VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 4 |
znak |
Osada na horním toku Oslavy se objevuje v písemných pramenech po polovině 14. století a již v době předhusitské v ní stával kostel. Význam vsi vzrostl v 16. století, kdy si ji za sídlo zvolili Michkové z Radostína. V pobělohorském období byl statek s tvrzí konfiskován Tomáši Soběhrdovi z Ostrova a připojen k panství Nové Veselí, v jehož rámci počátkem 18. století přešel do vlastnictví žďárských cisterciáků. Za vlády uměnímilovného opata Václava Vejmluvy (+1738) vznikla podle projektu J. B. Santiniho panská hospoda o půdorysu písmene W, odvozeném ze stavebníkových iniciál. V roce 1922 byl Ostrov – již dříve někdy označovaný jako městys - povýšen na městečko. V současnosti se počet obyvatel obce pohybuje mezi osmi až devíti sty.
Na ostrovské pečeti nesoucí letopočet 1622 byl v horní polovině děleného štítu jelen a v dolní polovině ještěrka, převzatá z erbu Michků (Mítů) z Radostína. Totéž znamení užívali Ostrovští i později, přičemž ovšem nikdy nedošlo ke kodifikování jeho barevnosti. Při tvorbě nové obecní symboliky bylo zprvu uvažováno o užití písmena W či o zobrazení barokní ostrovské hospody. Doporučenou heraldicky vhodnější variantu znaku udělil obci předseda PS PČR 27. června 2001 zároveň s praporem. Ve zlatém štítu je kosmé modré břevno se třemi zlatými hvězdami, které od časů opata Vejmluvy nacházíme rovněž ve znaku Žďáru nad Sázavou. Břevno nahoře provází běžící černý jelen a dole černá ještěrka.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR