Ing. František Kulhavý, CSc.
předseda České společnosti krajinných inženýrů

Úloha krajinného inženýra v protipovodňové prevenci

Události loňského srpna významně ovlivnily život celé naší společnosti, a to jak přímo škodami vzniklými z povodní, tak i nepřímo osobním postojem k poškozeným (například profesionálním zásahem při povodních, následnou pomocí při zajištění bezpečnosti v povodní ohrožených místech, při zajištění náhradního dočasného ubytování a následného úklidu, nebo poskytnutí technické a humanitární pomoci). Pohotová solidarita projevená celou naší společností se bohužel projevuje jen v obdobích živelných či politických pohrom. Jak lze usuzovat ze současné doby, kdy se život vrátil do běžného života, některé neetické vlastnosti zděděné v minulém století tuto solidaritu postupně vytlačují a její plody degradují. Mám tím na mysli tlaky některých lobistických skupin na starostmi zatíženou samosprávu a státní správu prosazovat svá organizační nebo technická řešení, bez podrobného rozboru stanovištních a hospodářských poměrů daného území.

Nutno s uznáním kvitovat kvalifikovanou spolupráci všech povodňových orgánů a komisí na všech stupních v době záplav i při odstraňování škod a úklidu zaplavených území. V následujícím období je však zodpovědnost těchto pracovníků ještě významnější, neboť je třeba s minimálními finančními prostředky zajistit nejen rychlou opravu infrastruktury a zastavěných částí obcí a měst spolu s revitalizací okolní krajiny, ale také zajistit budoucím generacím maximální možnou ochranu před povodněmi či suchem. K úspěšnému řešení tohoto velmi složitého problému bude nutno v každém konkrétním regionu provést urychleně v součinnosti odborníků řady oborů revizi povodňových plánů, územních plánů, komplexních projektů pozemkové úpravy a dalších podkladů řešících organizaci a využívání krajiny v povodí nad danou lokalitou. Tento profesní tým (optimálně za účasti urbanisty, stavaře, vodohospodáře, krajinného inženýra, zemědělského a lesního inženýra, v zastavěné části měst a obcí rozšířeného o statika, městského a dopravního inženýra a podle potřeby i o ekologa, hydrologa, sociologa a krajinářského architekta) by na základě podrobného rozboru příčin povodně v dané lokalitě mohl doporučit efektivní ochranná opatření, nutné úpravy zmíněných podkladů ale i nové ochranné stavby. Potřebu urychleně řešit tyto problémy, jak to od nás vyžadují i podpůrné fondy Evropské unie, je možno v našich poměrech zajistit, neboť kvalifikovaných odborníků s příslušnou autorizací máme v každém regionu dostatek a pokud se vyskytne potřeba, lze využít i nabídek ústředí profesních komor (např. Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě disponuje celkem 21 000 autorizovaných inženýrů a techniků, Česká komora architektů dalšími několika tisíci) a společností (jen krajinných inženýrů je v současné době k dispozici 756).

Řadový občan obvykle chápe povodně jako nezbytné zlo, přicházející jednou za “x” let a jen výjimečně je více informován o skutečnosti, že jak četnost opakování, její velikost, ale i škody jsou do značné míry ovlivněny lidským chováním i jeho aktivitami v krajině.

Pro ilustraci uveďme několik demonstrativních údajů lokálního charakteru ovlivnitelných člověkem (opomeňme globální vlivy lidstva na klimatické poměry naší Země nebo nevhodné umístění objektů v záplavovém území odporujících § 67 zákona o vodách):

• fyzikální a chemický stav převážné části zemědělských a lesních půd (např. vlivem zhutňování těžkými mechanizmy, vysokými dávkami umělých hnojiv a imisí, atd.) významně nepříznivě ovlivňuje infiltrační procesy a tím i vodno - vzdušný režim těchto půd. U správného hospodaření na těchto půdách (tj. vhodná půdní struktura s dostatečným obsahem humusu) lze podle výzkumu na několik dnů (podle druhu půd) v údolních nivách zadržet na zemědělských půdách srážku o výšce až 30 milimetrů (300 m³.ha^-1), na louce více jak 50 milimetrů a vlivem intercepce u smíšeného lesního porostu i několikanásobně vyšší. Je nutno si současně uvědomit, že tyto půdy reprezentují 87,7 % rozlohy našeho území,

• současný stav odvodňovacích staveb (představujících 1,088 milionů hektarů, tj. 25,4 % zemědělské půdy) - vlivem zanedbání údržby nepodporují retardační efekt, projevující se několikadenním zpožděním odtoku půdní vody, reprezentující srážkový úhrn (podle druhu půd, sklonitosti terénu a intenzity srážky) od 20 do 200 milimetrů i více u modernizované víceúčelově využívané regulační drenáže,

• současným charakterem urbanizace krajiny vzrůstá podíl zpevněných ploch (asfalt, beton, dlažba, zastřešení), což řádově několikanásobně zrychluje odtok a jen výjimečně jsou navrhována vhodná retardační opatření k dočasnému nebo trvalému podchycení těchto srážkových vod,

• vlivem absence správy krajiny - mimo chráněných území, nejsou kvalifikovaně a v zájmu trvale udržitelného využívání krajiny a optimalizace jejího vodního hospodářství dostatečně koordinovány činnosti stavební (liniové stavby, skládky, průmyslové a zemědělské stavby, atd.) a organizační (např. zatravnění, korekce osevních postupů a další způsoby podpory protierozních principů hospodaření apod.). Nutno si uvědomit, že u nás je jenom vodní erozí ohroženo 97 % zemědělské půdy, z toho 46 % silně až extremně. Uspokojivé trvalé řešení této problematiky snad přinese novela stavebního zákona v oblasti územního plánování, a to ne nařizováním a sankcionováním, ale, jak je ve vyspělých státech obvyklé, vytvořením prostoru pro ucelené krajinné plánování s využitím znalostí mnohaoborově vzdělaného krajinného inženýra spolu s ekonomickými podpůrnými programy,

• víceúčelové využívání všech vodohospodářských opatření a staveb v povodí (např. retardačních objektů na malých a středních tocích, hrazení bystřin atd.) podle vhodně sestaveného manipulačního řádu, doplněného kvalitní předpovědní povodňovou službou, může velmi významně ovlivnit povodňovou vlnu. Výhledově bude nutno v těchto podkladech naznačit možnosti snížení škod při extrémních povodňových stavech.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 10/2003.