Znak
Osada ležící dnes v těsném sousedství Prahy je připomínána od roku 1273 jako majetek strahovských premonstrátů. Podrobné údaje o obyvatelích Horoměřic (dříve též Hořeměřic) a jejich povinnostech se zachovaly v klášterním urbáři z počátku patnáctého století. Od doby husitských bouří bylo zdejší zboží opakovaně zastavováno a definitivně je vykoupil až v roce 1598 opat Jan Lohelius. Strahovští premonstráti si při vrchnostenském dvoře v Horoměřicích vybudovali barokní zámeček. Domácí kapli sv. Anny vyzdobil freskami člen řádu Siard Nosecký (1693-1753). V Horoměřicích se narodil významný botanik Benedikt Roezl (1824-1885). Řadu let cestoval po Střední Americe a proslul mimo jiné jako sběratel kaktusů a orchidejí. V roce 1890 měla obec okolo dvanácti set obyvatel a v současnosti je jejich počet zhruba o tisíc vyšší.
O udělení znaku Horoměřicím rozhodl předseda PS PČR 9. května 1995. V modrém štítě je jezdec na koni ve skoku. Kůň je stříbrný se zlatými kopyty, uzdou a sedláním. Jezdec má stříbrnou košili a červené kalhoty. Ve vztahu k názvu obce, který je odvozen od jména Hořemír (Horymír), lze toto znamení vykládat jako mluvící.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR