Znak
Osadu ležící dnes při polské hranici daroval v roce 1228 král Přemysl Otakar I. velehradským cisterciákům. V roce 1437, kdy je v Píšti poprvé zmíněna tvrz, byl jejím zástavním držitelem Čeněk z Tvorkova. V padesátých letech šestnáctého století se velehradský opat pokusil opět připojit ves ke klášterním majetkům, zemský soud však rozhodl, že zdejší zboží patří již odedávna k hlučínskému panství. V roce 1625 koupili Píšť Lichnovští z Voštic a připojili ji k panství Chuchelná. V roce 1742 se stala ves součástí Pruska a o rok později byl vybudován zdejší barokní kostel sv. Vavřince. V roce 1923 byla Píšť s celým Hlučínskem připojena k Československé republice. V současnosti žije v obci zhruba dva tisíce sto obyvatel. Znak podle návrhu Jana Tejkala udělil Píšti 3. dubna 1996 předseda PS PČR současně s praporem. V červeném štítě vytvářejí dva zúžené kůly a dvě zúžená břevna stříbrný rošt – nástroj umučení sv. Vavřince, patrona píšťského kostela. V takto vzniklých polích je umístěno do kříže pět zlatých lilií převzatých z erbu Zvolských ze Zvole, kteří ves drželi v šestnáctém století. Lilie jsou ovšem rovněž součástí znaku cisterciáckého řádu. Se zlatou lilií pánů ze Zvole se můžeme setkat například též ve znaku Sudkova (srov. VS´05, č. 4).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR