VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 42
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Názory občanů členských zemí na rozšiřování Evropské unie

Krátce poté, co proběhla referenda ve všech deseti kandidátských zemích a je jisté, že od 1.5.2004 vzroste počet členských zemí EU z dosavadních 15 na 25, není bez zajímavosti podívat se na výsledky jarního průzkumu, který zjišťoval názory občanů členských zemí na rozšiřování Evropské unie.
Evropská komise prostřednictvím svého Generálního ředitelství pro rozšíření zadala v této souvislosti společnosti Gallup Europe network úkol, aby na základě průzkumu v pobočkách v patnácti členských zemích Unie zjistila, jaké názory mají občané Unie na blížící se rozšíření. Výsledky průzkumu mezi 15 031 občany členských zemí byly zveřejněny v rámci publikace Eurobarometer.

Nejvíce jsou o rozšiřování informováni Rakušané

První otázka pro občany Unie zněla, zda je jim známa skutečnost, že se EU v brzké době rozšíří o deset nových členů. Čtyři z pěti dotázaných (80%) si byli této skutečnosti vědomi, pro zbývajících 20 % to však byla novinka. Nejvíce informovanosti projevili v tomto směru občané Rakouska, kde 98% z nich si bylo vědomo budoucího rozšíření. Výsledek je způsoben především tím, že Rakousko má společné hranice se čtyřmi budoucími členy EU a že mnohé politické strany v rámci předvolebního boje vedly intenzivní informační kampaň, během níž upozorňovaly občany na některé potenciální negativní aspekty rozšíření. V Německu, které společně s Rakouskem prosadilo v rámci vyjednávacího procesu přechodné období na volný pohyb pracovních sil, bylo informováno o rozšíření 86% občanů. Na druhé straně největší neznalosti v této oblasti prokázali občané Velké Británie, kde pouze 58% respondentů odpovědělo kladně. O něco málo lepší výsledky dosáhli Španělé (76%), Řekové (77%) a Italové (79%). Celkově na tom s informovaností o rozšíření byli o něco lépe muži (86%) než ženy (75%). Podle dosaženého vzdělání prokázali nejvyšší informovanost vysokoškoláci (93%), kdežto občané, kteří ukončili vzdělání ve věku do patnácti let, odpověděli kladně pouze v 73%. Podle věkového složení se umístila nejlépe kategorie občanů v intervalu 40-54 let (84%), kdežto nejmladší generace (15-24 let) dopadla se znalostmi o rozšíření Unie nejhůře (73%). Také občané metropolí (84%) jsou na tom s povědomím o rozšiřování lépe než obyvatelé venkova (77%).

Podle občanů není Unie na rozšíření příliš připravena

Pouze tři procenta občanů se domnívají, že Unie je na rozšíření velmi dobře připravena. Nejvíce občanů (44%) zastává názor, že Unie připravena příliš není. Nejvíce optimističtí jsou občané Švédska, kde 9% dotázaných je přesvědčeno, že EU je připravena velmi dobře. Na druhé straně 16% Francouzů si myslí, že Unie není připravena vůbec. Další část průzkumu se snažila zmapovat vědomosti respondentů o jednotlivých přistupujících a kandidátských zemích. Dotazovaným byl předložen seznam deseti přistupujících a tří kandidátských zemí (Bulharsko, Rumunsko, Turecko) a měli se vyjádřit, které z těchto zemí se stanou členy Unie k 1.5.2004. Podle očekávání nejvíce respondentů zmínilo Polsko (73%), dále pak Maďarsko (66%) a Českou republiku (63%). Na druhé straně žebříčku přistupujících zemí skončil Kypr (46%), Litva (47%) a Lotyšsko (47%). Je však zajímavé, že více než dva z pěti dotázaných si mysleli, že se ke stejnému datu stane členem Unie i Turecko(42%), se kterým dosud ani nebyly zahájeny negociace, Rumunsko (42%) a Bulharsko (40%). Výsledky svědčí o tom, že kromě tří zemí, které se umístily v čele žebříčku, respondenti již mezi dalšími příliš nerozlišovali. V průzkumu se také projevily historické a kulturní vazby, především mezi třemi skandinávskými a třemi pobaltskými zeměmi. Například ve Finsku vědělo o vstupu Estonska do Unie 92% respondentů, kdežto vstupu Polska si bylo vědomo o 20% dotázaných méně. V průměru pouze každý stý z dotázaných občanů dovedl určit všechny přistupující a všechny kandidátské země a každý desátý dokázal přesně určit desítku přistupujících zemí. Jednoznačně největší přehled a míru znalostí prokázali Rakušané, kde 11% občanů přesně určilo jak přistupující, tak i kandidátské země. Opačně dopadl průzkum ve Velké Británii, kde na tuto otázku správně neodpověděl nikdo.

Nejméně cestují do přistupujících zemí Portugalci a Španělé

Přesně jedna třetina respondentů (34%) nejméně jednou za život navštívila alespoň jednu z přistupujících zemí. Vzhledem ke geografické poloze vynikají Rakušané, kde více než čtyři z pěti občanů (81%) již někdy zavítali do přistupující země. O něco menší cestovatelské zkušenosti prezentovali Finové (71%), Němci (57%), Dánové (53%) a Švédové (52%). Největší nedostatky vzhledem ke vzdálenosti z Pyrenejského poloostrova mají občané Portugalska (8%) a Španělska (10%). Kromě geografických aspektů je však míra cestování ovlivněna též vazbami kulturními a ekonomickými vztahy. Celkově více cest do přistupujících zemí absolvovali muži (38%) než ženy (31%). Z věkových kategorií navštívila přistupující země nejvíce nejstarší skupina občanů nad 55 let (38%), což platí také pro obyvatele velkoměst (40%). Občané EU byli také dotazováni, zda cítí morální povinnost, aby se Evropa po období “studené války” znovu sjednotila. Takřka tři čtvrtiny dotázaných (72%) sdílí tento názor, přičemž nejvíce jsou sjednocení nakloněni Řekové (90%), Italové (78%) a Španělé (77%). Na druhé straně pouze každý druhý Fin (50%) má v tomto směru pocit výčitek. Také Holanďané (56%) a Švédové (58%) nesou dědictví minulosti podstatně snáze než průměrný občan Evropské unie. Pocit morální povinnosti sjednotit Evropu je o něco silnější u žen (73%) než u mužů (71%). Podle věkových kategorií je logické, že morální povinnost sjednocení Evropy je nejsilnější u kategorie občanů starších 55 let (77%), kteří období “studené války” i s jejími důsledky zažili na vlastní kůži. Jedna z otázek průzkumu se týkala názoru na další rozšíření, to znamená po vstupu deseti přistupujících a tří kandidátských zemí. I když se celkově pro rozšíření vyslovila mírná většina dotázaných (54%), je zarážející, že pouze v osmi z patnácti zemí se vyslovila kladně nadpoloviční většina respondentů. Mezi jednotlivými státy jsou však vidět značné rozdíly; nejméně nakloněni dalšímu rozšíření jsou Rakušané (37%), Holanďané (37%) a Dánové (43%), kdežto nejvíce příznivců je v Irsku (65%), Řecku (63%) a Španělsku (61%). Z hlediska věkového složení jsou nejvíce dalšímu rozšíření nakloněni mladí lidé od 15 do 24 let (61%), s přibývajícím věkem počet příznivců klesá. V kategorii nad 55 let pouze 48% občanů se vyslovilo pozitivně. S rozšiřováním Unie souvisela i otázka, jaký postoj zaujmou občané členských zemí k situaci, že se v jejich zemi usadí občané z nových států. S touto situací převážně souhlasilo celkem 62% občanů EU, přičemž mezi jednotlivými zeměmi byly opět zaznamenány značné rozdíly. Nejvíce pochopení projevili občané Španělska (77%), Lucemburska (74%) a Portugalska (70%). Na druhé straně největší obavy z usazování občanů nových členských zemí Unie prezentovali respondenti ve Finsku, kde vyslovilo souhlas 34% dotázaných, dále v Holandsku (40%) a Dánsku (42%). O něco více usazování občanů přistupujících zemí byli naklonění muži (64%) nežli ženy (61%). Také obyvatelé velkoměst byli s tímto jevem více smířeni nežli obyvatelstvo venkovských krajů. V průměru 42% občanů EU zastává názor, že po rozšíření bude snadnější kontrolovat ilegální imigraci. Nejvíce jsou v tomto směru optimističtí Španělé (59%), Řekové (54%) a Portugalci (52%). Nejméně věří ve zvládnutí ilegální imigrace Dánové (27%), Finové (30%) a Francouzi (31%).

Ať zastávají občané členských zemí názor na rozšíření Evropské unie jakýkoli, tento proces je již nezvratnou historickou skutečností. Teprve budoucí vývoj v Evropské unii ukáže, zda naděje nebo obavy  občanů v souvislosti s rozšířením byly opodstatněné.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |