Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXV2/2002 |
Z epidemiologických studií mapujících vývoj drogové scény v České republice vyplývá, že se vyrovnává poměr mužů a žen užívajících drogy (v r. 2000 byl 1,9:1). Ženy mají poněkud odlišný vzorec užívání, ale nezačínají s drogami později než muži. Změny na drogové scéně signalizují, že ačkoliv nejde o jev, který se řídí vlastní zákonitostí, příčiny, disproporce a specifika v užívání drog ženami představují relativně samostatný předmět poznání.
Žena plní nezastupitelnou roli - matky. S tím souvisí i nejdůležitější otázka vztahující se k zneužívání drog v ženské populaci. Podle jakých společenských kritérií řešit zacházení s těhotnou toxikomankou? Do jaké míry omezit svobodnou volbu a práva matky, resp. jakými způsoby bránit svobodu a práva nenarozeného dítěte?
Způsob života drogově závislých žen je neuspořádaný a bývá ovlivněn takovými stresovými faktory, jako je nezaměstnanost, prostituce a kriminalita. Užívání návykových látek v těhotenství zhoršuje zdravotní stav ženy i jejího dítěte. Vzhledem k osobitému stylu života nevyhledávají závislé ženy příliš poradny pro těhotné. Ženy užívající vyšší dávky heroinu mívají poruchy menstruačního cyklu. Častá je i neplodnost. Také tyto skutečnosti mohou u nich být důvodem pozdější návštěvy lékaře, neboť si graviditu nepřipouštějí. Při kontaktu s poradnou nejeví drogově závislé obvykle velkou ochotu ke spolupráci. Anamnestické údaje se často podaří doplnit až po více vyšetřeních anebo až na poslední chvíli před porodem. Informace o délce užívání drogy jsou obvykle velmi nepřesné, neboť většina matek si jen velmi těžko vzpomíná na přesné údaje.
V důsledku své závislosti a rizikového životního stylu jsou drogově závislé ženy oproti jiným gravidním, podle tvrzení lékařů, vystaveny častějšímu výskytu různých somatických poruch.
S drogovou závislostí úzce souvisí i změna psychiky, nedostatečná výživa a hygiena, promiskuita spolu s obstarávající prostitucí a nechráněným sexem působí častá zánětlivá onemocnění ženy. Snížená obranyschopnost organismu, nezájem o vlastní zdravotní stav v těhotenství a o vývoj plodu opět zvyšují riziko infekcí. Nejčastějšími komplikacemi těhotenství u toxikomanek jsou zejména potrat, předčasný porod a záněty porodních cest. U těhotných žen užívajících nealkoholové drogy jsou např. častější anémie, endokarditis, hepatitis atd. Předčasný odtok plodové vody je častý zejména u gravidních užívajících heroin. Každá gravidita toxikomanky by měla být sledována jako vysoce riziková gravidita. Většina návykových látek lehce prostupuje přes placentu a v krvi plodu dosahuje stejných nebo i vyšších koncentrací než u matky. Plod se tak stává pasivním - nedobrovolným narkomanem. Rizikové jsou výkyvy hladin návykových látek v krvi v období abstinence a předávkování a také jedná-li se o polytoxikomanii.
Bez rizika není ani detoxikace během těhotenství, zejména pokud by probíhala bez monitorování plodu.
Poměrně rychlý nástup zneužívání drog mezi ženami způsobil, že na novorozenecká oddělení jsou přijímáni novorozenci, kteří jsou v průběhu děložního života vystaveni prostřednictvím svých matek přímému účinku návykových látek. Lékaři upozorňují, že krátce po narození přestává dodávka drogy od matky a u novorozence se může začít projevovat abstinenční syndrom. Mimo druh drogy, na kterém je matka závislá, závisí výskyt a závažnost abstinenčního syndromu u novorozence na čtyřech faktorech: dávce drogy užívané matkou, časovém intervalu od poslední dávky, době trvání drogové závislosti a gestačním věku dítěte (tj. stáří plodu v děloze - udává se obvykle v týdnech).
Nejčastější drogy, které vyvolávají pasivní závislost u novorozence, jsou: barbituráty, alkohol, nikotin, heroin. Z klinických projevů abstinenčního syndromu u novorozenců jsou nejčastější poruchy dýchání, svalového tonusu, třes končetin až křeče, dále zívání, slinění, škytavka, kýchání a silné pocení. Děti žen závislých na opiátech mají nižší porodní váhu. Zejména při návyku na heroin je časté zvracení a průjem. Další následky návyku na heroin jsou dlouhotrvající problémy s pitím, zvýšená dráždivost, poruchy spánku, později poruchy chování a učení. Opiáty dobře procházejí placentou, a proto se abstinenční příznaky vyskytují téměř u každého novorozence matky závislé na heroinu. 1) 2)
U těhotných žen závislých na heroinu je pro vývoj plodu velkou pomocí substituční léčba, která úroveň drogy v těle matky stabilizuje. Přesto, že metadonová léčba závislých na opiátech není optimální, je v těchto případech asi nejpřijatelnější. Možné ohrožení plodu snižuje i skutečnost, že se již matka nemusí tolik zabývat prostitucí či kriminální činností. Nejčastěji bývá u gravidních heroin kombinován s nikotinem, další kombinací je heroin s alkoholem.
V dalším vývoji dítěte matky závislé na heroinu se často vyskytují poruchy somatického charakteru, retardace růstu, poruchy chování, učení, často agresivita, impulzivita apod.
Specifický problém je alkoholický syndrom. V těhotenství nelze žádnou dávku alkoholu považovat za bezpečnou. Ženy by měly během těhotenství i laktace dodržovat naprostou abstinenci. Je potvrzeno, že alkohol má i v malých dávkách nepříznivý vliv na psychomotorický vývoj kojenců a dostává se i do mateřského mléka.
Zásluhou amerických vědců bylo v roce 1973 popsáno typické poškození plodu a novorozence při nadměrném požívání alkoholu matkou v průběhu těhotenství.
Jednoznačně je potvrzený vliv alkoholu, který může v prvních týdnech těhotenství vyvolat vznik vrozených vad. „Opakovaně se prokázalo, že vrozené vady vzniklé účinkem alkoholu představují více než 50 % všech vrozených vad. Alkohol působí charakteristické poruchy vývoje dítěte. Téměř pravidelným nálezem je mentální retardace. Ve školním věku jsou téměř u všech dětí zjištěny poruchy pozornosti, agresivita a poruchy učení.“ 4)
Důsledkem zdravotních potíží novorozence je nutná léčebná péče (někdy i na specializovaných odděleních), a tím je prodloužen pobyt v nemocnici. Hospitalizaci často prodlužuje i problematický kontakt s matkou a nejasná situace okolo odchodu dítěte z nemocnice. Zájem o drogu nezřídka převyšuje zájem o dítě. (Např.: U sledovaných novorozenců projevilo zájem o zdravotní stav svého dítěte pouze 40 % matek nebo otců. 5)
Novorozenci matek toxikomanek jsou častými adepty na umístění v kojeneckých ústavech, v lepším případě se dostávají do náhradní rodiny.
Úmrtnost novorozenců s abstinenčním syndromem matek závislých na drogách je nižší než 5 %. Jejich další prognózu ovlivňují rizikové faktory během gravidity, porodu a přímého působení jednotlivých návykových látek na vývoj plodu. 6)
Pokud těhotná žena bere drogy nebo pije alkohol, lékaři jí v tom nemohou zabránit, přestože vědí, že poškozuje zdraví svého dítěte. Pokud budoucí matka nedá na domluvy, nikdo ji za to nemůže trestat. Chybí zákon, podle kterého by mohla být stíhána. Za ohrožování dítěte je považována vědomá činnost vedoucí k jeho poškozování. V případě existuje několik sporných otázek.
Do jaké míry je užívání drog v těhotenství vědomé poškozování a jak dalece lze plod považovat za dítě? Někdejší Československo se sice v r. 1987 přidalo ke státům, které podepsaly Chartu práv dítěte, tedy dokument, jenž práva dítěte vymezuje. Podle této Charty má lidský plod stejná práva jako dítě narozené. U nás je však praxe jiná. Práva a zákony proti ohrožování dětí jsou zaměřeny zejména na zanedbávání rodičovské péče o děti narozené. Úkolem organizací na ochranu dětí je, aby zmíněné zákony byly rozšířeny a vztahovaly se i na plod v těle matky, ale zároveň nebyla porušena práva ženy.
Další otázkou ovšem je, do jaké míry jsou postihy vůči drogově závislým těhotným ženám účinné a správné. Samo užívání drog není v České republice trestné, takže „fetující“ budoucí matky nemáme za co stíhat, záleží jen na jejich vůli. Názory jak řešit problematiku gravidních toxikomanek jsou různé.
Cílem je zabránit v průběhu těhotenství výkyvům v hladině drog a vzniku abstinenčního syndromu u novorozence. Poškození plodu v děloze působením drog nelze zatím zabránit. Mnoho žen, zejména v počáteční fázi těhotenství, užívá drogy záměrně ve snaze vyvolat spontánní ukončení gravidity. Ve velkém počtu případů je tento postup úspěšný, ale ne vždy.
Dojde-li po druhém trimestru těhotných k úmrtí plodu na základě požívání drog matkou, lze tento čin považovat za zabití?
Někteří lékaři dokonce navrhují, aby byly závislé těhotné ženy v zájmu dítěte podrobeny léčbě násilím. Přibližně v 75 % států Evropy existuje pravomoc nedobrovolně podrobit závislé lidi léčení. 7) Jedná se především o osoby ohrožující určitým způsobem a jednáním samy sebe. V případě těhotných žen dochází k ohrožování druhé osoby. Odvykací léčba během těhotenství se musí dělat citlivě, naprosto nezbytné je monitorování plodu.
Přímo úměrně s přísností trestu roste i počet neodborně provedených interrupcí a rovněž počet žen, které ze strachu před zjištěním drogy v těle raději úplně vynechají prenatální péči o dítě (pravidelné lékařské kontroly).
Je-li přítomnost drogy zjištěna při porodu, ztrácí žena právo na soukromí a nad jejím počínáním a péčí o novorozence je stanoven povinný odborný dohled.
Lékaři varují, že s přibýváním lidí závislých na drogách stoupne i počet dětí, které po celý život ponesou zdravotní následky z nezodpovědnosti svých matek.
Věznění těhotných žen rozhodně nenarozeným dětem neprospívá. Ve státě Florida přijde péče o jednoho kokainového novorozence na 8179 dolarů (lékařská péče po porodu). Florida je stát, v němž je vůbec z celých Spojených států uvězněných kokainových budoucích matek nejvíce. Veřejná politika a opatření navržená na kontrolu drogově závislých těhotných žen se dělí na tři typy. Jedná se o:
1. protitoxikomanická opatření,
2. opatření proti kriminalitě,
3. informační opatření (poradenství).
Všechny typy jsou zaměřeny na trestání těhotných užívajících kokain a na co nejlepší ochranu nenarozeného dítěte.
Ad 1. Jedná se především o zákony a opatření proti přechovávání drogy během těhotenství a také o zpřísněné postihy dealerů vědomě poskytujících drogu těhotné ženě.
Ad 2. Trestným činem je zde ohrožování zdraví a života nenarozeného dítěte. Práva nenarozeného dítěte a jeho zájmy jsou zde jednoznačně upřednostňovány a dokonce povýšeny nad právem ženy svobodně rozhodovat o svém těle.
Ad 3. Jedná se o speciální poradenství s odborným dohledem, v rámci něhož se žena pravidelně, povinně podrobuje drogovým testům. 8)
Ve vězení matky prožívají permanentní stres, nemají dostatečnou zdravotní péči, proto se v posledních letech uvažuje o přerušení trestu a jeho nahrazení vhodným léčebným programem.
V zájmu ženy je získat fyzické i psychické zdraví a dost síly na to postarat se o dítě. Vyjma nezbytných základů péče o dítě zahrnuje program také různou osvětu v oblasti sexu, chorob AIDS a jejich prevenci. Součástí je i prevence před depresivními stavy a před pokusy o sebevraždu. Účelem je nejen získat základní znalosti a dovednosti v péči o dítě a vlastní osobu, ale zároveň vyvolat pozitivní motivaci k životu a absolutní odpoutání se od své minulosti. Musí dojít k všeobecné změně životního stylu.
Protidrogová komise ČR proto ve spolupráci s Charitou zřídila v Českém Těšíně azylový domov pro ženy závislé na drogách. Mohou v něm pobývat i narkomanky se svými dětmi. Cílem pracovníků domova, který je první tohoto druhu u nás, je mimo jiné vysvětlovat závislým ženám škodlivost drog a nabízet různé terapeutické programy.
Na základě analýzy lékařských sdělení upozorňuje článek na závažný problém spojený s užíváním drog v ženské populaci. Pokud těhotná žena bere drogy nebo pije alkohol, lékaři jí v tom nemohou zabránit. Článek shrnuje rizika, která jsou s graviditou žen užívajících návykové látky často spojena, a zdůrazňuje další společenské problémy, které s touto problematikou souvisí.
Based on an analysis of medical reports, this article draws attention to a serious problem connected to the use of drugs by the female population. If a pregnant woman takes drugs or drinks alcohol, than it is something doctors can not prevent her from doing. This article summarises risks that are frequently connected to the pregnancy of women who use addictive substances, as well as other social problems connected to this issue.
Auf Grund der Analyse der ärtzlichen Mitteilungen macht der Artikel auf ein schwerwiegendes Problem aufmerksam, das mit dem Drogengebrauch in der Frauenpopulation verbunden ist. Wenn die schwangere Frau Drogen nimmt oder Alkohol trinkt, können ihr die Ärzte nicht hindern. Der Artikel resümiert die Risiken, die mit der Gravidität der Frauen, die die Gewohnheitssubstanzen anwenden, oft verbunden sind und betont weitere Gesellschaftsprobleme, die mit dieser Problematik zusammenhängen.
1) Drobná, H. - Chovancová, D. - Urbanová, T. - Belan, V.: Patologické zmeny CNS u novorodencov matiek závislych od heroínu. Alkoholizmus a drogové závislosti, 34, 1999, 1.
2) Huttová, M. - Drobná, H. - Jurkovičová, J. - Pavelková, M. - Chovancová, D. - Hartmanová, I.: Následky závislosti tehotných žien od alkoholu a drog pre plod a novorodenca. Alkoholizmus a drogové závislosti, 34, 1999, 2.
3) Heller, J. - Pecinovská, O. a kol.: Závislost známá neznámá. Avicenum, Grada, 1996, s. 80.
4) Huttová, M. - Drobná, H. - Jurkovičová, J. - Pavelková, M. - Chovancová, D. - Hartmanová, I.: Následky alkoholizmu a drogové závislosti. Alholizmus a drogové závislosti, 34, 1999, 2. s. 78.
5) sub. 4, s. 158.
6) Trnka, P. - Šagát, T. - Tuhársky, J. - Novák, I. - Topolsky, I.: Abstinenčný syndrom u novorodenca matky závislej od heroínu - liečba Tramadolom. Alkoholizmus a drogové závislosti, 32, 1997, 1, s. 33.
7) Cotič, D.: Drogy a trest. UNSDRI, Řím, 1988.
8) Mahan, S.: Crack, cocaine, crime and women. Thousend Oaks, Sage Publ. 1996, 1, s. 116.