VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 46 |
příloha |
II. 0byvatelstvo, byty a bydlení
Dnešní Plzeňský kraj vznikl k 1. lednu 2000 podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústava České republiky), jako jeden ze čtrnácti nových krajů (VÚSC) ze sedmi okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov.
Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem České republiky a zaujímá 9,6 % její plochy. Počtem 550 688 obyvatel podle Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 je však až desátým krajem ve státě s podílem 5,4 % jejího obyvatelstva. Hustotou zalidnění 73 obyvatel na 1 km2 je na třináctém místě ve státě, jehož průměrné zalidnění činí 130 obyvatel na 1 km2.
Správní obvody obcí s rozšířenou působností vznikly k 1. lednu 2003 podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, jako nové územně správní orgány druhého stupně nahrazující zrušené okresní úřady a jejich obvody okresy. Jejich výčet se stal předmětem vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388/2002, o správních obvodech obcí s rozšířenou působností.
Na území kraje tak vzniklo celkem patnáct správních obvodů obcí s rozšířenou působností, jimiž se staly v abecedním pořadí Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.
Příspěvek obsahuje nejdůležitější údaje o jejich demografickém, sídelním a bytovém profilu na základě zpracování dat sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 a běžné statistiky pohybu obyvatelstva a bytové výstavby. Údaje vycházející ze sčítání 2001 i údaje o pohybu obyvatelstva a bytové výstavbě byly převedeny na územní stav správních obvodů a obcí k 1.
Území a obyvatelstvo
Ke dni sčítání 2001 bylo v kraji 506 obcí o průměrné rozloze 14,94 km2 s průměrným počtem 1 083 obyvatel. Obce Plzeňského kraje jsou rozlohou větší, než je celostátní průměr 12,60 km2, ale s menším počtem obyvatel, než činí celostátní průměr 1 635 obyvatel na jednu obec. Po sloučení obcí Jíno, Kaliště a Stropčice s obcí Švihov k 1. lednu 2002 a obcí Malesice a Lhota s městem Plzní k 1. lednu 2003 má kraj pouze 501 obcí. Základní charakteristiky o území a obyvatelstvu Plzeňského kraje dokumentují údaje v tab. 1.
Plzeňský kraj má již téměř vrchovinný charakter, s průměrnou nadmořskou výškou přesahující 400 m nad mořem. Sídla správních obvodů s rozšířenou působností obvodů jsou rozmístěna v nadmořské výšce od 323 m v Plzni až po Tachov v nadmořské výšce 504 m.
Dnešní Plzeňský kraj měl v historii své předchůdce, avšak v odlišné výměře. V roce 1672 byl jako Plzeňsko-Loketský kraj jedním ze sedmnácti krajů českých zemí v rozsahu asi 3 896 km2 s přibližně 75 000 obyvateli. V roce 1722 se odhaduje počet obyvatelstva uvedeného území na 110 000 obyvatel. V roce 1790 se uvádí mezi 24 tehdejšími kraji pro Plzeňský kraj podle L. Kárníkové 163 492 obyvatel, pro rok 1831 200 624 obyvatel a pro rok 1846 celkem 231 787 obyvatel s hustotou zalidnění 59 obyvatel na 1 km2 při průměrném zalidnění českých zemí 83 obyvatel na 1 km2.
K 1. lednu 2003 měl Plzeňský kraj, jak již bylo zmíněno, 501 obcí. Z nich připadalo na venkovské obce do 2 tis. obyvatel 459 obcí, na obce s 2-5 tis. obyvateli 29 obcí, měst
s 5-10 tis. obyvateli bylo 7 a měst s 10 tis. a více obyvateli bylo 6.
Mezi obce s 5-10 tis. obyvateli patří Stříbro (7 781 obyvatel), Nýřany (6 913 obyvatel), Přeštice (6 453 obyvatel), Horažďovice (5 716 obyvatel), Dobřany (5 666 obyvatel), Planá (5 400 obyvatel) a Nýrsko (5 109 obyvatel).
Hranici 10 tis. obyvatel překračovala začátkem roku 2003 v Plzeňském kraji města Plzeň (165 259 obyvatel), Klatovy (23 033 obyvatel), Rokycany (14 305 obyvatel), Tachov (12 696 obyvatel), Sušice (11 462 obyvatel) a Domažlice (11 048 obyvatel).
Rozlohou je největší správní obvod Tachov (948 km2), který tím zaujímá 12,5 % území Plzeňského kraje. Má 27 obcí o průměrné rozloze 35,1 km2 s průměrným počtem 1 289 bydlících obyvatel, což znamená, že jeho obce jsou z hlediska průměrného počtu bydlících obyvatel na druhém místě v kraji. Druhým největším správním obvodem jsou Klatovy (906,4 km2), což představuje 12,0 % území kraje. Obvod má 44 obcí o průměrné rozloze 20,6 km2 s průměrným počtem 1 147 trvale bydlících obyvatel, což ho z hlediska demografické velikosti obcí řadí na třetí místo v kraji. Jako třetí největší správní obvod kraje je Sušice. Rozkládá se na 780,6 km2, čili 10,3 % území kraje a při 30 obcích mají její obce rozlohu 26,0 km2, což znamená druhé místo v kraji. Průměrný počet obyvatel obcí je však pod krajským průměrem, protože činí pouze 840 obyvatel. Jedná se o tři příhraniční správní obvody, jež zahrnují zalesněné území Českého lesa a Šumavy. V těchto třech správních obvodech je též největší průměrná rozloha obcí, jež se v nich nacházejí.
Nejmenším správním obvodem v Plzeňském kraji je obvod Blovice (222,5 km2). Jeho výměra je pouhých 2,0 % území kraje, rozloha obcí činí průměrně 11,7 km2 a průměrně mají 576 obyvatel, třetí nejnižší počet v kraji. Druhým nejmenším obvodem je obvod Horažďovice (258,7 km2) s 3,4 % podílem území kraje. Obce mají průměrnou rozlohu 12,9 km2 s průměrným počtem 613 obyvatel. Třetím nejmenším obvodem je Stod. Na rozloze 259,2 km2 je 24 obcí o průměrné rozloze 10,8 km2, která je rovněž třetí nejmenší v kraji. Počet obyvatel v obci je 869.
Správní obvod Plzeň má rozlohu 261,5 km2, zahrnuje 15 obcí a má 180 748 bydlících obyvatel, což z něj činí nejlidnatější obvod kraje. Má i nejvyšší hustotu zalidnění 691 obyvatel na km2, což je samozřejmé vzhledem k přítomnosti města Plzně v tomto obvodu. Obyvatelstvo plzeňského správního obvodu představuje 32,8 % obyvatelstva kraje. Na jednu obec připadá díky zahrnutí města Plzně do obvodu 12 050 obyvatel. Po vyloučení města Plzně s jejími 165 259 obyvateli však ostatní obce mají v průměru pouze 1 106 obyvatel, čili přibližně tolik, kolik mají obce v obvodu Klatovy (1 147).
Největší rozlohy obcí jsou v obvodech Tachov (35,1 km2), Sušice (26,0 km2) a Kralovice (20,6 km2). Nejmenší obce z hlediska rozlohy území mají obvody Rokycany (8,5 km2), Přeštice (9,0 km2) a Stod (10,8 km2).
Nejvyšší průměrné počty obyvatel připadajících na jednu obec má obvod Plzeň (12 050), Tachov (1 289) a Klatovy (1 147). Na opačném konci srovnání jsou demograficky nejmenší obce v obvodu Nepomuk (434), Kralovice (499) a Blovice (576).
Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 zjistilo na území Plzeňského kraje 550 688 obyvatel. Vedle obyvatel s trvalým pobytem v České republice jsou do tohoto počtu zahrnuti i cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem v České republice delším než 90 dnů, jak bylo podle mezinárodních doporučení nově vymezeno i “obyvatelstvo České republiky”. Uvedeným počtem obyvatelstva zaujímá Plzeňský kraj desáté místo, ovšem hustotou zalidnění 73 obyvatel na 1 km2 je kraj až na třináctém místě ve státě.
Hustota zalidnění je značně územně diferencována s vysokým počtem obvodů s nejnižšími hodnotami v celé České republice. Jde konkrétně o tyto obvody: Sušice 32,3 obyvatel/km2 (nejnižší hodnota v ČR – pořadí 206.), Kralovice (33,3 obyvatel – pořadí 204.); Nepomuk (36,5 obyvatel – pořadí 202.) a Tachov (36,7 obyvatel – pořadí 201.). Z toho plyne, že čtyři obvody kraje patří mezi šest obvodů v ČR s nejnižší hustotou zalidnění. Pouze plzeňský obvod překračuje celostátní průměr.
Cenzové domácnosti jsou hlavním předmětem analýzy domácností. Jsou totiž jaderným prvkem domácností, a to z důvodu své struktury. Nejpočetnější societou v rámci cenzových domácností jsou úplné rodiny. V roce 2001 jich bylo v Plzeňském kraji 129 647, takže představovaly 55,8 % úhrnu cenzových domácností. Tím se jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi lišilo od zastoupení celostátního, kde tvořily 54,6 % úhrnu cenzových domácností.
Druhou skupinu představují neúplné rodiny. V Plzeňském kraji jich bylo 29 160. Jejich podíl z úhrnu cenzových domácností byl 12,5 % proti 13,5 % v úhrnu republiky.
Třetí skupinu cenzových domácností představují domácnosti jednotlivců. V Plzeňském kraji jich bylo 69 547 a tvořily tak podíl 29,9 % úhrnu cenzových domácností. Byl to podíl totožný s podílem těchto domácností v celé republice.
Poslední skupina cenzových domácností je tvořena částečně nesourodými kolektivitami, které představují tzv. vícečlenné nerodinné domácnosti. V roce 2001 jich bylo v Plzeňském kraji 4 070, což byl podíl 1,8 % všech cenzových domácností. V celostátním měřítku představovaly tyto domácnosti 2,0 % úhrnu cenzových domácností.
Retrospektivní vývoj počtu cenzových domácností od roku 1961 do současnosti ukazuje, že jich během čtyřiceti let přibylo v dnešním Plzeňském kraji 24,1 %, a jen mezi roky 1991 a 2001 se jejich počet zvýšil o 5,2 % (o 11 433 kolektivit). Bylo to třikrát rychlejší tempo přírůstku než mezi roky 1980 a 1991, kdy přírůstek byl pouhých 1,7 %.
Vývoj obyvatelstva 1961-2001
Vývoj obyvatelstva Plzeňského kraje se v období 1961-2001 vyznačoval podstatně nižší dynamikou ve srovnání s celostátními trendy. Jestliže se během sledovaných čtyřiceti let zvýšil počet obyvatel České republiky o 6,9 % výchozího stavu, lidnatost Plzeňského kraje se prakticky nezměnila, populační přírůstek činil pouhých 0,1 % výchozího stavu. Přitom demografický vývoj v kraji zaostával za republikovým vývojem ve všech čtyřech intercenzálních obdobích (Tab. 2).
Mezi sčítáními lidu 1961 a 1970 se počet obyvatelstva Plzeňského kraje zvýšil o 0,1 %, kdežto zvýšení v úhrnu České republiky činilo 2,5 %. Etapa demografické revitalizace 1970-1980 byla pro Plzeňský kraj demograficky přínosná ve výši 3,2 %, ale v úhrnu českých zemí o 4,9 %. Období začínající demografické krize se v Plzeňském kraji promítlo snížením počtu jeho obyvatelstva mezi roky 1980 a 1991 o 1,7 % výchozího stavu, kdežto v republikovém úhrnu se ještě počet obyvatelstva zvýšil alespoň o 0,1 %. Poslední intercenzální období 1991-2001 znamenalo pokračování nepříznivé relace kraje k České republice, když populační úbytek kraje ve výši - 1,4 % výchozího stavu byl ve srovnání s celostátním úbytkem dvojnásobný.
Ve vývoji bydlícího obyvatelstva během sledovaných čtyřiceti let vidíme mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností významné rozdíly. V období 1961-2001 měly z patnácti správních obvodů kraje přírůstky obyvatelstva čtyři obvody: Tachov (30,4 %), Plzeň (15,7 %), obvod Stříbro (4,1 %) a Domažlice (2,2 %). Proti nim však stály obvody s mimořádně velikými populačními úbytky, na prvém místě to byl obvod Nepomuk (-31,7 %), dále obvod Horažďovice (-20,5 %), na třetím místě obvod Blovice (-18,9 %) a na čtvrtém místě obvod Sušice (-18,5 %). Pátou pozici mezi obvody s nejvyššími úbytky zaznamenal obvod Horšovský Týn (-10,9 %). Ostatní obvody vykázaly úbytky nižší než deset procent.
Tato čtyřicetiletá bilance vyplynula z bilancí intercenzálních. V letech 1961-1970 měly pouze tři obvody – Tachov (9,6 % výchozího stavu), Plzeň (8,1 %) a Stříbro (2,3 %) – populační bilanci aktivní. Naproti tomu v obvodu Nepomuk ubylo v šedesátých letech 13,3 % výchozího stavu obyvatelstva. Období demografické revitalizace 1970-1980 bylo v Plzeňském kraji výsledkem přírůstků obyvatelstva v sedmi obvodech (zdaleka největší přírůstky zaznamenaly opět obvody Tachov a Plzeň s 11,0 %, resp. s 10,5 % výchozího stavu) proti sedmi ztrátovým obvodům, z nichž vykázaly nejvíce depresivní vývoj obyvatelstva obvody Nepomuk (- 7,3 %) a Blovice (- 5,4 %). Počínající demografická krize České republiky v období 1980-1991 se projevila ve dvanácti obvodech úbytky obyvatelstva. Také v osmdesátých letech zaznamenal výrazně největší populační ztráty nepomucký obvod (- 11,2 %), následovaný obvody Blovice (- 8,7 %), Přeštice (- 7,6 %) a Horažďovice (- 7,3 %). Mezi posledními sčítáními v letech 1991 a 2001 se počet obyvatelstva kraje snížil o 1,4 % s tím, že populační bilance obvodů byla vyrovnanější, protože populační aktiva mělo šest obvodů proti devíti obvodům se zápornou bilancí, vše při vyrovnanějších aktivních i pasivních ukazatelích. Nejvyšší přírůstky vykázal obvod Tachov (4,0 %), o něco nižší přírůstky měl obvod Nýřany (2,3 %) a ještě nižší dříve značně ztrátový obvod Blovice (1,4 %). V ostatních obvodech s aktivy byly přírůstky nepatrné. V tomto období měly největší relativní úbytky bydlícího obyvatelstva obvody Horažďovice a Nepomuk (-4,3 %), dále Plzeň (-3,9 %) a Sušice (-3,4 %).
Rozmístění obyvatelstva 1961-2001
Rozmístění obyvatelstva sledujeme podle čtyř velikostních skupin obcí. Jejich zastoupení na krajském úhrnu populace procházelo v uplynulém čtyřicetiletí rozdílným vývojem, podobně jako v celostátním měřítku. V roce 1961 mělo trvalé bydliště ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel 43,5 % obyvatel kraje, zatímco 34,8 % obyvatel bydlelo ve městech s 10 tis. a více obyvateli. Podíl obyvatel venkovských obcí se až do roku 1991 stále snižoval až na 32,4 % a v průběhu posledního desetiletí zůstal v podstatě zachován. Přesto je zastoupení obcí s méně než 2 tis. obyvateli na úhrnu obyvatelstva kraje stále významně vyšší než v celostátním průměru, kde činí 26,0 % obyvatel obcí této populační velikosti. Druhou skupinou jsou obce s 2-5 tis. obyvateli, v nichž v roce 2001 bydlelo 16,4 % obyvatelstva kraje. S výjimkou osmdesátých let zaznamenala tato skupina obcí nárůst podílového ukazatele. Zastoupení obcí s 2-5 tis. obyvateli má v kraji převahu proti jejich celostátnímu s podílem obyvatelstva na hladině 11,0 %. Další velikostní skupinu tvoří soubor obcí s 5-10 tis. obyvateli. K počátku roku 2001 bydlelo podle územní organizace k 1. 3. 2003 v sedmi obcích této velikosti 7,8 % obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo měst s 5-10 tis. obyvateli je proti Plzeňskému kraji v České republice o něco vyšší (8,8 %). Význam těchto menších měst se od roku 1961 setrvale zvyšoval. Poslední skupinu obcí tvoří města s 10 tis. a více obyvateli. Trvalé bydliště v nich při sčítání lidu 2001 mělo 43,3 % obyvatelstva kraje. Přes nárůst absolutního i relativního počtu obyvatel měst s 10 tis. a více obyvateli (v roce 1961 jen 34,8 %) je míra urbanizace kraje stále hluboce podprůměrná – v úhrnu České republiky jsou desetitisícová města zastoupena na celkovém počtu obyvatel 54,2% podílem. Pouze dva kraje vykazují nižší hodnotu podílového ukazatele (Tab. 3).
Uvedené změny v rozmístění obyvatelstva kraje do čtyř velikostních skupin obcí byly důsledkem nerovnoměrného tempa růstu populace v každé velikostní skupině obcí. V úhrnu let 1961-2001, kdy počet obyvatelstva kraje vzrostl o 0,1 %, ztratily venkovské obce 60 457 trvale bydlícího obyvatelstva (-25,3 %). Ostatní velikostní skupiny obcí byly demograficky přírůstkové, absolutně i relativně nejvíce obyvatel získala města s 10 tis. a více obyvateli (+47 062 obyvatel; +24,6 %). Významný v té době však byl i přírůstek souboru sedmi menších měst (+7 972 obyvatel; + 22,8 %).
Analogický s celostátním trendem byl vývoj obyvatelstva podle velikostních skupin obcí v letech demografické krize 1991-2001. Úbytek obyvatelstva venkovských obcí se minimalizoval, v městečkách a ve větších venkovských městech se počet obyvatelstva zvýšil, ale města s 10 tis. a více obyvateli zaznamenala poměrně značný populační úbytek. Po dobu demografické deprese a při současném ekonomickém vývoji je možné očekávat pokračování v demografickém posilování venkova a v procesu dezurbanizace i v dalších desetiletích.
Věkové složení obyvatelstva 1970-2001
Věkové složení obyvatelstva je důležitá biologická charakteristika každé populace. Aktuální věková struktura je výsledkem předchozího stoletého vývoje populace. Proto se mluví o “sekulárním fenoménu”. Ten do značné míry předurčuje jeho dlouhodobou budoucí reprodukci, pokud nedojde k závažným zevním zásahům do vývoje obyvatelstva. Hodnotí se na základě různě vymezených věkových skupin, z nichž je v příspěvku použita klasifikace podle ekonomických hranic věku na obyvatelstvo v předproduktivním věku (0-14letí), obyvatelstvo v produktivním věku (15-59letí) a obyvatelstvo v poproduktivním věku (60letí a starší, obvykle včetně osob s neurčeným věkem) - (Tab. 4).
Vývoj věkové skladby v uvedených třech věkových kontingentech je demonstrován za kraj a jeho správní obvody podle sčítání obyvatelstva 1970, 1991 a 2001. V roce 1970 i v roce 1991 představovaly děti do 14 let v krajském úhrnu 20,4 % všech obyvatel. Do roku 2001 se jejich podíl snížil na 15,7 %. Při všech hodnocených cenzech zaostával krajský podíl dětské složky populace za celostátním ukazatelem, který činil postupně 21,2 % → 21,0 % → 16,2 %. Podílem dětí v obyvatelstvu převyšoval v roce 2001 Plzeňský kraj pouze Hlavní město Prahu.
Podíl obyvatelstva v produktivním věku 15-59 let byl při všech třech sčítáních přibližně na úrovni republikového ukazatele, postupně se zvyšoval z 60,3 % přes 61,22 % až na 65,2 % v roce 2001.
Podíl obyvatelstva v poproduktivním věku 60 a více let se mezi roky 1970 a 1991 snížil z 19,3 % na 18,3 %, v posledním desetiletí se však opět přiblížil hladině z roku 1970 (19,1 %). Vysoké stáří zdejší populace dokumentuje i dlouhodobě nadprůměrný podíl nejstarší složky obyvatelstva, v roce 2001 dokonce druhý nejvyšší. Zastoupení osob v poproduktivním věku se v celostátním měřítku vyvíjelo od roku 1970 takto: 18,4 % → 17,8 % → 18,4 %.
Ze vzájemného poměru počtu obyvatel v uvedených třech základních věkových skupinách obyvatelstva se odvozují důležité ukazatele indexy věkového složení. Z nich je nejvíce používán tzv. index mládí představovaný počtem dětí do 14 let na 100 osob v poproduktivním věku 60 a více let. Jestliže ještě v letech 1970 a 1991 převyšovala v Plzeňském kraji dětská složka populace počet osob starších 60 let o 6,0 %, resp. o 11,3 %, při posledním sčítání zde připadlo na 100 starších lidí již pouze 82,1 dětí do 14 let. Již z výše podílu obou krajních věkových skupin je zřejmé, že krajské hodnoty ukazatele nedosahují hodnot celostátních (v roce 1970 115,7, v roce 1991 117,8, a při posledním cenzu 87,7). Druhým důležitým ukazatelem je index ekonomického, resp. sociálního zatížení, který vyjadřuje poměr obyvatelstva v mimoproduktivním věku (0-14letí a 60letí a starší) na 100 obyvatel v produktivním věku (15-59 let). Tento ukazatel byl v roce 1970 65,8, v roce 1991 se snížil na 63,2 a do roku 2001 dále klesl na 53,4. V republikovém úhrnu měl uvedený index ekonomického, resp. sociálního zatížení postupně tyto hodnoty: 65,6 → 63,4 → 52,9, tedy v podstatě zatížení produktivní složky populace obyvatelstvem v mimoproduktivním věku na srovnatelné úrovni. Skladba ukazatele v kraji je však proti celostátnímu ukazateli méně příznivá, jelikož se zde na “zatížení” podílejí v převážné míře osoby v důchodovém věku. Proto je nutno tento ukazatel hodnotit vždy s respektováním jeho vnitřní struktury.
Věkové složení obyvatelstva jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností se vzájemně poměrně značně liší a mělo také odlišný vývoj podle měnící se dynamiky reprodukce i stěhování ve sledovaných letech. V roce 1970 se vyznačovaly nejvyššími podíly osob v předproduktivním věku obvody Tachov (28,0 %) a Stříbro (26,5 %). Nadprůměrný podíl dětí vykázaly dále již jen tři obvody kraje (Domažlice, Horšovský Týn, Horažďovice). Naopak méně než pětinové zastoupení dětí do 14 let bylo možno pozorovat u obvodů Nepomuk (17,8 %), Blovice (18,0 %), Plzeň (18,6 %), Rokycany (19,3 %) a Přeštice (19,5 %). V roce 2001 měl nejvyšší podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let správní obvod Stříbro (18,4 %). Druhým obvodem s vysokým podílem dětí byl obvod Tachov (18,0 %). Byl to hlavně důsledek značně vysoké natality v uplynulých letech, který přispěl k tomuto značně vysokému podílu dětí v jejich populacích. Značně nízké podíly – pod celokrajským ukazatelem – měly správní obvody Plzeň (14,2 %), Nepomuk (15,3 %) a Horšovský Týn a Sušice (15,6 %).
Nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku měly v roce 1970 obvody Stod (63,0 %) a Tachov (62,3 %). Naopak v deseti obvodech nebyla dosažena ani hranice 60 % - nejméně byla produktivní složka populace zastoupena na úhrnu obyvatelstva v obvodech Nepomuk (57,0 %) a Horažďovice (57,4 %). V roce 2001 měl nejvyšší podíl obyvatelstva v produktivním věku správní obvod Tachov (67,6 %), ale také obvody Horšovský Týn (66,3 %) a Stříbro (66,0 %). Proti nim stojí obvody s nižšími podíly obyvatel v produktivním věku s nejnižšími ukazateli v obvodu Nepomuk (62,4 %), Blovice (62,8 %) a Horažďovice (63,4 %). Jde o obvody s nízkou dynamikou vývoje obyvatelstva.
Podíl obyvatelstva v poproduktivním věku vykazoval v roce 1970 značné meziobvodové rozdíly. Na jedné straně stály s přibližně čtvrtinovým podílem nejstarších osob obvody Nepomuk (25,2 %) a Blovice (23,3 %) a dalších pět obvodů s více než pětinovým zastoupením (Horažďovice, Kralovice, Přeštice, Rokycany a Sušice), na druhé straně v obvodu Tachov nebyli 60letí a starší lidé zastoupeni v místní populaci ani desetinou (9,7 %). V roce 2001 byl zjištěn nejvyšší podíl obyvatelstva v poproduktivním stáří (seniorů) v obvodě Nepomuk (22,3 %), o něco nižší v obvodech Blovice, Horažďovice a Sušice (21,0 %) a za nimi obvody Plzeň a Rokycany (20,3 %). Geograficky se nejnižší podíl obyvatel v tomto věku nachází v severozápadní části kraje (obvody Tachov a Stříbro), všechny obvody s podílem obyvatel v tomto věku nad 20,0 % tvoří (mimo Plzně) souvislý pás od Rokycan do Sušice podél hranice s Jihočeským a části hranic se Středočeským krajem.
Odvozený index mládí charakterizoval v roce 1970 jako obvody s nejmladším obyvatelstvem obvody Tachov a Stříbro, kde na 100 osob v poproduktivním věku připadalo 289,1, resp. 222,4 dětí do 14 let. Nejnižší ukazatele zaznamenaly obvody Nepomuk (70,4) a Blovice (77,2). Do roku 2001 se snížil počet správních obvodů s převahou předproduktivní nad poproduktivní složkou populace z devíti na dva obvody – Tachov (124,9) a Stříbro (117,5). Naopak v obvodech Nepomuk (68,5) a Plzeň (69,7) nedosahoval při posledním sčítání index ani hranice 70 dětí do 14 let na 100 osob v důchodovém věku.
Celokrajský ukazatel ekonomického zatížení (tj. počet obyvatel ve věku 0-14 let a 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 15-59 let) činí 53,4 a má v kraji podle správních obvodů v roce 2001 následující rozpětí: nejvyšší ekonomické zatížení obyvatel v produktivním věku je ve správním obvodu Nepomuk (60,3), po němž následuje obvod Blovice (59,2) a na třetím místě obvod Horažďovice (57,9). Přes vysoký podíl dětí, avšak díky mimořádně nízkému podílu seniorů v obyvatelstvu, má nejnižší ekonomické a sociální zatížení střední věková skupina v obvodě Tachov (47,9). Díky vyššímu podílu obyvatel v produktivním věku a díky nízkému podílu dětí je na druhém místě z hlediska ekonomické a sociální zátěže obvod Horšovský Týn (50,8). Na třetím místě je správní obvod Stříbro (51,6).
Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001
Vzdělanost obyvatelstva přestala být pouhou kulturní charakteristikou populace a stále více se stává fenoménem ekonomickým. Jeho zjišťování je věnována zvyšující se pozornost. Úroveň vzdělání zjišťovaná při sčítáních lidu začala být podrobněji sledována v České republice od roku 1950. Informaci o výsledcích zpracování za rok 2001 poskytuje tab. 5.
Za správní obvody s rozšířenou působností je sledováno pět základních stupňů školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let. Pouze základní vzdělání mělo při posledním sčítání 23,1 % obyvatelstva staršího 15 let, což je jen mírně podprůměrný podíl. Naproti tomu střední odborné vzdělání mělo v kraji 39,6 % dospělých obyvatel proti 38,0 % v úhrnu státu. Úplným středoškolským vzděláním disponovalo 28,2 % obyvatel starších 15 let, což byl poměrně malý rozdíl proti ukazateli republikovému (28,4 %). Podílem vysokoškolsky vzdělaných osob (7,8 %) ovšem kraj za republikovou úrovní (8,9 %) zaostává.
Úroveň vzdělání obyvatelstva odvozená od dosahovaných stupňů školního vzdělání se měří několika způsoby. Použijeme z nich dva. Prvním je “index vzdělání”, kterým je počet obyvatel s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let. Věk 25 let je volen proto, že se předpokládá, že v něm ukončí vzdělání ti, kdo se rozhodli pro získání vyššího než obvyklého vzdělání končícího např. zkouškou dospělosti. Na základě podílů základních stupňů školního vzdělání bylo pro rok 2001 v Plzeňském kraji zjištěno, že úplné středoškolské a úplné vysokoškolské vzdělání mělo – na 1 000 obyvatel starších 25 let – v kraji 43,3 obyvatel. Byl to ukazatel nižší než celostátní 45,3. Druhý ukazatel je syntetický. Vyjadřuje úhrnný počet let školního vzdělání, jehož dosáhli v průměru obyvatelé starší 15 let. Ten měl v kraji hodnotu 11,6 roku proti 11,7 rokům v celostátním průměru.
Podobně jako u všech ukazatelů, existují také u vzdělanosti obyvatelstva správních obvodů kraje rozdíly. Zatímco v obvodu Stříbro má pouze základní (i neukončené) školní vzdělání 31,8 % místního obyvatelstva, plzeňský obvod disponuje pouze 18 % těmito nejméně vzdělanými obyvateli. Rozdíl mezi těmito extrémními hodnotami představuje 59,7 % krajského ukazatele. Mezi zbývajícími obvody ovšem příliš velké rozdíly v podílovém ukazateli nejsou (pohybují se kolem čtvrtinové hranice.
Meziobvodové rozdíly podílu osob se středním odborným vzděláním nejsou příliš významné. Rozdíl mezi ukazateli za obvody Přeštice (44,7 %) a Plzeň (34,8 %) představuje 25 % krajské hodnoty.
Úplné středoškolské vzdělání s maturitou, event. nástavbovým studiem bylo výrazně nejvíce zastoupeno v plzeňském obvodu (33,4 %), nad krajským průměrem se dále udržuje jen ukazatel za klatovský obvod (28,8 %). Nejnižší podíly obyvatel s uvedeným stupněm vzdělání byly v obvodech Nepomuk (21,9 %) a Horšovský Týn (22,2 %).
Vysokoškolské vzdělání, event. další nástavbové stupně, jako je vědecká aspirantura apod., měli dospělí obyvatelé zdaleka nejčastěji v plzeňském obvodu (12,2 %), což je vzhledem k sídle vysoké školy v krajském městě přirozené. Žádný ze zbývajících správních obvodů však již nevykázal nadprůměrný podíl vysokoškoláků ve své dospělé populaci. Nejnižší ukazatele měly obvody Nepomuk (3,9 %), Horšovský Týn (4,0 %) a Stod (4,2 %).
Index vzdělání měl nejvyšší hodnotu ve správním obvodu Plzeň (54,6 středoškoláků a vysokoškoláků na 100 osob starších 25 let.), který daleko přesahuje krajský průměr, ale i průměrný ukazatel celostátní. Krajský ukazatel překračovali i obyvatelé obvodu Klatovy (43,9), avšak již žádný další správní obvod, protože v rokycanském obvodu byl tento ukazatel 41,0 a v domažlickém obvodu již jen 40,7. Nejnižší ukazatele indexu vzdělání mělo obyvatelstvo v obvodech Nepomuk (31,0), Horšovský Týn (32,0) a Stod (32,6).
Druhý ukazatel – úhrnný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let – byl nad celostátní úrovní v obvodě Plzeň (12,1 roku) a na krajské hladině v obvodu Klatovy (11,6). Rokycanský obvod měl tento ukazatel na hladině 11,5 roku. Pořadí uvedených správních obvodů bylo z pohledu tohoto ukazatele stejné jako pořadí indexu vzdělanosti. Nejnižší ukazatel úhrnného počtu let školního vzdělání měli obyvatelé v obvodech Nepomuk a Stříbro (11,1 roku), o něco vyšší stupeň ukazatele vykazovaly obvody Horšovský Týn, Nýřany, Stod a Tachov (11,2 roku). Další obvody měly ukazatele o něco příznivější.
Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001
Pro sčítání lidu, domů a bytů 2001 byl soubor ekonomicky aktivního obyvatelstva definován jako součet “zaměstnaných” a “nezaměstnaných” obyvatel. Takto vymezený soubor čítal v Plzeňském kraji 285 674 obyvatel, což představovalo 51,9 % všech obyvatel kraje. Sčítání 2001 zjistilo celkem 128 384 ekonomicky aktivních žen, tedy 44,9 % úhrnu všech ekonomicky aktivních obyvatel. Krajský ukazatel je jen mírně pod hladinou celostátní femininity, která činí 45,3 %. (Tab. 6).
Skutečně pracujících osob však bylo na území kraje sečteno jen 265 555, tedy 93,0 % úhrnu ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi pracujícími byly ženy zastoupeny 44,7 % proti 45,0 % v republikovém úhrnu.
“Nezaměstnaní” podle sebesčítání byli sečteni v počtu 20 119 osob, z nichž 47,8 % byly ženy. Podle sčítání představovali 7,0 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.
Ukazatel intenzity ekonomického zapojení měřený jako počet ekonomicky činných obyvatel na 100 obyvatel ve věku 15-59 let byl v kraji 79,6 proti celostátnímu ukazateli 78,6. Plzeňský kraj tak vykazuje spolu s Libereckým krajem čtvrtou nejvyšší míru ekonomické aktivity svého obyvatelstva (po Hlavním městě Praze, Karlovarském a Středočeském kraji). V rozhodném okamžiku sčítání vyjíždělo za prací mimo obec trvalého bydliště v Plzeňském kraji 111 999 osob, čili 42,2 % všech pracujících obyvatel. Ze 100 zaměstnaných obyvatel, kteří vyjížděli do práce, jich 36,9 vyjíždělo denně mimo obec.
Meziobvodové rozdíly v ukazateli ekonomické aktivity obyvatelstva nejsou příliš významné. Nejvyšší ukazatel intenzity zapojení do ekonomiky kraje byl v obvodu Kralovice (81,5 ekonomicky aktivních obyvatel na 100 osob ve věku 15-59 let), následují obvody Horšovský Týn (80,5), Nýřany (80,2), Plzeň (80,2) a Tachov (80,1), jedná se tedy převážně o severní regiony kraje. Nejnižší ukazatel naopak vykazovaly obvody Sušice (76,3), Nepomuk (77,4) a Horažďovice (77,6), které hraničí s Jihočeským krajem.
Nejvyšší podíly žen byly mezi ekonomicky činnými v obvodech Plzeň (46,1 %), Tachov (45,9 %) a Stříbro (45,0 %). Nejnižší ekonomickou aktivitu žen vykazovaly obvody Nepomuk (41,9 %), Horažďovice (43,1 %) a Sušice (43,7 %). Nejvyšší zastoupení mezi skutečně pracujícími měly ženy v obvodech Tachov (46,3 %), Plzeň (45,9 %) a Stod (45,2 %). Nejnižší podíly žen byly v týchž obvodech a ve stejném pořadí, jako tomu bylo při podílu žen z ekonomicky aktivních obyvatel, tedy v obvodech Nepomuk (41,1 %), Horažďovice (42,8 %) a Sušice (43,0 %). Nejvyšší podíl žen mezi nezaměstnanými byl v roce 2001 v obvodě Rokycany (55,0 %), dále v obvodě Blovice (52,6 %) a téměř stejný byl i podíl v obvodě Nepomuk (52,5 %). Nejnižší podíly žen mezi nezaměstnanými zaznamenaly obvody Stod (38,4 %), Nýřany (41,6 %) a Tachov (41,7 %).
Nerovnoměrné rozmístění pracovních příležitostí do měst a obcí, ale také nerovnoměrná síť škol zejména vyšších typů vede k tomu, že část pracujících a určitý podíl studentů a žáků musí za prací nebo do škol vyjíždět z místa (obce) trvalého bydliště do jiného místa. Nejvyšší vyjížďku mají pracující s bydlištěm v obvodu Nýřany (67,0 %), dále v obvodech Přeštice (63,6 %) a Blovice (63,0 %). To charakterizuje dojížďku do Plzně ze sousedních správních obvodů. Obvod Blovice má vyšší podíl zemědělského obyvatelstva, což zdůvodňuje nedostatek pracovních příležitostí v obcích obvodu, kdežto obvod Nýřany lze označit jako průmyslový a přesto s vysokou vyjížďkovostí. Nejnižší míru vyjížďkovosti mají pracující obvodu Plzeň (19,2 %), což odpovídá nízkým ukazatelům všech velkých měst. O specifickém postavení tohoto městského obvodu na území kraje svědčí to, že z dalších obvodů se již jen na Klatovsku udržuje míra vyjížďky za prací pod krajským průměrem (40,3 %).
Struktura zaměstnanosti podle odvětví národního hospodářství charakterizuje Plzeňský kraj jako zemědělsko-průmyslový. V zemědělství, lesnictví a rybolovu bylo v kraji podle sčítání lidu 2001 činných 6,3 % ekonomicky aktivních obyvatel. Byl to podíl vyšší než celostátní 4,4 %. Avšak také podíl činných v průmyslu (31,4 %) byl v kraji vyšší než celostátní ukazatel (29,0 %). Třetí důležité odvětví, totiž stavebnictví, mělo v kraji zastoupení 8,5 % proti 8,7 % v České republice. Podíl ostatních odvětví je v Plzeňském kraji 47,0 % proti 50,3 % celostátně. Struktura ekonomicky aktivních osob v kraji se od celostátní příliš neodchyluje (Tab. 7).
Velké rozdíly jsou v zastoupení žen v jednotlivých odvětvích. Dvě extrémní hodnoty jsou logické: nejvyšší, téměř čtyřpětinový podíl zaměstnaných žen shledáváme v odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, což dokladuje stále vysokou feminizaci v oborech, patřících do tohoto odvětví; na druhé straně nejnižší zastoupení žen je již tradičně v odvětví stavebnictví. Vysoký podíl žen zaznamenáváme dále v peněžnictví a pojišťovnictví (67,4 %). Významně poklesla zaměstnanost žen v primárním sektoru, která v současnosti činí 30,5 %.
Mezi jednotlivými správními obvody kraje jsou v odvětvové struktuře zaměstnanosti poměrně značné rozdíly. Za zemědělské lze označit např. obvody Kralovice (15,3 % ekonomicky činných přísluší k zemědělství), Nepomuk (15,0 %), Horšovský Týn (12,8 %), Sušice (11,7 %), ale také Blovice (11,4 %) a Horažďovice (11,2 %). Nejnižší podíl zemědělství jako odvětví poskytující zaměstnání místním pracujícím má obvod Plzeň (1,2 %), protože zázemí města, byť částečně i se zemědělstvím, nepřevažuje nad masou pracovníků města samého. Nízký podíl zemědělců v rámci kraje mají i obvody Nýřany (5,0 %) a Stod (5,2 %). Prakticky však všechny správní obvody mimo Plzeň mají podíl osob aktivních v zemědělství nadprůměrný.
Ekonomicky činné průmyslové obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno v obvodech Horažďovice (39,8 %), Stod (38,3 %) a Nýřany (38,0 %). Nejméně je industrializováno obyvatelstvo bydlící v plzeňském obvodu (26,0 % ekonomicky aktivních), dále v obvodě Kralovice (27,6 %) a v obvodě Sušice (28,7 %). Do průmyslových podniků v Plzni však existuje značná dojížďka pracovníků. Nejvyšší podíl pracujících ve stavebnictví je v obvodě Přeštice (12,5 %) a ve stejné míře v obvodech Nýřany a Stod (11,3 %).
“Ostatní odvětví”, ztotožňovaná ne zcela přesně s terciární ekonomickou sférou, mají nejvyšší zastoupení v obvodu Plzeň (57,5 %), což odpovídá charakteristice velkoměst. Ve značně nižších podílech je toto odvětví zastoupeno v obvodech Klatovy (47,3 %) a Sušice (44,2 %), které mají sice vysoké zastoupení osob činných v primárním zemědělském sektoru, ale současně i v terciárním sektoru. Nejmenší podíly ekonomicky aktivních v terciární sféře mají obvody Horažďovice (34,6 %), Horšovský Týn (34,9 %) a Stříbro (37,1 %). U prvních dvou obvodů jde o značné protikladné zastoupení zemědělství a třetího sektoru.
Možné zkreslení podílových ukazatelů za obvody i kraj vyplývá z podílu ekonomicky činných osob, u nichž se nepodařilo odvětvovou příslušnost zjistit. Podíl nezjištěných odvětví (6,8 %) je v Plzeňském kraji sice pod průměrem České republiky (7,6 %), ale například v obvodě Stříbro přesáhl desetinovou hranici (10,6 %) a v obvodech Tachov (9,0 %) a Domažlice (8,9 %) se jí přiblížil.
Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2002
Bilance a struktury obyvatelstva podle různých charakteristik vyplývají z bilancí jeho přirozeného pohybu, charakterizovaného počtem živě narozených dětí (porodností), počtem zemřelých obyvatel (úmrtností) a přirozeným přírůstkem v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně, a z jeho pohybu mechanického, což je stěhování čili migrace vznikající proudem přistěhovalých a vystěhovalých.
Pro kvantitativní analýzu se užívá různých ukazatelů. Prvním jsou již samy absolutní počty výše vyjmenovaných procesů. Pro srovnávací účely časové i místní je však nutno vycházet z měr respektujících alespoň objem populací, v nichž se uvedené reprodukční procesy odehrávají. Jsou to především tzv. hrubé míry převádějící absolutní údaje na srovnatelné počty obyvatelstva, obvykle 1 000 obyvatel ročních středních stavů příslušných území. Nejpřesnější ukazatele respektují i věkové složení srovnávaných území, což jsou věkově specifické míry. Protože za správní obvody nejsou k dispozici potřebné výchozí údaje, užíváme zde hrubých měr sledovaných jevů na 1 000 obyvatel středních stavů území ročně (Tab. 8).
V úhrnu let 1991-2002 se v Plzeňském kraji narodilo 62 951 živých dětí, čili 9,47 dětí na 1 000 obyvatel ročně. Byla to míra porodnosti nižší než celostátní ukazatel (9,80). Počet 76 795 zemřelých v kraji znamenal míru roční celkové úmrtnosti 11,55, což byl ukazatel mírně vyšší než celostátní průměr (11,07). V důsledku této nepříznivé relace mezi narozenými a zemřelými bylo i relativní ubývání obyvatelstva kraje přirozenou měnou (-2,08 promile ročně) rychlejší než celostátní úbytky (-1,28 promile ročně). Vitální index Plzeňského kraje (820 živě narozených na 1000 zemřelých) poměrně výrazně zaostával za republikovou hodnotou ukazatele (885).
Průměrná roční míra přistěhování do obcí Plzeňského kraje v letech 1991-2002 činila 20,30 obyvatel na 1 000 bydlících, průměrná míra vystěhování činila 19,51 promile, takže roční míra migrační přírůstkovosti byla 0,79. Vzhledem k tomu, že celostátní ukazatel přistěhování byl 19,29 a ukazatel vystěhování 18,56, migrační přírůstkovost byla +0,74 promile ročně. Celková bilance pohybu obyvatelstva tak byla v Plzeňském kraji ročně záporná (na 1 000 žijících zde ubylo 1,29 obyvatel proti – 0,54 obyvatelům v celostátním úhrnu).
Ukazatele o pohybu obyvatelstva po sčítání 2001 naznačují stabilizaci hrubé míry porodnosti, a to díky trvale vyšším počtům žen v plodném věku 15-49 let. U mortality lze očekávat alespoň další mírné snižování sledující i celostátní trend. Tím by se mohly i snižovat ztráty vznikající přirozenou měnou obyvatelstva.
Přehled o přirozené měně obyvatelstva kraje podle správních obvodů ukazuje hlavní rozdíly mezi nimi. Nejvyšší porodnost měl v období 1991-2002 obvod Tachov (11,12), po něm obvod Stříbro (10,80), dále Stod (10,22) a Nýřany (10,06). Jedná se o sousedící obvody v severozápadní části kraje. Ostatní obvody nedosahovaly hranice 10 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší porodnost byla v obvodu Plzeň (8,71), za ním byl obvod Nepomuk (8,95) a třetí byl obvod Blovice (9,17).
Ukazatel obecné míry úmrtnosti byl nejvyšší v obvodu Nepomuk (15,52), po něm měl vysokou míru úmrtnosti i obvod Rokycany (12,96) a na třetím místě byl obvod Sušice (12,63). Úmrtnost nižší než 10 zemřelých na 1 000 obyvatel ročně byla zaznamenána jen v obvodech Tachov (8,98) a Stříbro (9,89), tedy v těch, v nichž byla naopak největší porodnost.
Nejpříznivější míru přirozené přírůstkovosti obyvatelstva měly obvody Tachov (+2,15) a Stříbro (+0,91), což byly jediné dva správní obvody s aktivním saldem přirozené měny obyvatelstva. Ostatních 13 obvodů mělo přirozené úbytky, největší byly v obvodu Nepomuk (-6,57), Rokycany (-3,55) a Blovice (-3,24).
Nejvyšší míru přistěhovalectví vykazoval obvod Tachov (29,07), po něm to byl obvod Nepomuk (27,76) a obvod Nýřany (26,29). Nejnižší hladinu přistěhovalectví – nižší než 20 promile ročně – měly v letech 1991-2002 jen dva obvody, a to Plzeň (12,59) a Horažďovice (18,34). Vystěhovaleckými obvody byly především obvody Tachov (27,82), Stříbro (26,61), Nepomuk (25,61) a Kralovice (24,11). Nejnižší míru vystěhovalectví měly proti tomu obvody Plzeň (13,53), která tak měla roční migrační pohyb pouze 2,6 % bydlícího obyvatelstva, dále obvod Horažďovice (18,37) s ročním obratem 3,6 % bydlícího obyvatelstva, a na třetím místě klatovský obvod (19,65) s ročním migračním obratem 4,1 % bydlícího obyvatelstva. Aktivní migrační saldo mělo dvanáct správních obvodů, nejvyšší relativní migrační přírůstky vykazoval ročně správní obvod Nýřany (+4,18), po něm obvody Blovice (+3,63) a Přeštice (+3,11). Migračně úbytkové byly pouze obvody Stříbro (-1,79), Plzeň (-0,94) a Horažďovice (-0,03). Je příznačné, že Plzeň má záporné migrační saldo, zatímco nejlepší kladné saldo mají tři správní obvody, které s ní sousedí. To souvisí s procesem suburbanizace, tedy stěhování obyvatel z velkých měst do jejich zázemí, kterým od poloviny devadesátých let české země procházejí.
Při krajské ztrátě 1,29 trvale bydlících obyvatel na 1 000 žijících v průběhu let 1991-2002 vykázalo aktivní populační bilanci pět správních obvodů; deset obvodů mělo bilanci pasivní, a to hlavně v důsledku přirozených úbytků obyvatelstva. Nejpříznivější bilanci pohybu obyvatelstva let 1991-2002 měl správní obvod Tachov (+3,40 promile ročně), který tak byl nejvitálnějším obvodem Plzeňského kraje. K této jeho situaci přispěl zřejmě nejen jeho velký přirozený přírůstek, ale i geografická poloha při dálnici D8 s pohraničním přechodem Rozvadov. Na druhém místě byl obvod Nýřany (+2,62), následovaný obvody Blovice (+0,39), Přeštice (+0,37) a Stod (+0,19). Největší demografické ztráty vykázaly obvody Nepomuk (-4,42 promile obyvatel ročně), Plzeň (-3,27), Horažďovice (-3,15) a Sušice (-3,08). Kromě Plzně se další tři obvody nacházejí při hranici s Jihočeským krajem.
Pohyb obyvatelstva podle čtyř základních velikostních skupin obcí 1991-2002 vykazoval u jednotlivých kategorií značné rozdíly (Tab. 9).
Nejvyšší hrubou míru porodnosti měla v průběhu let 1991-2002 města s 5-10 tis. obyvateli. Bylo to 10,43 živě narozených dětí na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší porodnost měla města s 10 tis. a více obyvateli, a to 8,94 promile. Rozdíl mezi těmito velikostními skupinami obcí byl 15,7 % krajského ukazatele porodnosti. Pokud šlo o úmrtnost, zdaleka nejvyšší míru mortality měly venkovské obce (13,21). Nejpříznivější, tedy nejnižší ukazatel vykazují opět města s 5-10 tis. obyvateli: 9,95 zemřelých na 1 000 obyvatel. Rozdíl mezi oběma extrémními hodnotami představoval 28,2 % průměrného ukazatele úmrtnosti v kraji. Ukazuje se, že porodnost má z hlediska různě velkých obcí menší rozdíly než úmrtnost, která je značně územně diferencovaná, zřejmě i nad rámec různého věkového složení odlišně velkých komunit. Bilance přirozeného vývoje obyvatelstva byla v hodnoceném období aktivní pouze u menších měst s 5-10 tis. obyvateli, největší ztráty zaznamenaly venkovské obce (- 3,58 promile).
Intenzita míry přistěhovalectví do obcí různých velikostních kategorií byla nejvyšší v obcích s 2-5 tis. obyvateli (26,93 přistěhovalých na 1 000 obyvatel) a také ve venkovských obcích (26,24), zdaleka nejnižší v desetitisícových městech (13,52). Ukazatel vystěhovalectví se s růstem velikosti obcí snižoval. Mezi nejnižší a nejvyšší mírou přistěhování byl rozdíl 66,1 % krajského ukazatele, mezi nejnižší a nejvyšší mírou vystěhovalectví činil rozdíl 49,9 % krajského ukazatele, tedy poměrně značné. Výrazně nejpříznivější migrační saldo měl úhrn obcí s 2-5 tis. obyvateli (+5,23 promile obyvatel ročně), nejvíce ubývalo stěhováním obyvatel ve městech s 10 tis. a více obyvateli (-1,32 na 1 000 obyvatel ročně).
Celkově se mezi lety 1991 a 2002 nejprogresivněji vyvíjel počet obyvatel obcí s 2-5 tis. obyvateli (3,55 promile), zatímco desetitisícová města ztratila v přepočtu na 1 000 obyvatel 2,92 osoby ročně.
Z porovnání údajů o místě současného trvalého pobytu a místě narození zjištěných při sčítání v roce 2001 (tzv. dlouhodobá migrace) vyplývá, že v Plzeňském kraji v současné době bydlí 80,1 % obyvatel, kteří se zde narodili (v České republice činí tento ukazatel 70,6 %), což svědčí o tom, že pro obyvatelstvo Plzeňského kraje je charakteristická dlouhodobá krajská stabilita.
Domovní a bytový fond 1961-2001
Sčítání lidu, domů a bytů k 1.březnu 2001 zjistilo v Plzeňském kraji celkem 120 279 domů, z nichž bylo 11 516 bytových domů (9,6 %) a 106 265 rodinných domů (88,3 %). Zbývajících 2 498 domů (2,1 %) představovaly budovy jiného druhu, v nichž však byl alespoň jeden byt. Jako trvale obydlené domy bylo sečteno 95 538 domů, čili 79,4 % z celkového domovního fondu v kraji. Z tohoto počtu připadá 11 430 domů na bytové domy a 82 423 domů na rodinné domy. Zbylých 1 685 domů byly ostatní budovy (Tab. 10).
Nepříznivý populační vývoj kraje v posledních desetiletích se odrazil i ve stagnaci domovního fondu. Mezi roky 1991 a 2001 se zvýšil počet trvale obydlených domů pouze o 0,6 %, a to ještě výhradně zásluhou rodinných domů, jejichž počet vzrostl o 4,7 %. V posledním desetiletí však dramaticky vzrostl počet neobydlených domů, a sice o 40,0 % (po Hlavním městě Praze a Jihočeském kraji se jednalo o třetí nejrychlejší tempo).
V domovní zástavbě Plzeňského kraje jsou rodinné domy zastoupeny průměrným podílem. Devadesátá léta byla ve znamení růstu podílu rodinných domů v domovním fondu jak v celostátním měřítku, tak i v Plzeňském kraji, kde došlo ke zvýšení z 82,9 % na 86,3 %.
Z hlediska současné bytové politiky je důležité zjištění počtu a podílu neobydlených domů a bytů. Podobně jako v celé České republice, také v Plzeňském kraji se vzhledem k vysokému přírůstku neobydlených bytů zvýšilo jejich zastoupení v domovním fondu mezi roky 1991 a 2001, a sice z 15,7 % na 20,6 %. Neobydlenost domovního fondu v krajském úhrnu při obou posledních cenzech převyšovala celostátní průměr (14,1 % v roce 1991, 17,2 % v roce 2001).
Podíl rodinných domů na úhrnu trvale obydleného domovního fondu se u jednotlivých obvodů kraje pohyboval v roce 1991 od 67,8 % (obvod Plzeň) do 93,2 % (obvod Nepomuk), v roce 2001 od 71,7 % v plzeňském obvodu do 95,0 % v blovickém obvodu. Nejvyšší podíl individuální zástavby je patrný v obvodech obepínajících krajské město. Značné meziobvodové rozdíly jsou ovšem v neobydlenosti domovního fondu. Jestliže v Plzni jsou neobydlené domy zastoupeny v úhrnném domovním fondu necelou desetinou, v obvodech Nepomuk (32,5 %) a Sušice (30,5 %) přesáhl podíl neobydlených domů 30% hranici.
Úhrnný bytový fond Plzeňského kraje představovalo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 244 476 bytů. Z nich bylo trvale obydleno 208 992 bytů, a to v rodinných domech 96 377 (46,1 %), v bytových domech 110 666 (53,0 %) a v “ostatních budovách” 1 949 (0,9 %) bytů. V úhrnu bylo zjištěno v roce 2001 celkem 35 484 neobydlených bytů, které představovaly 14,5 % úhrnného bytového fondu v kraji (Tab. 11).
Nejvyšší podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech byl v roce 1991 ve správním obvodu Blovice (77,7 % z úhrnu trvale obydlených bytů v obvodu). Na druhém místě byl obvod Nepomuk (74,8 %), na třetí pozici obvod Přeštice (71,6 %). Nejnižší podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech měl obvod Plzeň (21,8 %), po něm obvod Tachov (43,0 %), dále obvody Stod (49,5 %) a Stříbro (51,4 %).
Nejvyšší podíly neobydlených bytů vykázaly v roce 2001 obvody Nepomuk (27,9 %) a Blovice (24,0 %), které v devadesátých letech vykázaly jedny z nejvyšších přírůstků neobydlených bytů. Nejnižší neobydlenost bytového fondu je patrná v obvodech Plzeň (8,5 %) a Tachov (9,1 %), v prvním případě pro městský charakter obvodu, s převahou bytů v bytových domech, které se vyznačují mnohem nižší neobydleností, v druhém případě z důvodů nízkého stáří bytového fondu.
Vývoj bytového fondu je sledován za období 1961-2001. V roce 1961 bylo v dnešním Plzeňském kraji 163 709 trvale obydlených bytů. Do roku 2001 se jejich počet zvýšil na 208 992, což znamenalo přírůstek 27,7 % trvale obydleného bytového fondu. Byl to přírůstek výrazně nižší než celostátní, který činil 34,5 % bytů. Nižší než celostátní byl i přírůstek mezi roky 1991 a 2001, který v Plzeňském kraji činil pouze 2,9 % proti celostátnímu přírůstku 3,3 % trvale obydlených bytů.
Ve čtyřicetiletém období 1961-2001 se trvale obydlený bytový fond zvýšil nejrychleji v obvodu Tachov (+85,2 %); podílel se na něm i vysoký relativní přírůstek (8,0 %) v letech 1991-2001. V letech 1961-2001 byl na druhém místě tempem přírůstků obvod Plzeň (+44,3 %), na třetím místě pak obvod Stříbro (+36,0 %). V těchto třech obvodech byl také v uvedeném období nejvyšší přírůstek obyvatelstva. Nejméně příznivá bilance trvale obydleného bytového fondu byla v obvodu Nepomuk, kde došlo dokonce k úbytku bytového fondu, a sice o 8,2 %. V tomto obvodu byl též nejvyšší úbytek obyvatelstva (-31,7 %). Nízké přírůstky zaznamenaly obvody Blovice (+2,6 %), Horažďovice (+5,5 %) a Sušice (+7,6 %). V ostatních obvodech byl přírůstek alespoň vyšší než 10 %.
Poněkud odlišnějším vývojem prošel bytový fond v jednotlivých obvodech v období 1991-2001. Poslední desetiletí bylo z hlediska přírůstků trvale obydlených bytů nejpříznivější pro obvod Domažlice (+9,4 %), dále pro obvod Tachov (8,0 %) a Stod (+5,5 %). Nejnižší relativní přírůstek byl zjištěn v obvodech Horažďovice (+0,1 %), Plzeň (+0,7 %) a Horšovský Týn (+1,4 %). Zde se již začal projevovat proces suburbanizace v zázemí krajského města.
Přírůstek neobydlených bytů 1991-2001 byl největší ve správních obvodech Blovice (+77,6 %), Sušice (+67,3 %), ale také v obvodu Nepomuk (+61,4 %). Zhruba polovičním tempem se ztrácel bytový fond do fondu neobydlených bytů v obvodu Tachov (+31,4 %).
Podobně jako v ostatních krajích, i v kraji Plzeňském platí, že s růstem velikosti obce klesá zastoupení neobydlených bytů a procento neobydlených bytů využívaných k rekreaci (Tab. 12).
V období 1991-2001, kdy v kraji vzrostl počet trvale obydlených bytů o 2,9 %, byly nejvyšší přírůstky zjištěny v obcích s 2-5 tis. obyvateli, a to 7,4 %, což bylo rychlejší tempo přírůstků než ve stejně velkých obcích republiky, kde činilo jen 6,0 %. Na druhém místě v kraji byly obce s 5-10 tis. obyvateli s přírůstky 5,8 % proti 4,5 % v průměru České republiky. Obě krajní velikostní skupiny obcí však měly intercenzální přírůstky trvale obydleného bytového fondu nižší než celostátní: ve venkovských obcích se trvale obydlený bytový fond v kraji zvýšil jen o 2,0 % proti 3,6 % v České republice a ve městech s 10 tis. a více obyvateli došlo ke zvýšení o 1,6 % proti 2,5 % v České republice.
Územní rozložení trvale obydleného bytového fondu odpovídá v kraji územnímu rozložení obyvatelstva s odchylkami, které jsou způsobovány demografickými odchylkami v důsledku struktury obyvatelstva jednotlivých velikostních skupin obcí. Ve venkovských obcích do 2 tis. obyvatel bylo v rámci posledního cenzu zjištěno 30,7 % trvale obydlených bytů v kraji, v obcích s 2-5 tis. obyvatel to bylo 15,8 % bytů, v obcích s 5-10 tis. obyvateli 7,6 % bytů a ve městech s 10 tis. a více obyvateli je 46,0 % trvale obydlených bytů kraje.
Profil domovního a bytového fondu Plzeňského kraje je nutno prohloubit i několika dalšími ukazateli, vyplývajícími především ze stáří domovního a bytového fondu kraje. Průměrné stáří úhrnu trvale obydlených bytů v Plzeňském kraji v roce 2001 bylo 41,0 roku. Těžiště trvale obydlených bytů pochází z let 1946-1980, kdy bylo postaveno 50,2 % dnešních trvale obydlených bytů. Průměrné stáří trvale obydlených bytů v úhrnu České republiky k roku 2001 bylo 40,3 roku.
Rodinné domy pocházejí v Plzeňském kraji v průměru z dřívějších let. Ze 100 trvale obydlených bytů v roce 2001 jich bylo postaveno 40,1 % do konce druhé světové války. Průměrné stáří bytů v rodinných domech je 48,0 roku proti 46,2 roku v České republice.
Věková struktura bytů v bytových domech se liší od věkové struktury bytů v rodinných domech poměrně značně. Průměrné stáří bytů v bytových domech činí v Plzeňském kraji 34,9 roku proti 36,5 roku v úhrnu republiky. Z doby před ukončením druhé světové války pochází jen 13,7 % trvale obydlených bytů v bytových domech, čili zhruba třetinový podíl bytů v rodinných domech. Byty dokončené v letech 1981-1990 jsou v převaze nad podílem bytů v rodinných domech, a naopak byty z let 1991-2001 převažují u rodinných domů, protože jde o období s nízkou bytovou výstavbou bytových domů.
Vybavenost obyvatelstva a domácností BYTY
Vybavenost obyvatelstva a domácností bytovým fondem patří k nejdůležitějším kvalitativním ukazatelům úrovně bydlení, užívaných i v mezinárodních srovnáních. První ukazatel vyplývá z počtu trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel, druhý z počtu trvale obydlených bytů na 100 (cenzových) domácností. Zejména prvého ukazatele je užíváno i v mezinárodních srovnáních úrovně bydlení (Tab. 13).
Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem je v současné době v Plzeňském kraji značně vyšší než ve většině ostatních krajů republiky. V roce 2001 připadalo v kraji na 1 000 obyvatel 379,5 trvale obydlených bytů, proti 374,2 v úhrnu České republiky. Vyšší vybavenost měly již jen kraje Karlovarský, Ústecký a Hlavní město Praha. Proti roku 1991 se vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty zvýšila o 4,3 % (v celostátním úhrnu o 4,0 %).
Přesnější ukazatel o postačitelnosti a kvalitě bydlení je počet trvale obydlených bytů na 100 domácností. Tento ukazatel měl za Plzeňský kraj hodnotu 89,9 proti 89,6 v celostátním měřítku, a její výše zařadila kraj jen o jedno místo níže proti předchozímu srovnání. Vyšší ukazatel této míry vybavenosti byl v kraji Vysočina a dále v krajích Ústeckém, Jihočeském a v Hlavním městě Praze.
V meziobvodovém srovnání mělo v roce 2001 nejvyšší vybavenost byty obyvatelstvo správního obvodu Plzeň (408,5) – po obvodech Praha, Teplice a Most čtvrtou nejvyšší v rámci celé republiky. Ze zbytku Plzeňského kraje však již pouze v obvodu Sušice (377,4) je vybavenost obyvatelstva byty na nadprůměrné úrovni. V ostatních obvodech byly nižší ukazatele, nejvíce v tomto ohledu zaostávaly obvody Stříbro (346,4), Tachov (352,0) a Kralovice (360,9).
Je pozoruhodné, že dva správní obvody s nejnižší úrovní vybavenosti bytů na 1 000 obyvatel jsou ty, kde intenzita bytové výstavby v letech 1961-2001 byla zdaleka nejvyšší ve srovnání s jinými obvody kraje. Vyplývá to jednak z jejich nejnižší úrovně ve výchozím roce 1961 (Tachov 247,8 a Stříbro 265,2 bytů na 1 000 obyvatel), jednak, zvláště u Tachova, z jejich vysokého přírůstku obyvatel.
Mezi roky 1961 a 2001 se nejrychleji zvýšil ukazatel vybavenosti byty v obvodu Tachov (+42,1 %) a přesto to nestačilo na lepší umístění v roce 2001, dále v obvodu Nepomuk (+34,5 %) a obvodech Stod a Horažďovice (+32,8 %). Nejmírnější zvýšení míry vybavenosti bylo zjištěno v obvodech Rokycany (+21,5 %), Klatovy (+24,0 %) a Plzeň (+24,7 %).
V posledním desetiletí 1991-2001 se celokrajská vybavenost zvýšila o 4,3 %, nejvíce v obvodech Domažlice (+8,2 %), Nepomuk (+7,4 %) a Stod (+6,3 %). Proti tomu některé obvody zvýšily ukazatel v podstatně menší míře: Blovice (+2,4 %), Nýřany (+2,6 %) a Rokycany a Klatovy - shodně +2,7 %.
V roce 2001 měl nejvyšší ukazatel vybavenosti trvale obydlenými byty na 100 cenzových domácností obvod Horažďovice (91,7), dále obvody Přeštice (90,8), Domažlice a Rokycany (po 90,4), Plzeň a Sušice (po 90,3). Nejhůře vybavené domácnosti byty mají obvody Stříbro (87,5) a Tachov (88,4). Postavení jednotlivých obvodů je v obou ukazatelích vybavenosti byty podobné, jen větší průměrná velikost cenzové domácnosti posunuje v ukazateli vybavenosti domácností byty více do popředí správní obvody Horažďovice, Přeštice a Rokycany.
Poslední období 1991-2001 bylo ve znamení zhoršení ukazatelů vybavenosti cenzových domácností trvale obydlenými byty ve výši –2,2 % ukazatele. Ve dvanácti obvodech se ukazatel zhoršil a jen ve třech se zvýšil. Byly to obvody Nepomuk (+2,4 %), Horažďovice (+1,8 %) a Blovice (+0,1 %). Nejvíce se propadl ukazatel vybavenosti cenzových domácností byty v obvodě Tachov (-4,6 %), dále v obvodě Stříbro (-3,8 %) a v obvodě Nýřany (-2,9 %).
Vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty se liší mezi velikostními kategoriemi obcí, jak vyplývá z tab. 14.
Všeobecné pravidlo, že s velikostí obce se vybavenost obyvatel a domácností byty zvyšuje, bylo v Plzeňském kraji až do roku 1991 narušeno na úrovni větších venkovských obcí a menších měst. Při všech sčítacích akcích od roku 1961 byly trvale obydlenými byty v přepočtu na 1 000 obyvatel nejlépe vybaveni obyvatelé obcí s 10 tis. a více obyvateli a nejhůře obyvatelé venkovských obcí s méně než 2 tis. obyvateli, obce s 2-5 tis. obyvateli však vykazovaly vyšší hodnotu ukazatele než města s 5-10 tis. obyvateli. Teprve v posledním roce 2001 vybavenost obyvatelstva (a ovšem i domácností) byty rostla plynule spolu se zvyšujícím se počtem obyvatel v obci. Míra vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty mezi roky 1961 a 2001 se zvýšila nejvíce ve venkovských obcích (+29,1 %) a ve městech s 5-10 tis. obyvateli (+26,5 %), rozdíly mezi jednotlivými velikostními skupinami však nejsou podstatné. V posledním desetiletí se tempo zvýšení ukazatele zvyšovalo s růstem velikosti obce.
Bytová výstavba 1997-2002
V roce 2002 bylo na území Plzeňského kraje dokončeno ve všech formách bytové výstavby 1 845 bytů. Od roku 1997, kdy bytová výstavba dosáhla v kraji absolutního minima, se počet dokončených staveb neustále zvyšuje, na rozdíl od zahajované výstavby, která s výjimkou výrazného vzestupu v roce 1998 v posledních šesti letech stagnuje. V posledním roce sledovaného období tak bylo v Plzeňském kraji již dokončeno téměř 2,5x více bytů než v roce 1997. Ve srovnání s republikovým úhrnem, kde vzrostl v posledních šesti letech počet dokončených bytů o necelé dvě třetiny, byl tedy vývoj bytové výstavby na Plzeňsku v uplynulém šestiletí znatelně progresivnější.
V období 1997-2002 se na území kraje postavilo 8 486 bytů, což představuje 6,1 % celostátního úhrnu. Ve srovnání se zahajovanými byty se dokončilo o 3 726 bytů (30,5 %) méně. Tento poměrně výrazný rozdíl mezi dokončovanou a zahajovanou fází nesvědčí o vysoké plynulosti bytové výstavby. Značné prostředky vložené do zahajovaných staveb jsou často umrtvovány vlivem příliš dlouhé doby výstavby a rozestavěnost bytů se dále zvyšuje. Koncem roku 2002 bylo v Plzeňském kraji rozestavěno do dalších let 8 706 bytů, tedy 6,7 % celostátního počtu.
V období přechodu české ekonomiky na tržní hospodářství po roce 1989 patří Plzeňský kraj, při značné recesi zejména velkého stavebnictví v celé České republice, k relativně nejúspěšnějším krajům v oblasti bytové výstavby, což lze přičíst i výhodné poloze kraje v perspektivní oblasti česko-německého pohraničí. V šestiletém úhrnu zde bylo v přepočtu na 1 000 obyvatel dokončeno 2,56 bytů, tedy o poznání více než v celostátním úhrnu (2,27 bytů). Pouze hlavní město Praha a Středočeský kraj vykázaly v tomto období znatelně vyšší intenzitu bytové výstavby. Převaha individuální zástavby ve stávajícím bytovém fondu se projevila v tom, že rodinné domy (včetně nástaveb a přístaveb) jsou v bytové výstavbě Plzeňského kraje zastoupeny nadprůměrným podílem (53,8 %). Naopak bytové domy nepatří mezi významné položky nové bytové výstavby v kraji, například v roce 1999 nebyly mezi dokončenými byty zastoupeny ani čtvrtinou.
Meziobvodové rozdíly struktury a intenzity bytové výstavby v hodnoceném šestiletém období ukazují tabulka 15.
Při republikovém průměru 2,27 dokončených bytů na 1 000 obyvatel v průměru let 1997-2002 lze již intenzitu bytové výstavby vyšší než tři dokončené byty na 1 000 obyvatel prohlásit v českých podmínkách za výrazně nadprůměrnou. Z celkového počtu patnácti správních obvodů na území Plzeňského kraje se takto intenzivně stavělo hned v sedmi obvodech, tedy téměř v polovině krajského počtu těchto územně správních celků. Oblasti s rozsáhlejší bytovou výstavbou se soustřeďovaly jednak do zázemí krajského města Plzně, v rámci sílícího procesu suburbanizace (jedná se zejména o obvody Nýřany, Přeštice, Stod a Nepomuk), jednak do jižní části kraje (obvody Domažlice, Horšovský Týn a Klatovy). Přes celkové relativně příznivé postavení kraje zde ovšem najdeme i obvody, které v bytové výstavbě zaostávají, to znamená, že nedosahují hladiny dvou dokončených bytů na 1 000 obyvatel v šestiletém průměru. Vedle rokycanského a sušického obvodu se překvapivě málo staví rovněž v Plzni, kde zejména výstavba nájemních bytů vůbec neodpovídá potřebám krajského města.
Převaha rodinných domů v bytové výstavbě v Plzeňském kraji se v posledních šesti letech částečně promítla i na úrovni správních obvodů. V devíti obvodech byly rodinné domy zastoupeny mezi dokončenými byty nadpolovičním podílem, z toho na Rokycansku a na Přešticku se podílely na celkové bytové výstavbě více než 70 % a v sušickém obvodu dokonce více než 90 %. Naproti tomu rozvoj výstavby zejména bytových domů v obvodech Nepomuk a Stod nejen stlačil zastoupení rodinných domů v bytové výstavbě na úroveň přibližně čtvrtinového podílu, ale způsobil zároveň nárůst intenzity bytové výstavby až nad hranici čtyř dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Nejnižší podílovou hodnotu, a to nejen v rámci kraje, ale i na celostátní úrovni (17,9 %) však zaznamenal správní obvod Stříbro, ve výstavbě rodinných domů za ostatními obvody silně pokulhávající.
V průběhu šestiletého období 1997-2002 bylo z úhrnného počtu obcí Plzeňského kraje ve 128 obcích (25,5 %) dokončeno deset a více bytů. Z tohoto počtu probíhala v 21 obcích výstavba minimálně 100 bytů.Ve třinácti případech se jednalo o města s 5 tis. a více obyvateli nebo o sídla správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Z obcí s méně než 5 tis. obyvateli byla tak rozsáhlá bytová výstavba zaznamenána v Železné Rudě, Holýšově, Kdyni, Starém Plzenci, Městě Touškově, Vejprnicích, Zruči-Senci a v Tlučné. Intenzita bytové výstavby větších měst Plzeňského kraje je poměrně vysoká. V Tachově, Nepomuku, Stříbře, Dobřanech, Přešticích, Horažďovicích, Nýřanech, Horšovském Týně a ve Stodu byly v ročním průměru dokončeny více než tři byty na 1 000 obyvatel. Z těchto měst byla v Dobřanech překročena hranice pěti bytů a v Nepomuku dokonce hranice deseti dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Kromě tohoto města byla roční míra deseti dokončených bytů na 1 000 obyvatel překročena v deseti dalších obcích: Železná Ruda (18,56; 8,2 % bytů dokončeno v rodinných domech), Město Touškov (11,31; 24,1 % bytů dokončeno v rodinných domech), Štěnovice (10,68; 62,7 % bytů dokončeno v rodinných domech), Klenčí pod Čerchovem (10,40; 26,3 % bytů dokončeno v rodinných domech), Letkov (14,14; všechny byty dokončeny v rodinných domech), Štěnovický Borek (12,95, 25,0 % bytů dokončeno v rodinných domech), Újezd u Svatého Kříže (18,00, 8,7 % bytů dokončených v rodinných domech), Lom u Tachova (10,63, 4,8 % bytů dokončených v rodinných domech), Pařezov (23,95, všechny byty dokončeny v rodinných domech) a Prášily (10,99; všechny byty dokončeny v rodinných domech) - (Tab. 16).
Ze strukturálních a kvalitativních charakteristik dokončených bytů uvádíme zejména pořizovací hodnoty a dobu výstavby. Zde je třeba zdůraznit veliký rozdíl mezi rodinnými a bytovými domy. Jestliže náklady na pořízení nových bytů v rodinných domech se pohybují v relacích průměrných celostátních pořizovacích hodnot (náklady na pořízení jednoho bytu dokončeného v novém rodinném domě v roce 2002 činily 2 376 tis. Kč), výstavba bytových domů je v porovnání s většinou ostatních krajů výrazně levnější (pořizovací náklady na výstavbu jednoho bytu dokončeného v roce 2002 ve výši 868 tis. Kč byly ve srovnání s republikovým průměrem nižší cca o 30 %). S tím souvisí i postavení kraje v ukazateli průměrné doby výstavby. Byty dokončené v posledních letech v rodinných domech se stavěly většinou nadprůměrně dlouho (například v roce 2002 přibližně čtyři a půl roku), zatímco výstavba bytových domů trvala příznivě krátkou dobu (v průměru kolem 1,5 roku).
Závěry
Plzeňský kraj je svou rozlohou 7 561 km2 třetím největším krajem České republiky. Počtem 550 688 obyvatel podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 je však až desátým krajem v pořadí. Hustotou zalidnění 73 obyvatel na 1 km2 je třináctým krajem v pořadí před Jihočeským krajem. Tyto demografické a sídelní charakteristiky vyplývají z toho, že dosti významná část území kraje má pohraniční charakter a že se zde nachází část území Národního parku Šumava.
Rozmístění obyvatelstva doznalo za čtyřicet let významných změn, které jsou výraznější než ve většině krajů v České republice. Především byl ve venkovských obcích zastaven třicet let trvající exodus obyvatelstva. Ten měl za následek pronikavé zhoršení věkové skladby obyvatelstva, která způsobuje, že zde stále počty zemřelých převyšují počty narozených. Pozitivně lze hodnotit vývoj v posledních letech, kdy tyto ztráty do značné míry vyrovnává aktivní saldo stěhování. To jistě přispívá ke stabilizaci obyvatelstva řady venkovských obcí. Na druhé straně města s 10 tis. a více obyvateli v období 1961-1991 rostla: přírůstek činil 47 tis. obyvatel (24,6 %), aby v letech 1991-2001 zaznamenal tento soubor měst úbytek ve výši téměř 9 tis. osob (-3,5 %).
Demografické podmínky vývoje obyvatelstva vyplývají z jeho věkového složení a průměrného stáří obyvatelstva. Plzeňský kraj je charakteristický starší populací. V předproduktivním věku 0-14 let bylo v roce 2001 v kraji 15,7 % jeho obyvatelstva (proti 16,2 % v průměru ČR), ve věku 15-59 let 65,2 % obyvatelstva (ČR 65,4 %) a ve věku 60 a více let včetně nezjištěného věku 19,1 % obyvatelstva (ČR 18,4 %). Z toho vyplýval i nadprůměrný věk obyvatelstva kraje 39,2 roku (ČR 38,8 roku).
Počet a složení obyvatelstva kraje v roce 2002 bylo výsledkem jeho reprodukce. Přirozená reprodukce představovaná porodností, úmrtností a mírou přirozeného přírůstku, resp. úbytku byla v letech 1991-2002 charakterizována následujícími průměrnými ročními ukazateli: porodností 9,47 (ČR 9,80), úmrtností 11,55 (ČR 11,07), přirozenými ročními úbytky 2,08 (ČR –1,28). Migraci charakterizovaly roční míry přistěhovalých do obcí kraje ve výši 20,30 (ČR 19,29), vystěhovalých 19,51 (ČR 18,56) a migračním ročním saldem +0,79 (ČR +0,74). Celková bilance obyvatelstva v Plzeňském kraji byla záporná –1,29 promile obyvatel ročně (ČR –0,54). Přirozená reprodukce obyvatelstva kraje je tedy horší než celostátní ukazatele, migrační bilance je naopak příznivější, avšak celková bilance kraje je méně příznivá než celostátní.
Současnou úroveň vzdělanosti obyvatelstva nelze vzhledem k vybavenosti řady vysokých škol v Plzni a středních odborných škol v kraji hodnotit pozitivně, jak ukazatel podílu obyvatel s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním, tak ukazatel průměrného školního vzdělání jsou na nízké úrovni.
Plzeňský kraj vykazuje poměrně vysoký stupeň ekonomického zapojení obyvatelstva: 79,6 ekonomicky aktivních na 100 obyvatel ve věku 15-59 let řadí kraj na páté místo mezi všemi kraji. Ze 100 zaměstnaných obyvatel vyjíždělo v Plzeňském kraji za prací mimo obec trvalého bydliště 42,2 % obyvatel, tedy o něco nižší podíl než v celostátním úhrnu (47,2 %). Z hlediska odvětvové struktury zaměstnanosti se kraj vyznačuje vysokým podílem primárního sektoru (třetím nejvyšším v republice) a nadprůměrným podílem průmyslu, na úkor terciéru.
Obyvatelstvo Plzeňského kraje žilo v roce 2001 v 208 992 trvale obydlených bytech (a zároveň bytových domácnostech). Uvedené bytové domácnosti se skládaly z 229 807 hospodařících domácností. Třetím typem jsou cenzové domácnosti v počtu 232 424 kolektivit. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva se postupně zvyšují podíly domácností jednotlivců. Na druhé straně se snižuje podíl úplných rodin. Pozornost je třeba věnovat narůstání počtu neúplných rodin, což má úzkou vazbu na počet a míru rozvodovosti a i zvyšování počtu rodin s jedním rodičem a dětmi (odloučené bydlení, neprovdané matky a další), což je už dnes jev, který se projevuje v Plzni a v menší míře i v dalších městech.
Bytový fond se během čtyřicetiletého období 1961-2001 zvýšil o 27,7 %. Byl to přírůstek výrazně nižší než celostátní, který činil 34,5 %. Venkovský trvale obydlený bytový fond představuje v obcích do 2 tis. obyvatel 30,7 % bytů, v obcích s 2-5 tis. obyvateli je 15,8 % bytů, v obcích s 5-10 tis. obyvateli 7,6 % a ve městech s 10 tis. a více obyvateli 46,0 % trvale obydlených bytů kraje.
Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem je měřena dvěma ukazateli. Prvním je počet trvale obydlených bytů na 1 000 obyvatel. Ten byl v Plzeňském kraji v roce 2001 379,5 čili vyšší než v úhrnu republiky 374,2. Vyšší vybavenost již měly jen kraje Karlovarský, Ústecký a Hlavní město Praha. Druhý ukazatel je počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. V roce 2001 měl v kraji hodnotu 89,9 proti 89,6 v republikovém průměru. Kraj tak zaujal pátou pozici mezi čtrnácti kraji republiky. Proti roku 1991 se vybavenost byty na 1 000 obyvatel ještě zvýšila, avšak vybavenost cenzových domácností se – podobně jako v úhrnu republiky – zhoršila.
V období 1997-2002 se na území kraje postavilo 8 486 bytů, což představuje 6,1 % celostátního úhrnu. Ve srovnání se zahajovanými byty se však dokončilo o 3 726 bytů (30,5 %) méně. To nesvědčí o příznivé plynulosti bytové výstavby. Výraznou charakteristikou bytové výstavby v kraji však je, že od roku 1997 do roku 2002 se počet dokončovaných bytů každoročně zvyšoval. Intenzita nové bytové výstavby je stále nedostatečná. Na 1 000 obyvatel se v letech 1997-2002 v průměru za rok dokončilo 2,56 bytů, což je sice více než v celostátním měřítku, avšak z hlediska potřebnosti bytů, zejména dostupných bytů, by měla být přibližně 4,0 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Charakteristickým rysem nové bytové výstavby je její rozmístění, kde se zcela zřetelně projevují suburbanizační tendence ve formě výstavby v obcích (obvodech) v zázemí města Plzně. Dalším rysem je zvýšení “plošnosti” v rozmísťování nové bytové výstavby. Počet obcí, ve kterých se nerealizovala žádná bytová výstavba, v roce 1997 byl 327 obcí; v roce 2002 to bylo 241 obcí. Za celé období 1997-2002 jen u 98 obcí (19,6 %) nebyla vykazována žádná bytová výstavba.
Perspektivní vývoj kraje a jeho správních obvodů určí decizní orgány kraje a správních obvodů. Sociálně ekonomická východiska, která zjistil populační a bytový cenzus 2001 a běžná statistika, k tomu poskytují solidní výchozí podklady.
Tab. 1 Území a obyvatelstvo Plzeňského kraje 1. března 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Nadmořská výška v m 1) |
Rozloha v km2 |
Počet obyvatel |
Podíl obyva- |
Počet |
Obce |
||
počet |
průměrná |
průměrný |
||||||
Blovice |
387 |
222,54 |
10 946 |
2,0 |
49 |
19 |
11,71 |
576 |
Domažlice |
428 |
763,20 |
39 243 |
7,1 |
51 |
58 |
13,16 |
677 |
Horažďovice |
427 |
258,70 |
12 258 |
2,2 |
47 |
20 |
12,94 |
613 |
Horšovský Týn |
376 |
288,64 |
13 492 |
2,5 |
47 |
18 |
16,04 |
750 |
Klatovy |
405 |
906,35 |
50 485 |
9,2 |
56 |
44 |
20,60 |
1 147 |
Kralovice |
435 |
659,29 |
21 941 |
4,0 |
33 |
44 |
14,98 |
499 |
Nepomuk |
449 |
308,72 |
11 272 |
2,0 |
37 |
26 |
11,87 |
434 |
Nýřany |
336 |
627,51 |
47 074 |
8,5 |
75 |
54 |
11,62 |
872 |
Plzeň |
323 |
261,49 |
180 748 |
32,8 |
691 |
15 |
17,43 |
12 050 |
Přeštice |
345 |
271,18 |
19 937 |
3,6 |
74 |
30 |
9,04 |
665 |
Rokycany |
362 |
575,08 |
45 788 |
8,3 |
80 |
68 |
8,46 |
673 |
Stod |
337 |
259,15 |
20 865 |
3,8 |
81 |
24 |
10,80 |
869 |
Stříbro |
399 |
430,69 |
16 649 |
3,0 |
39 |
24 |
17,95 |
694 |
Sušice |
472 |
780,56 |
25 200 |
4,6 |
32 |
30 |
26,02 |
840 |
Tachov |
504 |
947,97 |
34 790 |
6,3 |
37 |
27 |
35,11 |
1 289 |
Celkem |
x |
7 561,07 |
550 688 |
100,0 |
73 |
501 |
15,09 |
1 099 |
1)
Nadmořská výška sídla správního obvodu.Tab. 2 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet trvale bydlících obyvatel |
Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v % v období |
||||||||
1.3.1961 |
1.12.1970 |
1.11.1980 |
3.3.1991 |
1.3.2001 |
1961-1970 |
1970-1980 |
1980-1991 |
1991-2001 |
1961-2001 |
|
Blovice |
13 501 |
12 500 |
11 820 |
10 792 |
10 946 |
-7,4 |
-5,4 |
-8,7 |
1,4 |
-18,9 |
Domažlice |
38 413 |
38 195 |
39 269 |
38 832 |
39 243 |
-0,6 |
2,8 |
-1,1 |
1,1 |
2,2 |
Horažďovice |
15 428 |
14 414 |
13 814 |
12 808 |
12 258 |
-6,6 |
-4,2 |
-7,3 |
-4,3 |
-20,5 |
Horšovský Týn |
15 149 |
14 450 |
14 644 |
13 733 |
13 492 |
-4,6 |
1,3 |
-6,2 |
-1,8 |
-10,9 |
Klatovy |
52 693 |
50 928 |
50 999 |
50 777 |
50 485 |
-3,3 |
0,1 |
-0,4 |
-0,6 |
-4,2 |
Kralovice |
23 918 |
22 990 |
23 105 |
22 413 |
21 941 |
-3,9 |
0,5 |
-3,0 |
-2,1 |
-8,3 |
Nepomuk |
16 511 |
14 309 |
13 264 |
11 781 |
11 272 |
-13,3 |
-7,3 |
-11,2 |
-4,3 |
-31,7 |
Nýřany |
49 688 |
47 266 |
47 175 |
46 007 |
47 074 |
-4,9 |
-0,2 |
-2,5 |
2,3 |
-5,3 |
Plzeň |
156 191 |
168 891 |
186 593 |
188 158 |
180 748 |
8,1 |
10,5 |
0,8 |
-3,9 |
15,7 |
Přeštice |
22 101 |
21 562 |
21 375 |
19 756 |
19 937 |
-2,4 |
-0,9 |
-7,6 |
0,9 |
-9,8 |
Rokycany |
50 550 |
48 831 |
48 132 |
46 118 |
45 788 |
-3,4 |
-1,4 |
-4,2 |
-0,7 |
-9,4 |
Stod |
22 166 |
21 949 |
21 515 |
21 015 |
20 865 |
-1,0 |
-2,0 |
-2,3 |
-0,7 |
-5,9 |
Stříbro |
15 990 |
16 352 |
16 369 |
16 592 |
16 649 |
2,3 |
0,1 |
1,4 |
0,3 |
4,1 |
Sušice |
30 921 |
28 640 |
27 389 |
26 081 |
25 200 |
-7,4 |
-4,4 |
-4,8 |
-3,4 |
-18,5 |
Tachov |
26 685 |
29 237 |
32 467 |
33 444 |
34 790 |
9,6 |
11,0 |
3,0 |
4,0 |
30,4 |
Celkem |
549 905 |
550 514 |
567 930 |
558 307 |
550 688 |
0,1 |
3,2 |
-1,7 |
-1,4 |
0,1 |
Tab. 3 Vývoj počtu obyvatelstva 1961-2001 podle velikostních skupin obcí
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale bydlících obyvatel |
Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel v období |
||||||||||||||||||
1.3.1961 |
1.12.1970 |
1.11.1980 |
3.3.1991 |
1.3.2001 |
1961-1970 |
1970-1980 |
1980-1991 |
1991-2001 |
1961-2001 |
|||||||||||
Absolutní počet |
||||||||||||||||||||
Do 2 000 |
239 334 |
215 612 |
196 163 |
180 641 |
178 877 |
-23 722 |
-19 449 |
-15 522 |
-1 764 |
-60 457 |
||||||||||
2 000- 4 999 |
83 941 |
84 933 |
89 994 |
87 650 |
90 147 |
992 |
5 061 |
-2 344 |
2 497 |
6 206 |
||||||||||
5 000- 9 999 |
35 030 |
37 796 |
40 725 |
42 736 |
43 002 |
2 766 |
2 929 |
2 011 |
266 |
7 972 |
||||||||||
10 000 a více |
191 600 |
212 173 |
241 048 |
247 280 |
238 662 |
20 573 |
28 875 |
6 232 |
-8 618 |
47 062 |
||||||||||
Celkem |
549 905 |
550 514 |
567 930 |
558 307 |
550 688 |
609 |
17 416 |
-9 623 |
-7 619 |
783 |
||||||||||
Relativní počet 1) |
||||||||||||||||||||
Do 2 000 |
43,5 |
39,2 |
34,5 |
32,4 |
32,5 |
-9,9 |
-9,0 |
-7,9 |
-1,0 |
-25,3 |
||||||||||
2 000- 4 999 |
15,3 |
15,4 |
15,8 |
15,7 |
16,4 |
1,2 |
6,0 |
-2,6 |
2,8 |
7,4 |
||||||||||
5 000- 9 999 |
6,4 |
6,9 |
7,2 |
7,7 |
7,8 |
7,9 |
7,7 |
4,9 |
0,6 |
22,8 |
||||||||||
10 000 a více |
34,8 |
38,5 |
42,4 |
44,3 |
43,3 |
10,7 |
13,6 |
2,6 |
-3,5 |
24,6 |
||||||||||
Celkem |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
100,0 |
0,1 |
3,2 |
-1,7 |
-1,4 |
0,1 |
1)
V levé části struktura osídlení, v pravé části intercenzální změny v počtu obyvatelstva v %.Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva 1970-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce s rozšířenou působností |
Podíl obyvatel ve věku (v procentech) |
Index mládí 1) |
||||||||||
0 - 14 let |
15 - 59 let |
60 a více let |
||||||||||
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
1970 |
1991 |
2001 |
|
Blovice |
18,0 |
19,6 |
16,2 |
58,8 |
59,0 |
62,8 |
23,3 |
21,4 |
21,0 |
77,2 |
91,2 |
76,9 |
Domažlice |
21,8 |
21,3 |
16,7 |
59,7 |
61,3 |
65,5 |
18,4 |
17,3 |
17,8 |
118,6 |
123,2 |
93,6 |
Horažďovice |
21,3 |
19,8 |
15,7 |
57,4 |
59,7 |
63,4 |
21,3 |
20,5 |
21,0 |
100,3 |
96,4 |
74,7 |
Horšovský Týn |
21,8 |
20,7 |
15,6 |
59,6 |
60,7 |
66,3 |
18,6 |
18,6 |
18,1 |
117,4 |
110,9 |
86,4 |
Klatovy |
20,6 |
20,8 |
15,8 |
59,6 |
60,4 |
65,8 |
19,8 |
18,8 |
18,5 |
104,2 |
110,6 |
85,4 |
Kralovice |
20,6 |
21,2 |
16,7 |
58,1 |
60,4 |
64,5 |
21,2 |
18,4 |
18,8 |
97,2 |
115,0 |
88,7 |
Nepomuk |
17,8 |
18,9 |
15,3 |
57,0 |
57,4 |
62,4 |
25,2 |
23,8 |
22,3 |
70,4 |
79,5 |
68,5 |
Nýřany |
20,9 |
20,7 |
16,9 |
61,0 |
61,2 |
64,9 |
18,2 |
18,1 |
18,2 |
114,9 |
114,4 |
93,2 |
Plzeň |
18,6 |
19,7 |
14,2 |
61,5 |
62,1 |
65,5 |
19,9 |
18,2 |
20,3 |
93,7 |
108,0 |
69,7 |
Přeštice |
19,5 |
19,2 |
16,4 |
58,9 |
60,3 |
64,1 |
21,6 |
20,6 |
19,5 |
90,4 |
93,3 |
84,0 |
Rokycany |
19,3 |
20,0 |
15,8 |
58,6 |
59,7 |
63,9 |
22,1 |
20,2 |
20,3 |
87,3 |
99,0 |
78,2 |
Stod |
20,5 |
20,1 |
16,5 |
63,0 |
62,4 |
65,9 |
16,5 |
17,5 |
17,6 |
123,9 |
114,9 |
93,6 |
Stříbro |
26,5 |
23,7 |
18,4 |
61,5 |
62,0 |
66,0 |
11,9 |
14,3 |
15,6 |
222,4 |
165,0 |
117,5 |
Sušice |
20,6 |
19,9 |
15,6 |
59,1 |
59,2 |
63,5 |
20,3 |
20,9 |
21,0 |
101,2 |
95,3 |
74,3 |
Tachov |
28,0 |
23,3 |
18,0 |
62,3 |
64,1 |
67,6 |
9,7 |
12,6 |
14,4 |
289,1 |
185,4 |
124,9 |
Celkem |
20,4 |
20,4 |
15,7 |
60,3 |
61,2 |
65,2 |
19,3 |
18,3 |
19,1 |
106,0 |
111,3 |
82,1 |
1)
Počet obyvatel ve věku 0-14 let na 100 obyvatel ve věku 60 a více let.Tab. 5 Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce |
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - absolutně |
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání – struktura v procentech |
Index |
Počet let školního vzdě-lání2) |
||||||||
základní |
střední odborné |
úplné střední |
vysoko-školské |
nezjiště-no |
základní |
střední odborné |
úplné střední |
vysoko-školské |
nezjiště-no |
|||
Blovice |
2 350 |
4 028 |
2 178 |
502 |
85 |
25,7 |
44,1 |
23,8 |
5,5 |
0,9 |
35,0 |
11,3 |
Domažlice |
7 846 |
13 283 |
8 969 |
1 967 |
520 |
24,1 |
40,8 |
27,5 |
6,0 |
1,6 |
40,7 |
11,4 |
Horažďovice |
2 741 |
4 431 |
2 597 |
485 |
60 |
26,6 |
43,0 |
25,2 |
4,7 |
0,6 |
36,0 |
11,3 |
Horšovský Týn |
3 035 |
5 177 |
2 518 |
455 |
146 |
26,8 |
45,7 |
22,2 |
4,0 |
1,3 |
32,0 |
11,2 |
Klatovy |
9 884 |
16 708 |
12 206 |
3 100 |
467 |
23,3 |
39,4 |
28,8 |
7,3 |
1,1 |
43,9 |
11,6 |
Kralovice |
4 602 |
8 014 |
4 535 |
907 |
160 |
25,3 |
44,0 |
24,9 |
5,0 |
0,9 |
36,1 |
11,3 |
Nepomuk |
2 700 |
4 143 |
2 091 |
374 |
220 |
28,3 |
43,5 |
21,9 |
3,9 |
2,3 |
31,0 |
11,1 |
Nýřany |
10 502 |
17 138 |
8 903 |
1 973 |
434 |
27,0 |
44,0 |
22,9 |
5,1 |
1,1 |
33,6 |
11,2 |
Plzeň |
27 826 |
53 942 |
51 697 |
18 836 |
2 485 |
18,0 |
34,8 |
33,4 |
12,2 |
1,6 |
54,6 |
12,1 |
Přeštice |
3 830 |
7 428 |
4 365 |
900 |
106 |
23,0 |
44,7 |
26,2 |
5,4 |
0,6 |
37,9 |
11,4 |
Rokycany |
8 739 |
16 110 |
10 663 |
2 443 |
354 |
22,8 |
42,1 |
27,8 |
6,4 |
0,9 |
41,0 |
11,5 |
Stod |
4 774 |
7 588 |
4 000 |
729 |
209 |
27,6 |
43,9 |
23,1 |
4,2 |
1,2 |
32,6 |
11,2 |
Stříbro |
4 290 |
5 152 |
3 121 |
685 |
245 |
31,8 |
38,2 |
23,1 |
5,1 |
1,8 |
34,8 |
11,1 |
Sušice |
5 600 |
8 579 |
5 480 |
1 316 |
209 |
26,4 |
40,5 |
25,9 |
6,2 |
1,0 |
38,5 |
11,4 |
Tachov |
8 113 |
11 350 |
6 923 |
1 417 |
450 |
28,7 |
40,2 |
24,5 |
5,0 |
1,6 |
36,1 |
11,2 |
Celkem |
106 832 |
183 071 |
130 246 |
36 089 |
6 150 |
23,1 |
39,6 |
28,2 |
7,8 |
1,3 |
43,3 |
11,6 |
1)
Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let.2)
Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).Tab. 6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce |
Počet ekonomicky aktivních osob |
Počet zaměstnaných |
Podíl ekon. aktivních osob v % |
Počet ekon. aktivních na 100 obyv. |
Vyjíždějící za prací mimo obec trvalého pobytu |
|||||
celkem |
z toho ženy |
Celkem |
z toho ženy |
celkem |
v % z počtu |
|||||
abs. |
v % |
abs. |
v % |
|||||||
Blovice |
5 371 |
2 357 |
43,9 |
5 103 |
2 216 |
43,4 |
1,9 |
78,1 |
3 216 |
63,0 |
Domažlice |
20 493 |
9 093 |
44,4 |
19 552 |
8 638 |
44,2 |
7,2 |
79,7 |
10 313 |
52,7 |
Horažďovice |
6 028 |
2 600 |
43,1 |
5 688 |
2 436 |
42,8 |
2,1 |
77,6 |
2 909 |
51,1 |
Horšovský Týn |
7 199 |
3 152 |
43,8 |
6 808 |
2 979 |
43,8 |
2,5 |
80,5 |
3 869 |
56,8 |
Klatovy |
25 846 |
11 470 |
44,4 |
24 430 |
10 813 |
44,3 |
9,0 |
77,9 |
9 836 |
40,3 |
Kralovice |
11 524 |
5 053 |
43,8 |
10 526 |
4 581 |
43,5 |
4,0 |
81,5 |
5 969 |
56,7 |
Nepomuk |
5 448 |
2 282 |
41,9 |
5 061 |
2 079 |
41,1 |
1,9 |
77,4 |
3 053 |
60,3 |
Nýřany |
24 513 |
10 889 |
44,4 |
23 053 |
10 282 |
44,6 |
8,6 |
80,2 |
15 446 |
67,0 |
Plzeň |
95 017 |
43 847 |
46,1 |
87 558 |
40 162 |
45,9 |
33,3 |
80,2 |
16 779 |
19,2 |
Přeštice |
10 220 |
4 479 |
43,8 |
9 740 |
4 269 |
43,8 |
3,6 |
79,9 |
6 195 |
63,6 |
Rokycany |
23 337 |
10 363 |
44,4 |
21 600 |
9 407 |
43,6 |
8,2 |
79,8 |
12 220 |
56,6 |
Stod |
10 908 |
4 890 |
44,8 |
10 296 |
4 655 |
45,2 |
3,8 |
79,3 |
5 826 |
56,6 |
Stříbro |
8 738 |
3 936 |
45,0 |
7 788 |
3 486 |
44,8 |
3,1 |
79,6 |
3 573 |
45,9 |
Sušice |
12 203 |
5 329 |
43,7 |
11 007 |
4 735 |
43,0 |
4,3 |
76,3 |
5 331 |
48,4 |
Tachov |
18 829 |
8 644 |
45,9 |
17 345 |
8 025 |
46,3 |
6,6 |
80,1 |
7 464 |
43,0 |
Celkem |
285 674 |
128 384 |
44,9 |
265 555 |
118 763 |
44,7 |
100,0 |
79,6 |
111 999 |
42,2 |
Tab. 7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2001 podle hlavních odvětví a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2001
Správní obvod obce |
Počet ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví |
|||||||||
zemědělství, |
průmysl |
stavebnictví |
ostatní |
nezjištěné |
zemědělství, |
průmysl |
stavebnictví |
ostatní |
nezjištěné |
|
absolutní data |
skladba v % |
|||||||||
Blovice |
612 |
1 735 |
494 |
2 296 |
234 |
11,4 |
32,3 |
9,2 |
42,7 |
4,4 |
Domažlice |
1 993 |
6 678 |
1 218 |
8 787 |
1 817 |
9,7 |
32,6 |
5,9 |
42,9 |
8,9 |
Horažďovice |
678 |
2 400 |
616 |
2 087 |
247 |
11,2 |
39,8 |
10,2 |
34,6 |
4,1 |
Horšovský Týn |
920 |
2 529 |
662 |
2 512 |
576 |
12,8 |
35,1 |
9,2 |
34,9 |
8,0 |
Klatovy |
2 328 |
8 084 |
2 007 |
12 231 |
1 196 |
9,0 |
31,3 |
7,8 |
47,3 |
4,6 |
Kralovice |
1 761 |
3 184 |
1 119 |
4 743 |
717 |
15,3 |
27,6 |
9,7 |
41,2 |
6,2 |
Nepomuk |
815 |
1 787 |
484 |
2 092 |
270 |
15,0 |
32,8 |
8,9 |
38,4 |
5,0 |
Nýřany |
1 224 |
9 314 |
2 766 |
9 493 |
1 716 |
5,0 |
38,0 |
11,3 |
38,7 |
7,0 |
Plzeň |
1 121 |
24 727 |
7 964 |
54 649 |
6 556 |
1,2 |
26,0 |
8,4 |
57,5 |
6,9 |
Přeštice |
934 |
3 347 |
1 276 |
4 222 |
441 |
9,1 |
32,7 |
12,5 |
41,3 |
4,3 |
Rokycany |
1 472 |
8 258 |
1 684 |
10 293 |
1 630 |
6,3 |
35,4 |
7,2 |
44,1 |
7,0 |
Stod |
567 |
4 181 |
1 229 |
4 367 |
564 |
5,2 |
38,3 |
11,3 |
40,0 |
5,2 |
Stříbro |
609 |
3 270 |
697 |
3 238 |
924 |
7,0 |
37,4 |
8,0 |
37,1 |
10,6 |
Sušice |
1 433 |
3 497 |
1 055 |
5 395 |
823 |
11,7 |
28,7 |
8,6 |
44,2 |
6,7 |
Tachov |
1 520 |
6 586 |
1 024 |
7 995 |
1 704 |
8,1 |
35,0 |
5,4 |
42,5 |
9,0 |
Celkem |
17 987 |
89 577 |
24 295 |
134 400 |
19 415 |
6,3 |
31,4 |
8,5 |
47,0 |
6,8 |
Tab. 8 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet obyvatel k 1.1.1991 |
Naro- zení |
Zemřelí |
Přiro-zený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
Počet obyvatel k 31.12.2002 |
Admin. změny a opravy ČSÚ |
Naro- zení |
Zem- řelí |
Přiro-zený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
|||
absolutně |
na 1000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně |
|||||||||||||||||||
Blovice |
10 272 |
1 182 |
1 600 |
-418 |
3 027 |
2 559 |
468 |
50 |
10 931 |
609 |
9,17 |
12,42 |
-3,24 |
23,49 |
19,86 |
3,63 |
0,39 |
|||
Domažlice |
38 819 |
4 662 |
5 131 |
-469 |
10 769 |
10 325 |
444 |
-25 |
39 252 |
458 |
9,99 |
11,00 |
-1,01 |
23,08 |
22,13 |
0,95 |
-0,05 |
|||
Horažďovice |
12 723 |
1 387 |
1 854 |
-467 |
2 740 |
2 744 |
-4 |
-471 |
12 299 |
47 |
9,28 |
12,41 |
-3,13 |
18,34 |
18,37 |
-0,03 |
-3,15 |
|||
Horšovský Týn |
13 762 |
1 511 |
1 827 |
-316 |
3 560 |
3 464 |
96 |
-220 |
13 469 |
-73 |
9,27 |
11,21 |
-1,94 |
21,84 |
21,25 |
0,59 |
-1,35 |
|||
Klatovy |
50 902 |
5 805 |
7 403 |
-1 598 |
12 780 |
11 921 |
859 |
-739 |
50 272 |
109 |
9,57 |
12,20 |
-2,63 |
21,06 |
19,65 |
1,42 |
-1,22 |
|||
Kralovice |
22 424 |
2 569 |
3 198 |
-629 |
6 569 |
6 408 |
161 |
-468 |
21 863 |
-93 |
9,67 |
12,03 |
-2,37 |
24,72 |
24,11 |
0,61 |
-1,76 |
|||
Nepomuk |
11 796 |
1 215 |
2 106 |
-891 |
3 767 |
3 476 |
291 |
-600 |
11 172 |
-24 |
8,95 |
15,52 |
-6,57 |
27,76 |
25,61 |
2,14 |
-4,42 |
|||
Nýřany |
46 014 |
5 611 |
6 480 |
-869 |
14 667 |
12 336 |
2 331 |
1 462 |
47 514 |
38 |
10,06 |
11,61 |
-1,56 |
26,29 |
22,11 |
4,18 |
2,62 |
|||
Plzeň |
188 709 |
19 323 |
24 495 |
-5 172 |
27 948 |
30 032 |
-2 084 |
-7 256 |
179 585 |
-1 868 |
8,71 |
11,04 |
-2,33 |
12,59 |
13,53 |
-0,94 |
-3,27 |
|||
Přeštice |
19 795 |
2 322 |
2 972 |
-650 |
5 449 |
4 712 |
737 |
87 |
20 041 |
159 |
9,79 |
12,53 |
-2,74 |
22,98 |
19,87 |
3,11 |
0,37 |
|||
Rokycany |
46 084 |
5 169 |
7 123 |
-1 954 |
13 918 |
12 679 |
1 239 |
-715 |
45 574 |
205 |
9,40 |
12,96 |
-3,55 |
25,32 |
23,07 |
2,25 |
-1,30 |
|||
Stod |
21 017 |
2 545 |
3 033 |
-488 |
6 019 |
5 484 |
535 |
47 |
21 049 |
-15 |
10,22 |
12,18 |
-1,96 |
24,17 |
22,03 |
2,15 |
0,19 |
|||
Stříbro |
16 617 |
2 156 |
1 974 |
182 |
4 953 |
5 310 |
-357 |
-175 |
16 529 |
87 |
10,80 |
9,89 |
0,91 |
24,82 |
26,61 |
-1,79 |
-0,88 |
|||
Sušice |
26 101 |
2 901 |
3 893 |
-992 |
6 823 |
6 781 |
42 |
-950 |
25 024 |
-127 |
9,41 |
12,63 |
-3,22 |
22,13 |
22,00 |
0,14 |
-3,08 |
|||
Tachov |
33 387 |
4 593 |
3 706 |
887 |
12 002 |
11 487 |
515 |
1 402 |
34 800 |
11 |
11,12 |
8,98 |
2,15 |
29,07 |
27,82 |
1,25 |
3,40 |
|||
Celkem |
558 422 |
62 951 |
76 795 |
-13 844 |
134 991 |
129 718 |
5 273 |
-8 571 |
549 374 |
-477 |
9,47 |
11,55 |
-2,08 |
20,30 |
19,51 |
0,79 |
-1,29 |
Tab. 9 Pohyb obyvatelstva 1991-2002 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet obyvatel k 1.1.1991 |
Naro- zení |
Zemřelí |
Přirozený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
Počet obyvatel k 31.12.2002 |
Admin. změny a opravy ČSÚ |
Naro- zení |
Zem- řelí |
Přirozený přírůstek (úbytek) |
Přistě- hovalí |
Vystě- hovalí |
Mig- rační saldo |
Pří- růstek (úbytek) celkem |
absolutně |
na 1000 obyvatel středního stavu (průměrně) ročně |
||||||||||||||||
Do 2 000 |
176 751 |
20 450 |
28 052 |
-7 602 |
55 727 |
52 189 |
3 538 |
-4 064 |
179 046 |
6359 |
9,63 |
13,21 |
-3,58 |
26,24 |
24,57 |
1,67 |
-1,91 |
2 000- 4 999 |
89 869 |
10 876 |
12 682 |
-1 806 |
28 990 |
23 363 |
5 627 |
3 821 |
90 762 |
-2928 |
10,10 |
11,78 |
-1,68 |
26,93 |
21,70 |
5,23 |
3,55 |
5 000- 9 999 |
43 828 |
5 441 |
5 191 |
250 |
10 702 |
10 735 |
-33 |
217 |
42 710 |
-1335 |
10,43 |
9,95 |
0,48 |
20,51 |
20,57 |
-0,06 |
0,42 |
10 000 a více |
247 974 |
26 184 |
30 870 |
-4 686 |
39 572 |
43 431 |
-3 859 |
-8 545 |
236 856 |
-2573 |
8,94 |
10,54 |
-1,60 |
13,52 |
14,83 |
-1,32 |
-2,92 |
Celkem |
558 422 |
62 951 |
76 795 |
-13 844 |
134 991 |
129 718 |
5 273 |
-8 571 |
549 374 |
-477 |
9,47 |
11,55 |
-2,08 |
20,30 |
19,51 |
0,79 |
-1,29 |
Tab. 10 Domovní fond v roce 1991 a 2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Úhrn trvale obydlených domů |
Počet trvale obydlených rodinných domů |
Podíl rodinných domů |
Počet neobydlených domů |
Přírůstek (úbytek) neobydlených domů |
|||||||
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % z úhrnu domů |
abso-lutně |
v % stavu roku 1991 |
|||
1991 |
2001 |
1991 |
2001 |
|||||||||
Blovice |
2 880 |
2 857 |
2 659 |
2 715 |
92,3 |
95,0 |
633 |
1 072 |
18,0 |
27,3 |
439 |
69,4 |
Domažlice |
7 812 |
8 075 |
6 153 |
7 106 |
78,8 |
88,0 |
1 417 |
1 934 |
15,4 |
19,3 |
517 |
36,5 |
Horažďovice |
3 050 |
2 873 |
2 637 |
2 619 |
86,5 |
91,2 |
792 |
1 132 |
20,6 |
28,3 |
340 |
42,9 |
Horšovský Týn |
3 237 |
3 207 |
2 643 |
2 879 |
81,6 |
89,8 |
548 |
777 |
14,5 |
19,5 |
229 |
41,8 |
Klatovy |
9 723 |
9 532 |
8 171 |
8 346 |
84,0 |
87,6 |
2 214 |
3 021 |
18,5 |
24,1 |
807 |
36,4 |
Kralovice |
5 098 |
5 055 |
4 499 |
4 633 |
88,3 |
91,7 |
1 526 |
2 011 |
23,0 |
28,5 |
485 |
31,8 |
Nepomuk |
3 259 |
3 029 |
3 038 |
2 843 |
93,2 |
93,9 |
936 |
1 461 |
22,3 |
32,5 |
525 |
56,1 |
Nýřany |
9 967 |
10 217 |
8 815 |
9 293 |
88,4 |
91,0 |
1 486 |
2 253 |
13,0 |
18,1 |
767 |
51,6 |
Plzeň |
17 142 |
17 866 |
11 616 |
12 803 |
67,8 |
71,7 |
1 637 |
1 859 |
8,7 |
9,4 |
222 |
13,6 |
Přeštice |
4 724 |
4 703 |
4 335 |
4 406 |
91,8 |
93,7 |
1 040 |
1 363 |
18,0 |
22,5 |
323 |
31,1 |
Rokycany |
10 030 |
9 869 |
9 066 |
9 069 |
90,4 |
91,9 |
2 388 |
3 319 |
19,2 |
25,2 |
931 |
39,0 |
Stod |
3 949 |
4 024 |
3 301 |
3 432 |
83,6 |
85,3 |
578 |
789 |
12,8 |
16,4 |
211 |
36,5 |
Stříbro |
3 054 |
3 101 |
2 470 |
2 655 |
80,9 |
85,6 |
421 |
596 |
12,1 |
16,1 |
175 |
41,6 |
Sušice |
5 594 |
5 359 |
4 812 |
4 751 |
86,0 |
88,7 |
1 495 |
2 355 |
21,1 |
30,5 |
860 |
57,5 |
Tachov |
5 473 |
5 771 |
4 511 |
4 873 |
82,4 |
84,4 |
556 |
799 |
9,2 |
12,2 |
243 |
43,7 |
Celkem |
94 992 |
95 538 |
78 726 |
82 423 |
82,9 |
86,3 |
17 667 |
24 741 |
15,7 |
20,6 |
7 074 |
40,0 |
Tab. 11 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet trvale obydlených bytů |
Přírůstek trvale obydlených bytů |
Počet neobydlených bytů |
Přírůstek |
|||||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % vých. stavů |
1991 |
2001 |
|||||
1961-2001 |
1991-2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
abs. |
v % z úhr- |
||||||||
Blovice |
3 880 |
3 901 |
4 213 |
3 832 |
3 980 |
100 |
148 |
2,6 |
3,9 |
706 |
1 254 |
24,0 |
77,6 |
Domažlice |
11 200 |
11 872 |
13 178 |
13 288 |
14 535 |
3 335 |
1 247 |
29,8 |
9,4 |
1 734 |
2 560 |
15,0 |
47,6 |
Horažďovice |
4 266 |
4 249 |
4 608 |
4 498 |
4 502 |
236 |
4 |
5,5 |
0,1 |
877 |
1 329 |
22,8 |
51,5 |
Horšovský Týn |
4 377 |
4 560 |
4 909 |
4 808 |
4 873 |
496 |
65 |
11,3 |
1,4 |
623 |
965 |
16,5 |
54,9 |
Klatovy |
15 562 |
15 759 |
17 464 |
18 102 |
18 481 |
2 919 |
379 |
18,8 |
2,1 |
2 883 |
4 066 |
18,0 |
41,0 |
Kralovice |
6 902 |
7 281 |
7 965 |
7 780 |
7 918 |
1 016 |
138 |
14,7 |
1,8 |
1 662 |
2 361 |
23,0 |
42,1 |
Nepomuk |
4 581 |
4 433 |
4 584 |
4 093 |
4 206 |
-375 |
113 |
-8,2 |
2,8 |
1 006 |
1 624 |
27,9 |
61,4 |
Nýřany |
14 277 |
14 895 |
16 225 |
16 219 |
17 015 |
2 738 |
796 |
19,2 |
4,9 |
1 983 |
2 815 |
14,2 |
42,0 |
Plzeň |
51 148 |
59 069 |
69 738 |
73 296 |
73 831 |
22 683 |
535 |
44,3 |
0,7 |
4 931 |
6 847 |
8,5 |
38,9 |
Přeštice |
6 191 |
6 746 |
7 379 |
7 051 |
7 389 |
1 198 |
338 |
19,4 |
4,8 |
1 178 |
1 666 |
18,4 |
41,4 |
Rokycany |
15 406 |
16 092 |
17 185 |
16 628 |
16 951 |
1 545 |
323 |
10,0 |
1,9 |
2 759 |
4 025 |
19,2 |
45,9 |
Stod |
6 229 |
6 679 |
7 366 |
7 379 |
7 787 |
1 558 |
408 |
25,0 |
5,5 |
770 |
1 096 |
12,3 |
42,3 |
Stříbro |
4 240 |
4 454 |
5 032 |
5 492 |
5 768 |
1 528 |
276 |
36,0 |
5,0 |
577 |
839 |
12,7 |
45,4 |
Sušice |
8 838 |
8 857 |
9 505 |
9 281 |
9 511 |
673 |
230 |
7,6 |
2,5 |
1 680 |
2 810 |
22,8 |
67,3 |
Tachov |
6 612 |
7 604 |
9 749 |
11 334 |
12 245 |
5 633 |
911 |
85,2 |
8,0 |
934 |
1 227 |
9,1 |
31,4 |
Celkem |
163 709 |
176 451 |
199 100 |
203 081 |
208 992 |
45 283 |
5 911 |
27,7 |
2,9 |
24 303 |
35 484 |
14,5 |
46,0 |
Tab. 12 Vývoj bytového fondu 1961-2001 podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale obydlených bytů |
Přírůstek trvale obydlených bytů |
Počet neobydlených bytů |
Přírůstek |
|||||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
absolutně |
v % vých. stavů |
1991 |
2001 |
|||||
1961-2001 |
1991-2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
abs. |
v % z úhr- |
||||||||
Do 2 000 |
66 470 |
65 080 |
66 757 |
62 820 |
64 107 |
-2 363 |
1 287 |
-3,6 |
2,0 |
13 795 |
20 247 |
24,0 |
46,8 |
2 000- 4 999 |
24 787 |
27 066 |
30 728 |
30 689 |
32 961 |
8 174 |
2 272 |
33,0 |
7,4 |
3 612 |
5 126 |
13,5 |
41,9 |
5 000- 9 999 |
10 169 |
11 381 |
13 569 |
14 934 |
15 796 |
5 627 |
862 |
55,3 |
5,8 |
1 145 |
1 816 |
10,3 |
58,6 |
10 000 a více |
62 283 |
72 924 |
88 046 |
94 638 |
96 128 |
33 845 |
1 490 |
54,3 |
1,6 |
5 751 |
8 295 |
7,9 |
44,2 |
Celkem |
163 709 |
176 451 |
199 100 |
203 081 |
208 992 |
45 283 |
5 911 |
27,7 |
2,9 |
24 303 |
35 484 |
14,5 |
46,0 |
Tab. 13 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet trvale obydlených bytů |
|||||||||
na 1000 obyvatel |
rozdíl v % |
na 100 domácností |
rozdíl v % 1991 |
|||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
1991 |
2001 |
||
Blovice |
287,4 |
312,1 |
356,4 |
355,1 |
363,6 |
26,5 |
2,4 |
89,3 |
89,4 |
0,1 |
Domažlice |
291,6 |
310,8 |
335,6 |
342,2 |
370,4 |
27,0 |
8,2 |
91,2 |
90,4 |
-0,9 |
Horažďovice |
276,5 |
294,8 |
333,6 |
351,2 |
367,3 |
32,8 |
4,6 |
90,1 |
91,7 |
1,8 |
Horšovský Týn |
288,9 |
315,6 |
335,2 |
350,1 |
361,2 |
25,0 |
3,2 |
91,8 |
89,2 |
-2,8 |
Klatovy |
295,3 |
309,4 |
342,4 |
356,5 |
366,1 |
24,0 |
2,7 |
91,5 |
89,8 |
-1,9 |
Kralovice |
288,6 |
316,7 |
344,7 |
347,1 |
360,9 |
25,1 |
4,0 |
92,0 |
89,5 |
-2,7 |
Nepomuk |
277,5 |
309,8 |
345,6 |
347,4 |
373,1 |
34,5 |
7,4 |
87,8 |
89,9 |
2,4 |
Nýřany |
287,3 |
315,1 |
343,9 |
352,5 |
361,5 |
25,8 |
2,6 |
91,6 |
88,9 |
-2,9 |
Plzeň |
327,5 |
349,7 |
373,7 |
389,5 |
408,5 |
24,7 |
4,9 |
92,9 |
90,3 |
-2,8 |
Přeštice |
280,1 |
312,9 |
345,2 |
356,9 |
370,6 |
32,3 |
3,8 |
91,3 |
90,8 |
-0,5 |
Rokycany |
304,8 |
329,5 |
357,0 |
360,6 |
370,2 |
21,5 |
2,7 |
91,7 |
90,4 |
-1,4 |
Stod |
281,0 |
304,3 |
342,4 |
351,1 |
373,2 |
32,8 |
6,3 |
91,9 |
89,9 |
-2,2 |
Stříbro |
265,2 |
272,4 |
307,4 |
331,0 |
346,4 |
30,6 |
4,7 |
91,0 |
87,5 |
-3,8 |
Sušice |
285,8 |
309,3 |
347,0 |
355,9 |
377,4 |
32,1 |
6,0 |
90,7 |
90,3 |
-0,4 |
Tachov |
247,8 |
260,1 |
300,3 |
338,9 |
352,0 |
42,1 |
3,9 |
92,7 |
88,4 |
-4,6 |
Celkem |
297,7 |
320,5 |
350,6 |
363,7 |
379,5 |
27,5 |
4,3 |
91,9 |
89,9 |
-2,2 |
Tab. 14 Vybavenost obyvatelstva a domácností byty 1961-2001, resp. 1991-2001 podle velikostních skupin obcí k 1.1.2003
Velikostní skupina obcí podle počtu obyvatel |
Počet trvale obydlených bytů |
|||||||||
na 1000 obyvatel |
rozdíl v % |
na 100 domácností |
rozdíl v % 1991-2001 |
|||||||
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
1961-2001 |
1991-2001 |
1991 |
2001 |
||
Do 2 000 |
277,7 |
301,8 |
340,3 |
347,9 |
358,4 |
29,1 |
3,0 |
90,0 |
88,8 |
-1,3 |
2 000- 4 999 |
295,3 |
318,7 |
341,4 |
350,1 |
365,6 |
23,8 |
4,4 |
91,9 |
89,9 |
-2,2 |
5 000- 9 999 |
290,3 |
301,1 |
333,1 |
349,1 |
367,3 |
26,5 |
5,2 |
92,5 |
90,6 |
-2,1 |
10 000 a více |
325,1 |
343,7 |
365,3 |
382,7 |
402,8 |
23,9 |
5,3 |
93,1 |
90,6 |
-2,7 |
Celkem |
297,7 |
320,5 |
350,6 |
363,7 |
379,5 |
27,5 |
4,3 |
91,9 |
89,9 |
-2,2 |
Tab. 15 Bytová výstavba 1997-2002 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Správní obvod obce |
Počet bytů dokončených 1997-2002 |
Intenzita bytové výstavby 1997-2002 (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně) |
|||||||
celkem1) |
v tom |
% bytů dokončených |
|||||||
v rodin. domech |
v byto-vých |
v ostat- |
v rodin. domech |
v byto-vých |
v ostat- |
||||
Blovice |
146 |
72 |
36 |
38 |
49,3 |
24,7 |
26,0 |
2,24 |
|
Domažlice |
787 |
447 |
131 |
209 |
56,8 |
16,6 |
26,6 |
3,37 |
|
Horažďovice |
213 |
75 |
92 |
46 |
35,2 |
43,2 |
21,6 |
2,88 |
|
Horšovský Týn |
252 |
123 |
101 |
28 |
48,8 |
40,1 |
11,1 |
3,11 |
|
Klatovy |
979 |
499 |
311 |
169 |
51,0 |
31,8 |
17,3 |
3,24 |
|
Kralovice |
316 |
218 |
57 |
41 |
69,0 |
18,0 |
13,0 |
2,39 |
|
Nepomuk |
298 |
78 |
198 |
22 |
26,2 |
66,4 |
7,4 |
4,43 |
|
Nýřany |
1 036 |
638 |
339 |
59 |
61,6 |
32,7 |
5,7 |
3,69 |
|
Plzeň |
1 691 |
1 126 |
371 |
194 |
66,6 |
21,9 |
11,5 |
1,54 |
|
Přeštice |
417 |
298 |
97 |
22 |
71,5 |
23,3 |
5,3 |
3,51 |
|
Rokycany |
510 |
385 |
52 |
73 |
75,5 |
10,2 |
14,3 |
1,86 |
|
Stod |
583 |
144 |
314 |
125 |
24,7 |
53,9 |
21,4 |
4,68 |
|
Stříbro |
291 |
52 |
135 |
104 |
17,9 |
46,4 |
35,7 |
2,91 |
|
Sušice |
215 |
201 |
12 |
2 |
93,5 |
5,6 |
0,9 |
1,41 |
|
Tachov |
549 |
210 |
206 |
133 |
38,3 |
37,5 |
24,2 |
2,64 |
|
Součet obvodů |
8 283 |
4 566 |
2 452 |
1 265 |
55,1 |
29,6 |
15,3 |
2,50 |
|
Kraj celkem |
8 486 |
4 566 |
2 452 |
1 468 |
53,8 |
28,9 |
17,3 |
2,56 |
1)
Včetně nástaveb a přístaveb; za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002 též včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, bytů v nebytových objektech a včetně bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů.2)
Za kraj celkem za celé období, za jednotlivé obvody pouze v letech 1999 až 2002; byty v domech s peč. službouTab. 16 Obce s nejvyšším počtem bytů dokončených v úhrnu let 1997-2002
Obec |
Dokončené byty celkem |
Obec |
Dokončené byty celkem |
||||||
počet |
na 1000 obyv. ročně |
z úhrnu byty |
počet |
na 1000 obyv. ročně |
z úhrnu byty |
||||
abs. |
v % |
abs. |
v % |
||||||
Plzeň |
1326 |
1,32 |
824 |
62,1 |
Chanovice |
21 |
4,74 |
6 |
28,6 |
Klatovy |
368 |
2,66 |
177 |
48,1 |
Lom u Tachova |
21 |
10,63 |
1 |
4,8 |
Tachov |
288 |
3,76 |
93 |
32,3 |
Trnová |
21 |
4,53 |
21 |
100,0 |
Nepomuk |
226 |
10,85 |
26 |
11,5 |
Dobřív |
20 |
3,16 |
20 |
100,0 |
Železná Ruda |
208 |
18,56 |
17 |
8,2 |
Bdeněves |
20 |
8,36 |
20 |
100,0 |
Holýšov |
185 |
6,80 |
20 |
10,8 |
Postřekov |
20 |
2,90 |
17 |
85,0 |
Stříbro |
180 |
3,86 |
26 |
14,4 |
Černošín |
19 |
2,93 |
2 |
10,5 |
Dobřany |
172 |
5,05 |
39 |
22,7 |
Dnešice |
19 |
4,34 |
19 |
100,0 |
Přeštice |
169 |
4,39 |
95 |
56,2 |
Mirošov |
19 |
1,43 |
18 |
94,7 |
Horažďovice |
133 |
3,85 |
23 |
17,3 |
Strážov |
19 |
2,36 |
18 |
94,7 |
Nýřany |
132 |
3,16 |
46 |
34,8 |
Vrhaveč |
19 |
4,06 |
17 |
89,5 |
Rokycany |
131 |
1,51 |
86 |
65,6 |
Bezdružice |
18 |
3,03 |
3 |
16,7 |
Kdyně |
125 |
4,30 |
56 |
44,8 |
Horní Bříza |
18 |
0,66 |
18 |
100,0 |
Horšovský Týn |
124 |
4,08 |
29 |
23,4 |
Kasejovice |
18 |
2,31 |
7 |
38,9 |
Starý Plzenec |
119 |
4,67 |
86 |
72,3 |
Manětín |
18 |
2,35 |
6 |
33,3 |
Město Touškov |
116 |
11,31 |
28 |
24,1 |
Strašice |
18 |
1,21 |
15 |
83,3 |
Vejprnice |
111 |
7,44 |
61 |
55,0 |
Zavlekov |
18 |
7,31 |
4 |
22,2 |
Domažlice |
110 |
1,64 |
50 |
45,5 |
Kyšice |
17 |
4,15 |
17 |
100,0 |
Zruč-Senec |
107 |
7,76 |
107 |
100,0 |
Mochtín |
17 |
3,06 |
17 |
100,0 |
Tlučná |
105 |
7,67 |
43 |
41,0 |
Čižice |
16 |
6,61 |
14 |
87,5 |
Stod |
104 |
4,89 |
21 |
20,2 |
Bolešiny |
16 |
4,29 |
16 |
100,0 |
Bělá nad Radbuzou |
96 |
9,19 |
16 |
16,7 |
Kožlany |
16 |
1,89 |
15 |
93,8 |
Planá |
95 |
2,89 |
23 |
24,2 |
Meclov |
16 |
2,70 |
10 |
62,5 |
Štěnovice |
83 |
10,68 |
52 |
62,7 |
Pařezov |
16 |
23,95 |
16 |
100,0 |
Líně |
79 |
5,95 |
42 |
53,2 |
Halže |
15 |
2,75 |
11 |
73,3 |
Sušice |
77 |
1,11 |
65 |
84,4 |
Chodová Planá |
15 |
1,40 |
14 |
93,3 |
Chotěšov |
76 |
4,89 |
20 |
26,3 |
Česká Kubice |
14 |
4,10 |
9 |
64,3 |
Klenčí pod Čerchovem |
76 |
10,40 |
20 |
26,3 |
Dolany (okr. Klatovy) |
14 |
3,15 |
14 |
100,0 |
Kralovice |
68 |
3,26 |
35 |
51,5 |
Mýto |
14 |
1,67 |
14 |
100,0 |
Staňkov |
68 |
3,67 |
44 |
64,7 |
Osvračín |
14 |
4,41 |
13 |
92,9 |
Nýrsko |
67 |
2,16 |
27 |
40,3 |
Útušice |
14 |
4,55 |
14 |
100,0 |
Spálené Poříčí |
62 |
4,10 |
26 |
41,9 |
Bezděkov (okr. Klatovy) |
13 |
2,60 |
13 |
100,0 |
Kaznějov |
55 |
2,99 |
21 |
38,2 |
Chodov |
13 |
3,15 |
12 |
92,3 |
Kout na Šumavě |
50 |
7,29 |
26 |
52,0 |
Cheznovice |
13 |
3,07 |
13 |
100,0 |
Konstantinovy Lázně |
48 |
8,25 |
5 |
10,4 |
Měčín |
13 |
1,95 |
11 |
84,6 |
Zbiroh |
46 |
2,92 |
23 |
50,0 |
Líšťany |
13 |
3,84 |
6 |
46,2 |
Blovice |
45 |
1,94 |
9 |
20,0 |
Trhanov |
13 |
4,27 |
13 |
100,0 |
Bor |
42 |
1,77 |
10 |
23,8 |
Tymákov |
13 |
3,38 |
13 |
100,0 |
Plánice |
40 |
3,96 |
21 |
52,5 |
Blížejov |
12 |
1,94 |
11 |
91,7 |
Chotíkov |
38 |
8,61 |
36 |
94,7 |
Dolní Lukavice |
12 |
2,65 |
12 |
100,0 |
Šťáhlavy |
36 |
2,74 |
35 |
97,2 |
Chudenín |
12 |
3,42 |
10 |
83,3 |
Všeruby (okr. Plzeň-sever) |
35 |
5,94 |
19 |
54,3 |
Nekmíř |
12 |
5,22 |
12 |
100,0 |
Žihle |
35 |
4,10 |
23 |
65,7 |
Velký Bor |
12 |
3,75 |
6 |
50,0 |
Příchovice |
31 |
5,71 |
31 |
100,0 |
Volduchy |
12 |
1,99 |
12 |
100,0 |
Zbůch |
31 |
2,75 |
20 |
64,5 |
Dešenice |
11 |
2,54 |
6 |
54,5 |
Dýšina |
30 |
3,71 |
20 |
66,7 |
Ejpovice |
11 |
3,63 |
11 |
100,0 |
Kozolupy |
30 |
5,53 |
9 |
30,0 |
Hlavňovice |
11 |
3,59 |
11 |
100,0 |
Plasy |
30 |
1,90 |
30 |
100,0 |
Hrádek (okr. Klatovy) |
11 |
1,40 |
11 |
100,0 |
Losiná |
29 |
5,73 |
29 |
100,0 |
Příšov |
11 |
8,30 |
10 |
90,9 |
Hostouň |
27 |
3,94 |
7 |
25,9 |
Kladruby (okr. Tachov) |
11 |
1,33 |
4 |
36,4 |
Letkov |
26 |
14,14 |
26 |
100,0 |
Chudenice |
11 |
2,68 |
9 |
81,8 |
Radnice |
26 |
2,56 |
5 |
19,2 |
Pec |
11 |
8,06 |
6 |
54,5 |
Třemošná |
26 |
0,93 |
26 |
100,0 |
Srní |
11 |
5,13 |
11 |
100,0 |
Chlumčany |
25 |
1,74 |
15 |
60,0 |
Tlumačov |
11 |
4,41 |
11 |
100,0 |
Osek |
25 |
3,85 |
25 |
100,0 |
Všeruby (okr. Domažlice) |
11 |
2,15 |
11 |
100,0 |
Poběžovice |
25 |
2,37 |
16 |
64,0 |
Prášily |
10 |
10,99 |
10 |
100,0 |
Štěnovický Borek |
24 |
12,95 |
6 |
25,0 |
Břasy |
10 |
0,80 |
10 |
100,0 |
Chrást |
24 |
2,40 |
24 |
100,0 |
Hrádek (okr. Rokycany) |
10 |
0,56 |
10 |
100,0 |
Koloveč |
24 |
4,09 |
19 |
79,2 |
Horní Bělá |
10 |
2,98 |
10 |
100,0 |
Janovice nad Úhlavou |
23 |
1,87 |
20 |
87,0 |
Milavče |
10 |
2,95 |
10 |
100,0 |
Chválenice |
23 |
7,28 |
23 |
100,0 |
Petrovice u Sušice |
10 |
2,55 |
10 |
100,0 |
Újezd u Svatého Kříže |
23 |
18,00 |
2 |
8,7 |
Úterý |
10 |
4,99 |
1 |
10,0 |
Švihov |
22 |
2,32 |
21 |
95,5 |
Vochov |
10 |
2,95 |
10 |
100,0 |
Čachrov |
21 |
6,29 |
18 |
85,7 |
Žinkovy |
10 |
1,77 |
10 |
100,0 |