VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 17
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

konzultace

Ing. František Plecháč,
Státní energetická inspekce
Ústřední inspektorát

Zákon o hospodaření energií

Hlavní podmínkou trvale udržitelného rozvoje společnosti je zásobování energií bez devastujícího vlivu na životní prostředí, s požadovanou kvalitou a bezpečností dodávek a v neposlední řadě i v přiměřené ceně. Energetika tudíž tvoří základní prvek národního hospodářství a její efektivní fungování je předpokladem úspěšného rozvoje a růstu kvality životní úrovně společnosti v každé zemi. Zodpovědnost státu, zejména za tvorbu relativně stabilního prostředí pro rozvoj sektoru energetiky a jeho relevantních mezinárodních vazeb, je proto nezastupitelná.

Účelem zákona o hospodaření energií, který byl vydán pod č. 406/2000 Sb. s platností od 1. ledna 2001, je vymezit a upravit práva a povinnosti právnických a fyzických osob v oblasti hospodaření energií, včetně vymezení práv a povinností orgánů státní správy na tomto úseku. Zákon o hospodaření energií navazuje na současně vydaný zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) a realizuje záměry státní energetické politiky v oblasti užití energie.

Za tím účelem se chceme v seriálu několika článků zabývat ustanoveními tohoto zákona a na něj navazujících prováděcích předpisů, popsat povinnosti a práva jednotlivých subjektů, vysvětlit některé opakující se nejasnosti a dotazy a doprovodit je příklady z praxe.

Zákon obsahuje předmět úpravy, definice základních pojmů, zpracování energetických koncepcí státní i územních, programy hospodárného nakládání s energií a využívání jejích druhotných a obnovitelných zdrojů, úpravu účinnosti užití energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, aplikace energetických štítků, provádění a náplň energetických auditů a postavení energetických auditorů, působnost Ministerstva průmyslu a obchodu a pověření Státní energetické inspekce kontrolou a ukládáním sankcí.

Zkušenosti zemí Evropské unie ukazují, že pouhé působení trhu, včetně liberalizace cen energie, není dostatečným nástrojem pro dosažení potřebné úrovně úspor energie. Proto i v těchto státech byly přijaty zákony, podporující energetické úspory. Oproti České republice výkonnost ekonomik těchto zemí umožňuje i vydatnější podporu realizace energeticky úsporných opatření buď přímo ze státního rozpočtu, nebo formou daňových úlev. Členské země EU vytvářejí i společnou legislativu. Zákon o hospodaření energií z této legislativy vychází. Podpisem Dohody k Evropské energetické chartě v prosinci 1994 a zejména pak podpisem Protokolu o energetických úsporách a souvisejících hlediscích této dohody plynou pro Českou republiku závazky a doporučení, které jsou naplňovány zákonem o hospodaření energií.

Cílem zákona je vytvořit předpoklady pro snížení energetické náročnosti ekonomiky České republiky, pro zvyšování spolehlivosti zásobování energií a přispět k trvale udržitelnému rozvoji společnosti. Tím bude naplněna i příslušná část ekologické politiky státu. Realizací navrhovaného zákona bude splněna i dlouhodobá snaha legislativně pokrýt oblast konečné spotřeby energie. Východiskem je zejména Ústava ČR ze dne 16. 12. 1992, kde v hlavě první, čl. 7 je uvedena povinnost: “Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství”, a Energetická politika České republiky. Právo státu na kontrolu efektivního užívání energetických zdrojů a na stanovování vstupních a provozních podmínek, které musí být při využívání energie dodržovány, vyplývá jednak z nezbytnosti maximálně úsporně hospodařit s prvotními energetickými zdroji, kterých má Česká republika velmi omezené množství, ale i nutnosti ochrany životního prostředí. Za tím účelem je nutné vytvoření funkčního, nediskriminačního, průhledného a motivujícího systému podpory možných úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla. Program úspor energie je potřebné významně podporovat podle možností státního rozpočtu, s využitím podpory od Světové banky, případně i z jiných zdrojů (například programy EU).

Kromě úspor energie je další významnou oblastí využití obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje však nemohou být v horizontu státní energetické koncepce zásadním zdrojem energie, ale jejich využití bude významným regionálním a lokálním přínosem. Jde zejména o uplatnění biomasy (sláma, seno, lesní odpad) a o rozvoj fytoenergetiky tam, kde jsou únosné dopravní náklady. Také je možno využít dnes neobdělávané plochy pro rychle rostoucí energetické plodiny. I nadále je nutno věnovat pozornost malým vodním elektrárnám, které mohou mít značný význam v jednotlivých lokalitách. Určitý potenciál je také ve výstavbě větrných elektráren v oblastech s rychlostí větru nad 5m.s-1. Solární systémy, jejichž použití je v našich podmínkách omezeno relativně kratším slunečním osvitem a horšími klimatickými podmínkami, se mohou prosazovat pouze omezeně. Dále přichází v úvahu i geotermální energie jako zdroj pro využití tepelných čerpadel. Cílem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů z dnešních zhruba 1,5 % na zhruba 3 až 6 % k roku 2010 a kolem 4 až 8 % k roku 2020. Akcelerace tohoto vývoje je podmíněna podstatně vyššími finančními prostředky než dosud poskytovanými. Jedná se nejen o účelové dotace, ale i o jiné mimorozpočtové zdroje, které do této oblasti budou poskytovány (například prostředky PHARE apod.). Koordinaci těchto prostředků a kompatibilitu postupů, s obdobnými postupy zemí EU, uplatňovaných při poskytování podpor do této oblasti, zajišťuje Česká energetická agentura společně se Státním fondem životního prostředí.

Důsledkem realizace zákona o hospodaření energií je sblížení legislativy České republiky v oblasti energetiky s legislativou zemí Evropské unie a stanovení ekvivalentních podmínek při využívání energie jako v zemích EU, a dále naplnění doporučení Mezinárodní energetické agentury v oblasti energetických úspor, což bylo podmínkou vstupu České republiky do této organizace. Prioritním účelem této právní úpravy je vymezit zájmy společnosti v oblasti konečné spotřeby energie a dosáhnout snížení vysoké energetické náročnosti ekonomiky České republiky a tak současně i dosáhnout snížení nepříznivých vlivů energetických procesů na životní prostředí. Je tedy předmětem zákona i stanovení některých opatření s cílem stimulovat podnikatelské subjekty k modernizaci zastaralých výrobních technologií a k modernizaci finálních výrobků s nízkou energetickou účinností a stanovení opatření k dosažení žádoucí motivace uživatelů energie chovat se efektivně při jejím užití.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 17/2003.



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |