Památky, Čech, Moravy a Slezska

Konopiště:
Vysněný ráj arcivévody Ferdinanda

Svůj vlastní svět, vystavěný z představ a přání, se pokusil na konopišťském zámku vytvořit rakouský následník trůnu arcivévoda Ferdinand d´Este. Tady hledal klidné zázemí pro sebe a svou rodinu, především pak pro svou manželku Žofii Chotkovou. Protože sňatek s ní byl podle dobových aristokratických zásad považován za nerovný, choval se císařský dvůr k půvabné hraběnce přezíravě a vystavoval ji různým ústrkům a ponížení. Na Konopišti, které koupil v roce 1887, pobýval arcivévoda poměrně často. Oddával se tu svým zálibám, především vášnivému lovu, který měl často podobu bezuzdného vybíjení zvěře, a také sběratelství. Trávil tady čas v nekonečném čekání na vytouženou zprávu, že stařičký mocnář konečně opustil pozemský svět a uvolnil mu tak vysněný trůn. Nakonec dopadlo vše jinak – císař František Josef I. svého následníka přežil a klikatá životní cesta Ferdinanda i jeho ženy Žofie skončila osudnými výstřely atentátníků v bosenském Sarajevu. Psal se rok 1914 a na bránu Evropy klepala první světová válka…

Zámek Konopiště, jedna z našich nejnavštěvovanějších památek, si i přes pozdější úpravy a přestavby dodnes uchoval kouzlo dávného středověku. Nabízí nejen cennou architekturu, ale i hodnotné vybavení interiérů včetně soukromých pokojů následníku trůnu a jeho rodiny a také řadu kuriozit, sbírku loveckých trofejí, neobvyklý soubor obrazů a soch sv. Jiří, Ferdinandovu střelnici atd. Mezi kuriozity, které obohatily zdejší exponáty v r. 2002, můžeme zařadit i zrestaurované šaty hraběnky Žofie Chotkové, které měla oblečené ve chvíli sarajevského atentátu. Předchůdcem zámku byl raně gotický hrad, který v osmdesátých letech třináctého století založil pražský biskup Tobiáš z Bechyně. Patřil mezi u nás poměrně vzácný typ francouzského kastelu – pravidelný objekt obdélného půdorysu, jehož nároží a průčelí doplňovaly okrouhlé věže. Od roku 1327 patřilo Konopiště Šternberkům a stalo se jedním z jejich významných rodových sídel. Za Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, nepřítele krále Jiřího z Poděbrad a jednoho ze zakladatelů odbojné Jednoty zelenohorské, oblehlo jeho hrady v roce 1467 královské vojsko a postupně je všechny dobylo. Konopiště odolávalo nejdéle – plných osmnáct měsíců. Hodějovští z Hodějova, kteří zdejší panství získali v roce 1603, dali hrad upravit renesančně; mnoho si jej však neužili – ve stavovském povstání se postavili proti Habsburkům a v pobělohorských konfiskacích o majetky přišli. Konopiště se přes Albrechta z Valdštejna dostalo do rukou bezohledného kořistníka a zbohatlíka Pavla Michny z Vacínova, proti kterému tu v letech 1626-27 povstali utiskovaní poddaní. Podařilo se jim dobýt a vyplenit zámek – vyděšený Michna měl co dělat, aby útěkem zachránil alespoň holý život.

Podobu pohodlného reprezentativního barokního zámku získal objet po roce 1716, kdy jej koupil a dal přestavět hrabě Jan Josef z Vrtby. Přitom přibyla i nová budova s honosnými komnatami v jižním křídle, pět ze sedmi gotických věží bylo sníženo na úroveň ostatních staveb. Z této doby pochází i překrásná brána ve stylu iluzivního baroka, vystavěná podle plánů F. M. Kaňky a vyzdobená sochami M. B. Brauna. Již zmíněný arcivévoda Ferdinand d´Este měl však o vzhledu svého sídla poněkud jinou představu – a tak dal zámek v letech 1889-94 podle projektu odborníků na slovo vzatých, J. Mockera a F. Schmoranze, romanticky upravit tak, aby se opět co nejvíce přiblížil původní středověké předloze.

Po roce 1918 zkonfiskovala zámecké objekty jako habsburský majetek nově vznikla Československá republika. Za druhé světové války se Konopiště ocitlo na území nově zřízeného cvičiště zbraní SS. Tehdy se většina sbírek ztratila, po roce 1945 se však rozkradené předměty podařilo najít a vrátit zpět.

Zámek obklopuje přírodně krajinářský park o rozloze 225 hektarů, zřízený v době romantické přestavby koncem devatenáctého století. Patří mezi největší u nás a je osázený mnoha druhy domácích i cizokrajných dřevin. Jeho romantický vzhled dotváří i vodní zrcadlo velkého Konopišťského rybníka. V sousedství zámku na park navazuje terasovitá Růžová zahrada s antickými sochami.

Vladimír Soukup

Další informace [nápis]
Číslo 4/2005
Časopis Veřejná správa č. 4/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail