Z jednání schůze vlády České republiky dne 13. října 2010
Jedním z hlavních bodů, kterými se vláda na své schůzi zabývala byl Návrh opatření ke snížení dopadů podpory obnovitelných zdrojů do ceny elektřiny, který předložil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je zakotvena v zákoně o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Zákon je bez významných změn v platnosti pět let. Za tuto dobu došlo k výraznému nárůstu množství podporovaných zdrojů a současně došlo k výraznému poklesu investičních nákladů na jejich výstavbu. Oba faktory se nejvýrazněji uplatňují u solárních elektráren. Vlivem výrazného snížení investičních nákladů na výstavbu solárních elektráren a omezených pravomocí Energetického regulačního úřadu dostatečně regulovat podporu, vznikla v oblasti podpory a provozování solárních elektráren problematická situace.
Prvním krokem k narovnání situace, byla novela zákona č. 137/2010 Sb., která stanovila podmínku o minimální době návratnosti investice, za které je možné regulovat výši podpory o více než 5 % ročně. Vysoká podpora, její garantovaná délka a právo přednostního připojení způsobily velký zájem investorů o výstavbu solárních elektráren, který vyvrcholil tím, že začátkem roku 2010 objem vydaných kladných stanovisek několikanásobně překročil kapacitu, kterou je schopna česká elektrizační soustava pojmout. V reakci na situaci požádal začátkem února správce přenosové soustavy provozovatele distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení pro neregulovatelné obnovitelné zdroje. Avšak do zastavení připojování již distribuční společnosti vydaly kladná stanoviska na připojení 2 352 MW větrných a solárních elektráren. Protože již bylo vydáno kladné stanovisko, lze tyto projekty do konce tohoto roku stále realizovat.
Dalším problémem je, že zákon garantuje podporu i na vlastní spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento princip za současné situace může být výrazně zneužíván u výroben nepřipojených do elektrizační soustavy – takzvaných ostrovních systémů. Je vysoce pravděpodobné, že z důvodu nepřipojování výrobci zvolí tuto možnost a požádají o podporu na vlastní spotřebu elektřiny. Za situace, kdy je vysoký rozdíl mezi výkupní cenou a příspěvkem na výrobu, systém nemotivuje k efektivnímu využití vlastní spotřeby. To může být zneužito k čerpání příspěvku a neefektivnímu využívání či maření vyrobené energie.
Vzhledem k výše popsanému je stávající znění zákona stále výhodné pro investice do výstavby velkých solárních farem. Díky možnosti snadného dočasného odejmutí zemědělských nebo lesních pozemků z jejich půdního fondu mají investoři výhodné podmínky pro zástavbu velkých ploch a realizaci vysokých instalovaných výkonů, které musejí být podle zákona přednostně připojeny k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám. Enormní rozvoj nyní nejdražšího zdroje vyrábějícího elektřinu z obnovitelných zdrojů – fotovoltaických elektráren – se sebou přirozeně nese velký obem prostředků potřebných na vyplacení podpory výrobcům. Podle analýz provedených v měsíci září ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav, lze odhadovat instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na konci roku 2010 v úrovni 1 600 MW. Pro tuto horní hranici na konci roku 2010 by potřebná dotace všech obnovitelných zdrojů pro rok 2011 dosahovala 28,1 mld. Kč, z toho pouze fotovoltaiky budou čerpat cca 19 mld. Kč. V současném systému financování podpory, které je prováděno prostřednictvím ceny příspěvku na obnovitelné zdroje v cenách elektřiny, by došlo ke zvýšení cen elektřiny pro domácnosti o 12,7 % a pro průmyslové velkoodběratele o 18,4 %.
Východiskem z této kritické situace je návrh stanovit příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve snížené úrovni, která by tolik neohrožovala energeticky intenzivní průmysl a zbytek prostředků potřebných pro krytí podpory čerpat ze státního rozpočtu, kde lze řadou nových dílčích opatření v daňové oblasti docílit krytí této zvýšené dodatečné potřeby výdajů ze státního rozpočtu. Vláda proto schválila Návrh zákona, kterým by se měl v důsledku nastalé mimořádné situace opět měnit zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a který v sobě integruje jak již přijatou vládní novelu, tak doplňující novou část, která se zabývá problematikou financování podpory a zmírnění negativních dopadů podpory zejména na průmyslové velkoodběratele. Při celkové výši potřebné dotace pro rok 2011 ve výši 28,1 mld. Kč by stát dotací ze státního rozpočtu kryl cca 43 % této celkové sumy. Zbylá část by byla nadále kryta spotřebiteli elektřiny prostřednictvím ceny příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů. Poskytnutím dotace dojde ke snížení růstu cen elektřiny pro velké průmyslové odběratele pod 10 %, přibližně na úroveň 7,2 %.
Vláda současně uložila příslušným ministrům vypracovat opatření ke snížení dopadů podpory obnovitelných zdrojů do ceny elektřiny, zejména změnou zákona o daních z příjmu a zavedení srážkové daně na tržby za prodanou elektřinu z fotovoltaických elektráren, změnou sazby poplatků za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu a zapojením výnosu z prodeje emisních povolenek, včetně derogačních a tyto návrhy předložit vládě do 20. října 2010.
Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na schůzi vlády Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010, ze které mimo jiné vyplývá, že úroveň dluhu veřejných rozpočtů trvale narůstá, jeho výši ke konci roku 2010 odhadujeme na 1 411,7 mld. Kč - tedy 38,4 % HDP. V roce 2010 dochází k meziročnímu zpomalení dynamiky růstu dluhu veřejných rozpočtů o 4,5 %, meziročně bude činit 12,6 %. Dluh veřejných rozpočtů je generován především deficitem státního rozpočtu, a proto má státní dluh v jeho struktuře nejvyšší váhu. Státní dluh roste rychleji než celkový dluh, dynamika jeho růstu se očekává ve výši 13,5 %. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém zadlužení nejvíce podílejí územní samosprávné celky. Očekávaný dluh státních fondů bude i v roce 2010 relativně zanedbatelný, zadlužený zůstává Státní fond životního prostředí a Státní zemědělský intervenční fond. Zdravotní pojišťovny celkové zadlužení nijak citelně nezvyšují, jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením nejsou součástí dluhu. Z hlediska mezinárodního srovnání není úroveň celkového zadlužení České republiky zatím vysoká. Nebezpečím je ale jeho vysoká dynamika a také skutečnost, že jeho růst byl doposud značně zpomalován inkasem privatizačních příjmů. Jejich vliv je v současné době téměř zanedbatelný a dosažená výše deficitu má těsnější vliv na růst dluhu. Proto je jediným možným řešením zmírnění růstu deficitů veřejných rozpočtů, které jej generují, a ještě lépe pak trvalé dosahování přebytků primární bilance.
Vláda dále projednala Návrh poslanců Pavla Drobila, Pavola Lukši a Kristýny Kočí na vydání novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a souhlasila se záměrem navrhovatelů přispět ke zlepšení kvality ovzduší především v oblasti omezování emisí znečišťujících látek v ovzduší. V návrhu zákona je stanoveno, že vláda nařízením stanoví emisní stropy pro všechny stacionární zdroje nebo jejich skupiny na vymezených územích a pro případ překročení imisních limitů je navržené umožnit obcím, aby stanovily zóny s omezením provozu silničních motorových vozidel (nízkoemisní zóny). Za tímto účelem mají být zavedeny emisní plakety k označení silničních motorových vozidel podle jejich emisní třídy, aby bylo možné rozlišit více a méně ekologická silniční motorová vozidla; plakety by mělo vydávat Ministerstvo životního prostředí nebo jím pověřená osoba.
text -rr-