VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 4 |
příloha |
V nově přijatém zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, je v § 27 definováno “Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů”, které je vedle zvláštní odborné způsobilosti kvalifikačním předpokladem pro výkon funkce vedoucího úředníka.
Již v Koncepci přípravy pracovníků veřejné správy, která byla vládou schválena v červnu 1999 (usnesení č. 601), bylo zdůrazněno, že systematické a profesionální vzdělávání vedoucích úředníků je jednou z důležitých podmínek postupné profesionalizace veřejné správy a obdobně jako v hospodářské sféře se musí stát nedílnou součástí navrhovaného a postupně budovaného vzdělávacího systému jak ve státní správě, tak i na úrovni samosprávy. Domnívám se, že právě v této oblasti vyznívá požadavek na jeho zavedení daleko výrazněji, což souvisí s mohutným transferem kompetencí státu na bedra samosprávy v rámci jednotlivých etap reformy veřejné správy.
Vzhledem k ustanovení zákona, že “vedoucí úředník je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníků do dvou let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníka”, bude nezbytné, aby se vzdělávací instituce (a nejen ony, ale i kraje a obce) na toto zcela nové vzdělávání připravily. V rámci výstupu projektu Phare 1997, kterým se řešil návrh vzdělávání pro veřejnou správu, byly sice zpracovány určité “vzorové” vzdělávací programy pro vrcholový management ve veřejné správě (zpravidla tyto programy zahrnovaly jak státní správu, tak i samosprávu), ale s postupem reformy se ukazuje, že v nich byl dán veliký akcent na rozsah (tedy délku trvání pohybující se v návrzích od jednoho do tří semestrů klasického vysokoškolského studia), ale i na obsah, který se spíše podobá postgraduálnímu studiu, než systému dalšího profesního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že zákon č. 312/2002 stanoví časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejvýše 18 pracovních dnů po dobu následujících tří let, musí se i příslušné vzdělávací programy přizpůsobit této lhůtě tak, aby odpovídaly reálným možnostem úřadů, a to jak finančním (manažerské studium je zpravidla velmi drahé), tak i personálním (jak již bylo zmíněno, jedná se zpravidla o delší kurzy).
Proto Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Ministerstva vnitra, který v souladu s tímto zákonem “koordinuje prohlubování kvalifikace úředníků” zadal vypracování “vzorového” Vzdělávacího programu pro vzdělávání vedoucích úředníků územních samosprávných celků. Úkolu se ujal tým odborníků, který má značné zkušenosti v oblasti přípravy jak budoucích úředníků naší veřejné správy, tak i s přípravou vzdělávacích cyklů, doposud poskytovaným veřejné správě v rámci celoživotního vzdělávání. Ekonomicko správní fakulta Masarykovy univerzity určila vedoucím týmu proděkana Doc. JUDr. Ivana Malého, CSc., který úzce spolupracoval s dalšími pedagogy a odborníky, např. s Doc. Ing. Jaroslavem Rektoříkem a Doc. Ing. Janem Šelešovským. Po oponentním řízení byl Ministerstvu vnitra předán výsledek projektu. Oproti dosavadním návrhům obdobných vzdělávacích programů, tento návrh akceptuje požadavek nového zákona (§ 27, odst. 2) o rozdělení vzdělávání vedoucích úředníků na dvě části – obecnou a zvláštní, přičemž obecná zahrnuje “znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků”, zvláštní pak zahrnuje “přehled o činnostech stanovených prováděcím právním předpisem vykonávaných podřízenými úředníky” (zvláštní odbornou způsobilost). Současně je dalším východiskem i rozsah 2x48 hodin jako maximálně možný z pohledu celkové dotace na vzdělávání dané zákonem.
Jak jsem se zmínil, oproti programům, které modelují i renomované vzdělávací instituce, které se zabývají přípravou managementu obecně, má předkládaný návrh programu jednu velkou výhodu – je přímo”šitý” na podmínky územní veřejné správy a sami autoři i oponenti mají poměrně značné zkušenosti z této oblasti (chtěl bych např. vyzdvihnout počin J. Rektoříka, J. Šelešovského a kolektivu na čtyřdílné rukověti územní samosprávy, která je na knižním trhu).
Při oponentním řízení bylo řešeno hned několik problémů, např. rozdělení modulů zvláštní části vzdělávání, dopracování aktuální problematiky krizového řízení (část. 6 Oblast bezpečnosti a ochrany obyvatel), problematika časové a obsahové posloupnosti, návaznost na předcházející vzdělávání ap. Zda bude návrh programu optimální, ukáže až jeho vlastní realizace. Z hlediska praktických potřeb (“řemesla řízení”) je však jisté jedno: při kvalitní a především profesionální realizaci a při optimální odborné erudovanosti lektorů se může tento vzorový vzdělávací program stát přitažlivým i pro ty vedoucí úředníky, kterým bude tato část povinného vzdělávání ze zákona prominuta (bude jim uznáno předcházející vzdělání získané např. při vysokoškolském studiu podle připravované vyhlášky o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků).
Všem vedoucím pracovníků ve veřejné správě, odborníkům, kteří se danou problematikou zabývají, ale i všem ostatním, budeme vděční za připomínky, které napomohou zkvalitnit vlastní program předkládaný touto cestou k veřejné diskusi.
Připomínky lze zaslat na elektronickou adresu fmensik@mvcr.cz nebo přímo autorům návrhu.
František Menšík,
Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě MV
Ministerstvo vnitra, Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě
Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta
Vzdělávací program
pro vzdělávání vedoucích úředníků územních samosprávných celků
(§ 27 zákona č. 312/2002 Sb.)
(konečná verze po připomínkách z oponentního řízení)
Typ vzdělávacího programu:
Vzdělávání vedoucích úředníků krajů, magistrátních měst, obcí s rozšířenou působností a ostatních obcí.
Forma vzdělávacího programu:
Kombinovaná (prezenční s distančními prvky) (1)
Cíle vzdělávacího programu:
Cílem vzdělávacího programu je napomoci lepší úrovni řídících činností uvnitř veřejné správy. Nelze ovšem očekávat, že vzdělávací program samotný vyprofiluje dobrého manažera. K tomu je mimo jiné potřeba i osobnostních a intelektuálních předpokladů (výběr vhodných vedoucích je záležitostí personální politiky) jakož i zkušeností a praxe.
Díky absolvování programu mají vedoucí úředníci možnost (a povinnost) seznámit se v koncentrované a organizované formě s hlavními poznatky teorie řízení, osvojit si dovednosti napomáhající úspěšnému řízení podřízených a plánování a organizování činností na svých pracovištích. Zvláštní část tohoto studijního programu je zaměřena na získání základních znalostí o činnostech, které provádějí podřízení pracovníci, a o procesech, které jsou činností orgánů veřejné správy ovlivňovány a regulovány, jejich věcné podstatě a souvislostech. Smyslem vzdělávacího programu není substituovat získávání odborné způsobilosti či snad profilace vedoucího úředníka k samotnému výkonu správních činností.
Rozsah:
2x48 vyučovacích hodin včetně praktických cvičení, závěrečného ukončení včetně obhajoby písemné práce. Z toho 48 hodin je věnováno obecné části a 48 hodin zvláštní části. Ta je co do obsahu rozdělena na část zaměřenou na vedoucí úředníky krajů, magistrátních měst a obcí s rozšířenou působností a na část zaměřenou na úředníky ostatních obcí.
Vzdělávací moduly včetně jejich předmětové struktury a charakteristik
A) Společný modul pro obecnou část:
Obecný úvod do managementu ve veřejné správě (řízení jako pojem, manažerské funkce, manažerské činnosti, manažerské role, specifika institucí veřejné správy, organizační kultura, reformy veřejné správy) – 4 hodiny
Stanovování cílů, plánování, organizování, kontrola – 4 hodiny
Tvorba a hodnocení projektů ve veřejném sektoru (význam projektového přístupu, obecné a specifické zásady zpracování, příprava …) – 8 hodin
Komunikace s veřejností, public relations, lobování, marketing ve veřejném sektoru – 8 hodin
Vedení pracovních týmů, komunikace, motivace (personální plán jako součást organizační strategie; přijímání, stabilizace a snižování počtu pracovníků; hodnocení pracovníků; týmová práce, efektivní vedení týmů; zásady efektivní komunikace a předcházení konfliktům; asertivní chování) – 8 hodin
Regionální politika EU (veřejná správa v evropském prostoru, moderní trendy řízení ve veřejné správě - New public management jako závěrečné inspirativní shrnutí) – 4 hodiny
Řízení informací ve veřejné správě (zdroje informací, podmínky jejich dostupnosti a využívání, institucionální zabezpečení informací, vnitřní a vnější prostředí)- 4 hodiny
Zakončení všeobecnou skupinovou rozpravou a obhajobou písemné práce – 8 hodin včetně přípravy
B) Moduly pro zvláštní část (2):
Každý modul má hodinovou dotaci 48 hodin. Jejich struktura je přizpůsobena úrovni veřejné správy, na které vedoucí úředníci působí. Výběr modulu pro konkrétního vedoucího úředníka vychází z plánu vzdělání ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5, z.č. 312/2002 Sb. Modul je zakončen všeobecnou skupinovou rozpravou a obhajobou písemné práce v rozsahu 8 hodin včetně přípravy.
Struktura předmětů navazuje na vědomosti získané z předcházejících forem vzdělávání (vstupní, průběžné) a dále vychází ze skutečnosti, že vedoucí úředník disponuje osvědčením zvláštní odborné způsobilosti (specializovanými znalostmi) zpravidla v jednom oboru. Je tedy vhodné rozšířit jeho pohled o komplexní a synergický přístup a současně prohloubit dílčí znalosti v těch segmentech, kterými se v předcházejících vzdělávacích formách zabýval méně.
Součástí studia je také aktualizační funkce, ve které bude účastníkům prezentován jak aktuální vývoj reformy veřejné správy v relevantních parciálních směrech, tak i teoretická reflexe dané problematiky generovaná vývojem soudobé vědy. Obzor vedoucího úředníka územních samosprávných celků by měl překračovat horizont každodennosti, měl by porozumět společenským, národním, integračním i globálním vývojovým trendům v předmětné oblasti, jejich teoretickému zázemí a dopadu do veřejné správy v relevantních segmentech.
B 1) Zvláštní část pro vedoucí úředníky krajů, magistrátních měst a obcí s rozšířenou působností – obsahuje šest modulů s obsahem, který vymezuje současně předmětovou skladbu (v každém modulu je šest předmětů s rozsahem výuky: první dva předměty 8 hodin, další čtyři po 6 hodinách)
1. Oblast finanční a kontrolní:
finanční hospodaření a rozpočtová pravidla územních samospráv
daně
přezkum hospodaření obcí a krajů
finanční kontrola ve veřejné správě
interní audit
správa majetku
2. Oblast lidských zdrojů:
sociální zabezpečení a sociální služby
vzdělávání
sociálně právní ochrana dětí
kultura
zdravotnictví
bytová politika
3. Oblast územního rozvoje a technické infrastruktury:
územní plánování
rozvoj obcí a regionů
stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb
pozemkové úpravy, včetně úprav souvisejících vlastnických vztahů
památková péče
doprava
4. Oblast vnitřní správy a administrativy:
matriky a státní občanství
evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů
přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku
civilní služba
živnostenské podnikání
krajská a obecní normotvorba
5. Oblast zemědělství a životního prostředí:
zemědělství, myslivost a lesní hospodářství
ochrana ovzduší, odpadové hospodářství
bonitace a půdoznalství
vodní hospodářství
ochrana přírody a krajiny
ochrana zemědělského půdního fondu
6. Oblast bezpečnosti a ochrany obyvatel:
příprava operačního území na úkoly obrany
příprava na nevojenské krizové situace
hospodářská opatření pro krizové stavy
příprava na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatel
požární ochrana
veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence
B 2) Zvláštní část pro úředníky ostatních obcí – obsahuje čtyři moduly s obsahem, který prezentuje jednotlivé předměty (v každém modulu je pět předmětů po 8 hodinách výuky)
1. Oblast finanční a kontrolní:
finanční hospodaření a rozpočtová pravidla územních samospráv
daně
přezkum hospodaření obcí
finanční kontrola ve veřejné správě
správa majetku
2. Oblast lidských zdrojů:
sociální péče
sociálně právní ochrana dětí
školství
kultura
bytová politika
3. Oblast územního rozvoje a ochrany životního prostředí:
územní plánování
vodní hospodářství
ochrana přírody a krajiny
ochrana ovzduší
odpadové hospodářství
4. Oblast vnitřní správy a ochrany obyvatel:
přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku
civilní služba
požární ochrana
příprava na mimořádné události, záchranné a likvidační práce
obecní normotvorba
Vzdělávací plán:
Časová a obsahová posloupnost obecné části
Výuka bude probíhat ve dvou dva a půldenních soustředěních vždy v rozsahu 20 hodin (první den 4 hodiny, druhý a třetí den po 8 hodinách) obsahově podle seřazení předmětů v části “vzdělávací předměty včetně jejich charakteristik – oddíl A”. Na konci prvního soustředění budou účastníkům zadána témata jejich písemných prací z obecné části. Každý lektor doporučí zaměření samostudia, které se předpokládá v rozsahu stejném jako je rozsah výuky.
Závěrečná rozprava s obhajobou písemné práce bude probíhat v soustředění o délce 1,5 dne a to ve skupině před všemi účastníky.
Časová a obsahová posloupnost zvláštní části
Výuka bude probíhat ve dvou dva a půl denních soustředěních vždy v rozsahu 20 hodin (první den 4 hodiny, druhý a třetí den po 8 hodinách) obsahově podle seřazení předmětů v části “vzdělávací předměty včetně jejich charakteristik – oddíl B). Na konci prvního soustředění budou účastníkům skupiny B 1 zadána témata písemných prací ze zvláštní části. Každý lektor doporučí zaměření samostudia, které se předpokládá v rozsahu stejném jako je rozsah výuky.
Závěrečná rozprava s obhajobou písemné práce bude probíhat v soustředění o délce 1,5 dne a to ve skupině před všemi účastníky.
Doba vzdělávání
Mezi prvním a druhým (vždy 20 hodin) soustředěním a soustředěním na obhajobu písemných prací (8 hodin) by měla být vždy dvouměsíční přestávka, kterou účastníci využijí k samostudiu, ke konzultacím s lektory a k přípravě písemných prací.
Přílohy:
Zpracoval kolektiv pracovníků katedry veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Doc. JUDr. Ivan Malého, CSc. (Brno 9.10.2002)
Příloha č. 1:
Tabulky se specifikací předmětů zahrnutých v modulu obecné části
Název předmětu: Obecný úvod do managementu ve veřejné správě
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Jde o úvodní předmět. Má především orientovat vedoucí úředníky v problematice řízení, motivovat je k jeho hlubšímu poznání. Slouží k zvládnutí a sjednocení terminologie a pochopení základních souvislostí. |
Obsah: |
Jedná se o vysvětlení pojmu řízení, zaměření na manažerské funkce, manažerské činnosti a manažerské role. Dále se bude zabývat specifiky institucí veřejné správy, organizační kulturou, problematikou reformy veřejné správy. Nové trendy v řízení ve veřejné správě, New public management. |
Forma a metody: |
Přednáška (3 hod) Seminář – řízená diskuse k tématice manažerských rolí v současné veřejné správě. Co je nejdůležitější, kde jsou možnosti a omezení. |
Klíčová slova: |
Řízení, management, správa; manažerské funkce a role, organizační kultura; specifika institucí veřejné správy, New public management. |
Časový rozsah: |
celkem 4 hodiny (3/1) |
Literatura: |
Rektořík, J., Šelešovský, J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město a obec, III. díl – Strategie, komunikace, řízení. Masarykova univerzita. Brno 2002, ISBN 80-210-2956-0 Winkler, J.: Organizační kultura jako faktor řízení veřejného sektoru a služeb. Masarykova univerzita. Brno 1999 Rozšiřující: Donnelly, J. H., Gibson, J. L., Ivancevich, J. M.: Management. Grada.Praha 1997 Bumbálek, M.: Management a byrokratická správa ve veřejném sektoru. Brno 2002 Drucker, P. F.: Management: budoucnost začíná dnes. Management Press. Praha 1992 |
Název předmětu: Stanovování cílů, plánování, organizování, kontrola
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Provádí se rozbor hlavních fází rozhodovacího cyklu a též hlavních nástrojů řízení s cílem inspirovat účastníky k hledání vlastního efektivního způsobu rozhodování. |
Obsah: |
Metodické kroky při rozhodovací činnosti ve veřejné správě. Role cílů v rozhodovací činnosti. Analýza rámcových podmínek, vymezení, stanovení a hodnocení alternativ. Metody kontrolní činnosti (metody evidence, obsahové analýzy, terénního sběru informací) |
Forma a metody: |
Přednáška (2 hod.) Cvičení – rozbor případové studie zaměřené na rozhodování v prostředí veřejné správy. Hledání variant řešení s uplatněním různých metod rozhodování. Práce ve skupinách. |
Klíčová slova: |
Rozhodování, cíle a jejich stanovování, kontrola, metody kontrolní činnosti. |
Časový rozsah: |
celkem 4 hodiny (2/2) |
Literatura: |
Ochrana, F.: Manažerské metody ve veřejném sektoru: teorie, praxe a metodika uplatnění. Ekopress. Praha 2002 Rektořík, J., Šelešovský, J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město a obec, III. díl – Strategie, komunikace, řízení. Masarykova univerzita. Brno 2002, ISBN 80-210-2956-0 Rozšiřující: Kotler, P.: Marketing management: analýza, plánování, realizace a kontrola. Victoria Publishig. Praha 1997 Fotr, J., Dědina, J., Hrůzová, H.: Manažerské rozhodování. Ekopress. Praha 2000 Wisniewski, M.: Metody manažerského rozhodování. Grada. Praha 1996 |
Název předmětu: Tvorba a hodnocení projektů ve veřejném sektoru
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Zvládnout metodiku tvorby projektů. Seznámit se s významem, základní logikou a strukturou projektů. Osvojit si základní metodiku hodnocení a výběru z projektů. |
Obsah: |
Význam projektového přístupu, obecné a specifické zásady zpracování, příprava, význam zadání, kritéria hodnocení, výběr projektů. |
Forma a metody: |
Přednáška (4 hod.) Cvičení – (4 hodiny) – ve skupinách příprava zjednodušeného modelového projektu a následná simulace hodnocení resp. výběru. |
Klíčová slova: |
projekt, zadání, příprava, zpracování, vyhodnocení, výběr |
Časový rozsah: |
celkem 8 hodin (4/4) |
Literatura: |
Mališová, I., Malý, I.: Hodnocení veřejných projektů. Masarykova univerzita. Brno 1997 Ochrana, F.: Veřejné projekty a veřejné zakázky. CODEX Bohemia. Praha 1999 Rozšiřující: Čichovský, L. a kolektiv: Jak financovat komunální projekty? Montanex. Ostrava 1996 |
Název předmětu: Komunikace s veřejností, public relations, lobování, marketing ve veřejném sektoru
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Seznámit pracovníky veřejné správy s teorií a praktickým využitím marketingu, public relations a lobování v institucích a organizacích veřejné správy. |
Obsah: |
Veřejné mínění a komunikace. Komunikace jako východisko úspěšných public relations. Hlavní cíle v práci s veřejností. Zavedení systematické práce s veřejností. Kampaně v public relations – analýza, tvorba projektu, realizace kampaní, plán komunikace a komunikačních prostředků. Hlavní zásady a perspektivy lobování ve veřejné správě. Základy marketingu a jeho obsah. Specifika marketingu veřejného sektoru. Zdůvodnění, proč je marketing služeb, resp. nehmotného produktu, složitější. “Marketing – management” resp. zapojení marketingu do řízení ve veřejné správě. |
Forma a metody: |
Přednáška (4 hod.) Cvičení – diskuse samostatně připraveného návrhu kampaně, projektu či analýzy lobbistického prostředí. |
Klíčová slova: |
Marketing, public relations, lobování, marketing-management. |
Časový rozsah: |
Celkem 8 hodin (4/4) |
Literatura: |
Rektořík, J., Šelešovský, J. a kolektiv: Jak řídit kraj, město a obec, III. díl – Strategie, komunikace, řízení. Masarykova univerzita. Brno 2002, ISBN 80-210-2956-0 Janečková, L.; Vaštíková, M.: Marketing měst a obcí. Grada Publishing, Praha 1999. Rozšiřující: Čepelka, O. a přátelé: Práce s veřejností v nepodnikatelském sektoru. Nadace Omega. Liberec 1997 Drucker, P.F.: Řízení neziskových organizací. Management Press, Praha 1994 Foret, M.: Jak komunikovat se zákazníkem? Computer Press, Praha 2000 Foret, M.: Marketingová komunikace. MU, Brno 1997 Hannagan, T. J.: Marketing pro neziskový sektor, Management Press, Praha 1996 |
Název předmětu: Vedení pracovních týmů, komunikace, motivace
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Osvojit si specifika vedení pracovních týmů a motivace pracovníků v podmínkách veřejné správy. Ve cvičeních vyzkoušet efektivní metody komunikace, způsoby předcházení a řešení konfliktních situací. |
Obsah: |
Personální plán jako součást organizační strategie. Přijímání, stabilizace a snižování počtu pracovníků. Hodnocení pracovníků. Týmová práce, efektivní vedení týmů. Zásady efektivní komunikace a předcházení konfliktům; asertivní chování. |
Forma a metody: |
Přednáška (4 hod.) Cvičení 4 hod. – práce ve skupinách při řešení modelových situací; individuální nácvik řešení konfliktních situací a asertivních technik. |
Klíčová slova: |
Personální management, personální plán, hodnocení pracovníků, týmová práce, efektivní komunikace, asertivní chování |
Časový rozsah: |
Celkem 8 hodin (4/4) |
Literatura: |
Koubek, Hüttlová, Hrabětová: Personální řízení. VŠE Praha, 1995 Stýblo, J.: Personální management. Grada, Praha 1996 Plamínek, J.: Synergický management: vedení, spolupráce a konflikty lidí ve firmách a týmech. Argo, Praha 2000 Winkler, J.: Komunikace v organizacích. MU Brno, 1998 Rozšiřující: Adair, J.: Vytváření efektivních týmů. Management Press, Praha 1994 Bay, Rolf H.: Účinné vedení týmů. Grada, Praha 2000 Urban, J.: Jak vést tým. Moderní řízení: měsíčník Hospodářských novin. Svazek 32/1, str. 55-58 (1997) |
Název předmětu: Regionální politika EU
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Předmět uvádí úředníky do problematiky veřejné správy EU. Vysvětluje základní pojmy a souvislosti činnosti veřejné správy, zabývá se otázkou realizace sektorových a odvětvových politik, jejichž společným jmenovatelem je zvyšování socioekonomické úrovně regionů. Vytváří se předpoklad pro chápání regionální politiky jakožto jedné ze stěžejních činností veřejné správy. |
Obsah: |
Veřejná správa EU, instituce EU, princip subsidiarity, regiony a jejich specifika, regionální politika EU a její promítnutí do regionální politiky ČR, regionální podpora – její podoba a funkce. |
Forma a metody: |
přednáška |
Klíčová slova: |
Veřejná správa EU, regionální politiky EU a ČR. |
Časový rozsah: |
4 hodiny |
Literatura: |
Matoušková a kolektiv: Regionální a municipální ekonomika. VŠE. Praha 2000 Lukáš, Z., Neumann, P.: Společná zemědělská politika EU – Regionální a strukturální politika EU. Vysoká škola ekonomická. Praha 2000 Rozšiřující: Žák, M. a kolektiv: Hospodářská politika II. Vysoká škola ekonomická. Praha 1999 Ježek, J.: Prostorová a regionální ekonomika. Západočeská univerzita. Plzeň 1998 Mates, P., Wokoun, R. a kolektiv: Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. PROSPEKTRUM. Praha 2001 |
Název předmětu: Řízení informací ve veřejné správě
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Rozvinout znalosti v oblasti řízení informačních procesů na úrovni státní správy, samosprávy a institucí veřejného sektoru. Absolventi získají přehled o struktuře, obsahu a zdrojích dat o veřejném sektoru. Součástí modulu je prezentace významných informačních zdrojů o veřejném sektoru na globální síti internet. |
Obsah: |
Řízení informací a informační systémy místní samosprávy. Informace o území, GIS. Informační činnosti státní správy. Informační systém veřejné správy – struktura, povinnosti zainteresovaných subjektů. Bezpečnost a ochrana dat v informačních systémech. Jiné právní předpisy týkající se informací a informačních systémů ve VS. |
Forma a metody: |
Přednáška a prostudování učebních materiálů |
Klíčová slova: |
Řízení informací, GIS, informační systém veřejné správy |
Časový rozsah: |
4 hodiny přednášek |
Literatura: |
Toth, P.: Informační systémy státní správy a územní samosprávy, VŠE Praha, 1993 Rozšiřující: Lukáš, M.: Městský informační management, GRADA Publishing, Praha 2000 Rauch, J.: Metody získávání informací I - informační zdroje a služby, VŠE Praha 1994 Smetáček, V: Informace o informacích, Grada Praha, 1993 Mates, P., Matoušová M.: Evidence, informace, systémy. Právní úprava, Codex Bohemia 1997 |
Příloha č. 2:
Tabulky se specifikací vybraných modulů pro zvláštní část
V příloze jsou zařazeny specifikace dvou modulů, zpracované jako příklad pro tvorbu a přípravu ostatních modulů zvláštní části. Jedná se o moduly:
Oblast finanční a kontrolní
Oblast bezpečnosti a ochrany obyvatel
První modul zahrnuje v nejširším smyslu problematiku veřejných financí a veřejné kontroly a je rozpracován pro obě navrhované úrovně. Druhý modul se zaměřuje na problematiku bezpečnosti a ochrany obyvatel, která se dostává do popředí v kontextu s potenciálním nebezpečím teroristických útoků a opakujícími se rozsáhlými povodněmi v ČR v posledních letech.
B 1) Zvláštní část pro vedoucí úředníky krajů, magistrátních měst a obcí s rozšířenou působností
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Prohloubit a rozšířit znalosti a vědomosti pracovníků veřejné správy na úrovni vedoucích úředníků krajů, magistrátních měst a obcí s rozšířenou působností, v oblasti veřejných financí územních samosprávných celků včetně jejich daňových souvislostí, externího a interního auditu, hospodaření s majetkem, cílů a nástrojů finanční kontroly ve veřejné správě a struktury veřejné kontroly na úrovni obcí a krajů. Absolventi by měli znát danou problematiku, vysvětlovat a řešit praktické problémy, které se zde objevují. |
Obsah modulu (předmětová skladba): |
Finanční hospodaření a rozpočtová pravidla územních samospráv Daňová problematika územních samosprávných celků Přezkum hospodaření obcí a krajů Finanční kontrola ve veřejné správě. Interní audit Správa majetku |
Forma a metody: |
Přednášky Semináře s procvičováním příkladů |
Klíčová slova: |
rozpočty územních samosprávných celků, rozpočtová pravidla, rozpočtový proces, hospodaření s majetkem, daňová soustava ČR, zdaňování ÚSC, rozpočtové určení daní, přezkoumání hospodaření, finanční audit, výkonnostní audit, veřejnosprávní kontrola, finanční kontrola podle mezinárodních smluv, řídící kontrola, interní audit, struktura kontrolního systému ČR a veřejná kontrola na úrovni obcí a krajů, etika zaměstnanců ve veřejné správě a antikorupční mechanismy |
Časový rozsah: |
48 hodin |
Literatura: |
Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol.: Jak řídit kraj, město a obec, rukověť pro územní samosprávu díl II., Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola, IMS Praha-ESF MU Brno 2002 Vyhláška MF ČR č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Zákon č. 250/2000, Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Peková, J. , Pilný, J.: Veřejná správa a finance, ASPI, Praha 2002 Vančurová, A. a kol.: Daňový systém 2002, VOX, Praha 2002 |
B 2) Zvláštní část pro vedoucí úředníky ostatních obcí
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Prohloubit a rozšířit znalosti a vědomosti pracovníků veřejné správy na úrovni vedoucích úředníků ostatních obcí, v oblasti veřejných financí územních samosprávných celků včetně jejich daňových souvislostí, hospodaření s majetkem, přezkoumání hospodaření, cílů a nástrojů finanční kontroly ve veřejné správě a struktury veřejné kontroly na úrovni obcí a krajů. Absolventi by měli znát danou problematiku, vysvětlovat a řešit praktické problémy, které se zde objevují. |
Obsah modulu (předmětová skladba): |
Finanční hospodaření a rozpočtová pravidla územních samospráv Daňová problematika územních samosprávných celků Přezkum hospodaření obcí Finanční kontrola ve veřejné správě. Správa majetku |
Forma a metody: |
Přednášky Semináře s procvičováním příkladů |
Klíčová slova: |
rozpočty územních samosprávných celků, rozpočtová pravidla, rozpočtový proces, daňová soustava ČR, zdaňování ÚSC, rozpočtové určení daní, hospodaření s majetkem, přezkoumání hospodaření obcí, veřejnosprávní kontrola, vnitřní kontrolní systém, struktura kontrolního systému ČR a veřejná kontrola na úrovni obcí a krajů, etika zaměstnanců ve veřejné správě a antikorupční mechanismy |
Časový rozsah: |
48 hodin |
Literatura: |
Rektořík, J., Šelešovský, J. a kol.: Jak řídit kraj, město a obec, rukověť pro územní samosprávu díl II., Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola, IMS Praha-ESF MU Brno 2002 Vyhláška MF ČR č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Zákon č. 250/2000, Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Peková, J. , Pilný, J.: Veřejná správa a finance, ASPI, Praha 2002 Vančurová, A. a kol.: Daňový systém 2002, VOX, Praha 2002 |
Název modulu: Oblast bezpečnosti a ochrany obyvatel
Cílová skupina: |
Vedoucí úředníci územních samosprávných celků |
Cíl: |
Prohloubit a rozšířit znalosti a vědomosti vedoucích pracovníků územních samosprávných celků o všech aspektech bezpečnosti státu a ochrany obyvatel včetně mimořádných situací a krizových stavů a jejich zvládnutí pomocí nástrojů krizového řízení. |
Obsah modulu: |
Příprava operačního území na úkoly obrany Příprava na nevojenské krizové situace Hospodářská opatření pro krizové stavy Příprava na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatel Požární ochrana Veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence |
Forma a metody: |
Přednášky Semináře s řešením modelových případů |
Klíčová slova: |
operační území a obrana státu, mimořádné události, krizové stavy vojenské a nevojenské, stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav, krizové řízení (management), krizové plány, bezpečnostní rady, krizové štáby, hospodářská opatření pro krizové stavy, civilní ochrana, požární ochrana, Hasičský záchranný sbor, Integrovaný záchranný systém, veřejný pořádek, prevence kriminality, protidrogová prevence |
Časový rozsah: |
48 hodin přednášek, z toho 8 hodin na obhajobu písemné práce |
Literatura: |
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR Zákon č. 67/2001 Sb., o požární ochraně Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 12/2002, o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví Ondruška V.: Krizový management. Brno 2000 Ministerstvo obrany ČR: Vojenská strategie České republiky. Agentura vojenských informací a služeb. Praha 1999 |
Poznámky:
Ze dvou důvodů považujeme za nutné program koncipovat v kombinované formě, i když zadání tak přímo formulováno nebylo a s opravdu účinným využitím distančních prvků (které zde chápeme analogicky podle použité metodiky a požadavků akreditační komise MŠMT u VŠ studijních programů) lze počítat až v horizontu 1-2 let, po případném dokončení a akreditaci speciálních distančních studijních opor. Prvním důvodem je velmi malý rozsah přímé výuky, který odpovídá řádově 2-3 předmětům denního VŠ studia, tj. polovině běžného semestru. Při vzdělávání v oblasti řízení a managementu jsou pak distanční prvky ve výuce velice vhodné, neboť umožňují větší intenzitu výuky, aktivizují účastníky vzdělávání a přibližují vzdělávání požadavkům praxe.
Moduly jsou vytvořeny seskupením jednotlivých oblastí (činností), jak jsou vymezeny pro zkoušky odborné způsobilosti, a to podle své logické a věcné příbuznosti.