VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 12
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

téma

PhDr. Vít Richter,
Národní knihovna ČR

Knihovny a veřejně dostupný internet

Informační a komunikační technologie jsou schopny překonat překážky ve vzdálenosti i čase, umožňují snadno přenášet a zpřístupnit zdroje znalostí a nabízet občanům nové služby podstatně aktivněji, pružněji a cíleněji, než je tomu u tradičních forem nabídky. Jednou z reálných možností podpory využívání internetu a vytvoření rovných podmínek a šancí je vybudování sítě veřejně přístupných míst připojených k internetu. Ať již se jedná o knihovny, internetové kavárny, kluby, informační centra či informační kiosky.

Veřejný internet v knihovnách

Veřejné knihovny zřizované obcí tvoří v současnosti nejrozsáhlejší síť veřejně přístupných institucí, nabízející přístup k internetu. Knihovny poskytují uživatelům volný přístup k internetu buď bezplatně nebo za cenu odpovídající vynaloženým nákladům. Charakteristickým rysem nabídky by měla být orientace na služby související se vzděláváním, zprostředkováním kulturního dědictví, informací z oblasti veřejné i státní správy a také poskytování služeb s využitím integrace tištěných i elektronických informačních zdrojů. Knihovny napojené na internet mají v současné době bezplatný přístup k rozsáhlým bázím s několika tisíci zahraničních novin a časopisů s plnými texty a k dalším informačním službám.

Rozsáhlý průnik internetu do činnosti veřejných knihoven není jenom výrazem všeobecného trendu, ale také výsledkem vládního programu “Veřejné informační služby knihoven” (VISK). Velmi pozitivní vliv má i příslušné ustanovení v knihovním zákonu (1), které předpokládá, že všechny knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby budou do konce roku 2006 schopny poskytovat služby prostřednictvím internetu. Podle dostupných údajů bude v České republice v průběhu roku 2003 napojeno na internet přibližně 1700 knihoven, což umožňuje, že v průměru 76 procent obyvatel žije v místě, kde knihovna nabízí veřejný internet. Rozmístění knihoven s veřejným internetem není zatím zcela rovnoměrné a je především závislé na vlastní iniciativě knihoven nebo jejich provozovatelů, zda využijí různé pobídkové formy, ať už v rámci programu VISK nebo z jiných podpůrných zdrojů.

Podle údajů Koordinačního centra programu VISK v Národní knihovně ČR se každý rok nově připojuje 300–500 knihoven. I přes poměrně vysoký počet nově připojovaných knihoven roste procento obsluhované populace v rozmezí pouze 2–4 procenta ročně. Pomalý nárůst ukazuje, že z hlediska knihoven v podstatě končí připojování k internetu u knihoven ve větších městech a těžiště se výrazně přesouvá na menší obce. V roce 2003 bude nově připojeno nejméně 353 knihoven, přičemž 92 procenta z nich jsou obce menší než 2000 obyvatel (2). Mezi nejmenší připojované obce v roce 2003 patří například Borek (47 obyvatel, kraj Vysočina), Pustina (62 obyvatel, Pardubický kraj) a Štichov (85 obyvatel, Plzeňský kraj). Průměrná celostátní dostupnost veřejného internetu v knihovnách v hodnotě 76 procent je číslo vcelku příznivé, ale stále zůstávají oblasti s velmi nízkou dostupností. Z celostátního pohledu je nejnižší dostupnost veřejného internetu ve Středočeském kraji (pouze 60 procent). Podstatně vyšší vypovídací hodnotu mají údaje členěné podle bývalých okresů (Tabulka). Největší propad zaznamenávají okresy Plzeň-jih (38 procent), Praha-západ (39 procent), Beroun (40 procent) a dále Rychnov nad Kněžnou, Tachov (shodně 41 procento).

V současné době probíhají jednání mezi ministerstvem kultury a ministerstvem informatiky o tom, aby se veřejné knihovny spolu s obecními úřady, školami a poštami staly součástí komunikační infrastruktury veřejné správy. Pokud budou jednání úspěšná, bude v krátkém časovém horizontu zajištěno připojení všech knihoven k internetu s minimální úrovní kvality pevné linky 64 Kb/s. Důležitým přínosem vstupu knihoven do komunikační infrastruktury veřejné správy bude jednak vyšší standard připojení (přechod na pevné linky) a především to, že budoucí náklady na datovou komunikaci budou hrazeny ze státního rozpočtu a nepůjdou k tíži jednotlivých knihoven a jejich provozovatelů.

Jak provozovat veřejný internet

Budování veřejných přístupových míst k internetu z hlediska lokality, technického vybavení a prostorového vybavení, personálního zabezpečení a provozu není jednoduchou ani levnou záležitostí. Bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem, jde o střet poptávky a nabídky, zájmu využívat internet a možností tento zájem plně uspokojit. Na základě podrobných analýz můžeme formulovat následující doporučení (3):

Poznámky:

  1. Knihovní zákon č. 257/2001 Sb.,  § 24, odst. 2.

  2. Podle statistických údajů je v ČR celkem 6244 obcí z toho 5625 má méně než 2000 obyvatel. V obcích do 2000 obyvatel žije 2,6 mil. lidí, což je více než čtvrtina celé populace.

  3. Knihovny a veřejný internet. Praha: DEMA, 2002, 39 s. Studie vychází z několika sociologických průzkumů, které byly zpracovány v průběhu let 1999 až 2001 a přináší řadu praktických doporučení pro provoz veřejné internetové stanice.


Tabulka : Obsluhovaná populace v bývalých okresech (v %)

Beroun, Brno-venkov, Plzeň-jih, Praha-západ, Rakovník, Rychnov na Kněžnou

39 - 50

Blansko, Kolín, Nový Jičín, Plzeň-sever, Tachov, Žďár nad Sázavou

51 - 60

Benešov, Havlíčkův Brod, Hodonín, Chrudim, Klatovy, Kroměříž, Kutná Hora, Louny , Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Opava, Pelhřimov, Praha-východ, Prostějov, Příbram, Rokycany, Sokolov, Strakonice, Třebíč, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí

61 - 70

Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jihlava, Kladno, Liberec, Litoměřice, Semily, Svitavy, Teplice, Trutnov, Vyškov, Znojmo

71 - 80

Břeclav, Frýdek-Místek, Hradec Králové, Jeseník, Náchod, Olomouc, Pardubice, Písek, Prachatice, Přerov, Šumperk, Tábor, Zlín

81- 90

Brno-město, Bruntál, Děčín, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Karviná, Most, Ostrava, Plzeň, Praha-město, Ústí nad Labem, Vsetín

91 - 100



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |