Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXIII 2/2000 |
Čtenáři tohoto časopisu byli seznámeni s výsledky výzkumu prvních absolventů PA ČR (Kriminalistika, 1998, 2, s. 134 - 151). Získané poznatky a zkušenosti se staly východiskem pro zpracování nového projektu výzkumného úkolu pod názvem „Absolventi PA ČR v praxi“. Projekt předpokládá organizaci výzkumu ve třech etapách. Osloveni budou absolventi tří výstupních ročníků (1996/97, 1997/98 a 1998/99), a to s odstupem dvou let. Tento článek podává základní informace o organizaci a výsledcích výzkumu v první etapě.
Předmětem výzkumu v první etapě (leden - červenec 1999) byli absolventi PA ČR, kteří ukončili studium ve školním roce 1996/97. V této etapě, v souladu s projektem, byli osloveni i někteří absolventi civilních (vojenských) vysokých škol, kteří svá studia ukončili v letech 1995 - 1998. Jednalo se vesměs o příslušníky PČR, kteří studovali při zaměstnání, tedy dálkovou (kombinovanou) formou.
Za základní metodu výzkumu byla zvolena dotazníková metoda, která byla v případě absolventů PA ČR doplněna metodou rozhovoru. Dotazníky DA-IS-P-4 byly adresovány 43 absolventům denního (prezenčního) studia - policistům. Návratnost byla 50,6 %.
Dotazníkem DA-IS-C-4 bylo osloveno 71 absolventů denního studia - civilistů a návratnost byla již tradičně nejnižší, a to 37,4 %. Dotazník DA-DS-2 je určen pro absolventy dálkového (kombinovaného) studia. Byl zaslán 89 respondentům a návratnost byla 55,6 %. Dotazníky DPNA-3 a DPNA-DS-2 byli osloveni přímí nadřízení absolventů PA ČR a jejich návratnost byla 40,4 %, respektive 37,5 %.
Ke zjištění nezbytných údajů o názorech a postoji absolventů civilních (vojenských) vysokých škol byly vypracovány dva dotazníky, a to DA-CVŠ-1 a DPNA-CVŠ-1. První byl určen absolventům, druhý jejich přímým nadřízeným. Od personálních složek PČR byly získány informace o cca 400 absolventech,1) kteří svá studia na civilních vysokých školách ukončili v letech 1995 - 1998. Zejména z ekonomických důvodů, při dodržení principu náhodného výběru, bylo z tohoto počtu osloveno 145 absolventů. Návratnost dotazníků od absolventů byla 52,2 % a od jejich přímých nadřízených 48,6 %.
Uskutečnilo se 42 individuálních a 3 skupinové rozhovory s absolventy PA ČR. Zejména individuální a skupinové rozhovory s absolventy denního studia - civilisty umožnily získat základní informace o současném působení téměř 90 % (88,7 %) z této skupiny respondentů.
U tohoto výstupního ročníku bylo zaregistrováno pozitivnější hodnocení ze strany nadřízených, a to hlavně v případě interně studujících policistů (ve školním roce 1995/96 byla hodnocena celková připravenost jako velmi dobrá a dobrá u 85,7 % respondentů této skupiny).
Respondenti | Velmi dobrá (%) |
Dobrá (%) |
Těžko říci (%) |
Spíše slabší (%) |
Slabá (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
27,3 | 68,2 | 4,5 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
29,4 | 64,7 | 5,9 | - | - |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
18,8 | 68,8 | 6,3 | 6,3 | - |
Absolventi dálkového studia |
37,5 | 62,5 | - | - | - |
Přímí nadřízení absolventů DS |
43,8 | 53,1 | 3,1 | - | - |
Absolventi CVŠ | 19,2 | 69,9 | 8,2 | 2,7 | - |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
8,8 | 66,2 | 11,8 | 10,3 | 2,9 |
Jen z části se potvrdila jedna z dílčích hypotéz, podle které „většina absolventů denního studia přisoudí rozhodující podíl na své celkově dobré připravenosti k výkonu zastávaných funkcí PA ČR“. Jak napovídá další tabulka, tentokráte, na rozdíl od prvních absolventů DS PA ČR, si totéž myslí nejen „deňáci“, ale i většina „dálkařů“. Není bez zajímavosti, že značný nebo velmi značný podíl školy na celkově dobré připravenosti přiznává jen 40,3 % absolventů civilních (vojenských) škol. Hodnocení jejich nadřízených vyznívá o něco optimističtěji.
Respondenti | Velmi značný (%) |
Značný (%) |
Přiměřený (%) |
Malý (%) |
Velmi malý (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
36,4 | 31,8 | 27,3 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
- | 68,8 | 31,3 | - | - |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
40,0 | 40,0 | 6,7 | 13,3 | - |
Absolventi dálkového studia |
12,5 | 43,7 | 39,6 | 2,1 | 2,1 |
Přímí nadřízení absolventů DS |
3,1 | 53,1 | 37,5 | 6,3 | - |
Absolventi CVŠ | 6,0 | 34,3 | 55,2 | 3,0 | 1,5 |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
7,7 | 44,6 | 36,9 | 10,8 | - |
Podle očekávání se drtivá většina absolventů PA ČR a jejich nadřízených vyjádřila jednoznačně o dobré až velmi dobré teoretické připravenosti, respektive o velmi značném či značném podílu PA ČR na prohloubení této teoretické připravenosti (v případě studujících při zaměstnání). Jak ukazuje tabulka č. 3, názory absolventů civilních (vojenských) vysokých škol, zejména však jejich nadřízených, již tak jednoznačně nevyznívají.
Respondenti | Velmi dobrá (%) |
Dobrá (%) |
Průměrná (%) |
Slabá (%) |
Velmi slabá (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
40,9 | 54,5 | 4,6 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
29,4 | 64,7 | 5,9 | - | - |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
43,8 | 50,2 | 6,0 | - | - |
Absolventi dálkového studia |
25,0 | 70,8 | 4,2 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů DS |
9,4 | 75,0 | 15,6 | - | - |
Absolventi CVŠ | 11,0 | 72,5 | 11,0 | 5,5 | - |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
7,5 | 58,2 | 25,3 | 7,5 | 1,5 |
I když úroveň celkové připravenosti absolventů pro výkon zastávaných funkcí (tabulka č. 1) je jak absolventy PA ČR, tak jejich přímými nadřízenými hodnocena jako dobrá nebo velmi dobrá, tyto údaje nekorespondují s názory na praktickou stránku připravenosti, respektive na úlohu školy při rozšiřování a upevňování praktických dovedností a návyků (u studujících při zaměstnání). Hodnocení nadřízených přitom vyznívá příznivěji než sebehodnocení absolventů. Vzájemné srovnání údajů tohoto výzkumu s výzkumem předchozím napovídá o mírně pozitivnějším hodnocení tohoto ukazatele (výjimkou jsou absolventi civilisté, kteří v minulém výzkumu svoji praktickou stránku připravenosti hodnotili jako velmi slabou či slabou jen v 25 %).
Respondenti | Velmi dobrá (%) |
Dobrá (%) |
Průměrná (%) |
Slabá (%) |
Velmi slabá (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
- | 27,3 | 50,0 | 18,2 | 4,5 |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
11,8 | 41,2 | 23,4 | 11,8 | 11,8 |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
- | - | 62,6 | 6,3 | 31,3 |
Absolventi dálkového studia |
- | 25,0 | 31,3 | 35,4 | 8,3 |
Přímí nadřízení absolventů DS |
- | 37,5 | 18,8 | 40,6 | 3,1 |
Absolventi CVŠ | 4,1 | 35,6 | 31,5 | 23,3 | 5,5 |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
4,5 | 43,2 | 29,9 | 20,9 | 1,5 |
Respondenti | Velmi úspěšný (%) |
Úspěšný (%) |
Těžko posoudit (%) |
Méně úspěšný (%) |
Neúspěšný (%) |
Absolventi-policisté (interní studium-SH) |
- | 63,6 | 36,4 | - | - |
Absolventi-policisté (interní studium-P) |
- | 42,8 | 52,4 | 4,8 | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
11,8 | 82,3 | 5,9 | - | - |
Absolventi dálkového studia (SH) |
10,6 | 70,3 | 19,1 | - | - |
Absolventi dálkového studia (P) |
12,8 | 70,2 | 14,9 | 2,1 | - |
Přímí nadřízení abs. dálkového studia |
21,9 | 71,9 | 3,1 | 3,1 | - |
Absolventi-civilisté (interní studium-SH) |
- | 50,0 | 50,0 | - | - |
Absolventi CVŠ (SH) | 8,2 | 71,2 | 20,6 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
27,9 | 66,2 | 1,5 | 2,9 | 1,5 |
Prostřednictvím dotazníku, stejně jako i v rámci rozhovorů, jsme se zajímali, jaký vliv mělo absolvování PA ČR na služební zařazení policistů, respektive na jejich finanční ohodnocení (v případě studujících při zaměstnání).
Podle očekávání se absolvování studia výrazněji promítlo do kariérního postupu absolventů policistů interně studujících. Jak je zřejmé z další tabulky č. 6, více než dvě třetiny z nich (72,7 %) postoupily ve funkcích. Pozitivní posun je zřejmý i v porovnání s předchozím výzkumem (z absolventů školního roku 1995/96 této skupiny bylo toho názoru, že si ve funkčním zařazení polepšilo, jen 56,5 %).
Respondenti | Velmi polepšil (%) |
Polepšil (%) |
Těžko říci (%) |
Spíše pohoršil (%) |
Pohoršil (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
18,2 | 54,5 | 27,3 | - | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
5,9 | 41,1 | 52,1 | - | - |
Absolventi dálkového studia, kteří kladně hodnotili vliv získaného vysokoškolského vzdělání na služební zařazení - až na výjimky - zmiňovali ve volných odpovědích především finanční stránku věci. Rovněž v tomto případě, v porovnání s kolegy předchozího výstupního ročníku, nezaznamenali jednoznačný pozitivní posun (v jejich případě nějakou pozitivní změnu cítilo jen 36,7 %). Není bez zajímavosti (jak je patrno z tabulky č. 7), že absolventů civilních (vojenských) vysokých škol, kteří v letech 1995 - 1998 své studium ukončili úspěšně, bylo podle jejich vyjádření za získaná absolutoria oceněno téměř o 10 % (9,5 %) více než absolventů PA ČR.
Respondenti | Ano (%) |
Spíše ano (%) |
Těžko říci (%) |
Spíše ne (%) |
Ne (%) |
Absolventi PA ČR | 37,5 | 22,9 | - | 14,6 | 25,0 |
Přímí nadřízení absolventů PA ČR |
37,5 | 15,6 | 3,1 | 6,3 | 37,5 |
Absolventi CVŠ | 46,6 | 23,3 | 4,1 | 5,5 | 20,5 |
Přímí nadřízení absolventů CVŠ |
44,8 | 17,9 | 3,0 | 6,0 | 28,3 |
Jak vyplývá z vyhodnocení volných odpovědí v dotaznících a zejména z individuálních rozhovorů, absolventi dálkového studia PA ČR se s problémy uplatnění, ocenění či s využitím dosaženého vzdělání v praxi příliš často nesetkávají. Přesto i z jejich úst zazněla kritika, připomínky i náměty.
Někteří se například domnívají, že „v rámci PČR by absolventi PA ČR měli mít při obsazování do funkcí přednost před absolventy jiných škol (v porovnání s PA jsou to švindlkurzy)“. Jeden z absolventů dálkového studia zase konstatuje: „Stále se v praxi setkávám s určitým podceňováním absolventů PA ČR, nedostatečným uplatněním v úrovni řízení a určitou diskriminací (zařazení maximálně v 8. třídě platového tarifu)“. Jiný představitel této skupiny respondentů si myslí a vyjadřuje mínění mnoha dalších, „že dokud nebude vybudovaný kariérní systém u policie, a to na základě jasně stanovených pravidel, a společně s tím i systém ohodnocení, bude chybět i motivace k tomu, aby se policisté vzdělávávali a dále se zdokonalovali“. Někteří mladí absolventi dálkového studia mají i pocit jisté nepřejícnosti až nevraživosti ze strany starších, vzděláním zřejmě příliš nepřekypujících kolegů. Jeden z nich to vyjádřil slovy: „Jako polistopadový policista nemám šanci. Cítím, že jsem vnímán jako nepřítel, jako persona non grata.“ Není bez zajímavosti, že tento respondent se při výkonu funkce (ve které povýšil) cítí jako velmi úspěšný a svou celkovou připravenost k výkonu zastávané funkce hodnotí jako velmi dobrou. Ze strany přímých nadřízených ani v jednom případě nebyla vůči absolventu DS vyslovena nějaká námitka či kritika. Pouze byl oceněn zájem školy o absolventy a opakovaně zdůrazňován požadavek, aby „PA ČR se stala školou poskytující úplné (myšleno magisterské - pozn. aut.) vysokoškolské bezpečnostní vzdělání“.
S absolventy dálkového studia vysokých škol civilních (vojenských) nebyly uskutečněny individuální rozhovory, a tak i jejich náměty a kritické připomínky jsou méně četné (jedná se o ty, které jsou jako volné odpovědi obsaženy v dotaznících). Ačkoliv podle statistického údaje (tabulka č. 7) by tato skupina respondentů po získání vysokoškolského diplomu (80,8 % získalo titul Bc. a 19,2 % titul Mgr.) v otázce uplatnění v praxi měla být v podstatě spokojena, i z jejich strany zazněly kritické hlasy. Týkají se zejména otázky ocenění, lépe nedocenění dosaženého vzdělání. Jeden z mnoha absolventů pedagogické fakulty oboru sociální pedagogika (Bc.) píše: „Moji nadřízení nejsou moc nadšeni mým dosaženým vzděláním. Bojí se o svou kariéru, pozice, funkci. Kromě vedoucího oddělení, jenž má vysokoškolské vzdělání zemědělského směru, mají všichni ostatní vzdělání pouze středoškolské.“ Absolvent oboru sociální politika (Bc.) zase konstatuje: „Ve vedoucích funkcích u policie se v současné době nacházejí především osoby, které nesplňují kritérium vzdělání. Proto je pro ně každý vysokoškolák konkurencí a podle toho s ním také zacházejí.“ Jiný absolvent (oboru sociální práce) konstatuje, že jeho přímý nadřízený „tento druh studia osobně neuznává“.
Jak je patrno ze statistických údajů (tabulky č. 1 - 5) a také z některých volných odpovědí (např. „studium oboru sociální politika mělo značný vliv na zvládnutí úkolů v mém zaměstnání, a to zejména v otázkách psychologie, mezilidských vztahů a managementu“), většina absolventů studium na civilních vysokých školách hodnotí převážně kladně. Ne již tak jednoznačně se ke studiu těchto někdy dost odtažitých oborů stavějí nadřízení. Jeden z absolventů (obor sociální práce) například napsal: „Po celou dobu studia byl jeho význam ze strany nadřízených znevažován. V okamžiku podání přihlášky na magisterský obor byl stanoven ultimativní požadavek. Pokud škola, tak současně žádost o přeřazení od kriminální policie.“ Přitom nelze říci, že by všichni nadřízení tato mimoresortní studia odmítali jako neužitečná a pro policejní praxi neprospěšná. Svědčí o tom nejen zmíněné statistické údaje, ale i některé volně vyjádřené názory v dotaznících. Například „studium (obor sociální práce) rozhodně zvýšilo celkový rozhled a pochopení širších souvislostí“, nebo „studium vysoké školy (pedagogické) přispívá k získání většího rozhledu a znalostí pro další práci“.
Převládají však názory, a to nejen přímých nadřízených absolventů těchto škol, ale i řídících funkcionářů na úrovni okresu a kraje (viz analýza rozhovorů s těmito funkcionáři v souvislosti s předchozím výzkumem), podle kterých studium oborů na civilních vysokých školách bude až na výjimky (například policisté předurčení pro práci s mládeží, technické či ekonomicky vyhraněné funkce apod.) spíše doplňkové nebo rozšiřující. Určitě ne hlavní, které by vyhraňovalo osobnost k výkonu specificky policejních funkcí. Přímý nadřízený absolventa oboru sociální pedagogika (Bc.) například napsal: „Studium bylo zaměřeno pouze s cílem dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Scházelo odborné zaměření pro služební zařazení.“ Přímý nadřízený absolventa právnické fakulty MU v oboru Teorie a praxe přípravného řízení trestního (Bc.) poznamenává: „Zastávám názor, že nejvhodnější formou studia pro policisty zařazené u mnou řízených služeb (pořádková, dopravní, správní) je studium PA ČR.“ Nadřízený absolventa Slezské univerzity, oboru ekonomika, si myslí, že „nedošlo ke skloubení ekonomických znalostí s potřebami trestního práva“. Jiný nadřízený absolventa ZČU, fakulta právní, obor veřejná správa (Bc.) konstatuje: „Přestože hodnotím kladně přínos dálkového studia ZČU pro potřeby praxe, domnívám se, že by studium na PA ČR mělo ještě větší přínos.“
Celkově lze konstatovat, že zatímco absolventi civilních (vojenských) vysokých škol ve svých názorech a postojích vyjadřují převážně spokojenost, z názorů jejich přímých nadřízených jsou patrny spíše rozpaky a kritické námitky. Je zřejmé, že čím dříve bude PA ČR připravena nabídnout těmto absolventům nadstavbové odborné studium (v neakreditovaných krátkodobých kurzech), tím rychleji se praxe s existujícími disproporcemi vyrovná.
Zkoumaní absolventi policisté, kteří vystudovali PA ČR denní (prezenční) formou, sice vyjádřili o něco větší spokojenost než jejich předchůdci (výstupního ročníku 1995/96), ale základní problém přetrvává. Souvisí s tím, že vyslání mnoha z nich ke studiu PA ČR nebylo součástí širšího personální záměru, a tak uplatnění v rámci útvaru, kde před zahájením studia sloužili, zůstává pro mnohé ředitele OŘ PČR obtížně řešitelnou otázkou. Proto mnozí absolventi interního studia - policisté (a podle jednoho s průzkumů organizovaného na škole před závěrem studia většina) hledají a nalézají uplatnění mimo mateřský útvar.
U tohoto výstupního ročníku bylo poměrně dost absolventů bez předchozí praxe anebo s velmi malou policejní praxí (mnozí začali studovat na PA ČR bezprostředně po absolvování SPŠ) a jejich zařazení do nižších řídících funkcí, kde by mohli využít získaného vzdělání, se stalo z pochopitelných důvodů velmi problematické. Avšak ani předchozí více než tříletá praxe, jak ukazuje příklad jednoho z absolventů (DI Karviná), přes velmi dobrý výkon funkce (podle hodnocení přímého nadřízeného) nemusí při stávající personální praxi některých velitelů být překážkou pro zařazení poručíka na praporčickou funkci. S velkými peripetiemi, naštěstí s dobrým koncem, se střetli absolvent a absolventka (dnes již manželé), kteří byli předurčeni pro službu u Železniční policie, která byla tou dobou zrušena. Pouze zásah a pomoc vedoucího personální složky SJMk PČR zabránil odchodu nejen ve studiu, ale i v praxi velmi úspěšných absolventů do civilu.
V individuálních rozhovorech i ve volných odpovědích kritické připomínky směřovaly, stejně jako v případě „dálkařů“, k otázce přehlížení a nedoceňování získaného vzdělání. Jedna z absolventek to vyjádřila výstižně těmito slovy: „Jako vysokoškolsky vzdělaná v oboru, se státní zkouškou z německého jazyka, jsem byla po absolvování PA zařazena do 6. platové třídy vedle policistů, kteří nedosáhli ani středoškolského vzdělání.“ Zřejmě ještě chvíli potrvá, aby získané resortní vzdělání a jeho úspěšné uplatnění v praxi bylo všemi nadřízenými náležitě oceňováno.
V otázce uplatnění absolventů PA ČR v praxi je daleko nejrozmanitější a nejsložitější skupina civilních studentů. Jak bylo již zmíněno, zásluhou individuálních a zejména skupinových rozhovorů byly získány údaje o téměř 90 % těchto respondentů. Jejich směřování po ukončení studia bylo následující:
Absolventům interního (prezenčního) studia civilistů byla v dotazníku adresována otázka, zda cítili pomoc školy při hledání zaměstnání. Z údajů v tabulce č. 8 je zřejmé, že většina (54,6 %) měla pocit, že škola jim při hledání zaměstnání pomohla. Druhá část tabulky se vztahuje na údaje o spokojenosti respondentů v zaměstnání. Převážná většina (81,3 %) se cítí být spokojena.
Ano (%) |
Spíše ano (%) |
Těžko říci (%) |
Spíše ne (%) |
Ne (%) |
|
Pomohla vám škola při hledání zaměstnání? |
36,4 | 18,2 | 18,2 | 9,0 | 18,2 |
Jste spokojen(a) v zaměstnání? |
56,3 | 25,0 | 12,5 | 6,2 | - |
Ve volných odpovědích, stejně jako v rozhovorech, prokázala tato skupina nejen velkou otevřenost, ale i kritičnost. Současně se potvrdil poznatek z předchozího výzkumu, že ti absolventi civilního směru, kteří úspěšně absolvují přijímací řízení k PČR nebo na ÚV ČR, si vedou v praxi velmi dobře a pokud je nám známo, zatím ani v jednom případě nedošlo k nějakému selhání. Vysoce je ceněna jejich teoretická připravenost a zájem o vykonávanou funkci. Vysoká úroveň motivace pro službu u policie jim pomáhá překonat nedostatek praktických zkušeností. Počet případů, kdy absolventům, kteří jsou objektivně zařazeni na základních (praporčických) funkcích, nejsou sděleny informace o dalších perspektivách, kdy je jim jejich vzdělání spíše na obtíž a jejich setrvání na praporčických funkcích je neúměrně protahováno (hlavně proto, že je na ně spolehnutí), se proti předchozímu výzkumu snížil, ale stále ještě bohužel přetrvávají.
Absolventi tohoto ročníku sloužící u PČR byli ještě vysíláni do kurzy ZOP na SPŠ spolu s absolventy civilních vysokých škol. Na tuto skutečnost reaguje jeden z respondentů slovy: „Jsem znechucen tím, že po absolvování gymnázia a poté PA ČR musím studovat, dá-li se to tak vůbec nazvat, SPŠ MV Holešov. Doba strávená na této střední škole je pouhou ztrátou času.“ Velmi nelibě absolventi nesli, že konkrétně na SPŠ v Holešově jim odmítli uznat zkoušky z kriminalistiky a z práva. Velmi kriticky se vyjadřovali respondenti i k absolvování tříměsíčního kurzu ZOP na SPŠ v Pardubicích, určeného pro funkci vyšetřovatele (asistenta vyšetřovatele) na ÚV ČR. V tomto kurzu jsou na závěr tři zkoušky (kriminalistika, právo, psychologie), které jsou identické nejen názvem, ale i obsahem s těmi, které úspěšně absolvovali na vysokoškolské úrovni. Jeden z účastníků tohoto kurzu konstatoval: „Pokud bych pracoval na ÚV, získal bych další zkušenosti, tady jen zbytečně ztrácím čas.“
Téměř většina z potenciálních absolventů Fakulty sociálních věd KU, s nimiž byl veden rozhovor, je rozhodnuta po ukončení studia hledat uplatnění na ÚV ČR nebo u PČR. Přesto, že absolventi hledali uplatnění ještě v době, kdy nebyly naplněny stavy jako nyní, zkušenosti mnohých z nich s možností uplatnění zejména na ÚV ČR, ale i u PČR nejsou právě nejlepší. Zde jsou některé konkrétní názory a postoje: „Na úřadu vyšetřování mne odmítli přijmout s odůvodněním že titul Bc. k tomu nestačí.“ Jiný absolvent, v dané době student FSV KU, napsal: „Po ukončení studia PA ČR jsem úspěšně absolvoval přijímací řízení v PČR. Bylo mi nabízeno, abych šel šlapat chodník. PČR není schopna účelně využívat absolventy (hlavně civilní) PA ČR. Velmi mě zklamaly možnosti uplatnění absolventů u PČR.“ Jiný jeho kolega konstatuje: „Nebyl jsem přijat do služebního poměru k PČR, důvody nesděleny. Na základě osobního kontaktu s některými personalisty PČR jsem dospěl k názoru, že PA ČR není výhodou pro přijetí k PČR, spíše naopak. Nicméně jsem rozhodnut se po ukončení studia (v té době končil magisterské studium na FSV KU - pozn. aut.) o zaměstnání u PČR znovu ucházet.“
Tyto a podobné názory a zkušenosti naznačují, že bude vhodné do přijímacího řízení absolventů IS - civilistů navodit určitý systém. Mělo by jít o pravidla, která nebudou znamenat nějaká privilegia (daný systém nemůže například pominout skutečnost, že v případě některých funkcí je zapotřebí začínat „od píky“ a že i „šlapání chodníku“ po určitou dobu může být vysokoškolsky vzdělanému policistovi ku prospěchu), ale která zabrání tomu, aby se plýtvalo lidskými zdroji, aby vysokoškolsky odborně vzdělaní, zdraví, fyzicky zdatní a policejní službou motivovaní absolventi resortní školy nebyli odmítáni jenom proto, že právě nejsou volná tabulková místa. Pokud to myslíme se zkvalitněním (a to nejen z hlediska vzdělanostního, ale i mravního) a také s obnovou policejního sboru upřímně, není možné se touto otázkou vážně nezaobírat.
Podle statisticky zpracovaných údajů (tabulka č. 9) nejlépe oceňují vztahy na pracovištích absolventi IS - civilisté a přímí nadřízení absolventů dálkového studia. V porovnání s údaji předchozího výzkumu se vztahy na pracovištích PČR a ÚV ČR podle výpovědi absolventů poměrně zlepšily.
Respondenti | Velmi srdečné a přátelské (%) |
Srdečné a přátelské (%) |
Těžko říci (%) |
Méně srdečné a přátelské (%) |
Spíše konfliktní (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
4,5 | 63,6 | 22,8 | 9,1 | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
5,9 | 70,6 | 11,7 | 5,9 | 5,9 |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
12,5 | 81,3 | 6,2 | - | - |
Absolventi dálkového studia |
4,2 | 58,3 | 31,3 | 4,2 | - |
Přímí nadřízení absolventů DS |
- | 81,3 | 12,5 | 6,2 | - |
Druhá otázka se vztahovala na pracovní prostředí z hlediska jeho podnětnosti a možnosti se dále od někoho učit. Jako podnětné nebo dokonce velmi podnětné prostředí na svých pracovištích hodnotí především přímí nadřízení, a to jak absolventů IS - policistů (88,2 %), tak i absolventů DS (81,1 %). Převaha pozitivního hodnocení je patrna i z odpovědí absolventů-civilistů (81,2 %). Naopak nejkritičtější jsou absolventi dálkového studia. Z nich téměř polovina (45,7 %) hodnotí prostředí, ve kterém pracují, jako méně podnětné nebo nepodnětné.
Respondenti | Velmi podnětné (%) |
Podnětné (%) |
Těžko říci (%) |
Méně podnětné (%) |
Nepodnětné (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
4,5 | 45,5 | 13,6 | 36,4 | - |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
- | 88,2 | - | 11,8 | - |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
18,7 | 62,5 | - | 12,5 | 6,3 |
Absolventi dálkového studia |
4,2 | 43,8 | 6,3 | 35,4 | 10,3 |
Přímí nadřízení absolventů DS |
- | 81,1 | 6,3 | 6,3 | 6,3 |
Za klíčovou položku, zejména pro katedry, lze považovat tu, v jejímž rámci se absolventi na desetistupňové škále vyjadřovali k jednotlivým vyučovacím předmětům. Byli vyzváni, aby k hodnocení jednotlivých předmětů přistoupili ve dvou polohách. V první poloze přiznávali index tomu či onomu předmětu z hlediska jeho zajímavosti a přitažlivosti tak, jak jej vnímali a cítili v průběhu studia. Ve druhé poloze hodnotili absolventi jednotlivé předměty pod zorným úhlem zkušeností z praxe, a to s přihlédnutím k možnosti uplatnění a praktického využití získaných vědomostí z daného předmětu.
Stejně jako v obou etapách předchozího výzkumu (školní rok 1994/95 a školní rok 1995/96) převládlo vyšší hodnocení vyučovaných předmětů v první poloze, tedy z hlediska toho, jak jejich výuku vnímali absolventi během studia. Na rozdíl od předchozího výzkumu se tentokráte v této poloze neobjevil u žádné skupiny ani jeden předmět s nižším zprůměrovaným indexem než 5,0 (absolventi školního roku 1995/96 do tohoto pásma zařadili 7 předmětů).
Vysokým indexem (8,0 a výše) je hodnoceno 14 předmětů. Nejvýše, a přitom shodně u všech skupina absolventů, jsou hodnoceny tři předměty: trestní právo hmotné, trestní právo procesní a kriminalistika. Absolventi interního studia - policisté hodnotí vysokým indexem navíc tyto předměty: drogy a toxikomanie, psychologie a činnost kriminální policie. Absolventi interního studia - civilisté hodnotí vysokým indexem ještě policejní právo a soudní psychologii. Dálkově studující absolventi zařadili do pásma nadprůměru v této poloze dokonce 9 předmětů (navíc např. soudní lékařství, občanské právo, dopravně bezpečnostní činnost policie).
Pod zorným úhlem praxe (tedy ve druhé poloze) převládla, podle očekávání, podstatně nižší indexace. V pásmu vysokého indexu i v této poloze, a to shodně u všech skupin absolventů, setrvaly jen dva předměty, trestní právo hmotné a trestní právo procesní. Do tohoto pásma zařadili absolventi IS - policisté ještě policejní právo a činnost kriminální policie, absolventi IS - civilisté trestně procesní činnost policie a absolventi dálkového studia přestupkové právo.
Nižší zprůměrovaná indexace (pod 5,0) se u absolventů IS policistů objevuje u 9 předmětů (např. základy filozofie a profesní etika, mezinárodní právo veřejné, sociální ochrana apod.). Absolventi IS - civilisté byli nejkritičtější a tuto nižší indexaci přisoudili 18 (z 39) předmětům (např. územní samospráva, politologie, bezpečnostní doktrína apod.). Absolventi dálkového studia toto nízké hodnocení uvedli u 9 předmětů (např. podniková ekonomika a účetnictví, daňové a devizové právo, logika apod.).
Respondenti byli vyzváni, aby v těch případech, kdy předmět hodnotili velmi kriticky (indexace 3-2-1), se snažili stručně odpovědět proč (ukázat na příčiny a důvody). Odpovědi byly velmi rozmanité. Nejčastěji byla zdůrazňována nezajímavost předmětu ovlivněná jak specifikou obsahu, tak i způsobem výuky. Na adresu jednoho z profilových předmětů jeden z absolventů IS - policistů například napsal: „Vše špatně, nic nenaučili a hodně chtěli.“ Další absolvent, také z řad policistů, na adresu téhož předmětu uvádí: „Špatná skladba učiva a hlavně špatná úroveň vyučujících.“ Jiný z absolventů (civilního směru) o dalším předmětu tvrdí: „Náplň by byla zajímavá (i velmi důležitá), ale způsob podání mi předmět zprotivil.“ Jiný z jeho kolegů zdůvodňuje nízkou indexaci téhož předmětu „přístupem přednášející ke studentům a předmětu samotnému“. Názor dalšího absolventa civilního směru na jiný předmět „mnoho teorie a přílišný důraz na biflování“ koresponduje s názory mnoha dalších kolegů.
Poměrně velký počet předmětů, jimž absolventi-civilisté přisoudili nízkou indexaci v zorném úhlu použitelnosti získaných vědomostí v praxi, nepochybně souvisí, jak i oni sami přiznávají, s charakterem zastávaných základních funkcí (předurčených vesměs pro absolventy SPŠ).
Absolventi dálkového studia se k velmi nízké indexaci předmětů uchylovali jen sporadicky. Ve svých zdůvodněních například uvádějí: „Nízká kvalita výuky zaměřené především na samostudium (přitom schází studijní materiál)“, nebo „hodnotím trojkou z důvodu přednášejícího učitele, ne kvůli náplni předmětu“. Jiný absolvent DS jako důvod uvádí „malý počet vyučovacích hodin a téměř neexistující výklad“.
Tyto i další náměty a připomínky absolventů by nebylo správné přeceňovat, ale ani přehlížet. Zejména nad četnějšími kritickými připomínkami směřujícími opakovaně k některým předmětům by bylo určitě prospěšné se alespoň zamyslet.
Jak bylo již naznačeno v předchozím textu, vztah k předmětům a také ke škole je značně ovlivněn osobností učitele. Proto byly další dvě položky dotazníku určeny právě otázce úlohy učitele v procesu výuky.
S názorem, že „na PA ČR působí převážně učitelé vysoce vzdělaní ve svém oboru, vyznačující se pedagogickou schopností studenty oslovit a motivovat k intenzivnímu studiu“ vyslovila souhlas převážná většina absolventů dálkového studia (81,2 %) i většina absolventů IS policistů (63,6 %) a rovněž civilistů (56 %).
V tabulce č. 11 jsou záměrně uvedeny i údaje z předchozího výzkumu. Učinili jsme tak proto, že právě v případě této dílčí otázky došlo k nejvýraznější a přitom zároveň pozitivní změně.
Respondenti | Rok | Jednoznač. souhlas (%) |
Souhlas (%) |
Souhlas s výhradou (%) |
Spíše nesouhlas (%) |
Jednoznač. nesouhlas (%) |
Absolventi-policisté interního studia |
95/96 | 8,7 | 39,1 | 43,5 | 8,7 | - |
96/97 | 9,1 | 54,5 | 31,9 | 4,5 | - | |
Absolventi-civilisté interního studia |
95/96 | 8,3 | 16,7 | 62,5 | 12,5 | - |
96/97 | 8,0 | 48,0 | 36,0 | 8,0 | - | |
Absolventi dálkového studia |
95/96 | 11,8 | 36,7 | 50,0 | - | 1,5 |
96/97 | 10,4 | 70,8 | 14,6 | 4,2 | - |
I když procento těch, kteří s názorem, že „na PA ČR působí většinou dobří učitelé“, vyslovili jen podmíněný souhlas, je zjevně menší, není náhodou, že jejich výhrady se v mnohém opakují a povětšinou se vztahují na stejné osoby. Nejvíce výhrad měli absolventi interního studia, zejména civilního směru. Jedna z absolventek vyjádřila mínění i mnoha dalších kolegů, když napsala: „Souhlasím s vysokou vzdělaností vyučujících ve svém oboru, ale pedagogická schopnost se mi zdá nedostatečná.“ Jiný absolvent konstatuje: „Bohužel na PA působí také učitelé se zcela opačnými atributy a přístupy než je uvedeno.“ Mnohým absolventům interního studia nejvíce vadí u některých učitelů „neochota vyslechnout naše názory“. Absolventům dálkového studia vadila u některých učitelů „odtrženost od reality a potřeb praxe“. Podle jednoho z nich „jsou na PA ČR i zcela opační pedagogové, naštěstí jich není mnoho“. Je zajímavé, že na rozdíl od svých interně studujících kolegů byli ve své kritice absolventi dálkového studia jen výjimečně adresní.
I když nesouhlas s názorem, že na PA ČR pracují převládající měrou odborně i pedagogicky schopní učitelé, projevilo jen velmi malé procento, není bez zajímavosti vědět příčiny jejich nesouhlasného postoje. Jeden ze dvou absolventů civilního směru, kteří zaujali nesouhlasný postoj, je toho názoru, že „řada učitelů nedokáže zaujmout, převážně z důvodu, že výklad spočívá ve čtení skript“. Absolvent interního studia - policista (jediný s nesouhlasným postojem) svůj postoj sice zobecňuje, ale přitom jej zdůvodňuje zjevnou nespokojeností s učiteli zcela konkrétní katedry, když napsal: „O dialogu mezi učiteli a žáky, převážně na katedře... se nedá vůbec mluvit, absolutně nemotivují k žádnému studiu, spíše naopak.“ Ani jeden ze dvou absolventů DS svůj nesouhlasný postoj nezdůvodnil (třebaže je k tomu příslušná položka dotazníku vyzvala).
Druhá položka se vztahovala na hodnocení učitelů z hlediska využívání aktivizačních metod v rámci dialogických (praktických) forem výuky.
Jak je zřejmé z údajů v tabulce č. 12, značnou část respondentů (zejména absolventů IS) zadaná otázka přivedla do rozpaků. Porovnání s údaji předchozího výzkumu napovídá, že s výjimkou postojů absolventů dálkového studia k žádné významné změně směrem k lepšímu nedošlo. Toto zjištění stejně jako porovnání s údaji získanými od absolventů civilních (vojenských) vysokých škol není příliš lichotivé.
Respondenti | Rok | Plně dostatečně (%) |
Dostatečně (%) |
Těžko posoudit (%) |
Spíše nedostateč. (%) |
Zcela nedostateč. (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
95/96 | 4,3 | 30,4 | 26,1 | 34,9 | 4,3 |
96/97 | - | 23,8 | 42,9 | 33,3 | - | |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
95/96 | - | 36,0 | 8,0 | 44,0 | 12,0 |
96/97 | - | 23,8 | 32,2 | 40,0 | 4,0 | |
Absolventi dálkového studia |
95/96 | - | 10,4 | 44,8 | 40,3 | 4,5 |
96/97 | 2,1 | 29,2 | 29,2 | 37,4 | 2,1 | |
Absolventi CVŠ | 95/98 | 11,3 | 49,3 | 22,5 | 11,3 | 5,6 |
Do souboru položek v dotaznících vztahujících se k výuce patří i ta, která vyzvala absolventy, aby se volně vyjádřili k celkovému režimu života a studia na PA ČR, tedy k organizaci a uspořádání podmínek, za kterých studium ve škole absolvovali.
K této dílčí otázce se vyjadřovali absolventi i v rámci individuálních či skupinových rozhovorů. Ve všech skupinách jednoznačně převládla slova uznání a spokojenosti. Například: „Velmi spokojen, jsou zde vytvořeny kvalitní podmínky pro studium i volný čas“, „režim studia mně velmi vyhovoval“, „kladně hodnotím vztah učitel - student“, „zajímavá škola, výborný kolektiv, zpravidla příjemní učitelé“, „režim studia respektoval svobodu jednotlivce a život na PA ČR se mi líbil“, „obzvláště nyní si cením osobností, kontaktu s pedagogy a studijním oddělením“, „nezapomenutelná životní zkušenost“ atd.
Více by nás ale měly zajímat připomínky a náměty, které se však lišily podle skupin absolventů.
Někteří absolventi interního studia - policisté kritizují velký počet zkoušek, zejména ve druhém ročníku. Jiným vadí vzhledem k jejich věku až příliš přísný režim na kolejích (oddělené bydlení mužů a žen, časově omezené a sledované návštěvy apod.).
Mnoha absolventům civilního směru vadí to, že byli nuceni povinně navštěvovat přednášky, a to hlavně v předmětech „jejichž výuka probíhá zcela podle skript“. Ti absolventi, kteří byli přijati do služebního poměru, žádají „více přiblížit výuku praktickému životu na útvarech PČR“, vytvořit podmínky k možnosti získání dovednosti v psaní na stroji a rozšířit prostor pro dobu určenou pro stáže na útvarech PČR a ÚV ČR. Některým se nelíbí „přísný systém kontrol a zákazů na ubytovně“. Jedné z absolventek vadil „malý výběr volitelných předmětů a tykání některých učitelů studentům“. Ozvaly se spíše ojedinělé hlasy, kterým studijní režim připomínal „středoškolský přístup“.
Jeden z absolventů dálkového studia doporučuje neorganizovat celotýdenní soustředění, ale volit „třídenní systém (Po - Út - St)“. Tato skupina absolventů opakovaně silně touží po rozšíření prostoru k vedení dialogů s učiteli nejen na konzultacích, ale i na seminářích a na cvičeních.
Jak absolventi, tak i jejich přímí nadřízení byli jednou ze závěrečných položek dotazníku vyzváni k zaujetí celkového postoje k výuce na PA ČR.
Výuku na Policejní akademii, i s ohledem na potřeby praxe, hodnotí převážná většina respondentů jako celkem dobrou, předpokládající jen případné dílčí změny. Tabulka č. 13 současně ukazuje, že tendence v hodnocení studia na PA ČR mají pozitivní vývoj, a to u všech skupin respondentů.
Respondenti | Rok | Dobrá- žádné změny (%) |
Celk. dobrá dílčí změny (%) |
Netroufám si hodnotit (%) |
Průměrná větší změny (%) |
Slabá- zásadní změny (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
95/96 | - | 91,3 | 8,7 | - | - |
96/97 | - | 95,5 | 4,5 | - | - | |
Přímí nadřízení absolventů-pol. IS |
95/96 | 4,8 | 38,1 | 57,1 | - | - |
96/97 | 5,8 | 47,1 | 47,1 | - | - | |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
95/96 | - | 78,3 | 17,4 | 4,3 | - |
96/97 | 5,3 | 78,9 | 15,8 | - | - | |
Absolventi dálkového studia |
95/96 | 11,8 | 75,0 | 4,4 | 5,9 | 2,7 |
96/97 | 6,3 | 83,3 | 8,3 | 2,1 | - | |
Přímí nadřízení absolventů DS |
95/96 | 7,6 | 42,4 | 40,9 | 9,1 | - |
96/97 | 15,6 | 37,5 | 46,9 | - | - |
V rozhovorech i ve volných odpovědích v dotaznících projevili absolventi (až na několik málo výjimek) velký zájem dále pokračovat ve studiu na PA ČR a absolvovat magisterský stupeň. Je pozoruhodné, jak je zřejmé z údajů v tabulce č. 14, že i když téměř třetina absolventů civilního směru pokračovala dále ve studiu na civilních vysokých školách (většina z nich v dané době toto studium povětšinou úspěšně zakončovala), 88 % má zájem i o magisterské studium na PA ČR.
Respondenti | Určitě ano (%) |
Ano (%) |
Nevím (%) |
Spíše ne (%) |
Určitě ne (%) |
Absolventi-policisté (interní studium) |
59,2 | 31,8 | - | 4,5 | 4,5 |
Absolventi-civilisté (interní studium) |
72,0 | 16,0 | 4,0 | 4,0 | 4,0 |
Absolventi dálkového studia |
37,5 | 47,9 | 12,5 | 2,1 | - |
Přestože respondenti měli možnost komentáře ke každé položce dotazníku, mnozí využili k volnému vyjádření svých názorů především poslední položky, která je k tomu vyzývala. Písemně formulované názory silně korespondovaly s názory, které odezněly v rámci rozhovorů.
Absolventi interního studia - policisté na jedné straně psali nebo hovořili s uznáním o vysoké úrovni výuky některých předmětů (kriminalistika, psychologie, trestní právo apod.), aby na straně druhé nešetřili kritikou ani ne tak vyučovacích předmětů, jako některých jejich učitelů.
Ve shodě i s jejich přímými nadřízenými vyslovili respondenti této skupiny absolventů přání, aby během interního studia škola věnovala více pozornosti seznamování policistů s novými směrnicemi a nařízeními trvalejší platnosti.
Řada z absolventů policejního směru hovořila o nedocenění získaného vzdělání. Přitom, jak se sami vyjádřili, většina funkcí je obsazena lidmi bez požadovaného stupně vzdělání. Všichni, s nimiž byl veden rozhovor anebo se vyjádřili v dotazníku, projevili velký zájem pokračovat dále ve studiu na PA ČR.
Absolventi interního studia - civilisté byli ze všech respondentů nejotevřenější a jejich názory se vztahovaly jak na problémy týkající se studia, tak i na problémy související s výkonem funkcí u útvaru PČR.
S výjimkou skupinových rozhovorů s absolventy, kteří pokračovali ve studiu na civilních vysokých školách, byly rozhovory vedeny převážně s těmi absolventy, kteří byli přijati do služebního poměru. Proto jejich zpětné ohlédnutí na dobu studia bylo silně ovlivněno praktickými zkušenostmi z funkcí, které jsou předurčeny převážně (s výjimkou funkcí na ÚV ČR) pro absolventy středních policejních škol. Jeden z absolventů civilního směru, který vyjádřil mínění mnoha dalších kolegů, například napsal: „Je škoda, že civilisté nemohou studovat předměty, jako jsou činnost dopravní, pořádkové, kriminální policie. Tyto znalosti by mohli v praxi uplatnit daleko lépe než vědomosti o činnosti soukromé bezpečností služby.“ Jiný z absolventů na jedné straně přiznává oblibu, oceňuje dobrou úroveň výuky i význam předmětu (kriminalistika), současně mu však vadí, „že dává málo příležitostí k získání praktických dovedností a návyků“. Absolventi této skupiny volají po rozšíření možnosti získání větších zkušeností z policejní praxe.
Absolventi, kteří získali zkušenosti z výuky na jiných vysokých školách (vesměs na FSV KU a některých právnických fakultách), srovnávají. Na PA ČR si váží nejen dobrého materiálního zabezpečení, ale oceňují i pevný řád a systém studia. Dle jejich názoru je náplň studia promyšlenější, ucelenější a uspořádanější. Vysoce hodnotí i většinu učitelů. Tito absolventi však vedle slov uznání nešetřili ani kritikou, ve které se shodovali s ostatními spolužáky (např. nízká efektivnost některých cvičení a seminářů, slabší pedagogická připravenost určitých učitelů, výuka na zastaralé technice apod.).
Převážná většina absolventů civilního směru se zajímala o průběh a výsledky akreditačního řízení a projevila zájem o další studium na PA ČR.
Jak bylo již na jiném místě zmíněno, ti, co slouží u PČR nebo na ÚV ČR, se jen velmi obtížně smiřovali s formou svého doškolování v základní odborné policejní přípravě a přivítali předpokládané změny. Na rozdíl od předchozího výzkumu převážná většina z nich si nestěžovala na to, že zatím není plně využíváno jejich vzdělání. Pochopili, že získané zkušenosti řadového policisty jim mohou být v budoucnosti jenom ku prospěchu.
Absolventům dálkového studia nejvíce vadil rozpor mezi tím, co studovali ve škole, a s čím se potýkají v praxi. Jeden z nich (vedoucí obvodního oddělení) to za ostatní vyjádřil slovy: „V PČR je vše podřízeno jednomu kritériu - objasněnosti trestných činů, tzn. statistickému vykazování a všemu, co s tím souvisí.“ Jeho kolegyně je zase toho názoru, že „některé postupy, které jsou podle teorie správné, nelze v praxi pro různé objektivní důvody uplatnit. Těmto rozporům teorie a praxe, dle mého soudu, není věnována dostatečná pozornost.“
I když ze strany této skupiny absolventů byla zjevná převaha projevů spokojenosti, zazněly i kritické připomínky (např. málo seminářů a praktických cvičení, zbytečné střelby, formálnost jazykové výuky, nedostatek literatury pro některé předměty apod.) a podnětné náměty (např. zavést výuku daňového a obchodního práva, dějin práva, policejního práva EU, více přiblížit výuku managementu policejní praxi, rozšířit výuku počítačů, učit především to, co není ve skriptech, více krimitaktiky apod.). Velmi zajímavé je i jedno z doporučení, „aby některá odborná témata přednášeli řídící funkcionáři a specialisté z policejní praxe“.
Analýza obsahu rozhovorů i komentářů v dotaznících umožňuje konstatovat, že slova jednoho z absolventů dálkového studia, která napsal do dotazníku, „jsem rád, že jsem tuto školu absolvoval, a dá se říci, že jsem na to i hrdý“, vyjadřují mínění mnoha dalších a možná i většiny absolventů PA ČR, a to nejen dálkové formy studia.
Přestože nebyla provedena hlubší analýza získaných údajů a scházejí zobecňující závěry (ty budou formulovány až na základě analýzy údajů všech tří výzkumných etap), na některé z podnětů by bylo vhodné reagovat bez dalších odkladů (např. na nárůst problému při uplatnění absolventů civilního směru v policejní praxi, na neuspokojivé využívání aktivizujících metod ve výuce, na opakovanou kritiku některých konkrétních předmětů a vyučujících apod.).
1) Ze všech Správ krajů PČR (s výjimkou SVČk) byly získány informace o příslušnících, kteří dálkovou formou ukončili (počínaje rokem 1995) anebo v dohledné době ukončí (do roku 2001 včetně) studium na některé z civilních nebo vojenských vysokých škol. Získané údaje, doplněné o telefonicky sdělenou informaci od vedoucích oddělení personální práce SVČk PČR (o cca 300 absolventech, respektive studujících) napovídají, že více než jeden tisíc příslušníků PČR v letech 1995 - 2001 získal nebo získá absolutorium za úspěšné ukončení mimoresortního vysokoškolského studia. Téměř z 90 % se jedná o bakalářský stupeň studia. Jednoznačně (více než z 50 %) přitom převládá studium na pedagogických fakultách, převážně oboru sociální pedagogika.