Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIII 4/2000

ANOTACE
Pplk. doc. PhDr. Jiří Straus, CSc., Policejní akademie ČR, Praha
Rabl, W. - Haid, Ch. - Katzgraber, F. - Walser, B.: Erhängen mit Dekapitation. (Oběšení s dekapitací.)
Archiv für Kriminologie, 195, 1 - 2, 1995, s. 31 - 37.

Biomechanické poznatky pronikají do kriminalistiky stále více a forenzní biomechanika se stala jedním ze stabilních znaleckých oborů. Na základě dlouhodobého studia zahraniční literatury z oboru forenzní biomechaniky lze konstatovat, že biomechanické poznatky a jejich aplikace v kriminalistice se rozvíjejí v zásadě dvěma směry. Jednak směrem systematického studia (cílených výzkumných úkolů), jednak se využívají ad hoc ve zvláštních případech, kdy to situace ve vyšetřování vyžaduje. Jeden ze zajímavých případů, kdy se biomechanika uplatnila při prověrce verzí a rekonstrukci případu, byl publikován v odborném německém časopise.

V chatové oblasti poblíž Innsbrucku byla nalezena mrtvola muže bez hlavy; hlava byla čistě oddělena od trupu a ležela ve vzdálenosti 1,4 m od těla. Při ohledání místa činu se zjistilo, že se jednalo o mrtvolu 52letého muže, který s velkou pravděpodobností (podle situace na místě činu a zajištěných stop) spáchal sebevraždu oběšením. Hmotnost muže není uvedena. Tělo leželo na pravém boku na louce, na límci košile byly nalezeny krevní stopy. V domě v obývacím pokoji byl na stole nalezen dopis na rozloučenou, datovaný a vlastnoručně podepsaný. V dopise byly uvedeny okolnosti vztahující se k závěti. Jak se při vyšetřování ukázalo, dopis byl skutečně napsán mužem, který zřejmě poté spáchal sebevraždu. Nic nenasvědčovalo k tomu, že by došlo k násilnému trestnému činu a případ spěl k tomu, že bude uzavřen jako sebevražda. Bylo potřeba jen potvrdit a dokázat verzi, že při skoku z výšky se smyčkou na krku může dojít po jisté délce letu k čisté dekapitaci.

Při zkoumání se zjistilo, že muž oběšení uskutečnil tak, že si kolem krku uvázal umělohmotný provaz o průměru 12 mm, postavil se na zábradlí balkonu a skočil dolů z pravděpodobné výšky 4 - 5 metrů. Při pádu těla po napnutí provazu došlo k tak silnému a razantnímu sevření krku, že rázová radiální síla překročila mez pevnosti biologické tkáně a došlo k dekapitaci. Tato skutečnost měla být potvrzena, a proto se vyšetřovatel obrátil na znalce. Ti provedli biomechanické zkoumání s cílem zjistit, zda při skoku sebevraha může vzniknout taková energie, která se přemění při napnutí provazu na práci, jež vykonala dekapitaci.

V literatuře je popsáno několik analogických případů, kdy sebevrah skočí z určité výšky se smyčkou na krku a v důsledku skoku došlo k úplné nebo částečné dekapitaci. Objektivně lze konstatovat, že výška skoku sebevrahů se pohybovala v rozmezí 2,4 m - 10 m. To je výška, po kterou tělo sebevraha letí volným pádem, provaz se napíná a teprve po dosažení uvedené vzdálenosti dochází ke stažení smyčky a dekapitaci. K úplné dekapitaci došlo v popisovaných případech vždy po délce pádu větší než 4 metry.

Biomechanická podstata spočívá v tom, že při volném pádu (rovnoměrně zrychlený pohyb) získá tělo kinetickou energii (je dána hmotností těla a druhou mocninou rychlosti pádu), kinetická energie se přemění na práci vykonanou na oddělení hlavy od trupu. Pro vlastní fázi dekapitace je rozhodující jednak kinetická energie padajícího těla, dále pevnost lidské tkáně krku (kůže, měkké části, svalovina, vazy krku) a doba impaktu, tj. čas, po který je smyčka stahována a hlava je „odstřihnuta“ od trupu. Impaktní čas lze poměrně přesně stanovit z mechanických vlastností použitého provazu: čím je provaz elastičtější, tím se při dynamickém rázu více protahuje a doba na impakt (odstřižení hlavy) je delší, naopak při málo pružném provazu jsou podmínky pro dekapitaci výhodnější, protože doba impaktu je kratší, a tedy rázová síla větší.

V daném konkrétním případu byl použit 12 mm tlustý umělohmotný provaz, jehož konec byl po dekapitaci napružen a vysoko vymrštěn na střechu, kde byl při ohledání nalezen na střešním trámu; tam byl obtočen několika otáčkami. Délka provazu od úvazu na střešním trámu ke smyčce činila 380 cm. Úvaz se nacházel nad balkonem, z něhož muž skočil. Na smyčce byly zajištěny i biologické stopy, krevní stopy a stopy otěru kůže.

Podle biomechanických poznatků se pevnost biologických tkání stanovuje vždy podle anatomické struktury té které části lidského těla. Tak např. hodnoty nutné síly pro destrukci kůže na krku jsou udávány v průměru 150 N na centimetr tloušťky kůže.

Přesná velikost síly, při které dochází k oddělení hlavy od trupu, není známa. Proto byly provedeny pokusy na mrtvolách, na nichž byla odpreparována kůže a „trhací zkoušky“ byly prováděny pouze na izolované páteři spojené svaly a šlachami. Při experimentech bylo zjištěno, že k oddělení hlavy, tedy porušení pevnosti krční tkáně, dochází při hodnotě axiální síly 1120 N. Zpracováním všech biomechanických hodnot bylo zjištěno, že v případě oběšení dochází k dekapitaci hlavy při velikosti síly 12 000 N ve směru pádu těla. Překročením této hodnoty dochází k oddělení hlavy od trupu. Při znalosti této hodnoty je možné velmi přesně stanovit pravděpodobnost, že došlo při oběšení k dekapitaci, a to se znalostí tří základních hodnot - hmotnosti těla oběti, výšky pádu a délky průtahu provazu při napnutí (tj. fyzikálních vlastností použitého provazu). Pak např. bylo zjištěno, že při použití provazu s průtahem 0,4 metru je pro dekapitaci 70 kg těla nutný takový skok, při němž tělo letí minimálně 7 metrů, pro hmotnost 85 kg stačí délka pádu 6 metrů a pro 110 kg tělo pád ze 4,4 metru. Při použití elastičtějšího provazu s průtahem dvojnásobným, tj. 0,8 metru, je pro dekapitaci těla 70 kg nutná výška skoku 14,1 metru, pro tělo 85 kg byla vypočtena výška 11,5 metru a pro 110 kg tělo výška nutná k dekapitaci je 9 metrů. Autoři uvádějí přehledné grafy pro predikci výšky skoku v závislosti na mechanické kvalitě provazu a hmotnosti těla. Biomechanická analýza v daném konkrétním případě zcela jasně potvrdila verzi o sebevraždě.

Kriminalistický a forenzní význam popsaného případu spočívá v tom, že je možné exaktní biomechanickou analýzou a výpočtem potvrdit, nebo vyvrátit verzi o sebevraždě skokem z výšky se smyčkou na krku. Popsaný případ ukazuje jednu z možností využití biomechaniky při vyšetřování nezvyklého případu.

OBSAH / CONTENTS / INHALT

Copyright © 2001 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |