Týdeník Veřejná správa


Téma

Jan Randáček, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje

Ještědský vysílač by mohl být národní kulturní památkou

Vyšlo v čísle 35/2005

Když v lednu 2001 začal pracovat Liberecký kraj, nechtěli jsme, aby státní památková péče byla pouze věcí státu. Samozřejmě jsme si ale uvědomovali význam kvalitního a pokud možno bezchybného výkonu státní památkové péče a nechtěli jsme jej podcenit. Znali jsme památkový potenciál a problémy památkové péče Libereckého kraje, ale chyběla nám konkrétní data a tak jsme se rozhodli zpracovat koncepci památkové péče. Povinnost schválit koncepci podpory rozvoje státní památkové péče, jak nám ji ukládá zákon o státní památkové péči, nebyla jediným důvodem. V rámci Koncepce byl zpracován například Seznam nejohroženějších a nevyužívaných kulturních památek Libereckého kraje.

Mezi nejhodnotnější kulturní památky patří samozřejmě národní kulturní památky (zříceniny hradů Trosky a Bezděz a zámky Sychrov, Frýdlant, Zákupy, Lemberk a Hrubý Rohozec), které můžeme doplnit o hrady Grabštejn, Valdštejn a Housku. Typickou kulturní památkou Libereckého kraje je lidová architektura, která byla především v severní části výrazně ovlivněna hornolužickou lidovou architekturou hrázděného typu. Podhorská lidová stavení nebo naopak zemědělské usedlosti na Českolipsku a v Pojizeří bohatě doplňují sochy lidových sochařů a kameníků a množství drobných sakrálních památek. Tento celek vytváří typickou, po staletí formovanou kulturní krajinu, kterou chceme chránit. Koncepce nám přinesla i nové poznání o výjimečném postavení industriální architektury v rámci památkového fondu Libereckého kraje. Epochální rozvoj průmyslu gründerské éry. Velkolepé tovární budovy budované pod vlivem tehdy módních uměleckých směrů byly často doplněny honosnými vilami-zámečky jejich vlastníků, zahradami s altány a vzácnou flórou.

Koncepce nám samozřejmě také stanovila směry našeho dalšího směřování v památkové péči a konkrétní úlohy. Z těch základních bychom měli připomenout:

S oblastí památkové péče je spjata podpora vlastníků kulturních památek, která má podobu především finanční a odborně metodickou. Pracovníci krajského úřadu poskytli bezpočet konzultací. Bohužel stále nemůžeme uspokojit všechny zájemce o finanční podporu, jejichž žádosti o příspěvek považujeme za oprávněné. Liberecký kraj by musel zdvojnásobit výši finančních prostředků určených na obnovu kulturních památek, aby mohl vyhovět všem oprávněným žadatelům. Žadatelé o příspěvek ovšem vysoce hodnotí, že finanční spoluúčast Libereckého kraje na obnově kulturních památek může dosáhnout až 75 procent z celkových nákladů. Počítáme také s využitím “evropských” finančních prostředků. V této souvislosti se zajímáme především o Finanční mechanismus EHP/Norského království, v jehož rámci obnovu kulturních památek považujeme za jednu z prioritních oblastí.

Pro zaměstnance obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pořádá úřad kraje metodická setkání, poskytuje jim pomoc při řešení úkolů státní památkové péče a jinak pomáhá zajišťovat kvalitní výkon státní památkové péče. Jako dluh Ministerstva kultury ČR vůči krajům chápeme neexistenci sítě odborných pracovišť Národního památkového ústavu, která by respektovala územní dělení České republiky na stávající kraje. Pro Liberecký kraj je ovšem dobrou zprávou, že Ministerstvo kultury ČR jako zřizovatel Národního památkového ústavu zřídí územní pracoviště pro Liberecký kraj již v lednu 2006. Odborné kvality územního pracoviště Národního památkového ústavu pro Liberecký kraj můžeme hodnotit pouze na základě neoficiálního srovnání s ostatními územními pracovišti v jiných krajích. Lze konstatovat, že úroveň odborné složky státní památkové péče v Libereckém kraji je nadprůměrná. Za nejpalčivější problém ovšem chápeme dodržování dvaceti denních lhůt pro vydávání písemných vyjádření Národního památkového ústavu, což není vždy způsobeno vinou konkrétného pracovníka, ale z větší části nedostatečným personálním a materiálovým vybavením detašovaného pracoviště v Liberci.

Jedním z našich úkolů je i propagace památkové péče. Liberecký kraj například finančně podporuje pořádání doprovodných kulturních, vzdělávacích a jiných akcí, které jsou pořádány v rámci Dnů evropského dědictví. V roce 2004 jsme na internetových stránkách zveřejnili Příručku vlastníka kulturní památky, letos plánujeme zveřejnění praktické příručky vysvětlující zájmy státní památkové péče při obnově kulturních památek. Po vyhodnocení kvality památek v Libereckém kraji bychom se chtěli zasadit o rozšíření zdejšího portfolia národních kulturních památek. Ministerstvu kultury jsem podali návrh na prohlášení horského hotelu a vysílače na hoře Ještěd za národní kulturní památku.