VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 44 |
zahraničí |
Ing. Jiří Zukal, Brusel
Evropská a světová veřejnost zažila 10.září 2003 další tragickou událost, když v tento den byla při nákupech v obchodním domě v centru Stockholmu pobodána populární švédská ministryně zahraničních věcí Anna Lindhová, která o den později těžkým zraněním podlehla. Ve Švédsku a v dalších státech začala panovat smutná atmosféra, která opětovně vyvolává otázky, v jak bezpečném světě žijeme a s jakými nástrahami se mohou občané v běžném životě potkat.
Evropská komise, která je výkonným orgánem Evropské unie, zjišťovala na konci loňského roku v rámci publikace EUROBAROMETER u obyvatel patnácti členských států Unie, jaký pocit bezpečí zažívají během svého života a s jakými nástrahami v průběhu života přicházejí do styku. Průzkum se uskutečnil koncem loňského roku a zahrnoval celkem 16 007 občanů, kteří byli osobně dotazováni. Podobný průzkum uskutečnila Evropská komise již v letech 1996 a 2000. Při průzkumu bylo ve dvanácti zemích dotazováno po 1000 občanech. Výjimky tvořilo vzhledem k celkovému počtu obyvatel Německo (2000 respondentů), Velká Británie (1300) a Lucembursko (600).
Pocit bezpečí se mezi občany v posledních letech snižuje
Obecně lze konstatovat, že pocity nebezpečí od roku 1996 do loňského roku v zemích Unie mírně vzrůstají. V rámci průzkumu byli občané dotazováni, jak bezpečně se cítí samotni při chůzi po setmění v blízkosti svého bydliště. Podle výsledků je nejbezpečnější prostředí v Dánsku, kde se tři z pěti dotázaných cítí naprosto bezpečně a čtvrtina má pocit poměrného bezpečí. Pouze 3 % Dánů mají velký strach a 12 % se bojí jenom trochu. Z tohoto hlediska se nejvíce bojí Řekové; podle průzkumu více než každý pátý (22 %) se velmi bojí a prakticky stejný počet má určité obavy (Tab. 1).
V průměru se v Evropské unii cítí při chůzi po setmění v blízkosti bydliště naprosto bezpečně každý pátý občan (21 %), kdežto 13 % dotázaných zažívá pocity velkého strachu. Celkově však stále převažují pocity bezpečí (64 %) nad pocity obav a strachu (46 %). Při tom lze konstatovat, že pocity nebezpečí zažívají více ženy nežli muži. V roce 2002 prožívalo 16 % žen pocity strachu, kdežto u mužů to byla pouze 3 % dotázaných. Na druhé straně se 28 % respondentů mužské populace cítí naprosto bezpečně, kdežto u žen to bylo jen 15 %. Z hlediska věkového se nejvíce bojí věková kategorie nad 55 let, kdežto nejjistěji se cítí lidé ve věkových kategoriích od 25 do 39 let a od 40 do 54 let, kde průzkum přinesl prakticky stejné výsledky.
Problémy s drogami přetrvávají
V průzkumu byla zohledněna také drogová problematika, se kterou se potýkají prakticky všechny členské státy Unie. Do tohoto pojmu zahrnuli autoři průzkumu celou řadu situací, se kterými se může obyčejný občan v běžném, každodenním životě potkat, počínaje spatřením lidí aktivně konzumujících nebo prodávajících na veřejnosti drogy, až po nalezení injekčních stříkaček v blízkosti bydliště (Tab. 2).
Celkem 63 % občanů EU nepřišlo v uplynulém roce vůbec do kontaktu s drogovou problematikou. Nejlépe jsou na tom v tomto směru občané Lucemburska (83 %) a Dánska (80 %). Naproti tomu do častého kontaktu s drogami přicházejí nejvíce občané Irska (14 %), Velké Británie (13 %) a Portugalska (12 %). Z průzkumu také vyplývá, že se častěji s drogami setkávají muži než ženy. Toto zjištění si lze vysvětlit buď tím, že mezi samotnými konzumenty a dealery drog je více mužů než žen, nebo tím, že muži jsou více obeznámeni s drogovou problematikou a tím jsou k ní také všímavější. V roce 2002 se do kontaktu s drogami dostávali nejvíce lidé ve věkové kategorii 15–24 let. Více než čtvrtina z nich (26 %) byla často nebo občas v situacích, které souvisely s drogovou problematikou, kdežto nejstarší skupina respondentů (nad 55 let) se ocitla v takové situaci jen v 14 %.
Organizovaný zločin na vzestupu
Průzkum Eurobarometeru jasně prokázal, že více než tři čtvrtiny občanů (76 %) se obávají organizovaného zločinu, ve kterém vidí největší hrozbu pro společnost. Větší strach mají občané Evropské unie již pouze z mezinárodního terorismu (82 %). Názor, že organizovaný zločin postupně zasahuje do oblasti občanské společnosti zastává 71 % občanů, dva ze tří respondentů v zemích Unie jsou přesvědčeni, že pronikl také do ekonomiky. O něco méně z nich má pocit, že organizovaný zločin infiltruje též státní administrativu, ať už na národní úrovni (47 %) nebo na místní a regionální úrovni (45 %). Průzkum ukázal, že téměř devět z deseti dotázaných je přesvědčeno, že boj proti organizovanému zločinu a proti obchodování s drogami by měl být jednou z hlavních priorit mezi akcemi Evropské unie. Větší podporu získaly mezi občany Unie pouze zachování míru a bezpečnosti v Evropě, boj proti mezinárodnímu terorismu a boj s nezaměstnaností (91 %).
Nejvíce pesimismu v názorech na pronikání organizovaného zločinu do státní administrativy prezentovali Italové, Irové a Řekové, kteří zastávají tento názor více než z poloviny. Na druhé straně v Dánsku souhlasila s tímto názorem méně než jedna pětina dotázaných občanů.
Nezbytnost prevence kriminality mládeže
Průzkum také jednoznačně prokázal značné obavy občanů EU z kriminality mládeže. Všeobecně převládá názor, že by mladou generaci měl odvést od zločinnosti spíše systém programů zaměřených na prevenci kriminality(85 %) nežli zesilování postihu (62 %). Preventivní opatření podporují především Dánové, Švédové, Rakušané a Lucemburčané. Ti zastávají názor, že prevence je dvakrát efektivnější nežli sankce. Naproti tomu Portugalci, Irové a Britové prezentovali názor, že přísnější tresty jsou takřka stejně účinné jako preventivní opatření.
Naprostá většina dotázaných vidí jako jednu z hlavních příčin zločinnosti mládeže špatnou sociální situaci v zemi. Především vysoká nezaměstnanost mládeže, která dosahuje ve většině zemí dvojnásobnou výši než je průměr, chudoba a nedostatek disciplíny tvoří hlavní příčiny zločinnosti u této kategorie. Respondenti ve všech zemích se shodují, že lepší výchova v rámci rodiny a kvalitnější školní vzdělání by podstatně snížily míru kriminality u mladé generace.
Součástí průzkumu byly též dotazy, zda mají občané obavy z toho, že by se sami mohli v příštích dvanácti měsících stát obětí různého druhu zločinnosti, počínaje okradením až po násilné přepadení. Nejvíce respondentů (29 %) se obává, že se stane obětí krádeže, čtvrtina (26 %) má obavy z vloupání do domu nebo bytu a 24 % projevilo strach z toho, že se stane obětí osobního útoku nebo přepadení. Je zajímavé, že dotázaní projevili méně obav z krádeže mobilního telefonu, která je častým jevem, než z jiných druhů zločinnosti. Nejméně obav z toho, že se stanou osobní obětí zločinu, projevili Němci, Rakušané a Dánové. Na druhé straně se nejvíce obávají o svoji bezpečnost Řekové a Francouzi. U prevence domovních krádeží věří tři čtvrtiny dotázaných v zavádění ochranných a zabezpečovacích zařízení. Stejný počet odpovědí uváděl též lepší práci policie.
Ve všech z patnácti členských států zastávala minimálně polovina respondentů názor, že kvalitnější práce policie by napomohla k celkovému snížení zločinnosti. S prací policie byli v tomto směru nejméně spokojeni občané Velké Británie, Nizozemska, Švédska a Itálie. Na druhé straně relativně největší míru spokojenosti s prací policie projevili občané Finska, Dánska a Rakouska.
Tab. 1: Jak bezpečně se cítíte při chůzi sám po setmění v blízkosti bydliště?
Členská země |
Trochu se bojím |
Velmi se bojím |
Poměrně bezpečně |
Naprosto bezpečně |
Belgie |
23 |
9 |
45 |
23 |
Dánsko |
12 |
3 |
25 |
60 |
Finsko |
16 |
3 |
45 |
36 |
Francie |
22 |
12 |
40 |
26 |
Irsko |
22 |
15 |
42 |
21 |
Itálie |
26 |
18 |
45 |
11 |
Lucembursko |
15 |
11 |
27 |
47 |
Německo |
26 |
9 |
48 |
17 |
Nizozemsko |
15 |
7 |
50 |
28 |
Portugalsko |
20 |
11 |
45 |
24 |
Rakousko |
16 |
5 |
43 |
36 |
Řecko |
21 |
22 |
30 |
27 |
Španělsko |
26 |
8 |
45 |
21 |
Švédsko |
15 |
6 |
39 |
40 |
V.Británie |
23 |
20 |
39 |
18 |
EU 15 |
23 |
13 |
43 |
21 |
Pramen: EUROBAROMETER
Tab. 2: Setkal jste se v uplynulém roce osobně s problémy týkajícími se drog? (v %)
Členská země |
Občas |
Často |
Zřídka |
Nikdy |
Belgie |
13 |
6 |
13 |
68 |
Dánsko |
5 |
3 |
12 |
80 |
Finsko |
10 |
5 |
14 |
71 |
Francie |
12 |
5 |
16 |
67 |
Irsko |
8 |
14 |
14 |
64 |
Itálie |
18 |
6 |
21 |
55 |
Lucembursko |
7 |
5 |
5 |
83 |
Německo |
10 |
6 |
17 |
67 |
Nizozemsko |
16 |
10 |
15 |
59 |
Portugalsko |
14 |
12 |
15 |
59 |
Rakousko |
10 |
5 |
17 |
68 |
Řecko |
12 |
9 |
15 |
64 |
Španělsko |
11 |
5 |
24 |
60 |
Švédsko |
10 |
6 |
17 |
67 |
V. Británie |
15 |
13 |
14 |
58 |
EU 15 |
7 |
13 |
17 |
63 |
Pramen: EUROBAROMETER
Tab. 3: Názory na pronikání organizovaného zločinu do ekonomiky a národních vlád (%)
Země |
Pronikl organizovaný zločin do ekonomiky vaší země? |
Pronikl organizovaný zločin do národní vlády vaší země? |
|||||
Ano |
Ne |
Nevím |
Ano |
Ne |
Nevím |
||
Belgie |
55 |
18 |
27 |
33 |
33 |
34 |
|
Dánsko |
44 |
40 |
16 |
13 |
72 |
15 |
|
Finsko |
70 |
18 |
12 |
29 |
52 |
19 |
|
Francie |
66 |
16 |
18 |
52 |
26 |
22 |
|
Irsko |
70 |
11 |
19 |
60 |
16 |
24 |
|
Itálie |
77 |
8 |
15 |
70 |
11 |
19 |
|
Lucembursko |
53 |
30 |
17 |
29 |
51 |
20 |
|
Německo |
61 |
17 |
22 |
37 |
32 |
31 |
|
Nizozemsko |
74 |
9 |
17 |
48 |
23 |
29 |
|
Portugalsko |
66 |
14 |
20 |
57 |
19 |
24 |
|
Rakousko |
58 |
23 |
19 |
32 |
43 |
25 |
|
Řecko |
84 |
8 |
8 |
62 |
19 |
19 |
|
Španělsko |
56 |
19 |
25 |
42 |
30 |
28 |
|
Švédsko |
82 |
9 |
9 |
25 |
50 |
25 |
|
V. Británie |
58 |
16 |
26 |
42 |
25 |
33 |
|
EU 15 |
65 |
15 |
20 |
46 |
27 |
27 |
Pramen: EUROBAROMETER