Čtvrtletník Kriminalistika



Číslo 1/2006

ANOTACE


Robert B. Stacey analyzuji chybně provedenou identifikaci v případě teroristického útoku v Madridu z 11. března 2004. FBI obdržela žádost o identifikaci daktyloskopických stop zajištěných na místě činu. Následně došlo k prohledání AFISu a k vytyčení závěru, že jedna ze stop patří osobě již dříve daktyloskopované. Případ byl mediálně sledován a FBI musela obhajovat příčiny tohoto omylu. Stacey se zamýšlí nad prací komise která tento omyl vyšetřovala a měla vytvořit směrnice, které zabrání podobným chybám. (Stacey, R. B. Report on the Erroneous Individualization in the Madrid Train Bombing Case, Forensic Science Communications, č. 1,2005)

Na zajímavý problém upozornili rakouští vědci. Tým pod vedením Dr. van Oorschot, R. zjišťoval možnosti přenosu DNA při zviditelňování daktyloskopických stop pomocí nanášení prášků štětcem. V dnešní době je stále častější, že daktyloskopické stopy (včetně zviditelněných) mohou být využity pro následná genetická zkoumání. V práci používali nejrůznější prášky nanášené štětci z veverčích chlupů. Konstatují, že u relativně čerstvých stop existuje významné riziko přenosu biologických částic obsahující DNA na štětec a poté na následnou stopu. Z této stopy pak může být genetickou analýzou zjištěn profil jiné osoby.
(van Oorschot, R. a kol. Beware of the possibility of fingerprinting techniques transferring DNA).

Němečtí autoři se zabývají problematikou zkoumání bezbarvých složek inkoustů kuličkových per. I když v současné době existuje velké množství druhů kuličkových per, většinou mají velmi podobné složení, zvláště pokud je zkoumána pouze barevná složka pomocí tradičních metod jako je např. tenkovrstvá chromatografie. Autoři se snaží vyřešit tento problém pomocí termální desorpce a hmotnostní spektrometrie, pomocí které analyzují rozpouštědla, pryskyřice a další přísady. Ve své studii se zaměřili na 121 vzorků kuličkových per, které bylo možné rozlišit do mnohem více kategorií na základě skupinové příslušnosti než pomocí tradičních metod.
(Bgler, J.H. Characterization of ballpoint pen inks by thermal desorption and gas chromatography-mass spectrometry)

Američtí biochemici se zabývají jedinečností lidského potu z kriminalistického hlediska. V práci využívají zejména metodu plynové chromatografie kombinovanou s hmotnostní spektrometrií. V USA není odorologie využívána zejména z důvodů přípustnosti před soudem kvůli subjektivitě psa. Autoři se proto snaží navrhnout metodu která by mohla využívat pouze přístrojovou techniku. Problém naráží na pestré složení lidského potu a na opakovatelnost metody. Nutno dodat, že práce tohoto druhu nejsou nové, i v tuzemsku byla podobná studie prováděna, bohužel s negativním výsledkem.
(Curran, A. Analysis of the Uniqueness and Persistence ofHuman Scent, Forensic Science Communications ‚ č.2, 2005)

Japonští autoři se zabývají zajímavým problémem - datováním skvrn krve. Pro experiment využili elektronovou paramagnetickou rezonanci (EPR), která je vhodná vzhledem k obsahu železa v krvi. V kontrolovaném 'experimentu získali korelace pro stáří O - 430 dní s odchylkou 25%.
(Fujita, I. Estimation of the age of human bloodstains by electron paramagnetic resonance spectroscopy: Long-term controlled experiment on the effects of environmental factors, Forensic Science International, č. 1, 2005)

Tým izraelských vědců se zabýval využitím vysoko účinné kapalinové chromatografie pro (HPLC) profilování drog. Autoři vytvořili v laboratorním prostředí simulovaný řetězec pro distribuci drog. Tři vzorky heroinu pocházející z různého zdroje byly rozděleny - každý vzorek do pěti částí. Ke každému vzorku bylo přidáno různé množství směsi kofeinu a paracetamolu. Poté býly vzorky studovány pomocí HPLC s UV detektorem při 230 nm a výsledky kvantitativně vyhodnoceny. Na základě této analýzy bylo všech 15 vzorků rozděleno
(Zelkowicz, A. Analysis of a simulated heroin distribution cham by HPLC, Journal ofForensic Sciences, Č. 4, 2005.)

Italští patologové popsali neobvyklou sebevraždu pomocí obyčejné tužky. Muž ve věku 72 let si propíchl hrudní aortu pomocí tužky. I přesto, že byl okamžitě operován, v krátké době zemřel. Autoři studie upozorňují, že zejména ve vězeních a psychiatrických léčebnách je nutné minimalizovat možnosti zneužití nejen tradičních nebezpečných předmětů (nože, úlomky skla, ostré předměty a další) ale i předměty na první pohled neškodné. Dále analyzují právní situaci zda je možné za současné legislativy v Itálii tohoto ideálního stavu vůbec dosáhnout
(Grimaldi, L. Suicide by pencil. Journal ofForensic Sciences, 2005)

Sauvageau a další se zabývají neobvyklou sebevraždou pomocí otravy oxidem uhelnatým. Žena ve své ložnici rozdělala oheň, poté se posadila na postel a zůstala v místnosti. Při pitvě byla zjištěna koncentrace karboxyhemoglobinu 67%. Autoři konstatují, že případy takových sebevražd jsou extrémně vzácné, ale existují. Dále se zabývají literární analýzou podobných případů, které spojuje "sebevražda vdechováním oxidu uhelnatého při požáru"
(Sauvageau, A. Suicide by inhalation of carbon monoxide in a residential fire, Journal of Forensic Science, 2005).

Italští autoři se zbývají problematikou dopingových nálezů ve spojení s genetickou analýzou. Uvádějí příklad z praxe kdy atletka byla obviněna z užívání anabolických steroidů, které byly zjištěny při testu v moči. Atletka odmítala obvinění a požádala, zda může být provedena analýza DNA. Výsledky analýzy jaderné DNA prokázaly, že se profil vzorku neshoduje s profilem osoby. Na druhou tranu mitochondriální DNA vykazovala identické regiony HV1 a HV2 u vzorku i u obviněné osoby. Autoři studie tento neobvyklý nález vysvětlují, že se pravděpodobně jedná o poskytnutí vzorku někým z příbuzných
(Marques, M. a kol. DNA typing: An accessory evidence in doping control).

(Martin Fürbach, Policejní akademie, Praha)