Kriminalistika
 čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi
ročník XXXIII 2/2000

DISKUSE

Organizovaná trestná činnost občanů České republiky

PhDr. MIROSLAV SCHEINOST, CSc., Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Praha

Východiska
V roce 1993 byl Institutem pro kriminologii a sociální prevenci zahájen systematický výzkum organizované kriminality. Návazná etapa výzkumu byla od roku 1997 zaměřena na rozšíření a upřesnění poznatků získaných v první fázi. Tyto poznatky byly, zejména pokud šlo o formování organizovaného zločinu domácí provenience, spíše kusé vzhledem k tomu, že organizovaná kriminalita domácího původu nebyla až dosud specificky zkoumána a analyzována.

Důvodem výzkumu potenciální existence a utváření organizovaného zločinu domácí provenience, jeho forem a aktivit, je nejen teoretický zájem (neboť Česká republika představuje v současné době jakousi quasilaboratoř, v níž lze sledovat pronikání, vznik a vývoj tohoto nebezpečného fenoménu). Bezprostředním důvodem by měla být především potřeba praxe. Kriminologický výzkum by měl být jedním ze zdrojů informací pro přípravu potřebných legislativních úprav i pro práci orgánů činných v trestním řízení a současně východiskem pro formulování možných represivních i preventivních opatření.

Předmětem výzkumu se proto v této etapě mimo jiné stala také organizovaná trestná činnost občanů ČR z hlediska potenciálního přerůstání domácích organizovaných skupin do zločineckých organizací, případně jejich charakter a struktura. Souběžně se pozornost zaměřila na podíl občanů ČR na aktivitách zahraničních zločineckých organizací.

Cílem výzkumu bylo na základě kriminologických charakteristik:

Metodika
Pro účely výzkumu byl pojem organizovaná trestná činnost domácí provenience vymezen jako označení činnosti, projevů a struktury:

Podíl občanů ČR na trestné činnosti zločineckých organizací s převažujícím cizím prvkem, tj. složených převážně z občanů jiných států (národností) nebo řízených občany jiných států (národností) byl chápán jako účast občanů ČR na organizované trestné činnosti cizí provenience.

Při výzkumu byly použity následující metody získávání poznatků: sekundární analýza poznatků z dosavadních výzkumů organizovaného zločinu v ČR a odborných pramenů (zejména článků v českých odborných periodikách) vztahujících se k předmětu výzkumu; rozbor relevantních údajů ze statistiky Policie ČR; písemná anonymní anketa mezi experty (vybranými pracovníky Policie ČR, státními zástupci a soudci) zaměřená na jejich názory na stav, charakter a vývoj organizované trestné činnosti domácí provenience doplněná řízenými rozhovory; rozbor dostupných policejních a soudních spisů k případům trestné činnosti vytipovaným experty (zejména policisty a státními zástupci) podle stanovených kritérií; analýza denního tisku jako pomocná metoda.

Na základě dostupných informací byla zformulována pracovní hypotéza, že čeští občané se ve vztahu k organizovanému zločinu uplatňují především jako spolupracovníci zahraničních skupin (servis, výkonné funkce, najatí externisté) a v této roli pronikají maximálně na úroveň středního článku těchto skupin a nikoli do řídících funkcí.

Zahraniční prameny uváděly Čechy v souvislosti s organizovanou kriminalitou většinou jako drogové kurýry, převaděče apod., nicméně připouštělo se zapojení českých subjektů do mezinárodní finanční kriminality a do praní špinavých peněz.

Přesto nebylo možné vyloučit postupné formování skupin domácí provenience, jejichž činnost a struktura vykazují některé znaky organizovaného zločinu.

Předpokládali jsme, že tyto skupiny jsou zatím nestabilní, pouze s počátečními rysy a dosud nerozvinutými prvky organizovaného zločinu.

Zjištění
O míře organizovanosti trestné činnosti v ČR do určité míry vypovídají statistiky registrované trestné činnosti jako pomocný zdroj informací. Tzv. organizovaný zločin není ve statistikách trestné činnosti v ČR samostatně vykazován. Až do nedávné doby se také nedařilo stíhat případy organizované kriminality na základě ustanovení § 89, odst. 20 trestního zákona jako tzv. zločinné spolčení. Potenciální případy organizované kriminality, pokud byla prokázána organizovanost, byly obvykle stíhány jako organizované skupiny.

Z tohoto důvodu proto byly pro účely analýzy vybrány statistické údaje ke všem paragrafům trestního zákona obsahujícím ustanovení o spáchání trestného činu v organizované skupině (resp. „jako člen organizované skupiny“) a k některým dalším paragrafům obsahujícím spáchání trestného činu nejméně se dvěma dalšími osobami. Získané poznatky jsou ve vztahu k předmětu výzkumu samozřejmě pouze rámcové a přibližné, neboť ze statistických údajů nelze odlišit, kdy se jednalo o běžné organizované skupiny (kterých lze předpokládat převahu) a nakolik byl mezi zjištěnými případy a pachateli zastoupen kvalitativně vyšší organizovaný zločin. Poznatky tedy vypovídají spíše a především o míře organizovanosti u jednotlivých vybraných druhů trestné činnosti a jejím vývoji než o výskytu organizovaného zločinu jako takového. Nicméně mohou sloužit jako jakýsi orientační ukazatel možného stavu a vývoje organizovanosti trestné činnosti v ČR, která může přerůstat až do projevů organizovaného zločinu.

Z analýzy statistických údajů Policie ČR provedené za období 1993 až 1998 vyplývají následující zjištění:

V absolutních četnostech dosahují počty zjištěných případů trestné činnosti spáchané v organizované skupině (resp. nejméně se dvěma dalšími osobami) řádově desítek jen u menší části ze sledovaných 22 paragrafů; totéž platí o počtech stíhaných osob. Konkrétně se jedná o paragrafy 124 (porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou), především pokud jde o počet stíhaných osob, nikoli o počet zjištěných trestných činů, 148 (zkrácení daně, poplatku a podobné dávky), kde počet zjištěných trestných činů dosahuje a přesahuje desítku až v posledních čtyřech letech, tj. 1995 - 1998, 171a (nedovolené překročení státní hranice), kde počet trestných činů přesahuje desítku až v posledních dvou letech, 187 (nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů), 234 (loupež), 235 (vydírání), 247 (krádež), 250 (podvod) a zčásti 248 (zpronevěra), tedy pouze o devět paragrafů. Větší četnost stíhaných osob a zjištěných trestných činů spáchaných v organizované skupině se objevuje hlavně u § 187, § 234, § 247, § 250, zčásti u § 235. U zbývajících paragrafů jde jen o jednotlivé případy, jejichž počet až na výjimky ročně nepřesahuje desítku. U § 186 (nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu), § 216a (obchodování s dětmi) a § 233 (zavlečení do ciziny) nebyly podle statistiky Policie ČR ve sledovaném období let 1993 - 1998 zjištěny žádné případy spáchání trestného činu v organizované skupině a žádné osoby nebyly takto stíhány. Proto byly tyto paragrafy z další analýzy vyřazeny.

Počty zjištěných případů a stíhaných osob
za trestné činy spáchané v organizované skupině
Zjištěné případy/stíhané osoby
§ TZ 1993 1994 1995 1996 1997 1998
187 9/14 18/23 33/39 71/54 83/50 937/93
234 33/58 38/63 35/51 45/79 43/47 38/42
247 11/20 22/43 75/70 67/65 69/41 24/54
250 95/39 119/36 192/35 59/33 17/22 152/27
235 48/64 21/63 31/27 14/16 9/25 19/26

Podíl zjištěných případů a osob stíhaných za trestnou činnost spáchanou v organizované skupině na celkovém počtu zjištěných případů a stíhaných osob rovněž není celkově příliš vysoký. Hranice 5 %, ať již u počtu zjištěných případů, nebo u počtu stíhaných osob, byla dosažena nebo překročena (nebereme-li v úvahu jednorázové výkyvy) pouze u několika ze sledovaných paragrafů, konkrétně u § 124, zčásti u § 140 (padělání a pozměňování peněz), § 148, § 235 pokud jde o stíhané osoby, a pak u § 171a, § 187, § 251a (podílnictví), zčásti u § 246 (obchodování se ženami) pokud jde o stíhané osoby i zjištěné případy trestné činnosti.

Podíl zjištěných případů a osob stíhaných za trestnou činnost spáchanou
v organizované skupině na celkovém počtu zjištěných případů a stíhaných osob
Zjištěné případy/stíhané osoby (% z celk. počtu)
§ TZ 1993 1994 1995 1996 1997 1998
124 46,9/41 1,0/10,7 2,6/16 13,2/30,1 3,4/11,3 2,5/ 8,5
140 0/0 0,3/23,2 0/0 0,1/8,8 0,1/6,7 0,2/2,5
148 0,4/1,2 0,7/7,4 1,3/7,2 7,8/5,7 1,6/3,9 1,4/2,1
235 3,4/8,2 1,3/6,4 1,7/1,9 0,6/1 0,4/1,5 0,7/1,4
171a 0/0 0,8/3,1 6,8/10,4 4,8/7,4 11,3/18,5 8,8/18,9
187 4,6/13,9 5,6/15 3,5/10,7 4,9/6,5 3/6/5,6 23,1/8,65
251a 0/0 0/0 2/0 4,8/9,7 32,1/5,9 37,8/3,2
246 0/0 5,2/26,7 0/0 5,7/10,3 7,7/18,7 8,8/53,1

Tendence růstu podílu organizovanosti se projevuje jen u několika málo paragrafů. Konkrétně se jedná o § 171a (nedovolené překročení státní hranice), kde došlo k relativnímu nárůstu počtu trestných činů stíhaných podle odst. 2c z 0 % v roce 1993 na 11,33 % v roce 1997 a 8,85 % v roce 1998 (u počtu stíhaných osob došlo k relativnímu nárůstu z 0 % v roce 1993 na 18,93 % v roce 1998), o § 187 (nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů), pokud jde o podíl trestných činů spáchaných v organizované skupině, který se v období 1993 - 1997 pohyboval v rozmezí cca 3,5 - 5,6 % a v roce 1998 dosáhl 23,1 %. U ostatních paragrafů je podíl organizovanosti relativně stabilní s případnými dílčími výkyvy, odrážejícími většinou jednorázové změny v jinak spíše nízkých absolutních četnostech.

Podíl cizinců na celkovém počtu stíhaných osob převyšuje u většiny sledovaných paragrafů podíl cizinců na počtu stíhaných osob v České republice vůbec. Podíl cizinců na celkovém počtu stíhaných osob se v letech 1994 - 1998 pohyboval v ČR v rozmezí 5,89 - 6,59 %. Ve srovnání s tím je vyšší podíl cizinců na počtu stíhaných osob patrný zejména u § 124, § 148a (porušení předpisů o nálepkách k označení zboží), § 171a, § 176 (padělání a pozměňování veřejné listiny), § 186 (nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu) a dále u § 140, § 187, § 204 (kuplířství), § 231 (omezování osobní svobody), § 233 (zavlečení do ciziny), § 234, § 235 a § 246. Nižší než celkový podíl cizinců na počtu stíhaných osob se u sledovaných paragrafů objevuje jen u § 248 (zpronevěra) a v posledních letech u § 250 (podvod) a § 247 (krádež). Zhruba stejný podíl se objevuje u § 148 (po poklesu v posledních dvou letech), § 185 (nedovolené ozbrojování - rovněž po poklesu v posledních čtyřech letech). Cizinci se - až na výjimky - neobjevují mezi pachateli u § 128a (pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě), § 234a (braní rukojmí) a § 251a (podílnictví).

Srovnáme-li u sledovaných paragrafů podíl cizinců na celkovém počtu stíhaných osob s podílem cizinců na počtu stíhaných osob za trestnou činnost spáchanou v organizované skupině, případně s nejméně dvěma dalšími osobami, zjišťujeme, že podíl cizinců na počtu osob stíhaných za trestnou činnost spáchanou v organizované skupině je podstatně nižší. Cizinci se mezi pachateli stíhanými za trestnou činnost spáchanou organizovaným způsobem až na výjimky nevyskytují u § 140, § 148a, § 176, § 185 (nedovolené ozbrojování), § 186, § 204, § 231, § 233, § 246 a § 251a. Značné výkyvy v jejich zastoupení se objevují u § 148, § 235 a § 248. Jejich podíl klesá u § 124, § 187 (nicméně u těchto paragrafů je stále velmi vysoký) a § 250. O výraznějším zastoupení cizinců a jeho vzestupném trendu lze hovořit jen u § 171a, § 234 a § 247.

Podíl cizinců na počtu stíhaných osob (%)
Celkem/v organizované skupině
§ TZ 1993 1994 1995 1996 1997 1998
171a 42,0/0 25,0/0 27,9/15,8 46,9/33,3 50,1/35,0 39,6/39,6
234 14,1/13,8 12,2/15,9 9,0/15,7 11,2/6,3 14,2/27,7 14,7/33,3
247 9,6/5,0 6,2/27,9 5,6/4,3 5,9/10,8 5,3/29,3 4,7/24,1
124 37,5/34,8 32,1/33,3 41,4/35,7 38,1/40 32,3/14,3 25,5/12,5
187 10,9/35,7 15/52,2 12,1/48,7 10/42,6 8/22 7,9/25,8
148 13,1/ 0 18,5/50 12,9/10,7 10,1/21,7 6,6/0 6,7/0
235 10,2/10,9 8,4/9,5 10,1/22,2 9/6,2 10,9/8 11,5/19,2
248 6,7/ 9,1 2,6/16,7 2,4/0 1,9/0 1,6/20 1,6/0

Věk osob stíhaných za spáchání trestného činu v organizované skupině se většinou pohybuje mezi 18 a 30 lety.

Analýza údajů vyplývajících ze statistik Policie ČR by tedy nasvědčovala tomu, že zastoupení, resp. podíl organizovanosti při páchání trestné činnosti je v ČR významnější pouze u několika trestných činů, z nichž při srovnání zkoumaných ukazatelů výrazněji ve sledovaném období vystupují do popředí nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů a nedovolené překročení státní hranice, zčásti porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou a vydírání. Potvrdilo se, že organizované formy trestné činnosti jsou především záležitostí mladších, nikoli však mladistvých osob. Zajímavým poznatkem je, že při posuzování celkového počtu osob stíhaných za trestnou činnost podle zkoumaných paragrafů zjišťujeme zastoupení cizinců výrazně vyšší, než činí jejich podíl na souhrnném počtu stíhaných osob v ČR, zatímco podíl cizinců na počtu osob stíhaných za trestnou činnost páchanou v organizované skupině významně klesá ve prospěch občanů ČR.

Pohled statistických údajů musí být ovšem, zejména pokud jde o organizovanou kriminalitu, doplněn analýzou dalších zdrojů informací. Dosavadní výzkumy IKSP z období let 1994 až 1996, i když se nezaměřily specificky na organizovanou trestnou činnost občanů ČR, dílčími poznatky ukazují na to, že v ČR již existují zločinecké organizace tuzemského původu. Tyto poznatky, získané i z vězeňského prostředí (MARKUSOVÁ, 1997), však až dosud nasvědčují spíše nižšímu stupni vývoje organizovanosti těchto domácích skupin, tj. skupin složených výhradně z občanů ČR, resp. organizovaných a řízených občany ČR.

Jedním z hlavních zdrojů poznatků ke zkoumaném problematice byly názory expertů (tj. především pracovníků Policie ČR, státních zástupců a soudců) získané prostřednictvím ankety a řízených rozhovorů. Pokud jde o anketu expertů, byla získaná zjištění poměrně obsáhle publikována v loňském roce.1) Proto stačí jen stručně zopakovat, že tři čtvrtiny respondentů uvedly osobní zkušenost z vlastní praxe se skupinami českého původu, které lze ve smyslu pracovního vymezení označit jako kriminální organizace. Ze srovnání názorů expertů, kteří uvedli osobní profesionální zkušenost, s experty, kteří tuto zkušenost nemají, obecně vyplývá, že respondenti s praktickou zkušeností hodnotí vývoj domácích organizovaných skupin jako pokročilejší a lze říci i nebezpečnější. Existenci českých organizovaných skupin (kriminálních organizací) ovšem připouštějí téměř všichni dotázaní, přítomnost rozvinutých či stabilizovaných skupin pak polovina a více expertů.

Výpovědi expertů získané v řízených rozhovorech naproti tomu zatím jednoznačně nepotvrzují existenci zcela samostatných českých kriminálních organizací. Potvrdily však spolupráci českých občanů na výkonné a servisní úrovni s organizátory trestné činnosti pocházejícími ze zahraničí. České skupiny vystupují ve vztahu k zahraničním spíše v roli servisu, resp. dodavatelů - odběratelů a ani skupiny, které se snaží operovat samostatněji, se neobejdou bez napojení na zahraniční kriminální organizace. Samostatnost českých kriminálních skupin, resp. organizací, ovšem není vylučována v oblasti hospodářské kriminality. Poznatky vycházející z rámce okresu potvrzují skutečnost, že zjištěná, resp. předpokládaná organizovaná trestná činnost, návaznost na ni a sítě spolupráce podstatně přesahují hranice okresu. Zjistitelné projevy trestné činnosti probíhají obvykle na úrovni výkonných článků, případně jejich spolupracovníků (dodavatelů a odběratelů služeb, zboží a pomocných činností - síť těchto spolupracovníků lze přirovnat k efektu „sněhové koule“ ve smyslu jejich nabalování kolem vlastních organizovaných aktivit), zatímco předpokládaná kriminální organizace, resp. širší organizovanost trestné činnosti zůstává v pozadí.

Podle anketních výpovědí expertů je možné soudit, že stávající české kriminální organizace jsou více specializované na jednotlivé druhy trestné činnosti. Vycházíme-li z obecného modelu organizace a činností organizovaného zločinu, je tato specializace znakem nižšího stupně vývoje kriminálních organizací. Dle názoru expertů se české kriminální organizace zaměřují především na trestnou činnost spojenou s drogami a na krádeže a pašování motorových vozidel. Druhou skupinu tvoří aktivity, které lze souhrnně označit jako hospodářskou a finanční kriminalitu. Podle mínění expertů jde o nejzávažnější aktivitu českých kriminálních organizací. V této oblasti lze zřejmě předpokládat celé kontinuum forem, od sofistikované trestné činnosti tzv. „bílých límečků“ až po trestnou činnost, která již zřejmě naplňuje znaky charakteristické pro organizovaný zločin. Třetí nejrozšířenější skupinu tvoří aktivity spojené s organizováním prostituce, pornografie a obchodu se ženami. Další aktivity jsou sice ve spektru činností českých kriminálních organizací zastoupeny, ale v relativně menší míře.

Získané poznatky zatím nasvědčují dosavadní relativní neustálenosti české organizované kriminální scény. Je možné usuzovat, že na této scéně se vyskytují jak kriminální organizace, které již dosáhly určitého stupně stabilizace a rozvinutosti, tak skupiny „ad hoc“, nerozvinuté a nestabilní, ale přesto schopné vyvíjet trestnou činnost se znaky organizovanosti. Tomu by nasvědčoval i značný rozptyl názorů expertů na typické rysy českého organizovaného zločinu, kde k určité kumulaci názorů došlo pouze v tom, že se jedná o specializované (jednoúčelové) organizace zaměřené na jeden druh trestné činnosti, schopnost využívat nedokonalou domácí legislativu, poměrně nízký věk členů organizací a snaha o co nejrychlejší zisk.

Členové českých kriminálních organizací pocházejí podle expertů především ze skupin, angažovaných již před rokem 1989 v tzv. šedé ekonomice, ze společenských vrstev až dosud nezasažených kriminalitou a až ve třetí řadě z osob náležejících ke klasickému kriminálnímu prostředí. Přítomnost osob z dalších specifických sociálních skupin sice není vylučována, ale jeví se jako spíše okrajová.

Přestože některé názory uvedené experty nasvědčují tomu, že český organizovaný zločin zatím nemá zcela ustálenou podobu a představuje spíše nižší stupeň vývoje zločineckých organizací, další jejich poznatky ukazují na to, že postupy a metody vlastní rozvinutému organizovanému zločinu fungují i v našich podmínkách, resp. u českých kriminálních organizací. Jedná se o užití korupce, legálního krytí nezákonné činnosti, násilí a vydírání, pokusů o ovlivňování orgánů činných v trestním řízení, politických a správních orgánů, resp. tisku. V tomto ohledu zřejmě dochází k velmi rychlému vývoji. Nebezpečí signalizované v tomto směru experty nelze podceňovat, tím spíše, že se jedná o názor profesionálů, působících právě ve sféře orgánů činných v trestním řízení. Nebezpečí nelze podceňovat také proto, že podle názoru dotázaných se česká organizovaná kriminální scéna bude dále rozvíjet sice pravděpodobně směrem k organizacím jednoúčelovým a specializovaným, ale stabilizovaným a jednajícím na základě dělby sfér zájmu s organizacemi zahraničního původu.

Názoru expertů je třeba přikládat poměrně značnou váhu, nicméně je třeba jej konfrontovat zejména s poznatky vyplývajícími z analýzy konkrétních případů. Z tohoto porovnání lze odvodit, že názory expertů, vyjádřené v anketě, poněkud „předbíhají“, alespoň pokud jde o posuzování stupně vývoje českých organizovaných skupin a empirii doloženou vyšetřovanými a stíhanými případy trestné činnosti.

Shromážděné a analyzované případy představovaly základní empirický materiál ke zkoumané problematice. K rozboru vybraných případů trestné činnosti byly využity spisové materiály Policie ČR, státního zastupitelství a soudů. Nelze je ovšem považovat za reprezentativní vzorek organizované trestné činnosti. Sestavit takový vzorek nebylo v podstatě možné, protože není znám základní soubor všech takových případů, neboť neexistuje jejich jednotná evidence. Jednotlivé analyzované případy byly proto vybrány na základě konzultací s pracovníky Policie ČR a justičních orgánů. K dispozici byly spisy Úřadů vyšetřování Policie ČR, státního zastupitelství a spisy soudní (krajského a vrchního soudu; u některých případů byl k dispozici jak spis státního zastupitelství, tak soudů obou stupňů). Analyzované případy trestné činnosti se týkaly nelegálního obchodování s drogami, nedovolené výroby drog, organizování nelegální migrace, obchodování automobily (pašování a pojišťovací podvody) a obchodování radioaktivními materiály. Spisový materiál tak i přes početně omezený vzorek případů poskytl pohled na širší spektrum kriminálních aktivit.

Do okruhu zkoumání nebyly zařazeny případy hospodářské trestné činnosti, protože hospodářská kriminalita byla předmětem jiných dílčích součástí výzkumu. Nicméně nad rámec analýzy spisů bylo možné např. rozborem údajů k některým případům, o nichž referoval tisk v letech 1995 až 1998, vytipovat určité charakteristické rysy některých kriminálních aktivit českých pachatelů, ukazující na prvky organizovanosti i v oblasti hospodářské trestné činnosti.

Pro ilustraci lze uvést některé případy, z nichž první dva vycházejí z analýzy spisového materiálu, další z rozboru údajů obsažených v tisku, na nichž lze dokumentovat některé charakteristické znaky utvářející se organizované trestné činnosti českých pachatelů.

Případ nelegální migrace
Jednalo se o skupinu, jejíž členové byli stíháni na základě § 171a (nedovolené překročení státní hranice), § 163a (zločinné spolčení) a někteří členové skupiny rovněž na základě § 158 (zneužití pravomoci veřejného činitele).

Obviněno bylo celkem 24 členů skupiny, z toho jeden občan Iráku, jeden občan Afghánistánu, jeden občan Slovenské republiky a 21 občanů ČR. Třináct obviněných bylo ve věku 21 - 30 let, osm ve věku 31 - 39 let, tři ve věku 44 až 49 let.

Obvinění byli stíháni za účast na trestné činnosti zločinného spolčení založeného za účelem dosažení vysokého finančního zisku prostřednictvím organizování a zajišťování nelegální migrace osob z Asie a Balkánu do západní Evropy. Tato trestná činnost trvala téměř tři roky a spočívala v přebírání nelegálních migrantů přicházejících přes hranici ČR se Slovenskou republikou na jižní Moravě a zajišťování jejich přepravy přes území ČR na hranici se SRN. Skupina navazovala na činnost obdobné skupiny působící ve Slovenské republice, resp. skupin v dalších státech (Maďarsko, SRN).

Obvinění cizí státní příslušníci (Irák, Afghánistán) byli ve styku s vůdcem uvedené české skupiny, resp. s vůdcem obdobné skupiny působící ve Slovenské republice, zadávali mu převody migrantů - vesměs svých krajanů - přes území ČR a dále organizovali ubytování migrantů v ČR a jejich přechod přes hranici ČR se SRN. Za zajištění převozu přes území ČR vypláceli odměny (za každou přepravenou osobu). Skupina přebírala migranty na stanovených místech u česko-slovenské hranice a zajišťovala jejich dopravu autobusem, avií i taxíky ke hranici se SRN do míst jejich dočasného ubytování.

Organizátor (vůdce) skupiny (věk 30 let) zajišťoval koordinaci činnosti skupiny, ubytování migrantů a styk s cizími státními příslušníky - dodavateli migrantů. Jeho dva pomocníci (21 a 27 let) začínali ve skupině jako doprovazeči při převozu běženců přes území ČR, první z nich pak zajišťoval koordinaci převozů, určování míst nakládky a vykládky běženců, přebíral od cizinců platby za přepravené migranty pro vedoucího skupiny a podle jeho pokynů vyplácel jednotlivé členy skupiny. Druhý pomocník zajišťoval organizaci přepravy a doprovod migrantů během přepravy. Ve skupině dále působilo šest řidičů přepravních vozidel, pět osob zajišťujících na smluvených místech nakládku migrantů, pronajímatel autobusu, zprostředkovatel nákladních vozidel, ubytovatel, řidič taxi zajišťující rozvoz migrantů ve městech do míst ubytování a současně organizátor dalších taxikářů k témuž účelu. Se skupinou dále spolupracovali tři příslušníci Služby Pohraniční policie ČR (věk 25, 25 a 32 let) sloužící v daném regionu, kteří dodávali informace o pohybu hlídek na státní hranici, případně sami umožňovali přechod skupin migrantů v jimi střeženém úseku a v případě zadržení členů skupiny činili opatření k zajištění jejich co nejmenšího postihu a bránění odhalení dalších pachatelů. Se skupinou rovněž spolupracoval právník - advokát (49 let), který poskytoval konzultace jak se vyhnout právnímu postihu a převzal obhajobu jednoho z dříve zadržených členů skupiny s cílem zajistit bezpečnost dalších členů skupiny. Odhadovaný zisk skupiny za dobu její aktivity činil zhruba 17 milionů Kč.

Ze zjištěných údajů lze odvodit následující strukturu skupiny:

V tomto případě se jedná o skupinu, která už nese poměrně výrazné rysy organizovaného zločinu (jak tomu ostatně odpovídá i její stíhání na základě ustanovení o zločinném spolčení). Skupina je početná, s výraznou vnitřní dělbou úkolů a hierarchií, v níž již existuje náznak třístupňové hierarchie (zástupci - pobočníci vůdce skupiny mají své specifické úkoly a dokonce zajišťují oddělení vůdce od bezprostředního inkasování a vyplácení peněz). Významným znakem nasvědčujícím vyššímu stupni vývoje je napojení na pracovníky orgánů státní moci (byť se jedná v podstatě o řadové policisty) a existence funkce externího spolupracovníka - právního poradce. Skupina byla specializovaná na jeden typ trestné činnosti a byla začleněna do mezinárodní sítě organizovaného zločinu, přebírala úkoly a plnila je podle zadání cizích státních příslušníků (pravděpodobně územních rezidentů odpovědných za určitý úsek přepravy nelegálních migrantů); tato spolupráce však zřejmě nespočívala v přímé podřízenosti skupiny zahraničnímu vedení, ale existovala spíše na „obchodním“ základě (zajištění určité služby za odměnu). Činnost skupiny byla organizovaná, soustavná, dlouhodobá a přinášela vysoký zisk. Členové i vedení skupiny byli vesměs čeští občané (stíhaní cizinci zadávali skupině „objednávky“). Charakteristickým znakem je poměrně nízký věk (tři členové vedení byli ve věku 21 - 30 let, převážná část členů byla ve věku do 35 let).

Případ obchodování s drogami
V tomto případu bylo odsouzeno celkem sedm pachatelů (všichni občané ČR) na základě § 187 (nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů), přičemž tři z nich byli současně stíháni na základě § 185 (nedovolené ozbrojování).

Organizátorem skupiny byl muž, věk 41 let, vyučený, nyní podnikatel, v ČR jedenkrát trestaný (nedovolené ozbrojování). V SRN, kde se pohyboval již od počátku 90. let, byl již dříve trestán za obchodování s drogami. Členy skupiny bylo 5 mužů (věk 25 až 45 let, všichni vyučení, dva z nich podnikatelé, tři bez pracovního poměru). Trestáni byli dva z nich, opakovaně pro výtržnictví a přečiny. Poslední členkou skupiny byla žena, 37 let, manželka jednoho z členů, vyučená, zaměstnaná, dosud netrestaná, která se podílela na distribuci drogy v ČR.

Činnost skupiny probíhala po dobu zhruba tří let na území ČR a SRN. Organizátor skupiny byl napojen na dovozce heroinu (původem z Turecka a Albánie), patřícího k jedné z větví tzv. balkánské cesty přes Bratislavu do Prahy. V obou městech odebíral drogu od blíže neztotožněných osob - Čechů i cizích státních příslušníků. Heroin dopravoval do svého bydliště za účelem jeho dalšího vývozu do SRN i distribuce v místě. Distribuci v místě zajišťovali tři členové skupiny, z nichž dva současně působili jako kurýři dopravující drogu do SRN. Skupinu zorganizoval především z řad svých známých a k dovozu drogy do SRN využil své kontakty ze svého dřívějšího působení v tomto státě (počátkem devadesátých let působil v SRN jako drogový dealer). Distribuci drog v SRN řídil další člen skupiny (který s organizátorem také působil počátkem devadesátých let v SRN), spolu s ním jako dealer působil další člen skupiny. Dealeři v SRN dodávali drogu především stálým odběratelům (jen výjimečně náhodným klientům). Kontakty skupiny na občany SRN směřovaly vesměs do kriminálního prostředí (na osoby se záznamy u policie SRN pro podvody, krádeže, obchodování s drogami). Peníze z prodeje drogy v SRN dováželi kurýři zpět organizátorovi; případně je inkasoval sám při kontrolních návštěvách v SRN, kam jezdil na pas s cizím jménem (do SRN měl zakázán přístup).

Zisk používal na výplatu členů skupiny, nákup dalšího zboží a na rezervní fond pro případ odhalení a trestního stíhání. Čistý zisk skupiny byl odhadnut na cca 50 mil. Kč.

Krytí členů skupiny působících v SRN zajišťoval Čech, společník německé stavební firmy (36 let, záznam v SRN pro obchodování s kokainem a podporování prostituce), který dealerům poskytoval ubytování a zaměstnání u firmy.

Strukturu skupiny lze popsat zhruba následujícím způsobem:

Pro skupinu je charakteristické, že vznikla především na základě osobních kontaktů, pachatelé pocházejí ze stejného místa. Patrná je vazba skupiny na kriminální prostředí. Organizátor a další členové skupiny mají za sebou předchozí trestnou činnost a zkušenosti z nelegálního obchodování s drogami i v zahraničí; zahraniční kontakty pak byly využity pro etablování činnosti skupiny v SRN. I v domácím prostředí existovaly vazby na trestnou činnost dalších skupin. Hierarchie skupiny je spíše dvoustupňová - zástupce organizátora v SRN plní současně úlohu dealera. Přesto ve skupině existuje poměrně rozvinutá specializace funkcí; snahu o dosažení vyšší organizovanosti dokládá způsob nakládání s finančními prostředky a snaha skupiny nahradit organizátora po jeho zadržení a pokračovat v činnosti. Skupina byla napojena prostřednictvím organizátora na mezinárodní obchod s drogami, ale po jejich odběru již pracovala samostatně. Znaky skupiny tak nasvědčují spíše počáteční nerozvinuté fázi organizovaného zločinu, ale je patrná snaha o dosažení vyšší úrovně organizovanosti.

Případy zkoumané na základě analýzy spisů pokryly širší spektrum kriminálních aktivit a typů skupin. Z časového hlediska páchání zjištěné trestné činnosti zahrnují období pěti let 1994 až 1998. Občané ČR figurují v analyzovaných případech jak ve funkci výkonných pracovníků pro zahraniční organizace a organizátory, a to na různých úrovních, tak jako organizátoři a vůdci vlastních skupin. Skupiny vytvořené a řízené českými občany byly zachyceny na různých stupních vývoje, od počátečních, poměrně primitivních, až po rozvinuté organizace s náznaky třístupňové hierarchie a řadou spolupracovníků.

Ve všech analyzovaných případech se vyskytly některé společné znaky: snaha o dlouhodobý vysoký zisk dosahovaný systematickou, plánovitou a organizovanou trestnou činností, na níž se podílí více osob ve vzájemné dělbě úkolů a s odlišitelným stupněm (místem) v organizaci trestné činnosti (vůdce-organizátor a podřízení-výkonní). Ve všech případech byl také obsažen mezinárodní prvek (působnost, kontakty a aktivity jednajících pachatelů přesahují do zahraničí).

U některých případů přistoupily navíc i další znaky: zapojení pracovníků policie do trestné činnosti, zapojení vysoce kvalifikovaných specialistů, využívání právní pomoci, spolupráce externího servisu (padělání razítek), krytí trestné činnosti legální firmou, což vesměs můžeme považovat za příznaky vyšší vývojové fáze těchto skupin.

Charakteristické je u všech analyzovaných případů propojení na zahraničí. Tam, kde čeští občané fungovali jako výkonné síly pro zahraniční organizátory (např. kurýři), je to samozřejmé, ale napojení na zahraničí existuje i u případů, kde české skupiny fungují relativně samostatně.

Zkoumané skupiny byly vesměs jednoúčelové, zaměřené na jeden druh trestné činnosti, což samo o sobě svědčí o nižším vývojovém stupni z hlediska organizovaného zločinu. V několika případech však existovala určitá vazba na další skupiny a osoby v kriminálním podsvětí, které se zabývaly i jinými druhy trestné činnosti. Tato vazba se objevuje u skupin, v nichž působily nebo je organizovaly osoby s kriminální minulostí. V této souvislosti je zajímavé, že kriminální minulost a zkušenost s trestnou činností v zahraničí se často objevuje u českých emigrantů, reemigrantů či osob, pobývajících delší dobu v zahraničí (spolu se schopností využít takto získanou „kvalifikaci“ a kontakty).

Kriminální minulost měla však jen menší část českých členů analyzovaných skupin, většina byla bez záznamu v trestním rejstříku. Poměrně mnoho je osob, vystupujících jako podnikatelé. Většina jich byla v mladším věku (do 35 let).

Na základě rozboru uvedených případů lze konstatovat, že v oblasti obecné kriminality působí české organizované skupiny na různém stupni vývoje, od poměrně jednoduchých a nerozvinutých až po diferencované skupiny vykazující více znaků charakteristických pro organizovaný zločin a naplňujících i znaky zločinného spolčení. Tyto skupiny jsou napojeny na mezinárodní kriminální sítě, i když nejsou zahraničním organizacím přímo podřízeny, ale jde spíše o spolupráci a plnění dílčích úkolů a funkcí. Kromě toho čeští občané působí pro zahraniční organizace ve výkonných a servisních funkcích na různé úrovni.

U hospodářské trestné činnosti lze z dostupných zjištění soudit, že jde bezesporu o kvalifikovanou a dobře organizovanou trestnou činnost s typickým podílem tzv. bílých límečků mezi pachateli. Tato činnost sice nevyžaduje nutně existenci organizovaných skupin, resp. zločineckých organizací, ale může u ní docházet - a podle poznatků z našeho prostředí také dochází - k propojování s násilnou trestnou činností (zakrývání stop, likvidace či zastrašování svědků, partnerů, konkurentů apod.), což může znamenat jeden z vývojových stupňů směrem k organizované kriminalitě. V souvislosti s tím není nevýznamné zjištění, že i v podmínkách ČR existují osoby a skupiny schopné a ochotné fungovat jako najatí vrazi.

Na základě analýzy informací dostupných v tisku lze pro ilustraci odvodit dále uvedená schémata jednání českých pachatelů v oblasti hospodářské kriminality, která vykazují znaky organizovanosti.

Tzv. případ lehkých topných olejů
Typický průběh této trestné činnosti byl popsán ve dvou variantách.

A. Je zakoupen vlak s nákladem LTO, pak prodán překupnické firmě (případně i fiktivní), která provede změnu názvu zboží v dokladech a prodá další zapojené firmě už jako zdaněnou naftu. Není naplněna povinnost zaplatit spotřební daň. Kupující firma získá falešné daňové potvrzení a vlak s nákladem „nafty“ je vyvezen do zahraničí, kde je příjemcem další spojenec. Vývozce požádá o zpětné vyplacení spotřební daně (která ovšem nebyla odvedena). Zisk na jednom vlaku může činit až 15 mil. Kč. Zahraniční příjemce pak může opět změnit doklady a náklad už opět jako LTO přivézt nazpět do ČR (cyklus se může vícekrát opakovat s týmž nákladem).

B. Je dovezen náklad LTO, dokumenty se upraví na naftu a dodávka je rozprodána na tuzemském trhu. Zisk vzniká rozdílem cen (LTO = 6 Kč za litr, nafta 16 Kč za litr). Velkoodběratelům je nafta prodána pod cenou, ale stále se ziskem pro dovozce, velkoobchod opět pod cenou, ale stále se ziskem rozprodává dál až k distributorům a spotřebitelům (pumpy, podniky). Na cisterně tak lze vydělat až 600 tis. Kč, na vlaku až 18 mil. Kč.

Tisk na podporu úvah o machinacích s LTO a jejich záměně za naftu uvedl, že v roce 1992 bylo do ČR dovezeno 2000 tun LTO a v roce 1993 už 450 000 tun LTO.

Podvody s LTO nepochybně dosáhly velkého rozsahu, způsobily státu obrovskou škodu a přinesly pachatelům enormní zisky (i při střízlivém posuzování uvedených odhadů). Ze zpráv z odborného i denního tisku lze usuzovat na charakteristické prvky organizovaného zločinu (skupinovost s dělbou funkcí a úkolů, organizovanost a plánovitost činnosti, vytváření sítí dodavatelů a odběratelů, mezinárodní propojení, užití korupce, konkurenční spory, vyřizování účtů).

Tzv. jízda na směnce
Česká firma na počátku řetězce vydala nekryté směnky na cca 100 mil. USD. Pak začala dohodnutá transakce řetězce firem a bank v zahraničí, spočívající ve vzájemném odkupování těchto směnek. Na konci řetězce odkoupila směnky bahamská banka za 68 mil. USD, přičemž tato banka patřila přes prostředníky výchozí české firmě, která směnky vydala. Každý účastník transakce zdánlivě tedy určitou sumu prodělal, ale smyslem bylo, aby všichni vyprali špinavé peníze, což se podařilo a zisk organizátorů činil cca 20 mil. USD.

Informace ukazuje na účinné zapojení českých organizátorů do světa organizovaného zločinu na vysoké úrovni se zaměřením na poskytování specializovaných služeb v oblasti legalizace nezákonných zisků, na schopnost tyto služby realizovat při dokonalém zapojení do mezinárodních finančních sítí a zvládnutí potřebných praktik.

Závěr
Souhrnně lze říci, že získané poznatky vesměs potvrdily a dále upřesnily vstupní hypotézy. Pokud jde o úlohu českých občanů ve vztahu k zahraničním skupinám organizovaného zločinu, neobjevily se žádné informace, které by byly v rozporu s jejich předpokládanou úlohou buď jako servisu, pronikajícího maximálně na úroveň středního článku řízení skupin zahraničního původu, nebo výkonných pracovníků. Lze snad doplnit, že čeští občané mohou ve službách zahraničních organizací přebírat odpovědnost za část aktivit na území ČR (sklad, tranzit zboží apod.).

Pronikání českých občanů na střední stupeň organizací zahraničního původu bylo zjištěno zejména v souvislosti s organizacemi zabývajícími se nelegálním obchodem s drogami, zejména organizacemi balkánského původu. Hlavně v oblasti drogové kriminality je doloženo zapojení a aktivní úloha českých reemigrantů, resp. českých občanů, kteří se zdržovali nebo zdržují delší dobu v zahraničí a mají zkušenosti z kriminální aktivity v zahraničí. Z informací z tisku je však možné rovněž usuzovat na aktivní (a vysoce kvalifikované) zapojení českých pachatelů do mezinárodních sítí tzv. praní špinavých peněz.

Na existenci organizovaných skupin domácí provenience, které v určité míře vykazují ve své struktuře a činnosti znaky organizovaného zločinu, se shodují odborné prameny, experti i poznatky z analýzy vybraných případů trestné činnosti. Tyto skupiny jsou dosud nepropojené a nerozvinuté do velkých, jasně strukturovaných zločineckých organizací, bez zřetelnějšího oddělení středního a vyššího stupně řízení, ale s patrnými znaky organizovaného zločinu.

Za znaky typické pro zkoumané případy organizované trestné činnosti lze považovat snahu o dlouhodobý vysoký zisk dosahovaný systematickou, plánovitou a organizovanou trestnou činností, na níž se podílí více osob ve vzájemné dělbě úkolů a s odlišitelným stupněm (místem) v organizaci trestné činnosti (vůdce-organizátor a podřízení-výkonní).

Ve všech analyzovaných případech také byl obsažen mezinárodní prvek (působnost jednajících osob, jejich kontakty a aktivity přesahovaly do zahraničí). České skupiny fungují sice relativně samostatně, ale vždy buď odebírají ze zahraničí resp. od cizích organizátorů (obvykle zřejmě představitelů mezinárodních zločineckých organizací) zboží (např. drogy), nebo přijímají zakázky (např. na přepravu migrantů, na dodání zboží - automobilů aj.). To neznamená, že by české skupiny byly přímou součástí mezinárodních organizací a byly jimi přímo řízeny, spíše to ukazuje na plnění úlohy jakýchsi relativně samostatných „subdodavatelů“ či „drobnějších distributorů“ působících na „obchodním“ základě. Svědčí to o tom, že pokud české skupiny chtějí vyvíjet rozvinutější organizovanou trestnou činnost v širším měřítku, neobejdou se bez napojení na mezinárodní sítě kriminálních organizací, alespoň pokud jde o skupiny operující na poli „obecné kriminality“ (poznatek z legální ekonomiky, že český trh sám o sobě je příliš malý, platí zřejmě i pro kriminální sféru). Je otázka, nakolik tuto hypotézu lze vztáhnout i na činnost českých skupin působících v oblasti hospodářské kriminality, pro kriminalitu obecnou se však zdá být velmi pravděpodobná.

U některých skupin byly zjištěny navíc i další znaky: zapojení pracovníků policie do trestné činnosti, zapojení vysoce kvalifikovaných specialistů, využívání právní pomoci, spolupráce externího servisu, krytí trestné činnosti legální firmou, což vesměs můžeme považovat za příznaky vyšší vývojové fáze těchto skupin.

V některých druzích trestné činnosti jsou tyto skupiny patrně rozvinutější (krádeže a pašování motorových vozidel, uměleckých památek, organizování nelegální migrace, obchodování se ženami).

Kromě výše uvedených aktivit, kde se předpokládá vyšší úroveň organizovanosti skupin, resp. pokročilejší stupeň vývoje směrem ke zločineckým organizacím, se objevuje zapojení organizovaných skupin domácího původu do racketeeringu, vymáhání dluhů (často pod krytím legálních firem jsou užívány nelegální metody), násilné kriminality, nelegální výroby alkoholu a pašování zboží, kriminality spojené s drogami (typ „výroba - distribuce“ a obchodování s prekurzory). Vysokou rozvinutost lze předpokládat u padělatelství dokladů a cenin (jako podpůrné a doprovodné činnosti pro jiné ziskové aktivity).

Činnost organizovaných skupin českého původu v oblasti hospodářské kriminality představuje nepochybně velmi složitou problematiku. Nicméně podle názoru expertů i některých odborných pramenů patří tato oblast k nejzávažnějším aktivitám organizovaného zločinu domácí provenience. Svým způsobem by bylo možné tyto aktivity považovat za charakteristické pro vznikající „domácí“ organizovaný zločin, neboť do značné míry reflektují specifické rysy naší společnosti a ekonomiky v procesu transformace a využívají nedostatky v řízení, kontrole a normativní úpravě ekonomické a finanční sféry. Za významný faktor je považována korupce, spojená zpočátku se specifikou transformačního procesu a nyní zaměřená na ovlivňování regulačních a rozhodovacích funkcí státu a na ovlivňování orgánů činných v trestním řízení. Je ovšem otázka, do jaké míry lze považovat tyto skupiny, i když zcela nepochybně vyvíjejí vysoce ziskovou a velmi dobře organizovanou trestnou činnost, pravděpodobně často s užitím korupce a zabezpečovacích praktik, za klasický organizovaný zločin a do jaké míry spíše za sofistikovanou trestnou činnost tzv. bílých límečků vyvíjenou ad hoc podle příležitosti. Lze ovšem mít za to, že i tyto případné projevy kriminality bílých límečků mohou přerůstat (a zřejmě přerůstají) ve specifické formy organizované kriminality znakově odpovídající definici organizovaného zločinu. V každém případě, pokud bychom vyšli z pojetí organizovaného zločinu tak, jak je v současné době formulováno v připravovaných dokumentech orgánů OSN, resp. Rady Evropy, museli bychom tyto projevy zahrnout do organizovaného zločinu zcela jednoznačně. I tak ovšem některé informace, např. o charakteru, struktuře a činnosti skupin zapojených do podvodů s lehkými topnými oleji nebo drahými kameny, skutečně spíše hovoří pro jejich chápání jako skupin se zřetelnými prvky organizovaného zločinu.

Některé domácí skupiny osobami svých členů zřejmě navazují na kriminální seskupení existující už před rokem 1989. To nasvědčuje rekrutaci současných pachatelů organizované trestné činnosti ze skupin angažovaných již před rokem 1989 v tzv. šedé ekonomice. Současně lze sledovat vzestup intelektuálního potenciálu pachatelů, specializaci vyvíjené trestné činnosti, zaměření na vysoký (a co nejrychlejší) zisk a zapojení pachatelů z řad spíše mladších a dosud bezúhonných občanů. Na tom se shodují názory expertů s poznatky z případových analýz (a pokud jde o věk pachatelů i se statistickými údaji). To vše lze považovat za markantní znaky vyvíjejícího se českého organizovaného zločinu.

Na základě provedeného výzkumu tedy můžeme mít za to, že v ČR operují organizované skupiny složené z občanů ČR, které vykazují různý stupeň organizovanosti a stabilizace. Tyto skupiny se zřejmě vyznačují specializací na určité druhy trestné činnosti, přičemž v některých z těchto aktivit již tyto skupiny vykazují znaky organizovaného zločinu. Zatím zřejmě nejsou propojené do početně rozsáhlých organizací a nedošlo ke zřetelné diferenciaci středního a vyššího článku řízení, ale v některých případech je již patrná specializace funkcí a dělba práce, oddělení řízení od výkonu, zaměření na vysoký a rychlý zisk, užití korupce a snahy o ovlivňování orgánů činných v trestním řízení, politických a správních orgánů a tisku, krycích postupů a zabezpečovacích praktik. Vedle sebe zřejmě existují skupiny na různém stupni stabilizace a rozvoje, i když dosavadní empirické poznatky nasvědčují převaze skupin na nižším stupni vývoje s méně diferencovanou strukturou. Specifickou oblast představuje organizovaná trestná činnost v oblasti ekonomické kriminality, kde se zřejmě v řadě případů prolínají rysy typické pro tzv. kriminalitu bílých límečků s prvky organizovaného zločinu a kde nepochybně dochází k enormním ziskům pachatelů, resp. mimořádně vysokým škodám. Skupiny operující v oblasti „obecné kriminality“ jsou vždy napojeny na mezinárodní zločinecké sítě, i když působí relativně samostatně, ale v návaznosti na zahraniční kontakty a spojení.

Dle názoru dotázaných expertů se česká organizovaná kriminální scéna bude dále rozvíjet pravděpodobně směrem k organizacím sice jednoúčelovým a specializovaným, ale stabilizovaným a jednajícím na základě dělby sfér zájmu s organizacemi zahraničního původu.

Prameny:
Aktualizace koncepce boje proti organizovanému zločinu. Materiál pro vládu ČR, 1997.
Cejp, M.: Druhy a formy činnosti organizovaného zločinu. IKSP 1996.
Fendrych, M. - Souček, J.: Aktualizace koncepce Ministerstva vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti a doktríny Policie ČR. Kriminalistika, 1997, 2, s. 97 - 111.
Huberová, B.: Nové cesty v boji proti organizované kriminalitě. Kriminalistika, 1998, 1, s. 25 - 37.
Chmelík, J.: Základní informace k organizovanému zločinu. Informační bulletin NPDC, 1995, 1.
Komorous, J.: Současná situace v oblasti nedovolené výroby, dovozu, převozu, vývozu, obchodu a šíření omamných a psychotropních látek na území České republiky. Informační bulletin NPDC, 1995, 1.
Kosík, S. - Souček, J. - Zátorský, J.: Organizovaný zločin v České republice. Kriminalistika, 1996, 1, s. 5 - 24.
Marešová, A.: Etiologie násilných projevů organizované kriminality. IKSP 1996.
Markusová, R. - VIp - Netík, K.: Výzkum pachatelů trestné činnosti spáchané v organizované skupině, IKSP 1997.
Musil, J.: Připravit se včas na boj s organizovanou kriminalitou. Čs. kriminalistika, 1992, 2, s. 97 - 111.
Němec, M.: Organizovaný zločin. Aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní. Praha 1995.
Nožina, M. (ed.): Mezinárodní organizovaný zločin v ČR. Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997.
Problematika organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti. Materiál k usnesení vlády č. 296/1996 k problematice organizovaného zločinu a účinného postupu proti tomuto typu trestné činnosti.
Protivinský, M.: Jsme schopni se včas připravit? Kriminalistický sborník, 1998, 1.
Scheinost, M. - Cejp, M. - Musil, J. - Budka, I. - Brabcová, I.: Výzkum struktury, forem a možností postihu organizovaného zločinu v České republice. IKSP 1997.
Stanek, D.: Tieňová ekonomika. Acta facultatis iuridicae XVI/1994.
Trestná činnost na území ČR 1993 - 1998 (statistiky - nestandardní sestavy). Policie ČR.
Vztahy mezi korupcí a organizovaným zločinem. Zpráva ministra spravedlnosti Maďarské republiky Pála Vastagha. Právní praxe, 1997, 6.
Želásko, P.: Analýza současného stavu kriminality, předpokládané formy jejího vývoje a vymezení rizikových skupin. Kriminalistika, 1994, 4, s. 297 - 308.

Organizovaná trestná činnost občanů České republiky
Miroslav Scheinost
SOUHRN

Článek se zabývá výsledky výzkumu organizované trestné činnosti občanů České republiky. Výzkum se zaměřil na formování domácích organizovaných skupin, jejich organizační úroveň, strukturu, specifické rysy a převažující aktivity a dále na zapojení českých občanů do činnosti organizovaných skupin pocházejících ze zahraničí.

Všechny analyzované zdroje informací potvrzují existenci domácích organizovaných skupin. Tyto skupiny dosud nejsou rozvinuté do velkých zločineckých organizací, jsou více specializované na jednotlivé kriminální aktivity, nicméně vykazují některé znaky organizovaného zločinu: snahu dosahovat trvalý vysoký zisk prostřednictvím záměrně plánované, systematické a organizované kriminální činnosti, dělbu úkolů a kooperaci ve skupině a dělbu pravomoci mezi řadovými výkonnými členy a vůdci skupin. Významným rysem je mezinárodní propojení jejich činnosti. Členové domácích skupin se rekrutují ponejvíce z řad mladších lidí, až dosud netrestaných.

Čeští občané zapojení do aktivit cizích kriminálních organizací působí obvykle jako servisní pracovníci pro střední článek vedení těchto skupin nebo jako výkonní členové na nejnižší úrovni.


Organized Criminal Activity of the Czech Republic’s Citizens
Miroslav Scheinost
SUMMARY

The article deals with the outcome of a research related to organized criminal activities of the Czech Republic’s citizens. The research focused on creation of domestic organized groups, their hierarchy, structure, specific features and main activities, and, moreover, on the involvement of Czech citizens in foreign-based organized groups activities.

All analysed information sources confirm the existence of domestic organized groups. These have not fransformed so far into big criminal organizations, they prefer to specialize in different criminal activities, but, nevertheless, they show some features of organized crime: efforts of on-going stable profit making by means of intentional, planned, systematic and organized criminal activity, division of work and cooperation within the group, and division of powers between rank and file members and group leaders. The international connection of their activities is an important feature. Domestic groups members are recruited mainly from younger people with a clean crime record.

Czech citizens involved in foreign-based criminal organizations activities operate usually as service members for intermediate management level or executive members on basic level.


Die organisierte Straftätigkeit bei den Bürgern der Tschechischen Republik
Miroslav Scheinost
ZUSAMMENFASSUNG

Der Artikel befasst sich mit den Ergebnissen der Untersuchungen zur organisierten Straftätigkeit der tschechischen Bürger. Diese Untersuchungen konzentrieren sich auf die Formierung einheimischer organisierter Gruppen, auf deren organisatorisches Niveau, deren Struktur, spezifische Züge und überwiegende Aktivitäten sowie auf die Eingliederung tschechischer Bürger in die Tätigkeit der aus dem Ausland kommenden organisierten Gruppen.

Alle analysierten Informationsquellen bestätigen die Existenz einheimischer organisierter Grupen. Aus diesen Gruppen haben sich bisher keine großen verbrecherischen Organisationen entwickelt, sie spezialisieren sich eher auf einzelne kriminelle Aktivitäten, trotzdem tragen sie einige Merkmale des organisierten Verbrechens: Das Streben nach einen hohen Gewinn aus einer absichtlich geplanten, systematischen und organisierten Straftätigkeit, nach einer Aufgabenteilung und Kooperation in der Gruppe sowie nach einer Teilung der Zuständigkeiten unter den gewöhnlichen ausführenden Mitgliedern und den Gruppenführern. Charakteristisch ist die internationale Verflechtung ihrer Tätigkeit. Die Mitglieder der einheimischen Gruppen rekrutieren sich zum großen Teil aus den Reihen jüngerer Menschen, bei denen keine Vorstrafen vorliegen.

Die in die Aktivitäten ausländischer krimineller Organisationen eingegliederten Bürger wirken in der Regel als Service-Mitarbeiter für das mittlere Glied der Führung dieser Gruppen oder als ausführende Mitglieder auf der untersten Ebene.



1) Scheinost, M.: Názory pracovníků orgánů činných v trestním řízení a dalších odborníků na organizovanou trestnou činnost páchanou občany ČR. Kriminalistika, 1999, 2, s. 97 - 108.




Copyright © 2000 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |