Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXV3/2002

Anotace

Risch, H., Islamistischer Terrorismus. Herausforderung für die internationale Staatengemeinschaft. (Islámský terorismus. Výzva pro mezinárodní společenství.)

 
Kriminalistik, 56, 2002, 1, s. 2 - 6, b. v.

Podzimní zasedání Spolkového kriminálního úřadu, které se konalo ve dnech 13. - 15. listopadu 2001 ve Wiesbadenu, bylo pod vlivem zářijových událostí v New Yorku aktuálně věnováno islámu, islámskému terorismu a mezinárodnímu boji proti němu (na úkor původně plánovaného hlavního tématu - hospodářské kriminality). Garantem zasedání byl prof. dr. Jürgen Stock, ředitel Kriminalistického institutu při Spolkovém kriminálním úřadu. Jednání se účastnilo více než 400 předních představitelů z řad politiků, ekonomů, příslušníků armády, justice, policie a církve a 130 zástupců tisku a dalších médií (vzhledem k aktuálnosti tématu se jednání těšilo velké pozornosti ze strany veřejnosti).

Jednání otevřel prezident Spolkového kriminálního úřadu dr. Ulrich Kersten, zahajovací řeč přednesl spolkový ministr vnitra Otto Schilly. V úvodním, intelektuálně velmi náročném referátu zasvětil účastníky jednání do náboženské problematiky nejvyšší církevní představitel dr. Peter Steinacker.

 
K lepšímu pochopení podstaty islámské víry a nábožensky motivovaných útoků z 11. 9. 2001 přispěly přednášky:
  1. Křesťané - Židé - Muslimové - monoteistická náboženství: dialog, nebo konfrontace?
  2. Islám jako mírumilovné náboženství.
  3. Fundamentalistická výzva - islám a světová politika.
 
K hlavnímu tématu jednání na národní i mezinárodní úrovni a z pohledu policie odezněly následující referáty:
  1. Boj policie proti mezinárodnímu terorismu, současný stav a fenomenologie (tento příspěvek prezidenta Spolkového kriminálního úřadu dr. Ulricha Kerstena je uveden ve znění přepracovaném pro časopisecké zveřejnění na následujících stránkách: Kersten, U.: Internationaler Terrorismus. Die internationale Bekämpfung eines weltweiten Phänomens. (Mezinárodní terorismus. Mezinárodní boj proti celosvětově rozšířenému problému.) Kriminalistik, 56, 2001, 2, s. 7 - 5.
  2. Aktuální situace v USA a možné reakce na teroristické útoky.
  3. Mezinárodní terorismus - jeden z podnětů pro zamyšlení se nad německými zpravodajskými službami.

Na dalších stránkách tohoto článku jsou otištěny nejpodstatnější myšlenky výše uvedených referátů a přednášek.

K tomuto aktuálnímu tématu lze připojit i v pořadí třetí článek, navazující na příspěvek dr. Kerstena: Ziercke, J.: Rechtsextremismus. Der Rechtsextremismus in Deutschland aus polizeistrategischer Sicht. (Pravicový extremismus. Pravicový extremismus v Německu z hlediska policejní strategie.) Kriminalistik, 56, 2002, 1, s. 17 - 22.


Scheuch, E. K.: Korruption als Teil einer freiheitlichen Gesellschaftsordnung. Oder: Die Kriminogenese eines kommunalen „Klüngels“. (Korupce jako součást svobodomyslného společenského řádu. Aneb: Kriminologický vývoj jedné „kliky“ na komunální úrovni.)

 
Kriminalistik, 56, 2002, 2, s. 79 - 91, 5 tab., lit. 55.

Ve veřejné správě by korupce měla být absolutní výjimkou a nikoliv pravidlem. Ty podezřelé korupční skandály, které vyplavou na povrch, jsou okomentovány květnatými slovy a prázdnými frázemi a tradičně již patří k oblíbenému repertoáru většiny tiskových mluvčích na komunální i státní úrovni. Mnozí zaměstnanci veřejných institucí mají k dispozici jakýsi „kodex chování“, který jim má být návodem jak jednat, dostanou-li se do kontaktu s pokusem o korupci. Lze mluvit o korupci jako o fenoménu, který se ve společnosti již značně rozšířil a hluboce zakořenil? Tento příspěvek se zabývá (ze sociologického hlediska) vznikem nebo dokonce „výrobou“ korupčních vztahů ve veřejné správě.


Hetzer, W.: Neue Geldwäscherichtlinie in Europa. Modernisierungs- und Intesivierungsbemühungen. (Nová směrnice k praní peněz v Evropě. Snahy o aktualizaci a prohloubení.)

Kriminalistik, 56, 2002, 2, s. 74 - 78, lit. 7.

Evropský parlament a Rada evropského společenství považují za vhodné, aby 10 let stará směrnice č. 91/308/EWG Rady pro zamezení využívání finančních systémů za účelem praní peněz (1. Směrnice), která patří k nejdůležitějším mezinárodním právním nástrojům boje proti praní špinavých peněz, byla aktualizována. V příspěvku jsou uvedeny nejdůležitější změny a nová znění, včetně komentáře.

(Mgr. Jitka Bílá, Policejní akademie ČR, Praha)
 

German, P. E.:, To bribe or not to bribe - A less than ethical dilemma, resolved? (Uplácet, či neuplácet. Etické dilema rozřešeno?)

Journal of Financial Crime, 9, 2002, 3, s. 249 - 258.
 
Úvod

Stručná historie tohoto problému od kodifikace kanadského trestního práva v roce 1892. Porovnání s legislativou Spojených států ve stejném období.

Kanadská legislativa v oblasti úplatkářství

Doslovné znění článku 3.(1) Dohody OECD (OECD Convention) z roku 1999 a rozbor jednotlivých bodů. Definice pojmu soukromá a právnická osoba v úplatkářství. Skutková podstata úplatku a její rozsah. Které obory je možno zařadit pod pojem business. Rozdíl mezi úplatkem poskytovaným přímo nebo prostřednictvím jiné osoby. Úplatky nabízené a vnucené. Úmysl (mens rea) a schvalování této činnosti. Definice pojmu úplatek, poměrně široký rozsah tohoto pojmu. Opět porovnání s legislativou platnou v USA.

Výklad pojmu zahraniční veřejný činitel

Zákon se vztahuje i na cizince, kteří přišli do Kanady za účelem uplatit zahraničního veřejného činitele, který je právě přítomen nebo působí v Kanadě. Platí i pro kanadské občany, kteří poskytují úplatky osobám v zahraničí.

Stručný výklad několika dalších článků Dohody OECD Tresty a sankce

Spolupráce zemí OECD v takových případech. Dohoda OECD je sama o sobě právním důvodem k vydání osoby delikventa jiné zemi, a to i v případě, že smlouva o extradici v jedné ze zemí neplatí. Osoba musí být buď vydána, nebo souzena v zemi, kde se dopustila úplatkářství.


Spector, E. B.: Stopping suspects based on racial and ethnic descriptions. (Zadržení podezřelých osob na základě rasového a etnického popisu.)

The Police Chief, 69, 2002, 1, s. 10 - 12.

Americké zákony stále umožňují policistům zadržet podezřelou osobu jen na základě popisu, který označuje delikventa slovem „černoch“ nebo „orientálec“ apod. Oběť často udává jen přibližný věk nebo pohlaví delikventa. V případě, že oběť udá podrobnější popis pachatele, stává se často, že policista bere v úvahu jen udání rasy a etnického původu, zatímco ostatní složky popisu ignoruje. Tento postup je v článku kritizován, protože pouhé udání rasy není dostačujícím důvodem k zadržení soukromé osoby.

Ale je zde i opačný extrém, totiž omezování policistů při práci a ohrožení svobody občanů. Proto je obtížné stanovit směrnice platné při zadržení podezřelých osob.

V článku je popsáno několik konkrétních případů udání a následného postupu policie.

(Jan Váša, Policejní akademie ČR, Praha)

OBSAH / CONTENTS / INHALT
Copyright © 2002 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |