VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo |
téma |
Ing. Josef Musil, DrSc.
Hustopeče byly založeny jako městečko v břeclavském obvodu na levém břehu potoka Šintavky. První písemné zmínky pocházejí ze čtyřicátých let třináctého století, kdy byl majitelem městečka Vilém z Hustopečí. V roce 1572 byly Hustopeče povýšeny na město. Až do konce druhé světové války žili v Hustopečích převážně němečtí občané. Například koncem devatenáctého století bylo ve městě pouze 380 osob české národnosti. Po květnu 1945 bylo odsunuto 3 331 německých obyvatel a došlo k novému osídlení lidmi z okolí Hustopečí, zvláště ze Židlochovic, z Klobouk a Nikolčic. V Hustopečích nyní trvale žije 5 800 obyvatel, rozloha katastru je 2 454 hektarů. Město je sídlem stavebního úřadu, sociálního a živnostenského úřadu, ochrany zemědělského a půdního fondu a matričního úřadu pro okolní obce. V roce 2003 se Hustopeče stávají, v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra číslo 388 z 15.10.2002 o stanovení správních obvodů obcí, obcí s rozšířenou působností.
Největšího stavebního rozkvětu bylo dosaženo na počátku a také na konci dvacátého století. Historické jádro města tvoří dnešní Dukelské náměstí s nejbližším okolím, ohraničeným linií staveb. Jednou z dominant náměstí je novorenesanční budova radnice (1906). V její blízkosti je morový sloup a kašna s antickým bůžkem Tritonem a delfíny. Další dominantou města je na rozlehlém svažitém náměstí nový chrám, zasvěcený sv. Václavovi a sv. Anežce České, postavený na počátku devadesátých let (vysvěcený 28.9.1994). Chrám je vystavěn na místě pozdně gotického farního kostela sv. Václava, zbořeného v roce 1961.
“Celkové náklady na stavbu nového kostela činily přes 27 milionů korun a bylo obdivuhodné, s jakou obětavostí jsme se denně setkávali”, vzpomíná starosta Ing. Jiří Teplý. “Značný příspěvek byl od státu, místních podniků, sponzorů a od věřících ze zahraničí. Například z Ostpriesterhilfe z Vídně, z nadace Kirche in Not z Königsteinu ze Spolkové republiky Německo a od bývalých německých obyvatel z Hustopečí, které sdružuje P. Walter Schlor z Memingenu. Kostel je dílem křesťanské lásky. Město je osudově spojeno s osobou prvního prezidenta T. G. Masaryka. Narodila se zde jeho matka, za svobodna Kropáčková. Prezident v letech 1861–1863 navštěvoval hustopečskou piaristickou reálku. Jeho bratr Ludvík zde vlastnil tiskárnu, z niž vzešly i Masarykovy kritické studie Rukopisů.”
Rodiče T.G. Masaryka, Josef a Terezie, se po celoživotním putování po různých zemích vrátili na sklonku života do Hustopečí, kde také našli místo posledního odpočinku. Při návštěvě města (19.6.1924) Masaryk mimo jiné pronesl: Moje matka se zde narodila a já jí děkuji snad za nejdůležitější popudy k mému pozdějšímu a mravnímu životu. Tento den se stal slavností nejen pro město, kde žilo převážně německé obyvatelstvo, ale pro veliké české okolí. Bylo to naposled, co zde pobýval nejvýznamnější člen rodiny Masaryků. Studijní léta T.G.Masaryka připomínala také pamětní deska umístěná (1928) na domě v dnešní Dobrovského ulici. Při násilné okupaci města byla místními Němci odstraněna. Nynější deska, s Masarykovým reliéfem, byla slavnostně odhalena 7. září 1947 a přežila i éru komunismu. 26. června 1994 se uskutečnila v Hustopečích vzpomínková slavnost u příležitosti 70. výročí návštěvy T.G.Masaryka a 100. výročí zřízení lokální dráhy ve městě.
Hovoříme-li o kulturním a společenském životě, nutno připomenout, že dvě národnosti zde žily po staletí v sousedství. Od devatenáctého století však docházelo ke střetávání českých a německých občanů. Němci až do první poloviny dvacátého století určovali veškeré dění ve městě. I když se na počátku dvacátého století počet Čechů zvyšoval (v roce 1930 byl téměř vyrovnaný - 1 862 Němců a 1 715 Čechů), kulturní život ve městě dostal nové impulsy až po sametové revoluci: zpívání pod vánočním stromem, vánoční a velikonoční jarmarky, podíl na mezinárodním hudebním festivalu třinácti měst Contentus Moraviae. Městské kulturní středisko užívá prostory Společenského domu s koncertním, plesovým a divadelním sálem a má na starosti také knihovnu a kino o kapacitě 290 návštěvníků. Různé aktivity pro volný čas zabezpečuje zařízení “Pavučina”.
“V Hustopečích je také mnoho desítek různých firem nabízejících pracovní příležitosti”, pokračuje starosta. “Jsou zde pracoviště strojírenská, kovovýroba, stavební výroba, opravny i potravinářské závody, zemědělci a široké spektrum služeb. V roce 1961 byla v našem městě založena Mostárna Hustopeče, dosud významný výrobce ocelových stavebních a technologických konstrukcí a mostů. Výrobky vyváží převážně do zemí Evropské unie. Rozdělením zemědělského obchodního družstva vznikl závod, který se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou, včetně pěstování ovoce, zeleniny a vinné révy. Produkce hroznů se zpracovává ve vlastním sklepním hospodářství. Ostatně v devadesátých letech naše město zaznamenalo výrazný zájem o znovuobnovení hustopečského vinařství. Nově otevřené sklepy a vinárny nabízejí návštěvníkům bohatý sortiment místních odrůdových vín a komplexní služby – včetně ubytování a stravování.”
V uplynulých letech bylo dokončeno šestnáct půdních obytných vestaveb, opravena radnice, kategorizovány viniční tratě, postavena trafostanice, sportovní hala, stadion a tenisové kurty byly převedeny do vlastnictví města. Vznikl rovněž mikroregion Hustopečsko. Město má kabelovou televizi, vydává měsíčně Hustopečské listy a aktuální informace jsou k dispozici také na webových stránkách www.hustopece-city.cz.