Autoři monografie, kterou vydává renomované nakladatelství v ediční řadě mezioborových učebnic, si kladou ambiciózní cíl - pojednat o širokém okruhu stěžejních kriminologických otázek v úzkém kontextu s problematikou tvorby a realizace trestní politiky. Tento přístup si jednoznačně zasluhuje plného uznání, protože náležitě vyjevuje podstatu a smysl kriminologie jako autonomní mezioborové vědní disciplíny, která poskytuje poznatky pro formulování racionální a účinné trestní politiky. Dosažení tohoto cíle umožňuje odborná erudice celého kolektivu autorů, který tvoří uznávaní odborníci z akademického prostředí i praxe (vedle uvedených vedoucích autorského kolektivu též J. Buriánek, V. Černíková, J. Hulmáková, K. Netík a J. Zezulová).
Práce je rozdělena tradičním způsobem na obecnou a zvláštní část a na jednotlivé kapitoly. Toto uspořádání umožňuje dostatečně přehledně strukturovat pojednávanou materii a ukazuje, že autoři v zásadě respektovali způsob podání a výkladu kriminologie tak, jak je založen v českých univerzitních učebnicích. Nespornou předností a velkým přínosem této monografie je však skutečnost, že výklad jednotlivých témat je zde, oproti dosavadní kriminologické literatuře české provenience, v řadě směrů prohlouben, faktograficky rozšířen a obohacen o komparativní pohled v kontextu se zahraniční kriminologickou literaturou a s prezentací kriminologických poznatků z jiných zemí. Toto pojetí se výrazně projevuje například v kapitole 3 - "Vývoj názorů na příčiny kriminality, jednotlivé kriminologické teorie", která je velmi fundovaně napsána a jejíž hodnota spočívá v poměrně širokém záběru dané problematiky včetně historického a kritického pohledu čerpajícího ze zahraniční literatury, u nás běžně neuváděné.
Předností celé práce je i cílevědomá snaha autorů o prezentaci aktuálních poznatků, jako například v 6. kapitole "Sociální kontrola kriminality - historie, současnost, trendy", kde je zejména problematika alternativních trestů traktována i v souvislosti se současnou trestní legislativou a rekodifikačními záměry. Snaha o uvedení relevantních materiálů, dokumentů a pramenů poznatků však někdy může vést až k přílišnému zjednodušení či schematičnosti vlastního výkladu, jako např. v partiích o mezinárodních trendech vývoje vězeňství, či při výkladu změn v českém vězeňství po roce 1989 (4, 5, kap. 6.).
Kriminologie je věda empirická - jak také autoři správně zdůrazňují na řadě míst; tomu odpovídá i množství faktografických informací, statistických údajů a konkrétních poznatků z kriminologických výzkumů, obsažených zejména ve zvláštní části této publikace. Odborníkům, studentům i dalším čtenářům jsou tak přehledně zpřístupněny empirické poznatky dotvářející současnou představu o fenomenologii a etiologii kriminality i o efektivnosti její kontroly - a to i pokud jde o nové formy kriminality, jako je organizovaný zločin, extremismus a terorismus, počítačová kriminalita a další.
Velkou předností publikace je též bohatý poznámkový aparát, pečlivě zpracované přehledy literatury, utřídění a četnost tabulek a grafů, výklad vybraných pojmů ze sociologie a statistiky, i vybraných termínů z anglosaské kriminologické literatury. Čtenáři jistě ocení seznam doporučených internetových adres institucí, vybraných ústavů a orgánů působících v oblasti kriminologie v České republice i v zahraničí.
Recenzovaná práce se důstojně zařazuje mezi naše základní kriminologická díla, v mnohém je obohacuje, bude jistě hojně citována, pozitivně ovlivní výuku a studium kriminologie a možná i tvorbu a provádění trestní politiky.