VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 17
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

znak

STRÁNECKÁ ZHOŘ, okres Žďár nad Sázavou

STRÁNECKÁ ZHOŘ, okres Žďár nad Sázavou Osada zvaná kdysi Pivcova Zhoř byla v předhusitském období postoupena benediktinskému proboštství v Měříně. Samostatný statek se střediskem ve Zhoři vytvořil oddělením části měřínského panství Jan starší Stránecký ze Stránky (+1572). Vládu rytířů Stráneckých, kterou násilně ukončily pobělohorské konfiskace, dodnes připomíná název obce i zdejší nevelký renesanční zámek s okrouhlými nárožními věžemi. Při prodeji statku v roce 1680 byl jako jeho příslušenství mimo jiné uváděn vrchnostenský pivovar a palírna a právo šenku piva, vína a kořalky. V roce 1729 došlo k připojení Zhoře k velkomeziříčskému dominiu. Do dějin literatury se ves zapsala zásluhou dcery místního panského úředníka Všetečky, publikující pod pseudonymem Františka Stránecká (1839-1888), ve své době vysoce oceňované autorky povídek z venkovského prostředí. V současnosti je Stránecká Zhoř s přičleněnými osadami domovem okolo šesti set obyvatel.

Původním pečetním znamením vsi bývalo zobrazení kostela převzaté zřejmě z erbu Rumerskirchů, vlastnících zdejší zboží v letech 1695 až 1729. Znak navržený Jiřím Loudou udělil Stránecké Zhoři předseda PS PČR 19. května 1998 současně s praporem. V červeném štítu stojí na stříbrné kvádrové hradbě s cimbuřím stříbrný holub se zlatou zbrojí a krkem prostřeleným zlatým šípem se stříbrným opeřením, provázený nahoře dvěma zlatými kápěmi. Zatímco holub se šípem je erbovním znamením Stráneckých, pak hradba připomíná jejich sídlo - zhořskou tvrz. Mnišské kápě odkazují na někdejší příslušnost vsi ke zbožím měřínského proboštství a setkáváme se s nimi i ve znaku samotného Měřína.

KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |