Týdeník Veřejná správa


Zahraničí

Jiří Zukal

Intelektuální život občanů Evropské unie

Vyšlo v čísle 37/2005

V červnu publikovala Evropská komise ve zvláštním čísle Eurobarometru výzkum zabývající se názory občanů Unie. Týkal se intelektuální stránky života občanů 25 členských států EU, jejich názorů na sociální a etické hodnoty, jejich vnímání současného světa, názorů na víru a náboženství, možnosti zapojení do politiky, spokojenosti se svým životem.

Nejspokojenější jsou Nizozemci, Dánové a Finové

ilustrační fotoZajímavý obrázek poskytly názory občanů na celkovou spokojenost se současným životem. Při odpovědích mohli respondenti přidělovat známky v intervalu od 1 do 10. Hodnoty od 1 do 2 vyjadřovaly jednoznačnou nespokojenost, hodnocení v intervalu 3-5 znamenalo nepříliš velkou spokojenost, hodnoty od 6 do 8 prezentovaly poměrně značnou spokojenost a 9-10 vyjadřovaly naprostou spokojenost se svým současným životem. Celkové výsledky signalizují, že občané “EU 25” jsou spokojeni, více než čtyři z pěti dotázaných (82 %) volili hodnoty v rozmezí 6–10. Nejvíce spokojenosti se svým životem projevili Nizozemci (97 %), Dánové (93 %), Finové (93 %) a Švédové (90 %). Na opačném konci žebříčku vyjádřili nejmenší míru spokojenosti občané nových členských států EU Litvy (60 %), Maďarska (62 %), Estonska (65 %) a Lotyšska (66 %). Z českých respondentů vyjádřily spokojenost se svým životem více než tři čtvrtiny občanů (77 %). Z průzkumu jasně vyplynulo, že spokojenost občanů nelze spojovat pouze s materiálním dostatkem. Svědčí o tom i fakt, že občané dvou států s nejvyšší hodnotou hrubého domácího produktu na obyvatele, tzn. Lucemburska a Irska, vyjádřili spokojenost se svým životem pouze z 89 %, respektive 88 %.

Nejčastěji přemýšlejí o smyslu života Kypřané

Část otázek průzkumu se týkala náboženství, duchovního života a filosofických názorů občanů Unie. Výsledky potvrdily značnou názorovou odlišnost v oblasti sociálních hodnot, etických principů a náboženského přesvědčení. Nad významem a smyslem života se nejčastěji zamýšlejí Kypřané a občané Řecka, které je kolébkou klasické filosofie. V popředí žebříčku jsou také občané pobaltských států Litvy a Lotyšska a dále Malty. Češi se umístili podle četnosti hloubání o smyslu života až v závěru žebříčku, následováni pouze Rakušany a Maďary. Ve srovnání s muži (69 %) projevily větší tendenci k přemýšlení o smyslu života ženy (78 %). Také respondenti s dosaženým vyšším vzděláním a lidé starší generace více inklinují k filosofickému hloubání. Jednoznačně nejméně starostí s přemýšlením o smyslu života si dělají zástupci nejmladší generace, která teprve nedávno opustila školní lavice (Tabulka).

Jedna z otázek průzkumu se týkala názoru, který ze čtyř nabízených citátů nejvíce koresponduje s názory respondenta v oblasti víry:

  1. Věřím, že existuje Bůh
  2. Nevěřím v existenci jakéhokoli typu ducha, Boha nebo nadpřirozené síly
  3. Věřím, že existuje nějaká forma duchovna nebo nadpřirozená síla
  4. Nevím

Výsledky průzkumu poukazují na značné rozdíly v jednotlivých členských státech. V průměru věří v Boha 52 % občanů EU, 27 % zastává opačný názor, 18 % respondentů je přesvědčeno o existenci určité nadpřirozené síly a 3 % občanů nezastávalo v dané záležitosti vyhraněný názor nebo prostě odpovědělo, že neví. Nejvíce věřících žije především ve státech jižního křídla Unie. Na Maltě, kde je římsko-katolické náboženství oficiálním náboženstvím, se k víře v Boha přihlásilo 95 % respondentů. Pouze 3 % z dotázaných odpověděla, že jsou bezvěrci. Na druhém místě podle počtu věřících se umístili občané Kypru (90 %), dále pak Řekové a Portugalci (81 %). Z bývalých států východního bloku se podle očekávání přihlásilo k víře v Boha nejvíce občanů v tradičně katolickém Polsku, kde 4 z 5 dotázaných občanů uvedli, že věří v Boha. Tato skutečnost vychází jednak z historie a důležitý je i fakt, že v letošním roce zesnulý papež Jan Pavel II pocházel z Polska a celý život usiloval o posílení víry v rodné zemi.

Na opačném konci žebříčku se umístili občané Estonska, kde se k víře v Boha přihlásilo pouze 16 % občanů. Na předposledním se místě se umístila Česká republika (19 %). Je však nutno konstatovat, že 54 % Estonců a každý druhý z dotázaných Čechů uvedli, že věří v cosi nadpřirozeného. S názory Čechů nekorespondují odpovědi slovenských občanů, kde více než 3 z 5 dotázaných potvrdili víru v Boha. Poměrně málo občanů se přihlásilo k víře v Boha ve skandinávských státech, především ve Švédsku (23 %) a Dánsku (31 %). Z hlediska demografického věří v Boha více ženy (58 %) nežli muži (54 %). Z věkového hlediska se k víře podle očekávání hlásí lidé starší věkové kategorie, především skupina nad 55 let (63 %). Na druhé straně nejmenší počet byl v kategorii 15–24 let (44 %). I když se lidé s vysokoškolským vzděláním zamýšlejí nad smyslem života nejvíce, víra v Boha je nejrozšířenější u skupiny občanů se základním vzděláním. Podle politického zaměření nejvíce věří v Boha občané vyznávající pravicovější názory (57 %) a občané stojící názorově ve středu politického spektra. Nejméně věřících průzkum prezentoval mezi občany hájícími levicové názory (41 %).

Dvě třetiny Evropanů se zajímají o politiku

Část otázek průzkumu se týkala zájmu občanů o politické dění a současnou situaci ve vlasti a ve světě. Na dotaz měli tentokráte občané pouze dvě možnosti odpovědi: zajímám se nebo nikoliv. Pro všechny členské státy dopadl průzkum pozitivně v tom smyslu, že ve všech 25 státech nadpoloviční většina dotázaných v odpovědích projevila zájem o politické dění a aktuální události. Celkově průzkum ukázal, že v Unii mají zájem o politiku více než dvě třetiny občanů (67 %). Největší zájem projevili Nizozemci (86 %), Dánové (85 %), Švédové (83 %) a Lucemburčané (79 %). Z nových 10 členských států Unie se zajímají o politické dění nejvíce Kypřané (78 %) a Češi (74 %). Na druhé straně relativně nejméně zájmu prezentovali Portugalci (53 %), Italové (58 %) a občané Malty (59 %).

Podle očekávání se více o politiku zajímají muži (73 %) nežli ženy (61 %). Podle politického zaměření lze konstatovat, že o něco více se o politické dění zajímají občané s pravicovým přesvědčením (67 %) nežli lidé levicových názorů (65 %). S poměrně velkým odstupem se umístili lidé vyznávající politiku středu (59 %), což je pochopitelné vzhledem k jejich názorové nevyhraněnosti a tím pádem menšímu zájmu o věci veřejné. S otázkou na zájem o politiku úzce souvisel dotaz, zda jsou občané o politice dobře informováni. Z těch, co se o politické dění zajímají, se 88 % domnívá, že je o politice dobře a dostatečně informováno. Naopak z občanů, kteří se o politické dění nezajímají, je spokojeno s informovaností o politice pouze 12 % respondentů. Otázkou však zůstává, zda hlavní příčinou nespokojenosti s informovaností není jejich nezájem o tuto oblast, neboť ve všech státech Unie existuje řada způsobů, umožňujících občanům získat informace, které by snadno zajistily jejich informovanost.

Občané by se měli více zapojovat do veřejného života

Další z otázek se týkala názoru, zda by se měli občané více zapojovat do politiky a věcí veřejných. O potřebě většího podílu zapojení svědčí fakt, že v průměru 3 ze 4 dotázaných (75 %) se vyslovili pro větší angažovanost občanů v politice. Tento názor zastává většina respondentů ve všech 25 členských státech, i když mezi jednotlivými z nich jsou podstatné rozdíly. Nejvíce jsou přesvědčení o nutnosti většího zapojení do politiky Švédové (91 %), Němci (87 %), Lucemburčané (81 %). Následují Finové a Češi, u kterých zastávají tento názor 4 z 5 dotázaných. Nejméně zájmu o zapojení do politiky projevili Maďaři (53 %), Portugalci (57 %) a Slováci (63 %). Respondenti měli také zodpovědět otázku, do jaké míry si myslí, že mají svůj osobní vliv na kroky, které podniká jejich vláda. V tomto směru jednoznačně převažují skeptické názory občanů EU. Ve všech státech většina občanů nepochybuje o svém malém vlivu na vládní politiku, přičemž nejméně ideálů v tomto směru mají občané nových členských států. Největší pesimismus v tomto směru projevili Češi (89 %), Poláci (89 %) a Litevci (88 %). Pouze jedna třetina z dotázaných respondentů v Unii má představu, jakým způsobem by se daly zohlednit a prosadit jejich osobní názory. Pouze ve čtyřech státech (Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko) zastává nadpoloviční většina občanů názor, že zná způsoby a prostředky, kterými je možno prosadit názor ve věcech veřejných a v politické oblasti.

Největší stupeň přesvědčení o možnosti intenzivnějšího zapojení občanů do politiky a veřejného života mají občané s vysokoškolským vzděláním a z hlediska povolání manažeři a vedoucí pracovníci. Nejmenší představu o tom, jak se zapojit do veřejného života mají manuální pracovníci. Také muži (38 %) mají jasnější představu o možnosti prosazování svých názorů nežli ženy (30 %).

Celkově průzkum potvrdil, že i v oblasti názorů na možnost zapojení do politiky jsou mezi jednotlivými státy značné rozdíly. Na jedné straně lze vytipovat skupinu tradičně katolických států (Španělsko, Itálie, Irsko, Polsko, Slovensko), kde občané mají relativně menší zájem o politiku, i když jsou o ní poměrně dobře informováni. V těchto státech mají občané také větší problémy se zapojením do politického života. Na druhé straně průzkum ukázal, že v severní Evropě (Dánsko, Nizozemsko, Německo), kde se prosazuje více protestantismus, je společnost více ovlivňována politikou. V těchto státech jsou občané více seznamováni s formami místní demokracie též prostřednictvím náboženských komunit.

Průzkum Eurobarometru poskytl z mnoha úhlů obrázek o tom, jaký je duchovní život občanů EU a jaké názory v intelektuální oblasti tito občané zastávají.

Tab. : Jak často přemýšlejí občané EU o smyslu života? (odpovědi v %)

Stát

Často

Někdy

Občas

Nikdy

Nevím

Kypr

69

23

5

3

-

Řecko

56

28

12

4

-

Litva

52

36

9

2

1

Malta

52

35

8

5

-

Lotyšsko

47

38

10

4

1

Lucembursko

47

31

12

9

1

Polsko

41

39

14

6

-

Nizozemsko

41

38

15

6

-

Dánsko

40

39

16

4

1

Finsko

39

44

15

2

-

Estonsko

37

41

17

5

-

Belgie

37

37

18

7

1

Slovinsko

36

44

14

5

1

Slovensko

35

39

21

4

1

EU 25

35

39

18

8

-

Španělsko

34

41

17

8

-

Itálie

34

40

15

10

1

Francie

34

38

17

10

1

Německo

34

37

22

7

-

Irsko

34

34

21

9

2

Portugalsko

32

51

12

4

1

Velká Brit.

32

37

21

10

-

Švédsko

30

45

20

5

-

Česko

29

40

20

10

1

Maďarsko

27

35

22

15

1

Rakousko

26

43

22

9

-