Zahraničí |
Po několika měsících od okamžiku, kdy se EU rozrostla o deset nových členských států, byli její občané dotazováni, jaký postoj zaujímají k dalšímu rozšíření Unie. K tomu by mělo dojít v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko. V průměru se k rozšíření pozitivně vyjádřila více než polovina respondentů Unie (53 %). Je zajímavé, že největší podporu rozšíření projevili občané států, které vstoupily v loňském roce. Ve všech bylo procento podpory vyšší než průměr EU. Nejvíce se pro rozšíření vyslovili Poláci (78 %), Litevci (76 %) a Slovinci (75 %). Proti dalšímu rozšíření byla však nadpoloviční většina občanů celkem pěti států. Nejvíce mají obavy z rozšíření Rakušané (62 %), Němci (57 %) a Lucemburčané (54 %). Postoj občanů Rakouska a Německa příliš nepřekvapuje, protože tyto státy patří k největším obhájcům přechodného období na volný pohyb pracovních sil. Toto celkově sedmileté přechodné období bude po prvních dvou letech Evropskou komisí přezkoumáno, zda má ještě svoje opodstatnění. Dosud se této možnosti zřekly tři členské státy – Spojené království, Irsko a Švédsko. Také ve většině ostatních původních patnácti států vývoj ukazuje, že je reálné toto období zkrátit, protože nebezpečí pro jejich trh práce v podobě přílivu levné pracovní síly z nových členských států není nijak významné. U Rakouska se zdůvodňují obavy z dalšího rozšíření také skutečností, že má hranice se čtyřmi novými členskými státy (Tabulka).
I po rozšíření Evropské unie považují občané členství jejich států za pozitivní jev. “Dobrou věc” v tom vidí 56 % dotázaných, což je nejvyšší dosažený výsledek od roku 1995. Neutrální názor zastává více než čtvrtina respondentů (28 %) a třináct procent dotázaných považuje členství za “špatnou věc”. Zbývající tři procenta občanů na danou věc neměla názor. Nejvíce zastávali pozitivní názor občané původních patnácti členských států, především Lucemburčané (86 %), Irové (77 %) a Nizozemci (76 %). Ukázalo se, že na seriózní posouzení členství v Unii je pro občany nových členských států zřejmě ještě brzy. Ve srovnání s původními patnácti státy EU relativně velký počet občanů v nových deseti státech zastává neutrální postoj. To se týká především Lotyšska (43 %), České republiky (42 %) a Slovinska (38 %). Nejvíce skeptický názor prezentovali občané Švédska (24 %),Velké Británie (22 %) a Rakouska (18 %).
Podle občanů výhody z členství v EU převažují
Další otázka průzkumu se týkala faktu, zda z členství v EU vyplývají pro daný stát přínosy nebo nikoliv. Více než polovina dotázaných (53 %) v 25 státech je přesvědčena o výhodách a prospěchu z členství, kdežto více než třetina respondentů zastává názor, že jejich země z členství prospěch nemá. Zbylých dvanáct procent občanů na danou otázku nedokázalo nalézt odpověď. Jednoznačně nejvíce jsou o přínosech přesvědčeni občané Irska (87 %). To je dáno tím, že tento stát ještě nedávno patřil spolu s Řeckem, Portugalskem a Španělskem mezi tzv. kohezní státy, jejichž průměrný hrubý domácí produkt byl nižší než 90 % průměru EU, což opravňovalo tyto státy pro čerpání prostředků z Fondu soudržnosti (Kohezní fond). Díky vhodným ekonomickým reformám a velmi citelné finanční injekci z EU se Irsko podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) během deseti let vyhouplo v žebříčku podle ukazatele HDP na druhé místo za Lucembursko. V Irsku také pouze sedm procent občanů zastává názor, že jejich stát z členství neprofituje.
Z původních patnácti členských států pouze ve třech z nich převažuje u občanů názor, že nevýhody převažují nad prospěchem. Jedná se o Švédsko (47 %), Velkou Británii (45 %) a Rakousko (45 %). V České republice se 42 % občanů domnívá, že členství přináší prospěch a výhody, kdežto pouze o jedno procento méně (41 %) je přesvědčeno o opaku. Z nových členských států jsou pouze Kypřané přesvědčeni, že nevýhody z členství převažují nad získaným prospěchem. Tento fakt lze do určité míry vysvětlit skutečností, že hospodářsky je Kypr mezi deseti nováčky podle ukazatele HDP na obyvatele nejsilnější a že pomoc ze strany Unie se ho nedotkne tak výrazně, jako je tomu u většiny ostatních nových členských států.
Větší důvěru má Evropský parlament
Z evropských institucí mají občané EU největší důvěru v Evropský parlament, kterému vyslovilo důvěru v průměru 57 % dotázaných. Nejvíce důvěřují této instituci občané Lucemburska, Belgie a Irska. Na druhé straně nejméně důvěry vyjádřili občané Velké Británie, Lotyšska a Polska. Občané ČR se svými názory umístili mírně nad průměrem EU, když Evropskému parlamentu vyjádřili důvěru tři z pěti dotázaných občanů. O něco méně důvěry nežli Evropský parlament má Evropská komise, což je výkonný orgán EU. V průměru má tato instituce důvěru 52 % občanů EU. V jednotlivých členských státech nejsou rozdíly v důvěře dvěma nejvýznamnějším orgánům nijak dramatické.
Eurobarometer také zjišťoval, jaké mají občané názory na roli EU a USA při vytváření míru ve světě a v boji proti terorismu. Ve srovnání s předcházejícím průzkumem míra důležitosti role USA klesla, což potvrdilo negativní trend vnímání role USA v této oblasti v posledních letech. Pouze dva členské státy (Česká republika, Litva) a dále ještě Rumunsko vnímají roli USA při budování světového míru pozitivně. Na druhé straně se jako největší kritici zahraniční vojenské politiky USA projevili občané Řecka, Kypru, Francie a Belgie. V otázce boje proti terorismu mají USA největší podporu mezi občany nových členských států, především mezi Čechy, Litevci, dále pak u Britů a Nizozemců.
Standardní výzkum Eurobarometeru nabídl širokou paletu názorů občanů EU na různé otázky spojené s evropskou integrací a potvrdil, že většina Evropanů má na jednotlivé faktory tohoto procesu vcelku pozitivní názor.