Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Služební poměr

Náležitosti služebního poměru 

  • Vznik služebního poměru (§ 31)
  • Služební slib (§ 32)
  • Změny služebního poměru (Část druhá, Hlava IV)
  • Skončení služebního poměru (Část druhá, Hlava V)
  • Osobní spis (§ 153)
  • Stížnost státního zaměstnance (§ 157, § 158)
  • Odvolání proti rozhodnutí ve věcech služby (§ 168, § 169)

Vznik služebního poměru (§ 31)

Vznik služebního poměru

Na obsazení volného služebního místa se koná výběrové řízení (viz výběrová řízení). Pokud je v něm osoba vybrána jako nejvhodnější z žadatelů, služební orgán rozhodne o jejím přijetí do služebního poměru a spolu s rozhodnutím o přijetí rozhodne také o zařazení státního zaměstnance na služební místo nebo o jmenování státního zaměstnance na služební místo představeného.

Služební poměr vzniká dnem, který je uveden v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. V den nástupu do služby státní zaměstnanec skládá služební slib.

Služební poměr je zpravidla vykonáván jako poměr na dobu neurčitou. Na dobu určitou jsou do služebního poměru přijímány osoby v případě, že doposud úspěšně nevykonaly úřednickou zkoušku, nebo v případě, že je třeba nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance. Činnosti v oborech služby smí zaměstnanec, který dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, vykonávat jen pod odborným dohledem představeného nebo jiného jím určeného státního zaměstnance.
 

Služební slib (§ 32)

Služební slib

V den nástupu do služby je státní zaměstnanec povinen vykonat před služebním orgánem služební slib. Je vykonán, jestliže po přečtení slibu prohlásí státní zaměstnanec „Tak slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení služebního slibu.

Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
 

Změny služebního poměru (Část druhá, Hlava IV)

Změny služebního poměru

Změnou služebního poměru je

a) vyslání na služební cestu,

b) přeložení,

c) zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby,

d) zařazení na jiné služební místo,

e) změna doby trvání služebního poměru,

f) jmenování na služební místo představeného,

g) odvolání ze služebního místa představeného,

h) převedení na jiné služební místo,

i) zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

j) zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené,

k) zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,

l) zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,

m) zastupování,

n) vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,

o) zkrácení služební doby,

p) přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže
 

Skončení služebního poměru (Část druhá, Hlava V)

Skončení služebního poměru

Skončení služebního poměru může nastat v těchto případech:

a) uplynutím doby, pokud jde o služební poměr na dobu určitou

b) smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého

c) rozhodnutím služebního orgánu

d) na základě žádosti státního zaměstnance

e) ze zákona


Po skončení služebního poměru je státnímu zaměstnanci služebním orgánem vydán služební posudek a potvrzení o službě.
 

Osobní spis (§ 153)

Osobní spis

O služebním poměru státního zaměstnance se vede osobní spis, který obsahuje písemnosti nezbytné pro služební poměr a služební hodnocení státního zaměstnance.

Státní zaměstnanec a bývalý státní zaměstnanec mají právo do svého osobního spisu nahlížet, činit si z něj výpisy a na náklady služebního orgánu z něho požadovat opisy listin. Do osobního spisu státního zaměstnance mají dále právo nahlížet služební orgán, představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni, Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba.
 

Stížnost státního zaměstnance (§ 157, § 158)

Stížnost státního zaměstnance

Státní zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu (viz služební poměr). Tuto stížnost vyřizuje představený, který je státnímu zaměstnanci bezprostředně nadřízen nebo služební orgán. Stížnost nevyřizuje nikdy ten představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje, v těchto případech stížnost vyřizuje jim nadřízený služební orgán. Stížnost státního zaměstnance musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů od jejího podání.

Státní zaměstnanec je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti odborovou organizaci, příp. radu státních zaměstnanců nebo zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
 

Odvolání proti rozhodnutí ve věcech služby (§ 168, § 169)

Odvolání proti rozhodnutí ve věcech služby

Odvolání ve správním řízení může státní zaměstnanec podat proti těmto rozhodnutím:

a) rozhodnutí o přijetí do služebního poměru,
 
b) rozhodnutí o zařazení na služební místo,
 
c) rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného,
 
d) rozhodnutí o odměňování,
 
e) rozhodnutí o změně služebního poměru,
 
f) rozhodnutí o kárné odpovědnosti,
 
g) rozhodnutí o skončení služebního poměru,
 
h) rozhodnutí o odbytném,
 
i) rozhodnutí o odchodném,
 
j) rozhodnutí o jmenování a odvolání členem

1. zkušební komise,
2. kárné komise,
3. výběrové komise,

k) rozhodnutí o povolení

1. kratší služební doby,
2. volna k individuálním studijním účelům,
3. zvýšení vzdělání státního zaměstnance na náklady služebního úřadu včetně volna k němu a zastavení poskytování tohoto volna,
4. výkonu jiné výdělečné činnosti než služby,
 

l) rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 110 zákona o státní službě (náhrada nákladů za zvýšení vzdělání, náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt),

m) zastavení poskytování úlev ve službě podle § 111 zákona o státní službě.
 


Odvolacím orgánem, ke kterému se odvolání proti těmto rozhodnutím podává, je:


a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně, zřízená u Ministerstva vnitra

b) v ostatních věcech služby nadřízený služební orgán, kterým je:

1. náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl náměstek pro státní službu

2. vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu

3. státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu


Pokud se státní zaměstnanec odvolá proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i služební hodnocení obsahující závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovující výsledky.
 

vytisknout  e-mailem