VEŘEJNÁ SPRÁVA | TÝDENÍK VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY |
číslo 10 |
zahraničí |
Ing. Jiří Zukal, Brusel
Od roku 1990 je každoročně v listopadu v Londýně publikována studie “Porovnání evropských velkoměst”. Vydává ji společnost Cushman & Wakefield, Healey & Baker, která patří k největším světovým poradenským společnostem v oblasti podnikání s nemovitostmi. Tato firma, která zaměstnává více než 11 tisíc pracovníků a má zastoupení v 51 zemích, pověřila opět nezávislou výzkumnou instituci Taylor Nelson Sofres výzkumným úkolem zmapovat v největších evropských velkoměstech podmínky pro podnikání. Pracovníci této výzkumné instituce vybrali z 15 tisíc největších evropských společností reprezentativní vzorek, který zahrnoval 506 výrobních, finančních, obchodních, služby poskytujících a jiných společností v devíti západoevropských zemích. Pro zajištění objektivity se každý rok takřka polovina respondentů obměňuje. Dotazováni jsou vedoucí manažeři a ředitelé, kteří mají v kompetenci dislokaci zastoupení svých firem v zahraničí.
Hlavní faktory pro rozhodování
První část dotazů se týkala faktorů, které rozhodovaly při volbě podnikání v evropských velkoměstech. Poprvé se neumístil na prvním místě jako rozhodující faktor snadný přístup na trh a dosažitelnost partnerů a zákazníků, neboť respondenti nejvíce ocenili dostupnost kvalifikované pracovní síly. Celkově se v odpovědích vyskytovaly nejčastěji tyto faktory:
Dostupnost kvalifikované pracovní síly (59%)
Snadný přístup na trh, dosažitelnost partnerů a zákazníků (57%)
Vhodné vnitrostátní a mezinárodní dopravní spojení (51%)
Úroveň telekomunikačního systému (46%)
Daňová politika státu, dostupnost finančních zdrojů a celkové politické klima (34%)
Náklady na místní pracovní síly (32%)
Náklady na zřízení zastoupení (30%)
Dostupnost vhodných prostor pro zřízení úřadu (27%)
Úroveň dopravního spojení ve městě (21%)
Úroveň jazykových znalostí obyvatelstva (20%)
Životní úroveň zaměstnanců (18%)
Úroveň životního prostředí v lokalitě (12%)
Na jednotlivé otázky uváděl každý respondent vždy tři velkoměsta (nejlepší, 2. nejlepší, 3. nejlepší) a podle těchto odpovědí přidělovali experti jednotlivým velkoměstům body (váhy). Z toho potom vyplynulo pořadí podle jednotlivých hledisek a především celkové pořadí třiceti evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání (Tabulka 1).
Po třinácté za sebou zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Proti poslednímu výzkumu došlo k minimálním změnám; v první desítce se neumístil pouze Mnichov, jehož místo zaujal Milán. Zajímavostí je, že proti roku 1990 přibyly mezi vedoucí desítku Barcelona, Madrid a Berlín, přičemž Madrid figuroval před dvanácti lety na sedmnáctém místě. Z měst bývalého východního bloku se nejlépe tradičně umístila na šestnáctém místě Praha, což znamená posun o pět míst dopředu proti roku 2001. Moskvě připadla opět poslední třicátá příčka, přičemž v prvním roce průzkumu (1990) obsadila 24. místo.
Terorismus změnil plány
Jedna z otázek průzkumu se týkala vlivu událostí z 11.září na strategii výběru poboček pro podnikání. Takřka každá druhá společnost zohlednila teroristické útoky do svých záměrů, ať už modifikací plánů pro nepředvídané události (35%) nebo posílením bezpečnostních opatření (34%). Každá dvacátá z dotázaných společností změnila ve městě, kde působí, svoje sídlo a 3% dokonce přemístila na základě obav z terorismu svoje zastoupení do jiného města.
Stejně jako v předchozích letech zůstává politickým centrem Evropy Brusel. Dominantní postavení si drží od roku 1990 díky zastoupení orgánů Evropské unie, Severoatlantického paktu, i stovek organizací, které se zabývají lobováním. Vyjádřily se pro něj dvě třetiny dotázaných, kdežto pro Berlín pouze každý pátý respondent (21%). Na třetím místě se umístila již tradičně Paříž.
Stejně jako Brusel v oblasti politické, zůstává neotřesitelně finančním centrem Evropy Londýn. Jeho vedoucí postavení na evropském finančním trhu předpokládá na budoucích pět let 57 % dotázaných, kdežto ve vedoucí pozici Frankfurtu věří každý pátý z respondentů. Postavení Londýna jako současné i budoucí evropské “finanční jedničky” neohrožuje ani neúčast Velké Británie v Evropské měnové unii. Dva z pěti dotázaných expertů vyslovili názor, že postavení Velké Británie mimo EMU nemá na postavení Londýna ve světě podnikání žádný efekt, stejný počet to považuje za spíše negativní jev, kdežto 8% to vidí více méně jako přínos. Pouze každý jedenáctý z odpovídajících vidí pro postavení Londýna neúčast v EMU jednoznačně jako negativní faktor, kdežto jako velmi pozitivní přínos pro britskou metropoli to chápou pouze 3% dotázaných. Kdyby však britské postavení mimo EMU mělo dlouhodobě pokračovat, mírné obavy vyjádřilo 53% respondentů a každý pátý je přesvědčen o jednoznačně negativním efektu.
Nejvíce zastoupení v Paříži
Každoročně jsou v rámci průzkumu kladeny otázky o současném zastoupení společností v jednotlivých evropských velkoměstech a jejich plánech do budoucna v tomto směru. Zastoupení jednotlivých společností je velmi různorodé, přičemž jedině Paříž se může pochlubit, že se v ní nalézá zastoupení více než poloviny dotázaných firem (53%). Na druhém místě se umístil Londýn (48%), před Madridem (40%) a Milánem (38%). Praze, se zastoupením čtvrtiny dotazovaných společností (25%), patří třináctá příčka (Tabulka 2).
Pokud by se naplnily záměry o zastoupení společností v budoucích pěti letech, mělo by v Praze mít zastoupení již 30% dotazovaných firem a ta by se tak v žebříčku posunula na desáté místo. Na vedoucích místech by v dohledných pěti letech nemělo však dojít k výraznějším změnám. Největší posun by měla zaznamenat Varšava, kde by měla být v budoucnu zastoupena každá třetí společnost, kdežto v roce 2002 tu měla pobočky jen čtvrtina z respondentů.
Mezi faktory, které ovlivňují rozmístění společností v zahraničí, byla nejčastěji uváděna dostupnost kvalifikované pracovní síly. V tomto směru se pořadí na prvních třech místech proti předcházejícímu výzkumu nezměnilo a zvítězil Londýn před Paříží a Frankfurtem. Na opačném konci skončily Atény, Moskva a Oslo. Praha obsadila 22. místo, čímž si proti minulému žebříčku pohoršila o tři stupínky. Těsně před ní se umístily metropole Maďarska a Polska. Na umístění velkoměst bývalého východního bloku se podepsal především fakt, že stále přetrvává nedostatečné jazykové vybavení potenciálních pracovníků, což je neblahý důsledek minulého systému a jeho postupné odstraňování je dlouhodobý proces (Tabulka 3).
Respondenti se též vyjadřovali k životnímu stylu v evropských velkoměstech a k životní úrovni zaměstnanců. Na prvních čtyřech místech žebříčku nedošlo k žádným změnám; vedoucí postavení obhájila Barcelona před Paříží, Mnichovem a Stockholmem. Praha skončila na 26. místě, čímž obhájila svoji pozici z minulého výzkumu. O poslední dvě místa se shodně dělí Moskva a Varšava před Budapeští a Aténami.
Při průzkumu se respondenti vyjadřovali k úrovni životního prostředí, především ke kvalitě ovzduší. Tradičně se o vedoucí pozice podělily skandinávské metropole a švýcarská velkoměsta. První místo obsadil Stockholm před Oslo, Helsinkami, Curychem, Ženevou a Kodaní. Praha zaujala 26. místo, což znamená pokles o sedm příček. Největší obavy projevili respondenti ze znečištění životního prostředí ve Varšavě, Moskvě a Miláně (Tabulka 4).
Respondentům byly též nabídnuty čtyři faktory, které měli zástupci firem sestavit podle důležitosti z hlediska dopadu na jejich podnikání v budoucích deseti letech. Domnívají se, že největší vliv bude mít vývoj americké ekonomiky (41%), dále pak rozšíření Evropské unie (28%), používání internetu (19%) a vývoj směnných kursů (9%). Ještě před dvěma roky bylo v odpovědích na prvním místě uváděno používání internetu, jenž se mezitím stal běžnou součástí podnikatelského života.
I když průzkum nemůže být v žádném případě vyčerpávající, výsledky, které se v průběhu času mění pouze mírně, jasně naznačují, která evropská města jsou z hlediska podnikání atraktivní. Rostoucí zastoupení zahraničních firem v Praze svědčí o tom, že česká metropole je přitažlivá nejen svými historickými památkami a architektonickou výjimečností, ale také z hlediska možností pro podnikání. Po vstupu České republiky do Evropské unie by se Praha v žebříčku evropských velkoměst z hlediska vhodnosti pro podnikání měla výrazně posunout směrem nahoru.
Tabulka 1: Nejvhodnější evropská velkoměsta pro podnikání
Město |
Pořadí |
|
Rok 2002 |
Rok 2001 |
|
Londýn |
1 |
1 |
Paříž |
2 |
2 |
Frankfurt |
3 |
3 |
Brusel |
4 |
4 |
Amsterdam |
5 |
5 |
Barcelona |
6 |
6 |
Madrid |
7 |
8 |
Miláno |
8 |
11 |
Berlín |
9 |
9 |
Curych |
10 |
7 |
Tabulka 2: Pořadí měst podle počtu zastoupení společností
Pořadí |
Město |
% |
1. |
Paříž |
53 |
2. |
Londýn |
48 |
3. |
Madrid |
40 |
4. |
Miláno |
38 |
5. |
Brusel |
36 |
6. |
Barcelona |
36 |
7. |
Frankfurt |
28 |
8. |
Amsterdam |
28 |
9. |
Lisabon |
27 |
10. |
Mnichov |
27 |
Tabulka 3: Dostupnost kvalifikované pracovní síly
Město |
Pořadí |
|
Rok 2002 |
Rok 2001 |
|
Londýn |
1 |
1 |
Paříž |
2 |
2 |
Frankfurt |
3 |
3 |
Mnichov |
4 |
6 |
Brusel |
5 |
4 |
Miláno |
6 |
7 |
Berlín |
7 |
8 |
Amsterdam |
8 |
5 |
Dusseldorf |
9 |
14 |
Madrid |
10 |
15 |
Tabulka 4: Životní styl a životní úroveň zaměstnanců
Město |
Pořadí |
|
Rok 2002 |
Rok 2001 |
|
Barcelona |
1 |
1 |
Paříž |
2 |
2 |
Mnichov |
3 |
3 |
Stockholm |
4 |
4 |
Madrid |
5 |
6 |
Ženeva |
6 |
5 |
Londýn |
7 |
11 |
Řím |
8 |
13 |
Curych |
9 |
7 |
Dublin |
10 |
20 |