Příloha |
ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Evropský sociální fond v ČR (ESF). Ten je jedním ze strukturálních fondů EU, jejichž účelem je snižovat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů Evropské unie. ESF je klíčovým finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Jeho hlavním posláním je rozvíjet zaměstnanost, snižovat nezaměstnanost, podporovat sociální začleňování a rovné příležitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. V rámci ESF mohou zájemci o finanční podporu žádat prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha (JPD 3), Iniciativy Společenství EQUAL a Společného regionálního operačního programu (SROP).
Ve II. kole Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) již MPSV vybralo úspěšné projekty, které nyní procházejí fází vytváření a upevňování trvalých a efektivních rozvojových partnerství a navázání mezinárodní spolupráce s rozvojovými partnerstvími z dalších členských států. Dále byla vyhlášena první kola výzev v rámci JPD 3. Žádosti pro oblasti Sociální integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyčleněním, Rozvoj počátečního vzdělávání, Rozvoj celoživotního vzdělávání a Rozvoj cestovního ruchu MPSV přijímalo do 7. ledna 2005. O podporu se mohly ucházet všechny nestátní neziskové organizace, pražské městské části a jejich příspěvkové organizace, vysoké školy či podnikatelé, kteří splnili podmínky, uvedené ve zmíněných výzvách. Celkem bylo přijato 213 žádostí, které vysoko přesáhly možnosti finančních alokací určených pro toto kolo výzev. Uchazeči předložili žádosti za více než osm set milionů korun. Pro zajištění úspěšného čerpání prostředků z ESF pořádá MPSV ve spolupráci s partnery řadu seminářů určených pro žadatele. Na těchto seminářích se zájemci dozvědí podrobnosti o pravidlech čerpání prostředků, o vyplňování žádostí a obdrží materiály, které obsahují přehledné a ucelené informace pro podávání žádostí.
PROGRAM PRO ZAMĚSTNATELNOST RIZIKOVÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jejím prostřednictvím mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Do APZ patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad padesát let, lidé se zdravotním postižením, příslušníci národnostních menšin apod.). Prostřednictvím APZ stát podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Kromě sociálně psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku (především u mladých lidí) a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory ve výdajích státu za zdravotní pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i vyšší koupěschopnost těchto lidí, což má další kladný vliv na státní rozpočet. Priority státní politiky zaměstnanosti vycházejí z možností státního rozpočtu, z priorit Hlavních směrů politiky zaměstnanosti EU a z doporučení OECD. Za základní dokument pro stanovení východisek a cílů aktivní politiky zaměstnanosti je považována Evropská strategie zaměstnanosti a Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004–2006 (NAPZ). 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V této souvislosti považuje MPSV za nezbytné upozornit na nové nástroje APZ. Zákon nově umožňuje například vytváření cílených programů, které povedou ke zvýšení zaměstnatelnosti především rizikových skupin uchazečů, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni. Úřady práce věnují zvýšenou péči především těmto skupinám nezaměstnaných:
lidé do 25 let věku (na celkovém počtu uchazečů zařazených do programů APZ by se měli podílet minimálně třiceti procenty),
lidé nad 50 let věku (tato riziková skupina nezaměstnaných by měla být zastoupena v programech APZ minimálně dvaceti pěti procenty),
dlouhodobě nezaměstnaní (minimálně patnáct procent uchazečů zařazených do programů APZ spadá do této rizikové skupiny). Evropská unie dokonce stanovuje podíl občanů z rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných zařazených do programů APZ na dvacet procent.
Úřady práce mají i nadále prostor realizovat jednotlivé nástroje APZ v návaznosti na situaci na trhu práce a s ohledem na konkrétní potřeby uchazečů, které do programů APZ zařazují, včetně vytváření pracovních příležitostí na veřejně prospěšné práce. Při zařazování uchazečů na tato pracovní místa by ÚP měly preferovat uchazeče z rizikových skupin. V praxi to znamená, že úřady práce mohou použít až polovinu prostředků vyčleněných na APZ na opatření pro tu skupinu uchazečů, kterou vyhodnotí jako nejrizikovější na příslušném regionálním trhu práce. Toto rozhodnutí je plně v kompetenci příslušného úřadu práce.
PORUŠOVÁNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE A ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
V průběhu loňského roku provedly úřady práce celkem 9 345 kontrol. Kontroloři uložili 1 758 pokut v celkové výši 28 785 169 korun, což je o 681 057 korun více než v roce 2003. Z celkového počtu kontrol nezjistily úřady práce v 3 674 případech žádné závady. Toto číslo je o 621 vyšší než v roce 2003 a o třicet bylo méně firem, jimž kontroloři uložili pokutu. Z výsledků kontrol vyplynulo, že zaměstnavatelé nejčastěji porušují zákoník práce, zákon o mzdě a zákon o zaměstnanosti. Pracovněprávní předpisy nejčastěji porušují menší firmy, které zaměstnávají méně než dvacet pět zaměstnanců. Dodržování pracovněprávních předpisů patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Kontrola dodržování těchto předpisů je nezbytnou součástí činnosti úřadů práce. Zaměření kontrolní činnosti ÚP vymezovalo do 30.9.2004 ust. § 26 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. října 2004 se ÚP řídí ust. § 8 odst. 1 písm. I) a ust. § 126 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dodržování pracovněprávních předpisů kontrolují úřady práce pravidelně, a to na základě plánu kontrolní činnosti a také na základě podnětů občanů. Podle současné právní úpravy může úřad práce uložit pokutu za porušení pracovněprávních předpisů až do výše dvou milionů korun. Od ledna do prosince 2004 porušovali zaměstnavatelé nejčastěji zákoník práce. Kontroloři zjistili celkem 13 034 porušení tohoto právního předpisu. Ve 3 014 případech nedodrželi zaměstnavatelé povinnost uzavřít písemně pracovní smlouvu. V 1 546 případech firmy porušily zákoník práce tím, že nevydaly zaměstnanci potvrzení o zaměstnání nebo zaměstnanci nedostali na vlastní žádost posudek o pracovní činnosti. Mezi závažná porušení zákoníku práce patří i to, že zaměstnavatel nezajistí rovné zacházení všem zaměstnancům. Oproti roku 2003 narostl loni počet těchto porušení o 162 případů. Za uplynulý rok firmy ve 290 případech nezajistily stejné pracovní podmínky (například v odměňování za práci nebo možnosti postupu v zaměstnání). Při kontrole zjistily úřady práce celkem 1 300 porušení zákona o zaměstnanosti, který platil do 30. září 2004, a 775 porušení zákona o zaměstnanosti, který platí od 1. října 2004. Zaměstnavatelé nejčastěji porušovali zákon tím, že zaměstnávali cizince bez povolení k zaměstnání nebo povolení k pobytu. Pokud jde o dodržování zákona o mzdě, porušili zaměstnavatelé svou povinnost v 7 033 případech. Zákon nejčastěji obcházeli ti zaměstnavatelé, u nichž není kolektivní smlouva uzavřena, nebo v ní není sjednána mzda. Jejich zaměstnanci pak pobírají mzdu nižší, než činí příslušný minimální mzdový tarif stanovený nařízením vlády. Častým porušením také byly případy, kdy zaměstnavatelé nevypláceli stejnou mzdu zaměstnancům, kteří vykonávali stejnou činnost po stejnou dobu. Úřady práce se v průběhu druhého pololetí roku 2004 zaměřily na dodržování předpisů, které zakazují na pracovišti diskriminaci. Zaměstnavatelé se diskriminačního chování dopouštěli nejčastěji vůči ženám, a to v oblasti odměňování.
Více než 66 procent kontrol provedly úřady práce u menších firem, které zaměstnávají maximálně dvacet pět zaměstnanců. Z celkového počtu podniků, kterým kontroloři uložili pokutu, připadá 71 procent právě na tyto zaměstnavatele. Průměrná výše sankce v tomto sektoru byla 12 700 korun. Úřady práce ukládají těmto firmám pokuty spíše nižší, protože jsou si vědomy toho, že by vyšší částka mohla být v těchto případech likvidační. Cílem je, aby sankce měly spíše motivační charakter a nepřispěly tak ke zhoršení situace na trhu práce. Navíc malé
firmy nemají na rozdíl od větších zaměstnavatelů specializované odborníky, kteří by zabezpečovali personální agendu, dostatek informací a často ani dostatek prostředků k zabezpečení této agendy. Úřady práce se proto prostřednictvím kontrol snaží v první řadě zvýšit právní povědomí drobných podnikatelů. Dvacet šest procent z celkového počtu kontrolovaných firem připadá na zaměstnavatele s padesáti až dvě stě padesáti zaměstnanci. Stejné procento tvoří i z celkového počtu těch, kteří dostali pokutu v průměrné výši 25 600 korun. Podniky s více než 250 zaměstnanci se na celkovém počtu kontrol podílejí přibližně třemi procenty. Z celkového počtu firem, kterým úřady práce uložily pokutu, tvoří asi dvě procenta. Zaměstnavatelé v tomto sektoru zaplatili v průměru 17 200 korun. Čtyři procenta kontrolovaných subjektů tvoří veřejná správa. Z celkového počtu zaměstnavatelů, které úřady práce pokutovaly, tvoří 0,5 procenta s průměrnou výší sankce 2 500 korun.
DO PILOTNÍHO PROJEKTU SE ZAPOJÍ DALŠÍ ZEMĚ
Od 1. července 2005 se do pilotního projektu “Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků” zapojí další dvě země - Srbsko a Černá Hora a Kanada. Od 1. ledna 2006 se brány projektu otevřou i pro Ukrajinu. Občané těchto zemí tak budou moci společně s občany Bulharska, Chorvatska, Kazachstánu, Běloruska a Moldavska získat po splnění potřebných podmínek trvalý pobyt v ČR ve zkrácené lhůtě. Stejnou možnost budou mít nově i zahraniční absolventi českých středních škol, kteří ukončili studium v roce 2000 a později. Pro zahraniční absolventy českých vysokých škol se hranice pro ukončení jejich studia posouvá na rok 1995. Rozhodla o tom vláda.
Projekt je prvním krokem k vytváření budoucí imigrační politiky České republiky. Jeho cílem je přivést do ČR zahraniční odborníky, kteří se zde chtějí usadit i se svými rodinami. Projekt spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dne 28.7.2003. Ti, kteří úspěšně splní všechny podmínky, mohou požádat o trvalý pobyt v ČR už po dvou a půl letech, zatímco současná legislativa stanoví lhůtu desetiletou. V první fázi se do projektu směli hlásit příslušníci Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Od října loňského roku k nim přibyli občané Běloruska a Moldavska a také čerství zahraniční absolventi českých vysokých škol bez ohledu na zemi jejich původu s výjimkou vládních stipendistů.
Pro rozšíření projektu se vláda rozhodla po zevrubné analýze dosavadní realizace projektu a schválila tak návrhy změn, které předložilo MPSV. Jejich cílem je dále zefektivnit administrativní a další postupy při uskutečňování projektu a zejména zajistit, aby do něj vstupovalo více účastníků. Dosud jich MPSV vybralo celkem 256, což je méně, než stanovovaly schválené kvóty. Důvodem je především fakt, že se potenciálním zájemcům nedaří vždy nalézt místo v ČR. To se nezměnilo ani poté, co MPSV spustilo internetovou aplikaci www.praceprocizince.cz, na které poptávka zájemců o vstup do projektu několikanásobně převyšuje počet míst, která nabízejí čeští zaměstnavatelé. MPSV bude dále šířit povědomí o aplikaci mezi zaměstnavateli a bude se snažit zlepšovat její uživatelské vlastnosti. Tím, že vláda rozšířila cílové země projektu o Ukrajinu, vyšla vstříc opakovaným požadavkům zaměstnavatelů, kteří mají na získávání pracovníků z této země velký zájem. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2004 pracovalo v ČR na základě povolení k zaměstnání, což je jedna z podmínek pro vstup do projektu, přes 22 tisíc osob z Ukrajiny, umožní začlenění této země testovat i kapacitní schopnosti projektu. K 1. lednu 2006 se zároveň změní systém přijímání přihlášek. Zájemci se budou moci přihlašovat prostřednictvím systému on line, což více zefektivní výběr vhodných kandidátů a také zlepší možnost postupného rozšiřování projektu na větší počet zemí. Kabinet také rozhodl, že se ve třetím projektovém roce (tj. od 1.7.2005 do 30.6.2006) bude moci do projektu zařadit tisíc osob - 600 smí vstoupit z území České republiky a 400 ze zahraničí. S výjimkou občanů prvních tří zemí projektu (Bulharsko, Chorvatsko, Kazachstán) musí podávat všichni žadatelé přihlášku na území České republiky. Za osobu vstupující ze zahraničí se přitom počítají všichni ti, kdo podali přihlášku během prvních tří měsíců platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání. Počítačová procedura, jejímž prostřednictvím MPSV vybírá zájemce o zařazení do projektu, bude probíhat každý měsíc (dosud probíhala jednou za dva měsíce). Český stát nadále nezajišťuje zájemcům o účast v projektu práci ani bydlení, ani jim neplatí cestu do ČR. Vstup do projektu jim ale umožní požádat společně s rodinnými příslušníky po dvou a půl letech o trvalý pobyt v ČR. Při ztrátě zaměstnání nikoli z vlastní viny mají účastníci projetu třicetidenní ochrannou lhůtu, po kterou nepřijdou o vízum a pobyt v ČR se jim nepřeruší. Výběr do projektu probíhá na základě počítačové procedury, ve které musí zájemci získat z maximálně možných 66 bodů nejméně 25. Kritéria bodovací tabulky jsou následující: zkušenosti se zaměstnáním v České republice, pracovní zkušenost, dosažené vzdělání, věk, předchozí zkušenosti se životem v ČR, jazykové znalosti a hodnocení rodiny. Bodové hodnocení představuje zcela objektivní a transparentní systém bez možnosti subjektivního ovlivňování ze strany organizátorů projektu. MPSV dosud zařadilo do projektu během devíti procedur 256 osob. Z nich je 165 z Bulharska, 34 z Běloruska, 30 z Kazachstánu, 12 z Moldavska a pět z Chorvatska. Do projektu vstoupilo také deset zahraničních absolventů českých vysokých škol, kteří pocházejí z Ukrajiny (3), Běloruska (2), Ekvádoru, Jemenu, Jordánska, Pákistánu a Sýrie. Mezi účastníky je 137 mužů a 118 žen. Pokud jde o profesní složení účastníků projektu, 60 jich pracuje v technických profesích, po 20 ve sférách IT a managementu, 19 ve zdravotnictví, vědců je 13 a 12 jich působí v uměleckých profesích. Jedna účastnice je právnička, zbytek patří do kategorie různé.