Problematika extremismu, která se po roce 1989 zviditelnila v České republice především projevy rasismu a xenofobie ve společnosti, nepředstavuje specifický jev výlučně se prosazující v České republice. S tímto nebezpečným fenoménem se potýkají i vyspělé demokratické státy a je tudíž potřebné jej vnímat ve dvou rovinách navzájem propojených, a to vnitřní, české, a mezinárodní a uvědomovat si jeho celoevropský kontext. Za situace, kdy se tzv. globalizace přirozeně nevyhýbá ani extremistickým hnutím, která se, za pomoci nejmodernějších komunikačních prostředků, propojují mezinárodně, je třeba projevům extremismu věnovat stále větší pozornost.
Kvůli údajně nedostatečnému potlačování extremismu, rasismu a xenofobie v České republice mezinárodní fórum setrvávalo v roce 1998 na kritickém hodnocení ČR: pokračoval exodus Romů do zahraničí a i nadále byla velmi kriticky vnímána trestná činnost příznivců hnutí skinheads.
Od roku 1994, kdy vláda České republiky zařadila ve „Zprávě o bezpečnostní situaci na území ČR“ rasov konflikty mezi bezpečnostní rizika, se jak vláda, tak Ministerstvo vnitra, Policie ČR a další orgány státní správy odpovědně zabývají problematikou extrémních projevů ve společnosti. V roce 1995 byly položeny základy pro boj Policie ČR s extremismem jak zřízením specializovaného pracoviště v rámci Policejního prezidia, tak zavedením této specializace na úrovni krajského a okresního článku řízení policie a dalšími systémovými opatřeními. Vláda svým usnesením č. 192 ze dne 19. března 1998 ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin rozhodla, že ministr vnitra bude tuto zprávu předkládat pravidelně každý rok. V příloze k tomuto usnesení přijala soubor opatření širokospektrálního charakteru, která nesměřovala pouze do oblasti represe. Rovněž v roce 1998 zůstávala tato problematika jednou z priorit v práci Policie ČR.
Výskyt trestných činů motivovaných rasovou nesnášenlivostí zůstává z hlediska svého procentuálního podílu na celkové kriminalitě nevelký. Rozměr jejich negativních společenských a politických důsledků však může být obrovský a těžko napravitelný. V roce 1998 vláda premiéra Miloše Zemana deklarovala ve svém prohlášení nekompromisní postoj vůči veškerým projevům rasismu, etnické nesnášenlivosti a xenofobie. Jako jednu ze základních priorit stanovila důsledný represivní postup státních orgánů vůči pachatelům rasově motivovaných trestných činů.
V platnosti zůstává základní vymezení pojmů tak, jak bylo uvedeno ve zprávě schválené usnesením vlády č. 192/1998. Pro účely této zprávy bylo doplněno o přesnější, byť pracovní vymezení pojmu „extremismus“ a „kriminalita s extremistickým podtextem“ z hlediska Policie ČR.
Trestné činnosti s extremistickým podtextem se dopouštěli především příznivci hnutí skinheads a dále anarchisté a autonomové. Extremistická scéna doznala kvalitativních změn a stala se vyspělejší. Nebyly zjištěny poznatky k závažné trestné činnosti sekt či registrovaných politických stran, anebo občanských sdružení.