Památky

Vladimír Soukup

Sychrov:
Kousek Francie na severu Čech

Bič Velké francouzské revoluce, který v roce 1789 švihl Evropou, zanechal nepřímo své stopy i na severovýchodě Čech. V Sychrově nedaleko Turnova se v roce 1820 usídlila jedna z linií francouzského knížecího rodu Rohanů, vypuzených revolučními událostmi nejprve do Lotrinska a na počátku devatenáctého století do Čech. V Čechách velmi rychle zdomácněli a získali i významné funkce u rakouského císařského dvora. Někteří z nich podporovali i české vlastenecké hnutí a podíleli se na vzniku významných českých kulturních i vědeckých institucí. Jejich dílem je i současný vzhled sychrovského zámku, pozoruhodná ukázka u nás ne tak častého stylu romantické francouzské novogotiky, vycházejícího z podoby středověkých francouzských hradů.

Zámek však nevyrostl na “zelené louce”, jeho předchůdcem byl barokní objekt, vybudovaný koncem sedmnáctého století na místě dvora s tvrzí. Již první člen rodu Rohanů na Sychrově, rakouský podmaršálek kníže Karel Alain Rohan, zahájil roku 1821 jeho přestavbu v klasicistním slohu. Hlavním stavebníkem dnešního velkolepého sídla byl však až jeho synovec Kamil Rohan, který panství zdědil v roce 1841 (mimochodem – měl na to dost času, dožil se totiž 91 let). Přizval ke spolupráci významné architekty a znalce gotického stylu Františka Bayera, Bernarda Gruebera a Josefa Pravota. Podle jejich návrhů získal objekt novogotický vzhled a byl rozšířen o další části – válcovou věž Bretaňskou a hranolovou Rohanskou, menší věže s cimbuřím v nárožích a vstupním průčelí, zámeckou kapli a především o tzv. Bertino křídlo a divadelní sál, které uzavřely čestný dvůr, typický prvek francouzské architektury. Rohanové si tak uprostřed Čech vytvořili malý ostrůvek Francie, nostalgickou připomínku zapovězené domoviny. Do novogotické podoby se převlékly i zámecké komnaty, na jejichž výzdobě se podíleli i někteří čeští umělci, například sochař Emanuel Max. Návštěvníky však především upoutají práce řezbáře Petra Buška a jeho syna Dominika, kteří zhotovili skvostné vyřezávané stropy, obložení stěn, skříně, dveře, intarzované podlahy. Svou vizitku tady zanechal i malíř Jan Zachariáš Quast. K nejkrásnějším prostorám patří velká jídelna, knihovna, schodišťová hala a především královské apartmá, v němž skutečně pobývala nejedna “hlava pomazaná” – mimo jiné francouzský král Karel X., pruský král Vilém a rakouský císař František Josef I. Velmi hodnotné jsou i soubory obrazů, skla a porcelánu; zdejší portrétní galerie Rohanů je dokonce nejvýznamnějším souborem francouzského portrétního malířství mimo území Francie! V Bertině křídle je expozice, představující vývoj bytové architektury od renesance po historismus devatenáctého století.

Mezi vzácné návštěvníky zámku patřil i hudební skladatel Antonín Dvořák. Jezdíval sem – obvykle počátkem září, v době známé sychrovské pouti, kdy býval přístupný i zámecký park – za svým přítelem hudebníkem Aloisem Goebelem, tajemníkem Rohanů. Oba si spolu občas zahráli i v zámecké kapli. Tyto hudební tradice připomíná pravidelný cyklus koncertů Dvořákův Turnov a Sychrov, který je dnes významnou součásti bohatého sychrovského kulturního programu.

Prohlídku zámku bychom měli spojit s návštěvou rozlehlého přírodně krajinářského zámeckého parku o rozloze 23 hektarů, jednoho z nejkrásnějších a nejbohatších u nás. Vznikal postupně po roce 1820, především však za Kamila Rohana, vášnivého a vzdělaného botanika. Jeho osu tvoří široký průhled, spojující zahradní průčelí s klasicistní oranžérií, na který navazuje nepravidelná síť cest a cestiček. Uchoval si rukopis významného zahradníka Vojtěcha Maška, který se již předtím podílel na vzhledu parkových ploch ve vídeňském Schönbrunnu i u hraběte Chotka ve Veltrusech. Při okraji parku stojí romantická stavba umělé zříceniny, zvané Arturův hrad. Právě pod ním hledali (marně) v nedávné době nadšenci vstup do údajných podzemních chodeb, v nichž měli němečtí nacisté, kteří na Sychrově během druhé světové války sídlili, ukrýt tajný archiv.

Další informace [nápis]
Číslo 20/2005
Časopis Veřejná správa č. 20/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail