Čtvrtletník Kriminalistika



Číslo 1/2006

Současný stav a trendy páchání loupeží v peněžních ústavech

plk. Doc. JUDr. Jan CHMELÍK, Ph.D., Policejní prezidium ČR, Praha

1. Stručná charakteristika loupežných přepadení.

Charakter loupežných přepadení se v posledních letech prakticky nemění. Neustále převládají pouliční, příležitostné loupeže, které dlouhodobě činí cca 67 % nápadu loupežných přepadení. V roce 2002 byl zaznamenán pokles podílu cizinců na cca 2O % pachatelů loupeží. I nadále přetrvává trend, že z více NEŽ 60 % až 70 % se na těchto loupežích podílejí osoby z "ruskojazyčných zemí", zejména pak z Ukrajiny, kterých bylo v loňském roce stíháno celkem 38. Následují občané Slovenska (33 stíhaných osob) a občané Rumunska, kterých bylo v roce 2004 stíháno celkem 14 (to je nejvýraznější počet za poslední roky) . I nadále pak cizinci páchají prakticky všechny druhy loupeží, v současné době se nejvíce podílejí na páchání pouličních loupeží, dále na loupežích v obchodech všeho druhu, v hernách, na taxikářích apod. Nutno zdůraznit, že typické pro tuto skupinu pachatelů je vysoká brutalita.

K zásadní změně v nápadu loupeží dochází v posledních letech v Praze, které se také budu nejvíce věnovat. Od roku 1990 dochází v Praze každoročně k poměrně značnému nárůstu této trestné činnosti. Zatímco v roce 1989 bylo na území hl. m. Prahy spácháno celkem 189 loupežných přepadení, v roce 2004 to je již 1822 skutků, což je doposud nejvyšší nápad od roku 1990. Jaký bude vývojový trend na úseku této trestné činnosti lze těžko předvídat. Pravděpodobné bude na stejné úrovni, nebo i nadále mírně stoupat.

V roce 2002 se výrazně rozšířil jako předmět zájmu pouličních loupeží mobilní telefon. Tento trend pokračoval v r. 2003, kdy byl mobil jako objekt zájmu loupežných přepadení asi v 592 případech, tj. v cca 48 - 50 % pouličních loupeží. Nejvíce těchto loupeží bylo spácháno v sídlištní zástavbě, a to v Praze 4 (94 skutků), v Praze 5 (84 skutků) a v Praze 9 (73 skutků). Omezit počet pouličních loupeží s tímto předmětem zájmu lze prostřednictvím jednotlivých operátorů, kteří by u odcizených mobilů prováděli okamžitou blokaci, a tím zabránili jejich opětovnému uvedení do provozu. Ani přijetí zákonné normy, která majitelům bazarů a zastaváren nařizuje při výkupu a zástavě jakéhokoliv zboží ověřování totožnosti prodávajícího dle dokladu totožnosti a vystavení řádné faktury se jménem prodávající osoby, snížení tohoto trendu doposud nepomohlo, naopak mobilů jako předmětu zájmu loupežného přepadení opět přibylo, a to o cca 5 - 6%.

Pro rok 2002 je dále typické, že došlo, a to podle našich potvrzených předpokladů na přechodnou dobu, k poklesu loupežných přepadení spáchaných v bankovních ústavech (2 loupežná přepadení spáchaná v bankách za celý rok). V roce 2003 však již došlo k opětovnému výraznému nárůstu těchto loupežných přepadení, když bylo spácháno 17 loupeží na bankovních domech a 3 loupežná přepadení poštovních úřadů. Celková způsobená škoda činila cca 11 634 600 Kč. Tento trend výrazně pokračoval i v roce 2004, kdy bylo spácháno 49 loupežných přepadení bankovních domů s celkovou škodou cca 22 938 062 Kč a 11 loupežných přepadení poštovních úřadů s celkovou škodou cca 207 416 Kč.

Další výrazný nárůst loupežných přepadení byl zaznamenán při přepadeních sázkových kanceláří, nejvíce pak sázkových kanceláří společností Chance a. s. Frýdek-Místek. V hodnoceném období bylo přepadeno celkem 36 provozoven. V samotné firmě Chance a. s. bylo přepadeno celkem 29 provozoven, z toho některé opakovaně. Jako klad lze hodnotit, že bylo objasněno 14 případů, objasněnost tedy činí 38,89%. Pro srovnání uvádím počet loupeží na těchto objektech od roku 2000:

rok 2000 - 28 skutků
  2001 - 16 skutků
  2002 - 21 skutků
  2003 - 6 skutků
  2004 - 36 skutků.

Loupežná přepadení patří mezi nejtypičtější kriminální útoky hrozící v místech, kde se manipuluje s hotovými penězi. Tento druh ohrožení je z hlediska závažnosti následků obtížně srovnatelný s jinými majetkovými riziky, protože zahrnuje prvek násilí, resp. pohrůžku bezprostředního násilí vůči zaměstnancům nebo i dalším osobám. Uvedená okolnost podstatně zvyšuje společenskou nebezpečnost této trestné činnosti a je proto v zájmu každé ohrožené organizace, aby na svých pracovištích s peněžním provozem uplatňovala systém opatření způsobilých zajistit odpovídající ochranu před tímto rizikem.

Chráněné hodnoty a zájmy organizací jsou ohrožovány událostmi, které mají nepříznivý dopad na žádoucí stavy a procesy v jejich provozu. Tyto události, resp. hrozby se projevují jako trvalá rizika, která nelze odstranit, ale jen ve větší či menší míře snížit. Převládající povaha těchto rizik je dána charakterem činností a orientací podnikání. Při posuzování závažnosti jednotlivých druhů rizik je nutné vycházet z možných následků. Z tohoto pohledu musí být výstavba bezpečnostního systému založena na principu priority ochrany života a zdraví osob před jinými hodnotami. Riziky, která bezprostředně ohrožují životy a zdraví zaměstnanců i klientů organizace, jsou zejména:

Použití násilí jako způsob získávání cizího majetku nepochybně provází lidské společenství od samotných počátků jeho historie. Ať již byly projevy tohoto jevu v jednotlivých etapách vývoje společnosti jakékoliv, jeho podstata zůstává dodnes nezměněna - člověk, jedinec či v různé míře organizovaná skupina - užívají násilí vůči jinému člověku či lidem, aby si přivlastnili věc, která jim nepatří. Ačkoliv tento způsob chování byl zřejmě vždy pro větší část společnosti nepřijatelný a postupem času byl kvalifikován jako loupež, postaven mimo zákon a sankcionován, přesto ze života společnosti nezmizel. Naopak, za jistých podmínek nabývá na intenzitě. Příkladem může být situace v České republice zaznamenaná od roku 2000.

Z povahy loupeže je zřejmé, že jejími hlavními aktéry jsou lidé, na jedné straně pachatelé do určité míry s promyšleným záměrem a na straně druhé poškození - více či méně připravení na takové protiprávní jednání, ale také mnohdy si riziko vůbec neuvědomující, zejména fakt hrozby nebezpečí fyzické a psychické újmy. Potenciální "obětí" může být kdokoliv z nás, ať již jako soukromá osoba, či organizace.

STATISTICKÉ ÚDAJE - Vývoj celkové kriminality loupeží v letech
2000 - 2004
Rok Celkem loupeží Podíl loupeží v % na celkové kriminalitě Objasněno loupeží Neobjasněno loupeží Objasněno loupeží v %
2000 4699 1,20 1828 2871 38,90
2001 4372 1,21 1813 2559 41,47
2002 5468 1,47 2464 3004 45,06
2003 5508 1,54 2334 3174 42,37
2004 5931 1,69 2537 3394 42,78

NÁPAD LOUPEŽÍ DO PENĚŽNÍCH ÚSTAVŮ V LETECH
2000 - 2004
Rok Celkem loupeží podíl v % na loupežích celkem Objasněno loupeží Neobjasněno loupeží Objasněno loupeží v %
2000 55 1,17 17 38 30,91
2001 51 1,17 18 33 35,29
2002 34 0,62 14 20 41,18
2003 65 1,18 31 34 47,69
2004 176 2,97 61 115 34,66


2. Nejčastější způsoby páchání loupeží

Každý trestný čin je realizován určitým jednáním. Zvláštnosti jednání, kterými se konkrétní skutek trestného činu nebo určitá skupina trestných činů odlišuje od jiných trestných činů, jsou podrobněji charakterizovány pojmem "způsob páchání trestného činu", nebo také tzv. modem operandi. Způsob páchání trestného činu je definován jako "specifikovaný systém operacionálních elementů trestné činnosti a činnosti s ní úzce spjaté".

Pojem loupež bývá obvykle spojován s představou standardní scény typické zejména pro bankovní prostředí, např. do haly vtrhne několik maskovaných, ozbrojených mužů, donutí přítomné klienty ulehnout na zem, personál jim vydá peníze a pachatelé se v krátké chvíli vzdalují z místa činu, jak je předkládáno divákům v četných kriminálních filmech.

Skutečné scénáře loupeží jsou však daleko pestřejší a zahrnují poměrně širokou škálu situací, taktiky a postupů pachatelů. Jejich průběh se de facto shoduje pouze v tom, že jednání útočníků vykazuje obecné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu loupeže, tj. jistou formu násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí s cílem zmocnit se peněz. Způsob naplnění těchto znaků je vždy individuální a přestože můžeme postupy pachatelů zobecnit a zařadit do několika typů podle použité taktiky, v detailech je každá loupež jako událost vždy jedinečná. Platí to i v případech páchání této trestné činnosti v sériích stejnou skupinou pachatelů, i když zde se vyskytuje nápadně více shodných prvků (v popisu pachatelů, jejich chování, v taktice postupu na místě, napadání stavebně technicky obdobně řešených a dislokovaných pracovišť atd.).

Z analýzy případů loupeží vyplývá, že postupy pachatelů a jejich vybavení zpravidla odpovídají konkrétním podmínkám vybraného místa. Nejvíce se ve způsobu provedení loupeže projevuje stavební dispozice, členění vnitřních prostor, jejich zabezpečení viditelnými prvky, provedení interiéru a provozní režim pracoviště. Zvoleným postupem se pachatelé snaží překonat, eliminovat nebo obejít viditelné překážky a bezpečnostní opatření technického i organizačního charakteru.

Ve způsobu provedení můžeme nalézt řadu dílčích komponent, které jej charakterizují:

Nejvýrazněji se způsob provedení liší úvodní fází loupeže, tj. výchozí situací - okamžikem zahájení útoku. Použijeme-li tohoto kritéria, můžeme loupeže rozdělit na:

1. TYPICKÉ

Za typická můžeme pokládat všechna loupežná přepadení míst s peněžním provozem, při kterých je útok zahájen ohrožováním personálu na pokladních místech přes přepážku. Pachatelé mohou použít několik taktických prvků, jejichž kombinace vytváří řadu variant průběhu loupeže.

2. ATYPICKÉ

Při atypickém provedení volí pachatelé zahájení útoku v okamžiku, kdy se zaměstnanec nachází mimo chráněný prostor (zázemí) pracoviště. Takové situace nastávají při:

  1. příchodu nebo odchodu personálu, první přicházející nebo odcházející zaměstnanec je zadržen a po něm postupně ostatní,
  2. odmykání a uzamykání vstupu pro veřejnost v souvislosti se zahájením a ukončením provozní doby,
  3. nebo i nepravidelně v průběhu dne při odchodu z úřadovny nebo přerušení provozu,
  4. při pohybu zaměstnanců na trase mezi pracovištěm a bydlištěm.

3. LOUPEŽE POD LEGENDOU

V tomto případě je jednání pachatele založeno na aktivním působení na prostředí ve snaze vytvořit podmínky příznivé pro zahájení útoku. Až do okamžiku přepadení kryje svůj záměr vystupováním pod předem připravenou legendou s cílem vylákat zaměstnance mimo chráněný prostor, nebo do něho proniknout. Situace musí být natolik věrohodná, aby vyvolala ochotné a vstřícné jednání personálu. Takovými situacemi může být např.:


4. LOUPEŽE S RUKOJMÍM

Varianta přepadení s rukojmím vykazuje obdobné taktické prvky jako u typického způsobu provedení s tím rozdílem, že nátlak na vydání hotovosti je vyvíjen prostřednictvím ohrožování třetí osoby, obvykle klienta zdržujícího se ve veřejném prostoru provozní jednotky banky. Vzetí rukojmího může být:


5. LOUPEŽE TICHÉ - SKRYTÉ

Tichý způsob provedení je určitou variantou přepadení přes přepážku, od něhož se liší především tím, že pachatel svůj postup zcela podřizuje snaze o to, aby jeho jednání nebylo zpozorováno ani nejbližším okolím, tj. ostatním personálem pracoviště nebo klienty. Fakticky jde o kontakt a následnou interakci mezi jedním pachatelem a zaměstnancem na přepážce, který probíhá bez vnějších příznaků loupeže:


6. TELEFONICKÉ

Zvláštní skupinu kriminálních útoků na místa s peněžním provozem, které z hlediska objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu vykazují znaky trestného činu loupeže, případně vydírání, tvoří telefonické výhrůžky s požadavkem na vydání peněz.

7. OSTATNÍ
  1. vniknutí do zázemí bez ohrožování personálu
    Útok na pokladní místa může být proveden i bez přímého ohrožování personálu či klientů. Pachatelé, kteří nejsou viditelně ozbrojeni, vniknou do zázemí překonáním bezpečnostních prvků (např. nástaveb) na přepážkách (jejich přeskočením, přelezením nebo rozbitím) a hotovosti z peněžních zásobníků se zmocní sami. Zaměstnanci zpravidla instinktivně odstoupí od přepážek, takže nedochází k jejich fyzickému ani slovnímu kontaktu s pachateli a v průběhu útoku sehrávají spíše pasivní roli. Pachateli přitom nemusí být použita výslovná pohrůžka a jsou natolik soustředěni na rychlé dosažení cíle, že činnost personálu většinou ignorují. Typickými znaky tohoto způsobu provedení jsou velká překvapivost pro zaměstnance, extrémně krátká doba trvání činu (do cca 1 minuty) a výskyt v sériích (omezených na určité území nebo období).
  2. přepadení přepravy peněžních hotovostí
    Do výčtu způsobů provedení loupežných přepadení je nutné zahrnout také ozbrojený útok na přepravu hotovostí, pokud jsou prováděny vlastními zaměstnanci. V případě bank mohou být součástí přepravy i dotace bankomatů umístěných mimo vlastní objekty banky. Bankomaty lze fakticky pokládat za pokladní místa, u kterých je zajištění ochrany při plnění penězi značně ztížené. Proto jsou operace spojené s obsluhou bankomatů jednou z nejvíce zranitelných činností přepravních skupin.
  3. výběr peněz pod nátlakem
    Klient banky je pod pohrůžkou fyzické (nebo jiné) újmy nucen k výběru peněz ze svého účtu. Pachatel nebo skupina pachatelů vstoupí se zadrženým klientem do bankovní haly, kterou po provedení výběru zase společně opustí. Událost probíhá bez vnějších příznaků v chování zúčastněných a pokud nedojde k pachatelem neočekávané reakci nebo neobvyklému chování klienta, nemusí být personálem banky vůbec zpozorována.
  4. přepadení klienta po odchodu z místa
    Pachatelé se zmocní peněžní hotovosti klientů odcházejících s vybraným peněžním obnosem z daného místa. K odcizení může dojít loupežným přepadením nebo krádeží. V obou případech je součástí činu tipovací činnost pachatelů, která může probíhat ve vnitřních, veřejně přístupných prostorách objektu, nebo z vnějšího prostředí, jehož dispozice dovoluje vizuální přehled o klientech provádějících výběr. Protože tipování na místě vyžaduje déletrvající aktivity pachatele v hale nebo okolí objektu, dochází k této trestné činnosti pouze u některých pracovišť, jejichž vnitřní nebo vnější prostory jsou členěny způsobem umožňujícím provádět tuto činnost skrytě.

A jaký je reálný stav oproštěný od teoreticko-praktických úvah? Nejčastějším typem loupeží v peněžních ústavech jsou stále loupeže spáchané se zbraní v ruce. Tento způsob spáchání je modifikován výhrŮžkou, ať již reálnou, nebo předstíranou, že v případě nesplnění požadavku pachatele bude použito nástražného výbušného systému, který pachatel pokládá před napadenou osobu nebo jej má u sebe.

Například pachatel vstoupil v pracovní době do pobočky banky GE Capital Bank se slovy: "Tak si jdu pro tu půjčku, dejte mi všecky peníze a máte na to 20 vteřin. Žádné hlouposti, má to dosah 100 metrů," a položil na pult u pokladní krabičku, kterou označil za nástražný výbušný systém. Druhou ruku přitom držel na batohu, kde měl nějaké neznámé zařízení s anténou, podle jeho slov šlo o odpalovací zařízení. Pokladní mu předala částku 130 000 Kč, mezi které umístila rozbušku ke znehodnocení bankovek. Pachatel si toho ovšem všimnul a přinutil bankovní rozbušku vyjmout. Poté odešel i s penězi ven. Ohledáním zjištěno, že se jednalo o atrapu, o výbušný systém nešlo.

Pachatel vstoupil do pobočky České spořitelny a. s., kde již nebyli žádní zákazníci, a přistoupil k přepážce č. 1 se slovy přepadení, peníze, děngi. Pracovnice přepážky mu vydala hotovost, kterou na přepážce měla, pachatel přistoupil k dalšímu okénku, kde mu další pracovnice přepážky vydala i svou finanční hotovost. Takto celkem získal 102 350 Kč.

Ovšem za mnohem kurióznější způsoby loupeží lze považovat tzv. "papírové loupežníky". Ti přijdou jako "běžní" zákazníci k bankovní přepážce, velmi často do GE Capital Bank, kde pracovnici přepážky dají lísteček - papír s nápisem upozorňujícím, že jde o loupežné přepadení, a požadavkem na vydání hotovosti. Jak se ukazuje, systém je pro pachatele velmi účinný a výhodný, protože zpravidla odcházejí s finanční hotovostí, aniž by si další přítomní zákazníci pobočky čehokoli všimli.

Např. V říjnu 2004 vstoupil v 9.00 h neznámý pachatel do pobočky banky GE Capital Bank, kde předložil pracovnici na přepážce papír s nápisem: "Žádné blbosti, držím dálkový odpalovač bomby. Dejte mně velké bankovky, jinak to tu vyhodím do vzduchu, a nic na mě nezkoušejte." Takto získal 50 000 Kč v 500korunových bankovkách.

Snad nejkurióznějším případem tohoto způsobu páchání (lístečkový způsob) se stal pachatel, který rovněž bez maskování přistoupil k peněžní přepážce jednoho peněžního ústavu, kde pracovnici přepážky předložil papír s upozorněním, že jde o přepadení, a aby mu vydala hotovost přepážky. Ta byla natolik duchapřítomná, že mu stroze odvětila, že mu žádné peníze nedá. Pachatel tedy bez jakékoli reakce odešel bez peněz, to vše za přítomnosti dalších zákazníků čekajících na odbavení.

Loupežná přepadení peněžních ústavů a pošt v Praze
od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2004 a některé objasněné případy.
rok 1996 - 4 skutky
 1997 - 5 skutků
 1998 - 4 skutky
 1999 - 23 skutků
 2000 - 9 skutku
 2001 - 8 skutků
 2002 - 2 skutky
 2003 - 20 skutků
 2004 - 60 skutků

Podle objektu napadení došlo v:
Komerční bance ke 12 skutkům
ČSOB k 7 skutkům
České spořitelně k 21 skutkům
České poště k 11 skutkům
GE Capital k 5 skutkům
Živnostenské bance k 2 skutkům
Reiffeisen Bank k l skutku
ABN k l skutku
celkem   6O skutků

Celková škoda způsobená pachateli při loupežných přepadeních bankovních domů a poštovních úřadů od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2OO4 činí 23 145 478 Kč.

Dokazování této trestné činnosti je velmi náročné. Pachatelé zpravidla mají přes obličej kukly a jejich popis je velmi problematický. Ani v případech tzv. lístečkových loupežníků, kteří splývají s "davem" dalších zákazníků v peněžním ústavu, není situace o nic lepší, i když by se dalo předpokládat, že pachatele s odkrytým obličejem si každý všimne a bude schopen podat jeho popis. Opak je pravdou. Nezbývá tedy policejním orgánům nic než poctivá mravenčí práce.

V poslední době se situace v odhalování pachatelů poněkud zlepšila díky kamerovým systémům, které jsou postupně instalovány v peněžních ústavech a jejichž provoz je zaznamenáván. Vyhodnocování těchto záznamů významně zvyšuje šanci pachatele odhalit a usvědčit z trestné činnosti.

 

Chmelík, J.
Současný stav a trendy páchání loupeží v peněžních ústavech
SOUHRN

Příspěvek reaguje na vzrůstající trend loupežných přepadení peněžních ústavů a následků, které tato trestná činnost přináší. Příspěvek je zaměřen zejména na porovnání nápadu této trestné činnosti a předpokládané vývojové trendy. Dále zevrubně pojednává o kriminogenních faktorech typických pro loupeže do peněžních ústavů. Blíže se pak soustřeďuje na stav loupeží do peněžních ústavů v Praze.