Téma
V poslední době se můžeme setkat s výskytem dvou slov, kdy jedno je asociováno druhým: slova komunita či komunity a komunitní knihovny.
Slovo komunita pochází z latiny, kde communitas znamená lidské společenství, společnost, společenský smysl, obec. V anglosaském světě má slovo community široký význam a bývá překládáno jako společenství, veřejnost, shoda, družnost, obec, stát. V knihovnách ho chápeme především jako společenství lidí, které spojují zájmy, názory, přesvědčení, věk, profese či geografická příslušnost. Pojem komunita však představuje také kvalitativně novou skutečnost, která tímto spojením vznikne. Komunita se stává novým prostorem společného života. Není tedy něčím daným, ale neustále se měnícím prostředím lidí a vztahů mezi nimi.
Nové funkce knihoven
Před knihovnami se objevuje nová vize, která je spojena s jejich komunitním posláním. Již dávno přestaly být půjčovnami knih v tradičním slova smyslu, ale nabízejí svým uživatelům další možnosti při uspokojování jejich potřeb.
Proč jsou knihovny vhodným místem pro setkávání rozmanitých komunit, je dáno jejich potenciálem, tím, co nabízejí či mohou nabízet:
mají všeobecně dostupné knihovnické služby (všem věkovým skupinám, handicapovaným uživatelům, národnostním menšinám),
zprostředkovávají přístup ke kulturnímu a intelektuálnímu bohatství společnosti, čímž obohacují vzájemné poznání komunit,
svou informační a vzdělávací funkcí přispívají k růstu ekonomických schopností a možností obyvatel, v dlouhodobém měřítku mohou jako centra celoživotního vzdělávání ovlivnit nezaměstnanost v regionu,
plní důležitou sociální funkci - uchovávají a zprostředkovávají znakově zaznamenané znalosti a zkušenosti, čímž zajišťují kontinuitu dalšího vývoje lidské kultury,
disponují moderními informačními technologiemi a ze zákona garantují rovný přístup k informacím pro všechny,
vyznačují se znalostí místa a lidí, kterou mohou využít k rozvoji místních aktivit, podpoře rozvoje regionu a budování partnerské spolupráce,
nabízejí prostory pro setkávání členů komunity,
jsou místem, kde spolu lidé mohou hovořit, vzdělávat se, řešit problémy,
mají zkušenosti s poskytováním služeb občanům i organizacím,
poskytují finančně dostupné služby,
mají image neutrální instituce.
Otevřené společenské centrum
Jak vypadá komunitní knihovna? Je to veřejná knihovna, která svoji činnost neomezuje pouze na registrované čtenáře, ale uvědomuje si potenciál, který má jako kulturní instituce v místě svého působení. Je otevřeným kulturním a společenským centrem, jehož cílem je zlepšení kvality života obyvatel, podpora jejich kulturních a zájmových aktivit a tradiční lidové kultury. Neexistuje žádný univerzální model, jak má taková knihovna vypadat. Ve svých komunitních aktivitách musí vždy přihlížet k potenciálu a specifikům místa a reagovat na jeho potřeby, což předpokládá znalost aktuálních problémů místních komunit.
Rozhodnutí stát se komunitní knihovnou změní zcela zásadně charakter činnosti každé knihovny a v důsledku toho i její postavení. Knihovny prošly od dob svého vzniku zásadní proměnou v tom, že se z tradičních půjčoven staly zprostředkovateli vědění, tzn. informačními a vzdělávacími centry zabezpečujícími přístup k nejrůznějším informacím a poznatkům. Je však nutno se zamyslet, komu vlastně knihovny slouží a jak svůj potenciál využívají.
Uvědomíme-li si, že u nás máme takřka šest tisíc knihoven, které poskytují služby více než 1,5 milionu registrovaných čtenářů, což je zhruba čtrnáct procent populace, není tato situace příliš potěšující. Mají se knihovny s touto skutečností smířit nebo existuje možnost oslovit zbývajících 86 procent občanů?
Mnoho lidí si knihu raději koupí a existuje řada těch, kteří z nejrůznějších důvodů nečtou. Současná knihovna je však především prostorem pro setkávání všech, kteří hledají informace, kulturní vyžití, pomoc při řešení problémů, anebo jen společenství lidí, s nimiž by mohli pohovořit.
Prostor pro setkávání
Následováníhodnými komunitními aktivitami se může pochlubit Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, která od září letošního roku zahájila první ročník Akademie 3. věku – vzdělávání pro seniory, jejímž cílem je zachování a rozvoj psychických, komunikačních a sociálních aktivit, včetně celoživotního vzdělávání. Jedná se o soubor deseti přednášek s následnou besedou na různá společensko-vědní témata, například zdravá výživa, mezigenerační vztahy, příroda a historie Vyškovska nebo ochrana životního prostředí. Součástí Akademie bude i tzv. Seniorsurfing – kurzy počítačové gramotnosti a ve spolupráci s Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging v Praze Kurzy tréninku paměti www.kkdvyskov.cz/akademie/aktivizace.html.
Mezi další akce patří pravidelná Rodičovská setkávání vedená odborníkem na psychologické poradenství určená rodičům, prarodičům a dalším zájemcům o budování zdravých rodinných vztahů. Svou tradici mají Hovory s radnicí, neformální besedy občanů s představiteli města na různá aktuální témata. Mezi diskutované problémy patří problematika zdravotnictví, dopravní situace, školství či územní plánování. Ve spolupráci s místním občanským sdružením Thalia, dobrovolným sdružením divadelních souborů, hudebních skupin a kroužků dramatické výchovy pořádá knihovna komorní večery poezie a scénického čtení.
Komunitní funkce knihoven pomáhá nejen budovat otevřené a přátelské vztahy mezi komunitami, ale významným způsobem přispívá k rozvoji občanské společnosti. Lidé se mohou tvůrčím způsobem podílet na životě svého města či obce a získávají větší pocit odpovědnosti za zlepšení kvality společného života. Knihovny se tak mohou stát platformou společného řešení problémů či podpory rozmanitých kulturních aktivit.
I ta nejmenší knihovna má komunitní rozměr. Je to potenciál, s jehož pomocí může vstupovat do komunity obce, oslovovat ji či s ní účinně spolupracovat.