VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 4
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

lexikon evropského práva

Základní práva a obecné právní zásady

Equal treatment (Gleichbehandlung, égalité de traitement, rovné zacházení)

Polská občanka Pokrzeptowicz-Meyerová pracovala od roku 1992 na univerzitě v Bielefeldu jako lektorka polštiny. Pracovní smlouvu měla uzavřenu pouze na dobu určitou (do září 1996), ačkoli s ostatními zaměstnanci univerzity byly uzavírány smlouvy na dobu neurčitou. Paní Pokrzeptowicz tento postup napadla před koncem svého kontraktu u pracovního soudu. Prvoinstanční soud její žalobě nevyhověl, avšak odvolací soud uznal, že jde o neodůvodněnou diskriminaci z důvodu státní příslušnosti, která by nemohla obstát v případě občanů Unie. S využitím námitky, že není zcela jasná interpretace Evropských dohod, se vláda Severního Porýní - Vestfálska obrátila na Spolkový pracovní soud, který problém jako předběžnou otázku předložil Evropskému soudnímu dvoru.

Evropský soudní dvůr vyjádřil již v rozsudku Gloszczuk své přesvědčení o bezprostřední použitelnosti a o přímém účinku obdobných ustanovení Evropských dohod, které mají za cíl usnadnit přístup osob z přidružených států na trh pracovních a podnikatelských příležitostí v Evropském společenství. Z hlediska antidiskriminačních opatření je vzhledem k okolnostem posuzovaného případu klíčové, že na místech vysokoškolských lektorů cizích jazyků jsou z praktických důvodů zaměstnáváni převážně cizinci, a proto uzavírání výlučně dočasných smluv s těmito zaměstnanci může být interpretováno jako nepřímá diskriminace zahraničních pracovníků. Pouze kdyby členský stát přistoupil na legislativní a správní praxi, která by požadovala pravidelné obnovování kontraktů se všemi učiteli, byla by situace z hlediska výkladu zákazu diskriminace jiná. Rozhodné ustanovení Evropských dohod nezakládá pro pracovníky z přidružených zemí plnou svobodu pohybu na trhu práce v Evropské unii, na druhé straně je však nepochybné, že pokud jsou tito pracovníci legálně zaměstnáváni, mají zaručeno právo na rovné zacházení bez ohledu na státní příslušnost stejně tak jako občané Unie.

Další otázkou, která se v uvedeném případě vyskytuje, je otázka časové působnosti ustanovení zakazujícího diskriminaci pracovníků z přidružených zemí, protože kontrakt s paní Pokrzeptowicz-Meyerovou byl uzavřen jako termínovaný ještě před tím, než vstoupila Evropská dohoda s Polskem v platnost. Uzavře-li někdo pracovní smlouvu na dobu určitou, nevyčerpává se splnění závazků dnem uzavření této smlouvy, ale právě naopak - závazky je nutné plnit až do konce určené doby. Aplikace nových ustanovení práva ES/EU se tedy poté, kdy tato pravidla vstoupí v platnost, týká plnění trvajících závazků. Bylo by v této situaci v přímém protikladu k principu legitimního očekávání, kdyby se nová pravidla nesměla použít. Je proto nutné jednoznačně dovodit, že předmětné ustanovení Evropské dohody je použitelné i na pracovní vztahy založené před platností Evropské dohody, avšak trvající v době, kdy je tato dohoda platná a účinná.

Doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc.,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |