Téma

Tomáš Hájek,
poradce ministra životního prostředí a člen České komise pro UNESCO

Plzeňský kraj:
Minulost jako inspirace pro budoucnost

Památková péče 21. století musí být koncipována jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílejí orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce, obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků či správců památek. Koncepce památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje formuluje problematiku památkové péče i perspektivy aktivit kraje.

Druhý pilíř Koncepce (zaměřený na zhodnocení a využití památkového fondu) obsahuje tři složky.

Osvětové a motivační aktivity

Podíl veřejnosti z hlediska prezentace památek je poměrně malý. Pod pojmem prezentace nelze chápat pouze využití instalovaných zámeckých objektů nebo muzejních a jiných kulturních institucí, ale nejrůznější formy využití, při kterých budou památky zároveň přístupny veřejnosti a které budou respektovat památkovou hodnotu. Právě v tomto ohledu by aktivity regionů i obcí mohly být zcela zásadního významu. To se týká všech typů památek. Úlohu krajských orgánů lze spatřovat především ve smyslu podpoření osvětových aktivit, které budou prohlubovat kulturní znalosti a povědomí společnosti.

Krajský úřad by mohl v tomto směru iniciovat jako svá opatření podporu osvětové činnosti muzejních institucí a nevládního sektoru, angažovat do těchto aktivit odborníky například k jednorázovým vystoupením, podporovat vznik pro veřejnost zajímavých publikací (formou publikačních grantů), vypisovat každoročně publikační granty o významných památkách nebo památkových souborech, iniciovat vznik soutěží, týkajících se památek, regionální historie a regionálních historických pozoruhodností pro děti a mládež.

Památkový fond a cestovní ruch

Nejprve dvě definice: “Kulturně poznávací cestovní ruch” je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávat kulturní dědictví a kulturu dané země a jejích rezidentů. Naopak “kulturně orientovaný cestovní ruch je formou cestovního ruchu”, jehož účastníci jsou motivováni specifickými atrakcemi v historických objektech a prostranstvích. Tato forma cestovního ruchu spočívá například v účasti návštěvníků na rekonstrukcích historických bitev a šermířských a rytířských turnajů, středověkých hostinách, na tržištích, v návštěvě rekonstruovaných historických dolů s převlečením návštěvníků do havířských kuten. Pokud jsou tyto atrakce přirozenou součástí místní tradice, hrozí v souvislosti s cestovním ruchem komercionalizace zdrojů cestovního ruchu.

Obecně platí, že o významu vazby mezi cestovním ruchem a památkovým fondem se nepochybuje. Toto spojení je oficiálně zdůrazňováno jako efektivní směr státní politiky cestovního ruchu. Cestovní ruch je považován za zcela legitimní formu využití a zhodnocení fondu přírodního a kulturního dědictví. Pro další léta se mimo jiné počítá s tím, že Státní program podpory cestovního ruchu bude zaměřen na kulturně-poznávací turistiku. Navzdory často extenzívnímu rozvoji cestovního ruchu, přímo či nepřímo využívajícímu památkový fond venkova, vznikají zásadní problémy vzhledem k trvalé udržitelnosti regionální politiky:

Nezbytná je zřejmě intenzifikace kulturní nabídky kraje, která by nebyla omezena pouze na všeobecně známé a hodně navštěvované objekty, ale zahrnovala by daleko větší část památkového fondu. Dosud je potenciál cestovního ruchu kraje s výjimkou několika hodně navštěvovaných oblastí jen málo využívaný. Propojování kulturně poznávacího cestovního ruchu s venkovskou turistikou může mít na výtěžnost cestovního ruchu výrazný efekt. V rámci kraje by bylo vhodné dopracovat síť nabídkových regionálních okruhů. Těžištěm každého takového okruhu by byl známý památkový objekt nebo historické město, doplněné nabídkou objektů v blízkém okolí. To ovšem předpokládá posílit strategii destinačního managementu (řešit v rámci Koncepce cestovního ruchu), který je schopen vytvořit ucelený balík nabídky kombinace kulturně-poznávací a venkovské turistiky. V rámci památkové koncepce lze doporučit následující regionální okruhy, které jsou postaveny na bázi “museo diffuso”.

Na základě svých práv zákonodárné iniciativy by kraj měl podporovat všechny aktivity na celostátní úrovni, které povedou k monitorování a ke strategickému řízení cestovního ruchu.

Uchování venkovského prostoru a kulturní krajiny

Studie realizované SÚPP a NPÚ ukazují znepokojivý rozsah množství památkově chráněných objektů jen s velmi omezeným využitím, navíc jen po omezenou část sezóny (zejména ve vztahu k cestovnímu ruchu). To lze konstatovat i pro památkový fond Plzeňského kraje. Snižuje se tak efektivita prostředků vložených do obnovy a zachování památkového fondu, oslabuje se možnost využít ekonomiku kulturního dědictví pro cíle regionální (a strukturální) politiky, kam – podle dikce programu SAPARD – funkce kulturního dědictví patří.

Proto si Koncepce klade za systémový cíl snížit rozsah nevyužívaných objektů či objektů se zcela vymizelou původní funkcí. Ke klíčovým úkolům patří:

(Zkrácená kapitola z Koncepce podpory státní památkové péče v Plzeňském kraji, autory jsou PhDr. Irena Bukačová, Mgr. phil. MUDr. Tomáš Hájek PhD, prof. PhDr. Mojmír Horyna, PhDr Vratislav Nejedlý)

Další informace [nápis]
Číslo 1-2/2005
Časopis Veřejná správa č. 1-2/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail