Konzultace

JUDr. Peter Samčík
Právní úprava

Rozhodující faktor nového systému: odstranění příčin
Ochrana zdrojů podzemních nebo povrchových vod
využívaných pro zásobování pitnou vodou

V současné době již v ČR platí právní předpisy týkající se ochrany vodních zdrojů v návaznosti na legislativu Evropské unie – “rámcová směrnice pro vodu” (Směrnice 2000/60/ES). Zejména se jedná o novelu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů tzv. “euronovela”. Tento zákon v § 30 jasně vymezuje hranice prvého a druhého ochranného pásma vodního zdroje. První ochranné pásmo zajišťuje přímou ochranu vodního zdroje (např. zákaz vstupu), druhé ochranné pásmo může být tvořeno více od sebe oddělenými územími, v našem pojetí tzv. zónami diferencované ochrany. Tato formulace vychází z nové koncepce ochrany povrchových a podzemních vod. Jedná se o diferencovanou ochranu, která cíleně chrání jednotlivé pozemky a řeší zdrojové oblasti znečištění, na rozdíl od dříve uplatňované plošné obecné ochrany a řešení bezprostředního okolí jímacího objektu u zdrojů podzemních vod. Tento systém je založen na detailní analýze parametrů ovlivňujících jakost a množství povrchových a podzemních vod. Tento systém ochrany je aplikovatelný jak pro vodárenské nádrže, tak i pro lokální zdroje podzemních vod určené pro zásobování pitnou vodou.

Ochranná pásma vodních zdrojů byla v minulých dobách vymezována plošně, z velké části formálně, nikoli na základě odborných analýz a podkladů. Nový systém ochrany počítá nejen s ochranou před bodovými zdroji znečištění, ale především s omezením negativních jevů plošného zemědělského hospodaření ve zdrojových oblastech zmiňovaného znečištění. Zdrojovou oblastí je míněna plocha, kde dochází k průniku rizikových látek do půdního a horninového prostředí, tato plocha však nemusí bezprostředně souviset s okolím jímacího objektu, ale může se nacházet ve vzdálenější poloze. Rozhodujícím faktorem nového systému je odstranění příčin nikoli řešení následků. Nová ochranná pásma jsou stanovována na konkrétní pozemky (parcely), kde jsou navrhována konkrétní ochranná opatření – především se jedná o zatravnění zranitelných lokalit, případně způsob hospodaření v těchto lokalitách. Trvalé travní porosty mají ochrannou funkci z hlediska nitrátového zatížení. Výsledky výzkumu ukazují, že právě z intenzivně využívaných ploch zemědělskou výrobou ve zdrojových oblastech přichází znečištění nutriety. Rozhodující vliv na koncentrace rizikových látek, především dusičnanů ve vodách má také podíl zornění v povodí. Zvyšujícím se podílem ploch s trvalými kulturami (trvalé travní porosty a lesní pozemky) se snižuje zatížení vod dusičnany. Výběr těchto ploch – určených k zatravnění nebo zalesnění, lze uskutečnit na základě analýzy pedologických a hydrogeologických podkladů.

Pro vymezování zranitelných ploch z hlediska zatížení rizikovými látkami byla ve VÚMOP Praha ve spolupráci s firmou Geotest Brno, a.s. vyvinuta metoda tvorby syntetické mapy zranitelnosti půdy a horninového prostředí v prostředí geografických informačních systémů.

Jak vzniká syntetická mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí?

Syntetická mapa zranitelnosti je tvořena z mapy zranitelnosti půdy na základě analýzy kódů BPEJ – bonitovaných půdně ekologických jednotek (správce informační databáze VÚMOP) a mapy zranitelnosti horninového prostředí, vyhotovené dle podkladů zpracovaných firmou Geotest Brno, a.s. Především se jedná o hodnocení propustnosti a její variability v krajině. Syntetická mapa zranitelnosti byla sestavena jako průnik dvou dílčích mapových vrstev – mapy zranitelnosti půdy (kategorizace infiltrační schopnosti půdy) a mapy zranitelnosti horninového prostředí.

Při sestavování map se vycházelo z analýzy charakteristik půdy a horninového prostředí, kdy jednotlivým hodnoceným kritériím byly přiřazovány váhy podle jejich významu ve vztahu k možnosti infiltrace srážkové vody půdním a horninovým prostředím. Pro tvorbu dílčích i syntetických výstupů bylo využito nástrojů geografického informačního systému ARC/INFO.

Mapa zranitelnosti půdy vychází z analýzy kódů BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky). Pro hodnocení hydrologických vlastností byl vybrán soubor kritérií z kódu BPEJ a to – hlavní půdní jednotka, sklonitost, expozice, skeletovitost a hloubka půdy. Jednotlivá kritéria byla rozčleněna na kategorie 1-5 (kategorie 1 = nejvyšší infiltrační schopnost, 5 = nejnižší infiltrační schopnost). V mapě zranitelnosti půdy pak tedy znamená kategorie 1 maximální schopnost vymezené plochy infiltrovat srážkovou vodu a kategorie 5 pak minimální schopnost.

Druhou hodnocenou vrstvou je nesaturovaná zóna horninového prostředí. Mapa zranitelnosti horninového prostředí byla sestavena ze dvou vstupních vrstev, a to z vrstvy charakteru nesaturované zóny, což vyjadřuje schopnost propouštět infiltrovanou vodu a vrstvy mocnosti nesaturované zóny, kdy menší mocnost více přispívá k zranitelnosti horninového prostředí. Překrytím obou těchto informačních vrstev vzniklo pět kategorií zranitelnosti horninového prostředí, přičemž maximálně zranitelná je kategorie 1 a minimálně zranitelná pak kategorie 5.

Při tvorbě map nebyly hodnoceny (kategorizovány) nezemědělské plochy (intravilány obcí a lesní porosty), které představují v mapách bílé plochy.

Posledním krokem při tvorbě syntetické mapy zranitelnosti půdy a horninového prostředí bylo propojení vrstev zranitelnosti půdy a zranitelnosti horninového prostředí.

Na výsledné syntetické mapě zranitelnosti půdy a horninového prostředí tak vzniká mozaika ploch zranitelnosti jednoznačně vymezených s možností lokalizace na jednotlivé pozemky s relativním vyjádřením potenciální zranitelnosti z hlediska rizikových látek pro jakost vod (tabulka 1).

Závěr

V současné době probíhají jednání o implementaci metody syntetické mapy zranitelnosti půdy a horninového prostředí do nové koncepce zpracování plánů oblastí povodí, ať je to na úrovni Ministerstva zemědělství ČR a následně na podnicích Povodí, které jsou zpracovateli plánů oblastí povodí a revize stávajících ochranných pásem vodárenských nádrží. Cílem uplatnění této nové metody tvorby mapových podkladů je poskytnutí dalšího informačního zdroje pro rozhodovací činnost orgánů státní správy, vodoprávních úřadů a podniků Povodí v oblasti ochrany vod zejména z hlediska zatížení rizikovými látkami. S využitím této metody se počítá v celorepublikovém měřítku.

Tab. 1.: Kategorie zranitelnosti půdy a horninového prostředí

Kategorie

Kategorie zranitelnosti

1.

Velmi silně zranitelná

2.

Silně zranitelná

3.

Zranitelná

4.

Omezeně zranitelná

5.

Velmi omezeně zranitelná

RNDr. Pavel Novák, Doc. Ing. Tomáš Kvítek, CSc., RNDr. Josef Slavík

Další informace [nápis]
Číslo 20/2005
Časopis Veřejná správa č. 20/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail