Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXIII 3/2000 |
Ve dnech 24. až 25. května 2000 pořádaly Slovenská kriminalistická spoločnosť, Kriminalistický a expertízny ústav Policajného zboru a Katedra kriminalistiky a forenzných disciplín Akadémie PZ v Bratislavě vědeckou konferenci s názvem II. Kriminalistické dni na Slovensku. Nosnými okruhy problémů byla následující témata: kriminalistické poznatky při vyšetřování trestné činnosti, kriminalistické poznatky při zabezpečování činnosti pořádkové policie a prevence v kriminalistické teorii a praxi.
Organizátorům konference bylo předáno 31 referátů, které byly zpracovány 33 autory. Většina referátů - alespoň ve zkrácené verzi - byla na jednání přednesena. Všechny referáty byly přijaty do protokolu konference a budou vydány v připravovaném sborníku. Celkově se jednání zúčastnilo 37 účastníků, a to v řadě případů pracovníků policejní praxe. K jednotlivým referátům byla zpravidla diskuse. Vědecké konference se zúčastnilo i pět vědeckopedagogických pracovníků Policejní akademie ČR v Praze, kteří přednesli své referáty.
Jednotlivé příspěvky, přednesené v rámci vědecké konference, pokryly z různých pohledů podle služebního zařazení vystupujících všechny uvažované tematické okruhy.
Vztahovým otázkám koncipované policejní vědy a kriminalistiky věnoval pozornost prof. JUDr. Jan Musil, CSc. Jeho vystoupení vzbudilo značný ohlas a účastníci diskutovali tuto záležitost, kterou je zřejmě nezbytné perspektivně řešit i z pohledu slovenské policie. Významné vystoupení, které se týkalo aktuálních problémů expertiz zpracovávaných v souvislosti s trestnou činností páchanou s pomocí počítačů, přednesl RNDr. Peter Halický, CSc. Obsahově na jeho vystoupení navazoval i příspěvek Ing. Stanislava Šišuláka, který se týkal významu prohlídek při objasňování softwarového pirátství.
Otázkám komunikace mezi pracovníkem policie a občanem v různém trestněprocesním postavení se věnoval ve svém vystoupení prof. PhDr. Gustáv Dianiška, CSc., který se zabýval empatií při výslechu obviněného, a doc. PhDr. Ján Čech, CSc., který hovořil o zpětné vazbě a komunikaci v policejní činnosti. K problematice požadavku variability přístupu k osobnosti pachatele trestné činnosti se vyjádřil PhDr. Martin Gronský. V této souvislosti stojí za zmínku i referát JUDr. Jozefa Hraška a Rastislava Kováče, kteří se zabývali problematikou výslechové místnosti v policejní praxi.
Bylo předneseno několik referátů, které se týkaly problémů kriminalistické teorie. V této souvislosti je třeba zmínit vystoupení plk. doc. Ing. Václava Krajníka, CSc., které bylo věnováno otázkám současného rozvoje kriminalistiky, a to především ve vztahu k jejímu uplatnění v rámci jednotlivých policejních služeb. K teoretickým kriminalistickým otázkám se vztahovalo i vystoupení JUDr. Zdeňka Konráda, CSc., který se věnoval některým aspektům kriminalistických situací a jejich vztahu ke kriminalistické či policejní praxi. Obdobně se doc. dr. Mgr. Jana Viktoryová zabývala vztahem kriminalistiky a plánování vyšetřování. Ing. Pavel Padyšák, CSc., na konkrétním případu závažné násilné trestné činnosti, při jejímž objasňování bylo použito počítačové simulace, demonstroval teoretický problém, zda se jedná o rekonstrukci, nebo o kriminalistický experiment. Pplk. doc. JUDr. Ivan Šimovček, CSc., se zabýval teoretickou stránkou subjektů kriminalistického objasňování. Do skupiny teoretických vystoupení lze zařadit i příspěvek Ing. Jaroslava Suchánka, CSc., jehož obsahem byly doposud praxí většinou nevyužívané nové možnosti identifikace osob, věcí nebo zvířat po kriminalistické aplikaci nových poznatků z biologie, elektroniky a lékařství, zejména chirurgie.
Několik referátů bylo věnováno nesporně významné problematice dokumentování kriminalisticky relevantních skutečností při provádění jednotlivých kriminalistických metod. Ing. Hubert Trvalec, PhD., se obecně věnoval problémům kriminalistické dokumentace se zdůrazněním možností videotechniky, JUDr. Pavol Kypta se zaměřil na otázky analýzy obrazu při vyšetřování trestné činnosti. Významné a obrazově dobře dokumentované bylo vystoupení doc. Ing. Juraje Slamky, CSc., který se věnoval využití fotogrammetrie při zpracovávání dokumentace z místa události.
Účastníci konference z policejní praxe obohatili její obsah o poznatky, které se týkají konkrétních problémů současné praxe ve vztahu ke kriminalistice. JUDr. Miroslav Lisoň se obsáhle věnoval odhalování kriminality páchané v ekonomice státu. Na jeho vystoupení reagovala řada přítomných účastníků. JUDr. Gabriela Matušíková se zabývala velmi aktuální otázkou krádeží motorových vozidel, především ve vztahu ke kriminalistické charakteristice této negativní činnosti. Ing. Marián Urbánek se věnoval možnostem zefektivnění objasňování a vyšetřování trestných činů spáchaných s pomocí výbušnin a Mgr. Adriana Hudáková problematice kuplířství a obchodu se ženami, a to z pohledu činnosti kriminální policie. O možnostech využití kriminalistických poznatků při vyšetřování trestných činů loupeže vystoupil JUDr. Jaroslav Pažitka. Na požadavky kriminalistické praxe reagovala ve svém příspěvku Ing. Marta Svítková, která se zabývala praktickým významem textilních vláken při objasňování a vyšetřování trestné činnosti.
Problematice kriminalistické prevence byl především věnován příspěvek doc. JUDr. Jiřího Hlavy, CSc., který zpracoval poznámky k této problematice. Poznatky z jeho vystoupení mají obecný charakter a jsou jistě použitelné i pro českou kriminalistickou teorii a praxi. Specifikum ochrany osob a majetku před trestnou činností řešila Ing. Jana Gymerská, která se ve svém příspěvku věnovala různým mechanickým zabezpečovacím prvkům.
Významné vystoupení, které obsahově kombinovalo kriminalistické, trestně právní, kriminologické i sociologické aspekty, přednesl plk. doc. JUDr. Miroslav Němec, PhD. Zabýval se hlavními bezpečnostními riziky na úseku vnitřní bezpečnosti České republiky před vstupem do Evropské unie a koncepcí jejich eliminace.
V rámci jednání zazněla i další vystoupení, která se týkala např. některých návrhů de lege ferenda, otázkám různých statistik, normativní úpravy kriminalistickotechnických metod, a další.
Z pohledu účastníka lze hodnotit průběh a obsah vědecké konference velmi kladně. Došlo ke vzájemnému transferu informací všech zúčastněných, potvrzení skutečností, že hlavní kriminalistické problémy jak v teoretické, tak i praktické oblasti jsou mezi Českou a Slovenskou republikou stejné nebo velmi podobné a že snahy o jejich řešení se ubírají obdobnými cestami. Lze si pouze přát, aby i do budoucna docházelo k obdobným setkáním s jediným cílem - zlepšení situace v boji s trestnou a další negativní činností.