VEŘEJNÁ SPRÁVA   TÝDENÍK VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
číslo 10
    j e d i n ý  č e s k ý   t ý d e n í k  p r o  s t á t n í  s p r á v u  a  s a m o s p r á v u

zahraničí

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Pro podnikání v Evropě nejlepší Londýn

Od roku 1990 je každoročně v listopadu v Londýně publikována studie “Porovnání evropských velkoměst”. Vydává ji společnost Cushman & Wakefield, Healey & Baker, která patří k největším světovým poradenským společnostem v oblasti podnikání s nemovitostmi. Tato firma, která zaměstnává více než 11 tisíc pracovníků a má zastoupení v 51 zemích, pověřila opět nezávislou výzkumnou instituci Taylor Nelson Sofres výzkumným úkolem zmapovat v největších evropských velkoměstech podmínky pro podnikání. Pracovníci této výzkumné instituce vybrali z 15 tisíc největších evropských společností reprezentativní vzorek, který zahrnoval 506 výrobních, finančních, obchodních, služby poskytujících a jiných společností v devíti západoevropských zemích. Pro zajištění objektivity se každý rok takřka polovina respondentů obměňuje. Dotazováni jsou vedoucí manažeři a ředitelé, kteří mají v kompetenci dislokaci zastoupení svých firem v zahraničí.

Hlavní faktory pro rozhodování

První část dotazů se týkala faktorů, které rozhodovaly při volbě podnikání v evropských velkoměstech. Poprvé se neumístil na prvním místě jako rozhodující faktor snadný přístup na trh a dosažitelnost partnerů a zákazníků, neboť respondenti nejvíce ocenili dostupnost kvalifikované pracovní síly. Celkově se v odpovědích vyskytovaly nejčastěji tyto faktory:

  1. Dostupnost kvalifikované pracovní síly (59%)

  2. Snadný přístup na trh, dosažitelnost partnerů a zákazníků (57%)

  3. Vhodné vnitrostátní a mezinárodní dopravní spojení (51%)

  4. Úroveň telekomunikačního systému (46%)

  5. Daňová politika státu, dostupnost finančních zdrojů a celkové politické klima (34%)

  6. Náklady na místní pracovní síly (32%)

  7. Náklady na zřízení zastoupení (30%)

  8. Dostupnost vhodných prostor pro zřízení úřadu (27%)

  9. Úroveň dopravního spojení ve městě (21%)

  10. Úroveň jazykových znalostí obyvatelstva (20%)

  11. Životní úroveň zaměstnanců (18%)

  12. Úroveň životního prostředí v lokalitě (12%)

Na jednotlivé otázky uváděl každý respondent vždy tři velkoměsta (nejlepší, 2. nejlepší, 3. nejlepší) a podle těchto odpovědí přidělovali experti jednotlivým velkoměstům body (váhy). Z toho potom vyplynulo pořadí podle jednotlivých hledisek a především celkové pořadí třiceti evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání (Tabulka 1).

Po třinácté za sebou zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Proti poslednímu výzkumu došlo k minimálním změnám; v první desítce se neumístil pouze Mnichov, jehož místo zaujal Milán. Zajímavostí je, že proti roku 1990 přibyly mezi vedoucí desítku Barcelona, Madrid a Berlín, přičemž Madrid figuroval před dvanácti lety na sedmnáctém místě. Z měst bývalého východního bloku se nejlépe tradičně umístila na šestnáctém místě Praha, což znamená posun o pět míst dopředu proti roku 2001. Moskvě připadla opět poslední třicátá příčka, přičemž v prvním roce průzkumu (1990) obsadila 24. místo.

Terorismus změnil plány

Jedna z otázek průzkumu se týkala vlivu událostí z 11.září na strategii výběru poboček pro podnikání. Takřka každá druhá společnost zohlednila teroristické útoky do svých záměrů, ať už modifikací plánů pro nepředvídané události (35%) nebo posílením bezpečnostních opatření (34%). Každá dvacátá z dotázaných společností změnila ve městě, kde působí, svoje sídlo a 3% dokonce přemístila na základě obav z terorismu svoje zastoupení do jiného města.

Stejně jako v předchozích letech zůstává politickým centrem Evropy Brusel. Dominantní postavení si drží od roku 1990 díky zastoupení orgánů Evropské unie, Severoatlantického paktu, i stovek organizací, které se zabývají lobováním. Vyjádřily se pro něj dvě třetiny dotázaných, kdežto pro Berlín pouze každý pátý respondent (21%). Na třetím místě se umístila již tradičně Paříž.

Stejně jako Brusel v oblasti politické, zůstává neotřesitelně finančním centrem Evropy Londýn. Jeho vedoucí postavení na evropském finančním trhu předpokládá na budoucích pět let 57 % dotázaných, kdežto ve vedoucí pozici Frankfurtu věří každý pátý z respondentů. Postavení Londýna jako současné i budoucí evropské “finanční jedničky” neohrožuje ani neúčast Velké Británie v Evropské měnové unii. Dva z pěti dotázaných expertů vyslovili názor, že postavení Velké Británie mimo EMU nemá na postavení Londýna ve světě podnikání žádný efekt, stejný počet to považuje za spíše negativní jev, kdežto 8% to vidí více méně jako přínos. Pouze každý jedenáctý z odpovídajících vidí pro postavení Londýna neúčast v EMU jednoznačně jako negativní faktor, kdežto jako velmi pozitivní přínos pro britskou metropoli to chápou pouze 3% dotázaných. Kdyby však britské postavení mimo EMU mělo dlouhodobě pokračovat, mírné obavy vyjádřilo 53% respondentů a každý pátý je přesvědčen o jednoznačně negativním efektu.

Nejvíce zastoupení v Paříži

Každoročně jsou v rámci průzkumu kladeny otázky o současném zastoupení společností v jednotlivých evropských velkoměstech a jejich plánech do budoucna v tomto směru. Zastoupení jednotlivých společností je velmi různorodé, přičemž jedině Paříž se může pochlubit, že se v ní nalézá zastoupení více než poloviny dotázaných firem (53%). Na druhém místě se umístil Londýn (48%), před Madridem (40%) a Milánem (38%). Praze, se zastoupením čtvrtiny dotazovaných společností (25%), patří třináctá příčka (Tabulka 2).

Pokud by se naplnily záměry o zastoupení společností v budoucích pěti letech, mělo by v Praze mít zastoupení již 30% dotazovaných firem a ta by se tak v žebříčku posunula na desáté místo. Na vedoucích místech by v dohledných pěti letech nemělo však dojít k výraznějším změnám. Největší posun by měla zaznamenat Varšava, kde by měla být v budoucnu zastoupena každá třetí společnost, kdežto v roce 2002 tu měla pobočky jen čtvrtina z respondentů.

Mezi faktory, které ovlivňují rozmístění společností v zahraničí, byla nejčastěji uváděna dostupnost kvalifikované pracovní síly. V tomto směru se pořadí na prvních třech místech proti předcházejícímu výzkumu nezměnilo a zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Na opačném konci skončily Atény, Moskva a Oslo. Praha obsadila 22. místo, čímž si proti minulému žebříčku pohoršila o tři stupínky. Těsně před ní se umístily metropole Maďarska a Polska. Na umístění velkoměst bývalého východního bloku se podepsal především fakt, že stále přetrvává nedostatečné jazykové vybavení potenciálních pracovníků, což je neblahý důsledek minulého systému a jeho postupné odstraňování je dlouhodobý proces (Tabulka 3).

Respondenti se též vyjadřovali k životnímu stylu v evropských velkoměstech a k životní úrovni zaměstnanců. Na prvních čtyřech místech žebříčku nedošlo k žádným změnám; vedoucí postavení obhájila Barcelona před Paříží, Mnichovem a Stockholmem. Praha skončila na 26. místě, čímž obhájila svoji pozici z minulého výzkumu. O poslední dvě místa se shodně dělí Moskva a Varšava před Budapeští a Aténami.

Při průzkumu se respondenti vyjadřovali k úrovni životního prostředí, především ke kvalitě ovzduší. Tradičně se o vedoucí pozice podělily skandinávské metropole a švýcarská velkoměsta. První místo obsadil Stockholm před Oslo, Helsinkami, Curychem, Ženevou a Kodaní. Praha zaujala 26. místo, což znamená pokles o sedm příček. Největší obavy projevili respondenti ze znečištění životního prostředí ve Varšavě, Moskvě a Miláně (Tabulka 4).

Respondentům byly též nabídnuty čtyři faktory, které měli zástupci firem sestavit podle důležitosti z hlediska dopadu na jejich podnikání v budoucích deseti letech. Domnívají se, že největší vliv bude mít vývoj americké ekonomiky (41%), dále pak rozšíření Evropské unie (28%), používání internetu (19%) a vývoj směnných kursů (9%). Ještě před dvěma roky bylo v odpovědích na prvním místě uváděno používání internetu, jenž se mezitím stal běžnou součástí podnikatelského života.

I když průzkum nemůže být v žádném případě vyčerpávající, výsledky, které se v průběhu času mění pouze mírně, jasně naznačují, která evropská města jsou z hlediska podnikání atraktivní. Rostoucí zastoupení zahraničních firem v Praze svědčí o tom, že česká metropole je přitažlivá nejen svými historickými památkami a architektonickou výjimečností, ale také z hlediska možností pro podnikání. Po vstupu České republiky do Evropské unie by se Praha v žebříčku evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání měla výrazně posunout směrem nahoru.

Tabulka 1: Nejvhodnější evropská velkoměsta pro podnikání

Město

Pořadí

 

Rok 2002

Rok 2001

Londýn

1

1

Paříž

2

2

Frankfurt

3

3

Brusel

4

4

Amsterdam

5

5

Barcelona

6

6

Madrid

7

8

Miláno

8

11

Berlín

9

9

Curych

10

7

Tabulka 2: Pořadí měst podle počtu zastoupení společností

Pořadí

Město

%

1.

Paříž

53

2.

Londýn

48

3.

Madrid

40

4.

Miláno

38

5.

Brusel

36

6.

Barcelona

36

7.

Frankfurt

28

8.

Amsterdam

28

9.

Lisabon

27

10.

Mnichov

27

Tabulka 3: Dostupnost kvalifikované pracovní síly

Město

Pořadí

 

Rok 2002

Rok 2001

Londýn

1

1

Paříž

2

2

Frankfurt

3

3

Mnichov

4

6

Brusel

5

4

Miláno

6

7

Berlín

7

8

Amsterdam

8

5

Dusseldorf

9

14

Madrid

10

15

Tabulka 4: Životní styl a životní úroveň zaměstnanců

Město

Pořadí

 

Rok 2002

Rok 2001

Barcelona

1

1

Paříž

2

2

Mnichov

3

3

Stockholm

4

4

Madrid

5

6

Ženeva

6

5

Londýn

7

11

Řím

8

13

Curych

9

7

Dublin

10

20



Copyright © 2003 Ministerstvo vnitra České republiky
| úvodní stránka |