Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXV1/2002 |
1. Ve dnech 6. - 8. září 2001 se konala v Laussane I. Konference Evropské kriminologické společnosti. Jednalo se o konferenci (kongres), která měla dvojjediný charakter. Šlo o ustavující setkání registrovaných členů nově vzniklé vědecké kriminologické společnosti k projednání základních ustavujících dokumentů, které mělo zároveň bohatý odborný program.
Myšlenka založení Evropské kriminologické společnosti uzrála na počátku roku 2001, kdy se v Haagu, ve dnech 7. - 8. dubna, pod záštitou nizozemského ministerstva spravedlnosti uskutečnilo přípravné setkání 30 kriminologů z různých evropských zemí, kteří se dohodli na těchto závěrech: založit evropskou kriminologickou společnost, organizovat pravidelné roční vědecké konference, ustavující konferenci uskutečnit ještě téhož roku v Laussane při využití pohostinství tamní univerzity.
Přípravný výbor bylo složen ze známých představitelů kriminologické obce takto: Kauko Aromaa, Henk van de Bunt (tajemník), Beata Gruszczynska, Josine Junger-Tas (programová ředitelka), Michal Levi, Laurent Mucchielli, Cristina Rechea Alberola, Ernesto Savona, Per-Olof Wikstrom a Martin Killias, který byl zvolen předsedou přípravného výboru.
V následující měsících byly vyjasněny, za přispění odborníků ze Švýcarského institutu pro komparativní právo, právní otázky související se vznikem nové vědecké společnosti a bylo rozhodnuto, že tato společnost bude zřízena podle anglického práva, jelikož tento postup nevyžaduje žádnou oficiální registraci nebo schválení úředními orgány. Jedinou podmínkou bylo, aby sídlo společnosti bylo v Anglii. Proto bylo využito nabídky Institutu pro kriminologii Univerzity v Cambridge, který navrhl, aby v právních dokumentech bylo uváděno, že Evropská kriminologická společnost má sídlo v tomto Institutu. Z hlediska praktického řízení a výkonu nezbytných administrativních prací spojených s existencí Evropské kriminologické společnosti (European Society of Criminology - dále jen ESC) je faktické sídlo této společnosti na právnické fakultě univerzity v Laussane, kde je také umístěn sekretariát ESC.
V průběhu přípravných prací byl vypracován návrh stanov ESC, vyjasněna struktura společnosti, způsob registrace členů, členské příspěvky, vydávání vlastního zpravodaje (Newsletters) a řada dalších praktických otázek. Přípravnému výboru se rovněž podařilo získat různé finanční dotace od švýcarských vědeckých nadací, od Americké kriminologické společnosti i z různých fondů EU.
Ke dni zahájení I. Konference ESC bylo registrováno 333 kriminologů, kteří po uhrazení členských příspěvků se stali členy společnosti s hlasovacím právem, konference se zúčastnili i další zájemci a hosté, takže celkový počet účastníků přesáhl 400 osob. Tato velká účast překvapila samotné organizátory (přípravný výbor) a podle jejich vyjádření to svědčí o tom, že myšlenka ustavit Evropskou kriminologickou společnost přišla v pravý čas a odpovídala zájmu a potřebě.
2. Podle stanov Evropské kriminologické společnosti jde o vědeckou instituci založenou podle zákona Literary and Scientific Institutions Act z roku 1854, platného na území Velké Británie. Společnost si klade tyto cíle:
Pojem kriminologie, který je použit v těchto stanovách, je vysvětlen tak, že zahrnuje všechny akademické, vědecké a profesionální poznatky týkající se příčin, prevence, kontroly kriminality a delikvence a zacházení s pachateli, včetně měření a zjišťování stavu zločinnosti, legislativní a praktické činnosti v oblasti trestního práva a činnosti soudních orgánů a vězeňského systému.
Aktivním členem ESC může být ten, kdo je činný v oblasti kriminologie (široce chápáno podle shora uvedeného vymezení), nebo studuje či jinak se připravuje na aktivní činnost v této oblasti. Přihláška za člena podléhá schválení výkonného výboru a podmínkou je též zaplacení členského příspěvku. Člen, který nezaplatí členský příspěvek ve třech po sobě jdoucích letech, nebo který závažným způsobem poruší stanovy a cíle společnosti, může být z rozhodnutí výkonného výboru ze společnosti vyloučen (přísluší mu však právo odvolat se k valnému shromáždění ESC). Roční členský příspěvek byl stanoven ve výši 50 eur. Již ve stadiu přípravy vzniku ESC byla diskutována možnost kolektivního (institucionálního) členství; bylo rozhodnuto, že členství v ESC bude pouze individuální, tak jak je obvyklé ve vědeckých společnostech tohoto typu. Bylo rovněž poukázáno na blíže neurčené obtíže a problémy spojené s kolektivním členstvím. Zde lze poznamenat, že pro zájemce o členství např. z ČR (ale patrně i z jiných zemí střední a východní Evropy) by kolektivní členství bylo schůdnější, protože by členské příspěvky mohly být placeny z rozpočtových prostředků dané instituce.
3. Odborný program I. Konference Evropské kriminologické společnosti byl velmi bohatý. Bylo uspořádáno 5 plenárních zasedání, na kterých bylo předneseno 13 referátů, a konalo se 55 zasedání v sekcích a panelových diskusí (workshops), na kterých bylo předneseno 227 odborných sdělení. Organizátoři sami připouštějí, že dostatečně neodhadli velký zájem o konferenci, takže na jejich výzvu o přihlášení referátů a odborných sdělení reagoval tak velký počet účastníků, že bylo velmi obtížné přihlášené příspěvky vhodným způsobem logicky seskupit do jednotlivých bloků. Konference neměla proto ani nějaké základní společné téma. O zaměření konference mohou však napovědět názvy hlavních témat projednávaných na plenárních zasedáních, např.: Nové rysy trestní legislativy a zločinnost v Evropě; Migrace, menšiny a kriminalita; Longitudiální výzkum a možné alternativy a další. Pro jednotlivé sekce (workshopy) byla stanovena tato témata: Vývoj teorie o příčinách kriminality; Společnost a zločin; Viktimizace a strach ze zločinu; Trendy zločinnosti v mezikulturním srovnání; Korupce a organizovaný zločin; Násilná kriminalita; Historická kriminologie; Preventivní intervence a zacházení s delikventy; Trestní a sankční politika; Kontrola zločinnosti a prevence; Zločinnost, alkohol a drogy; Trestní soudnictví nad mládeží; Policejní systémy; Problematika vězeňství; Evropské gangy; Výuka a studium kriminologie; Věk a zločinnost; Násilí ve věznicích.
Jednotlivé referáty a odborná sdělení nebyly k dispozici v písemné formě, ale účastníci konference obdrželi jejich stručné anotace (souhrny) s tím, že podle individuálního zájmu si mohou od referujících vyžádat, nejlépe prostřednictvím e-mailu, plné texty. Z konference proto nebude vydáván žádný sborník. Výlučným jednacím jazykem na konferenci byla angličtina.
V průběhu konference účastníci přecházeli volně mezi jednotlivými konferenčními místnostmi, aby vyslechli referáty a sdělení, které je bezprostředně zajímaly. Je vhodné poznamenat, že naprostá většina vystoupení měla vysokou odbornou úroveň, že pro větší názornost a sdělnost přednášených poznatků byly hlavní body sdělení promítány na obrazovky, že většina referujících běžně používala k projekci notebooky. Po každém referátu, které většinou byly stručné a výstižné, následovala velmi kritická diskuse, ve které referující musel vysvětlit nebo obhájit svá tvrzení a zodpovědět řadu doplňujících otázek. Z pestré škály prezentovaných myšlenek a názorů lze například zmínit zdůrazňování evropského přístupu k problematice vězeňství (zejména pokud jde o přeplněnost vězeňských zařízení). A to v tom smyslu, že vězení nemohou být prostředkem k řešení sociálních problémů, že rozšiřování vězeňských kapacit je ta nejhorší a nejnákladnější cesta a že lze podstatně redukovat počet vězňů (např. ve Finsku) a zároveň stabilizovat nebo omezovat kriminalitu ve společnosti (F. Dunkel).
„Evropský přístup“ byl patrný i z referátu k otázce vztahu migrace a zločinnosti (H. J. Albrecht) zdůrazňováním potřeby, aby trestní právo výrazněji reagovalo na vzrůstající problémy s nelegální migrací, pašováním lidí, zneužíváním azylové politiky apod.; doporučuje se kombinovat prostředky administrativní (správní) s možnostmi trestní represe tak, aby bylo dosaženo větší flexibility při omezování nelegální migrace a s ní spojené kriminality (např. včetně rychlého vyhoštění a deportace migrantů). Hlubší obsahová informace o přednesených referátech přesahuje možnosti tohoto stručného sdělení o průběhu konference (autor se proto hodlá k některým tématům vrátit v dalších číslech časopisu Kriminalistika).
Účast kriminologů ze zemí střední a východní Evropy na I. konferenci ESC byla skromná co do počtu i aktivit. Šlo o několik jednotlivců (z České republiky 2 osoby - vystoupení v diskusi k problematice rozvoje kriminologie, kontaktů se zahraničními odbornými institucemi a působení v komisích RE).
4. Na závěr konference byly hlasováním schváleny všechny zakládající dokumenty ESC a byl zvolen Výbor společnosti. Předsedkyní ESC na nové funkční období se stala prof. Josine Junger-Tas z Nizozemska.
Byly potvrzeny úzké styky s Americkou kriminologickou společností, jejíž prezident se konference také zúčastnil a v úvodním projevu vyzdvihl potřebu americko-evropské spolupráce v oblasti kriminologie, a to zejména při výměně studentů a odborníků při empirických výzkumech a komparativních studiích. Nová předsedkyně ESC zdůraznila, kromě připomenutí cílů ESC dle schválených stanov, též aktuální potřebu překonat určitou propast, která existuje mezi kriminologií v západoevropských zemích a touto disciplínou v zemích střední a východní Evropy (připustila však, že toto konstatování může vycházet pouze z nedostatku informací o stavu kriminologie v těchto zemích, což je způsobeno jazykovou bariérou a zatím minimální publikační aktivitou autorů z těchto zemí ve světových jazycích a v mezinárodních odborných časopisech). V závěrečných vystoupeních představitelů ESC byly rovněž zdůrazněny potřeba a ambice ESC uplatňovat vliv na formování evropské trestní politiky.
Lze poznamenat, že v průběhu celé konference se zřetelně projevovala tendence respektovat specifika evropského přístupu k problematice zločinnosti, popř. tato specifika zdůrazňovat v návaznosti na evropské historické tradice, ve zjevném protikladu k některým současným represivním přístupům při omezování a kontrole kriminality a zacházení s pachateli, projevujícím se zejména v USA.
Příští konference Evropské kriminologické společnosti (tj. II. výroční konference) se bude konat ve dnech 4. - 7. září 2002 v Toledu (Španělsko), organizačních příprav se podjala Universidad de Castilla-la Mancha (prof. Dr. Cristina Rechea). Byl již vyhlášen termín pro oznámení příspěvků na tuto konferenci, a to do konce dubna 2002. Konferenční poplatky budou činit 150 eur (s 30 % slevou pro členy ESC).