56 Prvotním impulsem ke kritice se stal český zákon o nabývání a pozbývání českého státního občanství a jeho aplikace. Od r. 1994, kdy na možnost diskriminačního dopadu tohoto zákona na romskou komunitu upozornil v rámci semináře o Romech v regionu KBSE tehdejší zástupce generálního tajemníka Rady Evropy Peter Leuprecht, čelila Česká republika pravidelně kritice jak nevládních organizací, tak některých vládních delegací. Tato kritika se záhy zaměřila na postavení romského etnika a postupně přerostla v permanentní kritiku diskriminace romského etnika na území českého státu.
57 Např. dne 9. března 1998 byl na základě rozhodnutí Immigration and Refugee Board (dále jen IRB) v Torontu udělen 20členné romské rodině status uprchlíka. IRB rozhodl pozitivně, neboť všichni členové rodiny splnili požadavky Konvence o udělení statusu uprchlíka. Podle IRB žadatelé prokázali, že mají subjektivní strach z perzekuce v ČR, které by byli vystaveni po svém návratu do ČR. Rovněž žadatelé demonstrovali, že pro ně nemá cenu žádat o ochranu v ČR, neboť by jim v odpovídající míře nebyla příslušnými orgány poskytnuta. IRB své rozhodnutí odůvodnil rovněž tím, že všichni žadatelé prokázali podle Konvence odůvodněný strach z pobytu na území ČR, který je založen na rasové příslušnosti a v případě několika neromských členů uvedené rodiny na příslušnosti k určité sociální skupině.
58 Kritika České republiky byla spojena především se zákonem o státním občanství, s údajně nedostatečným potlačováním extremismu, rasismu a xenofobie a dodržováním lidských práv, právě ve vztahu k romské komunitě. V této souvislosti bylo obvykle poukazováno na nekvalitní práci policie a bezpečnostních složek při dokumentování zejména rasisticky motivované trestné činnosti a také na neschopnost státních orgánů na všech svých úrovních se zabývat projevy rasismu a ochraňovat Romy v ohrožení.
59 Dále se objevily zmínky o pobodání Alžířana v metru, napadení dvou Indů v metru (Praha), útoku muže na dva Romy s pistolí (Děčín), napadení konžského lékaře (Prostějov), útoku skinheadů na židovskou manželskou dvojici (Trutnov).
60 Založení Výboru pro odstranění rasové diskriminace (Committee on Elimination of Racial Discrimination - CERD) zakotvila Mezinárodní úmluva OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1966. Tehdejší ČSFR úmluvu podepsala dne 7. 3. 1966 a posléze ji ratifikovala. Úmluva byla publikována ve Sbírce zákonů v r. 1974 (Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 95/1974). Po svém vzniku k 1.1.1993 převzala na sebe Česká republika veškeré závazky vyplývající z úmluvy. Výbor pro potírání všech forem rasové diskriminace monitoruje situaci v oblasti lidských v jednotlivých státech. Česká republika předkládá jedenkrát za dva roky Výboru zprávu o plnění článků Úmluvy.
61 Viz Příloha č. 1: Závěrečné hodnocení. Česká republika. Výbor pro odstranění rasové diskriminace. 52. zasedání. 19. březen 1998.
62 Pracovní skupina ukončila svou činnost v souvislosti s převedením kompetence k vnitrostátní implementaci smlouvy na zmocněnce vlády pro lidská práva.
63 Jedná se o doplňkový způsob monitoringu závazků vyplývajících ze smlouvy. Hlavním způsobem je výše zmíněné podávání pravidelných periodických zpráv členskými státy o obecném naplňování jednotlivých ustanovení smlouvy („reporting obligation“).
64 Vláda se následně na svém zasedání dne 11. ledna 1999 usnesla, že v případě potřeby přikročí k nezbytným opatřením, které stavbě zdi zabrání. Písemná zpráva o situaci v Ústí n/Labem byla Výboru pro odstranění rasové diskriminace předána dne 15. ledna 1999, ústně pak byl poslední vývoj vysvětlen Výboru na jeho zasedání dne 11. ledna 1999 delegací ČR vedenou zmocněncem vlády pro lidská práva.
65 V nejiném tónu hodnotila situaci v České republice i Zpráva Ministerstva zahraničních věcí USA o dodržování lidských práv za rok 1997. V části věnované České republice se konstatovalo, že „soudci a policie neradi připisovali násilným činům namířeným proti Romům rasovou motivaci. i když pachatelé byli skinheadi.
66 Ve sněmovně reprezentantů Kongresu USA zazněly v projevu poslance Christophera H. Smithe, spolupředsedy (amerického) Výboru pro bezpečnost a spolupráci v Evropě dne 22. března 1998 ostré výtky vůči ČR: „...vstávám dnes, abych vyjádřil své hluboké znepokojení nad dalším zhoršením situace menšin v České republice. Od sametové revoluce je tato země svědkem násilných a někdy smrtelných útoků proti menšinám - jde o strukturu násilí, proti níž česká vláda nic nedělá. Dovolte mi popsat nejnovější příklady této neomezované vlny brutality...Bohužel nejde o izolované incidenty.... Viz. Britské listy, http://blisty.internet.cz/19980527c.htm.
68 V prvních třech měsících roku 1999 požádalo o azyl již 201 hlavních žadatelů (v lednu - 48, v únoru - 66, v březnu - 87). Během velikonočních svátků (1. - 5. dubna 1999) požádalo o azyl dalších 11 hlavních žadatelů. Z uvedených údajů je patrné, že vývoj vykazuje setrvalý růst. Viz. ZÚ Londýn, 6. 4.1999.
69 Viz. zpráva ZÚ Londýn č.1929 o semináři „Romové ve střední a východní Evropě, statistika FCO, Home Office. Je třeba upozornit na skutečnost, že přestože byl seminář zaměřen na střední a východní Evropu, jeho těžiště jednoznačně spočívalo v České republice, resp. bývalém Československu. Např. Polsko bylo zmiňováno maximálně v geografickém kontextu středoevropských zemí, aniž by byla specificky zmiňována polská situace, a to i přesto, že počty žadatelů o azyl z Polska jsou dlouhodobě vyšší než počty českých Romů (počty Poláků jsou srovnatelné s počty Slováků z období před zavedením vízové povinnosti pro Slovensko).
70 Stephan Lawrence, 18letý mladík černé pleti byl zavražděn na autobusové zastávce v jižní části Londýna v dubnu 1993. Krátce po vraždě bylo na základě důkazů zatčeno a obviněno pět mladých mužů bílé pleti. Z nich byli dva zproštěni viny a tři byli později osvobozeni na základě rozhodnutí soudce. V současné době jsou policisté, kteří případ vyšetřovali, obviňováni z nedbalosti, neschopnosti, korupce a rasismu. V průběhu vyšetřování Lawrencovy vraždy, se podle deníku The Times, až deset policistů údajně provinilo nezáměrným či podvědomým rasismem. Pod tlakem veřejnosti a různých organizací, jako např. Komise pro rasovou rovnost (Commission for Racial Equality), se situace vyhrotila a v červenci 1997 nařídil britský ministr vnitra Jack Straw rozsáhlé veřejné vyšetřování, které bylo ukončeno „Zprávou o vyšetřování případu Lawrence“. Stephan Lawrence se stal symbolem antirasistických kampaní. V souvislosti s hodnocením situace v ČR je třeba rovněž upozornit na zvýšený zájem britských médií a jejich tendenci ke schematizaci a užívání již zaběhnutých klišé (problém bývá převážně ztotožňován výhradně s ČR). Případy, jako snížení trestu pro odsouzeného v cause Biháriová či role policie v cause Lacko, média neponechala bez povšimnutí a v jejich, ne vždy objektivním podání, mohou poškodit úsilí vlády o řešení problému a image ČR.
71 Srov. House of Commons. Foreign Affairs. Third Report. European Union Enlargement. 80. Minorities. Internet: http://www.parliament.the-stationery-office.co.uk/pa/cm 199899/cmselect/cmfoff /86/863.htm
72 Human Rights Watch byla založena v r. 1978 jako Helsinki Watch (nyní Human Rights Watch/Helsinki). Je to nezisková, nevládní organizace monitorující porušování lidských práv v různých zemích světa. K situaci v jednotlivých zemích vydává zprávy.
73 Nevládní organizace European Roma Rights Center sídlí v Maďarsku. Jedná se o mezinárodní iniciativu, která se zabývá monitorováním situace na poli dodržování lidských práv Romů. V případech, kdy došlo k porušování těchto práv, poskytuje postiženým právní pomoc. Rovněž vydává zprávy k situaci v jednotlivých sledovaných zemích. Zatímco k situaci ve Slovenské republice organizace již zprávu vydala (Time of the Skinheads. Denial and Exclusion of Roma in Slovakia. In: Country Report Series, No. 3. January 1997), k situaci v České republice prozatím taková zpráva k dispozici není.
74 Rozsáhlá ochrana menšinových práv v Evropě je spojena s pojmem „národnostních menšin“. Slovo „národnostní“ se váže ke slovu „národ“. Existence „romského národa není v Evropě příliš přijímána. Přibližně 12 milionů Romů v Evropě je v důsledku toho penalizováno dvakrát. Romské menšiny se nemohou opřít, jako např. menšiny maďarské, o svůj národní stát a jeho prostřednictvím se domoci internacionalizace svých problémů. Ze stejného důvodu jim bývá upíráno postavení národnostní menšiny, anebo v lepším případě jim takové postavení není výslovně přiznáno (ze 24 smluvních stran pouze Německo, Slovinsko a Makedonie Romy výslovně chrání podle Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin Rady Evropy). Romové v Evropě žijí prakticky všude na okraji společnosti a trpí nedostatkem vyvážených, ustálených sociálních kontaktů.
75 Dne 7. října 1998 předložilo Ministerstvo zahraničních věcí vládě materiál „Informace o dopadu romské problematiky na image ČR v zahraničí“. Materiál obsahuje analýzu dopadu romské problematiky na image ČR v zahraničí a nástin možných kroků, které by toto image mohly pomoci vylepšit. Poté MZV představilo na podzim r. 1998 v OBSE iniciativu na posílení evropské dimenze ochrany romského etnika. Iniciativa byla podpořena na Stálé radě OBSE i na varšavské Implementární schůzce k lidské dimenzi.
76 Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin je první mezinárodní úmluva, která se výhradně týká ochrany národnostních menšin. Byla vypracovaná v roce 1994, k podpisu byla otevřena v roce 1995. Česká republika ji ratifikovala dne 18.12.1997, v platnost pro Českou republiku vstoupila publikací ve Sbírce zákonů v květnu roku 1998. Nad dodržováním závazků, které státy svým přistoupením k úmluvě na sebe převzaly, dohlíží Poradní výbor expertů. Tomuto orgánu bude Česká republika každoročně předkládat zprávu o plnění závazků vyplývajících z úmluvy.
77 Průběžně byl plněn úkol č. 8 vyplývající z přílohy k usnesení vlády č. 192/1998, jehož plněním byl pověřen ministr vnitra ve spolupráci s ředitelem Bezpečnostní informační služby („Průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou)
78 Tento úkol, který má trvalý charakter, a vyplývá z přílohy k usnesení vlády ČR č. 192/1998 (bod 9) průběžně plnila Bezpečnostní informační služba.
79 Vedla k tomu skutečnost, že nevládní organizace mohou vládní sféře signalizovat vznikající problémy a napomáhat nejen při rozeznávání jejich příčin, ale přispívat i k jejich řešení.
80 Předložením Zprávy o dodržování lidských práv v České republice byl splněn úkol č. 1 přílohy k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998.
81 Tímto byl splněn úkol č. 7 přílohy k usnesení vlády č. 192/1998 uložený ministru bez portfeje.
82 Dne 27. května 1998 uložila vláda J. Tošovského předsedovi Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, aby připravil, zpracoval a do 15.července 1998 předložil návrh koncepce celostátní protirasistické kampaně (pro krátkost termínu a z důvodů, že se tehdejší vláda rozhodla nepřijímat žádná rozhodnutí s nárokem na finanční krytí z rozpočtu na rok 1999, zůstal úkol nesplněn). Usnesením č. 34 ze dne 11. ledna 1999 vláda uložila zmocněnci pro lidská práva, aby vyhlásil výběrové řízení na agenturu, která kampaň připraví a uskuteční.
83 Tento záměr vznikl v lednu 1997, kdy Ministerstvo vnitra iniciovalo vznik meziresortní pracovní skupiny, jejímž úkolem bylo připravit podkladové materiály ke „Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin“. To umožnilo vznik materiálu, který byl konsensuálním pohledem orgánů státní správy na danou problematiku.
84 Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí takto průběžně plnily úkol obsažený v bodě 5 přílohy k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998 („V rámci jednání na mezinárodní úrovni zajišťovat dostatečnou informovanost zahraničních partnerů o opatřeních přijímaných vládou, Ministerstvem vnitra a Policií České republiky k postihu rasově, národnostně či jinak extremisticky motivované trestné činnosti a o snaze eliminovat veškeré projevy rasové diskriminace ve společnosti“).
85 V září 1998 oslovil ministr vnitra své kolegy a inicioval vzájemnou výměnu informací, která by měla být prospěšná všem zúčastněným stranám.
86 Mezinárodní sympozium „Role policejních složek při potírání rasismu a xenofobie“ se uskuteční pod záštitou ministra vnitra, ministra zahraničních věcí a britského velvyslance v Praze ve dnech 18. - 22. října 1999 v prostorách zámku Štiřín. Hlavními lektory budou britští policejní a zpravodajští specialisté.
87 Resort Ministerstva vnitra nemůže ustoupit z požadovaného stupně vzdělání pro příslušníky policie. Výjimky z podmínky středoškolského vzdělání uděluje ministr vnitra v souladu se zákonem o služebním poměru č. 186/1992 Sb., s tím, že uchazeč se musí zavázat k doplnění svého vzdělání nejpozději do dvou let, aby podmínce středoškolského vzdělání vyhověl. Projekt podpory romským uchazečům o práci v Policii ČR se uskutečňoval již od r. 1995, ale s mizivými výsledky. Kurs byl v r. 1998 pořádán na základě usnesení vlády č. 686/1997 k němuž vláda přijala usnesení č. 643 ze dne 30.září 1998.
88 Analýza byla zpracována na základě rozhodnutí předchozího ministra vnitra Cyrila Svobody. Byla prvním krokem Ministerstva vnitra k plnění bodu 7 přílohy k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998, kterým se ukládá ministrovi bez portfeje (předsedovi Rady pro národnosti vlády ČR a Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity) ve spolupráci s ministrem vnitra „Průběžně spolupracovat s nevládními organizacemi sledujícími situaci v oblasti lidských práv, rasové diskriminace, trestné činnosti s rasovým, národnostním či jiným extremistickým podtextem a vymezit základní kritéria této spolupráce“. V současné době je tento úkol zabezpečen v rámci sekce proti projevům rasismu Rady pro lidská práva vlády ČR (usnesení vlády č. 132 ze dne 17. února 1999), v níž jsou zastoupeni jak představitelé státní správy, tak občanské a odborné veřejnosti. Závěry výše zmíněné analýzy vypracované Ministerstvem vnitra byly zohledněny ve Zprávě o stavu lidských práv v České republice v roce 1998, Český helsinský výbor, Praha 1999, s. 13-14.
89 Zpráva byla vypracována na základě bodu 26 písm.c) záznamu z jednání schůze vlády ČR ze dne 18.5.1998.
90 Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících z přílohy k usnesení vlády č. 192/1998 je včleněno do textu jednotlivých kapitol této zprávy. Znění úkolu je vždy uvedeno v poznámce pod čarou.
91 Pokyn ministra vnitra č.33 ze dne 30. dubna 1999.
92 Pokyn dále stanovuje, aby ředitel Policie ČR úřadu vyšetřování pro ČR stanovil povinnost ředitelů krajských úřadů vyšetřování zpracovávat přehled jednotlivých případů rasově či jinak extremisticky motivované trestné činnosti v jejich teritoriální působnosti a oznamovat průběžně odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra předání státnímu zastupitelství trestních věcí, ve kterých se trestná činnost s prvky extremismu prokázaná obviněným váže na jejich aktivity ve sdruženích registrovaných u Ministerstva vnitra. Zároveň pokyn zavazuje ředitele odboru řízení a organizace MV stanovit vzorovou strukturu podkladových materiálů ke „Zprávě“.
93 Důležité pro výkon práce na úseku extremismu jsou dále závazný pokyn č. 9/1996, závazný pokyn č.4/1996 ve znění č.11/1997, závazný pokyn č. 8/1998 vydané policejním prezidentem či NMV č. 32/1995 a č.6/1997.
94 V tomto směru byly průběžně plněny bod 8 a bod 9 přílohy k usnesení vlády č.192 ze dne 19. března 1998 (V bodě 8 byl ministr vnitra pověřen ve spolupráci s ředitelem Bezpečnostní informační služby „Průběžně sledovat situaci a trendy vývoje extremismu ve světě se zvýšeným důrazem na státy sousedící s Českou republikou“; v bodě 9 byl pověřen ředitel Bezpečnostní informační služby „Průběžně vytvářet aktualizovaný přehled jednotlivých extremistických uskupení působících na území České republiky, včetně odhadu počtu jejich členů a příznivců a sledovat provázanost české extremistické scény se zahraničními subjekty“). Spolupráce BIS a Policie ČR je zajištěna Rozkazem ministra vnitra č.75/1995, jímž byla vydána „Rámcová smlouva o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra, Policií ČR a Bezpečnostní informační službou“. Na jejím základě byla na konci roku 1995 podepsána ředitelem IV. odboru BIS a ředitelem ŘSKP PP ČR dohoda o vztazích a spolupráci, která je každoročně prolongována.
95 Dle cit. zákona č. 83/1990 Sb., je proti tomuto rozhodnutí Ministerstva vnitra možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu České republiky.
96 Z tohoto hlediska je tudíž nezbytné posuzovat aktivity protisystémových organizací registrovaných u Ministerstva vnitra. Dosavadním šetřením jejich činnosti orgány Policie ČR však nebylo zjištěno konkrétní porušení zákona, jež by mimo jiné zakládalo důvod k jejich rozpuštění.
97 Toto opatření bylo přijato na základě usnesení vlády č. 686 ze dne 29. října 1997 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě.
98 Tato skupina se skládá z pěti pracovníků a vedoucího. Jsou tu specialisté zabývající se problematikou pravicového a levicového extremismu, diváckého násilí a tzv. nebezpečných sekt.
99 Viz Kapitola 6: Postih trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin a Internetu.
100 Touto otázkou se zabýval i Český helsinský výbor. Celkem správně charakterizuje přetrvávající jednostrannou interpretaci problematiky sekt. Viz Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 1998.Český helsinský výbor, Praha 1999, s. 51-52. Z hlediska Policie ČR je zapotřebí citlivé řešení této problematiky, nevyhýbající se diferenciaci podle stupně nebezpečnosti.
101 Vysoká fluktuace pracovníků zařazených na problematiku extremismu byla zaznamenána v r. 1998 např. ve Východočeském kraji. Ke změně služebního zařazení u pracovníků na problematice extremismu došlo v 7 okresech z celkového počtu 11 okresů.
102 V důsledku toho se údaje oficiálních kriminalistických statistik i v roce 1998 lišily od údajů Ředitelství služby kriminální policie PP ČR, které po přehodnocení vstupních dat, promítajících se do oficiálních kriminalistických statistik od 1. ledna 1998, uvedlo následující korekci: v roce 1998 bylo evidováno 113 tr. činů, tj. o 21,5 % (-31 tr. činů) méně než v r. 1997. Podle oficiálních kriminalistických statistik představovalo toto snížení 16,3 % (- 26 tr.činů).
103 Příručka s radami k rasovým incidentům vydaná Metropolitní policejní službou New Scotland Yard. Londýn, 7. května 1997.55s.; Bezpečnostní zpráva za rok 1997. Spolkový úřad na ochranu ústavy. Bonn 1998. 224 s. V současné době Úřad vyšetřování pro ČR zpracovává druhé vydání příručky „xtremismus“, obohacené o problematiku zástupných znaků, používaných extremistickými skupinami, zejména příznivci hnutí skinheads.
104 Příloha k usnesení vlády č. 192 ze dne 19. března 1998, bod 4: „Do 30. června 1998 zařadit problematiku extremismu do učebních osnov policejních škol všech stupňů tak, aby frekventanti přicházeli do praxe vybaveni dostatečnými teoretickými znalostmi; vzdělávání a výchovu policistů směrovat k odolnosti vůči rasistickým, národnostním a jiným předsudkům a postojům“.
105 K posílení výuky problematiky extremismu a jeho podob došlo v základní odborné přípravě zejména v rámci předmětů právo, psychologie a policejní deontologie, aplikovaná psychologie a předmětů odborných podle druhů policejní služby. V maturitním a nástavbovém studiu byla tato problematika ve zvýšené míře včleněna i do všeobecně vzdělávacích předmětů jako jsou společenské vědy, dějepis, zeměpis, biologie.
106 V rámci Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity vlády ČR vznikla pracovní skupina pro bezpečnostní otázky, jejímž vedoucím je pan Matěj Šarkozy. Dne 25. února 1999 byla ustanovena meziresortní pracovní skupina pod záštitou náměstka ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost, v níž jsou zastoupeni jak zástupci Romů, tak pracovníci Ministerstva vnitra. Tato meziresortní skupina se zabývá aktuálními tématy a její činnost by měla přispět ke zlepšení vztahu Romů k Policii ČR a vytvoření klimatu pro zvýšení vzájemné důvěry. Romští členové této meziresortní pracovní skupiny se rovněž podíleli svým podkladem na přípravě Zprávy o postupu státních orgánů...
107 Jedním z nejzávažnějších důvodů migrace Romů do Kanady, Velké Británie, Belgie a jiných zemí byla právě nedostatečně prováděná šetření některých případů ze strany příslušníků Policie ČR, časté napadání příslušníků romského etnika příznivci extremistických skupin a nedostatečná ochrana osob a majetku.
108 V této souvislosti byly především zmiňovány pozitivní zkušenosti z okresů Jindřichův Hradec a Strakonice v Jihočeském kraji.
109 Avšak i v r. 1997 byly vyšetřovány případy hudebních skupin, které produkovaly písně s výrazně rasovým podtextem např. skinheadská skupina Vlajka)
110 Ani zahraniční upozornění na protizákonné aktivity v rámci české domény Internetu nebylo možné v rámci Policie ČR ani prověřit, ani zasáhnout proti pachatelům trestné činnosti. Velmi obtížné bylo rovněž vyhovět žádostem zahraničních policejních sborů zasílaných cestou Interpolu a týkajících se internetové oblasti. Tak nebylo možné např. reagovat odpovídajícím způsobem na zahraniční upozornění na propagaci antisemitské literatury, kdy již pouhá formulace úvodní www stránky nakladatele knihy mohla zakládat podezření ze spáchání trestného činu.
111 Tím průběžně plnilo úkol č. 2 přílohy k usnesení vlády č. 192 z 19. března 1998.
112 Pokyn upravuje postup při postihu jak případů extremismu nepolitického, který zahrnuje útoky motivované sociálně, etnicky nebo rasově, tak i extremismu politického, v němž je obsaženo úsilí o komplexní změnu společenského a politického uspořádání. Trestná činnost tohoto druhu není na úrovni státního zastupitelství samostatně evidována. Státní zastupitelství tedy nemá v tomto směru ucelené poznatky, které by odůvodňovaly konkrétní závěry o výskytu uvedeného druhu trestné činnosti.
113 Kvalifikovaná skutková podstata zohledňující rasový motiv byla u trestných činů vraždy, vydírání a poškozování cizí věci zavedena novelou trestního zákona v roce 1995 (zák. 152/1995 Sb.).
114 Tento poradní orgán ministra obrany se podílí na realizaci usnesení vlády k prevenci sociálně patologických jevů, usnesení Republikového výboru pro prevenci kriminality a Meziresortní protidrogové komise. Její výkonný místopředseda je řádným členem Republikového výboru pro prevenci kriminality.
115 Systém vzdělávání v prevenci sociálně patologických jevů je součástí Rozkazu ministra obrany č.1/1998 „Prevence toxikomanie, alkoholismu a jiných sociálně patologických jevů“.
116 Působnost a činnost Vojenské policie vymezuje zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
117 Např. dne 12.5.1998 bylo v Prachaticích sděleno obvinění pro tr. čin dle §§ 261 a 202/1 tr. zákona spáchaný ve spolupachatelství dvěma vojákům z povolání. V prostoru vojenské střelnice Vimperk nechal J.V. dne 16.3. 1998 nastoupit svoji jednotku před níž předal A.K. černou ocelovou přilbu, opatřenou zdvojenou runou vítězství, kterou se označovaly jednotky SS. Přitom prohlásil, že A.K. povyšuje do hodnosti gruppenfuhrera a ten odpověděl slovy „Sloužím fuhrerovi“. Byl podán NPO. Dne 23.7.1998 bylo ve Strakonicích sděleno obvinění pro tr. čin dle § 260/1 tr. zákona vojínovi základní služby M.T., který dne 4.5.1998 namaloval barvou na parkovišti před Domem armády v Táboře hákový kříž. I tento případ byl ukončen podáním NPO.
118 Ministerstvo kultury pokračuje ve vyhlašování konkurzů na projekty k realizaci rozvoje a uchování kultury národnostních menšin. Tím průběžně plní úkol, který mu byl uložen usnesením vlády č. 192/1998.
119 Tímto byl splněn úkol č. 17 přílohy k usnesení vlády č. 192/1998: Do 30. dubna 1998 zařadit do koncepce resortního vzdělávání sociálních kurátorů, kurátorů pro mládež a sociálních asistentů problematiku extremismu, rasové nesnášenlivosti a specifika romského etnika a zajistit, aby jejich činnost byla orientována na výchovu k toleranci.
120 V rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se problematikou prevence rasismu a jiné intolerance zabývá od února 1999 Výzkumný ústav pedagogický. Toto pracoviště bylo určeno na základě plnění úkolu č. 10 přílohy k usnesení vlády č. 192/1998: Určit do 31. března 1998 resortní pracoviště, které se bude systematicky v rámci působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zabývat problematikou prevence rasismu a jiné intolerance (národnostní, náboženské, třídní apod.).
121 Seminář byl určen učitelům ze základních, středních i vysokých škol, ze vzdělávacích center, ale i odborným pracovníkům státních orgánů. Účastníci semináře byla seznámeni s problematikou výchovy k toleranci a proti rasismu a s poznáváním etnik. MŠMT tímto splnilo úkol, který mu byl uložen usnesením vlády č. 192/1998.
122 Vyhlásit program Tolerance bylo MŠMT uloženo jako úkol č. 12 v příloze k usnesení vlády č. 192/1998: „Vyhlásit v rámci programů podpory a ochrany dětí a mládeže program Tolerance, jehož cílem bude podpora aktivit vedoucích k integraci rizikové mládeže, občanských sdružení dětí a mládeže, občanských sdružení pracujících s dětmi a mládeží, církví a církevních organizací v prevenci proti rasismu a xenofobii“. V rámci tohoto podprogramu MŠMT podpořilo 26 projektů v celkové výši 1,473.000,- Kč.
123 Jednalo se o speciální výcvikové kursy pro pedagogy, orientované na prevenci k předcházení konfliktům. Tím byl splněn úkol č. 14 přílohy k usnesení vlády č. 192/1998: „Zajišťovat speciální výcvikové kursy pro pedagogy orientované na prevenci předcházení konfliktům“.
124 Vzhledem k finančnímu zabezpečení nemohl být výzkum v celém rozsahu dokončen a pokračuje i v roce 1999. Touto aktivitou plní MŠMT úkol č. 11 přílohy k usnesení vlády č. 192/1998: „Provést do 31. prosince 1998 analýzu tolerance a intolerance u žáků základních a středních škol (včetně škol učňovských) k rasově a etnicky odlišné společnosti a na základě této analýzy strukturovaně novelizovat pro konkrétní typy škol vnitroresortní předpis zabývající se působením škol a školských zařízení proti projevům rasismu, netolerance a xenofobie“.
125 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy vydalo také informativní materiál o radikálních hnutích mládeže, sektách a nebezpečí extremistických tendencí, čímž splnilo úkol č. 15 přílohy k usnesení vlády č. 192/98: „Do 30. června 1998 zajistit vypracování informativního materiálu o radikálních hnutích mládeže, sektách a nebezpečí extremistických tendencí, a to zejména pro potřeby výchovných a vzdělávacích institucí“.
126 Tímto pokynem pod čj.:14423/99-22 byl zrušen Pokyn náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro základní a střední školství k působení škol a školských zařízení proti projevům rasismu, netolerance a xenofobie čj. 20 734/95-21 ze dne 19. srpna 1995.