Extremismus
Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998
Příloha č. 8: Závěrečné hodnocení - Česká republika
Výbor projednal Úvodní a druhou periodickou zprávu České republiky (CERD/C/289/Add.l) na své 1254. a 1255. schůzi konané dne 6. a 9. března 1998 a na své 1270. schůzi konané dne 18. března 1998 přijal následující závěrečné hodnocení:
- Úvod
- Výbor vítá zprávu předloženou vládou ČR, která je v podstatě v souladu se směrnicemi platnými pro předkládání zpráv. Výbor ocenil odbornou způsobilost delegace a otevřený a konstruktivní přístup, kterým se dialog s delegací vyznačoval. Výbor rovněž děkuje delegaci účastnického státu za dodatečné informace, které Výboru poskytla ústní i písemnou formou.
- Faktory a problémy, které jsou na překážku provádění Úmluvy
- Konstatuje se, že hospodářské, politické a společenské změny probíhající v ČR mohou mít dopad na možnosti některých skupin obyvatelstva, zvláště příslušníků menšin, vykonávat svá hospodářská, sociální a kulturní práva v plném rozsahu. Dále se konstatuje, že politika tolerance a otevřenosti vůči menšinám vznikla relativně nedávno a je postupně uváděna v život.
- Pozitivní aspekty
- Vítá se skutečnost, že podle článku 10 Ústavy jsou mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, např. Úmluva, ratifikované, vyhlášené a uvedené v platnost účastnickým státem bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.
- Bylo konstatováno, že zejména po přijetí nové Ústavy z roku 1993 podnikl účastnický stát ve sféře práva řadu pozitivních kroků zaměřených proti různým formám rasové diskriminace, které jsou předmětem Úmluvy, např. přijal Listinu základních práv a svobod, která mimo jiné obsahuje ustanovení na ochranu národnostních a etnických menšin. Vítá se zařazení skutkových podstat rasově motivovaných trestných činů a zákazu rasistických organizací a publikací do trestního zákona a ratifikace Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin.
- Se zájmem se berou na vědomí nedávné iniciativy účastnického státu směřující k prevenci interetnických konfliktů, např. opatření na výchovu dětí a mládeže a osvětové kampaně propagující toleranci a otevřenost vůči etnickým menšinám.
- V této souvislosti se oceňuje skutečnost, že v roce 1994 byl ustaven Výbor pro národnosti jako poradní orgán vlády. Vítají se poslední kroky účastnického státu směřující k politice afirmativní akce ve prospěch romské komunity, např. ustavení Meziresortní komise a opatření přijatá v oblasti vzdělávání a zaměstnávání. Za pozitivní se považuje růst počtu nevládních organizací, a to i sdružení příslušníků národnostních menšin.
- Hlavní problém
- Vyjadřuje se znepokojení nad přetrvávající rasovou nenávistí a nad násilnými činy páchanými skinheady a jinými osobami na příslušnících menšin, zejména Romech a osobách afrického a asijského původu. Důvodem ke znepokojení jsou rovněž zprávy o antisemitských incidentech. S velkým znepokojením se rovněž konstatuje, že v letech 1994-1996 byl zaznamenán šestinásobný nárůst rasově motivované trestné činnosti. Dalším důvodem ke znepokojení je existence řady organizací a publikací propagujících rasistické a xenofobní myšlenky, a zprávy o tom, že účastnický stát nevykazuje dostatečnou aktivitu pokud jde o účinná opatření proti rasově motivovanému násilí páchanému na příslušnících menšin.
- Vyjadřuje se znepokojení nad informací, že ve srovnání s počtem zjištěných trestných činů je počet obviněných a odsouzených včetně skinheadů poměrně malý. Se znepokojením se konstatuje, že pachatelům rasově motivované trestné činnosti jsou často ukládány mírné tresty a že státní zastupitelství v řadě případů váhají s dokazováním rasového motivu. Jelikož existují důkazy, že v případech rasově motivovaných trestných činů je řízení zbytečně dlouhé a vyšetřování pomalé, vznikají obavy ohledně výkonnosti soudnictví v této oblasti.
- V souvislosti se zprávami o případech, kdy se policie při jednání s menšinami, zejména s příslušníky romské komunity, dopustila obtěžování a nadměrného užití síly, vznikají obavy, že pracovníci orgánů činných v trestním řízení zřejmě nejsou dostatečně informováni o ustanoveních Úmluvy.
- Se znepokojením se rovněž konstatuje, že politická strana zastoupená v Parlamentu CR propaguje rasovou diskriminaci a rozšiřuje časopis hlásající rasistickou propagandu a myšlenky rasové nadřazenosti zaměřené proti etnickým menšinám žijícím v ČR.
- V souvislosti se zprávami o diskriminaci Romů v oblasti bydlení, dopravy a zaměstnávání se znepokojením konstatuje, že občanské a správní právo účastnického státu neobsahuje výslovný zákaz diskriminace v zaměstnávání, vzdělávání, bydlení a zdravotní péči a že neexistuje administrativní předpis výslovně zakazující rasovou diskriminaci ze strany veřejných institucí a organizací. Se znepokojením se rovněž konstatuje, že příslušníkům některých etnických menšin, zejména Romům, je znemožňován přístup na místa určená pro veřejnost, např. do restaurací, hospod, diskoték a podobných zařízení.
- Se znepokojením se konstatuje marginalizace romské komunity v oblasti vzdělávání. Důkazy, že neúměrně velký počet romských dětí je umísťován do zvláštních škol, čímž dochází k faktické rasové segregaci, a že Romové mají výrazně snížený podíl na středním a vyšším vzdělávání, dávají důvod k pochybnostem o plné realizaci článku 5 Úmluvy.
- Konstatuje se, že diskriminační dopad zákona o nabývání občanství ČR z roku 1993 (z.č. 40/1990 Sb.) zejména na Romy vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany mnoha mezinárodních institucí a nevládních organizací. Bere se na vědomí, že účastnický stát přijal opatření zaměřená na zmírnění negativních důsledků tohoto zákona, nicméně se zdůrazňuje, že zbavit osobu státního občanství znamená odepřít jí základní práva s občanstvím související a vystavit ji riziku vyhoštění. Vyjadřují se obavy, že pro některé skupiny obyvatelstva nebyla otázka občanství stále ještě uspokojivě vyřešena. Jedná se o vězně a mladistvé a sirotky v dětských domovech, z nichž mnozí jsou romského původu.
- Byly vyjádřeny pochybnosti o tom, jestli ustanovení trestního zákona účastnického státu vytvářejí příznivé podmínky pro plnou realizaci článku 3 Úmluvy vzhledem k tomu, že §263, písm. a) platí pouze za války.
- Návrhy a doporučení
- Výbor doporučuje, aby účastnický stát pokračoval ve svém úsilí účinně předcházet a čelit názorům i činům souvisejícím s rasově motivovaným násilím páchaným na příslušnících menšin, zejména Romech a osobách afrického či asijského původu, a aby přijal další opatření směřující k účinnému a včasnému projednání rasově motivovaných trestných činů před soudem a potrestání pachatelů.
- Výbor dále doporučuje, aby účastnický stát v souladu s článkem 4 Úmluvy věnoval více pozornosti činnosti politických stran a jiných organizací i hromadných sdělovacích prostředků šířících rasistickou propagandu a myšlenky rasové nadřazenosti.
- Výbor doporučuje, aby účastnický stát ve své příští zprávě poskytl konkrétnější statistické údaje o zastoupení menšin v místní, krajské a státní správě a informace o postavení menšin pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání a zdravotní péči. Výbor by dále uvítal více údajů o politických, hospodářských a kulturních právech menšin. Dále se požadují informace o zastoupení etnických menšin a cizinců žijících v ČR.
- Výbor doporučuje, aby byla věnována zvýšená pozornost zavádění právních předpisů, které mají zajistit pro všechny skupiny obyvatelstva možnost požívat bez diskriminace hospodářská, sociální a kulturní práva uvedená v článku 5 Úmluvy, a to konkrétně právo na práci, právo na bydlení, právo na vzdělání a právo přístupu na všechna místa a na používání všech služeb určených pro veřejnost.
- Výbor navrhuje, aby se účastnický stát v příští zprávě pokusil poskytnout konkrétnější informace o praktickém uplatňování Úmluvy a vnitrostátních zákonů, zejména pokud jde o články 5 a 6 Úmluvy.
- V souvislosti s článkem 7 Úmluvy by Výbor uvítal informace o účinnosti vzdělávacích a osvětových kampaní zaměřených na prevenci rasové diskriminace a posílení tolerance.
- Výbor požaduje, aby příští zpráva účastnického státu obsahovala komplexní informaci o výsledcích opatření směřujících k afirmativní akci ve prospěch romské komunity, a to zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnávání a bydlení.
- Výbor dále naléhavě žádá účastnický stát, aby dořešil zbývající problémy související s nabýváním státního občanství ČR ve vztahu ke všem osobám žijícím v ČR, včetně vězňů a dětí či mladistvých v ústavní péči, zejména příslušníků romské komunity.
- Navrhuje se, aby účastnický stát zvážil možnost zintenzívnit odbornou přípravu a výchovu k rasové toleranci a lidským právům pro některé profesní skupiny, např. soudce, právníky a státní úředníky, s cílem vyloučit případy obtěžování nebo nevhodného chování ve vztahu k příslušníkům menšin.
- Výbor navrhuje přijetí dalších opatření zajišťujících širší publicitu pro ustanovení Úmluvy, zejména ve vztahu k menšinám, státním orgánům a policii. Účastnický stát by měl dále zajistit šíření Zprávy a závěrečného hodnocení Výboru ve velkém měřítku.
- Výbor doporučuje, aby účastnický stát ratifikoval dodatky k článku 8, odst. 6 Úmluvy, přijaté 15. ledna 1992 na čtrnácté schůzi účastnických států Úmluvy.
- Konstatuje se, že účastnický stát neučinil prohlášení uvedené v článku 14 Úmluvy, a někteří členové Výboru požadovali, aby byla zvážena možnost učinit takové prohlášení.
Výbor doporučuje, aby příští periodická zpráva účastnického státu, která má být předložena do 22. února 1998, aktualizovala informace z předchozí zprávy a zabývala se otázkami uvedenými v tomto závěrečném hodnocení.