Týdeník Veřejná správa


Konzultace

Ing. Stanislava Jakešová,
vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje

Hlavní úsilí budeme věnovat údržbě silnic

Vyšlo v čísle 35/2005

V dopravní politice chce Liberecký kraj uplatňovat principy trvale udržitelného rozvoje dopravy. Základem pro přijímaná rozhodnutí je strategie ”trojí prospěšnosti”, což znamená uplatňovat řešení, která současně přinášejí zlepšení v ekonomice, v životním prostředí a v sociálních aspektech. Hlavní úsilí v horizontu příštích dvaceti let bude Liberecký kraj věnovat opravám a rekonstrukcím silnic II. a III. třídy. Důležitou oblastí je rovněž zvýšení prostupnosti hranic (budování hraničních přechodů včetně přístupových cest před přistoupením k Schengenskému protokolu) a velký důraz bude kladen, shodně s Evropskou dopravní politikou, také na bezpečnost a plynulost dopravy.

Ukazuje se, že Liberecký kraj má celou řadu komparativních výhod, ale i nevýhod ve srovnání s jinými kraji v České republice. Výhodou, i když kvůli stávající silniční a železniční infrastruktuře zatím nepříliš využitou, je poloha u hranic se SRN a Polskem; větší přeshraniční kontakty se rozvinou po zprovoznění nové rychlostní komunikace ve směru Liberec–Zittau–Weißenberg, přestavbě silnice I/9 a zejména po přistoupení České republiky k Schengenskému protokolu. Kvalitní je silniční spojení s Prahou, naopak silniční i železniční spojení s dalšími sousedními kraji je nevyhovující, stejně jako železniční spojení s Prahou. Železniční síť je sice hustá, ale infrastruktura je technicky i morálně zastaralá. Velkým handicapem kraje z hlediska dopravy je členitý reliéf a drsnější klima, které přinášejí zvýšené náklady na provoz veřejné dopravy i na zimní a letní údržbu a obnovu dopravní infrastruktury. V návaznosti na Novou dopravní politiku ČR musí i regionální dopravní politika reagovat na změněné podmínky po vstupu České republiky do Evropské unie. Nejvýznamnější změnou je celková liberalizace přístupu na trh v rámci EU. V oblasti vztahů vůči státům mimo EU (třetím zemím) bude v blízkém období zachován současný systém, založený na dvoustranných či vícestranných dohodách. Příkladem dobré spolupráce po vstupu do EU je počet vydaných eurolicencí, či například společné silniční kontroly s policií SRN.

Hraniční přechody

Délka státní hranice Libereckého kraje s Polskou republikou je 130 km, se Spolkovou republikou Německo 22,7 km. Na území kraje se ale nachází jen minimum významných hraničních přechodů. Doplňuje je řada přechodů na turistických stezkách a už několik let se usiluje o otevření nových hraničních přechodů na území Libereckého kraje. Po vstupu do Evropské unie mají klíčový význam pro usnadnění volného pohybu osob a zboží a tím pro celkový rozvoj příhraničních regionů, významný vliv mají také na rozvoj turistického ruchu. Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo podrobný dokument ”Hraniční přechody na území Libereckého kraje”, jehož plné znění lze nalézt na webových stránkách kraje. V Libereckém kraji je celkem 6 silničních hraničních přechodů, 10 přechodů na turistických stezkách a 2 železniční hraniční přechody. Přechody malého pohraničního styku a říční hraniční přechody se na území Libereckého kraje nenachází. V současné době je evidováno celkem 11 návrhů na zřízení nových hraničních přechodů (převážně turistických mezi ČR a Polskem) a několik návrhů na změnu rozsahu dopravy na stávajících hraničních přechodech. S Polskou republikou je na území Libereckého kraje nyní otevřeno celkem 11 hraničních přechodů a se Spolkovou republikou Německo celkem 7.

Liberecký kraj nemá ani jeden silniční hraniční přechod pro motorová vozidla do Spolkové republiky Německo. Jeden silniční hraniční přechod pro motorovou dopravu bez omezení do Polska (Harrachov) kapacitně nestačí. Hraniční přechody na Frýdlantsku jsou hmotnostně omezeny, což brání jejich většímu využití. Omezení přímo souvisí se stavem silničního napojení na vnitrozemí jak v Polské republice tak v České republice.

Vedle dnešního silničního spojení z Hrádku nad Nisou do Porajówa a do Zittau se připravuje propojení české rychlostní silnice R35 Turnov – Liberec – Hrádek nad Nisou na přeložku německé silnice B178 Zittau–Weißenberg a rekonstruovanou polskou silnici 352 a 354 Sieniawka–Zgorzelec. Toto řešení je v souladu s připravovanou přeložkou polské silnice Sieniawka–Bogatynia–Kunratice, která umožní rychlé spojení z Německa přes Frýdlantský výběžek do Jizerských hor a Krkonoš. Třístranná smlouva o výstavbě hraničního přechodu a komunikací byla podepsána a 1.5.2004 byl proveden slavnostní výkop. Po podpisu Schengenské dohody by se silniční propojení mělo dále rozšířit. Železniční hraniční přechody mají kapacitní rezervu. Na trati č. 037 Liberec–Černousy je žádoucí zprovoznění hraničního přechodu i pro osobní dopravu. Hraniční přechod Frýdlant v Čechách–Zawidów je zařazen do systému mezinárodní kombinované dopravy AGTC, který zatím není na této trati realizován, přestože v nákladní dopravě sehrává nezanedbatelnou roli. V rámci programu REGIOTRAM NISA se předpokládá další rozšíření železničního provozu do měst Zittau a Jelenia Góra. Významné je několikaleté úsilí o obnovení železničního spojení Harrachov–Jakuszyce.

Zrušení celních kontrol po vstupu ČR do EU a očekávané přistoupení k Schengenským dohodám limitují otevírání nových stavebně i finančně náročných hraničních přechodů. Nic však nebrání otevření dalších přechodů na turistických stezkách, případně jejich rozšíření o provoz osobních motorových vozidel.

V současné době se připravují tyto aktivity:

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 35/2005.