Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIII 1/2000

INFORMACE

Analýza odcizených vozidel v roce 1998 z pohledu územního členění ČR a času odcizení vozidla

Ing. ROMAN RAK, Odbor spojení a informatiky MV ČR, Praha

Krádeže a regionální členění ČR
Krádeže z časového pohledu
Závěr

V posledních letech je pravidelně statisticky sledován vývoj krádeží vozidel v České republice, které mají neustále rostoucí trend (včetně způsobených škod) a zároveň od roku 1989 neustále klesá křivka objasnění tohoto druhu trestných činů. V minulosti byly již provedeny analýzy z pohledu nejčastěji kradených továrních značek a modelů a zaveden index rizikovosti krádeží jednotlivých modelů a meziroční index nárůstů krádeží. V tomto příspěvku je věnována pozornost krádežím vozidel z pohledu administrativního (okresního) členění ČR a z časového hlediska (dny, měsíce roku).

Krádeže a regionální členění ČR
V roce 1998 bylo na území státu celkem odcizeno 27 864 dvoustopých motorových a jejich přípojných vozidel. Celkové počty evidovaných, odcizených vozidel v jednotlivých okresech, počet obyvatel, procentuální podíl odcizených a evidovaných vozidel, stejně jako přepočet počtu odcizených vozidel na 1000 obyvatel okresu jsou uvedeny v tabulce 1.

Číselným hodnotám odpovídá grafické znázornění v mapkách (obr. 1, obr. 2obr. 3). Na základě uvedených grafů lze jednoznačně konstatovat, že absolutní i relativní počty odcizených vozidel kulminují ve stejných regionech - okresech.

Zcela patrná je výjimečnost velkých regionálních (krajských) měst (Praha, Plzeň, Brno, Olomouc, Ostrava) s velkým množstvím odcizených vozidel. Na hlavní město Praha připadalo 35,6 % všech odcizených vozidel v ČR v roce 1998. V Praze a v pěti okresech (Brno-město, Plzeň-město, České Budějovice, Olomouc, Ostrava) bylo celkově odcizeno 14 154 vozidel, což je 50,8 % z celkového počtu ukradených vozidel.

Velice intenzivní je nápor krádeží v severozápadním, severním a severovýchodním směru od Prahy. Tato oblast je zajímavá mimo jiné i tím, že v posledních dvou letech sem bylo v porovnání s ostatními regiony ČR dovezeno mnohem větší množství ojetých vozidel z bývalé NDR.

Vzhledem k velkému náporu krádeží lze v této oblasti předpokládat existenci výrazně organizovaných skupin zlodějů a překupníků vozidel, které s největší pravděpodobností rovněž na území ČR realizují prodej vozidel odcizených v zahraničí, především v SRN. Pro tuto oblast je rovněž typická vysoká míra nezaměstnanosti. V regionech Kladno (409 odcizených vozidel ročně), Mělník (320), Mladá Boleslav (397), Karlovy Vary (394), Česká Lípa (435), Děčín (474), Jablonec nad Nisou (520), Liberec (886), Litoměřice (447), Ústí nad Labem (497) a Teplice (498) se krade téměř dvojnásobně více vozidel než v regionu Českých Budějovic (261). V Českých Budějovicích je přitom počet evidovaných vozidel dvojnásobně vyšší než např. v Ústí nad Labem. Intenzita krádeží v severním regionu je desetinásobně vyšší než např. v okresech Havlíčkův Brod nebo Rychnov nad Kněžnou, které jsou z pohledu „plechové kriminality“ nejklidnějšími místy v republice. V roce 1998 bylo v Havlíčkově Brodě odcizeno pouhých 42 vozidel, v Rychnově n. K. dokonce jen 38. V obou případech to je pouhých 0,07 % evidovaných vozidel.

Druhým centrem vysoké intenzity krádeží je oblast Moravy. Průměrné hodnoty absolutního počtu odcizených vozidel jsou však ve srovnání se „severním“ regionem poloviční. Oblast Moravy je zajímavá i z jiného pohledu. Jestliže v „severním“ regionu bylo za poslední dva roky dovezeno velké množství především starších ojetých vozidel (dovozem vozový park zestárl!), pak v oblasti Moravy došlo za stejnou dobu k opačnému procesu. Pro Moravu je charakteristický větší prodej nových automobilů než v Čechách a dochází tak logicky k omlazování vozového parku.

V tabulce 2 je uvedeno 14 nejkritičtějších okresů České republiky s velmi vysokým podílem odcizených a evidovaných vozidel. Tyto regiony zasluhují mimořádnou pozornost ze strany policie. Uvedené regiony jsou často místy s intenzivní návštěvností cizinců (lázně, pohraniční oblasti, veletrhy, ekonomická a kulturní centra).

Krádeže z časového pohledu
V roce 1998 bylo průměrně měsíčně odcizeno 2322 vozidel. O průběhu počtu krádeží v jednotlivých měsících roku vypovídá obr. 4. Celkově lze konstatovat, že počet krádeží se v průběhu roku podstatně nemění. Jsou patrná dvě nevelká lokální maxima krádeží v březnu a říjnu, tzn. na jaře a na podzim. Podprůměrné jsou dva měsíce na začátku a na konci roku a konec školního roku (červen).

Jak tento časový průběh krádeží vysvětlit? Po období zimního klidu, kdy nejsou aktivně provozována všechna vozidla, s příchodem jara nastává zájem motoristické veřejnosti o široké využití automobilu. Zintenzivňuje se provoz, prodává se i více nových vozidel, řada potenciálních majitelů navštěvuje autobazary, hledá příležitost pořídit si nový ojetý automobil. Zintenzivňuje se rovněž dovoz ojetých vozidel ze zahraničí. To vše se projevuje i v nárůstu počtu nově evidovaných vozidel; křivka registrovaných automobilů má podobný charakter jako nárůst počtu krádeží. Řada nových majitelů se snaží pořídit vozidlo ještě před dovolenou a mít dostatek času, aby se na automobilu projevily případné skryté závady a nepřekvapily až o čase dovolených. Všechny tyto faktory se projevují i v možnosti odbytu odcizených vozidel pro zloděje.

Během prázdnin dochází k dalšímu nárůstu krádeží. Zvětšuje se intenzita domácího i zahraničního cestovního ruchu, nabízí se více možností k odcizení automobilu, který se často dostává mimo „své běžné teritorium parkování“ (před vlastním domem, v garáži) apod., kde je automobil zpravidla více pod kontrolou majitele, okruhu sousedů, známých.

Nárůst počtu odcizených vozidel kulminuje v říjnu. To může být překvapením. Měsíce září a říjen jsou však časem dovolených bezdětných a starších manželských párů. Navíc nastává houbařská sezona, která je spojena s výlety do lesů a parkováním automobilů na odstavných plochách, polních nebo lesních cestách, které jsou často mimo jakoukoliv kontrolu okolí. Pro zloděje je mnohem snazší odcizit automobil z lesního prostředí než z ulice s poměrně čilým ruchem, tedy větším přirozeným rizikem odhalení pokusu o krádež. V průběhu podzimu navíc v Brně probíhá řada výstavních akcí (především počítačový INVEX), v průběhu kterých je odcizeno nemalé množství vozidel, zejména cizinců.

V posledních dvou měsících roku se intenzita provozu dostává do zimního režimu a s ní i zájem zlodějů o vozidla. V zimních měsících jsou i větší problémy se startováním studeného motoru, což zejména u starších vozidel (řady Škoda 105/120) může být důležitý aspekt při krádeži vozidla. To může odradit mladé nebo nezkušené zloděje aut.

Počet krádeží v jednotlivých dnech roku 1998 přináší obr. 5. Vložená křivka trendu odpovídá výše popsanému průběhu krádeží z pohledu jednotlivých měsíců. Zcela markantní je ale periodicky kolísavý průběh krádeží v jednotlivých dnech. Potvrzuje se např. známá kriminalistická pravda, že o Vánocích je klid, zatímco Silvestr je mnohem bouřlivější.

Analýza krádeží vozidel v jednotlivých dnech týdnu (obr. 6) ukazuje, že nejvíce vozidel je odcizeno v pondělí, ve čtvrtek a v pátek. Proložíme-li extrapolační logaritmickou křivku, vidíme, že počet krádeží od pondělí do neděle neustále klesá a dosahuje minima ve víkendových dnech, ve kterých je určitě více příležitostí k odcizení vozidla.

Nabízí se hypotéza: jsou profesionální zloději aut tak dobře ekonomicky situovaní, že mohou ctít dny volna a „nepracovat“?

V tabulce 3 nalezneme počty odcizených vozidel podle vybraných továrních značek v závislosti na měsíci odcizení. V druhé části tabulky jsou hodnoty procentuálně normalizovány, tj. vypovídají, kolik procent tovární značky X bylo odcizeno v měsíci Y. Tak lze vzájemně relativně porovnávat sezonnost krádeží vozidel různých značek mezi sebou. Jako příklad můžeme uvést obr. 7, ve kterém jsou porovnány krádeže vozidel německé provenience (Audi, BMW, Mercedes, Opel, VW) a Škoda.

Závěr
Kvalitní statistické údaje nejsou jen hříčkou matematiků, ekonomů nebo teoretiků, ale mají obrovský význam pro jakoukoliv odbornou činnost. Analyticky mapují danou problematiku z mnohem širšího pohledu a nadhledu než má k dispozici řadový analytik nebo operativní pracovník. Správné analytické závěry získané na základě statistik mohou účinně pomoci nejen při prevenci trestné činnosti, ale i při samotné operativní práci policie.

Nejinak je tomu i v oblasti krádeží vozidel. Z předložených statistik je zřejmé, že kromě velkého náporu krádeží ve velkoměstech (Praha, Brno apod.) je vysoká intenzita v severočeském regionu. Nabízí se otázka, zda je zde soustředěno větší množství organizovaných skupin, nebo nápor lze odůvodnit pouze vhodnou geografickou polohou regionu, kde se stýkají hranice tří států a není proto pro zločince problémem vyvézt německé vozidlo, odcizené na českém území, do Polska během několika desítek minut (a naopak).

Klíčovým problémem legalizace odcizených vozidel na českém trhu je ale nedostatečná legislativa, která přímo nabádá ke změně identifikačních znaků vozidla (VIN, typový štítek s identifikačními údaji) pomocí institutu přidělování tzv. úředních čísel. Popírání ochrany primárních identifikačních znaků vozidla (včetně odpovídajících postihů - zabránění uvádění do provozu vozidla se změněnými nebo chybějícími originálními identifikačními znaky výrobce, trestní zodpovědnost apod.) vyvolává u odborníků otázky, zda má vůbec smysl vést evidenci vozidel stejně jako jakékoliv pátrací systémy po odcizených automobilech (a investovat do nich nemalé finanční prostředky), protože z pohledu policejní praxe nemohou být při současném stavu nijak účinné v boji s fenoménem plechové kriminality. Výslednost pátrání po odcizených vozidlech neustále klesá (koncem roku 1998 byla pouhých 16 % oproti 25 % v roce 1990).

Ze stejného důvodu je zveřejňování souborů odcizených vozidel prostřednictvím internetu pouhým klamáním jak neznalých laiků, kteří očekávají kvalitativní informaci, zda vozidlo nebylo odcizeno, tak i policejních odborníků. Všechna rozhodnutí, týkající se problematiky motorových vozidel, v poslední době mají spíše negativní význam: změněná legislativa, která umožňuje neměnit SPZ vozidla při převodu z okresu do okresu, nesmírně ztěžuje operativní orientaci ve vozidlech podle SPZ; vymizení pojmu „majitel“ vozidla z dokladů i informačních systémů velice zjednodušují podvody zejména s leasingovými automobily a s jejich vývozem do zahraničí.

V červnu 1999 byla Ministerstvem vnitra jednostranně vypovězena mezinárodní smlouva o používání systému EUCARIS, aniž by byli vyrozuměni zahraniční partneři. Tento akt vyvolal diplomatickou nótu zemí EU. Na otázku, jak vypadá spolupráce s českou stranou, Hans van der Bruggen, náměstek ministra dopravy Nizozemí, na jedné mezinárodní konferenci odpověděl: „Spolupráce s českou stranou nebyla nikdy zcela dobrá. Místo abyste se ji pokusili rozšířit a zefektivnit, rozhodli jste ji zastavit. Dokonce jste o tom neinformovali partnera, se kterým jste podepsali mezinárodní dohodu. Zastavit používání tohoto systému, aniž by došlo k jeho skutečnému vyzkoušení, není podle našeho názoru, ale i názoru dalších zemí, příliš moudré, a už vůbec ne vzhledem k vašemu budoucímu členství v Evropské unii“1) Nutno ještě podotknout, že systém EUCARIS byl před několika lety Radou ministrů dopravy EU schválen jako nosný systém pro vzájemnou výměnu informací o vozidlech a jejich korektní registraci, a tedy je závazný pro všechny členské země EU.

Od roku 1989 bylo v ČR odcizeno přes 300 000 automobilů a škoda dosáhla více jak 29 miliard korun. Jak lze vysvětlit, že podmínky pro potlačování krádeží a podvodů v oblasti vozidel jsou pro samotnou policii i společnost rok od roku horší? Existuje vůbec nějaká diskuse na toto téma s odborníky? Zřejmě nikoliv, protože nově připravované zákony v oblasti provozu vozidel na pozemních komunikacích, které zahrnují i podmínky schvalování technické způsobilosti vozidel a podmínky jejich registrace, opět nezohledňují neměnnost a nutnou ochranu identifikačních znaků vozidel.



1) Falta, A.: Propojené počítače odhalují zloděje aut. Právo, 29. 7. 1999, s. 10.



Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |