Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXIII 3/2000 |
V loňském roce sestavili prof. dr. Albin Esser a dr. Barbara Huberová druhou ze tří částí publikace s názvem „Vývoj trestního práva v Evropě“ obsahující referáty jednotlivých zemí týkající se legislativních změn v oblasti trestního práva hmotného i procesního, organizace justice, soudní judikatury a literární produkce v období let 1993/1997. Již v pátém vydání tak poskytují (nejen) odborné veřejnosti soubor pojednání o vývoji v oblasti trestního práva jednotlivých zemí, který vydal Institut Maxe Plancka pro zahraniční a mezinárodní trestní právo ve Freiburgu.
Vznikl tak sborník, jenž by měl posloužit jako jeden z potřebných nástrojů pro vytváření evropského trestního práva, neboť zákonodárci ani aplikační praxe nejsou s to náležitě spolupůsobit bez potřebných znalostí právních úprav jednotlivých zemí.
Celá publikace bude sestávat ze tří částí. Část první (5.1) je tvořena příspěvky odborníků z Německa, Finska, Irska, Litvy, Norska, Polska, Švédska, Švýcarska, Španělska a Turecka. Následují referáty autorů z Belgie, Bulharska, Řecka, Velké Británie, Chorvatska, Ruska, Slovinska a České republiky shromážděné v části druhé (5.2). Závěrečný díl (5.3), který je nyní v tisku, bude zahrnovat příspěvky týkající se stavu trestního práva ve Francii, Itálii, Nizozemsku, Rakousku a Portugalsku, k nimž bude připojen rovněž nástin vývoje na úrovni práva EU. Jednotlivé studie se zaměřují především na změny uskutečněné v průběhu let 1993 - 1995. V zájmu poskytnout co nejvíce informací jsou však aktuálně zařazeny rovněž události, k nimž došlo na poli trestního práva v letech pozdějších (1996 - 1997).
Za českou stranu jsou autory národního referátu prof. JUDr. Jan Musil, CSc., prof. JUDr. Oto Novotný, CSc. a JUDr. Marie Vanduchová, CSc. Jejich pojednání jsou v části 5.2 věnovány strany 1303 - 1373. Úvodní řádky jsou zaměřeny na otázky právní kontinuity ČR po rozpadu ČSFR, na vývoj a úroveň kriminality a celkový přehled legislativních změn, k nimž došlo v oblasti trestního práva ve sledovaném období. Po obsahové stránce systematika studie sleduje rozdělení obvyklé v německém trestním právu.
Proto oddíl první, který je věnován zákonodárství, zahrnuje:
Oddíl druhý pojednává o uskutečňované reformě trestního práva - popisovány jsou kroky, které podniklo Ministerstvo spravedlnosti ČR při pracích na komplexní rekodifikaci hmotného a procesního trestního práva. Nastíněny jsou diskuse nejdůležitějších otázek, ke kterým v tomto období docházelo (diskuse k pojmu trestného činu, trestněprávní odpovědnosti právnických osob, hospodářské kriminalitě, problematice výroby, držení a distribuce psychotropních a omamných látek).
V předposledním oddílu se autoři zaměřili na vývoj publikované judikatury soudů - uváděna je řada konkrétních rozhodnutí a nejvýznamnější judikáty jsou podrobně rozebrány.
Závěr pojednání o vývoji trestního práva v České republice představuje obsáhlý výběr nejvýznamnějších děl příslušné literatury publikované v letech 1993 - 1997.
Toto reprezentativní dílo obsahuje nesmírně cenný faktografický materiál, seznamující se všemi podstatnějšími legislativními počiny v evropských zemích. Protože autory jednotlivých národních zpráv jsou zpravidla renomovaní odborníci z akademického prostředí nebo z právní praxe, neomezují se příspěvky toliko na popis platného práva, nýbrž postihují též dlouhodobé trendy zákonodárné a justiční praxe, vyslovují četné kritické výhrady a náměty de lege ferenda.