VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 35
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

poradna

Samospráva:
Vyplácení odstupného a tzv. dalšího odstupného

Byl náš postup při vyplácení tzv. dalšího odstupného úřednici, s kterou jsme rozvázali pracovní poměr dohodou podle § 43 zákoníku práce a které bylo vyplaceno odstupné podle § 60 a), správný? Na její upozornění, že jí náleží další odstupné podle zákona č. 312/2002 Sb., § 13 jí byl vyplacen ještě dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, celkem tedy 104.000 korun. Jsme totiž malá obec s 1200 obyvateli, zaměstnáváme jen dvě referentky. Tato pracovnice zpracovávala běžnou agendu obecního úřadu (mzdy, personalistiku, ověřování, hlášení místním rozhlasem, zpracovávání žádostí o dotace, výběrové řízení). V § 13 písm. a) odst. 3 písm. a) je uvedeno, že další odstupné se vyplácí za podmínky, že v pracovním poměru byly v převážném rozsahu vykonávány správní činnosti. Prosíme o vysvětlení, zda jsme postupovali správně a co se rozumí pod pojmem správní činnosti?

Václav Petrásek,
starosta obce Bořetice



Odpovídá:
Ing. Jindřiška Gráfová,
odbor pro místní správu MV ČR

Za splnění stanovených podmínek uvedených v § 60a odst.1 zákoníku práce, tzn. že došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, vzniká zaměstnanci nárok na vyplacení odstupného. Odstupné je jednorázovým peněžitým plněním. Jeho základní výše je stanovena jako dvojnásobek průměrného výdělku (v některých případech lze sjednat i vyšší odstupné, ale podmínkou je, že toto musí být stanoveno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele).

Od 1. ledna 2003 nabyl účinnost zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících, kde je v § 13 vysvětlen pojem "další odstupné". Výše tohoto odstupného může činit:

Do doby pro účely poskytnutí dalšího odstupného se započítává pouze doba trvání pracovního poměru úředníka po 24. listopadu 1990 u územního samosprávného celku (ÚSC), který s ním rozváže pracovní poměr z organizačních důvodů (případně u jiného ÚSC), a to za podmínky, že v tomto pracovním poměru byly v převážném rozsahu vykonávány správní činnosti. Zápočet doby od 24.11.1990 je stanoven proto, že od tohoto data nabyl účinnost zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (ten znamenal přelom v organizaci územní veřejné správy v České republice, a proto se pro účely poskytnutí dalšího odstupného praxe získaná před počátkem jeho účinnosti nezapočítává).

Správní činností je zejména: správní rozhodování, správní kontrola, dozor nebo dohled, příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů, plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele, příprava návrhů koncepcí a programů, vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné správě, statistika, příprava a tvorba rozpočtu ÚSC, krizové řízení a plánování, ochrana utajovaných skutečností, zabezpečování obrany státu, poskytování darů a dotací, poskytování informací podle zvláštního právního předpisu, vzdělávání zaměstnanců, příprava a vypracování věcných podkladů k ostatním správním činnostem apod. (tedy např. referenti majetkové správy, finanční, obchodní, bezpečnostní, dále rozpočtář, statistik, zaměstnanec zabezpečující vztahy k veřejnosti apod.).

Územní samosprávný celek může vnitřním předpisem zavést systemizaci pracovních míst, na kterých budou vykonávány správní činnosti. Na zaměstnance, kteří nevykonávají v ÚSC správní činnosti (např. servisní, obslužné apod. práce) se nový zákon o úřednících nevztahuje a jejich pracovněprávní nároky se plně řídí zákoníkem práce.

Závěrem je nutno se zmínit i o dalším problému, který ÚSC často zajímá v souvislosti s účinností nového zákona o úřednících (č. 312/2002 Sb.), a to ve vazbě na odměňování zaměstnanců ÚSC: totiž kdo má nárok na 25% příplatek k platovému tarifu a kdo nikoli. Od 1.1.2003 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 582, kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb. o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, kde se v čl. 1, odst. 2) praví: "zaměstnanci uvedenému v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci zaměstnavatele uvedeného v § 73 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnanci státu ve správním úřadu nebo jiné organizační složce státu uvedené v § 73 odst. 2 zákoníku práce a úředníku ÚSC přísluší platový tarif podle odst. 1 zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen." A v tento okamžik pro správné určení platu konkrétního zaměstnance ÚSC je nutno si důkladně přečíst zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících, § 44 odst. 2, který mění zákoník práce - konkrétně v § 73 odst. 2 se slova "orgánů územních samosprávných celků" nahrazují slovy včetně poznámky pod čarou č. 16 a) "územních samosprávných celků zařazení do obecního úřadu, městského úřadu,…."

Zjednodušeně řečeno, nárok na 25% příplatek má ten, kdo je zařazen do organizační struktury příslušné obce (města). Příslušný organizační řád schvaluje podle § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, rada obce. Tam, kde radu nemají, schvaluje organizační řád zastupitelstvo a podepíše jej starosta. Nárok na příplatek mají rovněž obecní strážníci (jsou orgánem obce - viz. zákon č. 311/2002 část šestá čl. VII). Naopak nárok nemají zaměstnanci organizačních složek obce (například knihovna, technické služby, veřejná zeleň apod.). Aby nedocházelo ke sporům, je tedy vhodné vždy v příslušné organizační struktuře vypsat profese, jména zaměstnanců atd., a ti všichni budou odměňováni podle příslušného nařízení vlády včetně 25% příplatku.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |