Příloha
V poslední době se stále více dostávají do popředí zájmů regiony v souvislosti s podporou rozvoje cestovního ruchu. Z toho důvodu byla pro příspěvek vybrána jedna z oblastí České republiky, která je vhodným územím pro revitalizaci, mimo jiné cestou rozvoje cestovního ruchu - Osoblažsko.
Poloha a charakteristika mikroregionu Osoblažsko
Území Osoblažska náleží Bruntálskému regionu a je součástí Moravskoslezského kraje, který je specifický značnou přírodní, ekonomickou a sociální různorodostí, což se odráží ve velké pestrosti, ale také jisté roztříštěnosti v možnostech cestovního ruchu a jeho rozvoje. Vedle průmyslové, ostravsko- karvinské aglomerace poznamenané dlouholetou průmyslovou činností, jsou zde i horské masivy a typicky venkovské oblasti s malým negativním dopadem civilizačních vlivů.
Mikroregion Osoblažsko byl po druhé světové válce (a je dosud) považován za příhraniční a okrajovou oblast České republiky se všemi negativními důsledky. Nachází se v severovýchodní části republiky mezi okresy Jeseník, Šumperk, Olomouc a Opava. Jeho severní část sousedí s Polskou republikou. Osoblažský výběžek,
kde žije kolem 5 000 obyvatel, zahrnuje devět obcí včetně jejich místních částí, v abecedním pořadí: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Liptáň, Osoblaha, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Rusín a Vysoká. Zcela na okraji mikroregionu leží obec Třemešná ve Slezsku.
Území se po politických událostech v roce 1989 a následných ekonomických reformách dostalo postupně do hluboké ekonomické a sociální krize. Zanikl státní statek Bruntál, největší podnik v regionu, který zaměstnával většinu obyvatel. Dosavadní pěstování monokultur a obecný pokles požadavků na zemědělskou produkci vyvolalo prudký nárůst nezaměstnanosti, odliv produktivních obyvatel z regionu a následný značný pokles životní úrovně. Nedostatek veřejných financí a podnikatelských aktivit, nedostatečná infrastruktura, prakticky neexistující obchodní, dopravní i stravovací obslužnost byly následné faktory, které odsunuly Osoblažsko na okraj veškerého zájmu.
Pouze některé obce mikroregionu vykazují drobnou podnikatelskou činnost především obchodní, stavební, ubytovací, vyskytují se i drobná řemesla.
Osoblažsko je dnes po všech stránkách relativně zaostalým regionem se všemi sociálně ekonomickými důsledky, k jehož revitalizaci může významně přispět i rozvoj cestovního ruchu, pro který je na Osoblažsku řada možností. V době, kdy jsem toto téma pojala jako základ doktorské disertační práce, nebyla žádná strategie mikroregionu Osoblažsko z pohledu rozvoje cestovního ruchu rozpracována. Příspěvek se pokouší uvést některé základní informace a závěry o možnostech cestovního ruchu v regionu, které byly získány a zpracovány.
Návrh strategického postupu rozvoje Osoblažska s orientací na cestovní ruch a jeho rozvoj
Návrh strategie rozvoje vychází obecně, a platí to i v případě cestovního ruchu, z následujících etap: analýza, syntéza, prognóza.
I. ANALÝZA
Analytická část byla provedena v několika krocích. Nejprve byly zpracovány veškeré informace z dostupných zdrojů. Jednalo se především o dotazníky, rozhovory, vlastní pozorování a studium historických a současných literárních pramenů Osoblažska, včetně informací o cestovním ruchu. Druhým krokem byla analýza stávajících objektů, které mohou okamžitě, či po jistých úpravách, sloužit cestovnímu ruchu. Třetím krokem analýzy byly potenciální objekty cestovního ruchu a v posledním, čtvrtém kroku bylo nutné seznámit se s platnými územními plány.
V textu jsou uvedeny pouze závěry z dotazníků a řízených rozhovorů s občany, zastupiteli obcí, studenty, rekreanty, s podnikateli, náhodnými “kolemjdoucími”, i s odborníky z různých oblastí cestovního ruchu, které potvrdily hypotézu: “V Osoblažském výběžku lze využít cestovního ruchu jako jednoho z nástrojů podpory a oživení regionu s pomocí pracovní síly tamních obyvatel.”
Stojí za zmínku, že v řadě sedmi důvodů nespokojenosti respondentů byl na pátém místě důvod “špatné, či žádné podmínky pro cestovní ruch a jeho rozvoj”. Hlavními důvody nespokojenosti jsou podle dotazovaných především: vysoká nezaměstnanost, nedostatečná dopravní a zásobovací obslužnost, nedostatečná obchodní síť a slabé podnikatelské aktivity. Ostatní individuální názory se projevily především v oblasti nedobrých vztahů mezi obcemi, kritice komunální politiky v oblasti rozvoje, v oblasti nízké úrovně služeb v hotelnictví a restauratérství, v nevhodné či neexistující publicitě regionu, v migraci obyvatel do města a v nedostatku kulturního vyžití. Problém bytové politiky, vzhled obcí, neudržované památky, zvýšená koncentrace sociálně nepřizpůsobivých osob, to jsou další argumenty nespokojenosti respondentů. Vyskytly se i negativní postoje dotazovaných k příjezdům rekreantů z měst.
Polovina dotázaných je přesvědčena, že cestovní ruch může být přínosem pro ekonomické oživení regionu a stejné množství respondentů je ochotno a připraveno na rozvoji cestovního ruchu v regionu přímo participovat s tím, že chybí konkrétní představy o způsobu účasti. Jen nepatrné množství dotazovaných se k účasti na tomto procesu vyjádřilo negativně.
Cestovní ruch a jeho přínos pro mikroregion spočívá podle téměř všech respondentů v charakteristikách, které navazují na důvody nespokojenosti či s nimi souvisejí. Jde o snížení nezaměstnanosti, ekonomický rozvoj obecně, příliv finančních prostředků do obecních pokladen, zvýšení počtu podnikatelů, motivace k podnikatelské činnosti, zvýšení životní úrovně, zájem investorů, popularizace regionu, zvýšení zájmu turistů
i podnikatelů o region, využití stávajících a budování nových cyklostezek, možnost přijímat zahraniční turistickou klientelu, vytvoření ubytovacích, kempovacích a stravovacích kapacit, snaha o údržbu krajiny a možnost dalšího zvelebování a úprav obcí.
Proti cestovnímu ruchu se vyjádřila asi desetina dotázaných s tím, že uvedli mezi hlavními důvody mj. i možnost zhoršení vztahů mezi obcemi i jednotlivci z důvodů jejich nerovných možností podílet se na cestovním ruchu, dále možnost zvýšení kriminality, poškozování krajiny a potřeba financí na cestovní ruch a jeho rozvoj.
Pro cestovní ruch se dá v mikroregionu využít především klidné a nehlučné prostředí, čisté ovzduší, blízkost přírody, nepoškozená krajina, cyklotrasa Opavice a přípojné naučné stezky, historické památky, úzkokolejná dráha aj. Individuální názory zdůraznily využití místního regionálního muzea Bohušov, travnatých hřišť, možnosti lovu drobné a spárkaté zvěře, koupání, tenisových kurtů a moderní kuželny ve Slezských Rudolticích.
Podle zastupitelů je třeba pro rozvoj cestovního ruchu v regionu vytvořit objekty cestovního ruchu v následujícím pořadí: ubytovací kapacity v kempech, v ubytovnách, v hotelích, v soukromí, stravování v restauracích, hospůdkách a rychlých občerstveních, infrastruktura - opravy pozemních komunikací, zajištění autobusových a vlakových spojů a výstavba parkovišť, kulturní zařízení - kulturní domy - zábavné programy, soutěže, různá vystoupení, sportovní zařízení - tenisové kurty a cyklotrasy, ostatní - oprava historických památek a následné zajištění průvodců a prodej suvenýrů, myslivost a rybolov, rekreační areály a podnikatelské zóny.
V mikroregionu zůstane i v budoucnu 70 % respondentů, z nich by přivítalo zaměstnání přímo v obci 8,2 %. Průměrný věk respondentů je u občanů 38 let a u studentů 16,5 let. Nižšího stupně vzdělání (vyučený bez maturity, základní) dosáhlo 60 % dotázaných, maturity (střední odborná škola, střední všeobecná, vyučený s maturitou) 34 % a vysokoškolské vzdělání celkem 6 %. Rekvalifikaci absolvovalo 10 % dotázaných. Občané jsou ochotni dojíždět za prací do vzdálenosti maximálně 10 km.
Pro zaměstnání v cestovním ruchu se vyslovilo 41 % a rozhoduje se 37 % dotázaných. Téměř polovina studentů ve svém budoucím zaměření inklinuje k práci ve službách a k podnikání.
Přestože současné podmínky v mikroregionu nevytvářejí optimální příležitosti pro rozvoj cestovního ruchu, minimální cestovní ruch existuje ve formě pobytu rekreantů, kteří zde vlastní především chaty a chalupy, ubytovávají se v kempu nebo u příbuzných. Délka pobytu je závislá na věku. Mladší generace zde tráví především víkendy a prázdniny, starší generace upřednostňuje delší pobyty od dubna do září. Svůj volný čas vyplňují rekreanti procházkami, prací na zahrádce, turistikou, sportem a jízdou na kole. Ostatní charakteristiky, jako jsou např. zvelebování domu, výlety do okolí, myslivost a rybolov, tvoří jen nepodstatnou část odpovědí.
II. SYNTÉZA
SWOT Osoblažska pro potřeby cestovního ruchu
Slabé stránky: Osoblažsko je od ostatního území ČR “odděleno” díky své geografické poloze. Je zde horší dostupnost území po komunikacích z hustě obydlených městských center, nedostatečná telekomunikační síť, nízká informovanost obyvatel o možnostech rozvoje cestovního ruchu ze strany státní správy, nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit a služeb na potřebné úrovni, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nízká sociálně kulturní úroveň a tomu odpovídající důsledky.
Silné stránky: Čisté životní prostředí, klid a možnost nenáročného prožití volného času, prostor s venkovskými rysy, kde výroba dosud nepotlačila přiměřený způsob života v souladu s přírodou, zájem o objekty individuální rekreace.
Příležitosti: Možnost revitalizace zemědělství jako zdroje obživy obyvatelstva spojené se zaváděním finalizace produkce; úroveň životního prostředí; hustá silniční síť s minimálním provozem jsou příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu, zejména cykloturistiky a ekoagroturistiky; rekreace rodin s dětmi především z ostravské průmyslové aglomerace apod.; využití úzkorozchodné železniční tratě jako historické technické atrakce v rámci komplexního využití území pro rozvoj cestovního ruchu; urychlené dopravní propojení území s Polskem, využití otevření hraničních přechodů, propustnost státní hranice s Polskem, což příznivě ovlivní podnikání, vysoký podíl přechodně bydlícího obyvatelstva (víkendy, dovolené) a další příliv návštěvníků zvýší kupní sílu, rozvoj individuálního ubytování v soukromí.
Ohrožení, která mohou zpomalit hospodářské oživení území: pokračování dosavadních negativních vývojových tendencí, výrazný nedostatek kapitálových zdrojů pro financování nezbytných nápravných ekologických opatření v rámci mikroregionu Osoblažsko může negativně ovlivnit stávající dobrou úroveň životního prostředí, nedostatečné kvalifikační předpoklady nezaměstnaného obyvatelstva najít nové uplatnění; vylidňování a možnost ztráty zájmu subjektů zajišťujících spojení s okolím (telekomunikace, železnice apod.); nenalezení konsensu všech zainteresovaných obcí, orgánů a organizace při dalším postupu řešení nezaměstnanosti v důsledku nevyužitého pracovního potenciálu a zaostalosti území Osoblažska.
Rozhodující priority: vytvoření místní základní a střední podnikatelské vrstvy, která působí zejména v oblasti služeb; uspokojování potřeb obyvatelstva a místních zájmů; vytvoření pocitu sounáležitosti mezi obyvateli, identity s mikroregionem a zvýraznění regionu jako celistvého subjektu v rámci okolí i ve vztahu k Polsku; zabránění vzniku trvale neobydleného pohraničí se všemi z toho plynoucími důsledky.
VIZE MIKROREGIONU: Vytvořit z Osoblažska komplexní rekreační oblast v horizontu 10 let založenou na zdravém životním prostředí, výjimečně zachovalé a nepoškozené přírodě, širokém portfoliu oblastí, forem a produktů cestovního ruchu, geografické a přírodní pestrosti.
III. PROGNÓZA
MISE – mikroregion Osoblažsko bude sloužit jako místo využití volného času a odpočinku pro skupiny obyvatelstva, které dávají přednost relaxaci v přírodním prostředí se všemi důležitými atributy včetně sportovního vyžití. Se vznikem a rozvojem cestovního ruchu a budováním potřebné infrastruktury se Osoblažsko stane nejen příjemným místem pro trávení dovolené, ale také pro život místních obyvatel.
Postup práce na přípravě strategie lze formálně rozdělit do několika kroků:
stanovení dlouhodobého cíle
dílčí cíle
nalezení opatření, nástrojů, kroků k dosažení dílčích cílů -
Navržené směry rozvoje v oblasti cestovního ruchu
agroturistika – zaměřena na všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Bude spočívat v pobytu na rodinné farmě či malém statku s možností vyzkoušet si pěstování plodin, chov dobytka a drobného hospodářského zvířectva. Cílem bude ozdravný pobyt v čistém a klidném prostředí v blízkosti přírody a zdraví prospěšným stravováním. Lokalita: Pitárné
trampování
školní a prázdninové pobyty pro děti a mládež
venkovská individuální turistika
církevní turistika
dovolená na úrovni
Dívčí Hrad
Slezské Rudoltice – moderní způsob využití volného času
Ubytování by v tomto případě představovalo vkusně a moderně zařízené pokoje v zámku s kvalitně poskytovanými službami hotelového typu. V okolí zámku se nachází travnaté hřiště, tenisový kurt a malý rybníček, tedy veškeré předpoklady pro aktivní využití volného času. Bylo by vhodné zde zřídit minigolf, venkovní kuželky a občerstvení v jarních a letních měsících. V létě by měl být využit rybník ke koupání pro ubytované. Lokalita: Dívčí Hrad a Slezské Rudoltice
svatební turistika
Všechny zmíněné typy využití volného času by byly propojeny v balíčku doprovodných služeb. Centrem zábavy a sportu by mělo být menší středisko s možností zapůjčení kol, sportovních potřeb a získání informací o kulturním dění v mikroregionu ve formě letáčků, map či nenákladných katalogů. Jednou ze základních turistických atrakcí by byla úzkokolejka, kde by se pořádaly v určitých časových intervalech jízdy historickými vozy malebnými nádražími s průvodčími v tehdejších uniformách. Lokalita: Bohušov, Dívčí Hrad.
Financování je důležitou oblastí, které je nutno věnovat maximální pozornost. Půjde především o veřejné rozpočty, kterými mohou být vlastní zdroje obcí, prostředky krajů, státní rozpočet a státní fondy a v neposlední řadě fondy Evropské unie. Tyto zdroje mohou být doplněny financemi investorů, jak českých, tak zahraničních. V procesu nalezení finančních zdrojů pro perspektivní záměry nebo vyhledávání strategického partnera mohou být nápomocny různé zprostředkovatelské finanční a realitní společnosti.
Závěr
Venkovská turistika představuje ideální způsob trávení volného času v přírodě, zvláště pro obyvatele průmyslových center. Zároveň je důležitá i tím, že minimalizuje negativní dopad cestovního ruchu na přírodní a sociální prostředí. Na této skutečnosti je nutno založit strategii cestovního ruchu pro Osoblažsko. V dnešní době potřebují lidé s velkým pracovním nasazením odpočívat především v příjemném prostředí přírody. Je však nutná dostatečná publicita. To platí i pro Osoblažsko. V současné době je Osoblažsko pokryto cyklotrasami a naučnými stezkami. Oficiálně byly označeny některé z významných památek a možno říci, že se na Osoblažsku pomalu rozvíjí i aktivity obcí v cestovním ruchu.