VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 17
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

JUDr. Vladimír Srb

Mezinárodní stěhování a pracovní povolení cizinců
v České republice 1991-2000

Pro Českou republiku má mezinárodní (mezistátní, zahraniční) stěhování v současné době dvojí význam. Předně má vliv na bilance obyvatelstva v etapě snižování počtu obyvatelstva republiky, a za druhé je hodnoceno jako důležitá složka bilance pracovních sil v etapě rostoucí nezaměstnanosti. České země patřily tradičně k oblastem s vyšší emigrací než imigrací. V stoletém zpětném pohledu byl jejich přirozený přírůstek pohlcován ze čtvrtiny až třetiny zápornou migrační bilancí. Teprve po roce 1989 se staly na základě statistiky zahraničního stěhování zemí přistěhovaleckou, avšak po analýze vstupních dat pro tuto statistiku se ukázalo, že šlo více méně o statistický omyl, vzniklý nesprávným vykazováním vystěhovalců cizineckou policií. Přesto demografické rozbory migrace a bilance nadále operují z důvodů jednoty čísel s oficiálně publikovanými daty Českého statistického úřadu, a pro naši úvahu tak činíme i my, protože jedním z těžišť příspěvku je i vzdělanostní aspekt zahraničního stěhování, který publikovaná data obsahují (Tab. 1).

V úhrnu let 1991-2000 se do České republiky přistěhovalo k trvalému pobytu 98 919 obyvatel, z nichž bylo 53,2 % mužů a 46,8 % žen. Imigranti měli z demografického pohledu příznivé složení, protože mezi nimi bylo 10,7 % dětí mladších 15 let, 79,2 % obyvatel v produkčním věku 15-59 let a pouze 10,0 % obyvatel starších 60 let, což znamenalo příznivou odchylku od věkové struktury obyvatelstva republiky v podobě 16,2 % - 65,3 % - 18,5 % obyvatel.

Neúplný počet oficiálních vystěhovalců jsme odhadli v uvedeném období na 64 350 obyvatel a rekonstruovali jsme i jejich věkové složení podle shora uvedených tří složek s ekonomickými hranicemi věku na 21,8 % - 68,6 % - 9,7 % při podílu mužů ve výši 52,7 % a žen ve výši 47,3 %.

Z hlediska ekonomického přínosu mezinárodního stěhování České republiky bylo v úhrnu let 1991-2000 pozitivní, že mezi přistěhovalci bylo v podílových ukazatelích výrazně více vysokoškoláků než u vystěhovalých, a že mezi přistěhovalci byl podíl osob se základním vzděláním naopak podstatně nižší než u emigrantů. Příznivé relace byly i u obou stupňů středoškolského vzdělání. Průměrný počet let školního vzdělání přistěhovalců byl 12,56 roku, u vystěhovalců 11,84 roku, tedy na úrovni 94,3 % vzdělání imigrantů. Průměrná hladina vzdělanosti dospělého obyvatelstva České republiky byla na základě vyhodnocení devíti stupňů školního vzdělání ke dni sčítání lidu 1. března 2001 v průměru 11,74 roku. Znamená to, že i vystěhovalci z Česka měli mírně vyšší než průměrné vzdělání, avšak přistěhovalci je měli vyšší mnohem výrazněji.

Z hlediska populační bilance po roce 2000 a zpřesnění dat o vystěhovalcích se ukazuje, že současný migrační obrat zahraničního stěhování nejenže významně zvyšuje její zápornou složku, ale sotva lze i počítat s nějakým obratem, jak to očekávají autoři populačních prognóz a projekcí ať do roku 2030 nebo do roku 2050. S migračním přírůstkem nelze počítat a opačný přístup a očekávání znamenají zamlžování naší současné i budoucí populační situace.

Náš druhý pohled se zaměřuje na počet cizinců v České republice a jeho dosavadní vývoj. Podle Ministerstva vnitra bylo v roce 1985 v České republice celkem 37 177 cizinců, z toho 8 891 z dlouhodobým pobytem, 27 892 s trvalým pobytem a 394 cizinců žilo u nás z jiného právního důvodu. Koncem roku 2000 vykazovalo Ministerstvo vnitra 200 951 cizinců, z toho 134 060 s dlouhodobým pobytem, 66 891 s trvalým pobytem. Tyto údaje byly převzaty Českým statistickým úřadem do jeho publikace “Cizinci v České republice – Foreigners in the Czech Republic”, vydané v roce 2001 v nakladatelství Scientia. Obecně se odhaduje, že skutečný počet cizinců činí kolem 400 000, což znamená, že polovina cizinců nebo bezdomovců je zde ilegálně a to i v případech, že zde pracují.

Z úhrnu 200 951 cizinců ke konci roku 2000 je 40 080 uváděno jako cizinci s platným povolením k zaměstnání buď na základě individuálních smluv nebo na základě mezistátních smluv; dále je zde 63 567 občanů Slovenské republiky, 61 340 osob jako občané s živnostenským oprávněním, celkem tedy z uvedených titulů 164 987 cizinců. K tomu se přičítá 66 891 cizinců s povolením k trvalému pobytu a 134 060 s vízy nad 90 dní (oba případy viz shora). Z uvedených kategorií se zaměřujeme na 40 080 cizinců, kteří měli k 31. 12. 2000 platné povolení k zaměstnání cizinců v České republice, protože údaje o nich obsahují i třídění podle druhu povolání, které umožňuje posoudit i jejich vzdělání (Tab. 2).

Z celkového počtu 40 080 cizinců, kteří zde žili na základě povolení, bylo 7 921 cizinců s Povolením na základě kontraktů, ostatek na základě Individuálních povolení. Na země Evropské unie z toho připadalo celkem 4 757 povolení (11,9 %).

Ze 40 080 povolení k zaměstnání šlo o povolení pro 11 328 žen (28,3 %). Na deset zemí s nejvyššími počty cizinců s pracovním povolením v Česku připadalo 33 384 osob (83,3 %). V dělnických profesích, které klademe za rovné profesím zastávaným osobami se základním vzděláním v délce trvání 9 let, bylo činno 29 564 osob (76,7 %), v profesích se středoškolským vzděláním v délce 12 let pracovalo 3 046 osob (7,6 %) a v profesích s vysokoškolským vzděláním v délce 17 let pracovalo 7 470 osob (15,7 %). Průměrný počet let školního vzdělání vypočtený z této zkrácené škály vzdělání, a s výhradou různé délky středoškolského vzdělání v různých zemích – avšak vyrovnané pojmem “profese s vysokoškolským vzděláním” eventuálně “profese se středoškolským vzděláním” – činil 10,48 roku. Státní příslušníci pracující v Česku s různou státní příslušností se od sebe v řadě směrů značně lišili od země k zemi, jak ukazují data v tabulce 2. Lišili se od sebe už podílem pohlaví.

Nejnižší podíl žen mezi cizinci s pracovním povolením v Česku je překvapivě u Poláků (14,0 %). Úzce to souvisí i s tím, že Poláci pracují v 90,4 % v dělnických profesích. Nejvyšší podíl žen je mezi cizinci s pracovním povolením proti tomu překvapivě mezi Bělorusy (51,7 %) a příslušníky Ruské federace (49,3 %). Přitom u Bělorusů převládají značně dělnické profese, kdežto u Rusů je i značný podíl vysokoškoláků.

Nejvyšší podíly pracujících ve vysokoškolských profesích mají státní příslušníci Německa (70,5 %), Spojeného království (67,6 %) a Spojených států (64,1 %), všude s poměrně nízkým podílem žen. Vysoký podíl vysokoškoláků však je také u Rusů (42,5 %) s podílem 49,3 % žen. Příslušníci zemí s nejvyššími podíly vysokoškoláků pracují jednak jako manažeři významných firem, ale také jako učitelé jazyků, což platí jednak o Spojených státech, jednak o Spojeném království.

Nejvyšší počet let školního vzdělání – měřený charakterem vykonávané profese – mají občané Spojeného království (15,38 roku) s těsným předstihem před Němci (15,35 roku), a jen nepatrným odstupem od občanů USA (15,18 roku). Všech ostatních sedm států v sestavě tab. 2 vykazuje průměrný ukazatel školního vzdělání mezi 9-10 roky. Jak nejvyšší, tak nejnižší ukazatele vyjadřují poměrně jasný profil profesí vykonávaných jejich státními příslušníky v Česku.

Po přijetí České republiky do Evropské unie nutno počítat s dalšími přírůstky cizinců pracujících v Česku, avšak také s tím, že naši příslušníci budou nalézat nová pracoviště v zemích Unie, jak se to předpokládá v rámci koncepce přesunů pracovních sil mezi jejími členskými zeměmi.

Tab. 1 Zahraniční stěhování v České republice 1991-2000 podle vzdělání migrantů

Pohyb

Počet

z toho žen
v %

Vzdělání migrantů v %

Průměrný počet let vzdělání

základní

střední bez maturity

střední
s maturitou

vysokoškol-ské

Přistěhovalí

98 919

46,8

19,6

28,3

29,4

22,7

12,56

Vystěhovalí

64 350

47,3

31,1

28,5

24,0

16,4

11,84


Tab. 2   Počet individuálních pracovních povolení a pracovních povolení cizinců v rámci mezistátních kontraktů k 31.12. 2000 v České republice podle zemí a druhu povolání

Země

Počet

z toho žen v %

Povolání v %

Průměrný počet let vzdělání

dělnická

středoškolská

vysokoškolská

Celkem

40 080

28,3

76,7

7,6

15,7

10,48

z toho:

           

Ukrajina

15 753

33,3

96,6

1,3

2,1

9,21

Polsko

7 679

14,0

90,4

3,0

6,6

9,62

Bulharsko

1 523

30,9

84,8

5,7

9,5

9,44

Německo

1 452

20,1

5,4

24,0

70,5

15,35

Moldavsko

1 446

26,3

98,4

1,1

0,5

9,07

             

Spojené státy

1 356

35,1

0,7

35,2

64,1

15,18

Bělorusko

1 139

51,7

88,2

3,0

8,8

9,79

Spojené království

1 112

20,1

0,3

32,1

67,6

15,38

Rusko

1 016

49,3

46,9

10,6

42,5

9,48

Rumunsko

908

16,2

85,0

6,8

8,2

9,86



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |