Z celkového počtu 425 930 zjištěných trestných činů spáchaných na území České republiky činily v r. 1998 zjištěné trestné činy s rasovým či jiným extremistickým podtextem 0,03%, 133 tr. činů (v r. 1997 0,04%, 159 tr. činů); z toho činily objasněné trestné činy 75,19%, 100 tr. činů (v r. 1997 83,01%, 132 tr. činů). Přestože, stejně jako v r. 1997, i v r. 1998 představovala tato trestná činnost v objemu celkové kriminality statisticky velmi malé číslo, represivní orgány ji nikterak nepodceňovaly a přistupovaly k ní jako k vysoce společensky nebezpečnému jevu. Důraz kladly především na potírání rasismu, národnostní a jiné nesnášenlivosti, které byly po celý rok 1998 hlavní příčinou silného pocitu ohrožení na životě a majetku u romských spoluobčanů.41
Obecně lze konstatovat, že trestnou činnost s extremistickým podtextem páchali příznivci a příslušníci hnutí skinheads na straně jedné a anarchisté či autonomové na straně druhé.
V roce 1998 se počet trestných činů s extremistickým podtextem snížil, a to i za situace, kdy se oproti r. 1997 zradikalizovalo autonomní hnutí a objemem svých aktivit se dostalo do popředí vedle hnutí skinheadského. Sklony k násilí tak přestaly být charakteristické jen pro příznivce hnutí skinheads a staly se příznačnými již pro širší spektrum extremistických skupin.
Na druhé straně, podle policejních odhadů, došlo na území České republiky ke zvýšení počtu příznivců hnutí skinheads a příznivců anarchistické a autonomní scény. Zatímco v r. 1997 odhad příznivců extremistických skupin činil přibližně 5 400 - 5 680 osob, v roce 1998 se pohyboval již kolem 8 750 - 9 350 osob, tj. došlo k nárůstu o 62 % - 65 %.42 Ve srovnání s r. 1997, byl na území ČR zaznamenán nárůst příznivců hnutí skinheads přibližně o 40 %; nárůst počtu anarchistů a autonomů činil 125 % - 129 %. Nejvyšší počet osob inklinujících k extremistickým ideologiím byl registrován v Jihomoravském kraji (2 800 - 3 400), hl. městě Praze (2 430) a v kraji Severočeském (1 250). Ve srovnání s r. 1997 se počet těchto osob zvýšil v Jihomoravském kraji (+ 65%), v hl. městě Praze (+ 98%) a v kraji Severočeském (+ 26%). Markantní zvýšení počtu anarchistů a autonomů bylo zaznamenáno v Jihomoravském kraji (+250 - 300 %) a v kraji Severočeském (+111 %). Doprovodným symptomem uvedeného nárůstu počtu příznivců extremistických hnutí bylo průběžné snižování věkové hranice jedinců, kteří v nich byli aktivní.
Určitou roli při nárůstu počtu osob inklinujících k extremistickým ideologiím sehrává celkové politické, sociální a kulturní klima ve společnosti, které se zpětně odráží při názorovém vývoji a utváření životních postojů mladé generace. Závažným rizikem proto zůstává působení extremistických hnutí na mládež, která je více sugestibilní, snáze manipulovatelná, a pro níž mohou extremistické názory někdy představovat jak lákavou alternativu konzumního způsobu života, tak ale i jednoduchá, přímočará a rychlá řešení problémů, které ji tíží.
Zaznamenaný nárůst počtu příznivců extremistických hnutí může, kromě jiného, svědčit i o zvyšující se úrovni operativní práce Policie ČR na úseku extremismu. Význam těchto číselných údajů však nelze ani přeceňovat, ani podceňovat, neboť vypovídají pouze o „zviditelněných“ sympatizantech a příznivcích těchto hnutí. Jde o odhady, které nevypovídají o ideové diferencovanosti uvnitř hnutí, jejichž jednotlivé frakce lze charakterizovat různým stupněm společenské nebezpečnosti (např. ne vždy je vydělen počet členů tzv. tvrdého jádra hnutí skinheads). Přes tento nedostatek výše zmíněné policejní odhady podchycují počet osob, a to jak z pravicově, tak z levicově extremistického spektra, které páchají či latentně mohou páchat trestnou činnost.
V r. 1998 nebyla na území ČR zaznamenána trestná činnost tzv. nebezpečných sekt. Ve spojitosti s extremismem rovněž nedošlo k páchání teroristické trestné činnosti. Přestože se na české extremistické scéně pohybují i militantně orientovaní jedinci, nebyla doposud zaznamenána snaha o organizování aktivit, které např. vyvíjí britská Combat 18.
Skupiny příznivců extremistických hnutí se v různém počtu vyskytovaly ve všech krajích České republiky.43
Ve Středočeském kraji byla nejvyšší koncentrovanost příznivců hnutí skinheads zaznamenána v okresech Kladno, Kutná Hora, Mělník a Rakovník; anarchistů v okresech Kladno a Rakovník.
V Jihočeském kraji bylo evidováno nejvíce příznivců jak hnutí skinheads, tak anarchistů v Českých Budějovicích a Písku.
V Západočeském kraji působilo nejaktivnější a nejpočetnější seskupení Blood & Honour Division Bohemia na okrese Plzeň - město. Jeho příslušníci udržovali aktivní kontakty se stejně zaměřenými osobami na okresech Plzeň - sever, Plzeň - jih, Domažlice a Klatovy. Další početnější seskupení této organizace působilo v okresech Sokolov a Karlovy Vary.
V Severočeském kraji se příznivci skinheads, anarchistů a punks vyskytovali ve všech větších městech. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v okresech Teplice, Ústí n/Labem a Most.
V Severomoravském kraji byla nejvyšší koncentrovanost příznivců hnutí skinheads ve městech Krnov, Frýdek - Místek a Karviná; anarchistů ve městě Krnov a Rožnov p/Radhoštem (okr. Vsetín).
V Jihomoravském kraji zůstávalo tradičně baštou skinheadů a anarchistů Brno.44
Aktivity extremistických skupin byly v roce 1998 zaregistrovány ve všech krajích, aniž by však došlo k jejich výrazné kumulaci v určitém místě. Obecně lze konstatovat, že v roce 1998 byl zaznamenán, kromě nárůstu počtu příznivců extremistických hnutí, i nárůst aktivit jejich příznivců a existujících extremistických skupin. Zvyšovala se společenská nebezpečnost jejich jednání, daná především nebývale vysokou agresivitou a brutalitou, kterou projevovali nejčastěji při útocích na zdraví a dokonce na život příslušníků znepřátelených skupin, případně osob považovaných, z hlediska jejich ideologie, za „nepohodlné“. Např. v Praze 2 došlo ke dvěma případům, které byly kvalifikovány jako pokus vraždy; v jednom z nich byl napaden host baru skinheadem, ve druhém anarchista použil střelnou zbraň proti skinheadovi. V roce 1998 se i nadále výrazně prohlubovalo pohrdání jak obecně lidskými hodnotami, tak i autoritou státních orgánů.
Během roku 1998 příznivci extremistických hnutí pořádali různé srazy, koncerty a demonstrace, při nichž docházelo v některých případech k narušování veřejného pořádku, ale i k páchání trestné činnosti. U stoupenců anarchismu se projevoval mj. zájem o užívání drog; u příznivců hnutí skinheads byl registrován zájem o zbraně a objevovaly se zde prvky organizovanosti a spojení se zahraničím.
Nový prvek na extremistické scéně představovala radikalizace autonomních hnutí. Ta byla mj. výsledkem částečného názorového sjednocení autonomů na určitých nátlakových a demonstračních akcích, jejich lepší organizovanosti a zdokonalení vzájemného propojení.
Akce pořádané českými anarchisty a autonomními hnutími proti tzv. globalizaci byly organizovány v souladu s identickými akcemi uskutečňovanými po celém světě. Několik osob z České republiky se před uskutečněním akcí zúčastnilo konference, pořádané ve Švýcarsku.45 Aktivity anarchoautonomního spektra převažovaly v hl. městě Praze (podílelo se na většině ze 34 uskutečněných demonstrací a různých dalších akcí; dominovalo i v pořádání koncertů, které se uskutečnily na různých místech hlavního města, včetně squattů Ladronka a vila Milada) a ve Východočeském kraji (koncerty). Koncerty punkových kapel byly rovněž zaznamenány v kraji Středočeském (Kladno) či v kraji Severočeském (okresy Litoměřice, Ústí n/Labem, Teplice, Děčín). V Jihočeském kraji se konaly dva koncerty anarchistických skupin za účasti zahraničních kapel (z Belgie, Slovenska, Švédska a Francie). Jednalo se o veřejně přístupné akce, při nichž nedocházelo k narušování veřejného pořádku. V roce 1998 již nedocházelo k neoznámeným akcím, ale v několika případech, při skončení těchto akcí, se uskutečnily neoznámené pochody. V této souvislosti byla v roce 1998, z pohledu Policie ČR, nejzávažnější a nebezpečnou akcí pražská Global Street Party (16.5.1998), při níž došlo ve velkém rozsahu k narušení veřejného pořádku. Akce, které se zúčastnilo přibližně 3 000 lidí, vyvrcholila nepovoleným pochodem účastníků doprovázeným násilnostmi, který byl ukončen zásahem policie. Zásah policie byl podroben ostré kritice, na zasahující policisty byla podána trestní oznámení. Okolnosti a způsob provedení zásahu šetřila Inspekce ministra vnitra, která dospěla k závěru, že nedošlo ke spáchání žádného tr. činu či kázeňského přestupku. Vyšetřování ukončila dne 7. července 1998 odložením trestních věcí na zasahující policisty. 46
Příznivci hnutí skinheads se nejčastěji scházeli na jednotlivých akcích (koncerty, soukromé oslavy, vybrané restaurace apod.). Komunikace mezi jednotlivými organizacemi či jednotlivci z jejich řad probíhala na Internetu. Byly zde nabízeny hudební nosiče, tiskoviny, nášivky, zveřejňovány pozvánky na jednotlivé akce, kontaktní adresy organizátorů těchto akcí i skinheadských hudebních skupin, včetně kontaktů do zahraničí. Místa setkání příznivců hnutí skinheads se často měnila. Příčinou byla snaha minimalizovat možnost, aby dané místo mohlo být monitorováno či kontrolováno Policií ČR.
Koncerty s mezinárodní účastí se uskutečnily ve Středočeském kraji (Kolešovice, okr. Rakovník), v kraji Západočeském (Šťáhlavy, okr. Plzeň - jih) či v kraji Severočeském (Loučná, okr. Chomutov). Přibližně šest koncertů uspořádali skinheadi na teritoriu města Brna v Jihomoravském kraji.47 Pořadatelé těchto hudebních produkcí zvali na své akce hudební skupiny a příznivce hnutí skinheads ze Spolkové republiky Německo, Polska, Maďarska a Slovenska.
Příznivci hnutí skinheads udržovali v r. 1998 následující zahraniční kontakty:
V roce 1998, stejně jako v r. 1997, se trestných činů a přestupků dopouštěli především příznivci a příslušníci hnutí skinheads, anarchisté a autonomové.
Zároveň docházelo zejména k:
K nejzávažnějšímu narušování veřejného pořádku docházelo na území ČR především v souvislosti s rasovou a národnostní nesnášenlivostí. Trestná činnost s rasovým či národnostním podtextem byla převážně páchána příznivci hnutí skinheads a i nadále směřovala především proti příslušníkům romské komunity.
U příznivců hnutí skinheads převažoval výrazný sklon k násilí, které bylo v r. 1998 orientováno jak proti osobám z řad romského etnika a proti cizincům s odlišnou barvou pleti, tak i proti ostatním občanům v těch případech, kdy došlo k vzájemné názorové či jiné odlišnosti ať již skutečné, anebo předpokládané. Např. v květnu 1998 (2.5.) došlo v Ostravě k vraždě homosexuála. Pachatelem byl příznivec hnutí skinheads; údajnou motivací byla sexuální orientace oběti.
Ve způsobu páchání rasově motivovaných útoků byl v r. 1998 zaznamenán výrazný posun, a to ke skrytým formám páchání. V předcházejících letech byly rasově motivované útoky zjevné, otevřené, cílené a přímé. V průběhu roku 1998 však došlo k výrazné latenci těchto projevů, které počaly být čím dál více skryté, zastřené v tzv. podtextu. Příznivci hnutí skinheads se postupně uchylují k tomuto rafinovanému způsobu páchání trestné činnosti, četnost jejich přímých, brutálních útoků se snižuje. Zastírání rasového motivu bylo zejména patrné v mediální formě páchání, tzn. páchání pomocí různých samizdatů, ve kterých přímé, otevřené útoky mizely a byly nahrazovány dvojsmyslnými texty, vkládáním dovětků do historických a beletristických děl apod.
Z hlediska nejčastějšího způsobu páchání trestné činnosti docházelo především k:
V roce 1998 bylo možné zaznamenat vzrůstající míru kvalifikovanosti a konspirativnosti činnosti příznivců hnutí skinheads. Ze strany skinheads docházelo především:
Nejčastěji se dopouštěli tr. činů:
V roce 1998 bylo na území České republiky zaevidováno kriminalistickými statistikami 133 extremisticky motivovaných trestných činů, za jejichž spáchání bylo stíháno 184 osob.50 Ve srovnání s rokem 1997 došlo v roce 1998 k poklesu trestných činů s extremistickým podtextem o 16,3 % (-26), zatímco v r. 1997 byl, ve srovnání s r. 1996, zaznamenán nárůst těchto trestných činů o 22,1 % (ze 131 v r. 1996 na 159 v r. 1997). Rovněž se snížil počet stíhaných osob o 19,6 % (-45); v r. 1997 byl, ve srovnání s r. 1996, naopak zaregistrován nárůst stíhaných osob ze 152 (1996) na 229 osob, tj. o 50,6 %.
Nejvíce těchto trestných činů bylo spácháno v Severomoravském kraji (42), v kraji Severočeském (33) a v Jihomoravském kraji (24); nejméně v hl. městě Praze (3).51 Ve 14 případech došlo k napadení cizinců, z toho bylo 5 případů v Jihomoravském kraji a 3 v hl. městě Praze.52
V Severomoravském kraji byl zaznamenán nejvyšší nápad trestné činnosti s extremistickým podtextem a zároveň nejvyšší nápad rasově motivovaných útoků ve městech Krnov, Karviná a Ostrava. Nejnižší nápad byl zaznamenán ve městech Přerov, Olomouc, Jeseník a Nový Jičín; žádné trestné činy nebyly zaznamenány v okrese Vsetín. V Severočeském kraji došlo k nejvyššímu nápadu v okresech Litoměřice, Ústí nad Labem a Most. Nejmenší nápad byl registrován v okresech Louny a Děčín. V Jihomoravském kraji bylo evidováno nejvíce případů na teritoriu města Brna a v okrese Zlín. K žádným případům nedošlo v okrese Vyškov a Kroměříž.
Nejmarkantnější nárůst trestné činnosti s extremistickým podtextem byl zaznamenán v Severomoravském kraji, a to o 110 % (42 tr. činů, v r. 1997 20 tr. činů). V Severočeském kraji byl zaznamenán nárůst o 83,3 % (33 tr. činů, v r. 1997 to bylo 18 tr. činů); v rámci tohoto kraje byl registrován největší nápad a současně i nárůst této trestné činnosti v okrese Litoměřice (10 případů, v r. 1997 žádný případ). V Jihomoravském kraji došlo k poklesu o 29,4 % (24 tr. činů, v r. 1997 34 tr. činů).
Nárůst trestné činnosti s rasovým podtextem a stupňování aktivit extremistických skupin, jejichž činnost bývá důkladně zakrývána a prováděna kvalifikovanějším způsobem, byl v Severočeském kraji hodnocen jako výrazný. Byla rovněž zaznamenána propojenost mezi skinheady ze Západočeského kraje, převážně z Plzně a skinheady z Mostecka a Teplic. Projevovala se společným organizováním akcí s hudební produkcí či nahráváním CD skinheadskými kapelami. Vzhledem k tomu, že je tento kraj příhraniční oblastí s větším zastoupením obyvatel romského etnika a cizinců, nelze zde vyloučit zvýšení aktivit extremistických skupin, především příznivců hnutí skinheads za zvyšující se utajenosti jejich činnosti a využívání nové techniky.
Pozornost si zaslouží hl. město Praha, kde podle oficiálních kriminalistických statistik došlo k poklesu sledované trestné činnosti o 89,7 % (3 tr.činy, v r. 1997 - 29 tr. činů). V tomto případě je třeba zdůraznit, že trestné činy, jejichž vyšetřování nebylo ukončeno, se do oficiální statistiky nepromítají. Podle Policie ČR bylo na území hl. města Prahy v r. 1998 zaznamenáno 51 tr. činů a 61 přestupků spáchaných příznivci extremistických skupin. Z uvedených 51 tr. činů bylo 30 spácháno z extremistických pohnutek.
Přestože byl v r. 1998, v porovnání s r. 1997, v Jihočeském kraji počet skutků s rasovým nebo xenofobním motivem zhruba na stejné úrovni, došlo zde k nárůstu skutků spáchaných malováním nacistických, neonacistických, fašistických a neofašistických symbolů na různé plochy a skutků spáchaných extremisty, kde nebyl zjištěn rasistický motiv. Největší nápad trestné činnosti byl zaznamenán na okrese Písek. Zde rovněž nejčastěji docházelo ke střetům mezi extremistickými skupinami. Střety se skinheads ve většině případů vyprovokovali anarchisté, kteří je slovně a fyzicky napadali. Většinou tyto střety nebyly závažné, ale koncem r. 1998 se začala brutalita stupňovat. Byl zjištěn nárůst výskytu osob v městě Písku, které se vydávají za anarchisty nebo punkery. Šlo převážně o osoby z Písku a okolních vesnic a někteří dojížděli z Příbramska. Pod vlivem alkoholu a drog vyhledávali anarchisté střety se skinheady a když byli v přesile, tak útočili verbálně i fyzicky. Skupiny navzájem prováděly odvetná opatření. Ne všechny střety byly policii nahlášeny. Rovněž zde docházelo ke střetům mezi skupinami Romů a skinheads. Zvýšený nápad trestné činnosti se zde datuje od smrti Tibora Danihela.
V r. 1998 Policie ČR soustředila pozornost na odhalování a stíhání trestné činnosti páchané prostřednictvím tiskovin, symbolik a zástupných znaků.
Po prověření oznámení brněnské Židovské obce provedla policie realizaci a na jejím základě byl jako první v České republice odsouzen pachatel za koncipování rasistického časopisu „Nový národ speciál 1996“. V souvislosti s vydáváním a rozšiřováním zinů byla realizována trestná činnost v Českých Budějovicích, Mostě a Ústí n/Labem. Jednalo se o případ vydávání a rozšiřování časopisu hnutí skinheads „Nacionální úder“ a „Národní stráž“. Skupina vydavatelů měla kontakty na pravicově extremistické jednotlivce i skupiny z celé České republiky a ze zahraničí - na vydavatele a odběratele obdobných časopisů, hudební skupiny a firmy zabývající se zásilkovou službou materiálů hnutí skinheads. Prostřednictvím P.O.Boxů si vzájemně vyměňovala časopisy - ziny, články, informace o konaných koncertech, na své koncerty zvala i zahraniční skupiny; někteří z vydavatelů se podíleli na organizaci koncertu hudebních skupin skinheads v obci Majdaléna v srpnu 1995. U jednoho z pachatelů Policie ČR zajistila střelbyschopný samopal, perunit a rozbušky. V současné době je pro tuto trestnou činnost stíháno osm pachatelů. Nemalý význam měla akce Policie ČR, která se uskutečnila ve spojitosti s přípravami a konáním koncertu skinheadů (28.11.1998) ve Šťáhlavech (okr. Plzeň - jih). Policie v této souvislosti stíhala 13 osob pro tr. čin dle § 261 tr. zákona. Podařilo se jí zajistit velké množství tiskovin, hudebních nosičů, nášivek a oděvních svršků s fašistickou symbolikou. Zabavené věci byly postoupeny k odbornému posouzení.
V roce 1998 se v prvé řadě jednalo o případy s následkem smrti či případy u nichž došlo k těžšímu zranění. Byly zaznamenány na území hl. města Prahy (2), v krajích Východočeském (1), Severočeském (1) a Severomoravském (2). Pouze v jednom z těchto případů byl pachatelem anarchista,54 ostatní pachatelé byli příznivci hnutí skinheads. Ve třech případech se stali obětí skinheadů Romové, v jednom příslušník hnutí punks, v jednom občan, nehlásící se k žádnému hnutí, který se ohradil proti hajlování, propagaci fašistického hnutí a vulgárním poznámkám vůči Židům. V jednom případě došlo k napadení skinheada anarchistou. Nejzávažnějšími byly případy napadení H. Biháriové (únor 1998) ve Vrchlabí (okr. Trutnov) a napadení M. Lacka (květen 1998) v Orlové (okr. Karviná) končící smrtí obou. K těžkému zranění došlo v případě vhození zápalné lahve do romského obydlí (leden 1998) v Krnově (okr. Bruntál).
Další případy, vnímané Policií ČR jako jedny z nejzávažnějších, se vztahovaly především k fyzickému napadení Romů skinheady, ale rovněž i k dalším závažným případům trestné činnosti, jako bylo např. již zmíněné vydávání a rozšiřování skinheadských časopisů s rasistickou tématikou (České Budějovice, Most) či poškození 41 pomníků židovských dívek a poškození pamětní desky památníku nápisem „Smrt Židům“ na městském hřbitově nebo poškození synagogy nápisem „Jude raus (Trutnov).55
Srovnání let 1996, 1997 a 1998 dokládá kolísavý trend v tomto druhu trestné činnosti. Zatímco v r. 1997 došlo, ve srovnání s r. 1996, k nárůstu počtu trestných činů s extremistickým podtextem, byl v roce 1998 zaznamenán opačný trend - pokles této trestné činnosti. V průběhu roku 1996 nastupovala v platnost opatření přijatá k zefektivnění postihu trestných činů s rasovým a jiným extremistickým podtextem a počínala se uplatňovat. Jedním z možných vysvětlení je, že nedošlo ani tak k nárůstu fyzického objemu těchto případů, jako spíše k jejich zviditelnění tím, že jim byla věnována mnohem větší pozornost a policie se jimi zodpovědně zabývala. Lze předpokládat, že efekt přijatých opatření jak represivního, tak preventivního charakteru, se plně projevil v r. 1998. Ve svém důsledku to vedlo k mírnému poklesu trestné činnosti s extremistickým podtextem. Mírný pokles této trestné činnosti však nelze přeceňovat, neboť jej, ve srovnání s r. 1997, doprovázely následující dva nepříznivé faktory. Na jedné straně se v r. 1998 prosadil trend signalizující vzrůstající počet příznivců extremistických skupin. Nejvíce osob, inklinujících k extremistickým ideologiím, bylo zaregistrováno v Praze, Jihomoravském a Severočeském kraji. V Praze se na tomto početním nárůstu podíleli především příznivci hnutí skinheads, v krajích Jihomoravském a Severočeském to byli anarchisté a autonomové. Na straně druhé se v r. 1998 prosadil trend zvyšující se brutality pachatelů a narozdíl od r. 1997 došlo ke spáchání většího počtu závažných trestných činů provázených úmrtím osob, těžkým ublížením na zdraví či ohrožením na životě.
Nejvíce trestných činů bylo spácháno v Severomoravském, Severočeském a Jihomoravském kraji. Největší nárůst této trestné činnosti byl zaznamenán v Severomoravském a Severočeském kraji. K poklesu došlo v kraji Jihomoravském. Zvýšenou pozornost si tudíž zaslouží oba moravské kraje, kraj Severočeský, ale i hl. město Praha. Opomíjet však nelze ani ostatní regiony ČR, neboť trestná činnost s extremistickým podtextem se více či méně promítá do každého z nich.
Obzvláště v případě moravských krajů, vykazujících na svém teritoriu setrvalý trend této trestné činnosti, za situace, kdy dochází na jejich území k brutálním trestným činům končícím smrtí, je třeba zaměřit pozornost na širokospektrální analýzu. Ta by měla zohlednit řadu možných aspektů a souvislostí, včetně demografických, vzdělanostních, sociálněekonomických a konečně i historických. Projevy extremismu nelze absolutizovat a chápat je jako obecný jev bez vnitřních příčin.
Nelze předpokládat, že by v blízké budoucnosti došlo k nějakému výraznému poklesu trestné činnosti s extremistickým podtextem. Orgány činné v trestním řízení jí musí i nadále věnovat zvýšenou pozornost a hledat neustále nejúčinnější postup k její minimalizaci.