Kriminalistika čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi |
ročník XXXIII 4/2000 |
Součástí výzkumu organizovaného zločinu, který v IKSP provádíme od roku 1993, jsou expertní šetření zaměřená na některé základní charakteristiky skupin a na hlavní aktivity organizovaného zločinu. Většina pokládaných otázek je v expertizách zjišťována každoročně, některé jsou opakovány v delším časovém intervalu. Takto můžeme prezentovat nejen výsledky jednotlivých šetření, ale i trendy. Ty tentokrát zahrnují období 1993 až 1999.
Při expertizách spolupracujeme se zkušenými pracovníky speciálních útvarů policie zaměřených na organizovaný zločin. Šetření jsou anonymní - dotazovaným jsou dotazníky distribuovány prostřednictvím kontaktních expertů (jeden za každé z pěti pracovišť). Počet dotazovaných expertů je mezi 12 - 31. (Podle metodologie expertizních šetření, ověřené jak českými, tak zahraničními zkušenostmi, je optimální počet expertů 15 - 20, takže v tomto směru lze náš rozsah považovat za vyhovující.) V roce 1999, ve kterém proběhlo prozatím poslední šetření dlouhodobé série, bylo dotazováno 27 respondentů.
Shodou okolností začala od roku 1997 podobným způsobem, a v přibližně stejném rozsahu, zjišťovat data o organizovaném zločinu komise pro trestní právo a kriminologické otázky organizovaného zločinu při Radě Evropy ve Štrasburku. Dotazování je zaměřeno na všechny členské státy Rady Evropy, šetření se zúčastňují více než 3/4 z nich (31 států). Vědečtí poradci komise zpracovávají z informací dodaných jednotlivými zeměmi souhrnné zprávy. Ty jsou projednávány na plenárních zasedáních komise a v konečné verzi jsou k dispozici všem účastníkům.
V roce 1998 se k evidenci dat o organizovaném zločinu v členských a kandidátských zemích připojila i Evropská unie a v roce 1999 Organizace spojených národů. Data jsou zjišťována prostřednictvím ministerstev vnitra a spravedlnosti, z dotazníků IKSP k nim poskytujeme základní podklady. Tím nejen přispíváme k mezinárodně zaměřeným analýzám, ale naskýtá se nám i možnost porovnání našich výsledků v evropském kontextu. (Výzkumy OSN pak přinesou i možnost porovnání v rozsahu celosvětovém.)
V tomto materiálu bych chtěl informovat širší odbornou veřejnost o některých výsledcích týkajících se základních charakteristik organizovaného zločinu u nás. Jde o shrnutí odhadů, které vyslovili dotázaní experti. V nich je obsažena dlouhodobá zkušenost odborníků, kteří přicházejí s konkrétními případy do bezprostředního styku, můžeme tedy s velkou pravděpodobností očekávat, že se nemýlí. Musíme si však být zároveň vědomi toho, že jde pouze o odhad skutečného stavu. Tento pravděpodobný obraz můžeme porovnat jednak s odhady za posledních sedm let týkajícími se České republiky, a jednak s odhady za poslední léta týkajícími se Evropy. (Z toho plyne, že i v ostatních evropských zemích, pokud vůbec nějaké poznatky jsou, tak jsou stejně jako u nás založeny spíše na přibližných odhadech.)
Počty skupin a jejich členů jsme začali zjišťovat až v roce 1997 na základě požadavku Rady Evropy. Zpočátku jsme se o takovéto odhady nepokoušeli, protože jsme je považovali za metodicky obtížné. To se také při prvním pokusu plně prokázalo. V roce 1998 si celá 1/3 dotázaných netroufla stanovit počet, v roce 1999 pak odhad neprovedly téměř 2/3. To svědčí o seriózním přístupu respondentů. Chybí-li jim k provedení odhadu znalost reálných skutečností, raději se nepokoušejí hádat. Ostatně i odpovědi těch dotázaných, kteří se o odhad pokusili, se značně rozcházely.
Zjištěné hodnoty musíme tedy považovat pouze za orientační. V roce 1997 byl pro potřeby RE na základě podkladů z Policejního prezidia odhadován počet skupin na 30 - 50 a celkový počet členů v nich na 1500 - 2000. V roce 1999 jsme prostřednictvím expertů dospěli k názoru, že skupin je přibližně 75 a v nich je celkem 2000 účastníků.
I přes zmíněné nepřesnosti vznikla možnost mezinárodního srovnání v rámci Evropy. Podle toho je nejvíce skupin organizovaného zločinu ve Francii, Německu, Itálii, Rusku a Velké Británii. Za těmito zeměmi pak následují ve druhé skupině Belgie, Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Španělsko. Méně skupin je pak v Irsku, Nizozemsku, Slovinsku, Švédsku a nejméně v Andoře, Rakousku, Chorvatsku, Kypru, Dánsku, Estonsku, Finsku, Řecku, Lucembursku, Norsku, Portugalsku. (Údaje jsou za rok 1998.)
Mezi organizovanými zločineckými skupinami lze rozlišit dva typy. První typ je organizován na nižší úrovni organizace. Vyznačuje se sice dělbou úkolů, ale jeho organizační struktura je spíše horizontální, není zde patrna existence vyšších řídicích článků. Takovýto typ by podle přísných měřítek neměl do oblasti organizovaného zločinu vlastně patřit, nicméně je zatím v podstatě v celé Evropě do této oblasti také přiřazován. Druhý typ se vyznačuje vícestupňovou vertikální organizační strukturou. Na vrcholu je nejvyšší vedení, které řídí i několik relativně samostatných skupin, jež lze charakterizovat jako tzv. střední článek. V těchto skupinách jsou pak řadoví členové. Podíl vysoce organizovaných skupin činil v České republice podle odhadů expertů v letech 1995 - 1997 asi 1/3. V roce 1998 jsme zaznamenali zvýšení na 40 %. V roce 1999 se odhad počtu plně rozvinutých skupin opět vrátil na úroveň 1/3. Kromě výkyvu, zaznamenaného v roce 1998, je tedy situace stabilní. Přitom zvyšování počtu plně organizovaných skupin by bylo logické. Hůře organizované skupiny mají menší šanci obstát v konkurenčním boji, a tak buď splývají s dokonaleji organizovanými - přičemž pochopitelně zaujímají podřízené postavení - nebo zaniknou. Přes trvale stabilní situaci lze očekávat, že by měla přijít tendence k vyššímu typu organizovanosti.
V rámci Evropy právě skupiny založené na hierarchické struktuře výrazně převažují. Uvádějí je 3/4 evropských zemí. Výjimku tvoří zejména Itálie, kde přetrvávají a dosud převažují tradiční skupiny mafiánského typu. Jenom na Sicílii je jejich počet odhadován na 180 skupin s 6000 členy. Kromě nich však i v Itálii začíná působit moderní organizovaný zločin vyznačující se neosobními vazbami v rámci zločinecky organizovaného podniku. Specifickým rysem některých evropských zemí jsou tzv. motocyklové gangy, které se rekrutují hlavně ze skandinávských států. Působí však i v řadě dalších zemí, např. Hells Angels mají odnože v mnoha z nich. Další typ tvoří skupiny operující na základě volných sítí jednotlivců. Ty se vyskytují zejména v Nizozemsku, orientují se na ekonomickou kriminalitu a v počtu několika málo jedinců páchají značné finanční škody.
Externí spolupracovníci se ve skupinách organizovaného zločinu uplatňují v dosti velké míře. Buď zajišťují nejrůznější služby (automechanici, zbrojíři, chemici, výrobci falešných dokladů, ubytovatelé, přepravci, prodejci, řidiči), nebo zjišťují informace, realizují kontakty a speciální úkony (tipaři, informatici, vyjednavači a vymahači výpalného nebo dluhů, osoby nastrčené na provádění nelegálních finančních operací, specialisté na překonávání zabezpečovacích a poplašných zařízení). V nejnáročnější podobě pak působí jako právní či ekonomičtí poradci nebo jako osoby, které mohou zajistit kontakty s politickými a ekonomickými špičkami či se sdělovacími prostředky.
Již v prvních letech výzkumu 1993 - 1995 jsme byli poněkud překvapeni, že podíl externistů byl větší než stálých členů. Externistů byla ve skupinách více než polovina. V roce 1998 jsme poprvé zaznamenali mírnou převahu stálých členů (54 %). V roce 1999 pak vyšel výsledek přesně 50:50. Vzhledem k tomu, že předcházející odchylky se pohybovaly jen mírně kolem 50 % na jednu či druhou stranu, můžeme učinit závěr, že podíl externistů se trvale rovná asi polovině celkového členstva.
Využití externích spolupracovníků je pro organizovaný zločin výhodné. Jsou najímáni často i na jednorázové provedení příslušného specifického úkonu. Nevědí nic o struktuře skupiny, o jejím zaměření. Téměř nikoho neznají a většinou nemají ani tušení o účelu jimi prováděné operace. Při případném zadržení nemohou nikoho a nic prozradit. Kromě toho vedení skupin zneužívá, že jsou s organizovaným zločinem zapleteni, a zachází se s nimi dost neomaleně.
Odhad poměru mezinárodních a domácích skupin provádíme - s výjimkou roku 1995 - pravidelně od roku 1993. Porovnání ukazuje následující tabulka.
1993 | 1994 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | |
Mezinárodní | 53 | 30 | 20 | 25 | 27 | 31 |
Smíšené s převahou mez. | - | 31 | 27 | 28 | 28 | 29 |
(61) | (47) | (53) | (55) | (60) | ||
Smíšené s převahou dom. | - | 21 | 20 | 24 | 20 | 20 |
Domácí | 47 | 18 | 33 | 23 | 25 | 20 |
(39) | (53) | (47) | (45) | (40) | ||
Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Na počátku 90. let začaly na našem území operovat pravděpodobně výhradně zahraniční skupiny. K nim se však velice záhy přidali čeští občané. Ti pak navíc začali v poměrně hojné míře podnikat v oblasti organizovaného zločinu sami. V souladu s tím jsme v roce 1993 zjistili mírnou převahu zahraničních skupin nad domácími. V roce 1994, kdy jsme již brali v úvahu i skupiny smíšené, v jejichž rámci jsme rozlišili ty, ve kterých převažuje cizí prvek, a ty, ve kterých domácí, byla převaha mezinárodního prvku výraznější - téměř dvoutřetinová. Ryze české skupiny tvořily necelou pětinu. V roce 1996 jsme naopak zaznamenali mírnou převahu domácího prvku - dokonce ryze české skupiny tvořily třetinu. Od roku 1997 opět mezinárodní prvek narůstal, až se v roce 1999 dostala situace na podobnou úroveň jako v roce 1994.
Pokud se týká míry zastoupení jednotlivých národností v organizovaném zločinu na našem území, pak můžeme hovořit o třech skupinách.
V první, nejsilnější skupině, jsou trvale občané z bývalého SSSR, zejména Ukrajinci a Rusové. Skóre Rusů na šestistupňové škále v roce 1999 je 151, Ukrajinců 191. (Počet respondentů, kteří uvedli příslušnou národnost na prvním místě, byl násoben šestkrát, na druhém místě pětkrát, atd. až na šestém místě jedenkrát. Celkové skóre je součtem těchto násobků.) Do roku 1999 sem patřili rovněž občané z bývalé Jugoslávie s vysokým podílem Albánců z Kosova. S postupujícím rozpadem Jugoslávie se jejich zastoupení oslabilo. V roce 1999 již patřili do druhé skupiny. Tam ovšem zaujímali čelné místo, takže jejich význam se z čs. scény organizovaného zločinu zcela nevytratil.
Ve druhé skupině jsou tedy nejvíce zastoupeni občané Jugoslávie (v roce 1999 skóre 66), dále pak poměrně silně Albánci (57), Vietnamci (45), Bulhaři (42). Do druhé skupiny patří od roku 1998 také Číňané (30), kteří patřili v letech 1993 - 1997 do skupiny nejsilnější. Do roku 1997 sem náleželi také Poláci, po roce 1998 však jejich počet prudce poklesl. V roce 1999 se dostali do nejslabší skupiny na jedno z posledních míst.
Příslušníci národností, které se objevují ve třetí skupině, se v roce 1999 v rámci organizovaného zločinu na čs. území vyskytují celkem sporadicky. Sem patří Arabové (14), Rumuni (8), Nigerijci (7), Gruzínci (5), Turci (5), Čečenci (4), Bělorusové (2), Poláci (2), Kolumbijci (1), Moldavci (1). V minulých letech byli občas mezi národnostmi, které se zde vyskytují sporadicky, uváděni i Němci, Italové a Slováci. V roce 1999 se příslušníci těchto národů mezi uváděnými neobjevili.
Nejvýznamnějším poznatkem je tedy experty signalizovaný úbytek Číňanů, počínající rokem 1998 a úbytek Jugoslávců, zaznamenaný v roce 1999.
V evropském měřítku jsou kromě České republiky smíšené skupiny výrazně zastoupeny také v Moldávii a Španělsku. Domácí prvek převažuje v Nizozemsku, v Británii, Itálii, poměrně silný je v Polsku. Silný cizí prvek je ve Švédsku, Německu, Belgii. Mírnější převaha cizího prvku je v Chorvatsku, Řecku, Rumunsku.
Tím, že jednotlivé státy uvedly, které národnosti se vyskytují ve zločineckých skupinách na jejich území, vznikla možnost odvodit, kde se objevil silnější výskyt českých zločinců. Naši občané by se měli podílet na organizovaném zločinu hlavně ve Francii, Itálii, Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku.
V průběhu let 1993 - 1999 jsme se občas zajímali i o to, jakými aktivitami se jednotlivé národnostní skupiny organizovaného zločinu na českém území zabývají. V roce 1999 jsme analyzovali tuto oblast podrobněji, výsledky jsou tedy platné za tento rok.
Ruské skupiny se věnují především vydírání (uvedeno 21 experty), násilné kriminalitě včetně nájemných vražd (12), ekonomické kriminalitě včetně zakládání fiktivních firem (9), organizování prostituce (8), nelegálnímu obchodování se zbraněmi (7), krádežím aut (6), obchodování s radioaktivním materiálem (5), loupežím (5), praní špinavých peněz (5), obchodování s drogami (4), pašování, zejména těžkých kovů a ropných produktů (4), obchodu se ženami (3).
Ukrajinské skupiny se orientují na vydírání (23), násilné formy kriminality včetně vražd (15), loupeže (10), krádeže aut (8), obchod se zbraněmi a radioaktivním materiálem (5), finanční kriminalitu (5), organizování prostituce (4), obchodování s drogami (4), obchodování se ženami (3).
U obou silných skupin z Ruska a Ukrajiny patří tedy k nejvýznamnějším aktivitám vydírání a vymáhání výpalného. Podle expertů, specializovaných na tuto oblast, ovládají až 90 % této činnosti u nás. Charakteristické je rovněž násilí a podíl na něm. Zde je však asi rozdíl mezi tzv. tradičními a novými skupinami. "Noví" jsou více spjati s ekonomikou, operují spíše v hospodářské a finanční oblasti. Násilí a vydírání se zřejmě dopouštějí tradiční skupiny, které se organizované trestné činnosti v bývalém SSSR věnovaly již od 70. let. Ruské a ukrajinské skupiny se také pohybují v oblasti organizované prostituce a krádeží aut, ale nejsou to pro ně hlavní obory. Ukrajinské skupiny často organizují loupeže. Jak u Rusů, tak u Ukrajinců je relativně malý podíl na obchodování s drogami.
Čínské skupiny se podle názoru expertů podílejí nejvíc na praní peněz (6), na obchodování s drogami (3), daňových podvodech (3), obchodování s lidmi (3). V roce 1999 se již zřejmě přestávají věnovat své základní aktivitě, tj. nelegálnímu převaděčství (3).
Vietnamci se nejčastěji dopouštějí padělání (5), podvodného podnikání (5), porušování práv k ochranné známce (4), pašování (4) a šíření pirátských nosičů (4). Do určité míry se podílejí na obchodu s drogami (3), praní peněz (2), vraždách (2). Pomáhali čínským skupinám s převaděčstvím.
Arabové jsou nejčastěji uváděni jako obchodníci s drogami (10). Obchodují také se zbraněmi (4). Kosovští Albánci se věnují převážně obchodu s drogami (3). Nigerijci se orientují na obchod s drogami (3), organizování prostituce (1) a padělání (1). Obchod s drogami se rovněž týká Kolumbijců a Turků.
Ve většině mezinárodních skupin působí i čs. občané. Výjimkou jsou pouze čínské skupiny. Při porovnávání výskytu mezinárodního prvku jsme uvedli, že 30 % skupin na našem území je ryze zahraničních, 20 % ryze českých. Zbývající polovinu tvoří skupiny smíšené. Z nich u 3/5 převažuje zahraniční prvek, u 2/5 domácí. Ve smíšených skupinách s převahou zahraničního prvku jsou, podle odhadů expertů, zastoupeni čeští občané následujícím způsobem: nejvíce Čechů je v jugoslávských skupinách (29 %), dále pak v ruských (18 %), ukrajinských (13 %), bulharských (11 %), arabských (11 %), vietnamských (9 %).
Míru výskytu jednotlivých aktivit organizovaného zločinu zjišťujeme od roku 1993 každoročně. Dotazovaní experti mají vždy k dispozici seznam cca 35 forem, z nichž kolem 28 je orientováno na provozování nelegálních aktivit a kolem 7 na tzv. podpůrné činnosti. U každé z forem činnosti se dotázaní vyjadřují, zda je v současné době na území České republiky v rozvinuté či zárodečné podobě, případně mohou určit, že se na území ČR nevyskytuje. Pro umístění mezi rozvinutými formami je rozhodující počet expertů, kteří příslušnou aktivitu výslovně uvedli jako rozvinutou. Seznam je každý následující rok aktualizován podle výsledků předcházejících šetření. Aktivity, které nebyly vybrány, z něj vyřazujeme. Naopak, doplňujeme nové aktuální činnosti, na které experti upozorní.
N = 27 | % | |
1 - 2 Výroba, pašování a distribuce drog | 27 | 100 |
Krádeže aut a součástek z nich a obchod s nimi | 27 | 100 |
3 - 4 Organizování prostituce a obchod se ženami | 26 | 96 |
Organizování nelegální migrace | 26 | 96 |
5 Vymáhání dluhů na objednávku | 22 | 81 |
6 Celní podvody | 21 | 78 |
7 - 8 Krádeže uměleckých předmětů a jejich vývoz | 20 | 74 |
Praní špinavých peněz | 20 | 74 |
9 - 10 Vydírání a vybírání poplatků za ochranu | 19 | 70 |
Padělání CD a nelegální kopie videokazet | 19 | 70 |
11 Krádeže z náklad. aut a kamionů | 18 | 67 |
12 - 14 Podplácení a korupce | 17 | 63 |
Krádeže vloupáním do bytů, chat, obchodů, skladů | 17 | 63 |
Násilí a vraždy | 17 | 63 |
15 - 17 Podvody související s procesem privatizace | 15 | 56 |
Padělání dokumentů, šeků, peněz, mincí | 15 | 56 |
Překupnictví odcizených předmětů | 15 | 56 |
18 - 19 Mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami | 14 | 52 |
Vylákání peněz se slibem jejich velkého zhodnocení | 14 | 52 |
Pravidelné zjišťování, prováděné od roku 1993, nám umožní porovnat nadprůměrně rozšířené aktivity organizovaného zločinu z let 1993 - 1999 (schéma č. 1).
% | 1993 N=12 |
1994 N=17 |
1995 N=19 |
1996 N=18 |
1997 N=31 |
1998 N=20 |
1999 N=27 |
100 | auta (12) | auta (17) | drogy (19) | drogy (20) | drogy (27) | ||
umění (12) | prost. (19) | drogy (30) | auta (20) | auta (27) | |||
auta (30) | prost. (20) | ||||||
prost. (30) | prost. (26) | ||||||
auta (18) | drogy (17) | migr. (26) | |||||
umění (16) | auta (17) | migr. (19) | |||||
prost. (16) | |||||||
prost. (15) | umění (16) | umění (18) | |||||
90 | dluhy (15) | ||||||
drogy (15) | |||||||
prost. (10) | |||||||
vloup. (14) | daně (25) | ||||||
překup. (14) | dluhy (22) | ||||||
korup. (15) | |||||||
80 | podnik. (15) | daně (14) | |||||
celní (9) | umění (15) | praní (24) | celní (21) | ||||
vloup. (9) | korup. (23) | ||||||
migr. (13) | migr. (14) | bank. (23) | |||||
vydír. (13) | migr. (13) | umění (23) | korup. (15) | ||||
dluhy (13) | celní (13) | přek. (23) | umění (20) | ||||
fikt. (13) | vl.aut. (22) | praní (20) | |||||
celní (13) | privat. (22) | ||||||
korup. (11) | vydír. (13) | přek. (12) | dluhy (22) | vydír. (14) | vydír. (19) | ||
70 | pronik. (8) | podnik. (11) | bank. (12) | fikt. (21) | dluhy (14) | video/CD (19) | |
migr. (8) | praní (12) | podn. (12) | podn. (21) | ||||
privat (12) | privat. (12) | celní (21) | kamiony (18) | ||||
přek. (12) | dluhy (12) | migr. (20) | praní (13) | ||||
vydír. (12) | vydír. (20) | video/CD (13) | korup. (17) | ||||
praní (10) | vloup. (17) | ||||||
korup. (7) | zbraně (10) | vloup. (11) | fikt. (11) | vraždy (19) | vraždy (17) | ||
přek. (7) | vraždy (10) | vraždy (11) | paděl. (11) | zbraně (12) | |||
60 | hazard (7) | vloup. (18) | fikt. (12) | ||||
praní (10) | |||||||
vraždy (10) | banky (11) | privat. (15) | |||||
vloup. (10) | daně (11) | paděl. (15) | |||||
daně (10) | zbraně (10) | zbraně (16) | kamiony (11) | překup. (15) | |||
zbraně (10) | privat. (11) | ||||||
padělání (11) | zbraně (14) | ||||||
50 | praní (6) | korup. (9) | celní (10) | vylák. (14) | |||
vydír. (6) | překup. (10) | ||||||
drogy (6) | celní (8) | vraždy (10) |
Do skupiny naprosto nejrozšířenějších aktivit organizovaného zločinu na našem území patřily v roce 1999 činnosti související s výrobou, pašováním a distribucí drog, krádežemi aut, organizováním prostituce a nelegální migrace.
Krádeže aut a obchod s nimi patří trvale mezi nejrozšířenější aktivity již od roku 1993. Přestože byl v roce 1994 vyslovován možný předpoklad poklesu, stále k němu nedochází. Tato oblast zůstává pro organizovaný zločin velice atraktivním oborem podnikání, a to nejen v České republice, ale prakticky v celé Evropě.
Organizování prostituce a obchod se ženami patří trvale k nejrozšířenějším aktivitám organizovaného zločinu nejen u nás, ale i v Evropě a na celém světě.
Výroba, pašování a distribuce drog je v celém světě nejvýznamnější aktivitou organizovaného zločinu. U nás ještě na počátku 90. let nebyla tak výrazně zastoupena. Přes čs. území vedly sice proslulé drogové cesty, naši občané však nebyli dostatečně solventní, aby se mohli stát atraktivními uživateli, a naše znalosti specifických technologií (výroba pervitinu) se v širším měřítku začaly prosazovat až později. V prvním roce výzkumu (1993) byly činnosti související s drogami zařazeny až na počátek druhé desítky aktivit organizovaného zločinu. Jako rozšířené je uvedla pouze polovina dotázaných. V roce 1994 se již posunuly na třetí až páté místo a od roku 1995 patří trvale mezi nejrozšířenější.
V roce 1998 se mezi naprosto nejrozšířenější aktivity organizovaného zločinu dostalo organizování nelegální migrace a výsledek z roku 1999 toto postavení potvrdil. Před tím se tato aktivita pohybovala mezi 6. - 9. místem v letech 1993 - 1996 a v roce 1997 dokonce poklesla na 16. - 17. místo. Zvýšený výskyt v odpovědích expertů v letech 1998 a 1999 zřejmě reaguje na reálnou situaci, kdy nelegální migrace se stává jedním ze závažných problémů souvisejících s bezpečnostní situací.
Za silnou čtyřkou, která má před ostatními určitý náskok, následují aktivity s celkem pravidelnými odstupy. V roce 1999 se objevilo v jejich čele, celkově na pátém místě, nezákonné vymáhání dluhů. Tato aktivita se dosud pohybovala - s výjimkou roku 1994, kdy byla rovněž dosti vysoko, na 3. - 5. místě - celkem stabilně na konci první desítky.
Umístění celních podvodů se vyznačuje značnými výkyvy. V roce 1993 byly na významné 4. - 5. pozici, v roce 1994 klesly až na 15. místo, v roce 1995 stouply na 8. - 11. místo. Vzestup pak plynule pokračoval, takže v roce 1996 byly na 6. - 7. místě, ale v roce 1997 opět klesly na 13. - 15. místo a v roce 1998 ještě hlouběji, na 18. - 19. V roce 1999 jsme opět zaznamenali výrazný skok směrem vzhůru. Celní podvody se objevily na 6. místě, tedy na přibližně stejné úrovni jako v roce 1993 a 1996.
Nepravidelně klesající trend jsme zaznamenali u krádeží uměleckých předmětů. Tato činnost patřila v roce 1993 a 1994 spolu s krádežemi aut u nás k nejrozšířenějším, v roce 1995 u ní začalo docházet k mírnému poklesu na 4. - 6. místo. V roce 1996 došlo opět k mírnému vzestupu na 3. - 4. místo, v roce 1997 k poklesu zpět na 6. - 9. místo. V roce 1998 jsme zaznamenali 5. místo a v roce 1999 7. - 8. místo. Tato aktivita, která byla v roce 1993 jednou z nejrozšířenějších, z čelných pozic postupně mizí, nicméně pozice, kterou si zachovává, je stále ještě významná.
Na 7. - 8. místě se v roce 1999 umístila první z aktivit hospodářské kriminality, pro organizovaný zločin snad nejcharakterističtější - praní špinavých peněz. V letech 1993 - 1995 se tato aktivita umisťovala na začátku druhé desítky. V roce 1993 byla na 11. - 13. místě, v roce 1994 na 12. - 14. místě, v roce 1995 rovněž na 12. - 14. místě. V roce 1996 poklesla na 16. - 19. místo, ale v roce 1997 se prudce vyšvihla na místo páté. V roce 1998 opět klesla na konec první desítky a v roce 1999 došlo znovu k velice mírnému zvýšení na 7. - 8. místo.
Na konci první desítky - to znamená stále ještě mezi významnými aktivitami - se v podstatě stabilně umisťuje vydírání a vybírání poplatků za ochranu. Jak jsme si již uvedli, věnují se mu hlavně ruské a ukrajinské skupiny.
V roce 1998 se na úrovni kolem 10. místa zcela nově objevilo padělání CD a nelegální kopírování videokazet. V roce 1999 již na stejné pozici setrvalo.
K určitému zvýšení došlo u krádeží z nákladních aut a kamionů. Tato aktivita se dostala v roce 1998 poprvé mezi dvacet nejrozšířenějších, na 13. - 17. místě. V roce 1999 již byla na 11. místě.
Korupce patří k nejcharakterističtějším podpůrným aktivitám organizovaného zločinu. Pomocí úplatků jsou zjišťovány potřebné informace, ovlivňována strategická rozhodnutí, zajišťována bezpečnost a beztrestnost. Z hlediska míry výskytu docházelo u této aktivity k pohybu. V letech 1993 - 1994 se vyskytovala kolem 10. místa, v roce 1995 stoupla na 4. - 6. místo, v roce 1996 poklesla až na 20. příčku. V roce 1997 se opět vrátila na 6. - 9. místo, v roce 1998 tam prakticky setrvala na místě šestém. V roce 1999 došlo opět k poklesu, a to až na 12. - 14. místo.
Výskyt krádeží vloupáním do bytů, chat, obchodů, skladů v souvislosti s organizovaným zločinem ztrácel v průběhu let 1993 - 1999 postupně na významu. V roce 1993 byla tato aktivita na 4. - 5. místě, v roce 1994 na 6. - 7., v roce 1995 až na 15. - 16., v roce 1996 na 16. - 19., v roce 1997 na 19., v roce 1998 na 22. - 24. místě. Tuto sestupnou tendenci přerušil až rok 1999, kdy se krádeže vloupáním ocitly na 12. - 14. místě. To by mohlo znamenat značný vzestup.
S organizovaným zločinem souvisí násilná trestná činnost a dost často i vraždy. Podle našich předcházejících zjištění je násilí používáno zejména uvnitř kriminálního světa - často proti provinivším se členům, méně již proti konkurenčním skupinám. Vně kriminálního světa je spíše využíváno zastrašování a již méně fyzické násilí. Vraždy se v rámci aktivit organizovaného zločinu pohybovaly v období 1993 - 1998 těsně nad hranicí průměru. V roce 1994 byly na 12. - 14. místě, v roce 1995 na 15. - 16., v roce 1996 na 16. - 19., v roce 1997 na 18., v roce 1998 na 18. - 20. místě. Rok 1999 znamenal dosti výrazný vzestup na 12. - 14. místo.
Podvody související s procesem privatizace mají zřejmě přechodný charakter. V letech 1993 a 1994 se tato aktivita v souvislosti s organizovaným zločinem mezi nejrozšířenějšími vůbec nevyskytovala. V roce 1995 byla na 12. - 14. místě, v roce 1996 na 8. - 13., v roce 1997 na 9. - 11., v roce 1998 klesla na 13. - 17. místo. V roce 1999 jsme ji zaznamenali na vcelku stejné pozici, na 15. - 17. místě.
Mezi rozšířenými činnostmi se občas objevuje padělání dokumentů, šeků, peněz, mincí. V roce 1996 se tato aktivita objevila na 14. - 15. místě, v roce 1998 na 13. - 17. a v roce 1999 na 15. - 17. V letech 1993 - 1999 a v roce 1997 se mezi četněji rozvinutými aktivitami neobjevovala.
Naproti tomu se celkem pravidelně objevovalo překupnictví odcizených předmětů. V roce 1993 bylo na 8. - 10. místě, v roce 1994 dokonce na 6. - 7., v roce 1995 na 12. - 14., v roce 1996 na 8. - 13. V roce 1997 se dostalo opět na 6. - 9. místo, došlo tedy k podobnému vzestupu jako v roce 1994. V roce 1999 se tato aktivita zase vrátila na konec druhé desítky a byla uvedena na 13. - 17. místě.
Mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami byl v roce 1994 zaznamenán na 12. - 14. místě. Pak se pohyboval na konci druhé desítky. V roce 1998 došlo k určitému vzestupu - na 11. - 12. místo. V roce 1999 nastal opět pokles na konec druhé desítky aktivit.
Na stejném místě se v roce 1999 objevilo vůbec poprvé zaregistrované vylákání peněz se slibem jejich velkého zhodnocení.
Mezi nové aktivity, které se - jako zatím spíše zárodečné formy - začaly objevovat v roce 1999, patří padělání a porušování práv k zákonné známce a nelegální zaměstnávání.
Mezi zárodečnými formami se v roce 1999 také významněji zvýšila míra zastoupení některých aktivit, které se objevily již v dřívějších letech. Šlo zejména o zorganizování útěku pachatele (uvedlo 21 z 27 dotázaných), počítačovou kriminalitu (16), mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami (14), nelegální dovoz a vývoz nebezpečných odpadů (13), podvody s cestovními šeky a kreditními kartami (13), porušování zákonného průběhu trestního řízení (13), převody akcií bez vědomí majitelů (12), padělání starožitností a uměleckých děl (12), obchod s radioaktivním materiálem (12).
V roce 1999 došlo proti předcházejícím létům k výraznějšímu poklesu výskytu u bankovních loupeží, hazardních her, podvodů souvisejících se soukromým podnikáním, bankovních podvodů a u zakládání podvodných a fiktivních firem. Žádnou z těchto aktivit neuvedla více než polovina dotázaných a mezi dvacet nejrozšířenějších se tak nedostaly.
Pro porovnání s našimi výsledky můžeme uvést míru rozšířenosti jednotlivých forem činností organizovaného zločinu v Evropě za rok 1998. Na prvním místě byly drogy, na druhém krádeže aut, na třetím vydírání, na čtvrtém nelegální výroba a pašování zboží. Následovaly 5. podvody, 6. padělání, 7. pašování zbraní, 8. ozbrojené loupeže, 9. obchodování s lidmi, 10. prostituce, 11. únosy, 12. krádeže uměleckých památek a starožitností, 13. jiné krádeže, 14. kriminalita proti životnímu prostředí, 15. loupežná přepadení, 16. nelegální hráčství.
V souladu s našimi výsledky zaujímají nejvýznamnější místa drogy a krádeže aut. Poněkud níže je umístěna prostituce a krádeže uměleckých památek. Výše je naopak vydírání, nelegální výroba a pašování zboží, pašování zbraní, padělání, nelegální hráčství, podvody. Dosti velký význam oproti naší situaci mají ozbrojené loupeže, loupežná přepadení a krádeže. Dosti výrazně se vyskytují aktivity, které u nás zatím jako rozšířené příliš zaznamenány nebyly. Jsou to hlavně obchodování s lidmi, únosy a kriminalita proti životnímu prostředí.
Uvedená data jsou pouze určitým vstupem do problematiky organizovaného zločinu. Zachycují základní charakteristiky týkající se zločineckých skupin a jejich aktivit. V rámci výzkumu se kromě toho věnujeme podrobněji některým specifickým tématům, například drogové problematice, ekonomické kriminalitě související s organizovaným zločinem, použití právních prostředků proti organizovanému zločinu i jejich zneužívání z jeho strany, nelegálnímu převaděčství, korupci, praní špinavých peněz, použití násilí, kriminogenním faktorům v životě společnosti a dalším. V posledních letech již nejsme odkázáni pouze na kvalifikované expertní odhady. Od roku 1998 jsou v České republice zaznamenány konkrétní případy, o nichž existuje spisový materiál. Díky tomu můžeme naše dosud hypotetické modely konfrontovat se skutečnými případy a porovnat, v čem se shodují a v čem se liší. Protože se však zároveň nemůžeme z několika případů zachycujících navíc pouze tu část organizovaného zločinu, která byla dopadena, udělat celkový obrázek, hodláme i nadále pokračovat v expertních odhadech, které umožňují globální pohled a které navíc můžeme seřazovat do stále delších časových řad s nadějí, že se najdou pokračovatelé, kteří jednou budou moci zhodnotit dlouhodobý vývoj. Kromě toho podobným způsobem shromažďuje údaje i Rada Evropy a v nejbližší době se zřejmě přidá i Evropská unie a OSN.
V článku jsou shrnuty kvalifikované odhady o struktuře zločineckých skupin a o jejich aktivitách. Vycházejí z názorů expertů, kteří se touto problematikou v rámci své profese zabývají. Konkrétně je zmíněn odhad počtu skupin a celkový počet jejich členů a podíl skupin s vícestupňovou hierarchickou strukturou. Dále jsou uvedena data o podílu mezinárodního a domácího prvku s podrobným popisem aktivit, kterými se jednotlivé cizojazyčné skupiny zabývají. Celková struktura forem činností, jimiž se organizovaný zločin zabývá, zahrnuje škálu více než tří desítek aktivit, které jsou seřazeny podle odhadované míry rozšířenosti v rámci České republiky. Díky tomu, že většina těchto údajů byla zkoumána opakovaně, jsou výsledky prezentovány v časových řadách, zahrnujících období let 1993 - 1999. Kromě toho je zde uvedeno i porovnání se souhrnnými daty, která od roku 1998 shrnují výsledky většiny evropských zemí.
This article sums up qualified estimations as to the structure and activities of gangs of criminals. They are based on opinions of experts who study these problems within their respective fields. In particular, we find here an estimated number of groups and their members, and the percentage of groups with multi-stage hierarchic structure. Next, we find data related to the proportion of international and national elements, together with a detailed description of activities of individual foreign groups. The structure of activities within organized crime includes a total of some three dozen, classified according to their estimated frequency in the Czech Republic. Because most of these indices have been studied repeatedly, the data are presented in temporal sequences, between the years 1993 and 1999. These are further compared with comprehensive data, which since 1998 include findings from most European states.
In dem Artikel sind qualifizierte Abschätzungen über die Struktur der verbrecherischen Gruppen und über ihre Aktivitäten zusammengefasst. Sie gehen aus den Expertenansichten heraus, die sich mit dieser Problematik im Rahmen ihrer Profession befassen. Als konkreten Beispiel erwähnt man hier die Abschätzung der Zahl der Gruppen mit einer mehrstufigen hierarchischen Struktur. Der Autor erwähnt weiter Daten über den Anteil des internationalen und heimischen Elements mit einer ausführlichen Beschreibung der Aktivitäten, mit denen sich die einzelnen fremdsprachigen Gruppen befassen. Die Gesamtstruktur der Tätigkeitsformen, mit denen sich das organisierte Verbrechen befasst, schliesst eine Skala von mehr als dreissig Aktivitäten ein, die nach dem abgeschätzten Ausmass der Verbreitung im Rahmen der Tschechischen Republik geordnet sind. Dank dem, dass die Mehrzahl dieser Fakten wiederholt untersucht wurde, sind die Ergebnisse in den Zeitreihen präsentiert, und zwar im Zeitraum der Jahre 1993 - 1999. Ausserdem erwähnt hier der Autor auch den Vergleich mit den Gesamtdaten, die ab 1998 die Mehrzahl der europäischen Länder zusammenfasst.