Státní správa
na území ČR v roce 1997

5.1.4. Rasové konflikty

Vývoj v r. 1997 potvrdil, že se zvyšuje počet rasově motivovaných trestných činů.9 Tento jev doprovázela vzrůstající agresivita a brutalita projevující se především při útocích vedených proti zdraví či dokonce proti životu napadených osob. Společenská nebezpečnost tohoto jednání je znásobena projevujícím se stále větším pohrdáním jak obecně lidskými hodnotami, tak i autoritou státních orgánů. Negativním trendem bylo průběžné snižování věku jedinců páchajících tuto trestnou činnost a skutečnost, že stále častěji jde o osoby mladistvé, případně nezletilé, u nichž nebyla zaznamenána jakákoli předešlá trestní minulost či aktivity v rámci hnutí nebo skupiny s extremistickým zaměřením. Z pohledu Policie České republiky je doprovodným, spolupůsobícím negativem i lhostejnost, někdy až sympatie části veřejnosti k projevům extremismu, a to do momentu, než se takový projev dotkne konkrétního jedince či člena vlastní rodiny. Trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem byly zaznamenány s různou intenzitou ve všech krajích ČR. Doprovodným symptonem této situace byl v r. 1997 stoupající pocit ohrožení příslušníků romského etnika, který vedl u řady z nich k rozhodnutí vycestovat ze země a požádat v zahraničí o statut uprchlíka z důvodů rasové diskriminace. Obdobný pocit ohrožení byl zaznamenán i u zahraničních studentů pobývajících na území ČR. Přes tyto uvedené skutečnosti nenabyly projevy extremismu, včetně rasově motivovaných útoků, nikde na území České republiky masových rozměrů, nevedly k destabilizaci bezpečnostní situace v některém z krajů či ve státě jako celku a neohrozily demokratické základy státu.

V r. 1997 bylo na území České republiky evidováno kriminalistickými statistikami 159 extremisticky motivovaných trestných činů (t.j. 0,04% z celkového počtu zjištěných trestných činů), za jejichž spáchání bylo stíháno 229 osob. Ve srovnání s r.1996 došlo v r.1997 k nárůstu trestných činů s extremistickým podtextem (+28). Zvýšil se rovněž počet stíhaných osob (+77). Tento nárůst byl registrován ve všech krajích, s výjimkou kraje Jihočeského (-2) a  Severomoravského (-17).

Pro trestné činy s rasovým podtextem bylo pravomocně odsouzeno 130 osob (+ 42 ), z toho 28 pro trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci (§196 tr. zák.), 19 osob za trestný čin ublížení na zdraví (§ 221 tr. zák.) a 83 za ostatní trestné činy.

Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v Jihomoravském kraji (34), v Praze (29) a kraji Severomoravském (20); nejméně v kraji Jihočeském.

Specifikem Jihomoravského kraje byly četné střety anarchistů se skinheady v okresu Blansko provokované zpravidla anarchisty. Hlavní rizika jsou v tomto kraji spatřována v možném nárůstu střetů skinheadů s příslušníky romského etnika, odporu skinheadů k výstavbě mešity v Brně a konečně v možnosti rozšíření počtu příznivců různých extremistických hnutí z řad mládeže v okresech, kde existuje vysoké procento nezaměstnanosti. V hl. městě Praze byla v druhém pololetí r. 1997 zaznamenána zvýšená aktivita zejména příznivců a příslušníků hnutí skinheads, které se značně radikalizovalo. Vzrostl počet rasově motivovaných trestných činů, jejichž cílem byli v řadě případů cizinci tmavé barvy pleti. Ve srovnání s r. 1996 se rovněž zvýšil počet případů loupeží, jejichž hlavním motivem bylo napadení osoby z protilehlého pólu názorového spektra. Jednalo se především o loupeže spáchané příznivci hnutí skinheads na příznivcích anarchie, punk, případně na tzv. “skejťácích”. Podle vyjádření Policie ČR lze v Praze očekávat nárůst organizovanosti extremistů a páchání závažné trestné činnosti jak ve skryté, tak otevřené formě. Hrozí nebezpečí přechodu některých skupin a jednotlivců k terorismu vzhledem k  jejich lehké zmanipulovatelnosti ve vztahu k lobbistickým cílům. V Severomoravském kraji došlo, ve srovnání s r. 1996, ve všech ukazatelích k značnému poklesu sledované trestné činnosti. Na jeho teritoriu byla i nadále registrována názorová roztříštěnost a nejednotnost extremistických skupin. Přestože byl v  Jihočeském kraji registrován nejnižší počet trestných činů s rasovým či jiným extremistickým motivem, došlo zde v r. 1997 k závažnému jevu - uvedené trestné činnosti s rasovým motivem se dopustilo 14 pachatelů z řad mládeže, z toho 5 dětí, což představuje více než polovinu celkového počtu pachatelů této trestné činnosti.

Stejně jako v r. 1996, tak i v r. 1997 se závažnějšího narušování veřejného pořádku dopouštěli především příznivci a příslušníci hnutí skinheads. Ti byli rovněž výlučnými pachateli brutálních rasově motivovaných trestných činů spáchaných na území ČR. Oběťmi útoků skinheadů byli především příslušníci romského etnika, dále cizinci (včetně zahraničních studentů) jiné než bílé barvy pleti.

Ve srovnání s r. 1996 se zvýšil počet napadených cizinců ze 14 na 25. Nejvíce cizinců bylo napadeno v hl. městě Praze (11 případů) a v Jihomoravském kraji (9 případů). V Praze došlo k napadení a usmrcení zahraničního studenta.

Dále docházelo k vzájemným potyčkám mezi příznivci hnutí skinheads a anarchie či jiných ideologicky odlišných skupin. Největší počet těchto konfliktů byl zaznamenán v Praze (8) a v Jihomoravském kraji (17).

Nejvíce byly páchány trestné činy výtržnictví, ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, porušování domovní svobody, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, hanobení národa, rasy a přesvědčení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů.

Příznivci hnutí skinheads v mnohem větší míře než v předcházejících letech pořádali v r. 1997 koncerty a setkání skinheadských kapel. Koncerty a srazy příznivců hnutí skinheads byly, stejně jako v r. 1996, zaregistrovány na různých místech ČR. Výjimkou bylo hl. město Praha, na jehož území tyto aktivity neprobíhají. Na některých těchto akcích byla potvrzena zahraniční účast. Při pořádaných srazech, koncertech a demonstracích docházelo k rasistickým a fašistickým projevům. Prokázání této trestné činnosti je však velmi složité a komplikované.

V r. 1997 byl příznačný pro Prahu větší počet aktivit příznivců hnutí anarchie (demonstrace, pochody a jeden koncert). Markantní zvýšení počtů akcí pořádaných příznivci hnutí skinheads bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji - 10 (v r. 1996 - 3).

Podrobněji, včetně souboru přijatých i navrhovaných opatření příslušných resortů,10 je celá problematika trestné činnosti s rasovým či jiným extremistickým podtextem popsána a analyzována v materiálu “Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin”. Materiál vláda vzala na vědomí usnesením č. 192 ze dne 19. března 1998.11