VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 12 |
téma |
PhDr. Vít Richter,
Národní knihovna ČR
Informační a komunikační technologie jsou schopny překonat překážky ve vzdálenosti i čase, umožňují snadno přenášet a zpřístupnit zdroje znalostí a nabízet občanům nové služby podstatně aktivněji, pružněji a cíleněji, než je tomu u tradičních forem nabídky. Jednou z reálných možností podpory využívání internetu a vytvoření rovných podmínek a šancí je vybudování sítě veřejně přístupných míst připojených k internetu. Ať již se jedná o knihovny, internetové kavárny, kluby, informační centra či informační kiosky.
Veřejný internet v knihovnách
Veřejné knihovny zřizované obcí tvoří v současnosti nejrozsáhlejší síť veřejně přístupných institucí, nabízející přístup k internetu. Knihovny poskytují uživatelům volný přístup k internetu buď bezplatně nebo za cenu odpovídající vynaloženým nákladům. Charakteristickým rysem nabídky by měla být orientace na služby související se vzděláváním, zprostředkováním kulturního dědictví, informací z oblasti veřejné i státní správy a také poskytování služeb s využitím integrace tištěných i elektronických informačních zdrojů. Knihovny napojené na internet mají v současné době bezplatný přístup k rozsáhlým bázím s několika tisíci zahraničních novin a časopisů s plnými texty a k dalším informačním službám.
Rozsáhlý průnik internetu do činnosti veřejných knihoven není jenom výrazem všeobecného trendu, ale také výsledkem vládního programu “Veřejné informační služby knihoven” (VISK). Velmi pozitivní vliv má i příslušné ustanovení v knihovním zákonu (1), které předpokládá, že všechny knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby budou do konce roku 2006 schopny poskytovat služby prostřednictvím internetu. Podle dostupných údajů bude v České republice v průběhu roku 2003 napojeno na internet přibližně 1700 knihoven, což umožňuje, že v průměru 76 procent obyvatel žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný internet. Rozmístění knihoven s veřejným internetem není zatím zcela rovnoměrné a je především závislé na vlastní iniciativě knihoven nebo jejich provozovatelů, zda využijí různé pobídkové formy, ať už v rámci programu VISK nebo z jiných podpůrných zdrojů.
Podle údajů Koordinačního centra programu VISK v Národní knihovně ČR se každý rok nově připojuje 300–500 knihoven. I přes poměrně vysoký počet nově připojovaných knihoven roste procento obsluhované populace v rozmezí pouze 2–4 procenta ročně. Pomalý nárůst ukazuje, že z hlediska knihoven v podstatě končí připojování k internetu u knihoven ve větších městech a těžiště se výrazně přesouvá na menší obce. V roce 2003 bude nově připojeno nejméně 353 knihoven, přičemž 92 procenta z nich jsou obce menší než 2000 obyvatel (2). Mezi nejmenší připojované obce v roce 2003 patří například Borek (47 obyvatel, kraj Vysočina), Pustina (62 obyvatel, Pardubický kraj) a Štichov (85 obyvatel, Plzeňský kraj). Průměrná celostátní dostupnost veřejného internetu v knihovnách v hodnotě 76 procent je číslo vcelku příznivé, ale stále zůstávají oblasti s velmi nízkou dostupností. Z celostátního pohledu je nejnižší dostupnost veřejného internetu ve Středočeském kraji (pouze 60 procent). Podstatně vyšší vypovídací hodnotu mají údaje členěné podle bývalých okresů (Tabulka). Největší propad zaznamenávají okresy Plzeň-jih (38 procent), Praha-západ (39 procent), Beroun (40 procent) a dále Rychnov nad Kněžnou, Tachov (shodně 41 procento).
V současné době probíhají jednání mezi ministerstvem kultury a ministerstvem informatiky o tom, aby se veřejné knihovny spolu s obecními úřady, školami a poštami staly součástí komunikační infrastruktury veřejné správy. Pokud budou jednání úspěšná, bude v krátkém časovém horizontu zajištěno připojení všech knihoven k internetu s minimální úrovní kvality pevné linky 64 Kb/s. Důležitým přínosem vstupu knihoven do komunikační infrastruktury veřejné správy bude jednak vyšší standard připojení (přechod na pevné linky) a především to, že budoucí náklady na datovou komunikaci budou hrazeny ze státního rozpočtu a nepůjdou k tíži jednotlivých knihoven a jejich provozovatelů.
Jak provozovat veřejný internet
Budování veřejných přístupových míst k internetu z hlediska lokality, technického vybavení a prostorového vybavení, personálního zabezpečení a provozu není jednoduchou ani levnou záležitostí. Bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem, jde o střet poptávky a nabídky, zájmu využívat internet a možností tento zájem plně uspokojit. Na základě podrobných analýz můžeme formulovat následující doporučení (3):
Je nezbytné zajistit dostatečnou informovanost o veřejně dostupném internetu jak pro místní obyvatele, tak pro turisty a další návštěvníky, například formou plánů, orientačních ukazatelů, informačních letáků.
Místo vybavené internetem by mělo být viditelně, nezaměnitelně a jednotně označeno. Označení by mělo být včleněno do informačních systémů, orientačních plánů a průvodců měst tak, aby vešlo ve všeobecnou známost.
Tam, kde je veřejný internet umístěn v prostorách většího a víceúčelového objektu, je nutné zajistit i orientaci po budově.
Místo s veřejným internetem je užitečné vybavit informačními tabulemi a letáky, které srozumitelnou formou poskytnou informaci o provozu a jeho podmínkách. Pro každou nabízenou službu by měl být k dispozici stručný informační materiál s aktuálními údaji. Informační letáky je nezbytné nabízet nejen v knihovně, ale všude tam, kde se zdržuje veřejnost.
Rozsah a členění provozní doby musí být přizpůsobeno potřebám uživatelů.
Veřejný internet by měl být k dispozici ve všední dny i v pozdních odpoledních hodinách, ale také v sobotu a v neděli. V řadě případů je možné využít dobrovolníky a iniciovat různá neformální sdružení, která s minimem nákladů zajistí služby pro všechny obyvatele.
Nezbytnou součástí služeb je i kvalifikované poradenství. Proto by mělo být místo s veřejným internetem personálně zajištěno kvalifikovaným pracovníkem, který je schopen pomoci uživatelů při problémech při práci s počítačem a internetem.
Pracovníci se k uživatelům musí chovat otevřeně, korektně a nabízet pomoc při složitých situacích.
Jedním ze způsobů jak poskytovat dobré a kvalitní služby je i trvalé zjišťování názorů uživatelů. Sledování jejich spokojenosti a potřeb může přinést nové podněty pro zlepšení služeb.
Veřejné internetové stanice musí být koncipovány jako komplexní pracoviště a vytvářet podmínky pro nerušenou a soustředěnou intelektuální práci.
Nabízená technika a kvalita připojení musí být na dobré úrovni, knihovna musí mít dostatečné zázemí pro rychlou reakci při technických potížích.
Vedle přístupu k internetu je nezbytné nabídnout další přídavné služby: prodej disket, CD, tisk, užívání scanneru, ale i knihovnické a informační služby s vazbou na využití internetu.
Poznámky:
Knihovní zákon č. 257/2001 Sb., § 24, odst. 2.
Podle statistických údajů je v ČR celkem 6244 obcí z toho 5625 má méně než 2000 obyvatel. V obcích do 2000 obyvatel žije 2,6 mil. lidí, což je více než čtvrtina celé populace.
Knihovny a veřejný internet. Praha: DEMA, 2002, 39 s. Studie vychází z několika sociologických průzkumů, které byly zpracovány v průběhu let 1999 až 2001 a přináší řadu praktických doporučení pro provoz veřejné internetové stanice.
Tabulka : Obsluhovaná populace v bývalých okresech (v %)
Beroun, Brno-venkov, Plzeň-jih, Praha-západ, Rakovník, Rychnov na Kněžnou |
39 - 50 |
Blansko, Kolín, Nový Jičín, Plzeň-sever, Tachov, Žďár nad Sázavou |
51 - 60 |
Benešov, Havlíčkův Brod, Hodonín, Chrudim, Klatovy, Kroměříž, Kutná Hora, Louny , Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Opava, Pelhřimov, Praha-východ, Prostějov, Příbram, Rokycany, Sokolov, Strakonice, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí |
61 - 70 |
Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jihlava, Kladno, Liberec, Litoměřice, Semily, Svitavy, Teplice, Trutnov, Vyškov, Znojmo |
71 - 80 |
Břeclav, Frýdek-Místek, Hradec Králové, Jeseník, Náchod, Olomouc, Pardubice, Písek, Prachatice, Přerov, Šumperk, Tábor, Zlín |
81- 90 |
Brno-město, Bruntál, Děčín, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Karviná, Most, Ostrava, Plzeň, Praha-město, Ústí nad Labem, Vsetín |
91 - 100 |