VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 3 |
téma |
Ing. Josef Musil, DrSc.
Rajhrad, nedávno povýšený na město (2000), se nachází dvanáct kilometrů jižně od Brna. Na celkové rozloze katastru 948 hektarů se více než třemi čtvrtinami podílí zemědělská půda. Žije zde 2 800 obyvatel.
Město je známo především jediným a nejstarším klášterem benediktinského řádu na Moravě. O jeho počátcích však podrobné údaje nebyly zachovány. Je pouze známo, že v roce 1045 měl český vévoda Břetislav věnovat břevnovskému klášteru nějakou “cellu”, kterou roku 1028 založil ke cti apoštolů sv. Petra a Pavla na opuštěném hradě zvaném Rajhrad. O tři roky později byla tato cella přeměněna na skutečný klášter, který měl být v hmotném, i v duchovním ohledu závislý na břevnovském klášteru. Závislost trvala až do roku 1813, kdy rajhradské proboštství bylo povýšeno na samostatné. Během svého trvání byl klášter ničen různými vpády. V bouřlivém třináctém století velmi utrpěl také kostel. Vždy těžce upravovaný, musel být třikrát znovu vysvěcen. Do konce sedmnáctého století měl klášter převážně románskou tvář. Špatný stav klášterních budov působil na jeho přemístění, nakonec se však rozhodli pro přestavbu areálu stojícího na původním místě. Byly postaveny dvě věže a chystal se bourat starý kostel. Proboštova smrt (1690) však záměry přerušila. Až o několik desítek let později (1721) se začalo s bouráním a s přestavbou kláštera do dnešní podoby.
“Rajhradský klášter se stal dominantou místa a také významným církevním, kulturním a společenským centrem Moravy”, říká starosta František Kvarda. “Projekt architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela realizoval brněnský stavitel František Kličník v hrubé stavbě za čtyři roky, další čtyři roky se pracovalo na vnitřní výzdobě. Stavba byla hotova v roce 1730 a o devět let později byl chrám vysvěcen. Současně s chrámem byla po částech stavěna klášterní budova, která byla úplně dokončena v roce 1840. To, že až do roku 1813 podléhal rajhradský klášter břevnovskému opatství, značně komplikovalo poznání nejstarších osudů klášterní knihovny. Domníváme se, že křesťanská knihovna s malým počtem svazků musela existovat brzy po založení kláštera, protože některé knihy byly nezbytné pro řeholní život. Po velkých pustošeních byly knihovní fondy značně rozrušeny, později za rozkvětu kláštera získala knihovna další zajímavé přírůstky, například byly zpracovány příručky kanonického práva. Rajhradská klášterní knihovna má i bohaté zastoupení knih z doby husitské. Její osud také smutně poznamenala druhá světová válka a v padesátých létech nepřízeň pokračovala”.
Když v roce 1950 převzala rajhradskou klášterní knihovnu Univerzitní knihovna v Brně, bylo nutné knihovnu zabezpečit materiálními opravami, uspořádat ji, zkompletovat časopisy a pak se mohlo přikročit k odborným katalogizačním pracím.
“Počet svazků rajhradské knihovny nebyl od začátku devatenáctého století přesně zjišťován”, pokračuje PhDr. Věra Jelínková, vedoucí oddělení revize a databáze Moravské zemské knihovny v Brně. “Podle sčítání uskutečněného až na přelomu padesátých a šedesátých let jich bylo kolem 65 tisíc, z toho více než 14 tisíc v hlavním sále. Rok 1990 přinesl naděje, že rajhradský klášter povstane opět z trosek k novému životu. V tomto roce byla také knihovna rajhradského klášteru navrácena. Od roku 1999 probíhají její generální opravy a rekonstrukce, na které byly ministerstvem kultury poskytnuty částečné dotace. Generální opravy a rekonstrukce mají být dokončeny letos”.
Na opravách se značně podílí také městský úřad, občané, nadace Ora et labora a Moravská zemská knihovna. Významnou pomocí jsou prostředky poskytnuté právnickými osobami (4,6 milionu Kč) a drobnými dárci (více než 275 tisíc Kč).
První písemné zprávy o současném Rajhradu historikové nabízejí ve dvou listinách. Obě patří mezi tzv. břevnovská falsa, pocházející až ze třináctého století. Jedná se o tzv. “darovací listinu knížete Břetislava”, datovanou 18.10.1045, v níž se objevuje jméno vesnice, ve které byl stanoven trh a zavedeno mostní mýto. Druhá listina je tzv. “zakládací”, datovaná v Rajhradě 26.11.1048. V ní je uvedeno obdarování rajhradského kláštera výpočtem jednotlivých vesnic a popisem hranic panství. V listopadu roku 1234 byla obec Rajhrad povýšena na městečko. Brněnský markrabí Přemysl udělil Rajhradu právo pořádat sedmidenní výroční trh.
Čtrnácté století přineslo Rajhradu i jeho klášteru nebývalý rozvoj. Klášterní panství se zvětšilo a v roce 1330 se uskutečnila v obci první církevní stavba. Na místě dnešního kostela Svatého kříže u hřbitova byla postavena kaple.
Velice známé je také rajhradské vinařství. Rajhrad má ve znaku (1554) kus osekaného kmene se třemi suky. Později byl vybudován klášterní vinný sklep (1691–1692) a přistavěno podsklepí (1720), poměrně záhy (1774) přestavěné v barokním slohu na lisovnu, nad níž byla vybudována besídka. Barokní stavba časem zastarala. Ve dvacátém století byla její střední část snesena (1934) a později nahrazena nynějším novým areálem (1960). U Rajhradu byly též vybudovány další vinné sklepy. Rajhradské viniční hospodářství se zachovalo až do dnešních dnů. Značka “Rajhradské klášterní” je symbolem kvality a tradice. Na počátku sedmnáctého století byla v obci vybudována škola, nad níž měl až do roku 1914 patronát rajhradský klášter. Konec čtyřicátých let devatenáctého století byl ve znamení stavby železnice Vídeň-Brno. V roce 1866 výrazně zasáhla do vývoje obce válka. Na počátku dvacátého století byla v obci vybudována elektrárna, která až do roku 1934 dodávala stejnosměrný proud. Od roku 1995 je po delší přestávce zase v provozu. Město je plynofikováno, kanalizace a čistírna odpadních vod se dokončují.
“Rajhrad má v současné době také četné služby a různá zařízení, jež slouží širšímu okruhu osob”, doplňuje starosta.
“Například Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, který byl zřízen Diecézní charitou a pro pacienty otevřen 1. dubna 1999.
Poskytuje paliativní léčbu, tedy odstraňuje obtíže vyplývající z choroby a a stará se o pacienty, jejichž základní onemocnění je nevyléčitelné. Také poskytuje komplexní lůžkovou léčbu chronických bolestivých stavů různého původu. Jeho cílem je zlepšovat nebo alespoň zachovat kvalitu života na nejvyšší možné úrovni. Důležité místo má zde také rehabilitace, která slouží nejen nemocným hospitalizovaným v zařízení, ale poskytuje také služby ambulantní. Je to nestátní církevní zdravotnické zařízení, jediné tohoto druhu na Moravě. Nemalý význam pro Rajhrad a okolní venkovské obce má Střední odborné učiliště rajhradské s zahradnickými učebními a studijními obory”.
Rajhrad ve spolupráci se třemi okolními obcemi (Holasice, Popovice a Rajhradic) připravuje mikroregion, který by měl rozšířit vzájemnou ekonomickou, ekologickou, kulturní a společenskou spolupráci. Městský úřad vydává pro své občany každé čtvrtletí zpravodaj, webové stránky www.rajhrad.cz nabízejí další informace.