Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Sněmovna – interpelace o brdských obcích i o zemědělské půdě

Brdské obce s největší pravděpodobností ani letos nedostanou stamilionové dotace na svůj rozvoj, které jim slíbila Topolánkova vláda v době jednání o vybudování americké radarové základny. Naznačil to při své odpovědi na interpelaci poslance Václava Votavy ve Sněmovně současný premiér Petr Nečas s tím, že přednost má uhrazení škod po loňských a letošních záplavách. Nečas přiznal, že pomoc takzvaným brdským obcím byla programem, který tomuto regionu mohl pomoci z hlediska rozvoje jejich infrastruktury. Na tomto programu se v letech 2008 a 2009 velmi intenzivně pracovalo a v rozpočtovém roce 2009 bylo podle informací z Ministerstva financí připraveno postupné uvolňování finančních částek v řádech několika stovek miliónů až do více než jedné miliardy korun. To, že se nově příchozí vláda od května roku 2009 necítila vázána tímto politickým příslibem, samozřejmě byla věc, která nemohla být ovlivněna vládou, která jí předcházela. K tomu podle premiérových slov prostě došlo.
 
Nečas zároveň konstatoval, že v roce v roce 2009 došlo na střední a východní Moravě k poměrně razantnímu výskytu povodní, jejichž celkové škody byly v řádech miliard korun. V letošním roce byly dokonce tyto vlny povodní dvoje. Připomenul, že jenom výdaje státního rozpočtu na odstranění jarních povodní dosáhnou 3 miliard korun a odhad škod srpnových povodní jenom v Libereckém kraji přesahuje 8 miliard korun. To znamená, že již v roce 2009 byla dána přednost před financováním jakýchkoli jiných programů financování odstraňování povodňových škod. Stejně je tomu i v roce letošním, kde navíc tyto škody jsou dramaticky vyšší. Nečas také poznamenal, že vláda, která byla ve svých pozicích do 8. května roku 2009, by s vysokou pravděpodobností tento příslib, který mimochodem vůbec nesouvisel ve svých důsledcích s tím, zda bude nebo nebude uskutečněn projekt protiraketové obrany, splnila. 
 
Obce v Plzeňském a Středočeském kraji měly od Topolánkovy vlády slíbeno celkem 1,25 miliardy korun, z čehož 200 milionů korun bylo na spolufinancování a na projektové dokumentace. Do obcí přišlo ale jen 13,5 milionu korun, zejména na zpracování projektů. Dalších 35 milionů na zaplacení rozjetých akcí získaly obce podle svých zástupců až po interpelacích poslanců ČSSD. Janota přislíbil podle Votavy i uvolnění 200 milionů na spolufinancování projektů a projektové dokumentace. Zbývající miliarda korun měla být soustředěna v integrovaném programu pro brdské obce, využity v něm měly být i peníze EU.
 
V další interpelaci upozornil poslanec Jan Látka na skutečnost, že za poslední rok ubylo v České republice zhruba 19 hektarů zemědělské půdy denně, což je velice alarmující. Jedním z důvodů úbytku zemědělské půdy jsou zábory, a to především pro stavební účely. Jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Ročně tak zmizí pod betonem v průměru 50 kilometrů čtverečních úrodných polí a zelených luk. V České republice toto číslo denně představuje 14 hektarů, z čehož dle čísel z roku 2007 15 % představuje bytová výstavba, 23,7 % průmyslová výstavba a dalších 25,5 % zabrala těžba nerostů, 11,8 % doprava a sítě, 3,5 % vodní hospodářství a 4,9 % sport a rekreace. Tato čísla však ještě nezahrnují v současnosti tolik moderní plantáže fotovoltaických solárních elektráren. Zhruba pět hektarů denně pak mizí takzvanou přirozenou půdní erozí, větrem, splavením apod. Jan Látka se proto přimlouval za ta, aby vláda opět předložila připravenou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která v minulém období skončila v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení.
 
Předseda vlády s přednesenými argumenty vyslovil souhlas a zdůraznil, že novela by měla posílit v zákoně již obsažené nástroje, např. povinnosti vlastníků a nájemců zemědělské půdy, opatření k nápravě a také obsahovat sankce, a měla by zavést nové prvky, například registr informací o půdě, protierozní ochranu, ekonomické nástroje apod. Uvedl, že je nezbytné aktualizovat návrh této novely tak, aby byl v souladu s dalšími souvisejícími právními předpisy a zohlednil změny za poslední období. Musí se také znovu posoudit připravované úpravy ekonomických nástrojů ochrany půdy, to znamená především sazebníků, odvodů za zábor zemědělské půdy a chystají se razantnější kroky proti fotovoltaice v případě, že je stavěna na zemědělské půdě. 
 
Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství bude nezbytné nastavit parametry ochrany kvality půdy, protože se jedná také o ochranu zemědělské půdy proti erozi a kontaminaci, a to při vysokém průmyslovém a dopravním zatížení České republiky není úplnou samozřejmostí. Bude také nezbytné spolupracovat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí na souladu povinností, vyplývajících ze zákona o zemědělském půdním fondu, z nastavení takzvané správné zemědělské praxe, protože některé z typů typu eroze se dají velmi výrazným způsobem, především tam, kde to je blízko vodních toků, ale také v horských a podhorských oblastech, redukovat správným a vhodným způsobem hospodaření a naopak. Poté by měl být aktualizovaný návrh projednán v meziresortním připomínkovém řízení a v průběhu prvního pololetí příštího roku předložený ke schválení vládě. Fakticky by novela mohla platit od ledna 2012.
 
text -zam-

vytisknout  e-mailem