VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 35
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

znak

KLENOVICE NA HANÉ, okres Prostějov

V hanácké osadě, zmiňované v písemných pramenech od počátku 14. století, stával již předhusitském období farní kostel. Ves byla původně sídlem drobných vladyků, záhy však přešla do rukou vlastníků větších panství a v závěru 15. století byla připojena k tovačovskému dominiu. V době vymření rodu pánů Tovačovských z Cimburka roku 1502 a prodeje panství pánům z Pernštejna roku 1503 bylo místo označeno poprvé jako městys. ozvolný rozvoj Klenovic zbrzdilo zpustošení za třicetileté války a ještě v roce 1657 zde bylo na šedesát domů neobydleno. Později jsou sice označovány jako neopevněné městečko, zachovávaly si však spíše vesnický ráz. V současnosti je obec, kterou těžce postihly rovněž boje na jaře 1945, domovem okolo osmi set obyvatel.

Nejstarší známá pečeť městečka pochází z roku 1652 a je na ní vyobrazeno břevno s jednostranným čtyřzubým cimbuřím, pod nímž se nachází předmět připomínající baňatou nádobu s úzkým hrdlem. Původní pečetní znamení tvořila zřejmě hradba s klíčovou střílnou a nádoba vznikla jejím zkomolením. Návrhy obecních symbolů vycházejících z tohoto znamení vypracoval Miroslav Pavlů a zastupitelstvo je schválilo 21. července 2000. Předseda PS PČR udělil Klenovicím znak a prapor 11. května následujícího roku. Ve stříbrném štítě je zvýšená červená kvádrová hradba s cimbuřím a prázdnou klíčovou střílnou. Historické pečetní znamení obce bylo odvozeno z mluvícího znamení pánů z Cimburka, jejichž erbovní štítek nacházíme rovněž ve znaku blízkého města Tovačova (S´ 94, č. 12). Barevnosti rodového erbu odpovídají i barvy nově uděleného klenovického znaku.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |