VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 41
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Mgr. Petr Kolman,
Právnická fakulta MU Brno

Pořádková opatření v rámci správního řádu

Ve stručnosti napsáno, zákon o správním řízení - v legislativní zkratce nazývaný jako správní řád - se vztahuje na řízení, v němž se rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech jednotlivých fyzických a právnických osob v oblasti výkonu státní správy. Tento výkon je prováděn ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy (1), dalšími orgány státní správy s celostátní působností, krajskými úřady, okresními úřady, obcemi - v sektoru přenesené působnosti, pověřenými obecními úřady a dalšími územními orgány státní správy České republiky. V případě, že tak expressis verbis stanoví zákon, rozhodují ve správním řízení i orgány zájmové samosprávy - tj. profesní komory (2). Rovněž, pokud tak výslovně stanoví zákon ve správním řízení rozhodují i tzv. jiné státní orgány než orgány státní správy - to jsou např. : finanční úřady, úřady práce nebo pozemkové úřady. Pro zajímavost uveďme, že ve správním řízení nerozhoduje např. Vláda ČR.

Obecně musíme konstatovat, že veřejnosprávní orgán může postupovat ve správním řízení v legálním režimu správního řádu pouze na základě výslovného zákonného zmocnění.

Poté, co jsme si stručně vymezili rozsah působnosti správního řádu, přistupme přímo k otázce pořádkových opatření při správním řízení. Pořádkovými opatřeními v tomto bodě rozumíme donucovací prostředky procesního charakteru. Jejich smyslem je zajištění řádného průběhu správního řízení, a to především efektivní spolupráci na procesu zúčastněných osob. Přirozeným důvodem “právního života” zmíněných pořádkových opatření je skutečnost, že mnozí účastníci právního zřízení neposkytovali a neposkytují dobrovolně náležitou součinnost správním úřadům. Zákonodárce tudíž musel přistoupit k zákonné ingerenci do této oblasti.

V ustanovení § 45 zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) se mj. stanoví, že tomu, kdo ztěžuje postup řízení může správní orgán uložit pořádkovou pokutu. U vojáků v činné službě a u příslušníků veřejných ozbrojených sborů správní orgán odevzdá věc k vyřízení podle kázeňských předpisů. Pokud jsme hovořili o ztěžování postupu správního řízení, zákonodárce zde demonstrativně vyjmenovává způsoby :

Musíme zde připomenout, že se tu jedná pouze o příkladný výčet možností “ztížení”, tudíž je možné postihovat i jiná jednání, která relevantně narušují a ztěžují postup správního řízení.

Opravdu problematickou ovšem spatřujeme výši možné pořádkové pokuty. Současný právní stav umožňuje uložení pořádkové pokuty pouze v maximální výši 200 Kč, což v dnešní době musíme samozřejmě pokládat za naprosto nedostatečné! Zmíněná výše pokuty vůbec neplní svoji společensko-legislativní funkci - tj. zabránění v narušování či bezdůvodném komplikování správního řízení. Porovnáme-li výši pořádkové pokuty kupříkladu s trestním řízením, kde trestní řád umožňuje uložení pořádkové pokuty až do výše 50 tisíc Kč. (5), nebo pro větší komplexnost pohledu můžeme zmínit, i např. zákon o živnostenském podnikání, který umožňuje uložit pořádkovou pokutu až 10 tisíc Kč. Tak vidíme zřetelný nepoměr, který by měl být v co nejkratším možném čase českým zákonodárcem odstraněn.

Musíme také zmínit, že pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nicméně vzhledem k její pitoreskní výši, ani toto nemůžeme pokládat za dostatečný donucovací prostředek.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 41/2003.

Poznámky:

  1. jiné ústřední orgány státní správy jsou legálně vymezeny v ustanovení § 2 zákon č.2/1969 Sb.,

  2. orgány zájmové samosprávy - resp. profesní komory jsou ex lege zřízeny jako speciální státem aprobované subjekty určené k výkonu správy veřejných záležitostí ve své zvláštní oblasti “svobodného povolání” - např. Notářská a Advokátní komora ČR

  3. Zmíněnou mlčenlivost jsou ex lege povinni dodržovat např. advokáti, soudci, soudní znalci nebo psychiatři. Této mlčenlivosti mohou být zbaveni jen orgánem v jehož legálním zájmu ji dodržují. Správní orgán ji v rámci řízení musí respektovat.

  4. výčet těchto osob se řídí dle ustanov. § 116 občanského zákoníku - tj. osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní

  5. viz. ustanovení § 66 trestního řádu - tj. zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |