VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 10 |
konzultace |
Ing. František Kulhavý, CSc.
předseda České společnosti krajinných inženýrů
Události loňského srpna významně ovlivnily život celé naší společnosti, a to jak přímo škodami vzniklými z povodní, tak i nepřímo osobním postojem k poškozeným (například profesionálním zásahem při povodních, následnou pomocí při zajištění bezpečnosti v povodní ohrožených místech, při zajištění náhradního dočasného ubytování a následného úklidu, nebo poskytnutí technické a humanitární pomoci). Pohotová solidarita projevená celou naší společností se bohužel projevuje jen v obdobích živelných či politických pohrom. Jak lze usuzovat ze současné doby, kdy se život vrátil do běžného života, některé neetické vlastnosti zděděné v minulém století tuto solidaritu postupně vytlačují a její plody degradují. Mám tím na mysli tlaky některých lobistických skupin na starostmi zatíženou samosprávu a státní správu prosazovat svá organizační nebo technická řešení, bez podrobného rozboru stanovištních a hospodářských poměrů daného území.
Nutno s uznáním kvitovat kvalifikovanou spolupráci všech povodňových orgánů a komisí na všech stupních v době záplav i při odstraňování škod a úklidu zaplavených území. V následujícím období je však zodpovědnost těchto pracovníků ještě významnější, neboť je třeba s minimálními finančními prostředky zajistit nejen rychlou opravu infrastruktury a zastavěných částí obcí a měst spolu s revitalizací okolní krajiny, ale také zajistit budoucím generacím maximální možnou ochranu před povodněmi či suchem. K úspěšnému řešení tohoto velmi složitého problému bude nutno v každém konkrétním regionu provést urychleně v součinnosti odborníků řady oborů revizi povodňových plánů, územních plánů, komplexních projektů pozemkové úpravy a dalších podkladů řešících organizaci a využívání krajiny v povodí nad danou lokalitou. Tento profesní tým (optimálně za účasti urbanisty, stavaře, vodohospodáře, krajinného inženýra, zemědělského a lesního inženýra, v zastavěné části měst a obcí rozšířeného o statika, městského a dopravního inženýra a podle potřeby i o ekologa, hydrologa, sociologa a krajinářského architekta) by na základě podrobného rozboru příčin povodně v dané lokalitě mohl doporučit efektivní ochranná opatření, nutné úpravy zmíněných podkladů ale i nové ochranné stavby. Potřebu urychleně řešit tyto problémy, jak to od nás vyžadují i podpůrné fondy Evropské unie, je možno v našich poměrech zajistit, neboť kvalifikovaných odborníků s příslušnou autorizací máme v každém regionu dostatek a pokud se vyskytne potřeba, lze využít i nabídek ústředí profesních komor (např. Česká komora inženýrů a techniků činných ve výstavbě disponuje celkem 21 000 autorizovaných inženýrů a techniků, Česká komora architektů dalšími několika tisíci) a společností (jen krajinných inženýrů je v současné době k dispozici 756).
Řadový občan obvykle chápe povodně jako nezbytné zlo, přicházející jednou za “x” let a jen výjimečně je více informován o skutečnosti, že jak četnost opakování, její velikost, ale i škody jsou do značné míry ovlivněny lidským chováním i jeho aktivitami v krajině.
Pro ilustraci uveďme několik demonstrativních údajů lokálního charakteru ovlivnitelných člověkem (opomeňme globální vlivy lidstva na klimatické poměry naší Země nebo nevhodné umístění objektů v záplavovém území odporujících § 67 zákona o vodách):
fyzikální a chemický stav převážné části zemědělských a lesních půd
současný stav odvodňovacích staveb
současným charakterem urbanizace krajiny
vlivem absence správy krajiny -
víceúčelové využívání všech vodohospodářských opatření a staveb
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 10/2003.