VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 40
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

lexikon evropského práva

Evropské instituce

Ústavní smlouva (Treaty establishing a Constitution for Europe, Traité établissant une Constitution pour l´Europe)

Jednou z hodnot společně uznávaných Unií i členskými státy je hodnota demokracie. V pojetí návrhu Smlouvy o evropské ústavě, předloženého v červenci 2003 Konventem, nejde zdaleka jen o hodnotu parlamentní demokracie, ale o snahu reagovat na problém často kritizovaného demokratického deficitu pomocí propojení institutů zastupitelského a účastnického podílu na vládnutí a správě věcí veřejných. Svou roli při formulaci tohoto pojetí nepochybně sehrály výsledky diskuse nad Bílou knihou o evropském vládnutí, která se - nejenom z konstitucionalistických pozic - problémem demokratického deficitu zabývala.

Navržená Ústavní smlouva odvíjí příslušná ustanovení ne od sčítání hlasů pro to či ono řešení a od formulace pravidla vítězné většiny, ale od základního práva účastnit se tvorby politické vůle těmi demokratickými prostředky, které pokládá občan Unie za nejvhodnější. Celý projekt Ústavní smlouvy je ostatně uvozen citátem z Thukydida o tom, že demokratická ústava je ta, jež dává moc do rukou co největšího počtu lidí. Bílá kniha o evropském vládnutí stavěla na pojmu right to be involved, tedy na právu být u toho - být vtažen do procesu vládnutí nejrůznějšími instrumenty, jakými moderní informační společnost disponuje. Toto východisko akceptuje i návrh Konventu, který ustanovení o demokracii uvozuje článkem o demokratické rovnosti všech občanů Unie a hovoří o právu na rovnou příležitost pro všechny, kdo chtějí a umějí evropskou politiku ovlivnit. Tomuto právu odpovídá povinnost orgánů Unie dbát na všechny tyto projevy bezpředsudečně a s odpovídající mírou pozornosti.

Protože Unie má dvojí zdroj legitimity - vůli občanů a vůli vlád - platí i ustanovení o vytváření většinových rozhodnutí jednak na půdě Evropského parlamentu, v němž jsou přímo politicky zastoupeni občané Unie, jednak na půdě Rady, kde jsou reprezentovány vlády členských států, které jsou odpovědny občanům nepřímo, tedy prostřednictvím národních parlamentů.

Články o účastnickém podílu na evropském vládnutí a správě věcí veřejných se zabývají rovněž již Bílou knihou zdůrazněnými otázkami konzultativní a expertní podpory demokratického rozhodování. Základem činnosti orgánů Unie při tvorbě politik má být dialog se zainteresovanou veřejností. Protože Evropská unie je nejenom unií států, ale i unií občanů, zmocňuje ústava k podrobnější úpravě procedury, podle níž by byla povinna Evropská komise navrhnout požadované legislativní nebo správní opatření na základě občanské iniciativy.

Nově je v kontextu evropské ústavy zařazen i článek o tom, že rovnou příležitost v procesu tvorby a kontroly evropské politiky mají mít nejenom občané a jejich zájmová sdružení, ale i organizace sdružující na občanském principu zastánce určitých věroučných a světonázorových skupin. Jmenovitě se v této souvislosti zmiňují církve a náboženské společnosti, jakož i filozofická a nekonfesní sdružení, pokud mají zájem o pravidelný dialog s orgány Evropské unie.

Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc.,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |