Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXV4/2002 |
Ve dnech 19. - 20. června 2002 se uskutečnila mezinárodní kriminalistická konference s názvem „Kriminalistika na prahu XXI. století“. Konferenci uspořádala v Praze při příležitosti 10. výročí svého založení Policejní akademie ČR, Katedra kriminalistiky.
Mezinárodní konference se zúčastnili nejen odborníci kriminalistické teorie i praxe, reprezentovaní pracovníky Kriminalistického ústavu v Praze, Institutu soudních expertiz v Krakově, odborů kriminalistické techniky a expertiz správ krajů Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Zemského kriminálního úřadu Sasko, Akadémie Policajného zboru SR, Fachhochschule für Polizei Sachsen, právnických fakult UK v Praze, Trnavské univerzity, UPJŠ v Košicích a Policejní akademie ČR, ale i přední odborníci z oblasti soudního inženýrství, soudního lékařství a kriminologie.
Jednání konference zahájila rektorka Policejní akademie ČR doc. Ing. Hana Bartošová, CSc., která ve svém vystoupení připomněla krátkou historii Policejní akademie a její význam zejména ve vzdělávacím procesu pracovníků Policie ČR. Po zahajovacím vystoupení otevřel první tematický blok konference, věnovaný obecně teoretickým otázkám kriminalistiky, prof. JUDr. Jan Musil, CSc., příspěvkem na téma „Reforma trestního řízení a její reflexe v kriminalistické teorii a praxi“. Ve svém vystoupení se zabýval požadavky vznášenými na kriminalistiku v souvislosti s reformou trestního řízeni, zejména v oblasti obsahového a institucionálního uspořádání předsoudního stadia trestního řízení a promítnutí těchto změn do kriminalistických metod. V závěru svého vystoupení připomněl promítnutí nových požadavků na ochranu osobních dat do oblasti kriminalistiky.
Poté v zastoupení prof. Dr. hab. Zbigniewa Holdy přednesl prof. Dr. hab. Józef Wojcikiewicz příspěvek s názvem „Trestná činnost v Polsku“. Zabýval se porovnáním trestné činnosti v Polsku s jinými zeměmi (v souvislosti s latencí kriminality a oficiální kriminální statistikou) a současně poukázal na činnost policie v Polsku.
V rámci tohoto bloku dále vystoupili:
Druhý tematický blok, věnovaný kriminalistickotechnické a expertizní činnosti, otevřel svým vystoupením na téma „Hranice kriminalistických stop“ Ing. Jaroslav Suchánek, CSc. Značný zájem vyvolalo vystoupení Ing. Pavla Koláře, CSc., a Ing. Jitky Vacínové, PhD., na téma „Interpretace výsledků expertiz s využitím Bayesova teorému“.
Vystoupení prof. Dr. hab. Józefa Wójcikiewicze bylo směrováno do oblasti možností a hranic kriminalistických bází dat DNA. Na toto vystoupení navázal JUDr. Jan Hlaváček svým příspěvkem „Národní databáze DNA“, ve kterém mimo jiné seznámil přítomné se současným stavem připravenosti genetických pracovišť Kriminalistického ústavu v Praze, zakládajícího národní databázi DNA.
Neméně zajímavá vystoupení byla prezentována Ing. Jaroslavem Havlem a Ing. Karlem Zelenkou na téma „Detekce povýstřelových produktů metodou EDXRF“, RNDr. Michaelem Romanem, CSc., k problematice stanovení diacetylmorfinu v přítomnosti paracetamolu při zkoumání OPL, Ing. Bohumilem Plankou, CSc., a MUDr. Michalem Dogošim, CSc., na téma „Účinek zbraní 7,5 J na lidský organismus“. Závěrem prvního dne konference vystoupil JUDr. Zdeněk Konrád, CSc., k problematice výzkumu v oblasti metodiky vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů.
Druhý den mezinárodní kriminalistické konference byl věnován tematickému bloku forenzních věd, který zahájil prof. PhDr. Jiří Straus, CSc., svým vystoupením „Geneze a perspektivy forenzní biomechaniky“.
Ing. Pavel Kohút, PhD., ve spoluautorství s prof. Ing. Gustávem Kasanickým, CSc., přednesl příspěvek s názvem „Simulácia pohybu ľudského tela pri dopravnej nehode“. Názorně v něm objasnil používaný postup modelování pohybu lidského těla při kontaktu s motorovým vozidlem v různých podmínkách, za využití počítačového programu PC-Crash.
Využití programu PC Crash ve znalecké činnosti představil ve svém vystoupení také Ing. Aleš Vémola. Ve svém příspěvku „Simulace pohybu vozidla a jeho posádky“ prezentoval, na základě analýzy řešení reálného případu, možnosti a podmínky využití tohoto programu. Přitom zdůraznil nutnost kvalitního ohledání místa činu, zejména přesnost zaměření stop jako vstupních údajů pro další znaleckou činnost.
MUDr. Miroslav Dvořák ve spoluautorství s doc. MUDr. Přemyslem Klírem, CSc., přednesl příspěvek na téma „Spolupráce lékaře a Policie ČR na místě nálezu mrtvé osoby“. Nejprve připomněl obecně závazné právní předpisy upravující postup při úmrtí a o pohřebnictví. Poté se zabýval kompetencemi lékařů, soudních lékařů a orgánů Policie ČR při nálezu mrtvé osoby a zásadami jejich spolupráce.
Prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc., ve spoluautorství s MUDr. Andreou Skálovou přednesl příspěvek zaměřený na diagnostiku týraného dítěte. Ve svém vystoupení zdůraznil význam včasného stanovení diagnózy syndromů CAN, kterou lze předejít nejzávažnějším následkům - úmrtí dítěte. Poté seznámil přítomné s některými syndromy a současně upozornil na obtížnost dokazování Münchhausenova syndromu. Jako poměrně přesvědčivý důkaz popsaného stavu uvedl pominutí příznaků při izolaci dítěte od rodiny.
V závěru tematického bloku forenzních věd přednesl doc. RNDr. Jiří Hrbek, CSc., příspěvek na téma „Návrh koncepce výuky soudního lékařství na Policejní akademii ČR“.
Konferenci ukončil prof. JUDr. Jan Musil, CSc., který v závěrečném slově kladně zhodnotil průběh konference po vědecké i společenské stránce a vyslovil názor, že setkávání kriminalistů a odborníků z oblasti forenzních disciplín na mezinárodní úrovni je do budoucna zárukou rozvoje kriminalistiky i samotných forenzních disciplín.
Organizátoři konference vydají sborník, který bude obsahovat plné znění přednesených i dalších sdělení, odevzdaných účastníky konference do protokolu. Závěrem lze konstatovat, že mezinárodní konference „Kriminalistika na prahu XXI. století“ se vydařila nejen po stránce organizační a odborné, ale i po stránce společenské.