VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 17
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

Aleš Brožek,
Severočeská vědecká knihovna,
Ústí nad Labem

Stránky českých knihoven na Internetu

Podrobný průzkum Internetu na konci roku 2002 ukázal, že již téměř tři sta veřejných knihoven zřizovaných obecními, městskými nebo krajskými úřady má své stránky. Pokud bychom započítávali i stránky obcí, které zmiňují pouze adresu a otvírací dobu těchto zařízení, vzrostl by počet knihoven ještě o čtyři desítky. Stránky přitom nemají jen knihovny ve větších městech (s výjimkou Kadaně je již mají všechny knihovny v městech nad 15 tisíc obyvatel), ale i v malých obcích. Příkladem mohou být stránky knihovny v Humburkách, kde žije jen 326 obyvatel.

Originalita informací

Vlastní doménu mají většinou velké knihovny, zatímco ty menší využívají doménu svého zřizovatele. Existují však i instituce, které umožňují vystavit stránky knihoven na svém serveru. Od roku 2001 propůjčuje například bývalá okresní, nyní městská knihovna v Hradci Králové svůj server knihovnám v Černilově, Chlumci nad Cidlinou, Smiřicích, Třebechovicích pod Orebem a dalším, v roce 2002 vytvořila na svém serveru firma WebSoft pěkné stránky pětici knihoven z Jesenicka. Pokud menší knihovny nekladou na své stránky příliš velké nároky, mohou je vystavit na freewebových serverech. Jedenáct knihoven má proto ve své webové adrese www.volny.cz, pět www.sweb.cz a čtyři www.mujweb.cz.

Knihovnám, na jejichž stránky se lze dostat ze stránek obecního nebo městského úřadu, který je zřizuje, sice ubudou starosti se sháněním webmastera, ale musí se smířit s tím, že většinou nebudou jejich stránky vytvářeny přesně podle jejich představ. Mnohdy je to nevýhodné i pro návštěvníka těchto stránek, protože jsou dost skryty v hierarchii stránek zřizovatele. Na mnohé stránky se musí dostávat složitě přes hlavní stránku úřadu, jen výjimečně je odkaz na stránky knihovny hned na hlavní stránce jako u Jaroměře-Josefova nebo Tanvaldu. Většinou do nich musí vstoupit přes odkaz nazvaný Kultura či Kultura a sport nebo Organizace, někde jsou však cesty ještě komplikovanější (například stránky městského úřadu v Chocni a Valticích). Chybí-li na hlavní stránce rozbalovací podmenu nebo vyhledávač stránek, může se stát méně pečlivému uživateli Internetu, že stránky knihovny dokonce přehlédne.

Adresa knihovny a otvírací doba by neměla na žádných knihovních stránkách chybět. Opak je bohužel pravdou u menších knihoven. I když většina obyvatel obce ví, že knihovna byla zřízena na obecním úřadě a je otevřena ve stejné době jako úřad, není tento údaj na stránce nadbytečný. Ještě lepší je uvést plánek s vyznačením knihovny, který využije především ten, kdo v obci trvale nežije, ale chce knihovnu navštívit, aniž by se musel ptát místních. Hezký plánek se najde například na stránkách běchovické či litomyšlské knihovny. Plzeňská knihovna jej doplnila i názvy zastávek tramvají. Někdy si knihovny vypomáhají mapkou z portálu Atlas či Seznam (Břeclav či Dačice), jindy se spokojí s mapkou obce na hlavní stránce úřadu, pokud je v ní knihovna vyznačena. Bohužel se často na takové mapce najdou kromě úřadu všechny možné soukromé prodejny, ale knihovna nikoliv, jako v případě Jílového a Tanvaldu. Pochvalu si naproti tomu zaslouží hlinský webmaster, když umístil interaktivní mapu města umožňující najít i hlinskou knihovnu. Jako kuriozitu lze uvést stránky prostějovské knihovny, kdy webmaster nezapomněl ani na souřadnice budovy pro majitele GPS přístrojů. Také fotografie knihovní budovy při jejím hledání pomohou návštěvníkům. Letecký snímek na stránkách knihoven v Chotěboři a Třešti v roce 2001 sice neulehčil orientaci do takové míry jako fotografie dveřního vchodu knihovny v Trutnově, ale nelze mu upřít originálnost.

Stránky knihoven se nevytvářejí jen proto, aby se brouzdající po Internetu v kteroukoliv dobu dozvěděl, kde knihovna je a zda je otevřena. Měly by také informovat o akcích, které se v knihovnách pořádají. V té chvíli se knihovně vyplatí vlastní webeditor nebo aspoň dobrá spolupráce s webmasterem stránek zřizovatele knihovny. Mnohé knihovny aktualizují stránky každý měsíc, některé dokonce i týdně tak, jak připravují zajímavé besedy, pořady a výstavy. V Březnu – měsíci Internetu a v říjnovém Týdnu knihoven je to obzvláště nápadné. Takové stránky zaznamenávají mnohem větší návštěvnost než stránky, které obsahují jen relativně neměnné údaje, jako je výčet nabízených služeb, rámcová otvírací doba (která však o Vánocích určitě doznává změn) a historie knihovny.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 17/2003.

Zajímavé stránky knihoven:
http://www.knihovna-hod.cz
http://www.knihovna-kh.cz/proknih.html
http://www.knihovna.cz
http://www.kjd.pb.cz/aktuality.php
http://www.knihovna-cl.cz
http://www.mvk.cz



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |