Teritoriální rozložení trestné činnosti zůstává ve srovnání s předchozími lety nezměněné, oblastmi s nejvyšším počtem zjištěných trestných činů jsou hl.m. Praha, Severomoravský a Jihomoravský kraj. Po přepočtu na 10 tis. obyvatel zůstává na 1. místě hl.m. Praha, s polovičním odstupem následuje Středočeský a Severočeský kraj - lze tedy říci, že právě v těchto regionech jsou obyvatelé nejvíce vystaveni kriminalitě. Kromě hl.m. Prahy pokračoval růst trestné činnosti i v kraji Středočeském a Jihomoravském, méně pak v kraji Jihočeském, Západočeském. V ostatních regionech počet zjištěných trestných činů stagnuje a ve Východočeském kraji dlouhodobě klesá. Po přepočtu na 10 tis. obyvatel je v zjištěné trestné činnosti na posledním místě právě kraj Východočeský, po něm následují kraje Jihomoravský a Jihočeský.
Vysoce závažným problémem je hodnota zjištěných škod. Celkové zjištěné škody v rámci ČR poklesly, vývoj je však odlišný v jednotlivých krajích. Nejvyšší škody jsou v Praze, Jihomoravském a Východočeském kraji, kde také stále rostou. Jejich celkovou výši podstatně ovlivňují krádeže motorových vozidel a hospodářská kriminalita (v hl.m. Praze se na celkových škodách podílí krádeže motorových vozidel 21% a hospodářská kriminalita 52%).
Na struktuře pachatelů se recidivisté podíleli nejvíce v Severomoravském (33,4%) a Severočeském (31,7%) kraji, kde jejich počet zároveň výrazně vzrostl (+6,3%). Stále se zaměřují na sériově páchanou majetkovou kriminalitu (krádeže vloupáním do chat a bytů, majetkové podvody); podstatně vzrostl ale i jejich podíl na hospodářské kriminalitě.
Problémy spojené s nelegální, ale i legální migrací jsou stálou zátěží pro většinu krajských správ. Cizinci páchají trestnou činnost nejvíce na území hl.m. Prahy (10,8%; v r. 1996 to bylo 11,4%), kde se podílejí na kriminální činnosti téměř dvakrát více než v ostatních regionech ČR. Podle Správy Středočeského kraje, ale i řady dalších krajů, dochází stále k nárůstu neoprávněných pobytů a nelegálního zaměstnávání cizinců, který je způsoben přílivem stavebních dělníků z východní Evropy. Tyto osoby se policii velice těžko rozpracovávají vzhledem k jejich pohybu a neevidovanosti. Správa Středočeského kraje upozorňuje, že nelegální migrace je zjevně destabilizujícím prvkem politického systému. Současné právní normy a nedostatečné pravomoci policie k řešení situace umožňují pobyt těm cizincům, z nichž se rekrutují skupiny pachatelů trestné činnosti a organizovaného zločinu.
Činnost extremistických skupin se v krajích výrazně nezměnila, většina správ hodnotí situaci jako stabilizovanou. Správa Severočeského kraje získala informace o jistém rozkolu mezi přívrženci skinheads, příznivě se projevuje i fakt, že mnoho nejaktivnějších příznivců hnutí vykonává v současné době základní vojenskou službu. Severočeský kraj a hl.m. Praha upozorňují na agresivitu radikálních skupin fotbalových fanoušků “Football hooligans” (např. v Teplicích je v operativní pozornosti cca 50 osob). Dochází k projevům rasové a národnostní nesnášenlivosti, i k útokům na pořadatele a policisty. Situace, která je zaznamenána v dílčích obměnách ve všech městech, kde se hraje 1. a 2. liga ČMFL, vytváří podstatnou zátěž pro policii, jež musí včas reagovat a posilovat přímý výkon služby.
Vývoj počtu stíhaných a vyšetřovaných dětí (do 15 let) byl z hlediska teritoriálního poměrně různorodý, zatímco počet mladistvých (15-18 let) pachatelů se na celém území snižuje. Nejvyšší počet dětských i mladistvých pachatelů trestné činnosti je trvale charakteristický pro Severomoravský kraj. V tomto kraji také nejvýrazněji roste počet pachatelů dětí. V některých regionech se počty pachatelů - dětí a mladistvých již téměř vyrovnávají, např. v Severomoravském kraji bylo vyšetřováno a stíháno 2.109 dětí a 2.386 mladistvých, v Severočeském kraji dokonce počet dětí (1.850) převyšuje počet mladistvých (1.821). Podíl dětí na objasněných krádežích věcí z automobilů činil ve městě Ostrava 86%. Kriminalita mládeže přitom vykazuje v celé řadě této trestné činnosti prvky organizovaného jednání. Neméně závažná je rovněž účast mládeže na organizované trestné činnosti v oblasti drog (např. v Severomoravském kraji se děti podílely na šíření toxikomanie 50%, děti a mladiství celkem 78%).
Majetková kriminalita i nadále nejvíce stoupá v hl. m. Praze (+2.994 tr.č.) a Středočeském kraji (+2.921 tr.č.). V Praze i Středočeském kraji pokračuje zvyšování krádeží prostých (motorových vozidel dvoustopých - v Praze o 8,5%, Střč kraji o 7,5% a věcí z automobilů - v Praze o12,9% a Střč kraji o 18,6%), ve Středočeském kraji pak navíc vzrostly i krádeže vloupáním (+9,7%) - oproti celorepublikovému vývoji, kde dochází k jejich snížení. Krádeže vloupáním do bytů vzrostly ve Středočeském kraji nejmarkantněji v rámci ČR (+14,7%). Krádeže vloupáním do rekreačních objektů stouply nejvíce v Praze (+16,1%) a Východočeském kraji (+8,4%).
Stále se prohlubuje problém krádeží motorových vozidel, které již mají vysoce kvalifikovaný a organizovaný charakter a podílejí se na nich cizinci ve spojení s občany ČR. V hodnoceném období stoupl jejich počet ve všech krajích s výjimkou Východočeského. Krajské správy shodně uvádějí tuto trestnou činnost spolu s krádežemi věcí z aut (které rostou i ve Východočeském kraji) za jednu z nejproblematičtějších. Zvyšuje se kvalita předělávaných kradených vozidel a vozidla se obtížněji identifikují. Závažným problémem je vracení odcizených vozidel za tzv. výpalné. Poškození tuto skutečnost často neoznamují z obavy ze msty pachatelů. Tento závažný trestný čin není podle správ krajů dostatečně legislativně ošetřen. Zvyšuje se také počet podvodů s vozidly leasingových společností a podvodů v souvislosti s oznámením odcizení vozidla, ke kterému nedošlo.
Krajské správy se snaží řešit kritickou situaci v oblasti krádeží automobilů a věcí z nich řadou bezpečnostních akcí a opatření.
V oblasti kulturních památek zůstávají problémem krádeže vloupáním do církevních památek, při kterých výrazně rostou způsobené škody. Správa Jihomoravského kraje upozorňuje na nový typ trestné činnosti, při kterém se pachatelé zaměřují na nenahraditelné kulturní hodnoty, např. rukopisy, prvotisky, staré tisky a další archiválie. Rozsáhlá trestná činnost byla zjištěna v Moravském zemském archivu a v knihovně Augustiniánského kláštera v Brně. Při těchto šetřeních spolupracují policisté prostřednictvím Interpolu s řadou evropských zemí.
Hospodářská kriminalita se i nadále vyznačuje přesunem od jednodušších forem k závažným, které jsou podstatně obtížněji zjistitelné a prokazatelné. Velký nárůst hospodářské trestné činnosti se týkal všech krajů, vyjma Severomoravského (-11,9%), nejvyšší byl zjištěn v Jihomoravském kraji (+42,4%), hl. m. Praze (+40,6%) a Severočeském kraji (+40,4%). Většina krajských správ upozorňuje na růst trestných činů spojených zejména se složitými formami daňových deliktů. Ve všech krajích stouply zpronevěry, nejvíce v Jihočeském kraji (+96,1%).
Násilná kriminalita celkově spíše stagnovala, kromě Středočeského kraje (+7,1%) a hl. m. Prahy (+5,9%), kde došlo k jejímu největšímu nárůstu v absolutních hodnotách. Krajské správy upozorňují na zvyšující se agresivitu pachatelů násilné trestné činnosti a četnější používání zbraně na zdůraznění útoku. Násilná kriminalita se častěji prolíná s majetkovou (např. loupeže, krádeže a vydírání). V této oblasti se začíná projevovat i kriminalita cizinců (např. v Praze a Severočeském kraji se cizinci podíleli 19% na objasněných vraždách); cizinci jsou ale také častěji oběťmi (v Praze bylo z 57 obětí 16 cizinců - 2 z Ruska a 5 z Ukrajiny). Závažným problémem je vysoký podíl recidivistů na vraždách (ve většině krajů se pohybuje kolem 40%).
Problematika prostituce zůstává i nadále lokálním problémem hraničních přechodů a turistických center, z rozborů krajských správ nevyplynuly výraznější odchylky v jejím vývoji. Podle údajů Správy Severočeského kraje dochází ke změně skupin zabývajících se prostitucí v oblasti trasy E-55, kde skupiny Ukrajinců, Bulharů, Jugoslávců a Rusů pozvolna vytlačují romskou populaci, kteří zde prostituci iniciovali v předchozích letech. Výsledkem přijetí dalších opatření bylo podstatné snížení pouliční prostituce, ovšem zároveň její přemístění do různých “podniků” ve stejných lokalitách.
Ve všech krajích byly uspořádány cílené bezpečnostní a preventivní akce a řada meziokresních a mezikrajských dopravně bezpečnostních akcí (např. v Jihomoravském kraji proběhlo celkem 768 akcí a opatření) celorepublikových, krajských, okresních i místních. Osvědčuje se zřizování speciálních skupin v lokalitách se zvýšenou trestnou činností.
Cílené soustřeďování sil a prostředků policie mělo vliv na předcházení případům závažného nebo hromadného narušení veřejného pořádku. Ve všech regionech jsou podchycovány termíny srazů extremistických skupin a před jejich uskutečněním kontrolovány přepravující se osoby na nádražích apod., čímž je odstraněna anonymita a klesá jejich agresivita.
Většina krajských správ považuje za nezbytně nutné zpřísnění režimu pro povolování pobytu cizinců a uzákonit povinnou spolupráci všech regionálních orgánů státní správy s ohledem na omezení migrace cizinců a jejich nedovoleného zaměstnávání v ČR
Některé kraje jsou zatíženy problémy, které pro ně svoji závažností přestavují bezpečnostní riziko. Pro Správu Severomoravského kraje jsou to výhružné telefonáty o uložení nástražných výbušných systémů - šíření poplašné správy, a to jak pro svoji závažnou podstatu, tak pro markantnost růstu případů a obtížnou objasnitelnost. V roce 1997 evidoval Severomoravský kraj 249 případů, představujících nárůst o 22 případů. Úkoly policie po přijetí každého oznámení představují velkou zátěž pro příslušné policejní útvary. Pro Správu hl. m. Prahy představují bezpečnostní riziko krádeže finančních hotovostí z motorových vozidel klientům peněžních ústavů (ve sledovaném období došlo ke 41 případům se škodou cca 15 mil. Kč) a dále profesionální padělky platebních a kreditních karet.