Recenze |
Větrné elektrárny: mýty a fakta. Vydavatelé: Sdružení Calla a Hnutí DUHA. Praha 2005.
Publikace, na niž následujícími řádky upozorňuji, byla vydána za podpory Ministerstva životního prostředí ČR, Nadace Partnerství a Nadace Heinricha Bölla. Vydavatelé reagují na současnou situaci v České republice, kde větrná energetika naráží na řadu předsudků. Jsou jí vytýkány devastující vlivy na ptactvo, zohyzdění krajiny, hlučnost, nespolehlivost. Často jsou výhrady vedeny z neznalosti. Stejně jako jsou u nás zatím popelkou větrné turbíny, chybí zde i potřebné informační zdroje. Cílem brožurky je rozebrat jednotlivé mýty, jež větrnou energetiku provázejí a nabídnout vysvětlení na základě faktů ze zemí, které již mají mnohem větší zkušenosti s obnovitelnou energetikou. Podíváme-li se do zahraničí, vidíme ohromující rozmach větrné energetiky podporovaný i státní ochranou přírody a nevládními ekologickými organizacemi. Větrné elektrárny totiž nabízejí jednu z cest, jak se pokusit předejít zničujícím ztrátám celých ekosystémů vlivem nastupující globální klimatické změny. Na rozdíl od klasické energetiky nepřenáší také zátěž dnešního plýtvání v podobě vytěžených zdrojů neobnovitelných surovin a dědictví úložišť vysoce radioaktivních odpadů pro budoucí generace. Ve větru na Zemi je obsaženo třicetpětkrát více energie, než spotřebovává celé lidstvo. Část můžeme využít pro zajištění našich energetických potřeb. V celé Evropě bylo na konci roku 2004 instalováno 34 200 MW větrných elektráren s roční výrobou 73 TWh elektřiny. Roční přírůstek činil 5700 MW (viz statistiky European Wind Energy Association, www.ewea.org). A naši sousedé? Počet větrných elektráren ve Spolkové republice Německo překročil na konci roku 2004 počet 16 500 s celkovým instalovaným výkonem více než 16 600 MW. Větrné elektrárny se podílely 6,5 % na zajištění celkové spotřeby elektřiny v zemi (viz zprávy Bundesverband Windenergie e.V., www.wind-energie.de). Česká republika je na špičce evropských zemí v produkci emisí skleníkových plynů na obyvatele. K dosažení stejně nízké úrovně jako je průměr EU je nutno uskutečnit razantní změny zejména v energetice. Mimo snížení spotřeby půjde právě o nahrazení fosilní energetiky zdroji neprodukujícími oxid uhličitý a to jsou i větrné elektrárny. Abychom dokázali splnit závazky dané přistoupením České republiky k Evropské unii, musíme do konce desetiletí dosáhnout osmiprocentního podílu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě. Pomocí větrných elektráren bychom tak v roce 2010 mohli vyrábět 930 GWh elektřiny. Nyní je to však zhruba dvěstěpadesátkrát méně, asi 4 GWh. Na rozdíl od našich západních sousedů u nás zatím panuje stagnace donedávna daná znevýhodňujícími podmínkami ve výkupních cenách a nejistotou dlouhodobé stability výkupních cen. Plány na výstavbu větrných parků a jednotlivých strojů na českých kopcích i rovinách ale existují, probíhá již řada povolovacích procesů. Lze se proto obávat, že tak budou narůstat často zcela zbytečné střety mezi investory, úřady, obcemi i jejich občany. Sdružení Calla i Hnutí DUHA využívání větrné energie podporují, protože jde o zdroj čisté obnovitelné energie, zajišťující energetickou nezávislost.
Uvědomují si však, že větrné elektrárny nelze postavit všude. Je nutné brát v potaz mimo jiné i jejich působení na krajinu, migrující ptactvo či jiné chráněné druhy živočichů a přijetí místními obyvateli. Proto je potřeba zvažovat fakta a vést zejména s místními lidmi a jejich zastupitelstvy otevřenou debatu o všech výhodách i negativech plánovaných projektů.
Připomínaná publikace je rovněž umístěna na internetových stránkách Sdružení Calla na adrese calla.ecn.cz/data/energetika/vitr a lze ji odtud stáhnout i v pdf formátu.
Edvard Sequens