Týdeník Veřejná správa


Rozhovor

s Petrem Skokanem,
hejtmanem Libereckého kraje

Hejtman není jen starosta kraje

Vyšlo v čísle 35/2005

Od nástupu Petra Skokana do funkce hejtmana v Libereckém kraji už uplynul půlrok. V komunální politice reprezentuje dvanáctým rokem ODS, z toho šest let jako starosta v České Lípě. Narodil se v roce 1963 v jihočeských Prachaticích, ale brzy nato se jeho rodina odstěhovala do Dolní Libchavy u České Lípy. V Liberci maturoval na Střední průmyslové škole stavební a v České Lípě pak ve stavebnickém oboru pracoval i podnikal. V České Lípě žije hejtman Libereckého kraje i nyní a do svého úřadu v Liberci denně cestuje.

Při nástupu do postu hejtmana jste řekl, že za své nejdůležitější úkoly považujete snahu o vyrovnaný rozpočet kraje a aktivitu při hledání možností dotační politiky státu i Evropské unie. Daří se vám tyto cíle plnit?

Otázku vyrovnanosti rozpočtu lze posuzovat ze dvou pohledů. Ten první a snazší je připravit a schválit vyrovnaný rozpočet kraje na příslušné rozpočtové období, s čímž nebyl ani v dosavadní praxi příprav rozpočtů kraje vážnější problém. Složitější je ale udržet vyrovnanost rozpočtového hospodaření v průběhu roku. Změnou zákona o rozpočtovém určení daní vzrostl objem finančních zdrojů, o kterých rozhoduje zastupitelstvo kraje, o 80 procent. Na jedné straně nám tak vzrostla pravomoc a odpovědnost při rozdělování těchto zdrojů, a na straně druhé nerovnoměrná tvorba těchto zdrojů. Došlo k řadě problémů, které musíme řešit, abychom udrželi vyrovnané hospodaření. Pokud jde o aktivity směrem k dotační politice Evropské unie, jsme relativně úspěšní. Například v první výzvě Společného regionálního operačního programu bylo doporučeno k financování sedm individuálních projektů z celého kraje za bezmála 58 milionů korun. V současné době jsou zpracovány projekty v rámci třetí výzvy a podle aktuálních informací jich žadatelé podali přes tři desítky. Zájemci o evropské peníze podávají i projekty do grantových schémat SROPu (Společného regionálního operačního programu), vypisovaných krajem a v rámci naší přeshraniční spolupráce i do programu Interreg (programu přeshraniční spolupráce).

Polovina Libereckého kraje se nachází v nadmořské výšce 400 metrů. Členitý reliéf, drsnější klima a časté změny počasí znamenají jistě vyšší náklady na údržbu silnic. V jednom z vašich vyjádření jste hovořil o snaze zajistit vícezdrojové financování této údržby. Jak zvládáte tento problém a jaká další specifika má ve vašem kraji oblast dopravy?

Oprava a údržba husté sítě silnic II. a III. třídy - v celkové délce přes 2 000 kilometrů, je technicky, organizačně a finančně velice náročná. A protože se jedná o skutečně vysoké náklady, chceme si na financování oprav vzít od EIB (Evropské banky) úvěr. Specifikem našeho kraje je i skutečnost, že se jedná o příhraniční oblast. Omezení možnosti pohybu obyvatel směrem na sever, z důvodu absence hraničních přechodů znamenalo v minulosti špatné dopravní spojení v přibližně dvacetikilometrovém pásu kopírujícím státní hranici. A tento handicap je nutné napravit. Shodně s Evropskou dopravní politikou je nutné klást také důraz na bezpečnost a plynulost dopravy. Koncepce schválená zastupitelstvem kraje by měla bezpečnost na našich komunikacích zvýšit. A samozřejmě je nutné řešit i otázku dopravní obslužnosti, kde je, jako ve všech krajích, nutná úzká spolupráce s obcemi při zajišťování veřejné dopravy.

Před časem jste vyjádřil také snahu zajistit otevřenější a pružnější komunikaci krajského úřadu s občany. Ve vašem kraji pak bylo zřízeno takzvané kontaktní centrum. K čemu slouží a jak ho občané využívají?

Kontaktní centrum je vstupní branou pro kontakt občanů s krajským úřadem a ke komunikaci s úředníky jednotlivých odborů. Je využíváno při fyzické návštěvě úřadu i při elektronickém a telefonním styku. Naši zaměstnanci jsou schopni poskytovat už při prvním kontaktu s občany základní informace o jednotlivých odborech a poradit jim nebo doporučit další postup. V letošním roce je centrum zaměřeno i na elektronickou komunikaci v oblasti mobilních telefonů, webových aplikací a služeb elektronického podávání dokumentů. Na našich webových stránkách již delší dobu funguje také takzvané “zasílání novinek”. Tato služba si už našla desítky příznivců a umožňuje zaregistrovaným uživatelům získat přehled o tom, co se v Libereckém kraji a na jeho úřadě děje.

Jak se daří rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedními regiony Německa a Polska - se Svobodným státem Sasko a s Dolnoslezským vojvodstvím?

Saská vláda, tak jako v minulém volebním období, nepovažuje vzhledem k velikosti regionů a odlišnosti v kompetencích za svého partnera české kraje, ale vládu České republiky. Cesty ke spolupráci je tedy nutno hledat. Jednou z možností je společně s hejtmany Ústeckého a Karlovarského kraje, které rovněž s tímto státem sousedí, představitele Saska oslovit. Proto byla domluvena schůzka s generálním konzulem České republiky v Drážďanech s cílem dohodnout konkrétní kroky v této oblasti. Spolupráce s Dolnoslezským vojvodstvím v Polsku je naopak velmi úzká. Podepsali jsme dohodu o regionální spolupráci a výměně zkušeností a jako blízcí sousedé můžeme připravovat společné projekty. Zmínil bych především Regiotram Nisa, železniční spojení mezi státy či takzvané KRKOBUSY. Řešíme společně například ochranu životního prostředí, Dolnoslezské vojvodství nám pomáhá například s lobováním u polských státních orgánů ve věci silnice přes Trojzemí, která se na polské straně ještě nezačala stavět.

Jak dnes plní svou funkci již před více než deseti lety založené sdružení Euroregion Nisa?

Od založení v roce 1991 plní toto sdružení úlohu iniciátora a koordinátora přeshraniční spolupráce v Trojzemí. Vytváří komunikační prostor pro dohody o přeshraničních projektech a aktivitách v oblasti spolupráce při územním plánování, zlepšování životního prostředí, výstavbě a přizpůsobení infrastruktur přesahujících státní hranice, likvidaci požárů a přírodních katastrof, zvýšení příhraniční bezpečnosti, v rozvoji příhraniční turistiky, v oblasti kulturních výměn i při občanských stycích. V těchto oblastech euroregion také realizuje malé projekty a opatření podporované z evropských fondů. Je také institucí, kde lze získat finanční prostředky na realizaci menších neinvestičních přeshraničních projektů. V letošním roce se Euroregion Nisa stal správcem takzvaného Fondu malých projektů programu INTERREG IIIA a je možno zažádat o přidělení dotace ve výši řádově několika set tisíc korun. Je jisté, že tuto činnost bude vykonávat do roku 2008 a že by formou těchto dotací mělo být rozděleno přibližně 25 milionů korun.

Z vašeho kraje vyznívala v poslední době snaha prosadit vznik sídla samostatného krajského soudu v Liberci s odůvodněním, že občané jsou nespokojeni, musí-li na příslušný krajský soud cestovat do Ústí nad Labem, případně do Hradce. Pracuje krajské zastupitelstvo na návrhu příslušného zákona?

Prosadit krajský soud v našem kraji jsem si uložil jako jeden z prvních úkolů. Jednal jsem se senátory a poslanci za náš kraj, s ministrem vnitra a s kolegy hejtmany, kteří moji iniciativu podpořili usnesením asociace krajů. O právech a povinnostech občanů našeho kraje totiž rozhodují různé krajské soudy. Současný stav je pro odbornou i pro laickou veřejnost nepochopitelný, nepřehledný a neudržitelný. Markantní situace nastává v okrese Semily, kdy k projednání žaloby ve věci důchodového pojištění je příslušný Krajský soud v Hradci Králové, zatímco rozhodnutí ve stavebním řízení projedná Krajský soud v Ústí nad Labem. Zřízení samostatných krajských soudů v krajích, kde tyto soudy dosud nefungují, by podle mne vedlo ke zpřehlednění struktury soudních orgánů a v konečném důsledku k efektivnější soudní ochraně. Liberecký kraj proto zpracoval novelu zákona o soudech a soudcích a předložil ho Poslanecké sněmovně. Doufám, že poslanci projeví o popsaný problém zájem a náš zákonný návrh schválí.

Liberecký kraj je rájem sportovců – horolezců, cyklistů a především lyžařů. V roce 2009 by se v Liberci mělo konat mistrovství světa v klasickém lyžování. Jak na této akci bude kraj participovat? Jste vy sám milovníkem lyžařského sportu?

Už na konci loňského roku jsme započali spolupráci s hlavním organizátorem FIS mistrovství světa v klasickém lyžování “Liberec 2009”. Na schůzce, kde byli přítomni zástupci informačních středisek z celého Libereckého kraje, jsme byli seznámeni se strategií celé akce a obdrželi jsme propagační materiály a předměty, propagující “Liberec 2009”. Byla vytvořena také pracovní skupina PROMOTION Liberec 2009, ve které máme svého zástupce, a rovněž spolupracujeme na vytváření webových stránek www.liberec2009.com. Liberecký kraj při svých prezentacích na veletrzích cestovního ruchu propaguje a informuje o této akci, protože si uvědomujeme její prestiž. Já osobně jsem milovníkem sportu, ale bohužel mi na to v poslední době nezbývá čas. Letos jsem si ale pár dní na zimní dovolenou našel. S rodinou jsem byl v Albrechticích v Jizerských horách, na Tanvaldském Špičáku jsem si dobře zalyžoval a také jsem do tohoto sportu zasvětil svého syna.

Jaké poznatky a zkušenosti vám post hejtmana dosud přinesl? V čem se liší od postavení starosty v České Lípě? V jednom rozhovoru jste řekl, že šlo o větší skok, než jste si myslel a že mezi gratulacemi k funkci hejtmana jste překvapivě našel i blahopřání od čínského ministra.

Byl jsem naivní, když jsem si myslel, že hejtman je něco jako starosta kraje. Mnohem více, než jsem si představoval, komunikuji například s ministry a s různými státníky a nemám bohužel tolik času na setkávání s občany, přestože vyvíjím v tomto směru značné úsilí. Spoustu času mi zabírá připomínkování zákonů, korespondence a úkoly, které vyplývají z přijímání tuzemských a zahraničních návštěv, z nutnosti zastupovat kraj doma i v zahraniční. Je to ale práce, která mě baví a určitě i dostatečně naplňuje. Jsem rád a vážím si toho, že můžu být hejtmanem sice jednoho z nejmenších krajů, přitom ale dynamicky se rozvíjejícího.

...o právech a povinnostech občanů Libereckého kraje rozhodují různé krajské soudy. Markantní je situace v okrese Semily, kdy k projednání žaloby ve věci důchodového pojištění je příslušný Krajský soud v Hradci Králové, zatímco rozhodnutí ve stavebním řízení projedná Krajský soud v Ústí nad Labem...

...Saská vláda nepovažuje vzhledem k velikosti regionů a odlišnosti v kompetencích za svého partnera české kraje, ale vládu České republiky. Cesty ke spolupráci je tedy nutno hledat. Jednou z možností je společně s hejtmany Ústeckého a Karlovarského kraje, které rovněž s tímto státem sousedí, představitele Saska oslovit...