Extremismus


»obsah

Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998

6. Opatření přijatá k eliminaci trestné činnosti s extremistickým podtextem

6.1 Aktivity vlády České republiky

Vláda České republiky vzešlá z parlamentních voleb v roce 1998 se ve svém prohlášení zavázala zasadit se o plné uplatňování práv příslušníků národnostních a etnických menšin, dbát o důsledné dodržování a naplňování závazků a povinností vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a především z Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin.76 Deklarovala svou snahu zajistit, aby státní orgány sledovaly porušování lidských práv a svobod a zajišťovaly účinnou ochranu před útoky na ně.

Ve vztahu k romské komunitě, jíž považuje za přirozenou součást české společnosti, se vláda zavázala připravit programy, které povedou ke zlepšení informovanosti české většiny o Romech, ke zlepšení životních podmínek Romů a zvýšení jejich vzdělanosti. Při řešení těchto otázek se vláda zavázala spolupracovat s nejširší romskou komunitou.

Vláda se rovněž zavázala důsledně plnit všechny závazky vyplývající z Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a prosazovat jejich dodržování. V návaznosti na to vytýčila svůj požadavek na nekompromisní postup Policie ČR a orgánů státní správy k veškerým projevům rasismu, etnické nesnášenlivosti a xenofobie. Jako jednu ze základních priorit chápe důsledný postup státních orgánů v represi vůči pachatelům rasově motivovaných trestných činů. V tomto směru navázala na některé aktivity vlád předešlých.

Usnesením č. 192 ze dne 19. března 1998 ke „Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin“ zakotvila předchozí vláda povinnost ministra vnitra ´pravidelně předkládat ve spolupráci s ministrem spravedlnosti vždy do 30. června běžného roku (poprvé do 30.6.1999) zprávu k problematice extremismu na území České republiky za uplynulý kalendářní rok, včetně přehledu případů, které byly zaevidovány Policií ČR. Otevřela tak prostor pro kvalifikovanou charakteristiku tohoto druhu trestné činnosti jak na území ČR, tak v jednotlivých krajích ČR, s cílem stanovovat trendy tohoto druhu kriminality, včetně jejich proměn. To umožní přijímat opatření, která, podle zjištěné situace a potřeby, budou směrována do jednotlivých krajů, okresů či lokalit. Přílohu k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998 tvořil soubor konkrétních opatření, jejichž cílem bylo zkvalitnit boj s extremismem, především s rasismem a existujícími projevy xenofobie ve společnosti.

Tato, vládou přijatá, opatření byla širokospektrální a nesměřovala pouze do oblasti represe. Vláda, vědoma si celoevropského kontextu problematiky, položila v prvé řadě důraz:

Vláda rovněž reagovala na potřebu komunikace mezi nevládní sférou a státními orgány tím, že soustředila pozornost na spolupráci s nevládními organizacemi sledujícími situaci v oblasti lidských práv, rasové diskriminace a trestné činnosti s rasovým či jiným extremistickým podtextem.79 K otevření dialogu měla přispět i Zpráva o dodržování lidských práv v České republice jako sebereflexe státních orgánů, jejich možností a limitů, jejíž předložení si vláda vyžádala poprvé v roce 1999 za rok 1998.80

Dále vláda zaměřila svou pozornost jak na výchovu policistů, tak na řadu opatření v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda vyvinula i řadu dalších iniciativ, které mají přímo či nepřímo přispět k odstranění rasisticky či jinak extrémně motivovaných postojů a významně se podílet na prevenci tohoto vysoce nebezpečného jevu ve společnosti. Usnesením č. 809 ze dne 9. prosince 1998 zřídila Radu pro lidská práva vlády ČR, která je poradním orgánem vlády pro otázky ochrany lidských práv a základních svobod. Představuje první platformu, na níž budou moci pravidelně spolupracovat zástupci delegovaní jednotlivými resorty se zástupci nevládních organizací sledujícími situaci v oblasti lidských práv, rasové diskriminace a trestné činnosti s rasovým, národnostním či jiným extremistickým podtextem.81 Rada zřídila sekce a pracovní skupiny pro jednotlivé okruhy problémů. V těchto sekcích budou rovněž spolupracovat zástupci státní správy s předními aktivisty nevládních organizací (Český helsinský výbor, Hnutí občanské solidarity a tolerance, Dokumentační středisko pro lidská práva apod.). Cílem spolupráce s občanskou veřejností na poli rasové diskriminace je zejména to, aby byly případy rasově motivované diskriminace důsledně hlášeny a šetřeny.

Na základě usnesení předchozí vlády č. 632 ze dne 30. září 1998 předložil předseda Legislativní rady vlády Návrh kampaně proti rasismu.82 Cílem kampaně nebude pouze čelit projevům rasismu, ale zároveň přispět k odstraňování netolerance a vzájemného nedorozumění mezi příslušníky odlišných kultur.

Projevy rasismu a diskriminace, ať už z důvodů rasových či jiných, se zabývá od roku 1993 také Rada pro národnosti vlády ČR.

S nevládními organizacemi, zejména romskými, úzce spolupracuje od roku 1998 i Meziresortní komise pro záležitosti Romské komunity, která mimo jiné připravila sérii projektů směřujících k multikulturní výchově, které budou realizovány v rámci programu PHARE 1999.

Z dalších aktivit vlády lze zmínit např.:

Vláda se danou problematikou zodpovědně zabývá a veškeré její aktivity směřují k vytvoření respektu jak k lidským právům obecně, tak k respektu k rasové, národnostní, náboženské či jiné odlišnosti ve společnosti. K odpovědnosti za stav lidských práv a jejich porušování se vláda přihlásila textem Odpovědnost vlády za ochranu lidských práv. Rasové konflikty a rasová diskriminace jsou i nadále zařazeny mezi nejzávažnější bezpečnostní rizika a extremisticky motivovaná kriminalita je každoročně stručně vyhodnocována i v rámci „Zpráv o bezpečnostní situaci na území ČR“, které projednává Parlament ČR. Jedním z dlouhodobých úkolů vlády zůstává celospolečenská výchova k toleranci.

6.2 Aktivity Ministerstva vnitra a Policie České republiky

Prezentace České republiky na mezinárodních fórech byla donedávna poznamenána absencí oficiálních materiálů české státní správy k problematice projevů extremismu a postupu státních orgánů proti tomuto jevu. Nedostatečná informovanost ztěžovala rovněž práci českým zastupitelským úřadům. Politika Ministerstva vnitra, ve spojitosti s potíráním rasově motivované trestné činnosti, rasové diskriminace, xenofobie a intolerance, včetně prezentace přijímaných opatření a problémů s nimi spjatými, byla poznamenána reaktivností a defenzivností. V rámci jednání na mezinárodní úrovni nebyla zajišťována dostatečná informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou, Ministerstvem vnitra a Policií ČR k postihu rasové, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace ve společnosti. O změnu stávající situace se pokusilo Ministerstvo vnitra v roce 1998.83 Ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti předložilo vládě Zprávu o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin (dále jen „Zpráva“), jejíž přílohu tvořil přehled případů s rasovým či jiným extremistickým podtextem, k nimž došlo na území České republiky, a to bez ohledu na jejich konečnou trestně právní kvalifikaci. „Zpráva“ je v češtině a angličtině dostupná na Internetu, na stránkách Ministerstva vnitra, v rubrice Oficiální dokumenty. Obdržely ji české zastupitelské úřady, anglické výtisky převzalo Ministerstvo zahraničních věcí k distribuci v zahraničí.84 Další kroky Ministerstva vnitra spočívaly ve snaze navázat spolupráci při řešení problémů romských spoluobčanů a problematiky extremismu s Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem a Polskem.85 K dalším ofenzivním krokům Ministerstva vnitra patřilo rozhodnutí o uspořádání mezinárodního sympozia k problematice „Role policejních složek při potírání rasismu a xenofobie“. Reagovalo tím na skutečnost, že čeští policejní odborníci prozatím neměli mnoho možností seznámit se s poznatky a formami práce svých zahraničních kolegů. Základním smyslem sympozia je přispět ke zkvalitnění práce české policie při potírání rasismu a jiných extremistických projevů, vytvořit podmínky pro vzájemnou výměnu informací, zkušeností a postupů při řešení této společensky vysoce nebezpečné problematiky.86

Od roku 1998 působí na Ministerstvu vnitra romský poradce ministra vnitra pro národnostní menšiny, který se rovněž zabývá romskou problematikou a komunikuje jak s vrcholnými představiteli policejních složek bojujících s rasismem, tak se zástupci romské komunity, kteří se na něj nezřídka obracejí s informacemi o rasistických a diskriminačních projevech.

V r. 1998 se Ministerstvo vnitra rozhodlo poskytnout romským uchazečům o práci v policii maximální pomoc pro splnění předepsaných požadavků. V tomto směru spolupracovalo s Demokratickou aliancí Romů na přípravě a uskutečnění kursu „Příprava Romů na přijetí k Policii ČR“.87 Cílem kursu bylo zlepšit předpoklady romských uchazečů k tomu, aby mohli uspět při přijímacím řízení. Kurs proběhl na podzim r. 1998. Zúčastnilo se ho sedmnáct osob, z nichž při závěrečných zkouškách úspěšně absolvovalo psychologické a fyzické testy pět uchazečů o práci v Policii ČR. Z hlediska resortu vnitra nebyl počet úspěšných absolventů příliš vysoký a při opakování obdobného vzdělávacího projektu bude zapotřebí věnovat větší pozornost výběru účastníků kursu. Z celospolečenského hlediska se nejednalo o bezvýznamnou akci, neboť absolventi opouštěli kurs s vysokou motivací pro práci ve státní nebo veřejné službě.

Ministerstvo vnitra v r. 1998 rovněž vypracovalo analýzu Zprávy o stavu lidských práv v České republice v roce 1997, vydané Českým helsinským výborem, v pasážích bezprostředně se vztahujících k působnosti Ministerstva vnitra a Policie České republiky.88 Cílem této analýzy především bylo otevřít na seriózním základě prostor k výměně názorů a kooperativním vztahům mezi nevládní a vládní sférou. Dále byla vládě předložena, ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, Zpráva o průběhu vyšetřování trestných činů s rasovou motivací, spáchaných v době od 1.1.1998 do 18.5.1998.89

Opatření personálního, organizačního, kontrolního i legislativního charakteru, přijatá Ministerstvem vnitra v předchozích letech, zůstávala nadále v platnosti. Na základě přílohy k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998 byla přijata další opatření směřující ke zvýšení efektivnosti a postihu extremistické kriminality vyjádřená v jednotlivých úkolech této přílohy. Tyto úkoly byly průběžně plněny.90 V roce 1998 nadále zůstával v platnosti Rozkaz ministra vnitra č. 39 ze dne 13.6.1995, kterým se ukládají úkoly k eliminaci extremistických postojů v ČR. Byl průběžně plněn jak v rámci Policie ČR a Úřadu vyšetřování pro ČR, tak evidencí a statistik trestné činnosti s extremistickým podtextem. Tento rozkaz byl nahrazen Pokynem ministra vnitra ke zvýšení efektivnosti postihu a prevence trestných činů a přestupků s rasistickým či jiným extremistickým podtextem (dále jen Pokyn), jehož návrh byl vypracován v r. 1998.91

Pokyn ministra vnitra se zabývá zabezpečením plnění úkolů trvalého charakteru vyplývajících z usnesení vlády ČR č. 192 ze dne 19. března 1998 ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky a přílohy k tomuto usnesení (dále jen „Zpráva“). Pokyn se v prvé řadě dotýká zabezpečení zpracování „Zprávy“ a kontroly plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 192/1998. Dále stanoví povinnost ředitele služby kriminální policie Policejního prezidia ČR a ředitelů krajských služeb kriminální policie zpracovávat přehled trestných činů a přestupků s extremistickým podtextem, včetně trestných přestupků a přestupků motivovaných rasovou nebo národností nesnášenlivostí či spáchaných příznivci extremistických skupin, k nimž došlo na území spadajícím do jejich působnosti v uplynulém roce, a to bez ohledu na konečnou trestně právní kvalifikaci jednotlivých případů.

Pokyn dále ukládá policejnímu prezidentovi trvale udržovat a zvyšovat efektivitu součinnosti příslušného pracoviště Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia ČR s Bezpečnostní informační službou při odhalování trestné činnosti extremisticky zaměřených jedinců a skupin a poskytovat informace příslušným službám Policie ČR o akcích připravovaných těmito skupinami. Zároveň určuje, aby se pracovníci zabývající se trestnou činností s extremistickým podtextem v krajích a okresech zaměřovali na včasné vyhledávání, zamezování a potlačování této trestné činnosti a vyhledávání osob a skupin k ní inklinujících. Dalším z důležitých bodů pokynu je přijmout opatření proti zneužívání sítě Internet k šíření extremistických materiálů, k podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů a k páchání trestné činnosti s rasovou, národnostní, náboženskou či jinou extremistickou motivací.92

Opatření k eliminaci extremistických postojů v ČR jsou rovněž obsažena v rozkazech a závazných pokynech policejního prezidenta (rozkaz č. 41, 43, 72, 91) a závazné pokyny: č. 14 z r. 1996, kterým se stanoví postup Policie ČR při zabezpečování ochrany veřejného pořádku v případech jeho hromadného narušení a při služebních zákrocích a úkonech v místech důvodného podezření z páchání trestné činnosti a jiného protiprávního jednání; č. 40 z r. 1997, jímž se upravuje postup Policie ČR při plnění úkolů k ochraně veřejného pořádku, života a zdraví občanů a jejich majetku před projevy extremistických hnutí (nahradil závazný pokyn č. 16/1995); č. 1 z r. 1998, kterým se upravuje jednotný postup při provozování a využívání informačního systému „OČISTA“ na úseku trestné činnosti mládeže, trestné činnosti páchané na mládeži, mravnostní trestné činnosti, extremismu a toxikomanie; č. 17 z r. 1998 k systému sledování neobjasněných závažných trestných činů kriminální povahy a koordinaci postupu specializovaných útvarů Policie ČR a Ředitelství služby kriminální policie Policejního prezidia ČR při odhalování těchto činů a zjišťování jejich pachatelů.93 V současné době je v připomínkovém řízení návrh závazného pokynu, kterým se upravuje činnost příslušníků Policie České republiky na úseku boje proti extremistické kriminalitě.

Postup při vyšetřování trestných činů s rasovým podtextem se dále řídí Pokynem č. 2 k organizaci vyšetřování trestné činnosti motivované rasovou nesnášenlivostí, který vydal ředitel Policie ČR úřadu vyšetřování pro ČR 23. května 1995. Tento pokyn je i nadále dostačující. Plnění hlásné služby je zabezpečováno pokynem ze dne 27.6.1997, který rozšířil hlásnou službu o povinnost zasílat meritorní rozhodnutí při skončení vyšetřování Úřadu vyšetřování pro ČR. Tento pokyn je ze strany ředitelů úřadů vyšetřování v okresech a krajích dodržován a nebylo zjištěno jeho porušení. Po problémech s právní kvalifikací, rozsahem a způsobem dokazování rasově motivovaných trestných činů, které byly patrné zejména v roce 1996 a 1997, bylo v r. 1998 vyšetřování trestných činů s rasovým či jiným extremistickým podtextem na lepší úrovni a v praxi úřadů vyšetřování nebyly zaznamenány vážnější nedostatky.

Spolupráce specializovaných pracovišť Policie ČR a BIS na úseku extremismu přispívá k rozkrývání extremistických aktivit na území ČR a ke kvalitativnímu zlepšení zásahů Policie ČR proti hromadným akcím s extremistickým podtextem a aktivitám jednotlivců.94 Úzká spolupráce obou subjektů byla rozšířena o spolupráci s Vojenským obranným zpravodajstvím, která přispívá k monitorování a postihu extremistických aktivit ve složkách Armády ČR.

Legislativní opatření Ministerstva vnitra

Ministerstvo vnitra vypracovalo věcný záměr zákona o sdružování ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích (zákon o spolcích), který vláda schválila usnesením č. 449 ze dne 10. května 1999.

Problematika postihu sdružení registrovaných u Ministerstva vnitra jejich rozpuštěním

Podle čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod lze výkon sdružovacího práva omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže je to nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo na ochranu práv a svobod druhých. Z této skutečnosti Ministerstvo vnitra vychází nejen při rozhodování o zásahu státního orgánu do činnosti již existujícího sdružení, ale i při posuzování žádosti o registraci sdružení. Není-li prokázáno, v čem konkrétně, z hlediska cit. čl. Listiny, ohrožuje sdružení zájmy státu a jiné legitimní zájmy, není dán důvod k odmítnutí registrace sdružení.

Nezbytným předpokladem pro uplatnění postupu Ministerstva vnitra směřujícího k rozpuštění občanského sdružení ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je, že je prokázáno, tj. doloženo potřebným důkazním materiálem, že sdružení vyvíjí nedovolenou činnost. Takovouto činností se mimo jiné rozumí popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů. V případě obdobného jednání fyzické osoby - člena sdružení, musí být jednoznačně prokázána vazba mezi jejím jednáním a činností sdružení jako právnické osoby. Pokud by byly takové aktivity sdružení zjištěny a prokázány, Ministerstvo vnitra na tuto skutečnost sdružení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže sdružení v takové činnosti pokračuje, Ministerstvo vnitra vydá správní rozhodnutí o rozpuštění sdružení.95

V roce 1998, stejně jako v letech předchozích, nebyl zaznamenán případ, kdy by činnost sdružení registrovaného Ministerstvem vnitra, odůvodňovala jeho rozpuštění z výše uvedených důvodů rozhodnutím ministerstva ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Přesvědčení o tom, že sdružení je potencionálně schopné sledovat i jiné cíle, než které definuje ve stanovách, neboť je např. zakládáno osobami, které se svou činností již dostaly do konfliktu se zákonem, není dostatečným důvodem pro zásah do sdružovací svobody.96

V rámci Ministerstva vnitra je výše zmíněná problematika řešena:

Problém extremismu v systému prevence kriminality

Ministerstvo vnitra nese gesci za funkci sekretariátu Republikového výboru pro prevenci kriminality, odpovídá za koncepční, iniciativní a metodickou činnost při vytváření preventivních programů na místní úrovni. V rámci těchto programů jsou priorizovány dílčí projekty zaměřené na eliminaci trestné činnosti motivované rasisticky, xenofobně nebo páchané příznivci extremistických skupin. V roce 1998 bylo podpořeno 250 projektů částkou 35.047.000,-Kč. Jednalo se o projekty zaměřené na volnočasové aktivity a práci s neorganizovanými a rizikovými skupinami dětí a mládeže v nízkoprahových, poradenských a krizových zařízeních formou poradenství, sociální práce a streetworku.

Zabezpečení problematiky extremismu v rámci Policie ČR

V roce 1995 byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem jak zřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia, tak zavedením této specializace na úrovni krajů a okresů a dalšími systémovými opatřeními. V současné době ustanovení odpovědní pracovníci, ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou, Vojenským obranným zpravodajstvím a útvary Policie ČR (pořádkové, železniční, cizinecké a pohraniční atd.) důsledně postupují proti různým extremistickým skupinám, především příznivcům a příslušníkům hnutí skinheads.

Téměř tříleté zkušenosti potvrdily, že jakýkoliv zvláštní útvar mimo existující organizační strukturu policie by pro řešení této společensky závažné problematiky nebyl vhodný. Naprosto nezbytná specializace musí probíhat v rámci jednotně organizované policie, včetně policie kriminální. Vytvoření speciálního útvaru jiným způsobem by znamenalo vytváření rizika nekoordinované práce Policie ČR na tomto úseku kriminality, včetně rizika komunikačních šumů apod. Problematika extremismu vyžaduje mj. i „místní“ znalost v rámci teritoriální působnosti, což by bylo zřízením jakékoliv ústřední speciální jednotky pravděpodobně narušeno a mohlo by vést ke zpřetrhání vazeb apod. Bojem proti extremismu se musejí zabývat policisté již na nejnižších článcích výkonu policejní služby, včetně policistů pořádkové policie. Musejí přitom pracovat v součinnosti s pracovišti kriminální policie na jednotlivých stupních řízení (základním článkem jsou pracoviště kriminální policie na úrovni okresů, středním článkem pracoviště služby kriminální policie na úrovni krajů, vrcholovým článkem je již uvedené specializované pracoviště Policejního prezidia ČR), aby byl zajištěn tok informací, který je pro úspěšnou dokumentaci těchto forem trestné činnosti zvlášť závažný.

Poznatky a činnost ustanovených specialistů každodenně potvrzují opodstatněnost zavedení specializace na problematiku extremismu v rámci Policie ČR jako efektivního prostředku pro potírání extremisticky motivované kriminality. Hlavním předpokladem pro zvýšení úspěšnosti při potírání tohoto druhu kriminality je zkvalitňování řídící práce v rámci policie s vyloučením jakéhokoliv zavádění nesystémových organizačních opatření.

Činnost specialistů skupiny extremismus

Od 1. srpna 1995 existuje v rámci odboru obecné kriminality Ředitelství služby kriminální policie PP ČR specializované pracoviště pro metodiku a koordinaci řízení PČR na úseku extremismu, z něhož vznikla po reorganizaci Ředitelství služby kriminální policie k 1. březnu 1998 6. skupina odboru obecné kriminality se specializací „extremismus“.98 Tato skupina se zabývá monitorováním a koordinací celostátního postupu policie proti extremistickým projevům, rasově motivovaným útokům, chuligánství při sportovních utkáních a nebezpečným sektám. Náplň činnosti této skupiny spočívá především v odborně řídící, metodické, servisní a kontrolní činnosti. Jedním z hlavních úkolů specialistů skupiny je vytvářet předpoklady pro úspěšný výkon služby na nižších stupních řízení. Přímý výkon pracovníci této skupiny zabezpečují ve zvlášť vymezených případech, jako je poskytování pomoci při operativním rozpracování závažných případů trestné činnosti, osobní účast při organizování bezpečnostních opatření, průběžné sledování hlásné služby, včetně odstraňování v ní zjištěných nedostatků. Dále sledují statistické výstupy k extremistické trestné činnosti, monitorují závadové tiskoviny a jejich distributory, včetně P.O.Boxů, věnují pozornost hudebním skupinám v jejichž produkci jsou obsaženy rasisticky zaměřené texty atp. Při realizaci závažných případů zadávají úkoly jednotlivým okresním či krajským specialistům. Každý spáchaný trestný čin s rasistickým podtextem, který zůstává neobjasněn, je touto skupinou sledován a její specialisté poskytují přímou pomoc při jeho objasňování. Skupina udržuje také styk se všemi vrcholnými orgány státní správy, včetně Bezpečnostní informační služby a Vojenského obranného zpravodajství.

V roce 1998 se specialisté na problematiku extremismu mj. aktivně podíleli:

Dále věnovali pozornost základní analýze situace ve zneužívání Internetu pro šíření extremistických ideologií a na základě toho vypracovali odpovídající návrhy k monitorování tohoto zneužívání.99 Specialisté ŘSKP se rovněž soustředili na problematiku tzv. nebezpečných sekt, prováděli kontrolně metodickou činnost v rámci jednotlivých krajů a okresů, účastnili se formou přednášek všech instrukčně metodických zaměstnání pořádaných správami krajů, uspořádali semináře pro specialisty apod.

Metodické kontroly, které byly v r. 1998 průběžně prováděny na jednotlivých útvarech policie, potvrdily, že osobní účast specialistů Policejního prezidia na problematiku extremismu při jednotlivých akcích extremistických skupin či šetření závažných případů je nezbytná. Vedla jak ke kvalitnějším postupům při prokazování spáchaných skutků, tak i k potřebné úrovni součinnosti mezi jednotlivými službami a útvary policie. Činnost specialistů služby kriminální policie při řešení problematiky extremismu přinesla v r. 1998 konkrétní výsledky. Policejní praxe potvrdila, že potírání trestné činnosti s extremistickým podtextem si vyžaduje kvalifikované používání všech prostředků a metod operativně pátrací činnosti a dlouhodobé rozpracování konkrétních případů, které obvykle probíhá ve všech krajích ČR v závislosti na hlavních osobách protizákonných aktivit. Práce při odhalování a dokazování extremistické trestné činnosti vyžaduje trvalé úsilí pracovníků policie a nelze ji hodnotit pouze podle počtu realizovaných případů. K zajištění dobré funkčnosti 6. skupiny „extremismus“ by bylo vhodné rozšířit počet tabulkových míst z šesti (ustanoveno v r. 1996) alespoň na devět. Přispělo by to i k řešení problematiky zneužívání Internetu v případech vztahujících se k extremismu.

***

V rámci dané problematiky je zapotřebí:

Personální zajištění problematiky extremismu

Práce kriminalistů zabývajících se problematikou extremismu má řadu svých specifik. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšnost této práce je místní a osobní znalost kriminalisty a neustálé prohlubování a rozšiřování databáze poznatků k dané problematice v jemu svěřeném teritoriu. Základním předpokladem pro splnění uvedených atributů je plné věnování se sledovanému úseku kriminality, a to i v jejích latentních podobách. Prioritou je v tomto směru operativní práce. V případě extremismu není tudíž vynaložená práce úměrně zviditelňována počtem objasněných trestných činů.

V práci na linii extremismu se i v r. 1998 často negativně odrážela velmi malá nebo dokonce vůbec žádná místní a osobní znalost. Tato skutečnost souvisela s přetrvávajícím neuspokojivým stavem úrovně personálního zabezpečení problematiky extremismu, který převážně pramenil ze skutečnosti, že ze strany některých vedoucích pracovníků byla i nadále problematika extremismu velmi podceňována.101 Systematizovaná pracovní místa přidělená na tuto specializaci byla sice formálně obsazena, ale na většině pracovišť služby kriminální policie byli příslušní specialisté pověřováni kromě extremismu prací i na dalších problematikách jako je kriminalita mládeže, mravnostní kriminalita a toxikománie, ale i majetková a násilná kriminalita. Činnost těchto specialistů byla poté více zaměřená na výše zmíněné, rovněž závažné a časově náročné problematiky, a na extremisticky motivovanou kriminalitu jim tudíž nezbýval potřebný čas. Skutečnost, že na každé pracoviště služby kriminální policie na úrovni okresu bylo přidáno rozhodnutím Ministerstva vnitra na začátku r. 1996 nejméně jedno pracovní místo, nebyla i nadále plně respektována. V důsledku toho zůstával i v r. 1998 vlastní smysl vytvoření specializovaných pracovních míst pro problematiku extremismu nenaplněn a vedlo to k zanedbávání práce na tomto úseku kriminality. To mělo negativní vliv i na plnění úkolů při prevenci této kriminality.

Po formální stránce byla práce na úseku extremismu vykonávána ve všech okresech. Při porovnání praktických výsledků práce jednotlivých specialistů byly shledány velké rozdíly. Příčinou byly nejen značné rozdíly v osobní aktivitě jednotlivých pracovníků, ale i prostor vytvářený pro jejich činnost vedoucími služebními funkcionáři. Pokud je prioritou pouze hodnocení policistů podle počtu objasněných trestných činů, nalézá tento přístup zpětný odraz v průměrně nízkém finančním ohodnocení specialistů na úseku extremismu a ve svých důsledcích vede příslušníky policie k nezájmu o tuto práci. Za situace, kdy zapracování pracovníka na potřebnou úroveň trvá nejméně dva roky, je fluktuace specialistů velmi nežádoucím jevem. Tuto situaci lze řešit přesnějším vymezením obligatorních podmínek pro práci specialistů. Specialista by měl být pověřován prací na jiné problematice jen ve výjimečných případech na základě odůvodněného rozhodnutí příslušného služebního funkcionáře a pouze krátkodobě. Systémové řešení by však představovalo zpracování jednotné koncepce práce celé služby kriminální policie.

V rámci dané problematiky je zapotřebí:

Statistické vyhodnocování trestné činnosti s extremistickou motivací

Pro zpřesnění vyhodnocování trestné činnosti s extremistickou motivací byla od počátku roku 1998 zavedena Policejním prezidiem přehlednější kategorizace trestných činů, které se týkají rasové nebo národnostní nesnášenlivosti. Toto členění se ukázalo jako vhodné a dostačující. Stejně jako v r. 1997, tak i v r. 1998 zůstávalo problémem především nepřesné, ba i chybné vyplňování statistických formulářů. To ve svých důsledcích snižovalo vypovídací hodnotu oficiálních kriminalistických statistik - i nadále se zde objevovaly extremisticky motivované skutkové podstaty trestných činů, které ve skutečnosti nemohly uvedenou motivaci splňovat.102

Chyby ve statistice vznikají jak při vlastním vyplňování statistických formulářů, tak i při přenosech dat, k nimž dochází na úrovni obvod - okres - kraj - ústředí. Snaha podchytit chybné údaje na okresních ředitelstvích je proto neúčinná, stejně jako uplatnění požadavku, aby zde došlo k opravení údajů, které tu byly prvotně zapsány správně. Vzhledem k systému vyplňování statistiky (na obvodních odděleních a úřadech vyšetřování) není možné, aby kriminální služba uvedené nesrovnalosti zjišťovala a odstraňovala. Jedním z možných optimálních řešení korekce statistických výstupů by byla kontrola správnosti statistických výkazů prováděna na ústřední úrovni ve spolupráci se specializovaným pracovištěm na problematiku extremismu.

Je zapotřebí:

Vzdělávání policistů a vyšetřovatelů

Pro služební potřebu specialistů zabývajících se problematikou extremismu bylo zajištěno zpracování a distribuce metodických a informačních materiálů. Kromě informativního materiálu o sektách obdrželi překlad Příručky s radami k rasovým incidentům vydané v Londýně a překlad Bezpečnostní zprávy za rok 1997 o extremistických aktivitách a trestné činnosti s extremistickým podtextem na území Spolkové republiky Německo.103

Další vzdělávání policistů a vyšetřovatelů bylo zajišťováno útvary Policie ČR a úřady vyšetřování formou seminářů a přednášek. Byl kladen důraz na odstraňování možných rasistických a jiných xenofobních předsudků u jednotlivých policistů. V r. 1998 proběhlo mimo jiné celostátní školení policistů specializujících se na potírání extremismu a rasismu za účasti renomovaných odborníků na romskou problematiku. Akce podobného typu mají průběžně pokračovat.

V souladu s bodem 4 v příloze k usnesení vlády č.192/1998 byl kladen důraz na výchovu mladých policistů jak na středních policejních školách, tak na Policejní akademii ČR.104 Problematice extremismu, zařazené do učebních osnov středních policejních škol, byla věnována zvýšená pozornost. V učebních osnovách došlo k rozšíření a podrobnějšímu rozpracování témat, která se vztahují k problematice rasismu, xenofobie, intolerance, etiky policejní práce, prevence kriminality apod. U středních policejních škol byly otázky extremismu zařazeny do základní odborné přípravy policistů, maturitního i nástavbového studia.105 Učební osnovy základní odborné přípravy obsahují 18 hodin věnovaných dané problematice a střední odborné školy 16. Většina škol uspořádala speciální kursy k této problematice a věnovala se formování postojů svých žáků a studentů i v mimoškolní činnosti. Učitelé odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů si rozšířili své znalosti na instrukčně metodickém zaměstnání a přednáškou externího lektora o soudobém rasismu, extremismu a jeho projevech.

Policejní akademie ČR reagovala na potřebu zvýšení znalostní úrovně svých frekventantů cílenějším zaměřením na problematiku extremismu jako celek. Posílila její význam v jednotlivých vyučovacích předmětech, v bakalářských pracích a státních závěrečných zkouškách. V oblasti celoživotního vzdělávání zařadila na školní rok 1998/1999 specializované kursy pro příslušníky Policie ČR s tématy jako např. Listina základních práv a svobod a realizace ústavního práva občana na bezpečnost; Policie a společnost či Rasismus u nás.

Výše uvedenými opatřeními bylo zabezpečeno, aby frekventanti policejních škol odcházeli do praxe vybaveni dostatečnými znalostmi o projevech extremismu, včetně rasismu. I nadále je však třeba klást důraz na významnou roli celoživotního vzdělávání příslušníků Policie ČR, které má širokospektrální působnost. K prioritám v oblasti služební přípravy patřil výcvik v řešení konfliktů, zvládání rizikových situací a davového násilí, používání zbraní a donucovacích prostředků např. při demonstracích, koncertech, setkáních příznivců hnutí skinheads, fotbalových utkáních apod. Nejfrekventovanější kontakt s minoritní populací či cizinci má pořádková policie a jednotlivá obvodní (místní, městská) oddělení policie. Rovněž na této úrovni je zapotřebí prosazovat zvýšení úrovně etiky policejní práce a vytvářet modely nového přístupu policistů k trestným činům, u nichž je důvodné podezření na rasistický podtext.

Je zapotřebí:


Zaměření práce Policie ČR na úseku extremismu

Dosavadní praxe specialistů na úseku extremismu potvrdila potřebu soustřeďovat pozornost na tyto hlavní úkoly:

  1. V souvislosti s pácháním extremistické kriminality získávat, prověřovat a vyhodnocovat poznatky o osobách, trestných činech a jiných skutečnostech ve spolupráci s ostatními službami policie.
  2. Při odhalování a dokumentování extremistické kriminality se zaměřovat i na odhalování návazné trestné činnosti. U všech zjištěných a oznámených případů, zejména při výslechu pachatele, oznamovatele a poškozeného zjišťovat veškeré okolnosti a jejich případnou souvislost s jinou trestnou činností.
  3. Zaměřovat se na způsoby a formy páchání extremistické kriminality, osoby podílející se na jejím páchání, místa, kde dochází k extremistické kriminalitě a formy prevence.
  4. Zvláštní pozornost věnovat zejména pokračující a opakované trestné činnosti související s extremismem.
  5. Monitorovat aktivity občanských sdružení registrovaných u Ministerstva vnitra, u nichž má Policie ČR důvodné podezření, že mohou být provázány s extremistickou scénou. Vypracovat účinné mechanismy pro kontrolu, zda nejsou skutečné cíle a činnost sdružení v rozporu se zákonem.
  6. Vypracovat metodiku postupu policejních orgánů a vyšetřovatelů při dokumentaci trestné činnosti v případech tzv. soukromé produkce neonacistických hudebních skupin a akcí pořádaných v tzv. uzavřeném prostoru.
  7. Na úrovni správ krajů a OŘP věnovat trvalou pozornost spolupráci vyšetřovatelů a kriminalistů na úseku extremismu. Nedostatky v této spolupráci signalizovat po své linii na ŘSKP a ÚV pro ČR, aby mohla být učiněna adekvátní opatření k jejich nápravě.
  8. Úzce spolupracovat s policisty na základních útvarech při přípravě a provedení opatření souvisejících s extremistickou kriminalitou.
  9. Průběžně spolupracovat s pracovištěm pro problematiku terorismu útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie v případech podezření na terorismus v souvislosti s extremismem nebo v případech zjištění poznatků o trestné činnosti s organizovaným charakterem.
  10. Průběžně spolupracovat s:
    1. Bezpečnostní informační službou a Vojenským obranným zpravodajstvím při zjišťování aktivit souvisejících s extremistickou kriminalitou,
    2. orgány činnými v trestním řízení při odhalování a dokumentování trestné činnosti a při zjišťování jejích pachatelů,
    3. obecními úřady při získávání informací o pořádání ohlášených akcí a při řešení všech záležitostí souvisejících s extremistickou kriminalitou,
    4. dalšími orgány státní správy a samosprávy, hospodářskými orgány, školskými a zájmovými organizacemi, zejména při zjišťování informací o extremistické kriminalitě a při preventivním působení.
  11. Vkládat, vést, aktualizovat a využívat údaje podsystému „EXTRÉM“ informačního systému „OČISTA“.
  12. Zajišťovat důkladnou ochranu obětí trestných činů s extremistickým podtextem a svědků.
Zvýšený kontakt s představiteli romské komunity106

I v roce 1998, přes dosavadní přijatá opatření, vnímala romská komunita postup jednotlivých útvarů policie jako nejednotný.107 V okresech, v nichž policie adekvátně reagovala na problematiku rasismu a xenofobie, a kde specialisté na extremismus navázali kontakt s romskými poradci a spolupracovali s nimi, nedocházelo k případům trestné činnosti s rasovým podtextem tak často jako tam, kde nebyla problematice věnována patřičná pozornost.108 V důsledku toho došlo v některých okresech k pozitivnímu posunu v postoji policistů vůči Romům a naopak. Obecně však nedůvěra Romů k policii i nadále přežívá. Vede je k tomu nejen pocit, ale mnohdy i osobní zkušenost, že řada policistů stále ještě vůči nim trpí předsudky, zneužívá jejich neznalosti právních norem či se k nim chová nadřazeně. Nejedná se o obecný jev, ale o neprofesionální jednání a postoje jednotlivců z řad policistů. Negativní vztah Romů k Policii ČR a k Obecní policii je zdůvodňován nedostatečným šetřením případů týkajících se napadení Romů extremistickými skupinami a právní kvalifikací těchto trestných činů. V tomto směru se jeví jako potřebná zvýšená komunikace mezi Romy či jejich reprezentanty z některých problémových míst, kde dochází k rasisticky motivované trestné činnosti, a policií. Stav, kdy vzájemná nedůvěra mnohdy brání této komunikaci, je zapotřebí intenzivně odstraňovat, s cílem změnit vztah policistů k Romům a Romů k policii a policistům.

V rámci dané problematiky je zapotřebí:

Postih trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a Internetu

V roce 1998, ve srovnání s r. 1997, se zvýšil postih trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin a symbolik.

Zjištění údajů o majiteli P.O.Boxu v případě podezření z páchání trestné činnosti je možné. O aktivitě policie v této oblasti svědčí případy trestního stíhání za šíření zinů obsahujících texty s rasistickou či národnostní nesnášenlivostí. V právním státě lze stíhat jen konkrétně prokázaný skutek. Ziny jsou posuzovány individuálně, nezávislými znalci, neboť není možné trestně stíhat vydávání a šíření jakéhokoliv zinu, ale pochopitelně jen takové jednání, které je trestným činem. Problémem praxe není odhalit mediální formu páchání rasově motivované trestné činnosti, tj. formu páchání tiskovinou (ziny, fanziny a jinými, obvykle samizdatovými publikacemi). Obtížné a dlouhodobé bývá odhalování P.O.Boxů. Zatímco v r. 1997 se tato forma trestné činnosti stíhala jen výjimečně,109 již počátkem roku 1998 došlo k zásadnímu obratu v podobě několika případů trestního stíhání autorů a distributorů zinů, fanzinů a dalších tiskovin. Tyto případy však byly dlouhodobě rozpracovány již v r. 1997. V roce 1998 policie rozbila několik distribučních sítí neonacistických extremistických organizací.

Na počátku r. 1998 ještě přetrvávaly problémy ve vyšetřování trestné činnosti spjaté s tzv. grafitti, zástupnými znaky a fašistickými symboly. K rychlému řešení těchto problémů přispěla cílená činnost specialistů Úřadu vyšetřování pro ČR, kteří, na základě svých vlastních zkušeností, podávali předběžná stanoviska k závadnosti zástupných znaků, na jejichž základě vyšetřovatelé rozhodovali o zahájení trestního stíhání. Narozdíl od roku 1997 byly v roce 1998 důsledně stíhány a i souzeny případy nošení fašistických symbolů a jiné projevy propagace fašismu.

Nejvíce pozornosti si však zaslouží počítačová síť Internet, neboť nebezpečí spjaté s jejím zneužíváním se v průběhu roku 1998 zvýšilo. Poznatky získané v rámci České republiky potvrdily, že počítačová síť Internet je již běžně zneužívána k aktivitám, které lze kvalifikovat jako trestnou činnost. Prostřednictvím této sítě docházelo k šíření myšlenek národnostní, rasové a náboženské nesnášenlivosti, k propagaci nacistické ideologie, k veřejné podpoře hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, k navádění k násilným akcím proti minoritám, k výzvám podněcujícím k národnostní a rasové nesnášenlivosti, k hanobení národa, rasy a přesvědčení, anebo k hlásání národnostní, rasové a náboženské zášti. Společenská nebezpečnost uvedených jednání je značná a vyplývá jak z jejich masového šíření, tak z dostupnosti všech těchto informací. V roce 1998 se zvyšoval počet případů, kdy byla trestná činnost páchána přímo prostřednictvím sítě Internet. Stav technického vybavení a personálního obsazení specialistů na problematice extremismu působících na Policejním prezidiu ČR v r. 1998 umožňoval tyto případy pouze v omezené míře monitorovat, ale nikoli je řešit.110

Podmínkou pro úspěšné zabezpečení potlačování trestné činnosti páchané prostřednictvím počítačové sítě Internet a získávání relevantních poznatků je osobní účast kvalifikovaných specialistů na problematiku extremismu, kteří by mohli efektivně působit při rozpracování a samotné realizaci konkrétních případů této trestné činnosti. Tito pracovníci, s odpovídající odbornou úrovní, musí být vybaveni vlastními zkušenostmi a znalostmi aktuální situace v problematice extremismu. Z Internetu je možné získávat velké množství informací, přičemž nejdůležitější je jejich prvotní profesionální selekce z hlediska plnění úkolů Policie ČR a působnosti služby kriminální policie při potírání extremismu na území ČR. Extremisticky motivovaná kriminalita je velmi specifickou oblastí. Při odhalování a prokazování trestné činnosti páchané prostřednictvím Internetu přistupuje nezbytnost další odborné kvalifikace za situace, kdy většina policistů nemá žádné praktické zkušenosti s využíváním počítačové sítě Internet. Situace přispívá k prohlubování náskoku pachatelů tohoto druhu trestné činnosti před policií.

V rámci dané problematiky je zapotřebí:

Úroveň spolupráce se zahraničními partnery při řešení problematiky extremismu

V průběhu roku 1998 se nepodařilo vyřešit spolupráci se zahraničními partnery, a to jak z hlediska prevence a předcházení rasově motivované trestné činnosti, tak i represe. Tento nedostatek je i nadále pociťován v oblasti výměny informací o fluktuaci osob z extremistických uskupení mezi ČR a okolními státy a efektivního rozkrývání personální propojenosti české extremistické scény se zahraniční. Policisté specializující se na problematiku extremismu neměli ani v roce 1998 možnost průběžně se seznamovat s poznatky a metodami práce svých zahraničních kolegů na úseku extremismu. Prvním krokem k odstranění tohoto nedostatku by mělo být mezinárodní sympozium, které se uskuteční v říjnu 1999 a bude věnováno policejním postupům proti projevům rasismu a extremismu.

6.3 Aktivity Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího státního zastupitelství

Ministerstvo spravedlnosti soustavně sledovalo rychlost a plynulost vyřizování trestních věcí s rasovým kontextem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin111 a lze říci, že k nedůvodným průtahům ve sledovaném období téměř nedošlo.

Nadále zůstal v platnosti pokyn ministra spravedlnosti předsedům soudů, aby v pravomocně skončených věcech přezkoumávali i zákonnost rozhodnutí a v odůvodněných případech podávali podněty ke stížnostem pro porušení zákona. Ministryně spravedlnosti podala nejvyššímu soudu České republiky dne 17.12.1997 stížnost pro porušení zákona v neprospěch obžalovaných v trestní věci obžalovaného Milana Brata a spol. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 26.2.1998 rozhodl, že byl porušen zákon ve prospěch obžalovaných. V současné době je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích trestní řízení, které dosud není skončeno.

V soudní praxi byl v převážné většině rozhodovaných trestních věcí využíván institut trestního příkazu, neboť řízení u soudu urychluje. Pouze trestní věci, u kterých soud předpokládá uložení trestu odnětí svobody převyšujícího 1 rok, anebo kde je složitější důkazní situace, byly projednávány v hlavním líčení.

V oblasti prevence uvedené trestné činnosti byla zdůrazněna nezbytnost rychlého a plynulého vyřizování soudní agendy. Předsedům a místopředsedům soudů bylo v oblasti dohledové činnosti uloženo, aby rychlost a plynulost vyřizování věcí z tohoto okruhu soustavně sledovali a v pravomocných věcech přezkoumávali i zákonnost rozhodnutí a v odůvodněných případech podávali podněty ke stížnostem pro porušení zákona. Zároveň byla připomenuta možnost konat ve vhodných případech procesy s organizovanou veřejností spojené s následnými besedami. Ministerstvo spravedlnosti podporuje mimo jiné mimopracovní preventivní aktivity (přednášky, publikace) soudců v oblasti prevence této trestné činnosti.

Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšším státním zastupitelstvím byla zřízena meziresortní konzultační skupina zaměřená na problematiku boje s extremismem a rasově motivovanou trestnou činností. V průběhu roku 1998 proběhlo několik operativních jednání mezi státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, zástupci Policejního prezidia a Úřadu vyšetřování pro ČR, kteří se na tuto problematiku specializují. Cílem setkání bylo zejména sjednocení právních názorů na jednotlivé konkrétní případy jednání, které by mohlo být posouzeno jako jednání spáchané z rasových nebo jiných nenávistných pohnutek, a to z hlediska úspěšného vyšetřování takového jednání.

Výsledky jednání meziresortní konzultační skupiny zaměřené na problematiku boje s extremismem a rasově motivovanou trestnou činností byly následně prezentovány v rámci vzdělávacích akcí s vyšetřovateli Policie ČR, případně se státními zástupci, které byly tomuto tématu věnovány.

Státní zástupci při postihu uvedené formy kriminality nadále postupovali podle pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 3/1995, jímž bylo nižším státním zastupitelstvím uloženo, aby v uvedených věcech postupovali co nejrychleji. Pokyn obecné povahy přispěl k vzestupu počtu stíhaných a žalovaných osob pro uvedené trestné činy v minulých letech (tento trend se zastavil až v roce 1998) a k tomu, že se této problematice věnuje stále větší pozornost112.

Postih extremisticky motivovaných trestných činů

Dle poznatků Nejvyššího státního zastupitelství se v roce 1998 projevil mírný pokles počtu stíhaných a žalovaných osob u většiny trestných činů z této oblasti. V roce 1998 nastal pokles stíhaných a obžalovaných osob u trestných činů násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci dle §196/2,3 tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 179 osob, obžalováno bylo 138 osob, v roce 1998 bylo stíháno 129 osob, obžalováno bylo 111 osob), podněcování k rasové a národnostní nesnášenlivosti dle §198a tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 25 osob, obžalováno bylo 20 osob, v roce 1998 bylo stíháno 7 osob, obžalováno bylo 6 osob), podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle §260 tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 29 osob, obžalováno bylo 18 osob, v roce 1998 bylo stíháno 27 osob, obžalováno bylo 15 osob), ublížení na zdraví dle §221/2b) tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 56 osob, obžalováno bylo 55 osob, v roce 1998 bylo stíháno 40 osob, obžalováno bylo 36 osob) a u trestného činu ublížení na zdraví dle §222/2b) tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 45 osob, obžalováno bylo 43 osob, v roce 1998 bylo stíháno 28 osob, obžalováno bylo 28 osob). Naproti tomu vzrostl počet stíhaných a obžalovaných osob u trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení dle §198 tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 107 osob, obžalováno bylo 103 osob, v roce 1998 bylo stíháno 124 osob, obžalováno bylo 90 osob), u tr. činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle §261 tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 105 osob, obžalováno bylo 98 osob, v roce 1998 bylo stíháno 155 osob, obžalováno bylo 129 osob) a u trestného činu vydírání dle §235/2f) tr. zák. (v roce 1997 bylo stíháno 5 osob, obžalováno bylo 5 osob, v roce 1998 bylo stíháno 6 osob, obžalováno bylo 6 osob). Za velmi znepokojivý jev lze považovat, že v roce 1998, ve srovnání s rokem 1997, došlo k výraznému nárůstu trestného činu vraždy dle §219/2g) tr. zák. (v roce 1997 nebyla stíhána žádná osoba, v roce 1998 byly stíhány 3 osoby). Počet stíhaných a obžalovaných osob pro trestné činy s extremistickým podtextem v letech 1989 až 1998 uvádí následující tabulka.

Počet stíhaných a obžalovaných osob pro trestné činy s extremistickým podtextem v letech 1989 - 1998113
ČR §196/2 § 196/3 §198 §198a §219/2g) §221/2b)
stíháno obžal.stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal.
1989       44 25       
1990      14 1       
1991      6 4 0 0     
1992     1 1 1 0    3 2
1993      15 9 8 4   1 0
1994      40 36 13 12   3 3
1995 177 162 18 17 112 108 28 22 0 0 13 12
1996 210 179 18 17 74 66 30 29 1 1 90 82
1997 150 119 29 19 107 103 25 20 0 0 56 55
1998 126 111 3 0 124 90 7 6 3 2 40 36

ČR §222/2b) §235/2f) §257/2b) §260 §261
stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal. stíháno obžal.
1989       6 4 33 30
1990         3 1 7 2
1991        1 0 3 1
1992 0 0     2 0 14 12
19933 1      8 5 11 6
1994 13 12     34 32 13 13
1995 23 23 0 0 6 5 13 11 118 101
1996 42 41 1 1 27 25 30 27 93 84
1997 45 43 5 5 18 15 29 18 105 98
1998 28 28 6 6 16 16 27 15 155 129

Trestné činy spáchané z národnostní, rasové nebo jiné nenávistné pohnutky se vyskytovaly v roce 1998 v různých regionech velmi nerovnoměrně. Podíl stíhaných osob za trestný čin dle §198 tr. zák. činil ve Středočeském kraji 3%, v hl. m. Praze 15%, avšak v ostatních krajích 22 - 38%. Naopak počet stíhaných osob pro trestný čin dle §196/2 tr. zák. činí v Jihočeském kraji 6%, v Západočeském kraji 7%, avšak v ostatních krajích 14 - 35%. Tato trestná činnost je páchána převážně osobami mladistvými nebo osobami blízkými věku mladistvých, a to téměř výhradně z řad příznivců hnutí skinheads. Často se jedná o recidivující pachatele. Útoky jsou namířeny převážně proti Romům. Výjimečně se však vyskytují i útoky s možným rasistickým podtextem příslušníků romského etnika zaměřené proti majoritní společnosti.

V roce 1998 bylo soudy pravomocně odsouzeno 138 osob za trestné činy motivované rasovou nesnášenlivostí, což představuje 0,2% z celkového počtu 54 083 pravomocně odsouzených osob (v roce 1997 bylo za tytéž trestné činy pravomocně odsouzeno 130 osob).

Z počtu 138 osob bylo odsouzeno 60 mladistvých, tj. 43,47%, 8 odsouzených osob bylo soudem označeno jako recidivisté. Nejvíce osob - 36 bylo odsouzeno za trestné činy násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci dle §196 tr. zák., dále 25 za trestný čin hanobení národa, rasy a přesvědčení dle §198 tr. zák., resp. §198a tr. zák., 15 za rasově motivovaný trestný čin ublížení na zdraví dle §221 tr. zák., 15 za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů dle §260 nebo §261 tr. zák. a 12 za trestný čin výtržnictví dle §202 tr. zák. Jedna osoba byla odsouzena za trestný čin vraždy dle §219/1,2g) tr. zák. (odsouzený Petr Zborník za vraždu občana Súdánské republiky k trestu odnětí svobody v trvání 131/2 roku).

Nejvyšší počet osob odsouzených za tyto trestné činy byl zaznamenán v Jihomoravském a Severomoravském kraji (po 36 osobách).

Celkem 13 odsouzeným byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody (9,42 %), 102 odsouzeným byly uloženy tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem (73,91 %), 8 osobám tresty obecně prospěšné práce (5,7 %), 5 osobám ostatní druhy trestů a u 10 mladistvých bylo upuštěno od potrestání.

6.4 Aktivity Ministerstva obrany
Ochrana lidských práv a její kontrola

Problematikou lidských práv, včetně problému rasové diskriminace, a kontrolou jejich dodržování se zabývá Inspekce ministra obrany (dále jen IMO). Tuto činnost vykonává oddělení kontroly lidských práv, které je podřízeno řediteli odboru kontroly právních činností IMO. Toto oddělení se zabývá především kontrolou dodržování právních předpisů v oblasti lidských práv a svobod v resortu Ministerstva obrany (mezinárodní pakty a úmluvy, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, navazující zákony a právní předpisy). Toto oddělení se věnuje jak expertní činnosti na poli lidských práv, tak především oblasti ochrany a kontroly. Každoročně uskutečňuje u vybraných útvarů plánované kontroly a prošetřuje došlá podání. Řeší konkrétní případy porušování lidských práv. Pravomoci jak vrchního ředitele IMO, tak ředitele odboru kontroly právních činností IMO - hlavního inspektora ochrany lidských práv směřují spíše do oblasti doporučujících stanovisek ministru obrany, resp. příslušným velitelům. Nemají pravomoc zrušit rozhodnutí velitelů, která se týkala porušování lidských práv; pouze vrchní ředitel Inspekce Ministerstva obrany má právo sistovat protiprávní rozkaz, popř. závazně požádat náčelníka Generálního štábu Armády České republiky o přemístění vojáka základní služby v případě hrozby psychické či fyzické újmy v souvislosti s šikanováním, včetně rasistického či jinak xenofobního šikanování.

Činnost Komise pro prevenci sociálně - patologických jevů v oblasti boje proti rasismu

Tato komise byla zřízena Rozkazem ministra obrany č. 46/1998 v rámci sekce personální a sociální politiky Ministerstva obrany, která je garantem prevence sociálně-patologických jevů. Má za úkol řešit otázky spjaté s kriminalitou, zneužíváním drog rasismem a šikanováním.114 Vzhledem k tomu, že v současné době nepředstavují projevy rasové a národnostní nesnášenlivosti v Armádě ČR závažný problém (narozdíl od problémů způsobených zneužíváním drog či alkoholu), je jejich prevenci věnována pozornost v souvislosti s primární prevencí ostatních sociálně patologických jevů. Tato prevence se opírá zejména o vzdělávací aktivity.115 Pro velitele na stupni četa, rota, letka, baterie a pro velitele - vychovatele vojenských škol a výcvikových středisek jsou od roku 1996 pořádány týdenní nebo čtrnáctidenní kursy, které je připravují na výkon preventivní činnosti u útvarů. Jedním ze základních tématických bloků výuky je i problematika rasismu, xenofobie a s tím souvisejících problémů. Výuka je pojata jednak z hlediska sociálně-psychologického (narušování mezilidských vztahů), jednak z hlediska právního (právní postih trestných činů souvisejících s projevy rasismu a xenofobie). Problematika rasismu a xenofobie je zahrnuta také v zaměstnáních pro vojáky základní služby, obvykle krátce po jejich nástupu služby; je zařazena i ve vzdělávání v poddůstojnických školách a při přípravě vojáků v činné službě před jejich odchodem do zahraničních misí mezinárodních organizací.

Problematika boje proti rasismu ve výchovně vzdělávacím procesu na vojenských školách

Na vojenských školách docházelo k projevům rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti zcela ojediněle. Tento fenomén se projevoval spíše mezi vojáky v základní službě zabezpečovacích jednotek než mezi studenty a žáky těchto škol. Vzhledem k tomu, že vojenské školy připravují budoucí vojáky z povolání a zejména velitele, je velká pozornost věnována odstraňování předsudků souvisejících s rasovou a národnostní nesnášenlivostí a antisemitismem. Problematika je zapracována do učebních programů vojenských škol (zejména do výuky humanitních předmětů) v rámci přípravy žáků a studentů na řízení kolektivů a řešení sociálně - patologických jevů. Vzdělávání doplňují různé besedy s právníky, psychology atd., jejichž účelem je objasnit negativní důsledky sociálně patologického jednání, včetně trestní odpovědnosti za takové jednání. Na všech středních a vysokých vojenských školách aktivně pracují komise pro prevenci sociálně patologických jevů.

Vojenská policie a problematika trestního (přestupkového) řízení u trestných činů (přestupků) motivovaných rasismem a xenofobií

Vojenská policie plní úkoly při odhalování trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií, zjišťuje jejich pachatele a její pověřené policejní orgány působí v řízení u těchto trestných činů jako policejní orgán a rovněž se podílí na šetření přestupků vojáků.116 Vzhledem k tomu, že příznivci různých extremistických skupin a hnutí a pachateli extremisticky motivovaných trestných činů jsou převážně mladí lidé ve věku 15 - 30 let, přijala Vojenská policie řadu opatření k podchycení těchto osob po nástupu vojenské služby a k eliminaci jejich možného protiprávního jednání, v případě nutnosti i jejich trestnímu či kázeňskému postihu.

Na úrovni Hlavního velitelství Vojenské policie byla navázána úzká součinnost s Bezpečnostní informační službou a specializovanými pracovišti Policejního prezidia ČR, která se zabývají problematikou extremismu a terorismu. Obdobná opatření přijala i teritoriální velitelství Vojenské policie, která navázala spolupráci s pracovišti na úrovni krajských správ Policie ČR a s vyčleněnými pracovníky, zabývajícími se touto problematikou, na základních útvarech služby kriminální policie okresních ředitelství Policie ČR. Tato spolupráce je především zaměřena na podchycení kriminálně závadových a podezřelých osob a na výměnu informací o trestných činech a přestupcích, kdy je mezi podezřelými voják v činné službě, a na oblast odborné přípravy příslušníků Vojenské policie.

Vlastní postup při dokumentaci trestných činů, u nichž je důvodné podezření, že jsou motivovány rasismem a xenofobií, anebo páchány příznivci extremistických skupin, pověřené orgány Vojenské policie konzultují jak s příslušnými vyšetřovateli Policie ČR, tak s příslušnými specialisty služby kriminální policie. Tento přístup si vyžaduje skutečnost, že Vojenská policie provádí úkony trestního řízení před zahájením trestního stíhání, tzn. před sdělením obvinění, a je tudíž potřebné, aby postupovala v souladu s pokyny vyšetřovatele a případně i respektovala jeho právní názor v dané věci. V rámci Vojenské policie nebyl k této problematice vydán zvláštní interní pokyn.

V roce 1998 šetřila Vojenská policie celkem sedm případů pro podezření ze spáchání trestného činu podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů podle §§ 260 a 261 tr. zákona, u nichž šlo o užití nacistického symbolu či pozdravu vojákem v základní službě a jeden případ pro podezření ze spáchání tr. činu hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zákona.117

V souvislosti s riziky extremistické kriminality Ministerstvo obrany sleduje a vyhodnocuje zájem pravicových extremistů o vojenskou službu u elitních jednotek.

6.5 Aktivity Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
6.5.1 Ministerstvo kultury

Na podzim roku 1997 vyhlásilo Ministerstvo kultury konkurs na projekty na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice v roce 1998, jejichž předmětem mohou být umělecké aktivity, vzdělávací a výchovné aktivity v kulturních oborech, výzkum národní kultury a lidových tradic národnostní menšiny, dokumentace národnostní kultury, publikační činnost či multietnické kulturní akce. Do konkurzu bylo přihlášeno 96 projektů od 58 občanských sdružení s požadavkem na více než 27 mil. Kč. V roce 1998118 bylo oceněno celkem 67 projektů 47 předkladatelů a byly přiděleny státní dotace ve výši cca 10,6 mil. Kč. Ze Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie bylo v roce 1998 vynaloženo téměř 11,5 mil. Kč na výrobu filmů s problematikou národnostních menšin a lidských práv.

Ministerstvo kultury prostřednictvím svého odboru církví poskytovalo Ministerstvu vnitra své informace týkající se mimo jiné existence a působení málo známých náboženských společenství etablujících se v České republice. Již řadu let spolupracuje také s Ředitelstvím služby kriminální policie PP ČR a příležitostně se podílí osobní účastí na přednáškách uskutečňovaných v rámci vzdělávacích aktivit určených příslušníkům Policie ČR.

6.5.2 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona o zaměstnanosti, který prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Předkládaný návrh zákona obsahuje v normativní části zákaz diskriminace jakéhokoli druhu. Státní orgány práce mají nyní v této oblasti nově stanovenou kontrolní pravomoc. Zaměstnavatel je podle navrhovaného znění postižitelný za vznik „újmy při uplatňování práva na zaměstnání nebo na jeho zprostředkování z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, pohlavního zaměření, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnosti k politickým hnutím, členství nebo činnosti v odborové organizaci či jiném sdružení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku“. Předpokládaná účinnost novely je od 1.7.1999.

Národní plán zaměstnanosti uvádí, že „některé skupiny občanů trpí v důsledku společenských, kulturních, rasových nebo jiných předsudků nedostatkem možností a příležitostí uplatnit své schopnosti, zkušenosti, případně i odbornost, ve stejné míře jako ostatní. Jejich pracovní a osobnostní potenciál zůstává nevyužit, což kromě pocitů jejich osobního neuspokojení vede též ke vzniku nebo k prohlubování závažných sociálních problémů“. K vytvoření rovných možností a příležitostí všem občanům na trhu práce navrhuje celkem sedm opatření k zamezení diskriminace na trhu práce, odpovídajících Směrnicím Rady Evropské unie č. 16-19 k politice zaměstnanosti. Obecně Národní plán zaměstnanosti ukládá:

  1. „Prosadit posílení právních a institucionálních nástrojů a mechanismů k odstranění diskriminačních projevů na trhu práce.“
  2. „Vytvořit podmínky pro přijímání mimořádných dočasných opatření (pozitivních akcí) ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen (z důvodu rasové příslušnosti, etnického původu, pohlaví apod.).“
  3. „Průběžně monitorovat stav úrovně prosazování práva na zaměstnání v členění podle skupin občanů ohrožených diskriminací. V návaznosti na zjištěné výsledky iniciovat příslušnou nápravu.“

Proklamované cíle mají být naplněny novelou zákona č. 65/1965 Sb., Zákoníku práce, jejíž účinnost se předpokládá od 1.7.2000.

Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla příkazem ministra práce a sociálních věcí zřízena Komise pro zvýšení zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce, jejíž hlavní náplní je zvýšení zaměstnanosti a vzdělanosti zejména příslušníků romské komunity, a to ve spolupráci s úřady práce, představiteli romských sdružení, romskými poradci a některými ministerstvy. V čele komise je poradce ministra pro romskou problematiku.

Úřady práce motivují zaměstnavatele prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti k zaměstnávání obtížně umístitelných osob, přičemž se však potýkají nejen s (často latentní) diskriminací ze strany potencionálních zaměstnavatelů, komunity na trhu práce, nýbrž často i s důsledky neadekvátních přístupů příslušníků romské komunity.

Na rok 1998 byly úřadům práce určeny kvóty finančních prostředků ve výši 40 - 60% všech prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, které musí být realizovány ve prospěch obtížně umístitelných a dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání.

Byl rozšířen okruh opatření aktivní politiky zaměstnanosti s cílem zvýšit motivaci zaměstnavatelů (pracovní místa na zkoušku, cílené rekvalifikační aktivity, hrazení mzdových nákladů při vytvoření společensky účelného pracovního místa nebo veřejně prospěšné práce).

Kromě zmiňovaného návrhu novely zákona o zaměstnanosti a Národního plánu zaměstnanosti vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí materiál „Opatření na řešení problematiky zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na příslušníky romské komunity“, který popisoval několik konkrétních realizovaných projektů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zařadilo do náplně školících akcí pro sociální kurátory, sociální asistenty a kurátory pro mládež problematiku extremismu, rasové nesnášenlivosti a specifik romského etnika.119 Na výchovu k toleranci je v praxi nejvíce zaměřena činnost sociálních asistentů, kteří pracují s dětmi a mládeží v jejich přirozeném prostředí a mohou ovlivňovat formování postojů a názorů mládeže. V posledním roce přibývá romských dětí, které spontánně navštěvují nízkoprahová zařízení pro práci sociálních asistentů, tráví tam část svého volného času a případně se účastní dalších akcí. Na dosavadní zkušenosti chce Ministerstvo práce a sociálních věcí navázat i v roce 1999.

6.5.3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy120

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo v srpnu 1998 ve spolupráci s Americkým kulturním střediskem, Vzdělávacím a kulturním střediskem Židovského muzea a Institutem vzdělanosti UK třídenní pracovní seminář Letní škola Tolerance.121 V roce 1999 bude zaměřena na vietnamskou a ukrajinskou národnostní menšinu. V rámci Programů podpory a ochrany dětí a mládeže byl vyhlášen podprogram Tolerance122, jehož cílem je podpořit projekty občanských sdružení vedoucí k integraci rizikové mládeže. Dále se v roce 1998 uskutečnily další tři třídenní semináře123 pro učitele z lokalit, kde se objevuje rasismus, zaměřený především proti Romům (Pardubice, Beroun, Most). Tyto semináře pokračují i v roce 1999, učitelům z problematických lokalit byla zaslána publikace Taťjany Šiškové „Výchova k toleranci a proti rasismu“.

Institut základů vzdělanosti University Karlovy zpracoval první část výzkumu „Etnická intolerance mezi žáky české základní školy“.124

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude požadovat, aby nakladatelé respektovali Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro udělování schvalovacích doložek učebnicím a bude vyžadovat, aby v učebnicích nebyly opomíjeny prvky multikulturní výchovy, historické aspekty a souvislosti národů, národností a etnik.125 Dne 23. března 1999 byl vydán Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance.126