VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 35
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

příloha

PhDr. Miloš Charbuský, CSc., Bc. Jan Stejskal,
Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní

Kam směřovaly obce?

Ústav veřejné správy a práva na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice již druhým rokem provádí empirický výzkum v obcích České republiky. V roce 2001 byl zaměřen na strategické plánování a priority zkoumaných obcí, v roce 2002 se řešitelský kolektiv rozhodl zkoumat následující oblasti:

Informace od obcí byly získány formou dotazníku, na němž se podílela mimo řešitelského kolektivu i specializovaná poradenská agentura Berman Group, která se zabývá strategickým plánováním v obcích, a to nejen v České republice. Prostředníky mezi respondenty a organizátorem výzkumného šetření byli posluchači II. ročníku Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Tento způsob zaručuje vyšší efektivitu výzkumu, menší procento chybně vyplněných dotazníků a přesnější odpovědi respondentů. Pro zajištění reprezentativnosti výzkumu měl příslušný respondent označit vyplněný dotazník razítkem obce. Respondenty byli pouze starostové obcí (u větších obcí byl osloven náměstek primátora nebo místostarosta). Získaná data jsme roztřídili do pěti skupin dle počtu obyvatel obce. Celkový počet zpracovaných dotazníků byl 171.

S jakými starosty jsme se setkali

Šetření se zúčastnilo 134 obcí (1) z toho 81 měst, 79 obcí a 11 městských částí. Z výsledků šetření vyplývá, že 97 procent starostů vykonávalo svou funkci jako uvolnění, 2 pracovali jako neuvolnění (3 procenta). Na otázku záměrně neodpovědělo 27 dotázaných. Před nástupem do funkce byl každý sedmý starosta učitelem (ZŠ, SŠ i VŠ). To je zhruba 16 procent; v technicko-hospodářské funkci (vedoucí úseku, odboru, úředník, ekonom, účetní) pracovalo 23 procent respondentů. V odpovědích však byly zaznamenány i profese, které jsou od pozice starosty velmi vzdáleny (uklízečka, dělník, majitel cestovní kanceláře, strojvedoucí ČD, elektromontér, výpravčí ČD, traktorista, vyšetřovatel PČR, truhlář, mechanik). Před nástupem do funkce patřili starostové k nezaměstnaným nebo invalidním či starobním důchodcům. Předchozí pracovní pozice starosty výrazně ovlivňuje starostovy preference, pohledy a názory na případné problémy. Mnozí museli po příchodu do úřadu překonávat velmi závažné problémy způsobené nízkou kvalifikací či téměř žádnou praxí v pozici řídícího pracovníka. Věk oslovených starostů se pohyboval mezi 45 až 60 lety (60 procent), výjimkou nebyli ani starostové starší 60 let (25 procent). Mezi 171 respondenty byl pouze jeden starosta mladší 30 let.

Na otázku, zda bude starosta kandidovat do zastupitelstva i v následujících volbách valná většina odpověděla, že ano (81 procent), ne odpovědělo 15 starostů (8 procent) a nebylo rozhodnuto asi 11 procent. V případě zvolení do zastupitelstva bylo rozhodnuto kandidovat na starostu 116 dotázaných (68 procent), rezolutní ne zaznělo od 29 respondentů (17 procent).

Důvody, proč chtěli starostové setrvat v úřadu, se různily. Většinou uváděli dokončení započatých projektů, zájem o rozvoj své obce, dokončení všech “mravenčích" úkolů, využít zkušeností z práce ve funkci z předchozích let, čtyři roky je málo na uskutečnění všech cílů. Některé odpovědi byly netypické: starostování je můj koníček, chci ovlivňovat život v obci, práce s lidmi mě baví, mám radost z vyřešených problémů, jsem pro pořádek ve vztazích v obci apod. Starostové, kteří rezolutně odmítli kandidovat, uváděli jako důvod například odchod do starobního důchodu, složení zastupitelstva a vytvoření politického klima na radnici, osobní důvody.

Silné a slabé stránky obcí

Pro plánování a rozhodování o budoucím vývoji obce je nutné provést řadu analýz. Pro vytvoření komplexního strategického plánu obce musí její představitelé znát slabé a silné stránky, které se stávají budoucím potenciálem či přítěží obce. Každý ze starostů uvedl na tuto otázku minimálně tři kladné a tři záporné stránky své obce.

Mezi slabými stránkami byly uvedeny tyto kombinace:

  1. málo pracovních příležitostí, nízká daňová výtěžnost;

  2. nedostatečná infrastruktura, nedostatek financí, hospodářsky chudý region;

  3. nedostatek pozemků k realizaci investičních akcí, nefunkční trh s byty, omezená silniční síť;

  4. špatná věková struktura obyvatel, staré ekologické zátěže;

  5. nedostatek finančních prostředků na investiční činnost obce, neúčinná spolupráce s podnikateli, absence průmyslové zóny.

Problémy lze rozdělit podle druhu a důležitosti takto:

A) ekonomické

B) demografické

C) místní

Mezi kladnými stránkami respondenti uváděli tyto kombinace:

  1. kultura, životní prostředí, poloha;

  2. zeleň a pořádek ve městě, infrastruktura, sportovní vyžití;

  3. stabilní město i přes nízký rozpočet, rozvoj průmyslové zóny, důležitý dopravní uzel;

  4. příznivé prostředky pro investory, cestovní ruch, zájem malých firem;

  5. vybudované inženýrské sítě, možnost výstavby, blízkost okresního města, pracovní potenciál;

  6. nízká nezaměstnanost, vzdělanost obyvatel, turistické území.

Obecně lze výhody obcí rozdělit podle druhu a důležitosti:

A) místní (regionální)

B) potenciál obce

C) obyvatelstvo obce

Mají dnešní obce image?

Dotazovali jsme se starostů, zda usilují o zlepšování image obce. Pojmem “image" rozumíme komplex charakteristických znaků, pod kterými je obec známa v okolí. Jednoznačné ANO zaznělo od 162 respondentů (95 procent), NEVÍM v 8 odpovědích (5 procent) a NE ani jednou. Z toho můžeme usuzovat, že se starostové pravděpodobně již někdy v minulosti zamýšleli nad tváří své obce, jejími prioritami a jejich analýzou. Těch 8 obcí, které nevěděly, jak zlepšovat své image, byly obce od 100 do 200 obyvatel.

Základním problémem zůstává otázka, jak zvyšovat image. Uvádíme některé z konkrétních odpovědí starostů:

  1. vytvořit správní a administrativní centrum, vyrovnaný rozvoj ve všech oblastech, informační centrum, rozvíjet cestovní ruch, budovat průmyslové zóny a tak získávat investory;

  2. zlepšení vzhledu obce – chodníky, silnice, osvětlení, zlepšení čistoty města, více zeleně, podpora sportu a kultury;

  3. zajištění podmínek pro bydlení a podnikání, pořádání sportovních a kulturních akcí, rovný a stejný přístup ke všem občanům;

  4. využít prezentace v médiích včetně celostátního a regionálního tisku, využít knižní a internetové propagace, zapojení do popularizačních materiálů regionu;

  5. využít prezentace v médiích, moderní komunikační možnost, knižní prezentace, zapojení a prezentace v mikroregionu;

  6. realizace programu rozvoje města, jeho aktualizace a změny v ekonomické a společensko politické situaci;

  7. bezproblémové zajištění standardních potřeb občanů (voda, plyn, odpady), zvyšování čistoty obce;

  8. soustavná výchova občanů k hrdosti na svoji obec (možnost spolurozhodování, podpora spolkové činnosti a zájmových sdružení, pořádání tradičních kulturních akcí, vhodné užívání praporu a znaku obce).

Z konkrétních námětů a vyzkoušených možností lze vyvodit obecný závěr. Obec by měla prostřednictvím prostředků a metod marketingu a managementu provést analýzu současného stavu, analyzovat výše uvedené klady a zápory obce, vydefinovat vlastní potenciál. Tyto prostředky vhodnou metodou integrovat. Výsledkem tohoto procesu by měl být komplexní strategický plán obce, ke kterému bude obec přihlížet při svém běžném i mimořádném rozhodování. Každá obec má jiné vnější a vnitřní podmínky, které na ni působí a ovlivňují ji a tím jsou vytvářeny právě ony výrazné rozdíly.

Žádným výzkumným šetřením nelze podat absolutně přesný postup, jak docílit zvýšení image obce, jak zvýšit počet obyvatel, počet návštěvníků či počet pracovních míst. Všechno je výsledkem zmíněného komplexního strategického plánu obce.

Výzkum provedený Fakultou ekonomicko-správní Univerzity Pardubice v loňském roce prokázal, jak podnětné je působení poradenských agentur. Záleží ovšem na tom, zda se obce sestaveným plánem skutečně řídí.

Směry, možnosti a cíle rozvoje obcí

Otázka k dané tématice zněla: “Máte představu o tom, jak by měla vaše obec vypadat za 10 let?" Většina dotázaných odpověděla, že ano (93 procenta). Zajímavé je, že ani na konci volebního období neměli někteří starostové žádnou takovou představu a otázkou zůstává, kam tedy obec po čtyři roky vedli. V navazující otázce jsme zjišťovali, z čeho se skládá představa o rozvoji obce. Mnohé odpovědi byly konkrétní a týkaly se problému, který obec řešila. Mezi obecnými odpověďmi zaznělo:

Z výsledků šetření vyplynulo, že obce jsou rozděleny do tří skupin. V první skupině jsou obce do 5 tisíc obyvatel, jejichž prioritami jsou základní funkční potřeby obce (kanalizace, plynofikace, osvětlení, místní komunikace, nezaměstnanost, vylidňování). Druhá skupina obcí (od 4 do 20 tisíc) má již problémy předchozí skupiny vyřešeny a zabývá se bytovou výstavbou, výstavbou dopravních a přístupových cest, snižováním nezaměstnanosti podporou drobných a středních podnikatelů, využitím místních zdrojů, zvýšením cestovního ruchu, vytvořením sportovních a kulturních center. Ve skupině největších obcí (nad 20 tisíc obyvatel) se průběžně řeší problémy předchozí skupiny (jde zejména o rozšiřování či rekonstrukce) a přibývají nové - například kooperace s partnerskými obcemi, postavení obce v probíhající reformě veřejné správy. Zároveň je zapotřebí upozornit, že předchozí rozdělení není taxativní a jednotlivé kategorie se výrazně prolínají.

Z vizí a cílů obcí vycházela další otázka. Respondenti se měli vyjádřit k tomu, jakou funkci má mít jejich obec. Téměř žádný starosta neměl jednoznačnou odpověď, zato uváděl celou řadu možností, byť někdy dost odlišných: lázeňské město, univerzitní město, zemědělské a potravinářské centrum, kompletně vybavené správní centrum celé spádové oblasti, zemědělské středisko celého kraje (Tabulka č.1).

Současný trend, který ohrožuje nejen obce, je snižování počtu občanů v produktivním věku, stárnutí obyvatelstva, vylidňování venkova a vysoký stupeň migrace. Dotazník obsahoval i otázku “Chcete, aby se ve vaší obci zvyšoval počet obyvatel?".

Hypoteticky jsme předpokládali, že všichni respondenti odpoví ANO. Kupodivu se tak nestalo. Dva starostové odpověděli zamítavě, neboť chtějí být rezidentní obcí, oázou klidu a čisté přírody, kam by přijížděli pracující na víkendy odpočívat. Tento názor vyslovili starostové dvou malých obcí (do 500 obyvatel) a je poměrně radikální.

Existuje řada způsobů, jak se pokusit dosáhnout zvýšení počtu obyvatel obce. Z nabídnutých možností byla preferována podpora výstavby soukromých bytů a domů (44 procent) a investice do infrastruktury (24 procent). Z odpovědí vyplynulo, že nelze použít pouze jeden způsob, nýbrž kombinaci minimálně dvou (např. podpora výstavby bytů, výstavba nájemních bytů a investice do infrastruktury). Mezi možnostmi byla i tato odpověď:

Poměrně jednoznačnou metodou, jak zvyšovat počet obyvatel obce je růst pracovních příležitostí. Dosáhnout toho není jednoduché, ale také to nepředstavuje neřešitelný problém. Způsobů je několik:

V mnohých odpovědích na předchozí otázky zaznělo, že obec by se měla otevřít svému okolí, zvýšit turistické příležitosti, zvýšit a propagovat atraktivitu obce, pečovat o památky a uspokojovat kulturně sociální potřeby svých občanů. Proto jsme se respondentů zeptali na to, zda chtějí, aby se zvyšoval počet návštěvníků obce.

Odpovědi byly podobné jako u předchozí otázky. Pouze dvě obce uzavřené do sebe si nepřejí, aby se zvyšoval počet turistů v obci. Nejvíce respondentů (41 procent) si myslí, že nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit počet návštěvníků obce, je vytvoření produktů cestovního ruchu, zřízení informačního centra (22 procent) a zajištění ubytovacích kapacit v obci

(Graf č.1). Způsoby zvyšování počtu turistů:

Některé z problémů se dají řešit sloučením či spoluprací s okolními obcemi. Mnohé obce této možnosti využily při řešení zajištění povinné školní docházky. Proto jsme při výzkumném šetření položili otázku “Jaký je váš názor na případné sloučení vaší obce s okolními obcemi?" Odpovědi předčily naše očekávání a vyvrátily mnohé hypotézy. Nejvíce respondentů (45 procent) se vyjádřilo kladně ke sloučení obcí, pokud bude správa spojených obcí či řešení problémů efektivnější. Téměř stejná skupina (38 procent) však odpověděla rezolutně “ne". Pouze necelých 10 procent dotázaných odpovědělo, že by souhlasili se sloučením obcí, pokud by se po jejich sloučení zvýšil daňový koeficient. Respondenti, kteří odpověděli záporně, neuvedli žádný důvod na obhajobu svého postoje.

Dílčí závěry šetření I

Řízení a rozvoj obcí není lehkým úkolem. Je to souhrn na sebe navazujících úkonů a rozhodnutí, která musí provést představitelé obcí v takovém čase a kvalitě, aby celý proces vyzněl pro obec pozitivně. Jak již bylo zmíněno, představitelé obcí by měli znát silné a slabé stránky své obce a dokázat je využít, případně eliminovat. Právě na základě analýzy silných a slabých stránek a rozvojového či strategického plánu obce by měla obec určit své priority a zodpovědět si podobné otázky, které jsme položili starostům my. Jejich odpověď by měla pomoci k získání lepšího povědomí o vizích, směrech a cílech rozvoje obce. Jednoznačný způsob, jak dosáhnout stanovených cílů, neexistuje. V dnešní době je známa řada způsobů, jak například zvyšovat počet obyvatel obce, počet návštěvníků i počet pracovních příležitostí.

Nezanedbatelným je i image obce. Podle něj by mohla obec najít své místo v organizační a funkční struktuře kraje či spádové oblasti. Dosáhnout jeho zvýšení není jednoduché a rozhodně to není krátkodobý proces. Jen namátkou jmenujme několik možností. Patří mezi ně propagace, spolupráce s občany, diskuse s občany nad problémy a jejich řešení, rozvoj zařízení a vazeb v oblasti cestovního ruchu, obnovení kulturního dědictví a tradičních vazeb v oblasti, nebát se radikálních změn a nepopulárních kroků (tyto však musí mít svůj obecně pozitivní charakter), aktivita obce navenek a její spolupráce s ostatními obcemi, podnikateli, sdruženími a zahraničními partnery.

Velkým nedostatkem komunální politiky je malý počet odborníků technického a ekonomického zaměření v zastupitelstvech obcí. Stále chybí základní koncepce rozvoje státu, jednotlivých regionů i obcí. Plánování a příprava strategií rozvoje musí vycházet jak od centrálních orgánů veřejné správy, tak i od jejich základních článků – obcí. Pro řešení určitých problémů se obce sdružují do svazků a mikroregionů. Tím se zvyšuje jejich možnost a schopnost ovlivňovat regionální politiku, neboť se stávají spolurozhodovatelem o základních koncepčních otázkách a přijatelných způsobech řešení. Reforma veřejné správy nabízí obcím různé možnosti uplatnění. Z výzkumu vyplynulo, že mnohé obce si přály stát se správním a administrativním centrem oblasti. Předpokládaly, že by si tím dokázaly vyřešit své problémy, což je diskutabilní. Problém všestranného rozvoje obce je širší záležitostí a kromě jiného se odvíjí od stávajícího demografického složení, hospodářského potenciálu a v neposlední řadě též od historických tradic.

Veřejné služby poskytované na municipální úrovni

Mnohé municipality řeší různé problémy. Jedním z faktorů, jak vyřešit alespoň některé z nich, by mohlo být zlepšení stavu poskytování veřejných služeb. K těm základním patří:

V našem šetření jsme se zaměřili na poskytování veřejných služeb. Dotazovaní se měli vyslovit, zda a jak podporují či nepodporují nabízené možnosti veřejných služeb.

Z výzkumu (3) vyplynulo, že:

  1. 54 procent obcí vůbec nepodporuje nabídku zainvestovaných pozemků k podnikání. Větší část zbývajících obcí (27 procent) poskytuje zainvestované pozemky vlastními silami a pouze 13 procent je zvýhodňuje finančním příspěvkem.

  2. podobné výsledky jsme zjistili i u nabídky objektů k podnikání. 48 procent obcí neposkytuje vůbec tuto nabídku objektů; 34 procent ji poskytuje vlastními silami a pouze 7 procent ji poskytuje s finančním příspěvkem.

  3. V těchto dvou skupinách platí, že obce do 5 000 obyvatel neposkytují veřejné služby, a to ze dvou důvodů: nedostatek finančních prostředků a nedostupnost volných pozemků či staveb. Již v předchozím výzkumu bylo zjištěno, že zainvestované pozemky začínají být považovány za prioritu pouze u větších obcí. Každopádně si však starostové téměř všech obcí uvědomovali, že výstavba průmyslové zóny je pro obec jednou z významných možností, jak vyřešit určité problémy – za pozitivní pro obec to považuje 78 procent dotázaných. Pouze 16 starostů řeklo, že rozhodně nepodpoří stavbu průmyslové zóny v obci.

  4. Likvidace tuhých komunálních odpadů je jistě také veřejnou službou. Bylo zjištěno, že víc jak polovina dotázaných (55 procent) poskytuje tuto službu s finančním příspěvkem. Celých 33 procent obcí řeší tuto službu svépomocí a 10 procent obcí ji neposkytuje.

  5. Další službou může být údržba zeleně a péče o čistotu obce. 77 procent respondentů odpovědělo, že tuto službu vykonává vlastními silami. Přes 20 procent obcí poskytovalo službu s finančním příspěvkem.

  6. Likvidaci komunálního odpadu, údržbu zeleně a péči o čistotu obce prováděla ve větších obcích (nad 5 000 obyvatel) organizační složka obce - “technické služby", jejichž provoz byl hrazen částečně z vlastního rozpočtu, poplatků občanů za odvoz odpadu, státními dotacemi a případně z vlastních zdrojů komerčního charakteru. U menších obcí byla tato služba zajišťována svépomocí.

  7. Související službou je dále zajištění čistírny odpadních vod. Zde je nutné si uvědomit, že každá průměrná obec nevyprodukuje tolik odpadu, aby byl provoz čistírny efektivní. Z toho důvodu vznikají svazky obcí, které mají čistírnu společnou a přispívají na její provoz (u menších obcí může být tato služba na základě dohody poskytována bezplatně).

  8. Jeden z nejvýznamnějších faktorů, který ovlivňuje uvedené problémy obcí, je zajištění infrastruktury bydlení. Bylo zjištěno, že 14 procent obcí neřeší tento problém žádným způsobem; 48 procent poskytuje tuto službu s finančním příspěvkem a 34 procent ji řeší vlastními silami.

  9. V rámci fungování veřejné správy existuje v České republice několik ekonomických subjektů, které výrazně ovlivňují možnosti pořízení bytu nebo bytového domu, jeho údržbu a provoz.

    Stát vytváří koncepci bytové politiky, rozhoduje o velikosti výdajů ze státního rozpočtu na různé formy bydlení, iniciuje a vydává různé správní normy v oblasti bydlení a monitoruje celkový stav úrovně bydlení na svém území. Jeho snahou je, aby se bytová problematika řešila na úrovni bydliště. Nejde jen o výstavbu nových bytů, jejich údržbu, provoz, ale také o prodej a převod. Na těchto činnostech se podílejí specializovaná pracoviště místních, obecních či městských úřadů. Stát poskytuje ze svého rozpočtu různé dotace, kterými podporuje výstavbu, rekonstrukci nových bytů či bytových domů. Obec může být prostředníkem při získávání státní podpory, ale má také vlastní prostředky, kterými může přispět k rozvoji infrastruktury bydlení na svém území.

  10. Zajištění veřejné dopravy patří mezi velké problémy obcí. Veřejnou dopravou myslíme zajištění dopravní dostupnosti jednotlivých obcí v regionu, ale také dálkovou osobní dopravu. Celých 24 procent obcí nezajišťuje veřejnou dopravu vůbec, 57 procent obcí na ni poskytuje finanční příspěvek a 16 procent ji zajišťuje vlastními silami. S tímto tématem souvisí i zajištění oprav a údržby komunikací. Až 60 procent respondentů odpovědělo, že se snaží tento úkol řešit vlastními silami a 34 procent jej řeší finančním příspěvkem.

Při řešení tohoto úkolu může opět docházet k vytváření svazků obcí a zajišťování dopravy regionálními dopravci a ČD v rámci určité uzavřené smlouvy. Náklady na zajištění dopravní dostupnosti jsou většinou poměrně rozdělovány a hrazeny z vlastních rozpočtových prostředků. Co se týká oprav a údržby komunikací, tak v probíhající reformě veřejné správy dochází k zajišťování sjízdnosti komunikací ve vlastnictví státu centrální organizací “Správa silnic a dálnic" většinou pro celý kraj dohromady. Opravu a údržbu tzv. obecních komunikací zajišťují obce ze svého rozpočtu.

Podpora podnikatelů ze strany municipalit

Při šetření, které jsme provedli, byly zjištěny přístupy municipalit, které vypovídají o praktickém provádění podpory lokálního podnikání. Poradenská agentura Berman Group (BG) před zahájením své práce v určitém regionu provádí podobný výzkum. V minulosti šlo o tyto oblasti: Táborsko, Písecko, Bohdanečsko, Hořovice, Nový Bydžov, Liberec a Moravská Třebová. Při interpretaci výsledků jsme se zaměřili na jejich komparaci s partnerskou poradenskou agenturou. Tímto způsobem bychom rádi potvrdili nebo vyvrátili celorepublikový trend ve zkoumané problematice.

  1. Zvýhodněný pronájem nebytových prostor je pro zahájení i další průběh podnikatelské činnosti velmi důležitý. V univerzitním výzkumu bylo zjištěno, že zhruba 70 procent obcí tento typ podpory používá, ve vyjmenovaných oblastech (BG)(4) je to jen 54,8 procenta. Výsledek je ovlivněn vysokým počtem respondentů, kteří nejsou rozhodnuti. Poměr záporných odpovědí v obou šetřeních je stejný (asi 20 procent).

  2. Další možností podpory je poskytnutí půjčky či garance za úvěr. Univerzitním šetřením jsme zjistili, že některé municipality se poskytování úvěrů podnikatelům brání (54 procent negativních odpovědí), zatímco ostatní je poskytují (41 procent). Firma BG zjistila jiné výsledky: 50 procent dotázaných odpovědělo kladně (určitě ano jen 27 procent), negativně 35 procent.

Důvodem pro jejich neposkytování může být například:

Podobné jsou výsledky v oblasti podpory formou garancí za úvěry. Zde se 77 procent respondentů vyslovilo negativně (z toho 60 procent říká přímé NE!). Šetření BG prokázalo, že ve zkoumaných oblastech je situace jiná. Asi 39 procent respondentů odpovědělo souhlasně a 43 procent negativně. Zbytek nebyl rozhodnut. Výsledek je dán tím, že

  1. Další významnou službou pro podnikatele je podpora při získávání veřejných zakázek. V našem šetření bylo 76 procent odpovědí kladných, NE odpovědělo pouze 8 procent. Výsledky BG naše závěry plně potvrzují.

  2. Zajímavou podporou by také bylo zavedení tzv. asistenční služby pro jednání s úřady. K této možnosti se vyslovilo 74 procent dotázaných starostů kladně a téměř 21 procent záporně. V šetření BG bylo pouze 50,31 procenta kladných odpovědí, 24 procent záporných a téměř stejné procento nerozhodnutých. Otvírá se před námi možnost uvést důvody, proč tuto službu podpořit či nikoliv (Tabulka č. 2).

  3. Je jasné, že zavedení této nadstandardní služby má svůj smysl v případě větší municipality (asi od 20 tisíc obyvatel výše).

  4. Municipality by měly k tvorbě strategických plánů přizvat i významnější podnikatele. Potvrzení těchto závěrů vyplynulo z univerzitního šetření: 98 procent dotázaných si myslelo, že dobrá informovanost podnikatelů o rozvojových záměrech obce je jednou z významných podpor. Záporně se nevyslovil žádný z dotázaných. Výsledky BG byly téměř totožné.

  5. Další zajímavou formou podpory je společná propagace obce a podnikatelské veřejnosti. O pozitivním přínosu této formy bylo plně přesvědčeno 75 procent, spíše souhlasilo 18 procent (kladné odpovědi zhruba 93 procent). Celkem 8 (tj. 4,7 procenta) dotázaných nesouhlasilo. Důvodem mohl být názorový nesoulad či negativní zkušenosti z předchozí spolupráce. Z výsledků BG je patrné, že kladně odpovědělo 83 procent, záporně 4,5 procenta. Někteří respondenti si nebyli jisti výhodami spojení jména obce s firmou podnikatele.

  6. Na municipální úrovni mají také své nezastupitelné místo malí a střední podnikatelé. V současné době však dochází k “vymírání" této důležité sociální složky obyvatelstva. Jak ukazuje současný trend, jedná se především o malé podnikatele v obcích s více jak 10 tisíci obyvateli. Důvody mohou být různé, například:

Mnohé z uvedených překážek v podnikání by mohla vyřešit osvětová činnost obce, která chce vytvořit přijatelné prostředí pro podnikatele a tím zajistit obyvatelstvu dostatečný rozsah potřebných služeb. Ve výzkumu byla starostům položena otázka, zda by obec zajišťovala pro začínající podnikatele vzdělávací kurzy s určitým potřebným zaměřením. Protože se zřejmě jedná o nestandardní službu, 50,39 procent dotázaných se vyjádřilo negativně. ANO odpovědělo pouze 15 procent respondentů. Ve BG výzkumu jsou výsledky částečně odlišné.

Dílčí závěry šetření II

Obce mají kromě jiného poskytovat občanům kvalitní paletu veřejných služeb. Mezi základní patří i zajištění přístupu občanů ke službám a výrobkům, zejména prostřednictvím lokálních podnikatelů. Situace na místních trzích není pro podnikatele příznivá. Proto je žádoucí, aby obce pomohly vytvořit určité zázemí podnikatelům, které by usnadnilo jejich vstup na trh. Šíře, kvalita a rozmanitost podpor municipalit závisí na:

Podnikatelé mohou “vrátit" prvotní podporu obci různou formou. Například:

V mnohých municipalitách jsou pro podnikatele využívány základní typy podpor:

Souhrnně lze konstatovat, že obce patřící do stejné skupiny preferují podobné formy podpory u podnikatelů. Je nutné si však uvědomit, že s velikostí obce se výrazně mění i její postoj k podnikatelské veřejnosti.

Získané poznatky by měly zejména začínajícím starostům naznačit, jak v daných oblastech postupovat. Přitom jsme si vědomi, že žádným výzkumným šetřením nelze obcím přesně ukázat, která cesta vede k vyřešení všech jejich problémů. Bude vždy záležet na iniciativě a schopnostech představitelů obecních samospráv a také na specifických místních podmínkách.

Poznámky:

(1) v některých obcích odpovídali na dotazník například dva představitelé obce, což vytváří rozdíl mezi celkovým počtem odevzdaných dotazníků a počtem obcí. Tyto duplicity se uskutečnily zejména v obcích s víc jak 100 tisíci obyvateli.

(2) Rezidenční centrum = bydlení v obci, za prací do jiné obce

(3) U všech interpretovaných výsledků platí, že součet uváděných procent se nerovná 100 procent, protože někteří respondenti na tuto otázku odmítli odpovědět (jejich počet se pohybuje max. do 7 procent).

(4) Šetření prováděné FES UP je označováno jako univerzitní. Šetření prováděné poradenskou agenturou Berman Group je označováno iniciálami BG.

Tab.1: Jakou funkci má mít vaše obec?

Možnost odpovědi

Počet odpovědí

%

Rezidenční centrum (2)

22

17,77

Turistické centrum

11

8,33

Průmyslové centrum

2

1,5

Správní a administrativní centrum

5

3,78

Vyrovnaný rozvoj ve všech oblastech

92

68,62



Graf 1: Jak zvýšit počet návštěvníků obce?


Tab. 2: Pozitivní a negativní důvody pro podporu

Příklady důvodů – proč ANO?

Příklady důvodů – proč NE?

- mnohá jednání podnikatelů na úřadech jsou složitější, než běžná jednání s občany. Úřad se může řádně připravit.

- jedná se o běžný styk s úřady, který nejsou úřady povinny jakkoliv zjednodušovat

- zrychlení práce úředníků

- finanční náročnost (mzda zaměstnance)

- snížení chybovosti, reklamací a oprav

- obava z nových věcí

- zlepšení komunikace, nové informace

 



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |