Konzultace |
Obecní úřad, to je starosta, místostarosta, tajemník, úředníci. Jménem obce plní úkoly samosprávy, pouze v případě, kdy tak stanoví zastupitelstvo obce nebo rada obce. Jménem státu vykonává státní správu, jenom tehdy, když mu výkon státní správy výslovně svěří zákon. Od 1. 1. 2006, kdy nabude účinnosti nový správní řád, bude obecní úřad rozhodovat v řízení podle správního řádu ve všech případech, kdy zákon nestanoví působnost jiného orgánu obce.
Při výkonu samostatné působnosti obecní úřad musí postupovat podle zákonů a právních předpisů. Při výkonu státní správy musí obecní úřad dodržovat kromě zákonů a právních předpisů také akty řízení a akty kontroly. Akty řízení rozumím ty, které vydává vláda ve formě usnesení a ústřední správní úřady ve formě směrnic publikovaných ve Věstníku vlády. Akty kontroly jsou kontrolní opatření krajského úřadu.
Smyslem rozhodnutí a opatření obecního úřadu je dosáhnout zamýšleného následku. Výkonem nezákonného rozhodnutí či opatření obecního úřadu může vzniknout nezamýšlená škoda, za jeho nedodržení může být uložena zbytečně sankce. Rovněž bezdůvodným pozastavením výkonu rozhodnutí či opatření může vzniknout škoda. Rizika může eliminovat včasná odborná kontrola a dozor.
Na dodržování zákonů právních předpisů, usnesení a směrnic v činnosti obecního úřadu proto kromě systému vnitřní kontroly dohlíží jménem státu dozorové a kontrolní orgány způsobem stanoveným zákonem. Nápravu zjištěných nedostatků je možno učinit zrušením nesprávného opatření. To může provést sám obecní úřad, případně zastupitelstvo obce, jestliže dobře funguje vnitřní kontrola, případně metodika krajského úřadu a příslušných ministerstev nebo občanská kontrola. Zrušit nesprávné rozhodnutí obecního úřadu může správní soud a v některých případech tak může učinit jménem státu krajský úřad. Citelným důsledkem nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu je pro obec a úředníky náhrada škody a její regresní úhrada.
I. Odpovědnost obecního úřadu v samostatné působnosti
Obecní úřad podléhá zevnitř kontrole rady obce a kontrolního výboru a zvenku dozoru krajského úřadu a Ministerstva vnitra ČR.
a) Odpovědnost tajemníka
Tajemník plní úkoly rady, zastupitelstva a starosty. Za plnění úkolů obecního úřadu odpovídá starostovi, který je v čele úřadu. Tajemník má vůči úředníkům tyto nástroje
stanoví jejich plat,
má postavení statutárního orgánu zaměstnavatele,
má pravomoc vydat pracovní řád obecního úřadu.
b) Odpovědnost radě obce
Rada obce nebo zastupitelstvo obce ukládá obecnímu úřadu úkoly v samostatné působnosti a kontroluje jejich plnění. Rovněž přezkoumává opatření obecního úřadu na základě podnětů občanů. Rada obce může nepřímo ovlivnit kvalitu práce obecního úřadu při rozhodování o jeho struktuře a složení. Rada totiž
rozhoduje o rozdělení pravomocí na obecním úřadě,
stanoví počet úředníků,
zřizuje a zrušuje odbory a oddělení,
jmenuje a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka,
schvaluje organizační řád obecního úřadu.
c) Odpovědnost starostovi
Starosta je v čele obecního úřadu. Pokud není v obci tajemník, uzavírá pracovní smlouvu s každým úředníkem a stanoví mu plat. V obcích bez rady starosta kontroluje plnění úkolů obecním úřadem. V obcích s tajemníkem pouze
přímo jmenuje a odvolává tajemníka a ten se mu zodpovídá za chod úřadu,
nepřímo může ovlivnit organizaci obecního úřadu. Starosta totiž může pozastavit usnesení rady, mj. týkající se struktury úřadu či jmenování vedoucích odborů, pokud dojde k názoru, že je nesprávné. Takové nesprávné usnesení rady může potom na návrh starosty zrušit zastupitelstvo obce.
d) Odpovědnost zastupitelstvu obce
Zastupitelstvo
volí starostu, který je v čele obecního úřadu
ukládá obecnímu úřady úkoly v rámci své působnosti.
Zastupitelstvo v obcích bez rady vykonává vůči obecnímu úřadu působnost rady obce ve věcech týkajících se toho, kdo plní úkoly obecního úřadu. Zastupitelstvo v obcích bez rady rozhoduje o rozdělení pravomocí na obecním úřadě, stanoví počet úředníků, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení, jmenuje a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka, schvaluje organizační řád obecního úřadu.
f) Odpovědnost kontrolnímu výboru a finančnímu výboru
Dodržování právních předpisů a usnesení zastupitelstva i rady v činnosti obecního úřadu v samostatné působnosti kontroluje ze zákona kontrolní výbor, který zřizuje povinně každé zastupitelstvo obce. Předmětem kontroly kontrolním výborem může být např.
dodržování povinnosti obecního úřadu vyřídit bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, návrhy, připomínky a podněty občanů.
dodržování povinnosti úředníků poskytovat informace členům zastupitelstva souvisejí s výkonem jejich funkce.
To, co výbor zjistí při kontrole, zapíše do zápisu a navrhne zastupitelstvu obce opatření směřující k odstranění nedostatků. Když zprávu kontrolního výboru o plnění úkolů obecního úřadu projednává zastupitelstvo obce, mohou se s ním seznámit všichni občané obce nad 18 let a osoby nad 18 let, které vlastní v obci nemovitosti, neboť zasedání zastupitelstva obce jsou pro pasivní občany veřejná, ale pro aktivní občany je to také místo, na němž mohou vyjádřit svá stanoviska k projednávaným věcem a vykonávat tak občanskou kontrolu. Totéž platí pro kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce prováděnou finančním výborem.
g) Odpovědnost Ministerstvu vnitra ČR
Obecní úřad v samostatné působnosti vydává rozhodnutí či opatření v případech, kdy to obecnímu úřadu uloží rada obce, případně zastupitelstvo obce. Dozor se vztahuje na rozhodnutí a opatření obecního úřadu v samostatné působnosti s výjimkou těch, při nichž došlo k porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva. Dozor je zaměřen na zákonnost již vydaných rozhodnutí a opatření. Pokud je v nich shledán rozpor se zákonem a prováděcími právními předpisy, je nutno zabránit tomu, aby se podle nich postupovalo. Proto je smyslem dozoru Ministerstva vnitra
výkon nezákonných rozhodnutí a opatření pozastavit,
předložit nezákonné rozhodnutí a opatření obecního úřadu k rozhodnutí správnímu soudu.
Správním soudem je krajský soud a ten je může zrušit. Zrušit je samozřejmě může i sám obecní úřad, např. když jej k nápravě nezákonnosti vyzve krajský úřad v rámci dozorové a metodické činnosti, nebo i poté, když o pozastavení výkonu rozhodne Ministerstvo vnitra, a to kdykoliv do rozhodnutí správního soudu. Rozhodnutí ministerstva vnitra o pozastavení výkonu opatření nebo rozhodnutí obecního úřadu je zásahem do samostatné působnosti, proti němuž může obec podat rozklad. K tomu je nutno poznamenat, že od 1. 1. 2006 už tomu bude jinak. Podle nového správního řádu se bude na každé rozhodování obecního úřadu v samostatné působnosti týkajícího se výkonu veřejné moci a na jeho nápravu vztahovat správní řád.
e) Odpovědnost krajskému úřadu
Obecní úřad může rozhodovat o pokutách podle § 58 zákona o obcích a ukládat pokuty osobám, které neudržují čistotu a pořádek, narušují vzhled obce nebo životní prostředí. Obecní úřad o těchto pokutách nemůže rozhodovat v případě, že zákon stanoví vyšší sankci než sankci, kterou umožňuje uložit zákon o obcích ani v případě, že to obecnímu úřadu nesvěří rada obce, jíž je rozhodování o těchto pokutách vyhrazeno. O takových pokutách rozhoduje obecní úřad v samostatné působnosti jako je tomu např. v případě rozhodnutí o nájmu, ale na rozdíl od nájmu rozhoduje o pokutách obecní úřad podle správního řádu. Krajský úřad rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu o pokutě podle § 58 zákona o obcích. Rozhodnutí obecního úřadu nemůže změnit, ale pouze zrušit nebo zrušit a vrátit obecnímu úřadu k novému projednání. Tento kasační princip znamená, že krajský úřad nemůže rozhodnout ve věci za obec, resp. nahradit vůli obecního úřadu rozhodnutím krajského úřadu.
Krajský úřad tedy
jménem státu vůči obecnímu úřadu v samostatné působnosti rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu o pokutě podle § 58 zákona o obcích
jménem státu dále vyzývá obec k zjednání nápravy rozhodnutí či opatření obecního úřadu v samostatné působnosti, jehož výkon pozastavuje Ministerstvo vnitra.
Nepřímo ovlivňuje chod obecního úřadu, protože ředitel krajského úřadu dává starostovi, a to po výběrovém řízení vyhlášeném obcí na obsazení této funkce, souhlas k jmenování či odvolání tajemníka.
Odpovědnost obce a úředníků za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v samostatné působnosti
Obec odpovídá při výkonu veřejné správy v samostatné působnosti za škodu způsobenou
nezákonným rozhodnutím
nesprávným úředním postupem.
Důsledkem nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu v samostatné působnosti obce je
náhrada škody, kterou platí obec
regresní úhrada, kterou může obec požadovat na úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.
Právo na náhradu škody mají např. účastníci řízení a ti, s nimiž mělo být jednáno jako s účastníky řízení o pokutách podle citovaného § 58 zákona o obcích, pro které platí správní řád. Ten, komu vznikla škoda rozhodnutím obecního úřadu v samostatné působnosti postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má nárok na její náhradu, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost. Nahradila-li obec škodu, má právo požadovat regresní úhradu na těch úřednících, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. Pokud se obec řídila nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil původní zákonné rozhodnutí obce v samostatné působnosti, nemůže stát požadovat regresní úhradu na obci. Nárok na náhradu škody nelze přiznat, jestliže poškozený nevyužil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí vydanému ve správním řízení řádný opravný prostředek, s výjimkou případů zvláštního zřetele vhodných. Obec nemůže uplatňovat regresní úhradu na úředníkovi, který se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného s výjimkou případu, že se úředník uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu.
Zrušení opatření obecního úřadu v samostatné působnosti soudem
Každý, respektive pouze ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech, může podat žalobu ke správnímu soudu a domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo usnesení nebo opatření obecního úřadu v samostatné působnosti. Nesmí se však jednat o rozhodnutí správního orgánu v občanskoprávní či jiné soukromoprávní věci.
II. Odpovědnost obecního úřadu za přenesenou působnost
Obecní úřad vykonává státní správu za stát nebo-li místo státu pouze v případech, v nichž byl výkon státní správy na obec přenesen ze státu zákonem. Při výkonu přenesené působnosti se obecní úřad řídí zákony. Z nich nejvýznamnější je správní řád, jehož význam ještě vzroste s účinností nového správního řádu. Obecní úřad bude od 1. 1. 2005 postupovat při výkonu státní správy vždy podle správního řádu, pokud zvláštní zákony nestanoví, kdy a jak bude postupovat jinak. Pro obecní úřad při výkonu přenesené působnosti platí kromě zákonů také další právní předpisy a též usnesení vlády a směrnice publikované ve Věstníku vlády a kontrolní opatření uložená v rámci instanční kontroly, ale nikoliv pokyny zastupitelstva nebo rady obce. Povinnosti vyplývající ze směrnic ústředních správních úřadů musí být ale založeny zákonem.
Vztah k orgánům samosprávy
Samosprávné orgány obce do výkonu státní správy přeneseném ze státu na obec nejsou oprávněny zasahovat. Do výkonu státní správy obce zasahují orgány samosprávy obce nepřímo, a to
rada obce v obcích, v nichž je zřízena,
zastupitelstvo v obcích bez rady,
starosta v obcích bez tajemníka.
Rada obce rozhoduje o rozdělení pravomocí na obecním úřadě, stanoví počet úředníků, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení, jmenuje po výběrovém řízení a odvolává vedoucí odborů na návrh tajemníka, schvaluje organizační řád obecního úřadu. Tím vším rada obce složená z volených členů zastupitelstva obce ovlivňuje, kolik úředníků plní jménem státu úkoly obecního úřadu, a který vedoucí odboru je řídí. Protože obecní úřad vykonává samosprávu a státní správu jedněmi úředníky, platí pro vztahy mezi organizací obecního úřadu a zastupitelstvem obce v obcích bez rady a starosty obce v obcích bez tajemníka, případně bez rady, při výkonu přenesené působnosti totéž co při výkonu samostatné působnosti.
Odpovědnost tajemníka a tajemníkovi
Tajemník zajišťuje výkon státní správy obecním úřadem. Za výkon přenesené působnosti obecním úřadem odpovídá tajemník starostovi. Určitou ochranu zákonnosti v činnosti úředníků, kteří jsou zaměstnanci obce a současně vykonávají jménem státu státní správu, dává zákon o úřednících a také správní řád a zákon o obcích v ustanoveních o podjatosti. Z nich je vhodné zejména při zásazích do výkonu státní správy upozornit na následující:
Úředník je povinen dodržovat ústavní pořádek a právní přepisy a hájit veřejný zájem, nikoliv jenom zájem obce.
Pokyny a příkazy, které jsou v rozporu s právními předpisy, plní úředníci pouze na písemný příkaz tajemníka.
Příkazy, jejichž splněním by se úředník dopustil trestného činu, je úředník povinen bezodkladně oznámit tajemníkovi a nesmí je vykonat.
Úředník je povinen oznámit skutečnosti, které nasvědčují vyloučení úředníka z projednávání a rozhodování věci nadřízenému, resp. starostovi. Důvodem podjatosti je poměr úředníka k věci nebo k účastníkům řízení, případně jejich zástupcům. Nově od 1. 1. 2006 s účinností nového správního řádu musí mít podjatý úředník současně zájem na výsledku řízení. Toho, kdo nepodjatý věc projedná a rozhodne, určí vedoucí odboru, tajemník nebo starosta (podle funkční nadřízenosti podjatému úředníkovi). Jestliže by byli všichni úředníci nejen pro poměr k obci, ale též pro zájem na výsledku řízení, vyloučeni pro podjatost, bude krajský úřad od 1. 1. 2006 delegovat rozhodnutí na sousední obecní úřad.
Znovu je třeba zdůraznit, že za plnění úkolů obecního úřadu v přenesené působnosti odpovídá tajemník, a to starostovi, starosta zastupitelstvu obce a zastupitelstvo obce občanům.
Vztah ke krajskému úřadu
To, jak obecní úřad vykonává státní správu, kontroluje krajský úřad. Kontrolu výkonu státní správy na obci provádí krajský úřad jako přenesenou působnost za stát a je přitom řízen věcně příslušným ústředním správním úřadem. Obecní úřad i krajský úřad při výkonu státní správy jednají jménem státu. Krajský úřad jménem státu
kontroluje výkon přenesené působnosti obcemi
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím. Pokud již uplyne lhůta pro odvolání a rozhodnutí obecního úřadu nabude právní moci, rozhoduje krajský úřad o mimořádných opravných prostředcích.
Ředitel krajského úřadu kromě toho dává souhlas ke jmenování tajemníka.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 21/2005.