Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXIII 2/2000 |
Publikace je vysokoškolskou učebnicí s komplexním přehledem problematiky teorie bezpečnosti silničního provozu. Celá publikace je vedena snahou autorů o přehledné zmapování nosných teoretických oblastí bezpečnosti silničního provozu z pohledu systémové teorie.
Obsah učebnice ukazuje na orientaci směrem k objasnění zákonitostí fungování a vývoje stěžejních subsystémů dané oblasti, se zřetelem na eliminování negativních vlivů působících v silničním provozu, tj. především dopravní nehodovosti spolu s ohrožováním životního prostředí. Jednotlivé kapitoly, které jsou zaměřeny z teoretického hlediska na všechny nezbytné aspekty problematiky řidiče, silničního motorového vozidla a pozemní komunikace, jsou co do obsahu i rozsahu dobře strukturovány s vhodně zvolenými vybranými základními problémovými okruhy. Schéma systému bezpečnosti silničního provozu a jeho řídících prvků je logicky strukturováno, je funkční a obecně platné, lze z něj vycházet v dalším teoretickém rozpracování dané oblasti.
Učebnice má výrazný interdisciplinární charakter. Autoři při demonstraci jednotlivých subsystémů, tj. účastníka silničního provozu, dopravního prostředku a silniční komunikace, rozebírají zejména ty aspekty, které jsou zpravidla zkoumány tou vědní disciplínou, která je pro daný subsystém považována za stěžejní. U účastníka silničního provozu se jedná zejména o řidiče, jako o problémového, selhávajícího, přesto však vysoce aktivního účastníka silničního provozu. Jeho stavy jsou vyjádřeny obsahem podkapitol zabývajících se strukturou osobnosti řidiče, problematikou jeho vnímání dopravní situace a stavy únavy jako časté prvotní příčiny dopravních nehod. Problematika věku a zkušenosti řidiče je zde pouze zmíněna, pro oblast bezpečného řízení vozidla je však při současné dynamice silniční dopravy jedním z rozhodujících faktorů.
Jako integrovaná součást systému bezpečnosti silničního provozu je ve čtvrté kapitole správně začleněna preventivně výchovná činnost, orientovaná směrem na úlohu a činnost konkrétních resortů, včetně nastínění funkčního systému poplatného i vývoji v České republice. Tento systém však musí nezbytně působit a fungovat i v rámci nestátní sféry jako doplňující, v řadě případů však v roli neopomenutelné součásti této struktury (automotokluby, profesní společenství v silniční dopravě, autoškoly apod.). V této kapitole je nutno vysoce hodnotit řešení této situace v rámci působnosti a kompetencí policie. Fundovaně postavený teoretický rámec je základem pro rozvoj této do značné míry specifické, rozvíjející se oblasti prevence.
Dalším v teoretické rovině řešeným subsystémem je dopravní prostředek - silniční motorové vozidlo, u něhož autoři zkoumají především jeho bezpečnostně technické aspekty v pojetí základní koncepce aktivní a pasivní bezpečnosti vozidla, spolu s matematickým vyjádřením zásad jeho pohybu, zastavení a prvků změny směru a rychlosti jízdy. Přínosným vkladem je zařazení dohledu nad technickým stavem vozidel v komplexním pojetí tohoto důležitého dopravně bezpečnostního fenoménu daného subsystému. Velmi správně je v této oblasti vnímáno též začlenění psychofyziologické vazby řidiče na silniční motorové vozidlo vzhledem k psychofyziologické úrovni aktivní bezpečnosti vozidla. Jedná se o podkapitoly o psychofyziologické pohodě a bezpečnosti, sezení při řízení a držení volantu spolu s klimatickým prostředím ve vozidle, tedy ergonomickým řešením prostředí řidiče a spolucestujících. Nelze opomenout část zabývající se pasivní bezpečností vozidla se zřetelem na bezpečnostní konstrukce karosérií vozidel spolu s uplatněním nových účinných zádržných systémů.
Poslední část publikace tvoří teorie subsystému pozemní silniční komunikace a jejího okolí. Oblast dopravního inženýrství ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu zde má rozhodně své místo, a to jak ve vztahu k řešení plynulosti silničního provozu, tak i ke zjišťování úrovně dopravní nehodovosti na daném úseku.
Závěr publikace se zabývá analýzou dopravní nehodovosti, a to jak v teoretické, tak i statistické rovině, platné nejen pro území Slovenské republiky.
Celkově jde o náročně připravenou a uceleně zpracovanou publikaci, která si klade nemalý cíl: položení základů tolik potřebné a hledané teorie bezpečnosti silničního provozu, potřebné nejen v rámci státu, ve kterém publikace vznikla. Její význam je rozhodně širší.
Závěrem lze konstatovat, že publikace tvoří ucelený, jednoznačně zacílený a komplexní pohled na teoretické utváření problémové struktury celé rozsáhlé oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, s demonstrací nejdůležitějších vybraných částí. Oba autoři prokázali vysokou erudici v dané vědní oblasti. Publikaci lze v tomto pojetí považovat za přínos k utvářené teorii dopravně bezpečnostní činnosti v rámci konstituující se policejní vědy. Z tohoto pohledu bude jistě využitelná i při koncipování vědeckého výzkumu v této oblasti, stejně jako při zabezpečování vysokoškolské přípravy na Policejní akademii ČR.