Téma |
Kulisou pro naši cestu do obce, vlastnící Bílou stuhu a státní cenu Knihovna roku 2004, byl sychravý podzimní den a dálnice plná kamionů převážejících nekonečné zboží odněkud někam.
O historii
Přestože je první písemná zmínka o Kostomlatech pod Milešovkou datována 19.12.1333, obec je dle náhodných nálezů připomínána již z doby neolitu. Ladislav Faigl z občanského sdružení Za záchranu hradu Kostomlaty zasvěceně doplňuje nespočet dalších historických údajů. Místní písemné záznamy se ztratily, a tak jediným důvěryhodným pramenem je farská kronika, v níž ovšem umí číst snad jen jediný nadšený archivář v kraji. Barokně přestavěný kostel svatého Vavřince, který patří mezi nejstarší sakrální stavby na Teplicku, má zachovaný románský portál a další objekt – kaplička Panny Marie pomocné z roku 1825 - se stal poutním místem díky pramenu léčivé vody, kde až do druhé světové války nacházelo víru v uzdravení i pětatřicet tisíc poutníků ročně. Hrad Sukoslav, tvořící nepřehlédnutelnou dominantu, je kulturní památkou nejen na papíře; každý víkend zde vítají turisty a pořádají akce k jeho oživení. Hrad patří Českým lesům, které spolupracují s občanským sdružením usilujícím o vybudování vyhlídky na věži a pohodlnější zpřístupnění romantického koutu, jimiž tento region zrovna neoplývá.
Při cestě do Teplic se nachází středověká komunikace se zbytky původní dlažby, lemovaná mohutnými duby. O té vědí jen místní občané, potomci těch, kteří v roce 1881 postavili obelisk jako díkuvzdání císaři Josefovi II., osvoboditeli z tisíciletého nevolnictví. Spojnici mezi minulostí a současností tvoří zámek, zbudovaný v sedmnáctém století rodem Černínů, a od roku 1888 nepřetržitě sloužící jako výchovný ústav pro ženy.
O práci
Obecní úřad je až na konci vesnice a starostka Eva Krejsková právě kontroluje ženy zaměstnané na veřejně prospěšné práce. Každoročně uzavírá smlouvu s úřadem práce na dvanáct míst, a uvítala by, kdyby mohla zaměstnávat ty, s jejichž prací je spokojená. Zatím ale musí přijmout lidi, které jí úřad přidělí, a o nichž třeba dopředu ví, že budou marodit a vyblokují místa těm, jež by zde za pět tisíc měsíčně rádi pracovali. V okrese je zhruba dvacetiprocentní nezaměstnanost a reálné výhledy nejsou nijak optimistické. Úřad práce by obci přidělil víc míst a lidé by zde měli co dělat, jenže obec dostane na VPP minimální mzdu a další odvody za zaměstnance platí z obecního rozpočtu. Koncem roku jsou navíc všichni v napětí, zda budou smlouvy prodlouženy. Například vyučené ženy v regionu práci neseženou, byť si to možná úředníci na ministerstvu myslí. Většina místních lidí je zaměstnána v dolech a v elektrárně Ledvice, část občanů našla uplatnění ve výchovném zařízení pro dívky. Stejně jako jinde by uvítali podnikatele s kapitálem; nestojí o průmyslové zóny, spíš o formu středního podnikání. Teď je na spadnutí zajímavá iniciativa týkající se bývalého statku sousedícího se zámkem. Dosavadní jednání s majitelem chátrajícího objektu byla neúspěšná až do chvíle, než přišli zájemci se zkušenostmi se strukturálními fondy. Pokud všechno dobře dopadne, mohlo by při rekonstrukci a následně v nových řemeslných dílnách dostat pracovní příležitost dost místních občanů. Práce a bydlení jsou spojité nádoby. Obec se snaží prodat část bytového fondu, protože nemá na jeho opravy dostatek peněz. Nyní je v jednání prodej objektu bývalé Tesly, který je obýván krajany Kazachy. Nájemníci mají zájem o spolupodílové vlastnictví, což obci vyhovuje. Ta si chce ponechat ve vlastnictví pouze několik domů, kde budou byty pro mladé občany a důchodce, tedy ty nejpotřebnější, a dále pro potřeby fotbalového klubu, místního kina a dalších kulturních a společenských aktivit obce. Protože obec nemá jinou možnost nabídky bytů, zahrnula do územního plánu stavební parcelu, na níž by mělo stát dvacet rodinných domků. Již teď projevují zájem i přespolní, což skýtá naději, že by se Kostomlaty pod Milešovkou, které kdysi byly městem, mohly opět stát významnějším centrem.
Ale protože všechno souvisí se vším, nelze opomenout černou můru zastupitelů i v jiných částech republiky. Demografický vývoj. Ten se nedá ovlivnit ani byty, ani pracovními příležitostmi.
O dětech
Možná by se v této chvíli hodil výrok K. H. Borovského: “Jsou toliko dvě strany politické na světě: strana poctivých a strana nepoctivých. Poznáte je podle toho, kterak školství podporují…” V Kostomlatech pod Milešovkou mají základní školu, která se však nachází ve dvou budovách. Loni museli udělat nepopulární opatření - zrušit šestou třídu, aby mohli splnit příkaz ministryně školství. Zatím se podařilo udržet průměr sedmnácti žáků na třídu, ale zdá se, že obec bude muset přistoupit k radikálnějšímu systémovému opatření. Jednou z úvah je nabídka nedalekým městům, v jejichž třídách je kolem pětatřiceti žáků, že budou děti svážet do své kostomlatské základky. Možná by někteří rodiče uvítali individuálnější přístup a komornější prostředí vesnické školy. Z tématu logicky vyplývá otázka zajišťování hromadné dopravy. Paní starostka potvrzuje, že v současné době není řádně definován pojem základní a nadzákladní dopravní obslužnost, a tím vznikají dohady, kdo a kolik má platit. Příspěvek na základní dopravní obslužnost by měl dávat kraj, ten řeší své spory se státem, a tak obec neví, jakou částku má zahrnout do právě sestavovaného rozpočtu na příští rok. Mnoho linek bylo zrušeno, místní občané mají lepší spojení do Teplic než do Bíliny, kde je například poliklinika. Plynule se dostáváme ke zdravotnictví, které se dotýká všech generací. Kdo na venkově nemá auto, má prostě smůlu. V Kostomlatech pod Milešovkou funguje zdravotní středisko patřící úřadu pro zastupování státu. Pralesem privatizačních projektů se neproklestíme, faktem je, že zdravotní středisko přešlo od správy města Bílina pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten jako vlastník středisko obci pronajal a nyní se společně domlouvají na jeho provozu a opravách. Vzhledem k tomu, že objekt velmi chátrá a bude nutná značná finanční injekce, jedná obec s ministerstvem i Úřadem o jeho převedení na obec.
O úřadování
Vlastnické vztahy mají občas tragikomický rozměr. Například, když se jedná o dvanáct metrů čtverečních pozemku pod kapličkou v Hlincích. Kaplička z devatenáctého století není zaevidovaná, v katastru existuje pouze pozemek, dříve patřící okresnímu úřadu. Jenže prostor je zároveň autobusovou zastávkou. Obec se detektivním pátráním dobrala majitele, jímž byl v první etapě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, následně Agentura pro ochranu přírody a krajiny. Obec zajistila dle jejích požadavků veškeré podklady, což obnášelo zhruba dva roky jednání na úřadech, a nyní v září se dozvěděla, že pozemek má být Agentury pouze do konce roku a pak má přejít do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jestli bude muset obec celé administrativní martýrium podstupovat znovu, nejspíš se chalupáři, kteří hodlají kapličku vlastními náklady opravit, svého úmyslu nadobro vzdají. Mají totiž podmínku, že kaplička bude patřit obci, která tuto stavbu zlegalizuje.
Starostování je hodno svého názvu. Starostka Eva Krejsková má na rozdíl od mnoha jiných zastupitelstev výhodu, že kostomlatští nechtějí budoucí zastupitele zatížit dluhy a úvěry. Není jednoduché shodnout se na prioritách, ale kdo žije v místě s osmi sty spoluobčany, musí jim umět vysvětlit, proč, co a za kolik se dělá z jejich peněz.
Obec má daňovou výtěžnost zhruba čtyři miliony korun. Od roku 2000 získali z různých dotačních titulů více než šest milionů korun, které byly použity na odbahnění rybníka, opravu chodníků a školy a další investice. Vesnice má plynofikaci, kanalizaci, čističku odpadních vod. Nikdo jim peníze nepřinesl na dlani. I malá obec musí dnes lobovat, využívat informace a být připravena na okamžik, kdy nastartuje adekvátní operační program. V červenci byla podána žádost na získání prostředků z dotačního titulu zaměřeného na přístupové komunikace k památným objektům z prostředků Phare 2003. Akce v objemu pěti milionů korun by mohla přinést pětasedmdesát procent evropských peněz na rekonstrukci místní Hřbitovní ulice vedoucí zároveň ke kapli Panny Marie Pomocné i k hradu Sukoslav. O tom, že dobrý projekt neznamená úspěšný projekt, se přesvědčila řada obcí. Zúřadování finančních prostředků z EU je většinou nad jejich síly a komerční agentury nejsou charita. Při přihlašování Kostomlat pod Milešovkou do společného fondu malých projektů na kanalizaci se jednání na regionální radě účastnily firmy nabízející vypracování tabulky logického rámce. Místostarosta Petr Martínek zpracoval materiál stejně úspěšně jako například vyhlášku k zakončení územního plánu obce, a ušetřil tím obci tisíce. Jeho erudovaná účast na projektech, zjišťování informací, kontaktování spolupracujících firem a sponzorů je jen nepatrným zlomkem jeho aktivit ve prospěch obce. Nejspíš to má v genech, protože jeho matka byla léta uznávanou osobností na zdejším úřadě.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 1-2/2005.