VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 27
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

Ostravské setkání starostek

Již podvanácté se v Ostravě ve dnech 22. až 25. května setkaly starostky přibližně stovky obcí České republiky. Stejně tradičně pořádala toto setkání starostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková. Akce se nesla ve velmi neformálním duchu, součástí programu byla například návštěva rekreační oblasti v blízkosti Hradce nad Moravicí. V tamním hotelu Belaria, který je znám ještě z dávných dob jako svazácký rekreační objekt, se s chutí podrobily nejrůznějším “ženským” vizážistickým procedurám od možnosti profesionální úpravy střihu vlasů až po pedikúru či formování těla maséry nebo plaváním v místním bazénu.

Řada lidí se jistě bude ptát, jaký má toto setkání mnoha starostek na jediném místě význam. Akci se již od počátku neformálně říká “slet čarodějnic” a pod tímto názvem vešla i do propagačních materiálů pořádajícího ostravského obvodu. Protože jsem jakožto reportérka, a nikoli účastnice, sledovala celou akci poněkud z odstupu, mohu jednoznačně konstatovat, že přítomné ženy si z tohoto hanlivého označení nic nedělaly a všeobecně se k němu hrdě hlásily. Vezmeme-li v úvahu stále rostoucí oblíbenost čarodějů a mágů po celém světě, mají české starostky vlastně oproti svým mužským kolegům, kteří podobnou akci zatím nepořádají, sympatický náskok. K tomu, že se z původně hanlivého označení akce stalo neformální, ale o to častější pojmenování, se zasloužila minulost Mariánských Hor a Hulváků, ke které patří dávné označení obce místním jménem Čertova Lhotka – “čarodějnické” pojmenování tedy nestojí nikterak na vodě. Velmi sympatické také je, že toto setkání platí výhradně sponzoři oslovení starostkou Lianou Janáčkovou, takže se kapsy daňových poplatníků nemusejí bát finančních úniků.

Letošního sletu se účastnila zhruba stovka starostek z nejrůznějších obcí České republiky. Nejmenším samosprávným celkem, který byl na akci zastoupen, je obec Český Jiřetín (Ústecký kraj) se starostkou Věrou Hájkovou (63 obyvatel). Naopak nelidnatější obcí letos byly Praha-Dubeč, Pardubice 1 či Hronov. Obohacení účasti o starostky větších celků by mohlo být signálem vzrůstající obliby tohoto setkání.

V úvodu programu přečetla Liana Janáčková zdravici od první dámy Livie Klausové, která byla na akci pozvána, ale jež se nemohla zúčastnit.

Zdravice pro účastnice XII. setkání starostek České republiky

Milé představitelky měst a obcí, milé starostky, velice jsem se chtěla s vámi setkat. Bohužel jiné povinnosti tomu zabránily. Proto bych alespoň touto formou chtěla pozdravit vás všechny, které máte na starosti chod měst a obcí. Velice mne těší, že tolik nás žen se účastní na správě měst a obcí, protože si troufám říci, že my ženy víme velice dobře, co naše okolí potřebuje. Velice často známe i cesty, jak naše náměty do života prosadit.

Proto vám přeji, aby vaše jednání bylo plodné, abyste úspěchy z některých měst a obcí prosadily i jinde, a věřte, že budu dělat hodně pro to, abych přijela na vaše příští setkání.

S přáním všeho dobrého pro vás, vaše rodiny i vaše města a obce.

První den setkání patřil tradičně představování jednotlivých účastnic – ty “ostřílené” referovaly, co se v jejich obci událo od poslední návštěvy v Ostravě, nové se představovaly ostatním a často poukazovaly na problémy, které jejich obec trápí. Jako jeden hlas se nesla reflexe loňských povodní v Čechách, protože několik zúčastněných starostek je i se svými obcemi prožilo na vlastní kůži – například Miluše Kubátová (Bezdědovice, Jihočeský kraj), Kamila Kaasová (Puclice, Plzeňský kraj), Stanislava Mašková (Lnáře, Jihočeský kraj). Poslední ze jmenovaných starostek si posteskla, že se o její obec média nezajímala, přestože právě do ní nakonec doplavaly odplavené domy z mediálně reflektovaných Metlí. Starostky ovšem vesměs chválily přístup ostatních žen v místních samosprávách, které postiženým obcím vyšly vstříc nejrůznějšími finančními sbírkami.

Netradičně do setkání starostek vstoupil místostarosta Mariánských Hor ing. Jizerský, který se rozhodl přispět k co největší propagaci své obce skutečně kuriózně: představil svou nově vydanou knihu Jsem Viking, jež se tematicky a místopisně dotýká právě zmíněného ostravského obvodu.

Další program starostek není třeba podrobně vypisovat, za zmínku však rozhodně stojí páteční přednášky PaedDr. Vlastimila Orlity, jenž se ve dvou samostatných blocích věnoval tématu osobní kariéry (aneb Jak starostovat do sta let) a vedení a motivace lidí na radnici (aneb Jak dosáhnout úspěchu bez nervů a spěchu). Názvy obou přednášek byly vymyšleny s notnou nadsázkou, ale přesto byly obě účastnicemi velmi chváleny: dr. Orlita totiž přenášel o konkrétních situacích, které mohou zastupitelky (a samozřejmě i zastupitele) potkat při běžné denní práci – akcentováno bylo zejména psychologické hledisko řídicích funkcí. Sobota již patřila odpočinku a pobytu ve zmíněném hotelu Belaria. Přesto byly mezi účastnicemi slyšet neustálé analýzy “jejich” problémů v obcích; zkušenější radily nováčkům a naopak naslouchaly novým přístupům, se kterými přišly některé nově zvolené zastupitelky právě proto, že mají za sebou práci v jiných odvětvích, než je vedení radnic. Hodně se mluvilo o volbě nového prezidenta republiky, ale i o současné situaci v Parlamentu – k diskusi přispěla rovněž návštěva některých poslankyň.

A právě Liany Janáčková jsem se zeptala, co podle ní přináší tato akce zúčastněným starostkám. “Program se vždy snažím vymyslet tak, aby zúčastněným ženám dal co nejvíc po stránce odborné i z hlediska relaxace a odpočinku. Nedílnou součástí setkání je pak takové to obyčejné popovídání si, protože tyto ženy si prostě potřebují vyměňovat zkušenosti, ať už toto sousloví působí jakkoli frázovitě. Starostky tak od svých kolegyň dostávají cenné kontakty například na úředníky ministerstev, ale i rady, čeho se při jednáních vyvarovat, a mnoho dalších cenných informací.”
Jedna z nových účastnic Alena Urbánková (Dřísy, Středočeský kraj) se k celé akci vyjádřila takto: “Nejvíc mi toto setkání dalo z pracovního hlediska, dá se říct, že jsem tady jedno velké ucho a neustále se něčemu učím.”

A ostřílená “harcovnice” každoročního setkání starostek Jaroslava Hýlová (Těchlovice, Ústecký kraj): “Jsem zde potřetí a vždy je to perfektně organizačně zajištěné. Moc se mi tady líbí, protože tu získávám nejen pracovní zkušenosti, ale i nové kamarádky. Setkání má pro nás význam i proto, že když se v obci setkáme s nějakým aktuálním problémem, můžeme jej telefonicky či e-mailem konzultovat s kolegyněmi z jiných obcí.”

Paní Hýlová, myslíte si, že ženy v zastupitelských funkcích jsou doceněné? Pokud vím, občas musejí obětovat svou dosavadní práci a funkci v zastupitelstvu přijmout prostě proto, že ji nikdo jiný z obce nechce dělat. Ony se pak doslova obětují a mnohdy je tato funkce “spolkne” na řadu za sebou jdoucích volebních období.

“Domnívám se, že muži, kteří pracují v nějakých funkcích v zastupitelstvech, v období před volbami většinou nechtějí, aby v čele ‚jejich‘ obce stála žena. To jsem poznala na vlastní kůži. Na druhou stranu, pokud se už žena do zastupitelstva dostane, většinou má zelenou a nikdo jí nehází klacky pod nohy. Nesetkala jsem se ani s tím, že by například občané prohlásili, že v čele obce nechtějí mít ženu. Jim je jedno, kdo vládne, ale musí vládnout tak, jak oni chtějí, a ve prospěch toho, co je zapotřebí v obci udělat.”

Nemáte tedy osobní zkušenost s tím, že by žena byla při své politické kariéře diskriminována? Takováto myšlenka se přímo nabízí už proto, že se v Mariánských Horách pořádá setkání starostek, a nikoli starostek a starostů.

“Opravdu si myslím, že ženy jsou diskriminovány, ale zejména tehdy, když se snaží jít v politické kariéře výše – například na krajský úřad. Totéž nám včera potvrdila jedna z poslankyň, která hovořila o přesile mužů v českém parlamentu. Tím pádem ženy nemají ve vrcholné politice velkou šanci například při prosazování určitých zákonů či opatření. Politika v parlamentu je podle této političky daleko tvrdší než na úrovni oblastních zastupitelstev – ženy-poslankyně mají prý daleko těžší postavení při hlasování, protože prostě muže kvůli malému počtu žen ve sněmovně a v senátu nepřehlasují.”

Problematika rovných příležitostí mezi muži a ženami byla na celém setkání neustále přítomna. Dlužno dodat, že polemika vyznívala v neprospěch mužů, kteří mají podle řady účastnic situaci jednodušší než ženy ve stejných funkcích. Ve slovech starostek se odráželo to, že se s problematikou diskriminace žen setkávají takříkajíc z první ruky. Všechny však také nakonec jednohlasně dodávaly, že se se situací umějí vypořádat a že věří, že se bude rovnost příležitostí stále více vyrovnávat tak, jak je to běžné v členských státech Evropské unie, do níž se chystáme vstoupit.

Daniela Pilařová



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |