VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 44
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Jak bezpečně se cítí občané v zemích EU?

Evropská a světová veřejnost zažila 10.září 2003 další tragickou událost, když v tento den byla při nákupech v obchodním domě v centru Stockholmu pobodána populární švédská ministryně zahraničních věcí Anna Lindhová, která o den později těžkým zraněním podlehla. Ve Švédsku a v dalších státech začala panovat smutná atmosféra, která opětovně vyvolává otázky, v jak bezpečném světě žijeme a s jakými nástrahami se mohou občané v běžném životě potkat.

Evropská komise, která je výkonným orgánem Evropské unie, zjišťovala na konci loňského roku v rámci publikace EUROBAROMETER u obyvatel patnácti členských států Unie, jaký pocit bezpečí zažívají během svého života a s jakými nástrahami v průběhu života přicházejí do styku. Průzkum se uskutečnil koncem loňského roku a zahrnoval celkem 16 007 občanů, kteří byli osobně dotazováni. Podobný průzkum uskutečnila Evropská komise již v letech 1996 a 2000. Při průzkumu bylo ve dvanácti zemích dotazováno po 1000 občanech. Výjimky tvořilo vzhledem k celkovému počtu obyvatel Německo (2000 respondentů), Velká Británie (1300) a Lucembursko (600).

Pocit bezpečí se mezi občany v posledních letech snižuje

Obecně lze konstatovat, že pocity nebezpečí od roku 1996 do loňského roku v zemích Unie mírně vzrůstají. V rámci průzkumu byli občané dotazováni, jak bezpečně se cítí samotni při chůzi po setmění v blízkosti svého bydliště. Podle výsledků je nejbezpečnější prostředí v Dánsku, kde se tři z pěti dotázaných cítí naprosto bezpečně a čtvrtina má pocit poměrného bezpečí. Pouze 3 % Dánů mají velký strach a 12 % se bojí jenom trochu. Z tohoto hlediska se nejvíce bojí Řekové; podle průzkumu více než každý pátý (22 %) se velmi bojí a prakticky stejný počet má určité obavy (Tab. 1).

V průměru se v Evropské unii cítí při chůzi po setmění v blízkosti bydliště naprosto bezpečně každý pátý občan (21 %), kdežto 13 % dotázaných zažívá pocity velkého strachu. Celkově však stále převažují pocity bezpečí (64 %) nad pocity obav a strachu (46 %). Při tom lze konstatovat, že pocity nebezpečí zažívají více ženy nežli muži. V roce 2002 prožívalo 16 % žen pocity strachu, kdežto u mužů to byla pouze 3 % dotázaných. Na druhé straně se 28 % respondentů mužské populace cítí naprosto bezpečně, kdežto u žen to bylo jen 15 %. Z hlediska věkového se nejvíce bojí věková kategorie nad 55 let, kdežto nejjistěji se cítí lidé ve věkových kategoriích od 25 do 39 let a od 40 do 54 let, kde průzkum přinesl prakticky stejné výsledky.

Problémy s drogami přetrvávají

V průzkumu byla zohledněna také drogová problematika, se kterou se potýkají prakticky všechny členské státy Unie. Do tohoto pojmu zahrnuli autoři průzkumu celou řadu situací, se kterými se může obyčejný občan v běžném, každodenním životě potkat, počínaje spatřením lidí aktivně konzumujících nebo prodávajících na veřejnosti drogy, až po nalezení injekčních stříkaček v blízkosti bydliště (Tab. 2).

Celkem 63 % občanů EU nepřišlo v uplynulém roce vůbec do kontaktu s drogovou problematikou. Nejlépe jsou na tom v tomto směru občané Lucemburska (83 %) a Dánska (80 %). Naproti tomu do častého kontaktu s drogami přicházejí nejvíce občané Irska (14 %), Velké Británie (13 %) a Portugalska (12 %). Z průzkumu také vyplývá, že se častěji s drogami setkávají muži než ženy. Toto zjištění si lze vysvětlit buď tím, že mezi samotnými konzumenty a dealery drog je více mužů než žen, nebo tím, že muži jsou více obeznámeni s drogovou problematikou a tím jsou k ní také všímavější. V roce 2002 se do kontaktu s drogami dostávali nejvíce lidé ve věkové kategorii 15–24 let. Více než čtvrtina z nich (26 %) byla často nebo občas v situacích, které souvisely s drogovou problematikou, kdežto nejstarší skupina respondentů (nad 55 let) se ocitla v takové situaci jen v 14 %.

Organizovaný zločin na vzestupu

Průzkum Eurobarometeru jasně prokázal, že více než tři čtvrtiny občanů (76 %) se obávají organizovaného zločinu, ve kterém vidí největší hrozbu pro společnost. Větší strach mají občané Evropské unie již pouze z mezinárodního terorismu (82 %). Názor, že organizovaný zločin postupně zasahuje do oblasti občanské společnosti zastává 71 % občanů, dva ze tří respondentů v zemích Unie jsou přesvědčeni, že pronikl také do ekonomiky. O něco méně z nich má pocit, že organizovaný zločin infiltruje též státní administrativu, ať už na národní úrovni (47 %) nebo na místní a regionální úrovni (45 %). Průzkum ukázal, že téměř devět z deseti dotázaných je přesvědčeno, že boj proti organizovanému zločinu a proti obchodování s drogami by měl být jednou z hlavních priorit mezi akcemi Evropské unie. Větší podporu získaly mezi občany Unie pouze zachování míru a bezpečnosti v Evropě, boj proti mezinárodnímu terorismu a boj s nezaměstnaností (91 %).

Nejvíce pesimismu v názorech na pronikání organizovaného zločinu do státní administrativy prezentovali Italové, Irové a Řekové, kteří zastávají tento názor více než z poloviny. Na druhé straně v Dánsku souhlasila s tímto názorem méně než jedna pětina dotázaných občanů.

Nezbytnost prevence kriminality mládeže

Průzkum také jednoznačně prokázal značné obavy občanů EU z kriminality mládeže. Všeobecně převládá názor, že by mladou generaci měl odvést od zločinnosti spíše systém programů zaměřených na prevenci kriminality(85 %) nežli zesilování postihu (62 %). Preventivní opatření podporují především Dánové, Švédové, Rakušané a Lucemburčané. Ti zastávají názor, že prevence je dvakrát efektivnější nežli sankce. Naproti tomu Portugalci, Irové a Britové prezentovali názor, že přísnější tresty jsou takřka stejně účinné jako preventivní opatření.

Naprostá většina dotázaných vidí jako jednu z hlavních příčin zločinnosti mládeže špatnou sociální situaci v zemi. Především vysoká nezaměstnanost mládeže, která dosahuje ve většině zemí dvojnásobnou výši než je průměr, chudoba a nedostatek disciplíny tvoří hlavní příčiny zločinnosti u této kategorie. Respondenti ve všech zemích se shodují, že lepší výchova v rámci rodiny a kvalitnější školní vzdělání by podstatně snížily míru kriminality u mladé generace.

Součástí průzkumu byly též dotazy, zda mají občané obavy z toho, že by se sami mohli v příštích dvanácti měsících stát obětí různého druhu zločinnosti, počínaje okradením až po násilné přepadení. Nejvíce respondentů (29 %) se obává, že se stane obětí krádeže, čtvrtina (26 %) má obavy z vloupání do domu nebo bytu a 24 % projevilo strach z toho, že se stane obětí osobního útoku nebo přepadení. Je zajímavé, že dotázaní projevili méně obav z krádeže mobilního telefonu, která je častým jevem, než z jiných druhů zločinnosti. Nejméně obav z toho, že se stanou osobní obětí zločinu, projevili Němci, Rakušané a Dánové. Na druhé straně se nejvíce obávají o svoji bezpečnost Řekové a Francouzi. U prevence domovních krádeží věří tři čtvrtiny dotázaných v zavádění ochranných a zabezpečovacích zařízení. Stejný počet odpovědí uváděl též lepší práci policie.

Ve všech z patnácti členských států zastávala minimálně polovina respondentů názor, že kvalitnější práce policie by napomohla k celkovému snížení zločinnosti. S prací policie byli v tomto směru nejméně spokojeni občané Velké Británie, Nizozemska, Švédska a Itálie. Na druhé straně relativně největší míru spokojenosti s prací policie projevili občané Finska, Dánska a Rakouska.

Tab. 1: Jak bezpečně se cítíte při chůzi sám po setmění v blízkosti bydliště?

Členská země

Trochu se bojím

Velmi se bojím

Poměrně bezpečně

Naprosto bezpečně

Belgie

23

9

45

23

Dánsko

12

3

25

60

Finsko

16

3

45

36

Francie

22

12

40

26

Irsko

22

15

42

21

Itálie

26

18

45

11

Lucembursko

15

11

27

47

Německo

26

9

48

17

Nizozemsko

15

7

50

28

Portugalsko

20

11

45

24

Rakousko

16

5

43

36

Řecko

21

22

30

27

Španělsko

26

8

45

21

Švédsko

15

6

39

40

V.Británie

23

20

39

18

EU 15

23

13

43

21

Pramen: EUROBAROMETER


Tab. 2: Setkal jste se v uplynulém roce osobně s problémy týkajícími se drog? (v %)

Členská země

Občas

Často

Zřídka

Nikdy

Belgie

13

6

13

68

Dánsko

5

3

12

80

Finsko

10

5

14

71

Francie

12

5

16

67

Irsko

8

14

14

64

Itálie

18

6

21

55

Lucembursko

7

5

5

83

Německo

10

6

17

67

Nizozemsko

16

10

15

59

Portugalsko

14

12

15

59

Rakousko

10

5

17

68

Řecko

12

9

15

64

Španělsko

11

5

24

60

Švédsko

10

6

17

67

V. Británie

15

13

14

58

EU 15

7

13

17

63

Pramen: EUROBAROMETER

Tab. 3: Názory na pronikání organizovaného zločinu do ekonomiky a národních vlád (%)

Země

Pronikl organizovaný zločin do ekonomiky vaší země?

Pronikl organizovaný zločin do národní vlády vaší země?

Ano

Ne

Nevím

Ano

Ne

Nevím

Belgie

55

18

27

33

33

34

Dánsko

44

40

16

13

72

15

Finsko

70

18

12

29

52

19

Francie

66

16

18

52

26

22

Irsko

70

11

19

60

16

24

Itálie

77

8

15

70

11

19

Lucembursko

53

30

17

29

51

20

Německo

61

17

22

37

32

31

Nizozemsko

74

9

17

48

23

29

Portugalsko

66

14

20

57

19

24

Rakousko

58

23

19

32

43

25

Řecko

84

8

8

62

19

19

Španělsko

56

19

25

42

30

28

Švédsko

82

9

9

25

50

25

V. Británie

58

16

26

42

25

33

EU 15

65

15

20

46

27

27

Pramen: EUROBAROMETER



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |