VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 12 |
rozhovor |
s ing. Danou Bérovou náměstkyní ministra informatiky a ředitelkou sekce e-governmentu Počítač je součástí normálního života
|
![]() |
Chtěla byste se jako občan podílet na správě věcí veřejných přes internet?
Vyjadřování nějakého názoru je touto formou velice efektivní, protože ode mě jako občana nevyžaduje nějaké složité nadepisování obálky a její posílání. Myslím si však, že nejzajímavější je využívání konkrétních služeb, které nabízí veřejná správa k řešení konkrétních situací každodenního života – například poplatky za psa, nebo zjištění informace o tom, kdy vyvezou popelnice.
Co soudíte o legislativních překážkách ve vyřizování úředních záležitostí po internetu?
Obecně se snažíme tyto překážky odstraňovat. Základní analýza, kterou jsme povedli, ukazuje, že legislativní bariéra není tak velká, jak se všichni domnívají. Například neexistuje žádná překážka pro elektronické vedení účetnictví, pro elektronickou výměnu faktur a jiných dokladů. Zákon o archivnictví, jehož novelu připravilo Ministerstvo vnitra, umožňuje elektronickou archivaci materiálů. Na elektronické zápisy se hledí stejně jako na ty papírové.
Jakým způsobem se daří naplňovat Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup?
Cílem standardu je sjednocovat způsob publikování informací na internetových stránkách obcí a usnadnit tím občanům orientaci. V současné době nemáme dostatečné nástroje pro to, abychom mohli všechny zkontrolovat a sankcionovat. Spíš bychom se v rámci našich projektů jako je Portál veřejné správy pokusili ve spolupráci s obcemi upřesňovat představy o tom, jak by měly vypadat jednotlivé webové stránky a weby obcí unifikovat. Budeme se snažit vést obce metodicky, nabízet jim různé nástroje, které budou moci využít při své práci. Budou to například různé formuláře pro sběry informací a obsahová doporučení.
Jaká připojení k internetu obce využívají a jaké jsou hlavní problémy na úrovni obcí?
Typy připojení jsou velmi různé. Existuje projekt komunikační infrastruktury ISVS, který by měl do budoucna řešit připojení jednotlivých obcí jako míst výkonu veřejné správy. Náš přístup je takový, že by se informace ve veřejné správě měly integrovat tak, aby k nim měli přístup všichni, kdo je potřebují, podle svého oprávnění a svého profesního zařazení. A to se vlastně bude týkat i obcí, které nejsou místem přeneseného výkonu některých služeb. Domníváme se, že největší problém není v technologickém propojení. Spíše je ve využívání služeb a v definici toho, co kdo potřebuje. Co se týče metodiky využívání a standardů, připravujeme semináře a různé konzultace. První bude na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové (ISSS), kde se setkají webmasteři měst a obcí. Tam bychom rádi probrali na širším diskusním fóru základní problémy, které je třeba vyřešit.
Jak budete podporovat další rozšiřování internetu mezi občany?
Naší snahou je, aby internet byl co nejdostupnější a v tomto směru se snažíme ovlivňovat poskytovatele internetového připojení. Se situací kolem ADSL zatím nejsme spokojeni. Pomohla by nám větší poptávka občanů po tomto druhu připojení, ale je to začarovaný kruh. Dokud je cena vysoká, tak je poptávka samozřejmě menší. Je to jeden z největších problémů, který nás trápí a rádi bychom jej řešili i v rámci nového zákona o elektronických komunikacích. Ten bude definovat služby v oblasti telekomunikací, internetu a připojení.
Budete na internetových stránkách ministerstva informatiky poskytovat více informací než doposud?
Snažili jsme se, aby jejich obsah byl pokud možno integrální, aby dal základní informaci. Postupně chceme rozšiřovat služby tak, abychom byli schopni jejich kvalitu plně garantovat. Naše stránky by měly sloužit především zveřejňování standardů, normotvorby a pro připomínkové řízení odborné veřejnosti. Chystáme propojení na zahraniční aktivity v souvislosti s tím, jak jsme se stali členy dvou programů Evropské unie – eContent a IDA. V současné době to naráží jen na problém překladu materiálů.
V čem spočívá program eContent?
Projekt eContent umožňuje získání finanční podpory pro vytváření e-governmentových aplikací. Připravujeme metodiku, jak zmíněnou podporu získat. Chtěli bychom také zajistit skupinu vyškolených pracovníků, kteří budou veřejné správě pomáhat při sepisování a přípravě projektů.
Jak se Ministerstvo informatiky vyrovná s požadavkem vedení databáze legislativy EU?
Ohledně legislativy budeme spravovat databázi ze tří oblastí – z oblasti informatiky, telekomunikací a poštovních služeb. To jsou tři velmi rozsáhlé okruhy, pro které vydává Evropská unie velké množství nových směrnic.
Na webu je také zajímavá možnost připomínkování návrhů standardů…
Od 1. ledna jsme zavedli novou praxi, že kromě návrhu standardů zveřejňujeme na webu i všechny vznesené připomínky. Připomínkové řízení není uzavřeno pro nikoho, vítáme co nejširší diskusi. V současné době spolupracujeme se soukromou sférou a s orgány státní správy. Ale aktivní v tomhle směru je také Svaz měst a obcí ČR. Protože vývoj v informačních technologiích je velmi rychlý, rádi bychom v průběhu času jednotlivé standardy novelizovali podle aktuální situace.
Jakým způsobem se budete věnovat popularizaci elektronické komunikace?
S nedávno spuštěným Národním programem počítačové gramotnosti je spojena celá řada propagačních akcí. Máme představu, že by základním školením mohlo projít 50-60 tisíc lidí, kteří budou připraveni pro další vzdělávání v oblasti informačních technologií. Naší snahou je vysvětlit obyvatelstvu, že počítač není jenom pracovní nástroj, ale že je součástí normálního života. Může být užitečný pro podání daňového přiznání, DPH, zjištění novinek v oblasti sociálních dávek či platného znění zákonů, vyhledání spojení na autobus nebo objednání lístků do kina. Velmi dobře to chápe mladší generace, ale méně už věková skupina nad čtyřiceti let.
Chystáte v rámci programu třeba kurzy o použití elektronického podpisu?
Chceme využít infrastruktury, která vzniká v rámci zmíněného programu v regionálních centrech internetu, pro další školení podle potřeby. V souvislosti s chystaným projektem Ministerstva financí, podávání DPH po internetu, například vzniknou kurzy pro podnikatele, jak zacházet s elektronickým podpisem a jak zmíněné přiznání podávat online. Domníváme se, že elektronický podpis se začne více používat ve chvíli, kdy bude mít občan možnost vyřídit si více věcí se státní správou po internetu.
Jaké možnosti elektronické komunikace státní správa pro občany připravuje?
Kromě daňových hlášení připravujeme s Českým statistickým úřadem možnost posílat různá hlášení po internetu, vyjednáváme o možnosti pořizovat elektronické výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku či o elektronickém vyřizování živnostenské agendy. Své projekty chystá Všeobecná zdravotní pojišťovna i Česká správa sociálního zabezpečení.
Jak se vyvíjí projekt Oběh dokumentů mezi ústředními orgány státní správy?
Vláda vydala usnesení, ve kterém uložila Ministerstvu informatiky připravit koncepci řešení elektronického oběhu dokumentů. Pracujeme na ní v úzké spolupráci s Úřadem vlády, kde už s příslušnými aplikacemi mají zkušenosti. Předpokládáme, že do pololetí bude problém vyřešen. Jde o to, že se často přenášejí velké objemy dat a je třeba formalizovat pravidla pro rozesílání, potvrzení o doručení a zajištění toho, že předkládaná znění jsou v aktuální podobě.
Využíváte také zahraničních zkušeností s eGovernmentem?
Působí zde finští poradci v rámci twinningového programu Phare. Provádějí analýzu vybavenosti úřadů v ČR výpočetní technikou a pokoušejí se nám zprostředkovat vlastní zkušenosti s aplikacemi eGovernmentu. Na rozdíl od nás se v severských zemích některými otázkami, na které hledáme odpověď, příliš nezabývají – například doručováním elektronických dokumentů. A to proto, že jsou ve Finsku otevřenější a těší se navzájem mnohem větší důvěře, ať již mezi jednotlivými orgány státní správy navzájem, či ve vztahu k veřejnosti. Praktické jsou pro nás ale jejich zkušenosti v jiných oblastech související například s portálem veřejné správy, který v současné době připravujeme a během několika měsíců bude spuštěn.
Můžete se zmínit o podobě Portálu veřejné správy?
Zprovoznit portál nám ukládá zákon č. 365/2000 Sb. o veřejných informačních systémech. Portál by měl mít dvě základní funkce: informační a transakční. Transakční funkce bude umožňovat občanům kontakt s online aplikacemi, které nabízí veřejná správa. Informační funkce by měla zprostředkovat zaručené informace z veřejné správy, například adresy, úřední hodiny. A nad tím by měla být postavena navigace přes životní situace. Předpokládáme, že když občan ztratí občanský průkaz, nemusí vědět, na jaký úřad se má obrátit. Přes kategorii životní situace se dostane k informacím, co musí mít s sebou a že jeho problém vyřeší třeba paní Dvořáková v čísle dveří 302, přítomná v pondělí a ve středu od 8 do 18 hodin. Kromě toho budou součástí portálu aplikace jednotlivých úřadů podle toho, co spadá do jejich kompetence. Například Ministerstvo zahraničních věcí bude dodávat obsah týkající se Evropské unie, zahraničních aktivit, Ministerstvo průmyslu a obchodu portálovou část pro podnikatele Businessinfo. Snažíme se také využít již existujících řešení jako jsou způsob popisu životních situací Ministerstva vnitra či Portál územních samospráv ePUSA. Od posledně zmiňovaného portálu přejímáme způsob navigace, sběr dat a práci s geoinformačními zdroji. Jako služba občanům tam budou zveřejněna i platná znění zákonů. Projekt portálu se bude vyvíjet postupně a je velmi dynamický.
Budete podporovat rozmanitost softwarových řešení u eGovernmentu?
Připravujeme standard pro XML rozhraní i pro ostatní opensourcové aktivity. Jsme zastánci co nejširšího uplatnění všech řešení na trhu.
Spolupracujete s vysokými školami, které mají bohaté zkušenosti v oblasti informatiky?
Snažíme se rozšířit spolupráci s akademickou obcí, takže spolupracujeme jak s Masarykovou univerzitou v Brně, tak s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Vysokou školou báňskou v Ostravě. Pro výzkumné záměry mají jednak velké kapacity a navíc studenti nezatíženi úřednickou realitou jsou schopni objevovat překvapivá řešení.
Jakým způsobem bude pokračovat Akční plán, který byl přijat do konce roku 2003?
Plánujeme revizi Akčního plánu s tím, že by příští závěry byly formulovány méně ambiciózně. Máme totiž pocit, že v současné době je evropský materiál široký a velmi průřezový a chtěl by dosáhnout prudkých zlepšení ve všech oblastech. To se nám vzhledem k omezeným finančním, organizačním i lidským zdrojům nemůže podařit. Domníváme se, že naším úkolem je definovat, co je podstatné a na co bychom se měli zaměřit.
Jak se vyvíjí situace ohledně elektronických podatelen?
Je připraven návrh novelizace standardu. Dále se snažíme metodicky vést obce k tomu, jak mají s dokumenty, které přijdou do elektronické podatelny, pracovat. Kromě toho se do informačních systémů, jakými jsou třeba informační systémy pro zpracování živnostenské agendy, chystáme zabudovat přímou návaznost na elektronickou podatelnu.
Uvažujete o podpoře e-learningu pro státní správu?
E-learningové metody by mohly být pro státní správu efektivní především proto, že jsou levné a široce aplikovatelné. Dokážu si představit například obecné vzdělávání ohledně agendy obce 3. nebo 2. typu. Uvažujeme i o možnostech elektronického vzdělávání pro podnikatele v oblasti elektronické komunikace se státní správou. V současné době jsme ve fázi konkretizace projektů a komplexnější program bychom spustili příští rok. Už teď existuje ve státní správě celá řada e-learningových projektů - třeba na České správě sociálního zabezpečení vzdělávání ohledně Evropské unie. To je určitě produkt, který by byl uplatnitelný i na mnoha jiných úřadech. Pokusili bychom se zastřešující a koordinující aktivitou zajistit výměnu informací a umožnit úřadům výběr z existujících a pro ně zajímavých programů.
Jaké jsou první zkušenosti s elektronickými tržišti?
Vesměs jsou dobré, objemy obchodů rostou a postupně se s ním veřejná správa začíná učit pracovat. V dubnu bychom udělali nové kolo výběrového řízení pro stávající i budoucí provozovatele tržišť. Jde nám hlavně o to, aby i menší dodavatelé měli poměrně velkou šanci uspět v konkurenci s velkými, neboť rozhodujícími faktory je především kvalita výrobku a cena. Dále do vlády připravujeme materiál, který by se měl zabývat otázkou, na jaké komodity by se dal způsob elektronického obchodování rozšířit.
Kde budou zaváděna kontaktní místa pro styk s veřejnou správou?
V současné době přemýšlíme o tom, že by kontaktním místem mohly být veřejné knihovny, které jsou i velmi aktivní právě v těchto projektech. Jsou již připojeny nebo budou postupně připojovány v rámci projektu Intranet veřejné správy. Zdá se nám, že knihovna je nejen místem, kde počítač stojí, ale je k dispozici i knihovník s potřebnou kvalifikací pro práci s informacemi. V tom se velmi angažují i obce, které by byly rády kontaktními místy v poskytování e-governmentových služeb. A připravují se i projekty, jak využít pobočkové sítě České pošty. Snažíme se využít zkušenosti již existujících projektů, například EVA, Euroregion NISA, z nichž se dozvídáme, jaký je asi zájem a o co občané nejvíc stojí.
Zahrnete do tvorby standardů i pravidla Blind-friendly webu?
Při práci na portálu se začaly objevovat související otázky pravidel pro zlepšení orientace občanů na internetu a webech státních orgánů. S tím souvisí aplikace pro zdravotně postižené, případně pro další znevýhodněné skupiny. Na konferenci ISSS připravujeme několik prezentací, které se tomu budou věnovat a v diskusi s odbornou veřejností bychom se chtěli dobrat k závěrům, které budou použity pro tvorbu standardů.
Jaká je situace ohledně legálnosti počítačových programů ve státní správě?
Z iniciativy vlády byla prověřena legálnost užívání počítačových programů v jednotlivých úřadech. Vláda se rozhodla, že takové kontroly bude provádět pravidelně. V současné době připravujeme metodiku pro zadávání šetření, které se bude opakovat koncem roku nebo začátkem příštího roku, tak aby v březnu příštího roku byly k dispozici další výsledky. Obecně je situace ve veřejné správě s legálním softwarem už v pořádku.
Ivana Jungová
Ing. Dana Bérová – narozena 25.4.1967 v Praze, kde také absolvovala gymnázium. Na VŠE v Praze vystudovala obor Automatizované systémy řízení v ekonomice. V devadesátých letech pracovala v Československé a později České televizi jako redaktorka zpravodajství se zaměřením na ekonomiku. V letech 1995 až 1999 byla ekonomickou ředitelkou Správy majetku Karla Schwarzenberga a od roku 2000 do roku 2002 programovou ředitelkou regionální televize TV3. Prvního ledna 2003 byla jmenována náměstkyní ministra a ředitelkou sekce e-government Ministerstva informatiky. Je vdaná a má jednoho syna (dva psy, dvě kočky, jednoho papouška, jednu agamu).