VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 49 |
znak |
Osada v Nízkém Jeseníku, která získala první výsady snad již roku 1537, bývala kdysi označována jako horní město Hankštejn (Bergstadt Hangenstein). Převzala totiž název sousední vsi doložené od roku 1398, dnešní osady Skály. Zhruba současně s Horním Městem vzniklo rovněž hornické sídliště Najfunk, dnes osada Stříbrné Hory. Okolní zboží náležela k rabštejnskému panství, které bylo později spravováno ze zámku v Janovicích. V současnosti žije v obci s přidruženými osadami zhruba jeden tisíc obyvatel. Nejvýznamnější místní památkou je kostel zbudovaný původně v letech 1611-1612 pro protestanty a po požáru roku 1659 vybavený dvoupatrovými malovanými dřevěnými emporami. Přírodní zajímavostí je kaňonovité údolí s vodopády, které poblíž osady Rešov vytváří říčka Huntava.
V roce 1580, kdy došlo ke znovupovýšení Horního Města, bylo zřejmě pořízeno pečetidlo s ptákem, korunkou a hornickými kladívky, která ostatně nacházíme i v erbu tehdejší vrchnosti – Ederů ze Štiavnice (srov. znak Břidličné, S´ 95, č.24). Pečeť z roku 1642 je ovšem již čtvrcená s kozlem a obilným snopem převzatými z erbu jejich nástupců Hoffmannů z Grünbüchlu a dále s postavou horníka mezi dvojicí věží spojených hradbou a se zkříženým želízkem a mlátkem. Později se město vrátilo k starší variantě znaku s vynechanou korunkou. Barevnost znaku podle návrhu Jana Tejkala schválilo zastupitelstvo 20. prosince 2000 a definitivně byla kodifikována 11. května následujícího roku rozhodnutím předsedy PS PČR. Zároveň byl obci udělen prapor. Ve zlatém štítě stojí na zeleném návrší černý havran s červenou zbrojí podložený zkříženými černými hornickými kladívky na násadách přirozené barvy. Ve vztahu k někdejšímu sídlu vrchnosti, hradu Rabštejnu, lze znak vykládat jako mluvící (der Rabe – havran).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR