Po snížení počtu trestně stíhaných policistů i zjištěných trestných činů v letech 1994 - 95 a opětovném vysokému nárůstu v roce 1996 došlo v roce 1997 ke snížení, dokonce na nejnižší hodnoty za posledních šest let. V roce 1997 bylo trestně stíháno 245 (-19,7 %, - 60) policistů pro 287 (- 23,3 %, -87) trestných činů. Z hlediska celkového počtu policistů připadalo v roce 1997 na 1.000 policistů 6,4 trestných činů (8,5 v r. 1996) a 5,4 zjištěných pachatelů (6,9 v r.1996). Vyšetřování bylo ukončeno ve 178 případech, z toho bylo 154 návrhů na podání obžaloby (§ 166 tr. řádu).
Stabilní zůstal poměr policistů-pachatelů v praporčických (155 pachatelů) a důstojnických (90 pachatelů) hodnostech (tedy v poměru 63,3:36,7. V roce 1996 to bylo 66,6:33,4). Věková struktura stíhaných policistů zůstává stejná. Největší podíl měli policisté do 30 let, kterých bylo stíháno 117 (-22 %, -33). S touto charakteristikou souvisí i hledisko délky služby u Policie ČR. Nejvíce trestných činů spáchali policisté s praxí kratší než 5 let (130 tr.č., -31,9 %, -61 tr.č.). Také poměr trestných činů spáchaných ve službě a mimo službu byl přibližně vyrovnaný (141:146). Stále největší počet policistů - pachatelů pracuje u služby pořádkové policie (112, -32), snížil se počet policistů - pachatelů služby dopravní policie (36, -26).
Ve struktuře trestných činů došlo k výraznému snížení počtu trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele (-38,6 %, -54 tr.č.), který se počtem 86 tr.č. dostal na úroveň roku 1995. K nejvyššímu zvýšení došlo v počtu trestných činů podvodu, kterých bylo spácháno 36 (+44 %, + 11 tr. č.).
Na celkovém počtu zjištěných pachatelů - policistů mají dominantní zastoupení kraj Severomoravský (69), hl.m.Praha (47) a kraj Severočeský (43), kde však došlo k výraznému snížení (-21). V Jihočeském kraji je zajímavé srovnání poměru pachatelů v praporčických a důstojnických hodnostech(20:80; celkem je tento poměr 63,3:36,7).
V roce 1997 bylo zaevidováno 7.273 (-33,9 %, -3.730) podání, z toho 7.132 stížností, na činnost Policie ČR. Podíl oprávněných stížností na celkovém počtu prošetřovaných stížností (tzn. vyhodnocených jako oprávněné nebo neoprávněné) se snížil z 21,7 % na 20,6 %. Nejčastějšími příčinami oprávněných stížností zůstávají nedostatky v postupu v trestním a přestupkovém řízení (381), v nevhodném jednání a chování (137). K vysoké oprávněnosti stížností dochází dlouhodobě u personálních, platových a bytových záležitostí (40,0 %) a nepřijetí oznámení dle trestního řádu (24,9 %).
Většina stížností směřuje, tak jako v minulých letech, na policisty služby pořádkové policie (498), jejich oprávněnost činí 19,9 %. Nejvyšší podíl oprávněných stížností je u útvarů personálních a školských (33,3 %) a týlových (31,3 %). Nejčastější příčinou je nedbalost a nekázeň (43,8 %) a nesprávný výklad právních a služebních norem (25,5 %). Z vyvozených důsledků byla nejčastější výtka (36,4 %).
Na rozdíl od trestné činnosti policistů, kde převažují pachatelé v praporčických hodnostech, směřují oprávněné stížnosti více na policisty-důstojníky. Také z hlediska věku a délky služby u policie je četnost oprávněných stížností vyrovnanější než u trestné činnosti.
Nejvíce prošetřovaných stížností směřovalo proti policistům zařazeným u PČR správy hl.m. Prahy (1.118, z toho 313 oprávněných), Severočeského (830, 201 oprávněných) a Severomoravského (603, 114 oprávněných) kraje.
Vojenská policie šetřila v roce 1997 celkem 6.174 (-12,0 %) případů pro podezření ze spáchání trestné činnosti, což znamená pokles poprvé od roku 1993. Šetření bylo vedeno proti 233 (-20,0 %) vojákům z povolání a v další službě, z toho více než 50 % vojáků bylo šetřeno pro podezření ze spáchání trestných činů vojenských. Nejčastěji se trestné činnosti dopouštěli, stejně jako v předchozím období, praporčíci ve věku do 35 let (52 %).
Z trestných činů vojenských šetřila Vojenská policie 2.402 (-5,0 %) trestných činů svémocného odloučení a zběhnutí. Mezi pachateli bylo, mimo vojáků v základní službě, také 37 vojáků z povolání. Nejčastějším motivem byla nízká úroveň právního vědomí a řešení osobních a rodinných problémů. Snížení téměř o 25 % bylo zaznamenáno u případů tzv. šikanování, kterých bylo šetřeno 263. Pachateli byli ve více jak 98 % vojáci v základní službě. Pro podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s drogovou problematikou bylo šetřeno celkem 104 osob (+6).
Krádeží a ztrát munice a případů nedovoleného ozbrojování šetřila Vojenská policie 18 případů. Krádeží se dopouštějí převážně dozorčí a strážní, kteří byli pověřeni tento materiál střežit.4
Na základě šetření inspekčních orgánů celní správy vzniklo v roce 1997 podezření z páchání trestné činnosti související s výkonem služby celníků v 42 (-14 případů) případech, které byly předány orgánům činným v trestním řízení. Jednalo se zejména o trestné činy zneužití pravomoci veřejného činitele (§ 158) a přijímání úplatků (§ 160). Celkem v 54 případech byl využit postup podle zákona o služebním poměru v souvislosti s novelou celního zákona (zák.č. 113/1997 Sb., a v souladu se zákoníkem práce).
V roce 1997 bylo prošetřováno pro podezření ze spáchané trestné činnosti při výkonu služby i mimo službu celkem 318 (+14) příslušníků Vězeňské služby. Šetření probíhá u 24 (-12) příslušníků, podle ustanovení §159 odst. 1 tr.řádu byla věc odložena u 207 (-44) a odevzdána ke kázeňskému projednání u 51 (-27) příslušníků. Trestní řízení bylo zahájeno se 7 občanskými pracovníky Vězeňské služby, z toho u 2 (-1) byla věc odložena a 2 (-1) bylo sděleno obvinění.