Téma

4. díl seriálu
“Územní pracoviště ÚZSVM”

Vážení čtenáři,
dnes Vám v rubrice časopisu Veřejná správa věnované činnosti jednotlivých Územních pracovišť ÚZSVM představuji Územní pracoviště Ostrava. Rozsah jeho územní působnosti je dán působností Krajského soudu v Ostravě. Místní příslušnost Územního pracoviště Ostrava tak zasahuje do tří krajů - Moravskoslezského kraje, kde se nacházejí odbory Odloučené pracoviště Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava, Olomouckého kraje – odbory Odloučené pracoviště Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk a Zlínského kraje, kde se nachází odbor Odloučené pracoviště Vsetín. Celkem Územní pracoviště Ostrava zahrnuje jedenáct odborů odloučených pracovišť. Geograficky rozmanitá oblast, kde se rozprostírají nejvyšší moravské hory Jeseníky a Beskydy s nádhernou i drsnou přírodou, kraj rovinaté Hané s chráněnou krajinnou oblastí, i oblastí s velmi starým osídlením a památkovou rezervací, kraj romantických a malebných zákoutí Valašska a Slezska s pozoruhodnou lidovou architekturou, ale i kraj poznamenaný hornickou činností – tak lze krátce charakterizovat rozsáhlý region, náležící do působnosti Územního pracoviště Ostrava.

Ing. KAROL SIWEK,
ředitel Územního pracoviště Ostrava, ÚZSVM

Územní pracoviště Ostrava se představuje

MILADA VYČICHLOVÁ,
asistentka ředitele ÚP Ostrava

Podle § 29 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, převzaly v druhé polovině roku 2002 odbory odloučených pracovišť agendu operativní evidence od tehdy ještě fungujících okresních úřadů a další agenda přešla po zrušení okresních úřadů podle zákona č. 320/2002 Sb., části CXVII., bod 14. Územní pracoviště Ostrava (dále jen ÚP Ostrava) hospodaří a nakládá v současné době s přibližně 31 tisícem pozemků a s 960 stavbami různého charakteru, a tímto počtem nemovitého majetku se řadí na první místo ze sedmi územních pracovišť.

Základními právními předpisy pro hospodaření a nakládání s veškerým majetkem státu jsou zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. Rozsáhlou agendu tvoří bezúplatné převody pozemků podle § 60a zmiňovaného zákona o majetku České republiky. Jsou to pozemky tvořící jeden funkční celek s bytovým domem nebo rodinným domem, popř. garáží, které získali členové družstva do vlastnictví. Za první pololetí 2004 bylo vyhotoveno 2 431 darovacích smluv, a to jak s fyzickými osobami, tak s bytovými družstvy. Této agendě je stále věnována velká pozornost, počet převodů se průběžně zvyšuje v návaznosti na převody bytových jednotek z bytových družstev na fyzické či právnické osoby, řeší se zdlouhavé případy, a to z důvodů neukončených dědických řízení, případně probíhajících vlastnických změn bytů, opatrovnických řízení a zejména z důvodu nezájmu uzavření darovacích smluv ze strany fyzických osob.

Dále se uskutečňují převody pozemků k objektům výrobních a spotřebních družstev (dle § 60c zák. č. 219/2000 Sb.), kterých bylo za první pololetí 2004 provedeno 95. Ve většině případů teď probíhá vkladové řízení na katastru nemovitostí.

Nakládání s majetkem státu podle § 9 zák. č. 219/2000 Sb., jsou právní vztahy mezi ÚZSVM, který je příslušný hospodařit s pozemky a vlastníky objektů na těchto pozemcích, upraveny formou nájemních smluv a jsou v převážné míře vedena další řízení ve směru převodu vlastnických práv k pozemkům na vlastníky objektů. Tato řízení jsou v mnoha případech značně administrativně náročná, vzhledem ke specifikům zejména pohraničních okresů Bruntál, Jeseník, Karviná – složitost dohledávání nabývacích listin, převody majetku v předcházejícím období apod. Vedou se jednání s obcemi k bezúplatnému převodu pozemků v obytných zónách s meziblokovou zelení, tvořících plochu veřejného prostranství kolem obytných domů a dalších objektů občanské vybavenosti, na kterých jsou umístěny silnice, parkoviště, chodníky, hřiště, zastávky MHD, oddychové zóny apod.

Nemalé problémy přináší agenda převzatá po okresních úřadech, týkající se příspěvku na individuální bytovou výstavbu. ÚP Ostrava eviduje objem poskytnutých příspěvků k individuální bytové výstavbě v celkové výši 916 359 936,- Kč, u nichž pravidelně sleduje plnění podmínek a v případě negativních zjištění vymáhá poskytnuté státní příspěvky. V opačném případě provádí výmazy omezení převodu nemovitostí a rušení zástavního práva v katastru nemovitostí. Jednou z priorit ÚZSVM je převod administrativních budov po bývalých okresních úřadech, které ÚZSVM pro svou činnost nepotřebuje, na jiné organizační složky státu, případně na obce zabezpečující výkon státní správy. ÚP Ostrava provádí bezúplatné převody majetku státu ve veřejném zájmu na obce či města. Například odbor Odloučené pracoviště Vsetín převedl budovu bývalého Domu dětí a mládeže ve Valašském Meziříčí, která nebyla již delší dobu využívána a její uvedení do provozuschopného stavu by si vyžádalo investici kolem šesti milionů korun, na město Valašské Meziříčí, které má záměr ji účelově využívat v programech integrace národnostních menšin. Dle schváleného harmonogramu přebírání hraničních přechodů bylo již převzato devět hraničních přechodů - odbor Odloučené pracoviště Bruntál převzal hraniční přechody Osoblaha, Krnov a Bartultovice, odbor Odloučené pracoviště Jeseník převzal hraniční přechody Bílý Potok a Zlaté Hory, na Vsetínsku bylo dokončeno převzetí hraničního přechodu Střelná, dále odbor Odloučené pracoviště Karviná převzal hraniční přechod Karviná-Ráj a Petroviče u Karviné a odborem Odloučené pracoviště Frýdek-Místek bylo ukončeno převzetí hraničního přechodu Bílá-Konečná. V části objektů vykonává svou činnost nadále Služba cizinecké a pohraniční policie a Celní správa ČR a nevyužité prostory budou realizovány v souladu se zákonem o majetku státu. Připravujeme se na převzetí ještě tří hraničních přechodů – Mikulovice, Mosty u Jablunkova a Chotěbuz.

V roce 2005 čeká ÚP Ostrava přebírání pozemků od Agentury ochrany krajiny a přírody ČR, které jsou součástí zvláště chráněných území a nacházejí se současně v zastavěných územích obcí (dle zák. č. 485/2004 Sb.).

Nejrozmanitější movitý majetek připadá státu z trestné činnosti, z nálezů, z odúmrtí a z dědictví. Tento majetek je veden v tzv. operativní evidenci. Zpravidla se jedná o věci s nulovou hodnotou, které se následně likvidují na náklady státu. Z dědictví a z odúmrtí nabývá stát spíše nemovitosti, předměty z drahých kovů a kamenů, cenné papíry, vklady na vkladních knížkách, majetkové podíly v družstvech a jiných společnostech než akciových.

ÚP Ostrava řeší rovněž problematiku pozemků, které se nacházejí v dobývacích prostorech. Známou oblastí je zejména území odboru Odloučeného pracoviště Karviná. Tento obtížně řešitelný problém vyplývá z charakteristiky okresu jako jednoho velkého Chráněného ložiskového území černého uhlí. V souladu se zákonem č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb., požádaly organizace a. s. Carbon Invest o převod kolem 700 pozemků v osmi dobývacích prostorech v devatenácti katastrálních územích, což tvoří zhruba pět procent pozemků, s nimiž je ÚZSVM příslušný hospodařit. Tímto zákonem došlo na vyznačeném území k zablokování jakýchkoliv úprav majetkových vztahů k pozemkům státu – prodeje, nájmu, výpůjčky – a nelze upravit majetkové vztahy ani s majiteli staveb na pozemcích ve vlastnictví státu.

Odbory Odloučené pracoviště se rovněž zabývají problematikou hrobových příslušenství. Tato agenda může být do budoucna pro ÚZSVM velkou zátěží. Na základě příslušných ustanovení zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, zjišťují provozovatelé veřejných pohřebišť (zpravidla obce) vlastníky náhrobků, hrobek a hrobových zařízení. Pokud se vlastník o věci ve stanovené lhůtě nepřihlásí, bude s nimi naloženo jako s věcmi opuštěnými a je povinností státu, tedy ÚZSVM, se o ně postarat. Ze zkušeností je známo, že o tyto věci není zájem a jejich údržba je nákladná. Například odbor Odloučené pracoviště Opava eviduje v operativní evidenci přes 450 hrobek a hrobových příslušenství, které se převážně nacházejí na Městském hřbitově v Opavě. Dle sdělení Památkového ústavu v Ostravě bude celý hřbitov prohlášen za památkově chráněný areál. Návrh vybraných hrobek byl zaslán na Ministerstvo kultury ČR k prohlášení za kulturní památku. Jednou z nich je Grauerova hrobka, která je postavena z bílého mramoru s použitím barevných vitrážových skel, umělecky velmi hodnotných.

Na ÚP Ostrava se také můžeme setkat se správou majetku jiných vlastníků, a to na základě rozhodnutí soudu či státního zástupce o zajištění majetku nebo věcí v trestním řízení. Zákonné předpisy k tomuto postupu začaly platit teprve od začátku roku 2004 (zák. č. 279/2003 Sb.). Například Odbor Odloučené pracoviště Frýdek-Místek byl pověřen správou téměř šedesáti nemovitostí s hodnotou více jak 21 milion korun. Jedná se například o naprosto zdevastovaný areál rekreačního střediska, rodinné domy, polyfunkční objekty, pozemky nebo dokonce i o kulturní památky (zámek v Hnojníku).

ÚP Ostrava se potýká s následky povodně, která katastrofálním způsobem zasáhla severní část Moravy v roce 1997. Jde o stavby, které byly z prostředků státního rozpočtu vybudovány v následujících měsících a letech po povodních a které měly význam ve stabilizaci svahových deformací. Těchto tzv. “sesuvů” je nejvíce v okrese Vsetín (52) a Frýdek-Místek (28). Jedny svým zakotvením do terénu již splnily svůj význam, u jiných je jejich další správa z hlediska potřeby dlouhodobého sledování svahových deformací aktuální. V těchto případech se jedná o měření a monitorování svahových území, které se v současné době již mnohdy nijak neliší od okolí.

Je rovněž nezbytné upozornit na právní spory, které vede Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie Jeruzalémské, dříve Řád německých rytířů, proti ÚZSVM, a to na určení vlastnického práva k nemovitostem, které se nacházejí zejména na území odboru Odloučené pracoviště Bruntál.

Jeseník: Pomoc ochraně přírody

Chráněný živočich kuňka žlutobřichá (bombina variegata) byl v roce 2003 objeven na území lomu v Supíkovicích na Jesenicku. Pokud by nedošlo k přemístění kuňky na jiné území, hrozilo zastavení provozovny a zrušení kolem dvaceti pracovních míst.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových umožnil přesun zvláště chráněného živočicha z těžebního prostoru na svůj pozemek. Odbor Odloučené pracoviště Jeseník ÚZSVM (Územní pracoviště Ostrava) totiž hospodaří s pozemkem, který vyhovuje těmto obojživelníkům. Pro vylepšení vodních poměrů pozemku ve vztahu k organizmům vázaným na životní prostředí, dal ÚZSVM souhlas k vyhloubení vodních tůněk tak, aby v nich byla voda i v období sucha, a  tím se umožnil nerušený rozvoj živočicha. ÚZSVM tak přispěl nejen k ochraně životního prostředí, ale také k zachování pracovních míst v okrese s vysokou nezaměstnaností. Kuňka žlutobřichá je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., zařazena mezi ohrožené druhy živočichů, je chráněna EU a řadí se k zájmovým druhům Soustavy NATURA 2000.

Další informace [nápis]
Číslo 1-2/2005
Časopis Veřejná správa č. 1-2/2005
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail