Znak
Polabská osada je poprvé zmiňována v listině, podle níž kníže Břetislav I. - snad roku 1052 - daroval řadu majetků v Čechách a na Moravě kolegiátní kapitule v Staré Boleslavi. Ačkoliv listina je pozdějším padělkem, značné stáří Záp tím není zpochybněno. Již ve 14. století bylo místo farní vsí a v 16. století je označováno jako městečko. Součástí obce je osada Stránka, rodiště Mistra Pavla Stránského (1583-1657), autora známého encyklopedického díla Respublica Bohemiae. V místní části Ostrov se dochovaly pozůstatky gotické tvrze. V obci, která byla do roku 1990 součástí dvojměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, žije v současnosti okolo šesti set obyvatel.
Po opětném osamostatnění obce došlo k pokusu odvodit její znak z erbu rodu Zápských ze Záp (červený štít s klínem). Současný znak navrhl v roce 1999 Stanislav Kasík. Ve stříbrno-červeně děleném štítu jsou nahoře dva přivrácení černo-zlatě dělení gryfové se zlatou zbrojí a červenými jazyky. V dolní části štítu je stříbrná mušle hřebenatka - atribut sv. Jakuba Většího, jemuž je zasvěcen zápský kostel. Gryfové bývají štítonoši císařského znaku a mají připomínat staletou příslušnost městečka k brandýskému císařskému dominiu. Stříbrno-červená barevnost štítu vychází z barev znaku českého krále.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR