Legální a nelegální migrace
Již třetím rokem přetrvává závažná situace na hraničním přechodu v Chotěbuzi. Nedostatečný výkon pohraniční služby Polské republiky vytváří velké problémy na naší straně s abnormálně kritickým dopadem na zajištění výkonu služby dopravní policie okresu Karviná.
Pohraniční policie zjistila 10 nedovolených přejezdů státní hranice celkem 12 vozidly. Blokově bylo řešeno 8.679 přestupků, zjištěno 810 trestných činů. Zadrženo bylo zboží v hodnotě 1,7 mil. Kč v rámci realizace 28 případů. Policisté OPP evidovali 502 osob pro nedovolené překročení státní hranice se Slovenskem a 761 osob s Polskem. Ve sledovaném období bylo zajištěno 41 převaděčů, nejvíce na státní hranici se Slovenskem. Převáděné osoby jsou především občané bývalého Sovětského svazu, Asiaté, Arabové a také Rumuni. Tato trestná činnost je organizovaná.
Organizovaný zločin
Prvky organizované trestné činnosti byly signalizovány v Bruntálu (organizace distribuce drog osobami z bývalé Jugoslávie a Polska), Frýdku-Místku (realizace skupiny pachatelů včetně osob z Bulharska a Maďarska, půjčujících si z půjčoven vozidla vysoké ceny, která přes mezinárodní síť překupníků vyvezli a odprodali v zahraničí), Karviné (případy převozu tzv. “vařičů” pervitinu do Polska za účelem tamní výroby této drogy), Novém Jičíně (případ finančních machinací), Olomouci (prvky organizované kriminality se projevují při šíření drog, krádeží motorových vozidel a vloupáních do prodejen s finančně atraktivním zbožím), Šumperku (realizace sítě přepravců a distributorů drog v akci “Andromeda”), Ostravě (případy vloupání do motorových vozidel a jejich krádeží, organizovaná vloupání do bytů, vymáhání dlužních finančních obnosů a zejména v rámci drogové problematiky).
Trestných činů nedovolené výroby a distribuce drog bylo statisticky evidováno 79, počet stíhaných osob činil 87. Z toho 53 recidivistů spáchalo 38 případů. U trestného činu šíření toxikomanie bylo řešeno 54 případů (39 stíhaných osob), přitom polovinu trestných činů měly na svědomí děti (50%) a mládež (děti+mladiství) celkem 78%! Problematice je Správou Severomoravského kraje věnována mimořádná pozornost. Výsledkem je 100% objasněnost a solidní přehled v rámci kraje o této problematice. V krajském městě i všech okresních pracují protidrogové komise, v nichž je vždy zajištěno i zastoupení P ČR.
Rasové konflikty
V Sm kraji je nejvíce zastoupeno hnutí skinheads, kde počet přívrženců lze odhadnout na 650, následují anarchisté s počtem asi 120 a několik přívrženců ostatních, méně významných skupin. Největší koncentrace příznivců skinheads je v okresech Karviná (asi 180), Ostrava (asi 140), Bruntál (asi 90), Nový Jičín (asi 70) a Frýdek Místek (asi 60). Nejvíce trestných činů evidovaly okresy Ostrava, Karviná, Bruntál, Nový Jičín, žádnou trestnou činnost nezjistily okresy Šumperk a Jeseník. Charakteristická je skutečnost, že tyto skupiny pořádají své srazy mimo okruh bydliště. V kraji bylo evidováno celkem 25 (-29) extremistických vystoupení, z toho 14 (-29) rasově motivovaných. Z tohoto počtu bylo zaměřeno 12 útoků proti Romům, 1 útok Romů proti osobám bílé pleti a 1 útok skinů proti cizinci. Došlo k jednomu konfliktu mezi skiny a anarchisty (okres Karviná). V souvislosti s extremistickými projevy bylo zadrženo celkem 42 osob, z toho bylo stíháno 33 osob pro 35 trestných činů.
Kriminalita mládeže
Pozitivním faktem v rámci kraje je od roku 1994 trvající pokles podílu kategorie mladistvých pachatelů na trestné činnosti (z 18,4% v roce 1994 na 12,4% v roce 1997). Naproti tomu ve stejném období trvale prudce rostla kriminalita dětí (ze 7,2% v roce 1994 na 11,3% v roce 1997); souhrnná kriminalita mládeže pak víceméně stagnuje kolem 24%. Zcela mimořádný vývoj zaznamenává tato problematika ve městě Ostrava, kde sice podíl mladistvých klesá (z 21,1% v roce 1994 na 10,4% v roce 1997), podíl dětí se však stále zvyšuje (z 13,3% v roce 1995 na 27,5% v roce 1997). V souhrnu pak ostravská mládež dosahuje podíl 37,9% ve struktuře pachatelů objasněné trestné činnosti. Tato skutečnost je varovná zejména pro explosivní charakter vývoje u kategorie dětí. Růst jejich podílu u krádeží vloupáním představoval +26% (u krádeží vloupáním do obchodů +109%, do bytů +70%, do ostatních objektů +33%), u krádeží prostých o + 27% (krádeží věcí z aut +39%). U kategorie ostatních majetkových trestných činů se zvýšil podíl dětí o 91% a u zbývající kriminality o 88%. Ve všech případech rozhodujícím faktorem byl vývoj v Ostravě, kde podíl dětí jen u krádeží věcí z aut dosáhl 74% a spolu s mladistvými pak dominovali u tohoto trestného činu 86%.
Majetková kriminalita
Nadále tvoří kvantitativně největší skupinu trestných činů se značně negativním dopadem na široký počet postižených občanů. Ve struktuře kriminality kraje představuje 42.717 majetkových trestných činů 73,9% celkové kriminality. Objasněnost činila 28,6%.
Pozitivním prvkem je pokles krádeží vloupáním na 16.651 (-9%), provázený však i poklesem objasněných trestných činů o -277 na 1.967. Na tuto skutečnost mělo vliv zejména snížení počtu vloupání do restaurací (-17%; s největším podílem okresů Olomouc, Přerov, Bruntál), do bytů (-17%; s největším podílem okresů Ostrava, Olomouc, Karviná) a především do rekreačních chat (-31%; s největším podílem okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín, Přerov). Přes uvedené poklesy zůstávají vloupání do bytů (2.070tr.č.), chat (1.564 tr.č.), obchodů (1.368 tr.č.) a restaurací (1.094 tr.č.) nejrizikovějšími z hlediska zájmu pachatele.
Krádeže prosté v roce 1997 stagnovaly na 28.568 (+0,3%). Objasněnost činila 27,3%. K nejvýraznějším změnám - poklesu došlo u krádeží mezi spoluzaměstnanci (-51%), krádeží kapesných (-20%) a krádeží jízdních kol (-14%), k nárůstu u krádeží věcí z vozidel (+12%) a krádeží součástek motorových vozidel (+12%). Dominující podíl u těchto zvýšení má Ostrava.
Hospodářská kriminalita
V roce 1997 byl sice zaznamenán pokles hospodářské kriminality o 462 trestných činů; celkem bylo evidováno 3.422 trestných činů; byly však realizovány závažnější případy s podstatně vyšší škodou 1,692.191 tis. Kč. (t.j. +436.582 tis. Kč). Struktura hospodářské kriminality se oproti roku 1996 výrazněji nezměnila, s výjimkou nárůstu podílu zpronevěr. Výrazné je zvýšení podílu pachatelů s vysokoškolským vzděláním, což má za následek obtížnější dokumentaci. V roce 1997 se pracovníci na úseku hospodářské kriminality zabývali především trestnou činností související s daňovými úniky v oblasti vyplácení daňových odpočtů DPH, daně z příjmu právnických osob a spotřební daně u lehkých topných olejů a lihu. Dále podvody při získávání úvěrů v bankách, machinacemi s cennými papíry v podnicích (podvodné nadhodnocování jmění společností) a tzv. “tunelováním" movitého i nemovitého majetku podniků a společností.
Násilná kriminalita
Jedná se o občany nejcitlivěji vnímanou trestnou činnost. Celkových 5.636 trestných činů znamenalo pokles o 46 skutků, t.j. o 1%. Objasněnost činila 81,7% (+2,%). Podařilo se zachovat vysokou objasněnost vražd (91,8%), kdy z evidovaných 49 případů jich bylo 45 objasněno. Skladba motivů a způsobů usmrcení se oproti předchozím obdobím podstatně nezměnila.
Druhým nejzávažnějším trestným činem jsou loupeže, kterých bylo evidováno 877 (+5). Objasněnost činila 52,8%.
V roce 1997 bylo zjištěno 162 případů požárů (+34) a 6 případů výbuchů (+4). Následky byly vážnější, zahynulo 16 osob (požáry 12, výbuchy 4) a těžce zraněno bylo 13 osob (požáry 4, výbuchy 9).Hlavní příčinou požárů, stejně jako v roce 1996, byly technické závady nebo nedbalostní jednání. Příčinu zvyšování počtu případů výbuchů spatřuje Správa Severomoravského kraje v četnějších případech s motivem vydírání za použití nástražných výbušných systémů.
Správa Severomoravského kraje zařazuje mezi sledovaná bezpečnostní rizika výhružné telefonáty o uložení nástražných výbušných systémů - šíření poplašné zprávy. V roce 1997 bylo evidováno 249 případů (-22). Objasněno bylo 48 případů (+17). Z evidovaných případů jich zaznamenaly školy a školská zařízení 48% (t.j. +10%). Úkoly policie po přijetí každého oznámení představují enormní zátěž pro příslušné policejní útvary a proto je maximální snaha objasňováním vytvořit tlak na snížení počtu případů. Výbuchy v Olomouci i v Ostravě, byť jim přímo nepředcházelo anonymní oznámení, jen podtrhují závažnost této problematiky.
Mravnostní kriminalita
V roce 1997 byl zaznamenán po dvou letech růstu pokles o 68 trestných činů na 379. Z nich 324 (85,5%) bylo objasněno. Případů znásilnění bylo 151. Z nich 133 (88,1%) bylo objasněno. Došlo především ke snížením počtu zjištěných trestných činů pohlavního zneužívání o 41 na 168.V hodnoceném období nedošlo k těžkému zranění nebo smrti oběti a rovněž nebyla zaznamenána závažnější sériová trestná činnost.
V problematice prostituce se i nadále jedná o lokální problém okolí hraničních přechodů u Českého Těšína a částečně některých měst. Z dosavadních rozborů situace nejde v rámci kraje o rizikovou problematiku.
Bezpečnost silničního provozu
Po několika letech, kdy dopravní nehodovosti rostla, došlo v roce 1997 ke snížení o 2,1%, celkem tedy k 30.655 dopravním nehodám (-650). Tento pozitivní trend se však neodrazil v následcích; počet usmrcených osob (264) a těžkých úrazů (1.079) znamená nejvyšší údaje v dlouhodobém časovém sledu. U příčin nehod převažuje s 53% způsob jízdy, u viníků nehod s 48% řidiči soukromých vozidel. Policisté dopravní služby řešili v průběhu roku 126.753 přestupků, za něž byly uděleny pokuty ve výši 90,28 mil. Kč. Z toho 86.860 bylo řešeno blokově na místě. Řidičských průkazů bylo zadrženo 514 pro dopravní přestupky, v souvislosti s činností techniků bylo zadrženo dalších 1.675 ŘP, řidičských oprávnění bylo odňato 924. V průběhu roku bylo zadrženo technickými inspektory 2.722 OTP.
Nadále přetrvává vysoká nekázeň řidičů a malé právní vědomí. Zejména požití alkoholu před jízdou ukazuje na hrubé přehlížení zákonných norem. Rostoucí počet vozidel i majitelů řidičských průkazů, malá propustnost a špatný stav komunikací problémy nehodovosti prohlubují. Na počtu nehod se nejvíce podílí okresy Ostrava, Olomouc, Frýdek-Místek.
Odborníci z dopravní problematiky se shodují v názoru, že nelze jednoznačně posoudit dopad snížení rychlosti v obci na 50km, a to zejména proto, že období, po které opatření působí, nelze srovnávat se stejným obdobím roku 1996 pro odlišné povětrnostní podmínky.