Týdeník Veřejná správa


Konzultace

JUDr.Vladimír Novotný,
katedra veřejné správy Policejní akademie ČR, Praha

Řízení před kolegiálním orgánem

Vyšlo v čísle 40/2005

ilustrační fotoNový správní řád upravuje obecně správní řízení probíhající před kolegiálním orgánem. Potřeba této úpravy řízení vyplývá z nejednotnosti úpravy v různých právních předpisech odlišných do té míry, že by zde adresát veřejné správy mohl být v nejistotě, zda je postup orgánu legální. Úprava v § 134 (1) platí pro správní řízení, ve kterém rozhoduje orgán složený z více členů. Jsou zde stanoveny některé odchylky, nebo upřesnění oproti obecné úpravě správního řízení.

Kolegiální orgán

Kolegiální orgán, je orgán správního úřadu složený z několika členů, zřizovaný na základě zákona a jemuž zákon svěřuje působnost a pravomoc. Bývá tří a více členný. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, vede řízení před tímto orgánem jeho předseda, případně člen, na kterém se orgán usnesl {někdy bývá označován jako předsedající}. Velmi často se takový orgán nazývá komise. Je však nutno připomenout, že komise jako správní orgán, který je nadán působností při rozhodování ve správním řízení, není totožná s komisí jako orgánem rady územního samosprávného celku (2).

Rozhodování předsedy orgánu

Předseda {předsedající) vydává samostatně usnesení s výjimkou usnesení o tom, zda je či není osoba účastníkem řízení a usnesení o zastavení řízení. Ostatní úkony, které nejsou rozhodnutím, provádí předseda také samostatně. Kolegiální orgán nemůže přenést na předsedu více oprávnění než stanoví zákon. Pokud by tedy předseda vydal usnesení, které přísluší orgánu nebo rozhodnutí, byl by to úkon nicotný.

Předseda také vede řízení před kolegiálním orgánem a má tedy k členům funkci organizační, ale současně se podílí na rozhodování s oprávněním člena orgánu.

Rozhodování kolegiálního orgánu

Kolegiální orgán rozhoduje po poradě hlasováním. Zákon zde nepřipouští vynechání porady, i když podrobnosti nestanoví. Porada je tedy obligatorní částí rozhodování a vždy musí být zaznamenána v protokolu. Zákon nestanoví rozsah porady před hlasováním. Každý člen kolegiálního orgánu je oprávněn při poradě, a to až do okamžiku zahájení hlasování, podat vlastní návrh na usnesení orgánu. Při poradě mohou být přítomni jen členové kolegiálního orgánu a osoba pověřená sepsáním protokolu. Zvláštní zákon však může stanovit, kdy je možno připustit přítomnost jiných osob. Přítomnost cizí osoby na poradě by mohla zakládat nezákonnost vydaného rozhodnutí. Tuto nezákonnost by zjišťoval odvolací orgán či soud, a to i bez návrhu. Návrhy na usnesení je možno {na rozdíl od hlasování} podávat i písemně.

Hlasování řídí předseda kolegiálního orgánu. Při hlasování nesmí být přítomen nikdo mimo členů kolegiálního orgánu a osoby pověřené vyhotovením protokolu, pokud zákon nestanoví jinak. Členové hlasují jednotlivě, poslední hlasuje předseda. Platí zde rovnost hlasů všech členů včetně předsedy. Má-li hlasovat více jak sedm členů, mohou hlasovat současně. O hlasování se vyhotovuje protokol, který podepisují členové orgánu a osoba pověřená sepsáním protokolu. Protokol může vyhotovit také některý člen orgánu. Protokol o hlasování se ukládá do správního spisu tak, aby se s ním nemohli účastníci a osoby, kterým bylo povoleno nahlédnutí do správního spisu, seznámit.

Hlasování může být tajné nebo veřejné. Veřejnost hlasování tu samozřejmě znamená hlasování jiným způsobem než tajným hlasováním na zasedání orgánu bez přítomnosti cizích osob. Způsob hlasování pro jednotlivé typy hlasování si určí kolegiální orgán zpravidla v jednacím řádu, případně o něm rozhodne před začátkem hlasování. Každý člen orgánu hlasuje osobně, zastoupení či korespondenční hlasování zde není možné.

Kolegiální orgán je způsobilý se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů, tato přítomnost musí být zajištěna po celou dobu hlasování. Usnesení orgánu je přijato nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Není tedy rozhodující, kolik bylo proti a kolik se zdrželo, ale vždy jen kolik bylo pro. Údaje o hlasech proti a o osobách, které se zdržely hlasování, mají význam pro zjištění počtu osob, které se hlasování účastnily, a tedy o celkovém počtu přítomných.

Kolegiální orgán musí projednat každý návrh na usnesení a o každém návrhu hlasovat. Jednací řád by měl stanovit pořadí, v jakém budou návrhy předkládány k hlasování, v jakém pořadí se hlasuje a další podrobnosti hlasování.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 40/2005.

Poznámky:

  1. Zákon č.500/2004 Sb., správní řád

  2. § 122 zákona č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů