Příloha
Úvod
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008 navazuje na výsledky, analýzy, cíle a hodnotový rámec Koncepce prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 1998–2000 a Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004.
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008 je v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, s Akčním plánem Evropské unie boje proti drogám pro období 2000-2004, s Usnesením vlády ČR k Národní strategii protidrogové politiky na období 2005-2009, s Usnesením vlády ČR ke Strategii prevence kriminality na léta 2005-2008 a dokumentem WHO Evropské zdraví 21–Cíl 12 a s Usnesením vlády č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti prevence sociálně patologických jevů plní několik důležitých úkolů.
Jedná se o
stanovování základních strategií v daných oblastech;
stanovení priorit na budoucí období;
podporu vytváření vazeb a struktury subjektů realizujících či spolupodílejících se na vytyčených prioritách;
podporu vytváření materiálních, personálních a finančních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci prevence ve školství.
Základními cíli strategie primární prevence sociálně
patologických jevů na období 2005-2008 jsou:
výchova ke zdravému životnímu stylu
rozvoj a podpora sociálních kompetencí
zkvalitněním koordinace a kontroly specifické primární prevence napříč resorty dosáhnout vyšší kvality a efektivity prováděných programů.
Principy Strategie prevence budou v roce 2005 dále rozpracovány v aktualizaci Metodického pokynu pro prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a podrobně konkretizovány v manuálu Sociálně patologické jevy – průvodce pedagoga, jehož vydání MŠMT plánuje v souladu s Akčním plánem k Národní strategii protidrogové politiky v roce 2006.
Konkretizace a harmonogram plnění jednotlivých cílů ve Strategii obsažených budou rozpracovány v následném Akčním plánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008.
Všechny výše uvedené dokumenty budou v průběhu roku 2005 postupně zveřejňovány na www.msmt.cz (adresář Prevence).
Cílové skupiny primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008
Děti a mládež
Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku
s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům
schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí
přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi
schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů
s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám
podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek
Pedagogičtí pracovníci
Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog
vzdělaný,
odborně erudovaný,
komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený,
svou osobností se pozitivně podílející na vývoji sebeuvědomění žáka
schopný vyučovat za aktivní účasti dětí.
Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.
Specifické cílové skupiny
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodicky zajišťuje a koordinuje specifickou primární prevenci na meziresortní úrovni a úzce spolupracuje při realizaci preventivních aktivit s fungující sítí koordinátorů a metodiků.
Meziresortní pracovní skupina
Krajští školští koordinátoři prevence
Metodici prevence
Školní metodici prevence
Nestátní neziskové organizace
Škola rodičům pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí a výchovou dítěte k dovednosti žít ve formální společenské instituci.
Je prokázáno, že vzájemná spolupráce rodiny a školy výraznou měrou přispívá ke školní úspěšnosti dětí i k prevenci sociálně patologických jevů.
Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení je třeba sladěných a propojených opatření v oblasti
sociálně právní ochrany dětí,
zdravotnických zařízení,
místní samosprávy,
nestátních neziskových organizací,
poradenských institucí ve školství,
duchovních sdružení,
policie,
kulturních středisek,
zájmových organizací,
podnikatelských subjektů.
Školy a školská zařízení musí usilovat o integraci primárně preventivních aktivit, které samy poskytují, se službami specializovaných zařízení, zejména pedagogicko-psychologických poraden (PPP), speciálně pedagogických center (SPC), středisek výchovné péče (SVP) a informačně poradenských středisek při Úřadech práce (IPS ÚP).
Zásady primární prevence resortu školství, mládeže a tělovýchovy
Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (dále jen ”prevence”) v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje aktivity v oblastech prevence:
násilí a šikanování,
záškoláctví,
kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování,
ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže,
xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,
užívání návykových látek (včetně opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,
netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),
diváckého násilí,
domácího násilí,
komerčního sexuálního zneužívání dětí,
syndromu týraných a zneužívaných dětí,
sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.
Vymezení pojmů v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů
Primární prevencí rozumíme veškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojených se sociálně patologickými jevy (dále SNJ).
Efektivní primární prevencí se míní odbornou veřejností akceptovaná úroveň poskytovaných služeb (programů), která umožňuje dosažení maximální kvality a efektivity preventivního působení s cílem předcházet problémům a následkům souvisejících se sociálně patologickými jevy a dalších možných souvisejících problémů.
Specifickou primární prevencí se rozumí takové aktivity a služby, které se zaměřují specificky na prevenci SPN, a které se snaží předcházet nebo omezit jejich nárůst (případně snížit výskyt). Explicitně se zaměřuje na:
určité cílové skupiny
určité handicapované či vulnerabilní (znevýhodněné) cílové skupiny
Jasná profilace těchto programů na určitou formu nežádoucího chování je odlišuje od nespecifických programů. Specifičnost programů je tak dána nutností zaměřit se pouze na určité cílové skupiny, jevící se například jako ohroženější či rizikovější než skupiny jiné. Někdy pro rozlišení specifické a nespecifické primární prevence využíváme tzv. ekonomickou negativní definici: programy specifické primární prevence sociálně patologických jevů jsou takové programy, které by za neexistence fenoménu sociálně patologických jevů nevznikaly a nebyly rozvíjeny. Programy musejí respektovat specifika cílové skupiny. Specifická primární prevence se obvykle zaměřuje na ty, u nichž předpokládáme vyšší náchylnost k rizikovému chování (ať již z hlediska věkového, sociálního, situačního apod.).
Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (například různé volnočasové aktivity) by existovaly a byly žádoucí i v případě, že by neexistovaly sociálně patologické jevy, tj. bylo by i v takovém případě smysluplné tyto programy rozvíjet a podporovat. Nespecifické programy v tomto smyslu nelze vztahovat k určitému fenoménu, jehož výskytu se program snaží předcházet (působí obecně, nespecificky), nebo jeho výskyt alespoň posunout do vyššího věku cílové skupiny. Jako primární prevence jsou s úmyslem získání finančního příspěvku velmi často prezentovány nejrůznější volnočasové aktivity (například Fotbalem proti drogám apod.).
Zdravým způsobem života rozumíme takový životní způsob, který zahrnuje aktivity podporující “stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody” (definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace), a který je nezbytnou součástí prevence drogových závislostí a možných souvisejících sociálně patologických jevů.
Souvisejícími sociálně patologickými jevy rozumíme negativní formy chování a jednání, které přímo nebo nepřímo souvisejí se sociálně patologickými jevy (například s užíváním návykových látek různé formy agresivního chování, problematika HIV/AIDS, gambling apod.)
Standardy primární prevence rozumíme obecně akceptovanou minimální úroveň poskytovaných služeb zaručující kvalitu a účinnost služeb v oblasti primární prevence s ohledem na typ, formu služeb (programu) a složení cílové populace.
MŠMT klade důraz zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu.
Součástí systému jsou Standardy primární prevence, od jejichž naplňování při preventivních aktivitách se očekává dodržení potřebné úrovně a kvality daných aktivit. Specifické primárně-preventivní programy v oblasti prevence jsou tedy programy, které se explicitně zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji sociálně patologických jevů.
Právě jasná profilace těchto programů (snaha působit selektivně, specificky) na určitou formu rizikového chování odlišuje tyto programy od programů nespecifických. Specifičnost programů je dále dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroženější či rizikovější, než skupiny jiné.
Není (ekonomicky ani odborně) smysluplné, aby všemi typy těchto programů procházely například všechny děti, ale pouze ty, u nichž předpokládáme vyšší pohotovost k rizikovému chování (ať již z hlediska věkového, sociálního apod.).
Organizační systém primární prevence v ČR
Na horizontální úrovni ministerstvo aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti) a nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády a Republikový výbor prevence kriminality při Ministerstvu vnitra – v těchto orgánech jsou zastoupeny všechny věcně příslušné resorty).
V rámci této úrovně byly ustanoveny při ministerstvu:
Pracovní skupina specifické primární protidrogové prevence
Pracovní skupina prevence kriminality a ostatních sociálně patologických jevů
složené ze zástupců věcně příslušných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, školských poradenských zařízení, vysokých škol, přímo řízených organizací ministerstva a vybraných odborníků na danou problematiku.
Hlavní subjekty systému resortu školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast primární prevence
Na vertikální úrovni ministerstvo metodicky vede a koordinuje síť koordinátorů a metodiků, tvořenou
krajskými školskými koordinátory prevence
metodiky prevence
školními metodiky prevence
Dne 9. února 2005 byla schválena Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která stanovuje následující –
realizace prevence
ve škole či školském zařízení je pověřen koordinací tvorby a kontrolou realizace preventivního programu školy školní metodik prevence
na úrovni okresu zabezpečuje koordinaci činností v oblasti prevence sociálně patologických jevů metodik prevence.
Školní prostředí a sociální klima
Podmíněnost sociálního klimatu kvalitami dalších faktorů způsobuje, že sociální klima má primárně rozměr živelně a nekontrolovaně působícího jevu (sociální prostředí vždy na nás nějak působí a my je prožíváme), ale má i rozměr jevu, který je zároveň možné pozitivně ovlivňovat a kontrolovat (vytvářet podmínky, zdokonalovat, kultivovat). Špatně pociťované klima je většinou výsledkem ponechání věcí živelnosti, zanedbání kultivace, cílevědomých snah o kvalitu.
Bezpečné klima můžeme považovat za kvalitu, která dává instituci nový charakter, dává jí znaky méně formální, znaky komunity.
V bezpečné komunitě lidé překonávají skupinově určenou nerovnost mezi sebou dvěma způsoby:
všechny skupiny v komunitě se navzájem pojímají jako partneři, spatřují v sobě rovnoprávné lidské bytosti (bez ohledu na původ, pohlaví, věk, pracovní zařazení a osobní předpoklady) a chovají se k sobě podle humanistické zásady, že každý člověk má svou důstojnost;
všechny skupiny zůstávají ve svých rolích a záměrně je rozvíjejí na principu otevřeného partnerství.
Obsahově zahrnuje sociální klima ustálené postupy vnímání, hodnocení a reagování na to, co se ve škole, ve třídě, v pedagogickém sboru odehrává. Klima je souborem:
zobecněných postojů;
schopností vnímat procesy odehrávající se ve škole, ve třídě či v pedagogickém sboru;
emocionálního reagování žáků a učitelů na ně. Důraz je položen na to, jak klima vidí a interpretují sami aktéři (žáci, učitelé), než na to, jaké je klima “objektivně”. To proto, že právě subjektivní pohled ovlivňuje jejich přemýšlení, rozhodování a jednání.
Zaměřením na rozkrytí vlastního sociálního klimatu a na tvorbu jeho bezpečného charakteru škola zvyšuje efektivitu vzdělávání, které poskytuje, ve čtyřech ohledech:
bezpečné klima posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů – má význam pro aktuální průběh výuky a učení a z dlouhodobého hlediska pro kvalitu výsledků vzdělávání;
bezpečné klima navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů a ve svém důsledku posiluje vyrovnané sebevědomí osobnosti jako základu jejího zdravého vývoje a duševní odolnosti v dospělosti;
podmínky a procesy, jimiž se daří bezpečné sociální klima ve škole vytvářet, působí na žáky i učitele formativně, odnášejí si do dalšího života a jiných oblastí života vzorce pro svoje sociální chování v kterékoliv komunitě;
bezpečné prostředí zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků, rodičů a učitelů uvnitř i vně školy a vytváří předpoklady pro to, aby škola dokázala řešit včas, adekvátně a na odborné úrovni výskyt takových nežádoucích jevů mezi dětmi a mládeží jako jsou zdraví škodlivé návyky a sociálně patologické chování, například šikanování, jehož výskytu se nevyhne žádná škola – rozdíl však je v tom, zda je připravena šikaně čelit nebo se snaží ji zakrýt.
Cíle Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008
MŠMT v rámci své gesce za oblast primární prevence v České republice usiluje v dlouhodobém horizontu o vytvoření a nastolení bezpečného prostředí, tj.
prostředí, v němž kvalifikovaný, legislativně zakotvený stabilní systém metodiků prevence na všech úrovních při vytvořených potřebných podmínkách pro práci, realizuje akreditované programy, které naplňují kritéria daná Standardy primární prevence.
Současnou nezbytnou podmínkou pro tuto realizaci jsou:
Provázanost systému resortu školství se systémy ostatních věcně příslušných resortů
Jednotný systém koordinace činností v oblasti primární prevence na horizontální i vertikální úrovni preventivní činnosti přímo řízených organizací MŠMT a preventivních strategií na úrovni krajů
Efektivní spolupráce na meziresortní a mezinárodní úrovni v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže
Funkční informační systém pro realizaci preventivního působení
Funkční systém vzdělávání školních a metodiků a krajských koordinátorů prevence
Efektivní systém akreditací vzdělávacích programů v oblasti primární prevence
Vícezdrojové a víceleté financování projektů primární prevence.
K naplnění výše stanovených dlouhodobých cílů a v návaznosti na realizovanou SWOT analýzu a v souladu s jejími výstupy byly vytyčeny střednědobé a krátkodobé cíle v oblastech koordinace, vzdělávání, financování a legislativy pro období 2005-2008.
STŘEDNĚDOBÉ CÍLE
Koordinace
V rámci krajů zřízení pracoviště či pracovní skupiny pro komplexní koordinaci všech subjektů vstupujících do primární prevence (Vznik Regionálních center prevence)
Zavedení do praxe minimálních standardů primární prevence sociálně patologických jevů
Zavedení do praxe systému akreditací programů primární prevence sociálně patologických jevů
Zavedení do praxe manuálu dobré praxe pro oblast prevence sociálně patologických jevů
Podpora součinnosti a propojení všech subjektů participujících na oblasti primární prevence, a to na vertikální i horizontální úrovni
Tvorba, distribuce a implementace metodických materiálů a publikací určených poskytovatelům i příjemcům služeb v oblasti primární prevence
Podpora zapojování rodin do života škol a školských zařízení.
Vzdělávání
Vytvoření a zavedení do praxe systému akreditací vzdělávání v oblasti primární prevence a sjednocení parametrů udílení těchto akreditací
Revize systému kontroly kvality vzdělávacích programů zaměřených na oblast primární prevence
Zavedení do praxe specializačního studia školních metodiků prevence; specializační studium bude organizováno ve smyslu návrhu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků jako studium k výkonu specializovaných činností
Zavedení do praxe systému vzdělávání v oblasti posilování právního vědomí v problematice prevence sociálně patologických jevů.
Financování
Vytvoření stabilního grantového systému pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů
Finanční zabezpečení funkce školního metodika prevence (snížená přímá míra vyučovací povinnosti)
Vytvoření a podpora systému víceletého financování pro oblast primární prevence sociálně patologických jevů.
Legislativa
Vymezení pozic metodiků prevence na všech úrovních v katalogu prací včetně systému jejich pravidelného odměňování
Školní preventivní strategii (dříve Minimální preventivní program) zařadit do školních vzdělávacích programů.
KRÁTKODOBÉ CÍLE
Koordinace
Prohlubování spolupráce MŠMT s věcně zainteresovanými subjekty na vertikální (resorty, resortní i nadresortní skupiny, komise, poradní výbory a orgány) i horizontální úrovni (kraje, okresy, školy a školská zařízení, NNO, VŠ)
Metodická, koncepční a koordinační podpora MŠMT rozvoji realizace školních preventivních strategií na úrovni škol a školských zařízení
Součinnost a propojení všech subjektů participujících na oblasti primární prevence, a to na vertikální i horizontální úrovni
Specifikace rolí, kompetencí, podílů a vymezení působnosti jednotlivých resortů v PP
Zmapování potřeb v oblasti primární prevence ve všech krajích s jednoznačným určením priorit
Aktualizace metodického pokynu k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT v návaznosti na nový Školský zákon a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
Vzdělávání
Pilotní ověřování praxe specializačního studia školních metodiků prevence; specializační studium bude organizováno ve smyslu návrhu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků jako studium k výkonu specializovaných činností
Podpora kontinuálních programů se sebezkušenostními prvky
Podpora cíleného vzdělávání pro poskytovatele i příjemce služeb v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů v klíčových kompetencích – jako např. fundraising, právní povědomí.
Financování
Finanční podpora a rozvoj realizace školních preventivních strategií na úrovni škol a školských zařízení formou dotačních řízení vyhlašovaných MŠMT
Realizace dotační politiky v oblasti primární prevence(Program I. a Program II.)
Participace na realizaci dotační politiky v oblasti primární prevence u ostatních orgánů státní správy a samosprávy.
SWOT analýza
V roce 2003-2004 byla ve spolupráci s krajskými školskými koordinátory prevence realizována SWOT analýza, jejímž hlavním cílem a posláním bylo vymezení
silných stránek – tj. toho, co pozitivně ovlivnilo vývoj realizace prevence v období 2001-2004
slabých stránek – tj. toho, co je považováno za negativní faktor v období 2001-2004 a co je tudíž třeba zlepšit
příležitostí – tj., co je vnímáno jako příležitosti, které mohou do budoucna ovlivnit (ať již v pozitivním či negativním smyslu slova) oblast prevence
hrozby – tj. vše, co je vnímáno jako jednoznačná hrozba budoucnosti pro oblast prevence.
Za hlavní silné stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:
zlepšování systému vzdělávání a postupné prosazování systému celoživotního vzdělávání,
rozšíření právního vědomí
stabilní tok financí z MŠMT formou dotací
podmínky pro volnočasové aktivity dětí a mládeže (strukturované a organizované)
existence sítě středisek SVČ a NNO v oblasti spec. i nespec. PP
stabilizovaný systém primární prevence ve školství, MŠMT, KÚ, OMP, ŠMP, NNO, které se podílejí na programech
Existence celonárodní strategie na poli primární prevence doplněná (v mnoha případech) o obdobné strategie krajské
Školní preventivní strategie v každé škole a jejich každoroční precizace, krajské vyhodnocení a kontrola ČŠI
vzájemná a otevřená komunikace mezi resorty a kraji (krajskými úřady).
SLABÉ STRÁNKY – Tab. 2, Graf 2
Za hlavní slabé stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:
prevence pouze ve škole, po skončení vyučování nemožnost postihu, nekontrolovatelnost žáků
spolupráce s rodiči
prevence jen ve školách, absence prevence v rodinách
absence kontinuálního vzdělávacího systému
nedostatečné pregraduální i postgraduální vzdělávání pedagogů v oblasti komunikace a SPJ
neodbornost pedagogů v dané oblasti (absence právního vědomí)
nedostatečné pravomoci OMP a ŠMP
nejasná měřitelná kritéria sledování efektivity MPP
neschopnost měřit efektivitu
absence schopnosti evaluace preventivních programů
absence systému udělování akreditací vzdělávání
nedostatečná a kontraproduktivní mediální politika ve vztahu k primární prevenci (dále jen PP)
nedostatečné legislativní zakotvení prevence
Za příležitosti v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:
vytvoření stabilního grantového systému
čerpání dotací z EU
možnost systematického a dlouhodobého vzdělávání metodiků prevence (OMP a ŠMP), zkvalitnění výuky na VŠ
rozšiřování znalostí v oblasti právního vědomí
standardy kvality PP
certifikace programů PP v ČR
omezení reklamy na legální drogy
zkvalitnění meziooborové spolupráce, spolupráce mezi PPP, PC a krajským úřadem
rámcové vzdělávací programy
posílení a efektivní využití pozice třídního učitele
vznik školských poradenských pracovišť
zajištění statutu ŠMP
evaluace programů
HROZBY – Tab. 4
Za hrozby v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:
nechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášejí okamžitý viditelný výsledek
nedostatečné využití stávající legislativy a nedostatečná kontrola dodržování legislativy
nedostatečná ochrana dětí před alkoholem a pasivním kouřením v rodině a na veřejnosti
vysoká společenská tolerance k legálním drogám
mobilní telefony, Internet
liberalizace drogové politiky
absence pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví
nejasná součinnost a propojení vertikální a horizontální úrovně v oblasti primární prevence
ztráta komunikace mezi klíčovými subjekty, ztráta koncepce
podceňování primární prevence
absence certifikací programů PP
Tab.1: SWOT analýza - SILNÉ STRÁNKY
systém, strategie, koncepce |
12 |
A |
vzdělávání |
7 |
B |
koordinátoři, metodici |
6 |
C |
volnočasové aktivity |
5 |
D |
legislativa |
5 |
E |
přístup k informacím |
4 |
F |
financování |
3 |
G |
odborníci v PP |
2 |
H |
zájem, snaha řešit problémy |
2 |
I |
programy PP |
2 |
J |
mezinárodní spolupráce |
1 |
K |
MPP |
1 |
L |
monitoring |
1 |
M |
Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14
Tab. 2: SWOT analýza - SLABÉ STRÁNKY
systém, strategie, koncepce |
9 |
A |
vzdělávání |
7 |
B |
podmínky práce ve Š a ŠZ |
6 |
C |
financování |
4 |
D |
metodici, koordinátoři |
4 |
E |
spolupráce rodiny a školy |
3 |
F |
koordinátoři, metodici |
3 |
G |
evaluační nástroje |
3 |
H |
kontrola kvality, certifikace |
2 |
I |
mediální politika |
2 |
J |
negativa práce v PP |
2 |
K |
patologická latence |
1 |
L |
Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14
Tab. 3: SWOT analýza – PŘÍLEŽITOSTI
vzdělávání |
11 |
A |
koordinace, strategie, koncepce |
6 |
B |
podmínky práce ve Š a ŠZ |
6 |
C |
metodici, koordinátoři |
6 |
D |
financování |
4 |
E |
legální drogy |
4 |
F |
kontrola kvality, certifikace |
3 |
G |
geneze oblasti PP |
3 |
H |
spolupráce rodiny a školy |
2 |
I |
EU |
2 |
J |
služby v oblasti PP, SP a TP |
2 |
K |
zkušenosti z realizace PP |
2 |
L |
zájem, chuť |
2 |
M |
volnočasové aktivity |
1 |
N |
monitoring |
1 |
O |
demotivace, nechuť |
1 |
P |
legislativa |
1 |
Q |
Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14
Tab. 4: SWOT analýza - HROZBY
systém, strategie, koncepce, koordinace |
7 |
A |
životní styl |
4 |
B |
podceňování problematiky PP |
4 |
C |
vzdělávání |
4 |
D |
geneze výskytu soc. patologických jevů |
3 |
E |
legální drogy |
3 |
F |
organizovanost drogových zločinů |
3 |
G |
zdravotní aspekty |
3 |
H |
osobnostní předpoklady ŠMP |
2 |
I |
legislativa |
2 |
J |
vliv médií |
2 |
K |
nezájem, nechuť |
2 |
L |
aspekt rodiny |
2 |
M |
financování |
2 |
N |
podmínky pro práci ŠMP |
1 |
O |
liberalizace v oblasti PP |
1 |
P |
přeceňování problematiky PP |
1 |
Q |
kontrola kvality, certifikace |
1 |
R |
Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14
Graf 1: SWOT analýza – SILNÉ STRÁNKY
Graf 2: SWOT analýza – SLABÉ STRÁNKY
Graf 3: SWOT analýza – PŘÍLEŽITOSTI