Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Kárná odpovědnost

Kárná opatření a řízení 

  • Kárná odpovědnost
  • Kárné opatření
  • Kárné řízení

Kárná odpovědnost

Kárná odpovědnost

Všichni státní zaměstnanci jsou povinni dodržovat při výkonu služby služební kázeň. Služební kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance, které mu vyplývají z právních předpisů, ze služebních předpisů a z příkazů.

Pokud státní zaměstnanec služební kázeň vlastní vinou poruší, je odpovědný za kárné provinění, za které je mu možné uložit kárné opatření. V případě, že jde u státního zaměstnance pouze o drobné nedostatky ve službě, je možné je vyřídit tak, že mu je představený nebo služební orgán ústně nebo písemně vytkne (písemná výtka je založena do osobního spisu státního zaměstnance, po 1 roce se z něj vyřadí). Od kárného opatření je také možno upustit, a to pokud k nápravě státního zaměstnance postačí samotné projednání kárného provinění.

  

Kárné opatření

Kárné opatření

Kárným opatřením je:

  1. písemná důtka,

  2. snížení platu až o 15% na dobu až 3 kalendářních měsíců,

  3. odvolání ze služebního místa představeného,

  4. propuštění ze služebního poměru.
     

Kárné opatření uloží státnímu zaměstnanci kárná komise, která při rozhodování zohledňuje např. závažnost kárného provinění, význam a rozsah následků kárného provinění, okolnosti, za nichž bylo spácháno nebo dosavadní přístup státního zaměstnance k dodržování služební kázně. Pokud jde o nejzávažnější kárná opatření – odvolání ze služebního místa představeného a propuštění ze služebního poměru – může je kárná komise uložit pouze tehdy, pokud státní zaměstnanec porušoval služební kázeň dlouhodobě a způsobil svým jednáním zvlášť závažný následek nebo jednal ze zavrženíhodných pohnutek. Kárné opatření je uloženo rozhodnutím o uložení kárného opatření, které se zakládá do osobního spisu státního zaměstnance. Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat ke kárné komisi druhého stupně (viz kapitola služební poměr).

  

Kárné řízení

Kárné řízení probíhá u kárných komisí prvního a druhého stupně. Kárné komise prvního stupně se zřizují ve služebním úřadu, jestliže v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Pokud ve služebním úřadě vykonává službu menší počet státních zaměstnanců, je příslušná kárná komise zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Kárná komise druhého stupně se zřizuje v Ministerstvu vnitra.

Kárné řízení je zahájeno z moci úřední kárnou komisí, a to na základě podnětu služebního orgánu, příp. služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu,  nejvyššího státního tajemníka nebo představeného. Kárné řízení může být zastaveno např. v případě, že státní zaměstnanec přestal být státním zaměstnancem, odpovědnost za kárné provinění zanikla (nejčastěji proto, že kárné řízení nebylo zahájeno do 1 roku od spáchání kárného provinění) nebo již byl státní zaměstnanec za týž skutek potrestán rozhodnutím soudu nebo správního orgánu. Po uplynutí určité doby, stanovené v zákoně (§ 97), se na státního zaměstnance hledí, jako by nebyl za kárné provinění postižen, tedy je možné jej tzv. zahladit. Po tomto zahlazení přestávají být rozhodnutí o uložení kárného provinění součástí osobního spisu státního zaměstnance (kromě případu, kdy bylo státnímu zaměstnanci uloženo propuštění ze služebního poměru).

  

vytisknout  e-mailem