Týdeník Veřejná správa


Příloha

Mgr. Martina Budinská,
Úsek prevence odboru 24,
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008

Vyšlo v čísle 37/2005

Úvod

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008 navazuje na výsledky, analýzy, cíle a hodnotový rámec Koncepce prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 1998–2000 a Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004.

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008 je v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, s Akčním plánem Evropské unie boje proti drogám pro období 2000-2004, s Usnesením vlády ČR k Národní strategii protidrogové politiky na období 2005-2009, s Usnesením vlády ČR ke Strategii prevence kriminality na léta 2005-2008 a dokumentem WHO Evropské zdraví 21–Cíl 12 a s Usnesením vlády č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti prevence sociálně patologických jevů plní několik důležitých úkolů.

Jedná se o

Základními cíli strategie primární prevence sociálně

patologických jevů na období 2005-2008 jsou:

Principy Strategie prevence budou v roce 2005 dále rozpracovány v aktualizaci Metodického pokynu pro prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a podrobně konkretizovány v manuálu Sociálně patologické jevy – průvodce pedagoga, jehož vydání MŠMT plánuje v souladu s Akčním plánem k Národní strategii protidrogové politiky v roce 2006.

Konkretizace a harmonogram plnění jednotlivých cílů ve Strategii obsažených budou rozpracovány v následném Akčním plánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008.

Všechny výše uvedené dokumenty budou v průběhu roku 2005 postupně zveřejňovány na www.msmt.cz (adresář Prevence).

Cílové skupiny primární prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008

Děti a mládež

Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku

Pedagogičtí pracovníci

Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog

Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.

Specifické cílové skupiny

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodicky zajišťuje a koordinuje specifickou primární prevenci na meziresortní úrovni a úzce spolupracuje při realizaci preventivních aktivit s fungující sítí koordinátorů a metodiků.

Škola rodičům pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí a výchovou dítěte k dovednosti žít ve formální společenské instituci.

Je prokázáno, že vzájemná spolupráce rodiny a školy výraznou měrou přispívá ke školní úspěšnosti dětí i k prevenci sociálně patologických jevů.

Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení je třeba sladěných a propojených opatření v oblasti

Školy a školská zařízení musí usilovat o integraci primárně preventivních aktivit, které samy poskytují, se službami specializovaných zařízení, zejména pedagogicko-psychologických poraden (PPP), speciálně pedagogických center (SPC), středisek výchovné péče (SVP) a informačně poradenských středisek při Úřadech práce (IPS ÚP).

Zásady primární prevence resortu školství, mládeže a tělovýchovy

Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (dále jen ”prevence”) v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje aktivity v oblastech prevence:

  1. násilí a šikanování,

  2. záškoláctví,

  3. kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování,

  4. ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže,

  5. xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,

  6. užívání návykových látek (včetně opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,

  7. netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),

  8. diváckého násilí,

  9. domácího násilí,

  10. komerčního sexuálního zneužívání dětí,

  11. syndromu týraných a zneužívaných dětí,

  12. sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.

Vymezení pojmů v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů

Primární prevencí rozumíme veškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojených se sociálně patologickými jevy (dále SNJ).

Efektivní primární prevencí se míní odbornou veřejností akceptovaná úroveň poskytovaných služeb (programů), která umožňuje dosažení maximální kvality a efektivity preventivního působení s cílem předcházet problémům a následkům souvisejících se sociálně patologickými jevy a dalších možných souvisejících problémů.

Specifickou primární prevencí se rozumí takové aktivity a služby, které se zaměřují specificky na prevenci SPN, a které se snaží předcházet nebo omezit jejich nárůst (případně snížit výskyt). Explicitně se zaměřuje na:

Jasná profilace těchto programů na určitou formu nežádoucího chování je odlišuje od nespecifických programů. Specifičnost programů je tak dána nutností zaměřit se pouze na určité cílové skupiny, jevící se například jako ohroženější či rizikovější než skupiny jiné. Někdy pro rozlišení specifické a nespecifické primární prevence využíváme tzv. ekonomickou negativní definici: programy specifické primární prevence sociálně patologických jevů jsou takové programy, které by za neexistence fenoménu sociálně patologických jevů nevznikaly a nebyly rozvíjeny. Programy musejí respektovat specifika cílové skupiny. Specifická primární prevence se obvykle zaměřuje na ty, u nichž předpokládáme vyšší náchylnost k rizikovému chování (ať již z hlediska věkového, sociálního, situačního apod.).

Nespecifickou primární prevencí se rozumí aktivity, které tvoří nedílnou součást primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (například různé volnočasové aktivity) by existovaly a byly žádoucí i v případě, že by neexistovaly sociálně patologické jevy, tj. bylo by i v takovém případě smysluplné tyto programy rozvíjet a podporovat. Nespecifické programy v tomto smyslu nelze vztahovat k určitému fenoménu, jehož výskytu se program snaží předcházet (působí obecně, nespecificky), nebo jeho výskyt alespoň posunout do vyššího věku cílové skupiny. Jako primární prevence jsou s úmyslem získání finančního příspěvku velmi často prezentovány nejrůznější volnočasové aktivity (například Fotbalem proti drogám apod.).

Zdravým způsobem života rozumíme takový životní způsob, který zahrnuje aktivity podporující “stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody” (definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace), a který je nezbytnou součástí prevence drogových závislostí a možných souvisejících sociálně patologických jevů.

Souvisejícími sociálně patologickými jevy rozumíme negativní formy chování a jednání, které přímo nebo nepřímo souvisejí se sociálně patologickými jevy (například s užíváním návykových látek různé formy agresivního chování, problematika HIV/AIDS, gambling apod.)

Standardy primární prevence rozumíme obecně akceptovanou minimální úroveň poskytovaných služeb zaručující kvalitu a účinnost služeb v oblasti primární prevence s ohledem na typ, formu služeb (programu) a složení cílové populace.

MŠMT klade důraz zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu.

Součástí systému jsou Standardy primární prevence, od jejichž naplňování při preventivních aktivitách se očekává dodržení potřebné úrovně a kvality daných aktivit. Specifické primárně-preventivní programy v oblasti prevence jsou tedy programy, které se explicitně zaměřují na určité cílové skupiny a snaží se hledat způsoby, jak předcházet vzniku a rozvoji sociálně patologických jevů.

Právě jasná profilace těchto programů (snaha působit selektivně, specificky) na určitou formu rizikového chování odlišuje tyto programy od programů nespecifických. Specifičnost programů je dále dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroženější či rizikovější, než skupiny jiné.

Není (ekonomicky ani odborně) smysluplné, aby všemi typy těchto programů procházely například všechny děti, ale pouze ty, u nichž předpokládáme vyšší pohotovost k rizikovému chování (ať již z hlediska věkového, sociálního apod.).

Organizační systém primární prevence v ČR

Na horizontální úrovni ministerstvo aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti) a nadresortními orgány (Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády a Republikový výbor prevence kriminality při Ministerstvu vnitra – v těchto orgánech jsou zastoupeny všechny věcně příslušné resorty).

V rámci této úrovně byly ustanoveny při ministerstvu:

složené ze zástupců věcně příslušných resortů, krajů, akademické obce, nestátních neziskových organizací, školských poradenských zařízení, vysokých škol, přímo řízených organizací ministerstva a vybraných odborníků na danou problematiku.

Hlavní subjekty systému resortu školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast primární prevence

Na vertikální úrovni ministerstvo metodicky vede a koordinuje síť koordinátorů a metodiků, tvořenou

Dne 9. února 2005 byla schválena Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která stanovuje následující –

  1. realizace prevence sociálně patologických jevů je pro školy a školská zařízení povinná

  2. ve škole či školském zařízení je pověřen koordinací tvorby a kontrolou realizace preventivního programu školy školní metodik prevence

  3. na úrovni okresu zabezpečuje koordinaci činností v oblasti prevence sociálně patologických jevů metodik prevence.

Školní prostředí a sociální klima

Podmíněnost sociálního klimatu kvalitami dalších faktorů způsobuje, že sociální klima má primárně rozměr živelně a nekontrolovaně působícího jevu (sociální prostředí vždy na nás nějak působí a my je prožíváme), ale má i rozměr jevu, který je zároveň možné pozitivně ovlivňovat a kontrolovat (vytvářet podmínky, zdokonalovat, kultivovat). Špatně pociťované klima je většinou výsledkem ponechání věcí živelnosti, zanedbání kultivace, cílevědomých snah o kvalitu.

Bezpečné klima můžeme považovat za kvalitu, která dává instituci nový charakter, dává jí znaky méně formální, znaky komunity.

V bezpečné komunitě lidé překonávají skupinově určenou nerovnost mezi sebou dvěma způsoby:

Obsahově zahrnuje sociální klima ustálené postupy vnímání, hodnocení a reagování na to, co se ve škole, ve třídě, v pedagogickém sboru odehrává. Klima je souborem:

  1. zobecněných postojů;

  2. schopností vnímat procesy odehrávající se ve škole, ve třídě či v pedagogickém sboru;

  3. emocionálního reagování žáků a učitelů na ně. Důraz je položen na to, jak klima vidí a interpretují sami aktéři (žáci, učitelé), než na to, jaké je klima “objektivně”. To proto, že právě subjektivní pohled ovlivňuje jejich přemýšlení, rozhodování a jednání.

Zaměřením na rozkrytí vlastního sociálního klimatu a na tvorbu jeho bezpečného charakteru škola zvyšuje efektivitu vzdělávání, které poskytuje, ve čtyřech ohledech:

  1. bezpečné klima posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů – má význam pro aktuální průběh výuky a učení a z dlouhodobého hlediska pro kvalitu výsledků vzdělávání;

  2. bezpečné klima navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů a ve svém důsledku posiluje vyrovnané sebevědomí osobnosti jako základu jejího zdravého vývoje a duševní odolnosti v dospělosti;

  3. podmínky a procesy, jimiž se daří bezpečné sociální klima ve škole vytvářet, působí na žáky i učitele formativně, odnášejí si do dalšího života a jiných oblastí života vzorce pro svoje sociální chování v kterékoliv komunitě;

  4. bezpečné prostředí zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků, rodičů a učitelů uvnitř i vně školy a vytváří předpoklady pro to, aby škola dokázala řešit včas, adekvátně a na odborné úrovni výskyt takových nežádoucích jevů mezi dětmi a mládeží jako jsou zdraví škodlivé návyky a sociálně patologické chování, například šikanování, jehož výskytu se nevyhne žádná škola – rozdíl však je v tom, zda je připravena šikaně čelit nebo se snaží ji zakrýt.

Cíle Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005-2008

MŠMT v rámci své gesce za oblast primární prevence v České republice usiluje v dlouhodobém horizontu o vytvoření a nastolení bezpečného prostředí, tj.

prostředí, v němž kvalifikovaný, legislativně zakotvený stabilní systém metodiků prevence na všech úrovních při vytvořených potřebných podmínkách pro práci, realizuje akreditované programy, které naplňují kritéria daná Standardy primární prevence.

Současnou nezbytnou podmínkou pro tuto realizaci jsou:

K naplnění výše stanovených dlouhodobých cílů a v návaznosti na realizovanou SWOT analýzu a v souladu s jejími výstupy byly vytyčeny střednědobé a krátkodobé cíle v oblastech koordinace, vzdělávání, financování a legislativy pro období 2005-2008.

STŘEDNĚDOBÉ CÍLE

Koordinace

Vzdělávání

Financování

Legislativa

KRÁTKODOBÉ CÍLE

Koordinace

Vzdělávání

Financování

SWOT analýza

V roce 2003-2004 byla ve spolupráci s krajskými školskými koordinátory prevence realizována SWOT analýza, jejímž hlavním cílem a posláním bylo vymezení

SILNÉ STRÁNKYTab.1, Graf 1

Za hlavní silné stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

SLABÉ STRÁNKYTab. 2, Graf 2

Za hlavní slabé stránky v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

PŘÍLEŽITOSTITab. 3, Graf 3

Za příležitosti v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

HROZBYTab. 4

Za hrozby v oblasti primární prevence u dětí a mládeže je považováno:

Tab.1: SWOT analýza - SILNÉ STRÁNKY

systém, strategie, koncepce

12

A

vzdělávání

7

B

koordinátoři, metodici

6

C

volnočasové aktivity

5

D

legislativa

5

E

přístup k informacím

4

F

financování

3

G

odborníci v PP

2

H

zájem, snaha řešit problémy

2

I

programy PP

2

J

mezinárodní spolupráce

1

K

MPP

1

L

monitoring

1

M

Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14

Tab. 2: SWOT analýza - SLABÉ STRÁNKY

systém, strategie, koncepce

9

A

vzdělávání

7

B

podmínky práce ve Š a ŠZ

6

C

financování

4

D

metodici, koordinátoři

4

E

spolupráce rodiny a školy

3

F

koordinátoři, metodici

3

G

evaluační nástroje

3

H

kontrola kvality, certifikace

2

I

mediální politika

2

J

negativa práce v PP

2

K

patologická latence

1

L

Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14

Tab. 3: SWOT analýza – PŘÍLEŽITOSTI

vzdělávání

11

A

koordinace, strategie, koncepce

6

B

podmínky práce ve Š a ŠZ

6

C

metodici, koordinátoři

6

D

financování

4

E

legální drogy

4

F

kontrola kvality, certifikace

3

G

geneze oblasti PP

3

H

spolupráce rodiny a školy

2

I

EU

2

J

služby v oblasti PP, SP a TP

2

K

zkušenosti z realizace PP

2

L

zájem, chuť

2

M

volnočasové aktivity

1

N

monitoring

1

O

demotivace, nechuť

1

P

legislativa

1

Q

Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14

Tab. 4: SWOT analýza - HROZBY

systém, strategie, koncepce, koordinace

7

A

životní styl

4

B

podceňování problematiky PP

4

C

vzdělávání

4

D

geneze výskytu soc. patologických jevů

3

E

legální drogy

3

F

organizovanost drogových zločinů

3

G

zdravotní aspekty

3

H

osobnostní předpoklady ŠMP

2

I

legislativa

2

J

vliv médií

2

K

nezájem, nechuť

2

L

aspekt rodiny

2

M

financování

2

N

podmínky pro práci ŠMP

1

O

liberalizace v oblasti PP

1

P

přeceňování problematiky PP

1

Q

kontrola kvality, certifikace

1

R

Údaje uvádějí absolutní četnost jevu – min. 0, max. 14

Graf 1: SWOT analýza – SILNÉ STRÁNKY

Graf 2: SWOT analýza – SLABÉ STRÁNKY

Graf 3: SWOT analýza – PŘÍLEŽITOSTI