tj. 5,2% z celkového počtu), při kterých bylo 106 osob usmrceno a 4 017 zraněno. Oproti loňskému období je počet nehod nižší o 235 (tj. o 3%), počet usmrcených je stejný a počet zraněných je o 293 osob nižší. Vývoj těchto nehod a jejich následků je tedy relativně příznivý, přesto na tyto nehody připadá téměř 10% (9,9%) z celkového počtu silničních obětí.
Nejvíce nehod pod vlivem alkoholu zavinili řidiči osobních automobilů - 6 215 nehod (tj. o 161 nehod méně), cyklisté – 592 nehod (o 34 nehod méně), chodci – 206 nehod (- 20 nehod), řidiči nákladních automobilů - 388 nehod (+ 12 nehod), řidiči motocyklů – 153 nehod (- 14 nehod) atd. Přitom nejvyšší podíl těchto nehod byl u cyklistů – 21,7%, u řidičů malých motocyklů – 15,7% a u chodců - 12,9% atd.
Podíl jednotlivých krajů (podle členění Policie ČR) na nehodovosti v ČR a porovnání s loňským obdobím je v následující tabulce.
Nejvíce nehod bylo policií zaregistrováno na území hl.m. Prahy – 29 272 a nejméně pak na území Jihočeského kraje – 11 950 nehod. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje – 218 osob a nejméně na území hl.m. Prahy – jen 49 osob.
NEHODY V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR
K r a j leden až říjen 2003 |
Počet nehod | Index |
Počet usmrcených |
Index |
Rozdíl usmrcených |
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA | 29 272 | 101,3 | 49 | 75,4 | -16 |
STŘEDOČESKÝ | 20 656 | 102,4 | 177 | 106,6 | 11 |
JIHOČESKÝ | 11 950 | 104,9 | 116 | 91,3 | -11 |
ZÁPADOČESKÝ | 15 654 | 105,7 | 109 | 132,9 | 27 |
SEVEROČESKÝ | 17 639 | 102,6 | 137 | 110,5 | 13 |
VÝCHODOČESKÝ | 16 753 | 102,6 | 155 | 113,1 | 18 |
JIHOMORAVSKÝ | 24 742 | 104,8 | 218 | 116,0 | 30 |
SEVEROMORAVSKÝ | 24 509 | 107,9 | 166 | 100,0 | 0 |
Ve všech krajích je počet nehod vyšší, než ve stejném období loňského roku a největší absolutní zvýšení je na území Severomoravského kraje – o 1 785 nehod a nejmenší absolutní nárůst je na území hl. m. Prahy – o 383 nehod atd. Počet usmrcených byl nižší na území 2 krajů – Jihočeského a hl.m. Prahy; na území Severomoravského kraje se, oproti loňskému období, počet usmrcených nezměnil. Největší absolutní nárůst usmrcených byl na území a Jihomoravského a Západočeského kraje - o 30, resp. o 27 osob.
Z porovnání závažnosti nehod, vyjádřené počtem usmrcených připadajících na 1000 nehod vyplývá, že nejhorší hodnota tohoto ukazatele je stále na území Jihočeského kraje, kde na 1000 nehod připadá 9,7 usmrcených, na území Východočeského kraje má tento ukazatel hodnotu 9,3 , na území Jihomoravského kraje 8,8, na území Středočeského kraje má tento ukazatel hodnotu – 8,6 atd.
V tomto směru je nejpříznivější situace na území hl.m. Prahy a Severomoravského kraje, kde na 1 000 nehod připadá 1,7, resp. 6,8 usmrcených osob. Průměr ČR za hodnocené období má hodnotu 7 usmrcených osob na 1 000 nehod a to znamená, že oproti předchozímu statistickému období se tento ukazatel nezměnil.
Při hodnocení nehodovosti podle dnů v týdnu lze konstatovat, že ve všech dnech týdne, s výjimkou nedělí (pokles o 235 nehod, tj. o 3,1%) je počet nehod vyšší a největší absolutní i relativní zvýšení připadá na pondělky, kdy se stalo o 2 331 nehod více (tj. o 9,8%). Zatím nejvíce policií registrovaných nehod připadá na pátky (29 000 nehod) atd. V ostatní pracovní dny počet nehod překračuje hranici 23 000 nehod a nejméně nehod připadá na neděle a soboty (14 537, resp. 18 263 nehod). Nejvíce usmrcených připadá na sobotní nehody, při kterých bylo již usmrceno 245 osob. Nejméně usmrcených – 115 bylo při úterních nehodách. Oproti loňskému období byl počet usmrcených vyšší při pondělních (o 16 osob), čtvrtečních ( o 19 osob), sobotních (o 49 osob) a nedělních nehodách (o 10 osob). Pokles registrujeme při úterních a středečních nehodách (shodně o 8 osob) a při pátečních nehodách – o 6 osob.
Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u sobotních nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 13,4 a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u nedělních nehod – 11,2 usmrcených na 1 000 nehod. Nejnižší hodnota připadá na úterní nehody – 4,9 usmrcených osob na 1 000 nehod.
Nejvíce nehod v letošním roce bylo zatím v září a v říjnu – 17 584, resp. 17 535 nehod a pouze v únoru, v březnu a v dubnu počet nehod nepřekročil 16 000 hranici; nejméně nehod bylo zatím nahlášeno v březnu - 13 636. Počet nehod ve všech měsících letošního roku byl, s výjimkou březnových nehod (pokles o 354 nehod), vyšší, než ve srovnatelném období loňského roku a největší nárůst - o 1 835 nehod registrujeme v dubnu.
Nejvíce obětí na životech bylo při červencových nehodách – 159 usmrcených osob a zatím nejnižší měsíční počet usmrcených registrujeme v únoru – 65 osob. Oproti roku 2002 bylo více usmrcených při nehodách v lednu, v dubnu, v červnu, v červenci a v říjnu a naopak největší pokles oproti loňskému roku byl při zářijových a únorových nehodách (o 19, resp. o 18 osob).
V přiloženém grafu „Porovnání vývoje počtu usmrcených osob oproti mezním hodnotám“ je znázorněn aktuální počet usmrcených osob v jednotlivých měsících letošního roku ve vztahu k minimálním a maximálním hodnotám v období 1990 až 2002. Z grafu mimo jiné vyplývá, že červnový a červencový počet usmrcených osob významně překročil vymezené maximální hodnoty, ale srpnový a zejména zářijový počet se dostal na průměrnou, resp. minimální hodnotu (zářijový počet je o 2 osoby nižší, než nejnižší hodnota v období 1990 až 2002), ale počet usmrcených v měsíci říjnu odpovídá již zase průměrné hodnotě. Nejvyšší závažnost nehod (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) zaznamenáváme u červencových nehod, kde tento ukazatel má hodnotu 9,7 usmrcených a vysokou hodnotu tohoto ukazatele zaznamenáváme i u červnových nehod – 8,7 usmrcených na 1 000 nehod. V srpnu a v září hodnota tohoto ukazatele klesla, ale říjnová hodnota již přesahuje průměr letošního roku. Nejnižší hodnota připadá na únorové nehody – 4,4 usmrcené osoby.
Nejhorším dnem hodnoceného období je pondělí 7. dubna, kdy policii nahlášený počet nehod letos poprvé překročil hranici 1 000 nehod a dosáhl počtu 1 174 nehod. Nejhorším říjnovým dnem byl čtvrtek 9., kdy se stalo 763 nehod. V průměru na jeden den hodnoceného období roku 2003 připadalo 530 nehod.
Nejtragičtějším dnem hodnoceného období byla sobota 8. března, kdy při nehodách zahynulo 20 lidí (jeden z nejtragičtějších dní v historii české statistiky nehod, pozn.: jen při nehodě autobusu zahynulo 19 lidí); další velmi tragickými dny:
V průměru na jeden den v tomto období připadá 3,71 usmrcené osoby. V lednu až v říjnu bylo celkem 24 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.
Stávající vývoj následků nehod v silničním provozu je stále nepříznivý; z celkového počtu 1 127 usmrcených osob připadá nejvíce usmrcených ve věkové kategorii 25 až 34 let - celkem 232 osob, ve věkové kategorii 45 až 54 let registrujeme 169 usmrcených osob, v kategorii nad 64 let registrujeme 144 usmrcených osob, v kategorii 35 až 44 let zaznamenáváme 160 usmrcených atd. K největšímu nárůstu došlo v kategorii 55 až 64 let – zvýšení o 20 usmrcených osob a v kategorii 18 až 20 let, kde zahynulo o 16 osob více atd.
Z celkového počtu 1 127 silničních obětí v období leden až říjen 2003 bylo :
Z celkového počtu osob usmrcených při nehodách v silničním provozu bylo 27 dětí (stejně jako stejném období roku 2002), z toho bylo 14 chodců, 9 spolujezdců v osobních automobilech, 1 spolujezdec v nákladním automobilu, 1 cyklista a 2 děti jako cestující v autobusu. Oproti loňskému roku zaznamenáváme nárůst usmrcených řidičů osobních automobilů – o 52 osob, cestujících v autobusech – o 19 osob, spolujezdců v osobních automobilech – o 13 osob, spolujezdců v nákladních automobilech o 6 osob atd.; naproti tomu poklesl počet usmrcených řidičů mopedů a motocyklů – shodně o 9 osob, o 3 osoby je nižší počet usmrcených řidičů malých motocyklů atd.
Nepříznivý vývoj (nárůst) počtu usmrcených osob zaznamenáváme především u nehod následujících kategorií viníků:
Tento nárůst se projevil především
Zpracoval: pplk. ing. Josef Tesařík a mjr. Petr Sobotka telefon: 974 834 384 Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR |