Příloha

Lidmila Janečková, Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová

Vytváření průmyslových zón – region Lotrinsko

Charakteristika regionu

Lotrinsko patřilo ke starým průmyslovým regionům, které se začaly od šedesátých až sedmdesátých let minulého století potýkat s recesí a stávaly se neefektivními. Těžilo se zde uhlí a sůl, vyrábělo železo a textilní zboží. Proto se začala hledat nová průmyslová odvětví s perspektivním vývojem, neboť bylo třeba překonat řadu problémů spojených s nutnou ekonomickou a sociální restrukturalizací.

Centrem Lotrinska je město Mety, které po staletí bylo velmi důležitým centrem evropského obchodu. Velmi dobré je dopravní napojení města na severní i východní Evropu. Všeobecně se říká, že cesty z celé Evropy se v Metách setkávají. Velký význam mají v oblasti dálnice, letecká doprava (dvě mezinárodní a jedno vnitrostátní letiště) i vodní doprava (Moselský kanál mezi Metami a Rýnem).

Mety využívají všech výhod evropského potenciálu. Jsou součástí průmyslové konurbace Mety-Thionville. Městská oblast Met má klíčové postavení v seskupení významných blízkých evropských měst jako jsou Lucemburk, Nancy a Saarbrücken. Oblast má řadu příležitostí: obchod a finanční instituce, výzkumné laboratoře, univerzity. Město má na evropské úrovni potenciál 75 milionového trhu v akčním rádiu s průměrem 200 milionů obyvatel.

Zavedením nových technologií, které pečlivě respektují jejich historické dědictví, městskou ekologii a rozvoj firem se ve městě s bohatou historií nyní soustřeďují na řízení vlastní budoucnosti. S rostoucí populací a vysokou úrovní školení a vzdělávání se stalo vysoce dynamickým. Mezi rokem 1982 a 1999 vzrostla populace města o 0,41 procenta za rok, což pozitivně ovlivnilo i zaměstnanost. Této demografické vitalitě město vděčí i za věkové rozložení populace, která stále mládne. Přibývá více mladých lidí v produktivním věku a více studentů. To vede ke vzrůstu počtu mladých rodin. S nárůstem počtu high-tech firem a výzkumných center, zvláště v Technologickém parku, mají mladí obyvatelé v produktivním věku vyšší procento v řídících úrovních podniků.

Celkově tu roste počet kvalifikované a vysoce kvalifikované pracovní síly.

Proces restrukturalizace regionu měl tyto charakteristické znaky:

  1. Zastavení neperspektivních továren a provozů.
  2. Vytvoření volných prostranství a narušení urbanizace (většina továren byla umístěna na centrální úrovni měst).
  3. Vznik sdružení obcí
  4. Vznik veřejných státních zařízení zaměřených na rekonverzi regionu.
  5. Zapojení profesních zájmových skupin do procesu a školských zařízení.
  6. Zapojení soukromého sektoru do restrukturalizace v přípravných fázích, realizačních i dokončovacích.

Díky strategickému položení města a nádhernému životnímu prostředí se Mety staly jedním z nejatraktivnějších evropských měst.

Úrovně organizace restrukturalizace regionu

Evropská unie zajišťovala pomoc při restrukturalizaci průmyslových regionů zejména v její počáteční fázi, která vyžaduje tuto pomoc.

Stát se cítil zavázán k provádění konverze starých průmyslových regionů. Počáteční centralismus Paříže byl překonán a stát svoje aktivity zaměřil na koordinaci činností municipalit. K tomu využíval dva základní nástroje:

Na úrovni regionu se do restrukturalizace zapojují všechny sektory, veřejný, smíšený a soukromý.

Veřejný sektor a jeho úloha při rekonverzi

Na úrovni veřejného sektoru působila s podporou státu veřejná státní zařízení a obce, respektive sdružení obcí, což jsou nestátní veřejnoprávní korporace. Pro pomoc při vytváření průmyslových zón, vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů byly v Lotrinsku na úrovni kraje, departementů a okresů vytvořeny různé podniky veřejnoprávního i soukromého charakteru. Patří k nim například CAPEM, organizace pro ekonomický rozvoj Generální rady departmentu Moselle, jejímž cílem je vyhledávat domácí i zahraniční investory, propagovat průmyslové zóny, hledat způsoby financování. K tomu má zřízené pobočky i v zahraničí.

Veřejná státní zařízení

K těmto zařízením patří například EPML - Veřejná organizace metropole Lotrinska. Tato zařízení měla za úkol:

Finanční prostředky pro veřejná státní zařízení

Finanční prostředky získávala tato zařízení :

  1. z daní občanů (konkrétně 0.5 procenta z daně z nemovitosti)
  2. z pozemků
  3. z půjček (státních)
  4. ze služeb.

Finanční plán veřejných zařízení

Zdroje: vlastní fondy, státní fondy, regionální fondy, evropské fondy. Evropské fondy maximálně dotují ve výši desetinásobku vlastních zdrojů.

Plán je využit ke zpracování studií na rekultivaci území a k připravenosti pro ekonomické využití nebo navrácení přírodě.

Hlavním problémem, který řeší veřejné státní zařízení, je rekultivace území a budov.

Studie řešící tento problém měla obvykle tyto části:

  1. Rekultivace území, která probíhala v několika fázích:
    1. situační analýza – zkoumala a vyhodnocovala kvalitu terénu a půdy a míru jejich poškození
    2. analýza nákladů – vyčíslení nákladů na zkvalitnění a rekultivaci půdy
    3. extrakce znečištěné půdy a úprava terénu
  2. Adaptace budov se částečně financovala veřejnými státními institucemi, konečnou podobu jim dal zahraniční investor, který zde měl zájem podnikat. Cílem bylo připravit budovu v takovém stavu, aby byla prodejná za tržní cenu investorovi.

Přínosy

Veřejné státní zařízení nemá zájem získat zisk. Zahraničnímu investorovi jsou odpuštěny daně (záleží to na rozhodnutí příslušného města, obvykle maximálně pět let). Přínosem pro region je vytvoření nových pracovních míst, na kterých má zájem stát, region, obec i Evropa.

Význam státních veřejných zařízení pro rekonverzi:

  1. Zajišťují předpřípravnou fázi pro vznik průmyslových zón.
  2. Organizují prodej rekultivovaných území obcím a jejich sdružením a soukromému sektoru
  3. Část starých průmyslových regiónů vracejí přírodě.
  4. Organizují komercionalizaci průmyslových zón.

Obce a sdružení obcí jako veřejnoprávní nestátní korporace

Úkolem obcí a sdružení obcí bylo nakupovat vhodné pozemky pro vznik průmyslových zón, výstavbu bytů a sociální infrastruktury.

Poradním orgánem obcí je především oddělení urbanizace departementu Moselle. Cílem práce tohoto oddělení je tvorba územních plánů. Územní plánování v regionu má svoji relativní volnost, musí však respektovat zákonný rámec vymezený státem.

Postup územního plánování:

  1. Tvorba územního plánu na úrovni sdružení obcí.
  2. Rozpracování plánu na úrovni samostatné obce.
  3. Výkup pozemků pro zóny činnosti.
  4. Vyřazení některých zón z územního plánu pro jiné účely.

Všechny plány jsou vytvářeny v úzké součinnosti s veřejným míněním, jehož průzkum obvykle předchází formulaci návrhu. První podoba plánu je vyvěšena na úřední desce a všichni zainteresovaní se mohou vyjadřovat k obsahu plánu a jeho struktuře.

Územní plán má tzv. zóny urbanizované, určené k ekonomickému využití v krátkodobém a střednědobém horizontu, a zóny neurbanizované, určené pro výstavbu v budoucnosti.

Obec nakupuje pozemky od veřejných státních organizací a soukromého sektoru, kde využívá předkupního práva. Probíhá vyhlášení veřejného zájmu, při němž může obec vykupovat pozemky i bez souhlasu majitele (cena je určována na základě normativů a tržní ceny).

Obecní plán je orientován na více sektorů, kromě ekonomického využití pozemků pro výstavbu průmyslových zón, jsou pozemky přidělovány pro bytovou výstavbu, pro výstavbu kulturních a sportovních zařízení pro obyvatelstvo, pro rozvoj obchodní vybavenosti atd. Pro každý sektor existují normativy a požadavky na jeho výstavbu a rozvoj vymezené v zákonech a prováděcích předpisech ústředních orgánů.

Vykoupené pozemky a budovy od veřejných státních zařízení a soukromníků jsou vybaveny potřebnou technickou infrastrukturou. Po provedení potřebných prací prodává obec stavební parcely pro jednotlivé investory, zahraniční i tuzemské, malé i velké.

Pokud by obec nebyla vlastníkem v momentu, kdy dává stavební povolení, tak si nechává zaplatit za infrastrukturu, kterou tam vybudovala.

Smíšený sektor

Spojením několika subjektů odlišného právního postavení vznikají tzv. smíšené podniky, které se podílejí rovněž na restrukturalizaci regionu. Tyto smíšené podniky spolupracují se státem, veřejnými státními zařízeními a starosty obcí. V Lotrinsku je takovýmto smíšeným podnikem Společnost pro výstavbu a rekultivaci poddolovaných oblastí Lotrinska (SEBL), akciová společnost, kde hlavními akcionáři jsou region Lotrinsko, departmenty Meurthe et Moselle, Moselle, Meuse, Des Vosges, spořitelna, regionální průmyslová a obchodní komora Lotrinska, zemědělská komora Lotrinska a obchodní a průmyslové komory jednotlivých departmentů. Ve správní radě jsou i další průmyslové podniky a sdružení obcí.

Cíle a úkoly sdružení:

  1. Zpracování studie (projektu) zahrnující možnosti využití území pro ekonomický rozvoj lokality (komplexnost její podoby zajišťuje účast různých odborníků jako např. technici, urbanisté, ekonomové, právníci atd.)
  2. Nákladová analýza odhadující ceny a nákladovost navrhovaných opatření je podkladem pro rozhodování o dalším postupu, zda pokračovat tímto směrem nebo práce zastavit.

Pokračování vyžaduje souhlas obcí, potvrzení jejich konkrétní účasti na realizaci projektu a hledání zdrojů financování. Následují další kroky:

  1. Nákup se rekultivovaných pozemků
  2. Podrobné rozpracování původní studie
  3. Potvrzení konkrétní výše finančních nákladů - půjčky u bank, garance obcemi
  4. Výstavba průmyslové zóny s potřebným příslušenstvím (v garanci obce)
  5. Zahájení komercionalizace zóny nebo informování příslušné organizace o připravenosti zóny

Soukromý sektor

Soukromý sektor a jeho podniky participují na restrukturalizaci regionu prostřednictvím institucí, které spolupracují na přípravě podnikatelských inkubátorů respektive průmyslových zón a které v těchto zónách vyvíjejí svoji podnikatelskou činnost.

Mezi spolupracující instituce patří také realitní agentury, které zprostředkovávají pronájmy a prodeje, provádějí poradenskou činnost v této oblasti jak pro tuzemské zájemce, tak i exportují své služby pro zahraniční podniky.

Konkrétně se zabývají:

Z realizovaných prodejů mají tyto agentury určitá procenta (provize) z uskutečněného obchodu, jakožto získávají prostředky z poradenských činností. Tyto agentury nejsou vlastníky pozemků ani budov. V Lotrinsku se těmito činnostmi zabývá jedna regionální agentura, kromě ní tam jsou ještě další, které mají celostátní působnost a pobočky po celé Francii.

Obchodní a průmyslová komora

Významné postavení mají v procesu restrukturalizace profesní společenstva. Z nich nejvýznamnější pak Obchodní a průmyslová komora.

Činnost komory se dotýká

Finanční prostředky získává komora z vkladů podniků (ve Francii existuje povinnost členství v profesních komorách), ze svých vzdělávacích i poradenských aktivit, z EU, od státu, regionu, kraje a okresu, v současnosti především z podnikatelské činnosti v oblasti infrastruktury.

Charakteristika hlavních aktivit:

Mezi výsledky speciálních aktivit patří:

Podnikatelské inkubátory a průmyslové zóny

V odborné literatuře najdeme několik definic podnikatelského inkubátoru. Stručně řečeno se jedná o ochranné prostředí pro začínající podnikatele. Restrukturalizace regionů a zavádění nových technologií vyžaduje kapitálovou podporu a vytváření vhodných podmínek pro ověřování inovačních záměrů. Vytvářet takovéto ochranné prostředí je spojeno se snahou nejen pomoci při technologické stránce podnikání, ale i při organizačních a finančních problémech. Velmi důležité je zajistit spolupráci všech zainteresovaných institucí, a proto dnes vznikají inkubátory, které soustřeďují na jedné ploše instituce zabývající se vědou, výzkumem a výrobou. Jsou zde umísťována školská zařízení různých stupňů, učňovských škol, středních škol i škol vysokých, jež mohou úzce spolupracovat s praxí. Budují se zde i další zařízení pro organizování různých seminářů, konferencí a školících programů pro různé zájemce. Jádrem jsou většinou malé a střední podniky, které potřebují onu podporu. Příčiny vzniku podnikatelských inkubátorů nespočívají jen v naléhavé potřebě řešit problém nezaměstnanosti, ale i v obtížném a zdlouhavém zavádění výsledků technologického výzkumu do praxe. Při restrukturalizaci starých průmyslových regionů je třeba zmírnit tyto komplikace.

Vznik průmyslových zón

Vznikající průmyslové zóny jsou budovány s cílem vytvářet určité příznivé a tvůrčí prostředí pro podnikatele a další instituce, které s nimi spolupracují. Tyto zóny nejsou určeny pouze začínajícím podnikatelům, ale slouží i k přilákání již zkušených investorů včetně zahraničních. Ve vyspělých zemích průmyslové zóny nesoustřeďují na jedné ploše pouze výrobní podniky, jak je tomu v ČR, ale rovněž další spolupracující zařízení. Spolupráce mezi nimi přináší oboustranný užitek a úzké spojení teorie s praxí. Profil průmyslové zóny tak nemá charakter jenom vědeckého centra nebo technologického centra či podnikatelského, ale obvykle soustřeďuje na území průmyslové zóny všechny tyto aktivity, i když jejich konkrétní podíl může být v jednotlivých zónách odlišný.

Pro pomoc při vytváření průmyslových zón, vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů byly v Lotrinsku na úrovni kraje, departamentů a okresů vytvořeny různé podniky veřejnoprávního i soukromého charakteru.

Průmyslové zóny vznikaly v několika fázích:

V první fázi vykupovala veřejná státní zařízení poškozená území a budovy. Vykoupená území se rekultivovala a adaptovaly budovy. Následoval jejich prodej (formou půjčky, která se mohla splácet až se pro kupující stala zóna ziskovou) soukromým osobám (podnikům) nebo obcím a sdružením obcí, jež jsou zakladateli průmyslových zón.

Obce a jejich sdružení nakupovaly rekultivovaná území a budovy k dalšímu zhodnocení a pronájmu tuzemským i zahraničním investorům. Výběr investorů se prováděl na základě socioekonomického profilu obyvatelstva, jeho pracovních schopností a možností adaptace a rekvalifikace.

Propagace průmyslových zón

Všechny průmyslové zóny v oblasti Moselle mají jednotný způsob úpravy propagačních materiálů. Tyto materiály zpracovává CAPEM, Organizace pro ekonomický rozvoj zřizovaná Generální radou departementu Moselle. Posláním CAPEM je propagovat departement vyhledávání francouzských a zahraničních investorů a vytvářet projekty v oblasti průmyslu a terciálního sektoru. Nabízí ve spolupráci s dalšími partnery a svými pobočkami v zahraničí služby zahraničním investorům. Propagační materiály jednotlivých zón pro případné zájemce uvádějí následující data, většinou ve francouzštině, italštině, němčině a angličtině. Kromě toho každá zóna vydává vlastní ročenky, kde informuje také o organizacích umístěných v zóně.

A) technické informace:

B) Spojení:

C) Zařízení a sítě:

D) Sociální, kulturní a zábavná zařízení:

V Europoli Sarreguemines-Hambach je k dispozici i univerzita, Všeobecně vzdělávací střední škola, odborné a technické střední školy zaměřené na elektroniku, mechaniku, výrobu spojenou s počítačovými technologiemi a průmyslovou údržbu. Universitní technologický institut poskytuje vzdělávání v oblasti marketingu, logistiky a dopravy.

Restrukturalizace a problematika rekvalifikace pracovníků

Starý průmyslový region měl vzhledem ke své výrobní orientaci značné problémy s rekvalifikací pracovníků na jiné progresivní obory. V šedesátých letech minulého století pracovala většina obyvatelstva v hornictví při těžbě uhlí (v Metách a stejně ve Forbachu asi 40 000 horníků), ocelářský průmysl (50 000 osob) představoval svou kapacitou dvě třetiny výkonu Francie. Dnes se otevírají a rozvíjejí odvětví, orientovaná na výrobu stavebních materiálů, skleněných izolací, dieselových motorů (největší výroba na světě, plně automatizovaná). Automobilový průmysl se prudce rozvíjí. Těmto technologickým změnám a nové výrobní orientaci bylo nutno přizpůsobit a adaptovat pracovníky.

Východiskem byly socioekonomické studie profilu obyvatelstva, jež byly součástí komplexních studií restrukturalizace regionu. Výhodou bylo, že populace byla zvyklá pracovat v nepřetržitých směnách. Při vytváření průmyslových zón se zohledňovala dopravní dostupnost zaměstnanců, i když mobilita obyvatelstva se zvyšovala a lidé byli ochotní za prací cestovat. Výchozí kvalita populace byla jedním z prvních motivů vstupu zahraničních investorů, kteří měli zájem výrobu koncentrovat a nechtěli mít pobočky rozptýlené po celé Evropě.

Přesto zde existoval problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků, zejména inženýrských kádrů, které dávaly přednost zaměstnání v blízké Belgii, Lucembursku či Německu. Zejména tomu nahrávala aktivní politika přijímání velkých skupin i veřejná politika v Lucembursku (daňový ráj). V Německu jsou výhodnější podmínky pro získání pozemků na výstavbu rodinných domů a také se zde platí menší daně. Na rekvalifikaci pracovních sil se podílely obchodní a průmyslové komory a úřady práce. Novým podmínkám se přizpůsobil i školský systém na úrovní středního školství, učňovského i vysokoškolského.

Hlavní znaky dopravní infrastruktury Lotrinska

Hlavní silnice

Spojení severu s jihem: A 31 dálnice Lucemburk - Lyon.

Spojení východu se západem: A4 dálnice Štrasburk, Saarbrücken, Paříž.

Železniční doprava

Průměrná denní přeprava: 20 000 cestujících a 80 vypravených vlaků.

Přímé vlaky: Dijon, Lille, Lyon, Marseilles, Nice, Paříž, Štrasburk, Toulon. Mezinárodní vlaky: Berlín, Brusel, Frankfurt, Saarbrücken, Švýcarsko a severní Itálie.

Letecká doprava

Letiště: Metz-Nancy-Lorraine.

Lety do: Bordeaux, Lille, Lyon, Marseilles, Nantes, Nice, Paříž, Toulouse, Montpellier

Využití mezinárodního letiště v Lucembursku Metz-Frescaty, soukromé a obchodní lety.

Vnitrozemské vodní kanály

Moselský kanál: přístup k Severnímu moři

Mety - největší nákladní přístav pro obilí, kapacita nakládky a překládky 4 miliony tun ročně, kapacita skladových prostorů 400 000 tun.

Pramen: Propagační materiály města Mety 2001

Další informace [nápis]
Číslo 1-2/2005
Časopis Veřejná správa č. 1-2/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail