Státní správa
na území ČR v roce 1997

5.2. Rizika, která mají bezprostřední vliv na úroveň vědomí občanů o ochraně jejich svobod, zdraví a majetku

5.2.1. Kriminalita mládeže

Ve sledovaném období bylo odhaleno 9.217 (-5,44%) pachatelů trestné činnosti z řad dětí (do 15 let) a 11.125 (-16,93%) mladistvých (15-18 let). Trestná činnost mládeže se vyznačuje brutalitou a agresivitou (mládeží bylo spácháno 11 vražd a 703 loupeží) a často je páchaná ve skupinách. ŘSKP upozorňuje na zvyšující se míru tolerance ze strany některých pedagogů i rodičů např. k  “šikaně”, násilí mezi dětmi apod. Podíl dětí na celkovém počtu pachatelů se 7,8% (-0,4%) stagnuje, podíl mladistvých se snižuje (-1,9%) na 9,4%. Vysoký podíl dětí-pachatelů na celkových počtech pachatelů zůstává u trestných činů požárů (60,3%), kapesních krádeží (22,9%) a loupeží (9,5%). Podíl mladistvých na celkových počtech pachatelů je nejvyšší u trestných činů krádeží automobilů (24,6%), krádeží věcí z aut (22,8%) a loupeží (18,0%).

Celkem bylo odsouzeno 6.423 mladistvých, nejčastěji za majetkové trestné činy (3.731 osob).

Děti spáchaly 12.086 (+0,2%) a mladiství 19.139 (-15,8%) objasněných trestných činů. Výrazně se zvýšil počet trestných činů úmyslného ublížení na zdraví (+13,0%) a počet mravnostních trestných činů (+8,0%), které spáchaly děti. Alarmující v roce 1997 byly zjištěné 3 trestné činy vraždy (+2 tr.č.), kde pachatelem byly děti. Vysoký je podíl dětí na objasněných trestných činech požárů (46,4%), kapesních krádeží (32,6%), krádeží věcí z aut (25,7%) a trestných činech loupeže (11,8%). Ve všech krajích je vysoký podíl mladistvých na objasněných trestných činech krádeží automobilů (28,5%), krádeží věcí z aut (28,0%) a trestných činů loupeže (24,2%). V roce 1997 spáchali mladiství 8 (-1 tr.č.) vražd.

V některých krajích se počty pachatelů - dětí a mladistých téměř vyrovnávají. V Severomoravském kraji bylo vyšetřováno a stíháno 2.109 dětí a 2.386 mladistvých, v Severočeském kraji dokonce počet dětských pachatelů (1.850) převyšuje počet mladistvých (1.821). Nejvyšší počet pachatelů .- dětí i mladistých zůstává v Severomoravském kraji, kde současně počet pachatelů-dětí také nejvýrazněji vzrostl (+5,1%).

Ve všech krajích je vysoký podíl pachatelů-dětí na celkových počtech pachatelů trestných činů požárů, a to od 25,0% na území hl.m.Prahy po 75,0% v Jihočeském kraji. Alarmující je jejich podíl na celkových počtech pachatelů trestných činů vloupání do chat v Jihočeském kraji (36,6%), vloupání do bytů v Severomoravském kraji (18,2%), krádeží kapesních ve Východočeském kraji (41,2%) a loupeží v Severočeském kraji (16,6%). Podíl pachatelů-dětí na celkových počtech objasněných trestných činů je nejvyšší u trestných činů požárů v Jihočeském kraji (69,0%).

Podíl pachatelů-mladistvých na celkových počtech pachatelů trestných činů krádeží automobilů byl ve všech krajích vyšší než 20%, ve Východočeském kraji 28,2%, podíl na pachatelích trestných činů loupeže byl nejvyšší ve Středočeském kraji (23,6%). Shodně s těmito údaji je ve všech krajích značný podíl (vyšší než 20%) mladistvých na celkových počtech objasněných trestných činů loupeží (pouze v Jihočeském kraji 17,0%), krádeží automobilů a krádeží věcí z aut.

Kriminogenní zázemí pro vznik pozdější trestné činnosti vytváří i trestná činnost páchaná na mládeži (5.386 skutků). Nejzávažnějšími případy byly: 27 osob bylo zavražděno, ve 46 případech bylo zjištěno týrání svěřené osoby, zaevidováno bylo 988 případů pohlavního zneužívání, 189 znásilnění, 800 případů šikany.

Jednou z priorit Ministerstva práce a sociálních věcí je zejména ochrana mladých lidí před sociálně patologickými vlivy. Vedle kurátorů pro mládež fungují sociální asistenti, kteří zřizují nízkoprahová zařízení (aktivizace vlastních schopností mladistých). Pro skupinu mladých lidí vracejících se ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy jsou na základě usnesení vlády č. 209/97 zřizovány “domy na půl cesty”. Mladým lidem znevýhodněným na trhu práce (nedostudovaným, nedoučeným apod.) jsou určeny projekty typu MOST.

Ministerstvo spravedlnosti považuje zvýšení účinnosti individuálních resocializačních programů za prioritu zejména u mladistvých pachatelů. Pro mladistvé byla zahájena výuka učebních oborů (kvalifikaci si získalo nebo zvýšilo 232 mladistvých).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zaměřilo především na primární prevenci sociálně patologických jevů a v sekundární prevenci na poradenské služby. Žáci jsou seznamováni se zásadami bezpečného chování, v rámci dalšího vzdělávání jsou učitelé upozorňováni na rozpoznávání syndromu týraných a zneužívaných dětí, nově zřizovaná Střediska výchovné péče se věnují terapeutické péči o děti z rodin ohrožených sociální patologií atd. MŠMT zpracovalo Minimální preventivní program Škola bez drog. Zlepšení efektu resocializačního působení u svěřenců školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy řeší MŠMT úpravou režimu a posílením personálního zabezpečení. MŠMT v rámci obecné prevence sociálně patologických jevů u mládeže finančně podpořilo aktivity občanských sdružení dětí a mládeže a sdružení pracujících s dětmi a mládeží, směřující zejména do oblasti smysluplného naplňování volného času dětí a mládeže.12