VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 42
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Mgr. Kristina Chrástková,
odbor reformy územní veřejné správy MV ČR

Úprava pracovního poměru vedoucího úředníka:
po odvolání z funkce či v případě jejího zrušení

Vedoucí úředník může být odvolán z funkce pouze z důvodů uvedených v § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů (dále jen “zákon o úřednících”). Důvody pro odvolání z funkce, které jsou stanoveny v ustanovení § 12 odst. 1 zákona o úřednících jsou výlučné tzn., že žádný jiný důvod pro odvolání z funkce vedoucího úředníka nelze použít (ani např. důvod spočívající ve zrušení funkce).

V případě, že je vedoucí úředník odvolán ze své funkce, při splnění podmínek § 12 zákona o úřednících, jeho pracovní poměr nekončí. Podle § 65 odst. 3 zákoníku práce se má územní samosprávný celek s daným vedoucím úředníkem dohodnout na jeho dalším pracovním zařazení, které odpovídá jeho kvalifikaci, popřípadě na jiné pro něho vhodné práci (jde o tzv. nabídkovou povinnost). Vhodnost této práce je třeba posuzovat podle § 37 odst. 5 zákoníku práce, podle něhož je územní samosprávný celek povinen přihlížet k tomu, aby jiná práce byla vhodná s ohledem na zdravotní stav daného vedoucího úředníka a jeho schopnosti (nesmí se jednat o práci, k níž úředník nemá předpoklady stanovené právními předpisy, nebo u níž nesplňuje požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro její výkon) a pokud možno i jeho kvalifikaci (nesmí se tedy jednat o práci, k níž úředník nemá potřebnou kvalifikaci a nemůže ji získat zaškolením nebo jinou průpravou). Územní samosprávný celek je povinen při plnění nabídkové povinnosti nabídnout vedoucímu úředníkovi volné pracovní místo odpovídající jeho kvalifikaci, pokud takové místo není volné, pak je územní samosprávný celek povinen nabídnout úředníkovi volné pracovní místo, které odpovídá pokud možno nejvíce jeho kvalifikaci, a teprve není-li takové pracovní místo volné, je územní samosprávný celek povinen nabídnout i takové volné pracovní místo, pro které se zvláštní kvalifikace nevyžaduje. V případě, že územní samosprávný celek nenabídne vedoucímu úředníkovi volné pracovní místo přiměřené jeho kvalifikaci, ale nabídne mu jen jiné volné pracovní místo nepřiměřené jeho kvalifikaci, na které vedoucí úředník není ochoten přejít, nejde o splnění nabídkové povinnosti a výpověď je z tohoto důvodu neplatná. Územní samosprávný celek je povinen učinit vedoucímu úředníkovi nabídku práce odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě nabídku jiné pro něho vhodné práce především na dobu neurčitou. V případě, že územní samosprávný celek takovou práci bez časového omezení v době výpovědi prokazatelně nemá, ale má práci, jejíž výkon je omezen na dobu určitou, a tato práce je pro vedoucího úředníka vhodná, avšak vedoucí úředník není ochoten sjednat druh práce na dobu určitou, pak o splnění nabídkové povinnosti ze strany územního samosprávného celku půjde.

Má-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě jinou pro něho vhodnou práci, avšak tuto práci mu nenabídne, jde o porušení právní povinnosti způsobené v rámci plnění úkolů zaměstnavatele těmi, kdo jednají jeho jménem. Vznikne-li vedoucímu úředníkovi následkem porušení této právní povinnosti škoda (spočívající např. v tom, že mu ušel výdělek, jehož v tomto novém pracovním zařazení mohl dosáhnout), územní samosprávný celek odpovídá za tuto škodu podle ustanovení § 187 odst. 2 zákoníku práce. Obdobně může být dána odpovědnost územního samosprávného celku za škodu, jestliže územní samosprávný celek nenabídl vedoucímu úředníkovi jinou práci ihned, jakmile to bylo možné, ale s bezdůvodným zpožděním, a dohoda o novém pracovním zařazení vedoucího úředníka u územního samosprávného celku byla z tohoto důvodu uzavřena až s časovým odstupem.

Dle ustanovení § 240 odst. 1 a 3 zákoníku práce je třeba platnost právních úkonů posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn. Vzhledem k tomu, že splnění tzv. nabídkové povinnosti ze strany územního samosprávného celku dle ustanovení § 65 odst. 3 zákoníku práce je předpokladem pro podání platné výpovědi z pracovního poměru, je třeba zkoumat podmínky uvedené v tomto ustanovení vždy podle stavu v době výpovědi. Z uvedeného vyplývá, že územní samosprávný celek musí prokázat, že v okamžiku platnosti výpovědi z pracovního poměru (tj. okamžik, kdy byla výpověď vedoucímu úředníkovi doručena) nedisponoval žádným volným pracovním místem. Pokud se pracovní místo uvolnilo až teprve v průběhu výpovědní doby (tzn. v okamžiku výpovědi volné nebylo), územní samosprávný celek není povinen toto místo vedoucímu úředníkovi nabídnout.

Do doby než se územní samosprávný celek s vedoucím úředníkem dohodne na dalším pracovním zařazení, popřípadě do doby skončení pracovního poměru, se vztahy mezi účastníky vyznačují tím, že vedoucí úředník nekoná pro územní samosprávný celek práci, neboť dosud zastávanou funkci již není oprávněn vykonávat a jeho nové pracovní zařazení u územního samosprávného celku není určeno. Po odvolání vedoucího úředníka z funkce může být další pracovní zařazení vedoucího úředníka u územního samosprávného celku určeno jen dohodou účastníků. I když dohoda o dalším pracovním zařazení může být uzavřena z iniciativy vedoucího úředníka, z ustanovení § 65 odst. 3 věty druhé a třetí zákoníku práce vyplývá, že územní samosprávný celek má právní povinnost, aby jinou práci vedoucímu úředníkovi nabídl (samozřejmě za předpokladu, že takovou práci má) a aby nabídku učinil ihned, jakmile je to možné (tak, aby vedoucí úředník, přistoupí-li na tuto nabídku, mohl – pokud je to možné – začít vykonávat tuto jinou práci vzápětí po odvolání z funkce). Územní samosprávný celek pak může s vedoucím úředníkem rozvázat pracovní poměr výpovědí jedině tehdy, jestliže pro něj nemá jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě jinou pro něho vhodnou práci.

V případě, že územní samosprávný celek nemá žádnou takovou práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 130 zákoníku práce a současně je ze zákona dána nadbytečnost zaměstnance. Tato nadbytečnost se řeší (nedojde-li k dohodě o skončení pracovního poměru) výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. c), avšak bez nároku na odstupné dle zákoníku práce a též bez nároku na další odstupné dle zákona o úřednících. V tomto případě vedoucí úředník obdrží do doby skončení výpovědní doby nebo do doby skončení pracovního poměru dohodou o skončení pracovního poměru náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku dle § 130 zákoníku práce (překážka v práci na straně zaměstnavatele). Odvolaný vedoucí úředník ovšem není povinen nabízenou vhodnou práci přijmout. Pokud tedy daný vedoucí úředník práci odmítne, nejde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Z tohoto důvodu nemůže danému vedoucímu úředníkovi příslušet mzda ani náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Bude mít tedy pracovní volno bez náhrady mzdy a územní samosprávný celek bude povinen platit zdravotní pojišťovně pojistné na zdravotní pojištění, přičemž vyměřovacím základem bude minimální mzda.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 42/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |