VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 49
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Petr Vodka,
Kuřim

Když ředitel školy odchází

V souvislosti s povinným přechodem školských zařízení na tzv. právní subjektivitu,1) ke kterému došlo k 1.1.2003, bylo možné zaznamenat diskuse nad nejedním právním problémem vážícím se k postavení škol.2) Mnohé otázky zazněly na téma obsazování a uvolňování ředitelů škol v jejich funkcích. Praxe si na ně odpovídá různě a zdá se, že ne vždy jednotně, ba uspokojivě. Jeden z těchto dotazů zní: Kdo bude stát v čele školy poté, co bude její ředitel odvolán z funkce nebo se jí sám dobrovolně vzdá?

Prameny právní úpravy

Právní úpravu obsazování funkce ředitele školy nalezneme v zákoně č. 546/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších změn a předpisů. Vedle tohoto speciálního předpisu tu samozřejmě stojí zákoník práce, kde je zachycena obecná úprava jmenování do vedoucí funkce. Své místo zde zaujímá i krajské a obecní zřízení. Přitom zákon o státní správě a samosprávě ve školství, zákon o krajích a zákon o obcích budou patřit mezi předpisy správního práva a zákoník práce mezi prameny práva pracovního. Školy podle prvně zmíněného zákona zřizují především obce a kraje v samostatné působnosti3) a to v právní formě příspěvkových organizací, které mají samostatnou právní subjektivitu.4) Školy jsou tedy právnické osoby odlišné od zřizujícího územněsprávního celku.

Ke zřizovatelským funkcím územně samosprávného celku, jak si dále ukážeme s jistou ingerencí státní správy, patří i obsazování funkce ředitele školy jmenováním a tomu odpovídající oprávnění zřizovatele ředitele školy z funkce odvolat. Vzhledem k tomu, že škola má postavení samostatné právnické osoby, jedná se o případ tzv. vnějšího jmenování.5) Ředitel školy je tak zaměstnancem školy a nikoliv obce, která ho do funkce ustavuje. Jmenováním je zakládán pracovní poměr fyzické osoby obsazované do funkce ředitele, pokud nejde o případ, kdy je ředitelem jmenován zaměstnanec školy, jehož pracovní poměr vznikl již dříve na základě pracovní smlouvy. Pak by se jednalo pouze o změnu sjednaného druhu práce s důsledky s tím souvisejícími.6)

Polemika snad nebude o tom, že na úrovni obce bude k jmenování ředitele školy příslušná rada obce a na úrovni kraje rada kraje. Působnost rady kraje a obce tu bude založena ustanovením § 102 odst. 2 pís. b) obecního zřízení pro radu obce a pro radu kraje ustanovením § 59 odst. 1 pís. i) krajského zřízení. Podle týchž ustanovení budou rady územněsprávních celků rozhodovat i o odvolání ředitele z funkce. V této souvislosti odborná literatura hovoří o výkonu vnitřní působnosti statutárního orgánu obce,7) přičemž vlastní úkon ve vztahu k řediteli projeví navenek starosta obce, resp. hejtman kraje.8)

Jmenování a odvolání ředitele

V samostatné působnosti obec jmenuje a odvolává dle § 14 odst. 7 a 8 zákona o státní správě a samosprávě ve školství ředitele své školy se souhlasem krajského úřadu, jenž jej vyslovuje v přenesené působnosti. Obdobně kraj potřebuje podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o státní správě a samosprávě ve školství souhlas ministerstva školství. Zde došlo k významnému posílení pravomoci územněsprávních celků, neboť dřívější úprava9) svěřovala tuto pravomoc do rukou orgánu kraje v přenesené působnosti a ministerstvu, přičemž zřizovatelé vyjadřovali s jmenováním a odvoláním jen souhlas. Jmenování do funkce, které obejde zákonem předepsaný souhlas krajského úřadu, případně ministerstva, činí právní akt10) jmenování neplatným. Totéž platí o odvolání z funkce bez souhlasu kraje či ministerstva. Jde zde o zřetelný výraz zájmu státu působit směrem k řádnému fungování školské soustavy, který je ostatně patrný z celého zákona o státní správě a samosprávě ve školství.

Když ředitel odchází

Nyní se dostáváme k otázce, položené v úvodu. Uvolní-li se funkce ředitele školy, nabízejí se tu dvě možná řešení situace, kdy v důsledku odchodu ředitele zůstává jeho post prázdný a škola bez “pána”. Výše citovaná ustanovení zákona o státní správě a samosprávě ve školství totiž stanoví, že jmenování do funkce ředitele se děje na základě výsledku konkurzního řízení. Provedení konkurzního řízení si však vyžaduje jistý čas, neboť podzákonný právní předpis, vyhláška MŠMT ČR č. 72/2003 Sb., o sestavování konkursních komisí a pravidlech jejich činností při konkursním řízení na vybrané funkce v oblasti školství, stanoví přesný časový rozvrh, který musí být při provádění konkurzního řízení zachován. Vzniká tu tak určitá prodleva mezi okamžikem, kdy se funkce ředitele uvolní, a okamžikem, kdy může být jmenován ředitel nový při zachování všech zákonných podmínek.

Praxe se někdy snaží tuto situaci řešit tím, že vlastní úkon jmenování označí jako pověření. Jindy hovoří o jmenování, ale pro změnu do funkce pověřeného ředitele. Zákoník práce však institut pověření v daném smyslu nezná11) a zákon o státní správě a samosprávě ve školství zase nezná institut pověřeného ředitele.

Jedno z řešení nabídlo Ministerstvo školství v metodickém pokynu,12) kterým se snažilo ulehčit hromadnou transformaci školských zařízení na právní subjektivitu. Uvádí, že v případech, kdy se nepodaří včas provést konkurzní řízení, bylo by možné jmenování provést na dobu určitou do té doby, než by výsledky konkurzního řízení byly známy. Vyvstává zde ale otázka, zda by takové jmenování netrpělo právní vadou. I když zákon v této souvislosti výslovně o neplatnosti takového jmenování nehovoří, na rozdíl od vpředu popsané absence státního souhlasu se jmenováním či odvoláním ředitele.

Vhodnější řešení se nám nabízí z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o státní správě a samosprávě ve školství, které stanoví, že ředitel školy jmenuje a odvolává své zástupce (§ 27 odst. 4 zákoníku práce). Podle téhož ustanovení zákona o státní správě a samosprávě ve školství ředitel řídí školu a plní povinnosti vedoucího organizace. Opustí-li ředitel školu, škola nezůstane bez vedení. Jeho povinnosti a oprávnění automaticky přecházejí na zástupce ředitele školy, který bude ředitele zastupovat až do jmenování ředitele nového. Do nastalé situace tak nemusí svými úkony zřizovatel vůbec zasahovat a soustředí se na organizaci konkurzního řízení na nového ředitele školy. Zástupce ředitele se s odcházejícím ředitelem dohodne na jeho dalším pracovním zařazení na jinou vhodnou práci nebo učiní úkony směřující k ukončení pracovního poměru tohoto bývalého ředitele (§ 65 odst. 3 zákoníku práce).

Ani pisatel tohoto článku, který studuje Právnickou fakultu MU v Brně a působí ve veřejné správě, se nechce tvářit, že výše nastíněná řešení nejsou diskusní a nevyžadují si dalšího rozboru. Spíše směřuje k otevření debaty nad problémy školských zákonů, jejíchž interpretace nemusí být vždy snadná pro právníky, natož pro pedagogy.

Poznámky:

  1. Zákonem č. 284/2002 Sb. byl změněn zák. č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství, jehož ust. § 24 odst. 4 stanovilo, že obec nebo kraj, který je zřizovatelem školy, která nemá právní subjektivitu, zajistí změnu právní formy na příspěvkovou organizaci do ledna 2003.

  2. Pro zjednodušení se v textu hovoří pouze o školách, jedná se o školy základní a střední. Pod tímto označením však se mají přiměřeně na mysli i předškolní nebo školská zařízení.

  3. Školy může podle zákona o a státní správě a samosprávě ve školství zřizovat i Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže ČR.

  4. Postavení příspěvkových organizací územněsprávních celků je upraveno v zákoně č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

  5. Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník. Praha, C.H. BECK, 2001, str. 251 (Jmenování v pracovním právu-Bělina, M.)

  6. Jouza., L.: Slovník pracovního práva, 2. vydání, Praha, Polygon, 2001, str. 35. Jinak Galvas, M.: Pracovní poměr, aneb Co by měl vědět každý zaměstnavatel i zaměstnanec. Brno, Elita Bohemia 1995, str. 68.

  7. Ficner, T.: Obec jako subjekt obchodněprávních vztahů. Obchodní právo 2003, č.7-8, str. 6.

  8. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení – svazek 23, Praha, C.H.BECK 2002, str. 39 (Nález III. ÚS 721/2001).

  9. Stav před 1.1.2003, kdy nabyl účinnosti zákon. č. 284/2002 Sb., novelizující zákon o státní správě a samosprávě ve školství.

  10. Jelikož jmenování provádí orgán veřejné správy, je v článku použit termín právní akt. K tomu Knapp, V. Teorie práva, Praha: C.H. BECK, 1995, str. 145, který označuje právní akt svou podstatou za analogon právního úkonu.

  11. Spirit, M.: Zákoník práce s komentářem pro školy, předškolní a školská zařízení, Praha 2001, Portál, str. 36.

  12. Metodická pomoc školám, předškolním zařízením a školským zařízením zřizovaným obcí při přechodu na právní subjektivitu, Veřejná správa 2002, č. 38, čl. II bod 1.2.






Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |