Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXV2/2002 |
Od zveřejnění článku „Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“ (autoři Budka, I. - Dvořák, V. - Zimmel, V., Kriminalistika 2000, 4) došlo v oblasti aktivit, směřujících k realizaci záměrů odčerpávání výnosů z trestné činnosti a ekonomické destabilizace zločineckých struktur, spolu se snahou o větší ochranu společenských zájmů v souvislosti s danou problematikou, k výraznému posunu.
Tato myšlenka, za podpory Projektu PHARE 98, nalezla podporu i u vedení Policejního prezidia ČR a u vedení útvarů kriminální policie s celoúzemní působností, jmenovitě Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Národní protidrogové centrály (dále jen ÚOK ZHTČ, ÚOOZ a NPC), jež se zabývají řešením nejzávažnějších kriminálních případů. Po sérii složitých jednání bylo rozhodnuto o vzniku samostatné jednotky, jež se bude zabývat problematikou vyhledávání a dokumentace výnosů ze závažné trestné činnosti, a dále o tom, že uvažovaná jednotka bude zřízena u ÚOK ZHTČ s tím, že budou dále zřízeny tři samostatné skupiny, z nichž každá bude zpracovávat finanční šetření na základě požadavků jednoho z útvarů s celoúzemní působností, tedy ÚOK ZHTČ, ÚOOZ a NPC, a vyhledávat a dokumentovat výnosy spojené s konkrétní zdrojovou kriminalitou, zpracovávanou právě v rámci těchto jmenovaných útvarů Policie ČR.
V této souvislosti bylo zapotřebí začít se zabývat otázkou cílů, výstupů a směrů činnosti uvažované jednotky, představit nástin metodiky její činnosti a definovat kategorie problémů souvisejících s řešením organizace a metodiky činnosti této jednotky (dále jen tým VÝNOSY).
Činnost zaměřená na získání důkazního materiálu o konkrétních výnosech z trestné činnosti, který by mohl být zhodnocen při rozhodování soudů o konkrétních trestech, jež by při svém naplnění vedly k odčerpání těchto výnosů realizovaným pachatelům rozpracované/vyšetřované trestné činnosti (např. formou propadnutí majetku).
Činnost uvažované jednotky by neměla být omezena jen na šetření ve vztahu k vlastním výnosům ze zločinů a k možnosti jejich odčerpání způsobem naznačeným v bodu a), ale měla by využívat i dalších možností „ekonomického odstřelování“ zločineckých struktur, s cílem jejich ekonomického oslabení, a tím i snížení jejich vlivu a související míry nebezpečnosti, a rovněž jejich obranyschopnosti před uplatněním práva. Pro dokreslení záměru lze uvést několik příkladů:
Příklad č. 1: Realizovat šetření zaměřené na zjištění a následné prokázání skutečnosti, že pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch, s cílem vytvoření předpokladů pro uložení peněžitého trestu (§ 53 tr. z.). Lze předpokládat, že ne vždy a ne ve všech případech se podaří prokázat výnos z tr. činnosti a i v případě, že se tento záměr podaří, nemusí to ještě znamenat, že předmětný výnos bude dohledán, nebo že budou existovat podmínky pro jeho zajištění (např. z důvodu převedení na jinou osobu). Peněžitý trest, který lze uložit ve výši 2000 až 5 000 000 Kč, může být jednou z alternativ ekonomického zasažení zločinecké struktury. Jistou výhodou peněžitého trestu je skutečnost, že při jeho ukládání soud stanoví náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta (§ 54 odst. 3 tr. z.). Náhradní trest se stanoví pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán. Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu (§ 54 odst. 2 tr. z.).
Příklad č. 2: Nelze předpokládat, že všechny finanční instituce, definované zákonem č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, plní stoprocentně své povinnosti ohledně podávání oznámení o neobvyklých obchodech (tak jak jsou definovány zákonem). Naopak, vždy existuje riziko porušení zákonem uložených povinností a je nepochybné, že existují i konkrétní případy, kdy dochází ke spojení zločinecké organizace s finanční institucí, nebo je finanční instituce přímo součástí zločinecké organizace. I v této oblasti existuje předpoklad, že taková informace může být jednotkou zachycena a zpracována. Prokázání konkrétního trestného činu v daném případě může být problematické, existuje zde však možnost uplatnění finanční sankce vůči tomu, kdo nesplnil povinnost stanovenou citovaným zákonem. V takovém případě může Ministerstvo financí (případně orgán uvedený v § 8, odst. 3 zákona č. 61/1996 Sb.) uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, a při opětovném porušení nebo nesplnění povinnosti v období 12 po sobě jdoucích měsíců až do výše 10 000 000 Kč.
Příklad č. 3: Je známou skutečností, že zločinecké struktury působící a produkující výnos ze své trestné činnosti v zemích se zavedeným systémem finančního monitorování neobvyklých obchodů (tedy i v ČR, na základě zákona č. 61/1996 Sb.), se snaží obejít systém k zachycení neobvyklých finančních operací tím, že vyvážejí výnosy z trestné činnosti v peněžní hotovosti fyzicky přes hranice, s cílem tyto finanční hotovosti „vyprat“ v jiných zemích, kde systém finančního monitorování neobvyklých obchodů není uplatňován, nebo kde riziko zachycení takové operace je nižší. Realizace takového vývozu finanční hotovostí ovšem souvisí s tzv. „Oznamovací povinností ve zvláštních případech“ dle ust. § 5 zákona č. 61/1996 Sb., kdy fyzická osoba vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných bankovek a mincí v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze v úhrnné hodnotě převyšující 350 000 Kč. Takovou povinnost musí splnit rovněž právnická osoba, která výše uvedené hodnoty dováží nebo vyváží prostřednictvím fyzické osoby. Je rovněž známou skutečností, že zločinecké organizace, ve snaze maximalizovat svůj zisk, tuto oznamovací povinnost ve vztahu k exportované hotovosti neplní, jinými slovy tento zisk z tuzemska exportují nelegálně. Je reálný předpoklad, že informace o takovýchto aktivitách mohou být uvažovanou jednotkou zachyceny. V takovém případě lze zločineckou strukturu ekonomicky zasáhnout tím, že příslušná informace je postoupena celnímu úřadu, který na základě ust. § 12a zákona č. 61/1996 Sb., jí uloží pokutu až do výše hodnoty neoznámených bankovek, mincí, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze.
Bylo by možné nepochybně na tomto místě jmenovat i celou řadu dalších známých možností a alternativ tzv. ekonomické destabilizace zločineckých struktur. Lze rovněž vyslovit názor, že jedním z úkolů uvažované jednotky by mělo být vyhledávání a aplikování dosud neuplatňovaných alternativ takové destabilizace.
Novelou trestního zákona z roku 1991 bylo doplněno ustanovení § 251a, které má postihnout tzv. praní peněz, respektive jeho pachatele. Jednání záleží v tom, že pachatel umožní jinému zastřít původ nebo zjištění původu věci získané trestnou činností. „Věcí“ jsou tu sice míněny zejména peněžní prostředky, ale mohou to být i jiné věci, například nemovitosti nebo věci umělecké hodnoty apod. I když je skutečností, že pachatelem tohoto trestného činu nemůže být sám pachatel základního trestného činu (zdrojové kriminality), jsou vytvořeny předpoklady pro zasažení osob stojících v pozadí, nepodílejících se na zdrojové kriminalitě a přesto hrajících důležitou roli při realizaci zisků ze zdrojové kriminality pocházejících.
Neméně významnou činností pracovníků uvažované jednotky by měla být činnost zaměřená na zjištění těch skutečností, které jsou důležité pro posouzení, zda zdrojová kriminalita je páchána ve zločinném spolčení, a to nejen s ohledem na skutečnost „dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti“, ale i s ohledem na ukládání trestu.
Odpovídajícím ustanovením je § 89, odst. 17 tr. zákona, který definuje zločinné spolčení jako společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti.
Prokázání existence „zločinného spolčení“ má význam při využití dalších právních nástrojů, zejména § 163a tr. zákona (účast na zločinném spolčení), podle kterého je trestný ten, kdo zločinné spolčení založí, kdo se činnosti takového spolčení účastní, anebo kdo zločinné spolčení podporuje. Tento význam spočívá nejen v možnosti usvědčení dalších pachatelů organizované trestné činnosti (kteří by při neprokázání „zločinného spolčení“ trestním stíháním nebyli ohroženi), ale i v možnosti odčerpání jejich majetku formou jeho propadnutí, jež tr. zákon v § 163a taxativně stanoví jako alternativu k odnětí svobody.
Význam prokázání existence „zločinného spolčení“ a následně „účasti na zločinném spolčení“ spočívá i v ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení; podrobně viz § 43, 44 tr. zákona. (Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se zvyšuje o jednu třetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odnětí svobody vhorní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody).
Filozofie ekonomického rozpracování zločineckých struktur představuje dvě varianty finančního šetření, které jsou vůči sobě navzájem odlišné a mohou být realizovány s různým efektem. Každá z nich má však svou jistou míru opodstatněnosti. Jde o variantu finančního šetření směřující od výnosů z trestné činnosti ke zdrojové kriminalitě, kterou lze dále rozdělit podle původu informací, a dále variantu finančního šetření směřující od zdrojové kriminality směrem k výnosům z trestné činnosti.
Cílem této varianty je nejen dohledání zdrojové kriminality, ale zároveň vyhledávání nejatraktivnějších subjektů k operativnímu rozpracování. Míra atraktivity, která je dána velikostí zločineckých struktur, úspěšností při páchání organizovaného zločinu, rozsahem páchání tohoto zločinu a sférou vlivu zločinných struktur, je přitom ovlivňována především výší jejich zisku. Smysl této varianty lze tedy vidět v možnosti vyhledávání cílů pro operativní rozpracování, navíc s možností uplatnění kritéria ekonomické síly těchto cílů (zločineckých struktur).
Realizace tohoto směru by přispěla k rozpracování a rozbití nejsilnějších a nejnebezpečnějších zločineckých struktur a zároveň by přispěla k vytvoření předpokladů pro odčerpání co největšího objemu prostředků pocházejících z organizovaného zločinu.
Jde již o dílčím způsobem uplatňovanou variantu (a také dosud jediné opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti uplatňované v ČR), s dosud spíše mizivými výsledky. Základním problémem omezujícím případnou lepší výslednost této varianty je skutečnost, že výměna informací o podezřelých finančních obchodech probíhá exkluzivně mezi Finančně analytickým útvarem (dále FAÚ) a ÚOK ZHTČ, a ze strany ÚOK ZHTČ jsou dosud tyto informace blokovány ve vztahu k dalším útvarům policie s celoúzemní působností. Případný záchyt informace o legalizaci výnosů konkrétní osobou (ať již fyzickou, nebo právnickou) je tedy k těmto útvarům Policie ČR zablokován navzdory možnosti, že tato osoba je (může být) vedena v poznatkových databázích daného útvaru Policie ČR jako podezřelá ze zdrojové kriminality, případně je (může být) vedena jako osoba kontaktní vůči osobě podezřelé/rozpracované. Z uvedeného důvodu je potřebné tuto variantu modifikovat.
Alternativním problémem je skutečnost, že finanční šetření tohoto druhu je pokládáno za příliš pozdní stadium pro dohledání zdrojové kriminality. Možnost úspěchu však existuje, minimálně v teoretické rovině. Jako jediný uplatňovaný systém - opatření proti legalizaci výnosů - je však naprosto nepostačující.
Je skutečností, že v řadě případů kriminalistické praxe jsou poznatky o subjektech - fyzických či právnických osobách, které nasvědčují tomu, že tyto subjekty jsou zapojeny do závažné trestné činnosti, aniž by bylo zřejmé, o jaký typ zdrojové kriminality se jedná. Tato podezření jsou přitom podporována poznatky o nákladném stylu života těchto subjektů, o zcela nepřiměřených výdajích, neodpovídajících a nekorespondujících s legitimními zdroji příjmů těchto subjektů.
Jde o subjekty, které se na trestné činnosti podílejí nebo trestnou činnost řídí prostřednictvím třetích osob, a zachytitelným aspektem jejich zapojení do trestné činnosti mohou být právě informace o finančních (majetkových) transferech. S ohledem na tyto skutečnosti lze vyslovit názor, že finanční šetření by v takových případech mohlo odhalit stopy vedoucí k zadokumentování vztahu ke konkrétní zdrojové kriminalitě, resp. k osobám páchajících zdrojovou kriminalitu, a rovněž k prokázání výnosů z této zdrojové kriminality.
Základním cílem této varianty je zajištění rozpracování zločineckých struktur z hlediska zadokumentování jejich zisku pocházejícího z páchané závažné trestné činnosti, včetně výnosů, které nebyly předmětem praní špinavých peněz, a vytvoření předpokladů k odčerpání těchto výnosů.
Jednotka by při své činnosti vycházela zejména z informací o konkrétních pachatelích a druhu spáchané trestné činnosti, získaných zaktuálního rozpracování zdrojové kriminality - závažné trestné činnosti - v rámci útvaru(ů) Policie ČR.
Činnost jednotky by tedy při uplatnění této varianty spočívala především v soustředění důkazního materiálu, na jehož základě by mohl být odčerpán zisk pocházející z organizované trestné činnosti, případně by na jeho základě mohly být uplatněny prvky ekonomické destabilizace zločineckých struktur.
Útvar zpracovávající zdrojovou kriminalitu je zadavatelem požadavku k provedení finančního šetření. Takový požadavek je signálem k odstartování finančního šetření. Výstup z provedeného finančního šetření nemusí však mít užitek jen ve vztahu k dohledání a prokázání výnosu z trestné činnosti nebo ve smyslu ekonomické destabilizace zločineckých struktur. Naopak, lze očekávat získání řady informací, které policejnímu orgánu zařazenému u útvaru zpracovávajícího zdrojovou kriminalitu do té doby nebyly známy a které mohou mít zásadní význam pro kvalitativní i kvantitativní zhodnocení operativních rozpracování zdrojové kriminality. Výstupem týmu VÝNOSY ve vztahu k zadavateli požadavku by tedy měla být tzv. 2Průběžná zpráva o finančním šetření“, která by byla zpracovávána v časových intervalech, jež by byly určovány operativní situací ve vztahu ke zpracovávané zdrojové kriminalitě. Předmětný dokument slouží k předání aktuálních informací definovaného druhu zpracovateli zdrojové kriminality k případnému dalšímu využití v průběhu operativního rozpracování.
Na základě finančního šetření provedeného ve směru od výnosů ke zdrojové kriminalitě lze očekávat zjištění informací i o závažné trestné činnosti, která dosud není předmětem operativního rozpracování. V takovém případě lze za další výstup jednotky považovat „Podnět k operativnímu rozpracování“.
„Podnět k zajištění majetku“ - v rámci této kapitoly si lze představit čtyři základní instrumenty, jmenovitě:
„Zpráva o výsledku finančního šetření“ je souhrnem materiálů dokumentujících zjištěné skutečnosti o výnosech ze závažné trestné činnosti, případně o praní špinavých peněz. Tato zpráva je postupována před skončením vyšetřování příslušnému policejnímu orgánu, po skončení vyšetřování státnímu zástupci.
Byla by vážná chyba nepostoupit informace neutajovaného charakteru dalším subjektům, které při uplatnění svých kompetencí, na základě platné právní úpravy, mohou v důsledku uplatnit prvky ekonomické destabilizace zločineckých struktur tak, jak bylo naznačeno již v předchozích kapitolách. Takovými výstupy mohou být například informace ve vztahu k:
Metodiku je možno optimalizovat rozdělením na dvě odlišné kategorie postupu, jež se vzájemně doplňují a které jsou pojmenovány jako kapitola „příběhová“ a kapitola „účetní“. Důvodem pro takové rozdělení je skutečnost, že při dokumentování vlastních výnosů či legalizace výnosů se nelze obejít bez znalostí o ději takové činnosti na straně jedné a věcných číselných údajích na straně druhé.
Do této kapitoly náleží následující kategorie informací, které je nutno v rámci prováděných šetření získat a také zadokumentovat:
Příklad: V březnu r. 2000 rozbil ÚOOZ v západních Čechách organizovanou skupinu 14 pachatelů, zabývajících se obchodem se ženami a kuplířstvím. Bylo zjištěno, že výnosy z této trestné činnosti se soustřeďují (a následně přerozdělují) v rukou jediného pachatele (P. K.). Ten se začal dopouštět trestné činnosti v r. 1996. Šetřením se podařilo zadokumentovat majetkové poměry jmenovaného od r. 1990 do r. 1996. Bylo zjištěno, že majetkové poměry obviněného v této době byly velmi skromné, nevlastnil žádný majetek, provozoval zaměstnání technika v textilním závodě a jeho příjem stačil na běžnou spotřebu domácnosti a poplatky spojené s užíváním nájemního bytu. V tomto období nevytvořil žádné úspory a nedisponoval žádným jiným zdrojem příjmů, kromě příjmu ze svého zaměstnání. Tyto skutečnosti byly zadokumentovány výpověďmi svědků.
Pokračování příkladu: Provedeným šetřením bylo zjištěno, že v době realizace trestné činnosti (k datu svého zadržení) je P. K. vlastníkem rozsáhlého stavebního pozemku, jejž dle kupní smlouvy pořídil za částku 500 000 Kč, dále je vlastníkem rozestavěné budovy hotelového typu, do jejíž stavby proinvestoval 3,65 mil. Kč, dále je vlastníkem luxusního bytu 3 + 1 ve Františkových Lázních (hodnota nestanovena), při domovní prohlídce v jeho bytě byla nalezena a zajištěna finanční hotovost v různých měnách v úhrnné hodnotě 1 milionu Kč. V této době rovněž užíval vozidlo Mercedes Vito v luxusní úpravě - toto vozidlo však užíval na základě leasingové smlouvy, kdy formou leasingového pronájmu proinvestoval cca půl milionu Kč. Tyto skutečnosti byly zadokumentovány výpověďmi svědků, odposlechem a záznamy telekomunikačního provozu dle § 88 tr. ř. a zajištěnými věcnými důkazy.
Pokračování příkladu: P. K. se vyjádřil pouze k zajištěné finanční hotovosti s tím, že nejde o výnos z žádné trestné činnosti, nýbrž o úspory z legální výdělečné činnosti, kdy pracoval jako dělník v SRN. Ve spolupráci s policií SRN však bylo zjištěno, že P. K. sice v SRN v označené době pracoval, avšak po dobu pouhých dvou měsíců a jeho legální příjem činil celkem pouhých 4 000 DM. Bylo navíc zjištěno, že byl opakovaně přistižen při pašování cigaret. Toto porušení zákona mu „vyneslo“ 10 000 DM pokuty a zákaz pobytu na území SRN. Zároveň bylo provedeno šetření k jeho legálním zdrojům příjmů na území ČR, kdy bylo zjištěno, že je registrovaným živnostníkem v oboru pohostinství. Jeho podnikatelská činnost je však dle přiznání k dani z příjmu vysoce ztrátová - v roce 1998 vykazuje ztrátu 782 680 Kč a v roce 1999 vykazuje ztrátu 467 437 Kč.
Pokračování příkladu: V průběhu operativního rozpracování byla prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikační techniky dle § 88 tr. ř. opakovaně zadokumentována skutečnost, že je to právě P. K., který přichází pravidelně do nočních klubů ovládaných organizací a vybírá denní zisky z realizované prostituce. Tato skutečnost byla v průběhu pozdějšího vyšetřování opakovaně zadokumentována i výslechem řady svědků. Finanční šetření tohoto případu bylo završeno zpracováním a podáním podnětu věcně příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství k vydání nařízení zajištění majetku obviněného P. K. ve smyslu ust. § 175, odst. 1, písm. d) tr. řádu a § 347, odst. 1 tr. řádu. Podnět byl předložen pro zajištění finanční hotovosti v úhrnné výši cca 1 mil. Kč a nemovitostí v hodnotě cca 4 mil. Kč.
Na základě později získaných znalostí zastávám názor, že kapitolu „příběhu“ je možno ještě zdokonalit o kategorii „výpočtu předpokládaného výnosu z trestné činnosti“, jehož lze v řadě případů (tedy i v tomto jmenovaném) docílit dosazením známých skutečností o spáchaném trestném činu. Takovýto údaj (byť by byl zřejmě údajem orientačním), by měl význam jak pro specialistu zabývajícího se finančním šetřením (z hlediska informace o objemu výnosu z trestné činnosti, který má být dohledáván), tak i pro další orgány činné v trestním řízení (z hlediska vytvoření představy o charakteru vhodných opatření směřujících k odčerpání takového výnosu), ale i pro další jiné subjekty, např. orgány celní nebo finanční správy atd. (z hlediska vytvoření představy o alternativách ekonomické destabilizace).
Lze rovněž vyslovit názor, že samostatnou kategorií kapitoly „příběhu“ by měly být skutečnosti, které dokumentují, že pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch a v případě, že trestná činnost byla páchána zločinným spolčením, též skutečnosti dokumentující zaměření tohoto spolčení na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti.
Závěr: Smyslem „příběhové“ kapitoly je základní popis děje, který směřuje nejen k zadokumentování snahy o získávání zisku páchanou úmyslnou trestnou činností a prokázání rozdílů mezi úrovní majetkových poměrů pachatele v době, kdy se nedopouštěl trestné činnosti, a obdobím, kdy trestnou činnost provozoval. Srovnáním těchto majetkových poměrů s legálními zdroji příjmů, včetně využití přímých informací o aktivitách směřujících k realizaci výnosů z trestné činnosti či jejich případné legalizaci rovněž směřuje k obsahově přehlednému a srozumitelnému podání, jež je základním výstupem finančního šetření.
Základním principem tzv. kapitoly „účetní“ je předpokládaná skutečnost, že peníze vyjdou nakonec najevo (přímo nebo nepřímo) v účtech, definujících vlastní finanční profil zkoumaného subjektu, a to z hlediska čtyř aspektů, kterými jsou aktiva, pasiva, zdroje finančních prostředků a výdaje.
Kapitola vychází ze způsobů nakládání s příjmy (tedy z toho, co lze s příjmy udělat a jak to lze udělat), a jejich účinků na finanční profil.
co lze udělat | jak to lze udělat | účinek na finanční profil |
uložit je | - pokladní hotovost - hotovost ve finančních institucích |
AKTIVA |
nakoupit aktiva | - investice - nemovitosti - vozidla |
AKTIVA |
splatit dluhy | - splatit půjčky - splatit hypotéky |
PASIVA |
utratit je | - dary - cestování - zábava - jídlo - oblečení - elektřina, plyn, telefon - pojištění - daně - nájemné - náklady na provoz vozidla |
Metoda čistého jmění je založena na principu lokalizace neznámých zdrojů finančních prostředků podle analýzy nárůstu čistého jmění.
Aktiva | |
Minus: | Pasiva |
Rovná se: | Čisté jmění |
Minus: | Čisté jmění z předchozího roku |
Rovná se: | Nárůst čistého jmění oproti minulému roku |
Plus: | Známé výdaje |
Rovná se: | Celkový nárůst čistého jmění |
Minus: | Peněžní prostředky ze známých zdrojů |
Rovná se: | Peněžní prostředky z neznámých zdrojů |
Důležitými aspekty při realizaci metody čistého jmění je i stanovení počátečního čistého jmění a rovněž stanovení pravděpodobného zdanitelného zdroje příjmů s důkazem nárůstu čistého jmění.
Metoda výdajů vychází z porovnání známých vydání se známými zdroji peněžních prostředků.
Celkové výdaje | |
Minus: | Známé zdroje peněžních prostředků |
Rovná se: | Peněžní prostředky z neznámých zdrojů |
Metoda bankovního vkladu je založena na principu lokalizace neznámých zdrojů finančních prostředků analýzou bankovních záznamů.
Celkové vklady na všech účtech | |
Minus: | Převody a opětovné vklady |
Rovná se: | Čisté vklady na všech účtech |
Plus: | Hotovostní výdaje |
Rovná se: | Celkové příjmy ze všech zdrojů |
Minus: | Finanční prostředky ze známých zdrojů |
Rovná se: | Finanční prostředky z neznámých zdrojů |
Přitom... | |
Čisté vklady na všechny účty | |
Plus: | Počáteční zůstatky |
Rovná se: | Čisté bankovní prostředky k dispozici |
Minus: | Konečné zůstatky |
Rovná se: | Čisté bankovní výplaty |
A dále... | |
Celkové výdaje finančních prostředků | |
Minus: | Čisté bankovní výplaty |
Rovná se: | Hotovostní výdaje |
Pokud kterákoli z těchto podmínek platí pro revidované knihy a účetní záznamy: | A je zjištěno toto: | Pak použít: |
* Neexistují * Nejsou k dispozici * Jsou nepřiměřené * Jsou odepřeny |
Došlo k významným změnám jak v AKTIVECH, tak i v PASIVECH | Metodu čistého jmění |
Došlo k významným změnám ve výdajích nebo byly prováděny extravagantní výdaje | Metodu vydání | |
* Nejsou k dispozici * Jsou nepřiměřené * Jsou odepřeny |
Periodické vklady, které se objevují jako známé zdroje a neidentifikovatelné vklady nejsou z nezdanitelných „známých“ zdrojů |
Metodu bankovních vkladů |
* Vypadají jako kdyby byly
úplné * Jsou k dispozici |
Na tomto místě lze vyslovit názor, že realizace tzv. účetních kapitol by měla být spíše doménou finančních úřadů než orgánů policie. Pro použitelný výstup je však nezbytná úzká spolupráce obou subjektů, což vytváří platformu pro diskusi o formách a pravidlech takové spolupráce, která by měla být bezprostředně otevřena.
Uvedení uvažované jednotky - týmu VÝNOSY - bude nepochybně spojeno s řadou problémů, jejichž řešení je již otázkou diskuse pro více odborníků různých specializací a rovněž vrcholného managementu Policie ČR a jednotlivých útvarů Policie ČR. Tyto problémy dle mého názoru lze shrnout do několika oblastí, jež bych definoval následujícím výčtem:
Tento článek je zpracován s cílem přispět k realizaci záměru odčerpávání výnosů z trestné činnosti a přiblížit tak Českou republiku zemím, kde se zločin nevyplácí. S ohledem na skutečnost, že se jedná o komplikovanou a přitom nepříliš probádanou problematiku, je každá odborná diskuse evokovaná tímto dokumentem pokládána autorem této práce za vítanou a žádoucí.
Literatura:
Kurz Ministerstva financí USA „Techniky vyšetřování finanční kriminality“. Praha, 1997.
Zimmel, V.: Projekt ekonomického rozpracování zločineckých struktur III. Praha.
Problematika odčerpávání výnosů z trestné činnosti v České republice je tématem, kterému je v poslední době právem věnováno stále více pozornosti. Za podpory Projektu PHARE 98 myšlenka vyhledávání a dokumentace výnosů ze závažné trestné činnosti i vytvoření možnosti odčerpání těchto výnosů nalezla podporu i u vedení Policejního prezidia ČR a dále u vedení útvarů kriminální policie s celoúzemní působností, jmenovitě Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti Služby kriminální policie a vyšetřování, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Národní protidrogové centrály, jež se zabývají řešením nejzávažnějších kriminálních případů.
Článek předkládá informaci o zřízení specializované jednotky zajišťující finanční šetření ve vztahu ke zdrojové kriminalitě zpracovávané v rámci výše uvedených útvarů Policie ČR s celoúzemní působností, a zároveň představuje cíle, výstupy, směry činnosti a nástin metodiky činnosti uvažované jednotky. Rovněž definuje kategorie problémů souvisejících s řešením organizace a metodiky činnosti této jednotky.
The issue of draining revenues from criminal activities is an issue that has been attracting increasing attention in the Czech Republic lately. With a support from the PHARE 98 project, the idea of searching out and documenting revenues from criminal activities, as well as a possibility of draining them has been supported by the Czech Police Presidium and by police bodies that operate nation-wide, in particular by the Serious Economic Crime and Corruption Unit, the Organised Crime Unit, and the National Drug Central, which deal with the most serious types of criminal cases.
This article brings information about an establishment of a specialised unit, whose responsibilities include financial investigation in relation to the sources in criminal activity, as well as targets, output, orientation of activities, and an outline of methods used by the unit that is to be established. It also categorises problems related to the organisation and methods of this unit.
Die Problematik des Abschöpfens der Erträge aus der Straftat ist in der Tschechischen Republik ein Thema, dem man in der letzten Zeit mit Recht immer mehr Aufmerksamkeit widmet. Mit der Hilfe des Projekts PHARE 98 fand die Idee des Herausfindens und der Dokumentation der Erträge aus der schwerwiegenden Straftätigkeit als auch Bildung der Möglichkeit des Abschöpfens dieser Erträge die Unterstützung auch bei der Führung des Polizeipresidiums der Tschechischen Republik und weiter der Führung der Organe der Kriminalpolizei im Gesamtterritorialwirkungskreise, namentlich der Organisationseinheit Aufdeckung von Korruption und schwerwiegender Wirtschaftskriminalität des SKPV (des Dienstes der Kriminalpolizei und Untersuchung), der Organisationseinheit für Aufdeckung der organisierten Kriminalität des SKPV und der Nationale Rauschgiftbekämpfung, die sich mit der Lösung der wichtigsten Kriminalfälle beschäftigen.
Der Artikel informiert über die Errichtung einer Spezialeinheit, die die Finanzermittlung in Beziehung auf die Ressourcenkriminalität im Rahmen der höher angeführten Einheiten der Polizei der Tschechischen Republik mit der gesamterritorialen Wirkung. Er präsentiert auch die Ziele, die Outputs, die Richtungen der Tätigkeit und den Abriss der Methodik der Tätigkeit der bedachten Einheit. Er definiert auch die Problemkategorien die mit der Organisation und der Methodik der Tätigkeit dieser Einheit zusammenhängen.
1) Kurz Ministerstva financí USA „Techniky vyšetřování finanční kriminality“. Praha, 1997.