Z pohledu skladby zneužívaných drog, růstu konzumentů, způsobu pouliční distribuce a pouličních distributorů nedošlo ve sledovaném období k výrazným změnám. Ke změnám dochází ve způsobu dopravy omamných a psychotropních látek (OPL) a zdrojů efedrinu k výrobě pervitinu. Organizátoři nepřicházejí do styku se zásilkou, pro její přepravu najímají v ČR kurýry nebo firmy. ČR se stala centrem působení zejména organizovaných skupin kosovských Albánců a Nigerijců. Roste zapojení občanů ČR do nelegálního obchodu heroinem, kde dominantní skupinou organizátorů jsou kosovští Albánci. Nabídka heroinu, k jehož přepravě se nově využívají mezinárodní doručovací služby nebo poštovní zásilky, převyšuje poptávku. Tento trend je registrovaný i v dalších evropských zemích. Bílý heroin zůstává doménou nigerijských organizátorů. Kokain zůstává i nadále na okraji zájmu konzumentů. I zde došlo ke změně distribuce s využitím listovních zásilek. Do pašování hašiše a marihuany jsou zapojováni především Nigerijci. Nejvyhledávanější drogou je stále pervitin, který se zásadně vaří z efedrinu. Oproti roku 1996, kdy bylo na nelegálním trhu možné získat efedrin i v relativně velkém množství, rok 1997 znamená jeho praktickou nedostupnost na černém trhu. V pozadí obchodu drogou cannabis jsou pravděpodobně Nigerijci, jako kurýři často občané ČR. Kurýry amfetaminu jsou relativně často občané ČR, roste počet zásilek zajištěných v severských zemích, u kterých je usuzováno na český původ. Poznatky o výrobě extáze ve velkém na území ČR nejsou, je však podezření na organizovaný dovoz na naše území. V oblasti prekurzorů problémem zůstává neexistence zákona, který by umožňoval postihovat osoby nelegálně zacházející s prekurzory.
Česká republika byla, podle poznatků ÚOOZ, vybrána organizátory mezinárodního obchodu s OPL za tzv. “bezpečnou zemi”, a to zejména pro příliš liberální podmínky pro uznání legálního pobytu na našem území, jednoduchost zakládání krycích firem s relativně nízkými náklady pro jejich provozování, nízké tresty ukládané za drogové delikty i vysokou pravděpodobnost uchránění majetku získaného z drogových obchodů před propadnutím (podle ÚOOZ není znám případ, kdy bylo soudem vysloveno propadnutí majetku odsouzeného dealera). Na základě analýzy realizovaných případů lze, podle ÚOOZ, předvídat zejména další růst počtu narkomanů závislých na heroinu, vznik podniků určených pouze na distribuci heroinu, násilná řešení sporů o teritoria a sféry vlivu, narůstání snah o infiltraci státní správy, budování a provozování velkých laboratoří na výrobu syntetických drog i zvyšování počtu občanů ČR zapojených do mezinárodního obchodu s OPL.
V souvislosti s nezákonným obchodem s drogami realizovali pracovníci ÚOOZ za rok 1997 celkem 83 případů (156 tr.č.) a 187 osob (z toho 15 cizinců). Národní protidrogová centrála ÚOOZ zajistila 14 laboratoří na výrobu pervitinu, 610 g pervitinu v SRN, 2.200 g efedrinu v ČR, 670 g pervitinu v ČR (+ 100 ks “psaníček”), 62,5 kg marihuany v ČR, 12.000 ks tablet efedrinu, 10 kg amfetaminu v zahraničí, 3.410 g heroinu v ČR a 71 kg heroinu v zahraničí. Na odhalování trestné činnosti v souvislosti s nelegálním obchodem s drogami se významně podílejí specializované útvary Celní správy (68 případů nelegální přepravy drog v celkovém množství 94.605,82 g).
K vysokému růstu došlo u trestného činu nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů, a to o 51 % (+ 812 tr.č.) oproti roku 1996. Jestliže v roce 1994 bylo zaevidováno 383 trestných činů, v roce 1997 to bylo již 2.404 trestných činů nedovolené výroby a distribuce psychotropních látek a jedů. Dochází ke značnému rozšiřování užívání drog mezi studenty a snižování věku u prvního kontaktu s drogou.
V roce 1998 byla přijata vládou “Koncepce a program protidrogové politiky vlády ČR na období 1998-2000”. V návaznosti na tuto koncepci připravuje Ministerstvo vnitra v současné době “Koncepci Ministerstva vnitra a Policie ČR v oblasti omezování zneužívání omamných a psychotropních látek na léta 1998-2000”.
V roce 1997 řešili pracovníci ÚOOZ celkem 776 trestných činů. Z hlediska teritoriálního rozložení bylo nejvíce trestných činů řešeno expoziturou Plzeň (264 tr.č.), Teplice (76 tr.č.) a Brno (53 tr.č.). Podíl cizinců na struktuře pachatelů zůstává ve srovnání s r. 1995 a 1996 přibližně stejný (cca 18 %). Aktivity organizovaných kriminálních skupin v r. 1997 se projevují na celém území ČR, ale jednotlivé regiony mají svá specifika.
Jihočeský kraj se dosud vyznačuje relativně nízkým počtem realizovaných trestných činů (expozitura České Budějovice řešila celkem 45 tr.č. /+10 tr.č./ a 50 osob, z toho 2 cizince), přestože zde byl zaznamenán nárůst jak zjištěných trestných činů, tak zjištěných pachatelů. Činnost pracovníků expozitury České Budějovice je zaměřena na odhalování trestné činnosti v oblasti krácení daní, poplatků a podobných dávek, podvodů, nedovoleného ozbrojování, krádeží, padělání peněz a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Zatím se zde neprojevuje ve větší míře trestná činnost cizinců.
Západočeský kraj je z hlediska trestné činnosti v oblasti organizované kriminality jednou z nejzatíženějších oblastí (expozitura Plzeň řešila celkem 264 tr.č. /+127 tr.č./ a 176 osob, z toho 34 cizinců). Vývoj kriminální činnosti v tomto regionu nezaznamenal oproti předcházejícímu období podstatných změn. I nadále dominuje oblast drog (v současnosti je ÚOOZ rozpracována komunita kosovoalbánských osob, které zajišťují distribuci heroinu převážně do SRN a severských států), dále vydírání, racketeering (zejména ukrajinskými a ruskými občany, kteří vybírají “výpalné” jednak od podnikatelů - zpravidla Ukrajinců, jednak přímo od pracujících Ukrajinců v ČR). Ruské skupiny se také podílejí na provozování většiny erotických podniků, zvl. v pohraničí, a to tím, že po dohodě (nebo pod pohrůžkou násilí) s provozovateli dodávají ukrajinské prostitutky, a pak profitují na jejich výdělku. Hlavní riziko spatřují policisté expozitury Plzně v nekontrolovatelném přílivu cizinců z východní Evropy.
Také v Severočeském kraji je i nadále zaznamenáván jeden z největších nápadů organizované trestné činnosti (expozitura Teplice řešila 76 tr.č. /+4 tr.č./ a 97 osob, z toho11 cizinců). Organizované kriminální skupiny operují ve všech větších městech kraje (nejvíce v okrese Teplice). Jejich činnost je značně variabilní, zaměřují se na obchod se ženami (vedle řady měst i na trase E 55, je organizován občany ČR, SR, SRN a směřován do SRN, méně do Itálie, Holandska a Rakouska), padělání, pozměňování peněz (nejčastěji bankovky 100 DM, méně 200 a 500 DM, u dolarů převažují bankovky v hodnotě 100 USD, rok vydání 1996) a nedovolený obchod se zbraněmi (pachatelé z ČR, SRN a Ruska). Násilné aktivity, související zejména s vydíráním, vykazují stoupající tendenci a jsou páchány převážně najatými Ukrajinci, Čečenci a Rusy. Prakticky ve všech okresech je rozšířena výroba a distribuce drog. Pachatelé se rekrutují z řad občanů bývalé Jugoslávie, Sovětského svazu a arabských zemí. Drogy souvisí s prostitucí, majetkovou, ale i násilnou trestnou činností. Krádeže motorových vozidel a pojišťovací podvody jsou zaměřeny na okamžitý vývoz kradených aut do zahraničí. Za velmi nebezpečnou formu kriminality lze považovat finanční kriminalitu (“praní špinavých peněz”). Jedním z největších rizik je příliv osob páchajících trestnou činnost z území bývalého SSSR. Tito pachatelé se podílejí na většině závažných trestných činů, spáchaných na území Severočeského kraje. Někteří z nich působili dříve v ČR v Sovětské armádě a dobře znají způsob práce Policie ČR. V budoucnu lze očekávat především kvalitativní nárůst trestné činnosti - v oblasti drog, násilné a mravnostní kriminality, padělání.
Situace ve Východočeském kraji je ve srovnání s ostatními regiony stabilizovaná (expozitura Hradec Králové řešila 7 tr.č. /-80 tr.č./ a 84 osob, z toho 14 cizinců). Kriminalita organizovaného charakteru byla zaznamenána v oblasti násilné trestné činnosti (vydírání většinou mezi podnikateli), v oblasti zbraní, výbušnin a štěpných materiálů (šetřen případ výbuchu v Chrudimi), padělání, obchodu s lidmi (vývoz žen do zahraničí za účelem prostituce), drog (nárůst distribuce pervitinu a heroinu) a s nimi související převaděčství (osob z balkánských zemí do SRN).
Bezpečnostní situaci v Jihomoravském kraji, podobně jako v jiných krajích ČR, nepříznivě ovlivňuje růst počtu cizinců bez řádného povolení k pobytu (expozitura Brno řešila celkem 53 tr.č. /-47 tr.č./ a 53 osob, z toho 12 cizinců). Mezi nejčastější projevy trestné činnosti organizovaného charakteru patřila násilná trestná činnost, nelegální obchod se zbraněmi, výbušninami a štěpnými materiály, převaděčství, obchod s lidmi, padělání a drogy. Dovoz drog, zvláště heroinu, je organizován převážně občany bývalé Jugoslávie (mezi mládeží zájem o metamfetamin a extázi, dováženou z Holandska). Jsou zjišťovány poznatky o převádění cizinců doČR, o osobách z bývalého SSSR, které jsou najímány k vydírání apod. Mezi nejzávažnější trestnou činnost patří padělání.
Severomoravský kraj, zejména Ostravsko, patří z hlediska organizovaného zločinu k oblastem s dynamickým vývojem (expozitura Ostrava řešila 15 tr.č. /-92 tr.č./ a 67 osob, z toho 4 cizince). Působí zde skupiny z býv. SSSR (“racketeering”, organizovaná prostituce, obchod se zbraněmi a štěpnými materiály) a Jugoslávie (obchod s drogami z ČR do Švýcarska, SRN a severských zemí), italské struktury (v Olomouci zvl. padělání bankovek) a skupiny z východní Asie. V Ostravě se na trestné činnosti podílí i občané Polska. V případě násilné trestné činnosti se jedná o silně latentní druh trestné činnosti, poškození většinou s policií nechtějí spolupracovat ze strachu z újmy na zdraví svého nebo rodinných příslušníků. Stejná jako v r. 1996 je situace v trestné činnosti obchodu se ženami, který směřuje do Nizozemí, SRN a Rakouska.
V roce 1997 byl přijat vládou usnesením č. 673 ze dne 29. října 1997 materiál “Aktualizace koncepce boje proti organizovanému zločinu”, který obsahuje řadu konkrétních úkolů uložených příslušným ministrům. Ministr vnitra, na základě tohoto usnesení, předloží vládě v červnu 1998 k projednání “Návrh na řešení problémů souvisejících s efektivním zastíráním totožnosti agenta a zvláštním způsobem vykazování údajů podle §34 odst.3 písm.a,b zákona České národní rady č.283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů” a ve 2. pololetí 1998 “Koncepci modernizace vízového procesu a kontroly osob na hranicích”.