Téma |
Památková péče 21. století musí být koncipována jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílejí orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce, obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků či správců památek. Koncepce památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje formuluje problematiku památkové péče i perspektivy aktivit kraje.
Druhý pilíř Koncepce (zaměřený na zhodnocení a využití památkového fondu) obsahuje tři složky.
Osvětové a motivační aktivity
Podíl veřejnosti z hlediska prezentace památek je poměrně malý. Pod pojmem prezentace nelze chápat pouze využití instalovaných zámeckých objektů nebo muzejních a jiných kulturních institucí, ale nejrůznější formy využití, při kterých budou památky zároveň přístupny veřejnosti a které budou respektovat památkovou hodnotu. Právě v tomto ohledu by aktivity regionů i obcí mohly být zcela zásadního významu. To se týká všech typů památek. Úlohu krajských orgánů lze spatřovat především ve smyslu podpoření osvětových aktivit, které budou prohlubovat kulturní znalosti a povědomí společnosti.
Krajský úřad by mohl v tomto směru iniciovat jako svá opatření podporu osvětové činnosti muzejních institucí a nevládního sektoru, angažovat do těchto aktivit odborníky například k jednorázovým vystoupením, podporovat vznik pro veřejnost zajímavých publikací (formou publikačních grantů), vypisovat každoročně publikační granty o významných památkách nebo památkových souborech, iniciovat vznik soutěží, týkajících se památek, regionální historie a regionálních historických pozoruhodností pro děti a mládež.
Památkový fond a cestovní ruch
Nejprve dvě definice: “Kulturně poznávací cestovní ruch” je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávat kulturní dědictví a kulturu dané země a jejích rezidentů. Naopak “kulturně orientovaný cestovní ruch je formou cestovního ruchu”, jehož účastníci jsou motivováni specifickými atrakcemi v historických objektech a prostranstvích. Tato forma cestovního ruchu spočívá například v účasti návštěvníků na rekonstrukcích historických bitev a šermířských a rytířských turnajů, středověkých hostinách, na tržištích, v návštěvě rekonstruovaných historických dolů s převlečením návštěvníků do havířských kuten. Pokud jsou tyto atrakce přirozenou součástí místní tradice, hrozí v souvislosti s cestovním ruchem komercionalizace zdrojů cestovního ruchu.
Obecně platí, že o významu vazby mezi cestovním ruchem a památkovým fondem se nepochybuje. Toto spojení je oficiálně zdůrazňováno jako efektivní směr státní politiky cestovního ruchu. Cestovní ruch je považován za zcela legitimní formu využití a zhodnocení fondu přírodního a kulturního dědictví. Pro další léta se mimo jiné počítá s tím, že Státní program podpory cestovního ruchu bude zaměřen na kulturně-poznávací turistiku. Navzdory často extenzívnímu rozvoji cestovního ruchu, přímo či nepřímo využívajícímu památkový fond venkova, vznikají zásadní problémy vzhledem k trvalé udržitelnosti regionální politiky:
Jen část prostředků, získaných v rámci cestovního ruchu, se vrací do obnovy památek
Snižují se prostředky v rámci centrálních dotačních titulů Ministerstva kultury, tím dochází k přerušení řady obnovných prací na památkách, a následně se snižuje atraktivita památkového fondu
Cestovní ruch není monitorován pomocí sady efektivních indikátorů, a tudíž nemůže být přiměřeně regulován. Některé destinace v rámci českého venkovského prostoru se postupně dostávají do stádia stagnace v rámci Resort Cycle. Takové destinace se na území Plzeňského kraje nevyskytují
V některých případech (Český Krumlov, Holašovice) dochází v České republice k výrazné inscenizaci historického prostředí a ke ztrátě autenticity památky stejně jako k destrukci památkových hodnot. Plzeňský kraj je toho dosud ušetřen.
Nezbytná je zřejmě intenzifikace kulturní nabídky kraje, která by nebyla omezena pouze na všeobecně známé a hodně navštěvované objekty, ale zahrnovala by daleko větší část památkového fondu. Dosud je potenciál cestovního ruchu kraje s výjimkou několika hodně navštěvovaných oblastí jen málo využívaný. Propojování kulturně poznávacího cestovního ruchu s venkovskou turistikou může mít na výtěžnost cestovního ruchu výrazný efekt. V rámci kraje by bylo vhodné dopracovat síť nabídkových regionálních okruhů. Těžištěm každého takového okruhu by byl známý památkový objekt nebo historické město, doplněné nabídkou objektů v blízkém okolí. To ovšem předpokládá posílit strategii destinačního managementu (řešit v rámci Koncepce cestovního ruchu), který je schopen vytvořit ucelený balík nabídky kombinace kulturně-poznávací a venkovské turistiky. V rámci památkové koncepce lze doporučit následující regionální okruhy, které jsou postaveny na bázi “museo diffuso”.
Plzeň, Mirošov, Rokycany, Zbiroh, Radnice
Plzeň, Radyně, Dobřany, Nebílovy, Křimice
Kozel, Šťáhlavy, Chválenice, Nebílovy, Prusiny
Švihov, Červené Poříčí, Lužany, Příchovice, Přeštice, Dolní Lukavice, Vícov
Klatovy, Týnec, Klenová, Janovice nad Úhlavou, Plánice, Nicov, Nepomuk, Žinkovy
Rabí, Velhartice, Albrechtice, Mouřenec, Kašperk, Kašperské Hory
Domažlice, Horšovský Týn, Poběžovice, Pivoň, Klenčí, Trhanov, Všeruby
Tachov, Planá, Bor u Tachova, Přimda, Diana
Kladruby, Stříbro, Svojšín, Čečovice
Konstantinovy Lázně, Bezdružice, Úterý, Krasíkov, Cebic, Trpisty
Manětín, Rabštejn, Žihle, Chyše, Krašov, Dolní Jamné, Nečtiny
Plasy, Mladotice, Potvorov, Mariánská Týnice, Kralovice, Hubenov
Plasy, Kaceřov, Krašov, Všehrdy
Na základě svých práv zákonodárné iniciativy by kraj měl podporovat všechny aktivity na celostátní úrovni, které povedou k monitorování a ke strategickému řízení cestovního ruchu.
Uchování venkovského prostoru a kulturní krajiny
Studie realizované SÚPP a NPÚ ukazují znepokojivý rozsah množství památkově chráněných objektů jen s velmi omezeným využitím, navíc jen po omezenou část sezóny (zejména ve vztahu k cestovnímu ruchu). To lze konstatovat i pro památkový fond Plzeňského kraje. Snižuje se tak efektivita prostředků vložených do obnovy a zachování památkového fondu, oslabuje se možnost využít ekonomiku kulturního dědictví pro cíle regionální (a strukturální) politiky, kam – podle dikce programu SAPARD – funkce kulturního dědictví patří.
Proto si Koncepce klade za systémový cíl snížit rozsah nevyužívaných objektů či objektů se zcela vymizelou původní funkcí. Ke klíčovým úkolům patří:
Zvýšit rozsah využití památkových objektů, a to pokud možno celosezónně. Ve spolupráci sektorů školství, zdravotnictví a kultury připravit substrategii regenerace funkcí památkových objektů.
Ve výše uvedeném smyslu připravit pobídkový dotační titul ve prospěch adaptace interiérů památek vzhledem ke změně jejich funkce.
(Zkrácená kapitola z Koncepce podpory státní památkové péče v Plzeňském kraji, autory jsou PhDr. Irena Bukačová, Mgr. phil. MUDr. Tomáš Hájek PhD, prof. PhDr. Mojmír Horyna, PhDr Vratislav Nejedlý)