Extremismus


»obsah

Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998

Poznámky

1 Zkušenosti ze zpracování předchozích zpráv potvrdily potřebu, aby podkladové materiály od specialistů PČR z jednotlivých regionů obsahovaly srovnatelné informace a vstupní data. Za tím účelem bylo vytvořeno jednotné závazné schéma pro podkladové materiály předkládané specialisty PČR, které bylo zkušebně použito pro zpracování zprávy za rok 1998. V r. 2000 bude mít toto schéma již závazný charakter a přispěje ke zvýšení kvality zprávy za rok 1999.

2 Dokládá to např. současný, veřejně deklarovaný, postoj příznivců hnutí skinheads, neonacistů a fašistů k NATO, k situaci v Jugoslávii apod., kterým se ztotožňují i s ideově naprosto odlišnými subjekty; vedle zahraniční politiky může nastat obdobná situace ve spojitosti se sociální a hospodářskou situací v ČR.

3 Tento přístup je obdobný přístupu, který v minulosti zaujaly některé západoevropské státy, (s výjimkou Německa a Rakouska), když věnovaly více pozornosti ultralevici než ultrapravici. V ČR je prozatím věnováno naopak více pozornosti pravicově extremistickým strukturám, a to opět nikoliv komplexně, nýbrž jen určitým z nich, zatímco jiné jsou opomíjeny. Levicově extremistické spektrum prozatím není veřejností obvykle vnímáno jako nebezpečné a je pravděpodobné, že pokud by tak bylo prezentováno, provázela by takové úvahy silná mediální aj. kritika.

4 Hovoří se o nich pouze v obecné rovině jako o protisystémových registrovaných organizacích.

5 V tomto směru lze čerpat ze zkušeností Spolkové republiky Německo. Spolkový úřad na ochranu ústavy ve své zprávě každoročně zveřejňuje a komentuje i ty subjekty, které jsou sice oficiálně registrovány, ale k nimž lze mít z hlediska státních orgánů výhrady či podezření na činnost či záměry, které jsou v rozporu s demokratickými principy státu, anebo by mohly nějakým způsobem narušovat či ohrožovat stávající řád. Přestože je tato zpráva veřejná, dostupná na Internetu, jsou v ní u každého zveřejněného subjektu uvedeny základní údaje (název, doba založení, jméno předsedy, odhad počtu členů, program, konkrétní činnost, včetně komentáře k některým interním materiálům atd.). Viz Příloha č. 1: Ukázka z Bezpečnostní zprávy za rok 1997, vydané Spolkovým úřadem na ochranu ústavy. Bonn 1998.

6 Viz Příloha k návrhu usnesení vlády, bod 1 (Do 31. března 2000 předložit vládě souhrnnou informaci o poznatcích k občanským sdružením a politickým stranám a politickým hnutím registrovaným u Ministerstva vnitra, jejichž činnost je v rozporu s příslušnými zákony, podle nichž Ministerstvo vnitra registruje občanská sdružení a politické strany a politická hnutí). Tento materiál bude analyzovat veškeré poznatky k dotčeným subjektům, bude obsahovat vypracování analýzy možností a postupu pro jmenovité zveřejňování problematických občanských sdružení, politických stran a politických hnutí a zároveň vytýčí kritéria pro toto zveřejňování, včetně struktury uveřejněných informací. Bude obsahovat návrh na jmenovité uvedení subjektů registrovaných u Ministerstva vnitra ve zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestné činnosti motivované rasismem a xenofobií nebo páchané příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1999, která bude vládě předložena v termínu do 30. června 2000. Po schválení tohoto návrhu vládou, budou do dotčené zprávy tyto subjekty jmenovitě zahrnuty. Tím bude odstraněna obecnost a neadresnost některých částí zprávy souvisejících s popisem extremistické scény, především v dosud nejobecnější části „Registrované protisystémové organizace. Vhodné by bylo, aby materiál rovněž obsahoval podrobný popis velmi inspirativního německého systému vymezujícího legitimitu zpravodajského pokrytí extremistických uskupení.

7 Využitelnost zprávy je mnohostranná. Např. může sloužit českým zastupitelským úřadům jako informační materiál, může být využívána k prezentaci postupu českých státních orgánů vůči projevům extremismu, rasově motivovaným tr. činům na mezinárodních fórech atd.

8 Viz Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin. Praha, březen 1998, 2. Vymezení pojmů, s. 2 - 4.

9 Tato formulace obsažená v připravovaném závazném pokynu policejního prezidenta k práci na úseku extremismu zohledňuje specifiku problematiky, která je odlišná od zločineckého spolčení. Trestná činnost s organizovaným charakterem na úseku extremismu není páchána za účelem dosažení zisku.

10 Viz Tackling Racist and Xenophobic Violence in Europe. Case - Studies. Strasbourg 1996.

11 To lze odůvodnit následujícími skutečnostmi: nebyla rozeznána možná role organizovaných pravicově extremistických skupin; extremistická pravice nebyla pociťována jako ohrožení, anebo organizované rasistické násilí nemuselo být vnímáno jako forma svého druhu „terorismu.

12 Obdobné oddíly byly zřízeny i v Rakousku v rámci bezpečnostních služeb a na ministerstvu vnitra.

13 Viz Bezpečnostní zpráva za rok 1997. Spolkový úřad na ochranu ústavy. Bonn 1998. 224 s.

14 Tato kapitola byla zpracována z podkladů Bezpečnostní informační služby, z otevřeného podkladu ÚZSI a dalších otevřených zdrojů (Zpráva U.S. State Departamentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 1998). V případě české extremistické scény se text týká pouze neregistrovaných extremistických organizací a skupin. Na tuto problematiku zpráva poukazuje v kapitole 2 a je s ní i spjat úkol v bodě 1 přílohy k usnesení vlády.

15 Pojmy, které jsou v textu používány jsou pracovní a byly vymezeny ve „Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin“ schválené usnesením vlády č. 192 ze dne 19. března 1998.

Extremismus je v podstatě politologický, a nikoli právní pojem, který charakterizuje protisystémový postoj a nelze jej zaměňovat s termíny jako např. „teroristický“, „kriminální“ apod.Je vžitým pojmem pro krajně vyhrocené, demokratickému systému nepřátelské postoje, názory, ideologie, které se objevují v pozadí destruktivních aktivit. Za destruktivní, nežádoucí a tudíž nebezpečné je nutné považovat takové aktivity, záměry a jevy, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem antagonistickým (totalitním režimem, diktaturou, anarchií). Cílem a důsledkem těchto aktivit je rozvrat a zničení daného systému, anebo podřízení společnosti jako celku jediné ideologii, tj. jejím nositelům. Za extremistické jsou také někdy označovány takové aktivity, které používají k uskutečnění svých ,jinak legitimních cílů (např. dílčí změna politického nebo ekonomického rozhodnutí) neadekvátní, tj. nezákonné či subverzivní metody. Konkrétní, nežádoucí, respektive nebezpečné aktivity, metody a prostředky (násilné, propagandistické nebo jinak nezákonné či neústavní aj.), jejichž cílem je realizace konkrétní extremistické ideologie a rozvrat demokratického systému, jsou označovány souhrnným pojmem subverze.

Terorismus je subverzivní násilná metoda, která organizovaně a plánovitě využívá ničení a vraždění (nebo hrozby ničením a vražděním) k zastrašování a vydírání státních orgánů nebo antagonistických skupin (např. etnických, náboženských, názorových apod.) za účelem dosažení určitých, ať již politických, národnostních či jiných cílů dané skupiny (realizace extremistické ideologie).Terorismus je tak pouze jednou z možných metod realizace extremistických postojů, názorů a ideologií, a to metodou krajní.

16 Text se týká skupin neregistrovaných u MV.

17 Z tohoto hlediska byla netypickou, dosavadnímu charakteru organizace se vymykající aktivitou, její účast na organizaci demonstrace proti vysílání RFE/RL před jejím sídlem v Praze dne 20. září 1998. Dnes je zcela zřejmé, že nešlo o ojedinělé vystoupení, že jde o signál snahy o větší uplatnění B & H DB na veřejnosti.

18 Text se týká skupin neregistrovaných u MV.

19 Nadále se inspirují historickým fašismem, především korporativním fašismem Mussoliniho, někdy i Francovým režimem.

20 Tyto zájmy vedou někdy k rozporům mezi členy, z nichž někteří jsou více orientováni na skinheadskou subkulturu a politika jako taková je nezajímá.

21 Tento trend je analogický vývoji neobolševických postojů i v ostatních postkomunistických státech, především v Ruské federaci.

22 Jako anarchoautonomní scéna je označováno spojení klasických anarchistů s tzv. autonomním hnutím, tj. nedogmaticky a neideologicky orientovaným, zdánlivě apolitickým hnutím, které zastává radikálně nonkonformní postoje vůči společnosti. Propojení anarchistů a autonomů je důsledkem odklonu od klasických anarchistických idejí, k němuž došlo v západní Evropě v průběhu 80. let.

23 Další významnou akcí byla Local Street Party (srpen 1998), která začala být připravována brzy po Global Street Party (dále jen GSP). Organizátoři byli nespokojeni s tím, že GSP nevyvolala veřejnou diskusi o problémech, na které chtěla upozornit. Cíle akce byly v podstatě totožné s cíli GSP. Organizátoři měli zájem na významnější účasti a podpoře zahraničních sympatizantů. Ti měli vnést do Local Street Party razantnější prvky a tím výrazněji poukázat na cíle a postoje anarchoautonomní scény. Proto bylo pozvání na akci zasláno anarchoautonomům ze squattové čtvrti Kreuzberg v Berlíně, dále byli informováni příznivci tohoto hnutí ve Velké Británii, Francii, Holandsku, Maďarsku, Polsku a Slovensku. Podle dostupných poznatků bylo hodnocení akce rozporuplné, někteří aktivisté měli výhrady proti jejímu „příliš klidnému“ průběhu.

24 Viz kap. 3.2.1 Extremistická scéna ve středoevropském geopolitickém prostoru. Problematika tzv. nebezpečných náboženských sekt a pseudonáboženských organizací.

25 Viz Ladislava Kulíková, Lenka Šimková, Sekty, anebo nová náboženská hnutí? In: Kriminalistický sborník, č. 1, 1999, s. 30 - 36; Miloslav Žán, Sekty - aktuální problém. In: Kriminalistický sborník, č. 2, 1999, s. 34 - 38.

26 Ze zpravodajského hlediska jsou sekty nebezpečné tehdy, působí-li jejich činnost proti základům státu. Z policejního hlediska je destruktivní taková sekta, jejíž prohlášení a také činy jejích jednotlivých příslušníků jsou v rozporu s trestním zákonem.

27 Někteří levicoví aktivisté se zúčastnili různých akcí pravicových extremistů jako byly např. protesty proti stavbě mešity v Brně.

28 Zasedání prezidentské komise pro boj proti politickému extremismu v Ruské federaci projednalo 2.2.1999 návrh Federálního programu pro boj proti politickému a náboženskému extremismu na období do roku 2001. V I. etapě programu se mají uskutečnit opatření v oblasti legislativy a posílení státního systému boje proti extremismu; v II. etapě v r. 2000 po vytvoření nezbytných podmínek přejdou státní orgány na přímý boj s extremismem. Komise se obrátila k ruské Státní dumě s žádostí o co nejrychlejší projednání a přijetí odpovídajících zákonů o politickém extremismu a zákazu nacistické literatury a symbolik.

29 Nejlépe tyto aktivity charakterizuje Bezpečnostní zpráva vydávaná Spolkovým úřadem na ochranu ústavy.

30 V Rakousku se jedná o stranu Svobodných (FPO), jejíž předseda Jorg Haider je znám svými protižidovskými a proticizineckými výpady. FPO měla dlouhodobě téměř 25 % voličských preferencí, v r.1998 prošla reformou, která zvýraznila autoritářský styl vedení strany. V r. 1999 uspěla v zemských volbách ve spolkové zemi Korutany (8. dubna 1999 byl Jorg Haider v Klagenfurtu zvolen zemským hejtmanem, tj. předsedou zemské vlády v Korutanech). V dubnu 1998 nečekaně získala v parlamentních volbách v zemském státě Sasko - Anhaltsko krajně pravicová DVU téměř 13% voličských hlasů. Jako kontraverzní se jeví na maďarské parlamentní scéně krajně pravicová Strana maďarské spravedlnosti a života (MIEP). Ještě v r. 1997 byla považována za málo významnou extremistickou politickou stranu. Ve volbách v r. 1998 však získala 5,5% hlasů a stala se parlamentní stranou. MIEP používá „velkomaďarská hesla“ a její předseda István Csurka v letech 1997-1998 upoutal pozornost sérií silně protižidovských projevů.

31 V Dolním Rakousku vznikly skupiny skinheadů, z nichž některé měly kontakty na skinheady v Německu; pobočku Hammerskins na Slovensku pomáhali zakládat skinheadi z USA a České republiky.

32 Statistická data podchycují trend v I. pololetí 1998, neboť prozatím nejsou k dispozici údaje za celý rok 1998.

33 Např. v srpnu 1998 asi 100 německých neofašistů plánovalo na výročí smrti Rudolfa Hesse pochod do Kodaně - šlesvicko-holštýnská policie spolu s policií pohraniční jim ve vstupu do Dánska zabránily; městký úřad v Lueneburgu (Dolní Sasko) odmítl udělit povolení k demonstraci cca 200 neofašistů, kteří chtěli pochodovat městem na památku R.Hesse. Město své rozhodnutí zdůvodnilo pozdní registrací akce a pravděpodobností, že na ní může dojít ke spáchání trestných činů, prezentaci nacistických symbolů nevyjímaje, a k rušení veřejného pořádku. Viz.: „Zpráva US. State Departamentu o dodržování lidských práv ve světě v roce 1998“./dále jen Zpráva USA/

34 I v Maďarsku jsou podmínky života romské komunity horší než ostatní populace. Romové trpí diskriminací a rasistickými útoky, jsou méně vzdělaní, mají nižší průměrné příjmy a jejich nezaměstnanost se odhaduje na 70%. Diskriminace je postihuje ve vzdělání, bydlení a přístupu do veřejných prostor, včetně restaurací a hospod. Viz.: Zpráva USA.

35 Podle „Zprávy USA“ došlo v r. 1998 ke dvěma případům útoku (skupiny skinheads proti Romovi a útoku na asijského studenta) a podle tiskových zpráv byl v prosinci napaden Súdánec. O řadě případů však nejsou zprávy.

36 V této souvislosti je namístě zmínit, že v březnu 1999 byl poprvé aplikován zákon přijatý v r. 1996, a to Městským soudem v Budapešti, který odsoudil deset skinheadů ke trestům vězení za násilí proti etnické skupině. Pět z deseti skinheadů, z nichž bylo šest nezletilých, soud odsoudil až k pěti letům vězení za obtěžování, olupování a „systematické bití“ lidí jen pro jejich rumunskou národnost. Soudce pověřený projednáním případu měl poukázat na to, že „pouze tvrdé tresty mohou v budoucnu působit jako účinný odstrašující faktor“.

37 Podle „Zprávy USA“ je na Slovensku největší etnickou menšinou v jižním Slovensku soustředěná menšina maďarská. Čítá přibližně 570 000 osob, z nichž je podle některých odhadů 150 000 Romů, kteří hovoří maďarsky a rozhodli se deklarovat jako etničtí Maďaři. Na Slovensku došlo k příležitostným projevům protimaďarských nálad ze strany slovenských nacionalistů.

38 Antisemitismus byl navenek ventilován akty vandalismu, verbálního či fyzického napadání. Např. v lednu 1998 došlo v Katovicích vhozením kamene k poškození modlitebny v budově Židovské obce; v květnu 1998 ve Varšavě vandalové znesvětili 27 hrobů na židovském hřbitově atd. Romská komunita v Polsku čelí vysoké nezaměstnanosti a byla hůře postižena ekonomickými změnami a restrukturalizací než majoritní populace. I zde, stejně jako v jiných zemích se její členové stávají obětí skinheadských útoků. V září 1998 byla např. vážně zraněna romská dívka, když do místnosti, kde spala, skinhead vhodil Molotovovův koktejl. S určitou diskriminací mají zkušenosti i malé ukrajinské a běloruské minority žijící v Polsku. Jednotlivci - Afričané, Asiaté či osoby arabského původu mají zkušenosti s verbálním napadáním či jinými druhy agrese, včetně fyzického napadání, a to obvykle ve venkovských (neměstských) oblastech. Viz: „Zpráva USA...“

39 Za hlavní střediska skinheadského hnutí jsou považována hlavně velká města (Varšava, Krakov, Lodž, Katovice, Vratislav, Gdaňsk, Gdyně, Poznaň, Sopoty a Štětín. Mezi politické strany, které poskytují skinheadům podporu, patří Národní fronta Polska (Narodowy Front Polski), Polská národní fronta (Polski Front Narodowy), Národní strana (Stronnictwo Narodowe), Polská národní komunita/Polská národní strana (Polska Wspolnota Narodowa/Polskie Stronnictwo Narodowe - PWN/PSN). Většina z těchto subjektů má však pouze okrajový význam a žádný z nich není zastoupen v parlamentu. Za nejvýznamnější pravicově extremistickou politickou stranu je považována PWN/PSN, která přijímá skinheady za své členy. Je pro ní charakteristický silně negativní postoj k Židům, komunistům i kapitalistům. Jejím vůdcem je Boleslaw Tejkowski, který již byl v minulosti (1994) souzen za podněcování k rasistickým útokům.

40 Z hlediska jejích kritiků se jedná o pseudoterapeutickou organizaci, která má výrazný zájem o sběr důvěrných informací a o jejich následné komerční využití. Scientologická církev vystupuje podle potřeby jako mysteriózní náboženský kult, anebo jako profesní organizace, která je aktivní v oblasti personálního poradenství a managementu. Zaměřuje se na ekonomicky dobře situované firmy, na organizace disponující vlastními databázemi obyvatel nebo na organizace, které mají možnost významně ovlivnit trh. Velký význam mají v této činnosti nadnárodní společnosti vytvořené Scientologickou církví. Jako jsou WISE (World Institute of Scientology Enterprises - Světový institut mezinárodního scientologického podnikání) a ABLE (Association for Better Living and Education - Asociace pro lepší život a vzdělanost). S podniky, které jsou členy WISE, je nakládáno dle potřeb Scientologické církve. To přináší, stejně tak jako eventuální přítomnost členů Scientologické církve v důležitých pozicích v nezávislých institucích, určitá rizika psychické deformace zaměstnanců, zadluženost a vydíratelnost podniků, neloajálnost, zvýhodňování na úřadech, nekalou soutěž a nebezpečí úniku důvěrných informací. Financování Scientologické církve je velmi nepřehledné a kontrolu znesnadňují i časté mezinárodní transféry značných finančních částek.

41 Viz Příloha č.2: Trestná činnost s rasistickým či jiným extremistickým podtextem na území ČR v r.1997 a 1998 ( na základě oficiálních kriminalistických statistik).

42 Viz Příloha č.3: Odhad počtu příznivců hnutí skinheads, anarchistů a autonomů v jednotlivých krajích České republiky k 31.12.1998 (ve srovnání s r.1997). Uvedená čísla jsou přibližná.

43 Viz Příloha č. 4: Nejvyšší koncentrovanost skupin příznivců extremistických hnutí na území ČR v roce 1998. Mapka.

44 Údaje za Východočeský kraj nejsou k dispozici; údaje za Západočeský kraj se vztahují pouze k příznivcům hnutí skinheads.

45 Akce typu „street party“ jsou mezinárodně koordinovanou aktivitou. Koordinací se zabývá mezinárodní seskupení PEOPLES GLOBAL ACTION (PGA), které ale svou účast různým způsobem zastírá.

46 Dne 29. ledna 1999 vydala Inspekce ministra vnitra další usnesení, jímž odložila část věcí týkajících se zasahujících policistů s tím, že se zde nejedná o podezření ze spáchání tr. činu. U dalších, týkajících se oznámení deseti osob, dospěla k závěru, že ze strany některých policistů „je dáno důvodné podezření ze spáchání tr. činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona“. Inspekce ministerstva vnitra vyšetřování ukončila rozhodnutím o odložení o odložení i této části trestních oznámení podle § 159 odst. 4 tr. zákona se zdůvodněním, že „Konkrétním osobám z řad těchto policistů, které používaly popsaného fyzického násilí vůči oznamovatelům a dalším osobám, které k trestním oznámením podaly vysvětlení, kde popisují jak násilí ze strany policistů vůči své osobě, tak obecně i vůči ostatním osobám, se však nepodařilo podezření ze spáchání citovaného tr. činu prokázat“.

47 Viz Příloha č. 5: Koncerty příznivců hnutí skinheads s mezinárodní účastí na území ČR v roce 1998. Mapka.

48 Počátkem r. 1999 to např. potvrdila účast českých skinheadů na mezinárodním srazu v Budapešti (13.2.1999), konaného jako vzpomínka na druhou světovou válku, při němž došlo ke střetu s maďarskou policií.

49 Viz Příloha č. 6: Nejvyšší (nejnižší) nápad trestné činnosti s extremistickým podtextem na území ČR v r. 1998 (na základě oficiálních kriminalistických statistik). Mapka.

50 Pro zpřesnění vyhodnocování trestné činnosti s extremistickým podtextem byla od začátku roku 1998 zavedena přesnější kategorizace trestných činů, které se týkají rasové či národnostní nesnášenlivosti. I v r.1998, v důsledku lidského faktoru, docházelo ve statistikách k chybám, které snižovaly jejich vypovídací hodnotu. Viz. Kapitola 6, Statistické vyhodnocování trestné činnosti s extremistickým podtextem.

51 Viz hl. město Praha.

52 Z pohledu Úřadu vyšetřování pro ČR byly problémovými teritorii Praha 3 a Praha 8 (hl. města Praha), Plzeň (Západočeský kraj), Trutnov (Východočeský kraj), Zlín, Břeclav a Hodonín (Jihomoravský kraj) a Karviná (Severomoravský kraj).

53 Toto vyhodnocení není k dispozici za kraje Západočeský a Jihomoravský.

54 K případu došlo dne 27.11.1998 na Praze 2, v baru COMPTON, když, při vzájemném napadení mezi návštěvníky baru, použil anarchista M.P. střelné zbraně proti skinheadovi a způsobil mu zástřel za levým uchem a průstřel levého trapézového svalu. Bylo mu sděleno obvinění pro pokus vraždy dle § 8/1 k § 219/1 tr. zák.

55 Viz Příloha č. 7: Nejzávažnější případy, k nimž došlo na území ČR v roce 1998. Mapka.